Diese Anschauung wird im Prinzipe auch von der k. k. Regierung anerkannt, indem die oberwähnte Zuschrift des k. k. Statth. -Präsidiums besagt, es bestehe kein Anstand gegen eine Zusatzbestimmung in der Richtung, "daß das höhere autonome Organ nöthigenfalls auch die angemessenen Vorkehrungen zu treffen habe, damit die zur Deckung liquider Forderungen im Wege von Zwangsumlagen beschafften Mittel auch ihrem budgetmäßig festgesetzten Zwecke zugeführt werden. "
Eine Bestimmung in diesem allgemeinen Wortlaute schien nun dem Landesausschuße deshalb unzureichend zu Sein, weil die übergeordneten autonomen Organe bei Abgang der Exekutive die Zwangsumlagen weder sebst einheben, noch dem bestimmten Zwecke zuführen können, zumal die Bezirks- und -Landesumlagen in neuerer Zeit von den k. k. Steuerämtern eingehoben werden.
Endlich sprach sich der Landesausschuß dahin aus, daß nach seiner Anschauung im Falle der Erlassung eines solchen Gesetzes dasselbe nicht blos auf die Hereinbringung von Forderungen nicht öffentlicher Natur zu beschränken, Sondern überhaupt auf alle, sowohl auf einem Privatrechtstitel als auch auf einem öffentlich rechtlichen Titel beruhenden liquiden Forderungen gegen die Gemeinden und Bezirke auszudehnen, weil auch bezüglich solcher öffentlichen Leistungen der Gemeinden die Exekution des Gemeinde- oder Bezirksvermögens verhängt werden kann, daher auch in diesen Fällen die Veräußerung des Gemeinde- oder Bezirksvermögens hintanzuhalten wäre.
Von diesen Anschauungen ausgehend hat der Landesausschuß dem k. k. Statthalterei-Präsidium die Bereitwilligkeit ausgesprochen, dem hohen Landtage einen dießfälligen Gesetzentwurf zu unterbreiten, zugleich aber das k. k. Statthalterei-Präsidium um die Wohlmeinung über die vorstehend angeführten Momente dieses Entwurfes, namentlich bezüglich der darin in Aussicht genommenen Mitwirkung der k. k. Steuerämter ersucht.
V odpovědi své ze dne 9. října 1881 čís. 8048 c. k. předsednictvo místodržitelství - vyhrazujíc ovšem c. k. vládě příští konečné uvážení předlohy zákonní - především projevilo úplný souhlas se zásadou výborem zemským hájenou, aby totiž zákon tento "nevztahoval se jenom k dobývání pohledávek, jež nejsou povahy veřejné, nýbrž aby platnost jeho rozšířena byla vůbec na všechny případy, když obce aneb okresy opomíjejí, vložiti do rozpočtu to, co Zapravovati mají podle zákona z titulu práva veřejného anebo podle soudního přiřknutí z titulu práva soukromého, " a připomenulo v tomto ohledu jedině tolik že i co se týče platů veřejných, výslovně ustanoveno býti má, že platy takové obci neb okresu výrokem kompetentním uloženy býti musí.
Dále nenamítalo předsednictvo c. k. místodržitelství ničeho proti zásadě, že k rozvrhování nucených přirážek netřeba vyššího schválení po zákonu jinak předepsaného, přistoupilo výslovně k zásadě, že při ukládání nucených přirážek jak okresní tak i zemský výbor ve srozumění s o. k místodržitelstvím jednati povinen jest a doložilo ku konci, že i proti vybírání nucených přirážek c k. berními úřady žádné závady není a že příhodno jest, v předlohu přijmouti výslovné ustanovení, že okresní po případe zemský výbor má právo a povinnost učiniti vhodná opatření, aby vybrané peníze k účelu svému byly vynaloženy, a že za příčinou touto okresní neb zemský výbor za spolupůsobení orgánů přirážku vybírajících žádati může.
S těmito dodatky předsednictvím místodržitelství navrženými zemský výbor souhlasil a uváživ veškeré důvody zvláště i ten, že podobná ustanovení obsažena jsou v zemských zákonech ze dne 22. dubna 1866 z. z. č. 19. a 14. ledna 1875 z. z. ř. 3. v příčině vymáhání záloh obcím neb okresům z fondu zemského povolených, podal slav. sněmu osnovu zákona výše vysloveným zásadám vyhovujícího.
In der an den Landesausschuß gelangten Note vom 9. Oktober 1881 Z. 8048 hat nun das k. k. Statthalterei-Präsidium, vorbehaltlich der seinerzeitigen definitiven Würdigung des Gesetzentwurfes durch die Regierung, zunächst bezüglich des Grundsatzes, daß das in Aussicht genommene Gesetz sich nicht bloß auf die Hereinbringung von Forderungen nicht öffentlicher Natur, sondern auf alle Fälle zu erstrecken hätte, wo Gemeinden oder Bezirke es unterlassen, die ihnen nach dem Gesetze obliegenden öffentlichen Leistungen oder aber auf einem Privatrechtstitel beruhende urtheilsmäßig zugesprochenen Geldzahlungen in den Voranschlag einzustellen, seine vollständige Uibereinstimmung mit der Anschauung des Landesausschußes ausgesprochen, und hiebei nur darauf aufmerksam gemacht, daß auch rücksichtlich der öffentlichen Leistungen zum Ausdrucke zu bringen wäre, baß dieselben der Gemeinde oder dem Bezirke kraft eines kompetenten Ausspruches aufzuerlegen sind.
Das k. k. Statthalterei-Präsidium hat weiters auch gegen den Grundsatz, daß bei Auftheilung der Zwangsumlagen die sonst gesetzlich vorgeschriebene höhere Genehmigung zu entfallen hätte, keine Einwendung erhoben, ferner ausdrücklich die Festhaltung des Prinzips betont, daß bei Ausschreibung von Zwangsumlagen sowohl von den Bezirksausschüssen als auch von dem Landesausschusse im Einverständnisse mit der k. k. Statthalterei vorzugehen sei, und hat dassetbe Schließlich bemerkt, daß auch die Einhebung der Zwangsumlagen durch die k. k. Steuerämter keinem Anstande unterliege und daß es sich empfiehlt, in die Vorlage eine ausdrückliche Bestimmung aufzunehmen, baß der Bezirks-, event. Landesausschuß berechtigt und verpflichtet ist, geeignete Borkehrungen zu treffen, damit die eingehobenen Beträge ihrer Bestimmung zugeführt werben, zu welchem Zwecke der Bezirks- oder Landesausschuß die Mitwirkung ber Einhebungsorgane in Anspruch nehmen kann.
Mit diesen vom k. k. Statthaltereipräsidium angeregten Zusätzen erklärte sich der Landesausschuß einverstanden und hat derselbe in Erwägung aller obwaltenden Momente, namentlich auch des Umstandes, daß ähnliche Bestimmungen bereits in den Landesgesetzen vom 22. April 1866 N. 19 L. G. B. und vom 14. Jänner 1875 N. 3 L. G. B. betreffend die Hereinbringung der an Gemeinden oder Bezirke aus dem Landesfonde ertheilten Vorschüsse enthalten find, dem hoben Landtage einen, den obdargestellten Prinzipien entsprechenden Gesetzentwurf vorgelegt.
Maje však zároveň na zřeteli, že účelu zákona dosíci lze jenom včasným a co možná rychlým zakročováním v těch kterých případech, že jest tedy věcí důležitou, aby okresní pokud se týče zemský výbor se v čas o tom dozvěděl, kdykoliv se na obce neb na okres exekuce vede, a konečně že výše citovaná soudním a politickým úřadům uložená dorozumění samosprávného úřadu vyššího řádu se jen k exekucím na obce vedeným vztahuje, navrhl zemský výbor slavnému sněmu resoluci následujícího znění:
C. k. vláda žádá se, aby vynesení c. k. ministerstva práv ze dne 29. dubna 1864 č. 3563 a c. k. místodržitelství ze dne 10. března 1873 č. 8004, jimiž bylo nařízeno, aby o každé exekuci, vedené na některou obec, samosprávní organové, jimž obec jest podřízena, vždycky zpraveni byli hned při prvním stupni exekuce, c. k. soudům, pokud se týče c. k. okresním hejtmanstvím znova v pamět uvedla a aby vynesení řečená rozšířila v tom směru, aby také v případu, když se vede exekuce na okres, výboru zemskému bylo o tom učiněno oznámení.
Tato osnova zákona a tato resoluce byly v loňském zasedání sněmovním komisi pro obecní a okresní záležitosti přiděleny.
Komise tato podala o této věci pod číslem 180 a. 1882 zprávu, o které slavný sněm ve svém dne 21. října 1882 odbývaném zasedání se usnesl takto:
"Zemskému výboru se ukládá, aby o poměrech, kde obce a okresy převzatým závazkům nedostály, pak o které "veřejné pohledávky" se jednalo, zavedl šetření a podal zprávu. "
Poněvadž toto usnesení ve zprávě komise tím odůvodněno bylo, že nelze sice upříti, že takový zákon pomáhal by k zavedení hospodářského pořádku v obcích a okresích zvláště, že tím jich úvěr by zvýšen a zabezpečen byl; že však na druhé straně rozšiřování dohledacího práva vůbec není zcela věcí bezzávadnou a že při tom
In weiterer Erwägung jedoch, daß der Zweck dieses Gesetzes mir bei einem rechtzeitigen und möglichst raschen-Eingreifen in den betreffenden Fällen erzielbar und es demnach von größter Wichtigkeit ist daß die Bezirksausschüsse, beziehungsweise der Landesausschuß von jeder gegen eine Gemeinde oder einen Bezirk geführten Exekution rechtzeitig Kenntniß erlangen, und schließlich auch mit Rücksicht darauf, daß. die obcitirten in dieser Richtung an die Gerichts- und politischen Behörden ergangenen Aufträge bezüglich des Einverständnisses mit der vorgesetzten autonomen Behörde sich bloß auf die Fälle von Exekutionen gegen Gemeinden bezogen haben, erachtete der Landesausschuß dem hohen Landtage nachfolgende Resolution beantragen zu sollen:
Die k. k. Regierung wird ersucht die Verordnungen des k. k. Justiz-Ministeriums vom 29. April 1864 Z. 3563 und der k. k. Statthalterei vom 10. März 1873 Z. 8004 betreffend die Verständigung der den Gemeinden übergeordneten autonomen Dr ane von jeder gegen eine Gemeinde geführten Exekution gleich beim ersten Exekutionsgrade den k. k. Gerichten beziehungsweise den k. k. Bezirkshauptmannschaften zu republiziren, und dahin auszudehnen, daß auch von jeder gegen einen Bezirk geführten Exekution die Mittheilung an den Landesausschuß erfolge.
Diese Gesetzvorlage und Resolution wurbe in der yorjährigen Landtagssession der Kommission für Gemeinde- und Bezirksangelegenheiten zugewiesen.
Die Kommission erstattete hierüber den Bericht Z. 180. ai. 1882, bezüglich dessen der h. Landtag in der Sitzung vom 21. Oktober 1882 folgenden Beschluß gefaßt hat:
"Dem Landesausschusse wird aufgetragen, bezüglich jener Vorkommnisse, wo Gemeinden oder Bezirke die übernommenen Verpflichtungen nicht erfüllt haben, sodann in der Richtung, um welche öffentliche Forderungen es sich handelt, Erhebungen zu pflegen und Bericht zu erstatten. "
Nachdem dieser Beschluß in dem Kommissionsberichte damit motivirt erscheint, daß zwar nicht in Abrede gestellt werden kann, daß ein derartiges Gesetz geeignet wäre, die wirthschaftliche Ordnung in den Gemeinden und Bezirken zu fördern, insbesondere daß hiedurch deren Kreditfähigkeit erhöht und gesichert werden würde; daß jedoch andererseits die Ausdehnung des
pečlivě musí se dbáti, aby nezašlo se dále než skutečně třeba jest; a že bylo záhodno blíže seznati ony poměry a sice co se týče množství a kvalifikace případů (jež se byly v některé době minulé udály), kde obce a okresy převzatým závazkům nedostály a zejména okolnost tu, o které to "veřejné pohledávky šlo, vyzval zemský výbor na základě usnešení svého ze dne 12. prosince 1882 č. 36049 veškeré okresní výbory, aby předložili výkaz, z kteréhož lze seznati, mnoho-li exekucí v posledních třech letech 1880, 1881 a 1882 bylo vedeno na obce neb okresy a sice od soudu pro pohledávky, jež nejsou povahy veřejné a od c. k, politických úřadů pro veřejné pohledávky a aby zejména udali, o které veřejné pohledávky v jednotlivých případech šlo.
Spolu požádal výbor zemský c. k. místodržitelství a c. k. vrchní zemský soud, aby vyžádali od c. k. okresního hejtmanství a c. k. soudů podobné výkazy o exekucích v létech 1880, 1881 a 1882 proti obcím a okresům pro veřejné a neveřejné požadavky vedených.
O výsledku toho podává nyní zemský výbor tuto zprávu:
Následkem tohoto usnesení zemského výboru podali okres. výborové dotýčná oznámení a došly i přípisy c. k. vrchního soudu zemského z dne 10. dubna 1883 čís. 10726-11396 c. k. místodržitelství z dne 8. července 1888 č. 41535 zemský výbor ta která oznámení c. k. soudů a c. k. okres. hejtmanství.
Dle dotyčných zpráv okr. výborů nebyly v uvedených třech létech v 109 zást. okresech žádné exekuce vedeny proti obcím neb okresům; kdežto v 99 zást. okresech udály se exekuce proti obcím v 1472 jednotlivých případech a sice v 146 obcích soudní exekuce pro pohledávky, jež
Aufsichts-Rechtes überhaupt nicht ganz unbedenklich erscheint und hiebei sorgfältig die Rücksicht zu wahren sei, daß über die erwiesene faktische Nothwendigkeit nicht hinausgegangen werde, und es wäre sonach angezeigt, jene Verhältnisse näher kennen zu lernen und zwar in Bezug auf die Anzahl und Qualifikation der gegebenen Fälle (für irgend eine vorangegangene Zeitperiode, ) in welcher die Gemeinden und Bezirke den übernommenen Verpflichtungen nicht nachgekommen find und Speziell um welche öffentliche Forderungen es sich handelt, hat der Landesausschuß auf Grund seines Beschlußes vom 12. Dezember 1882 Z. 36049 Sämmtliche Bezirksausschuße aufgefordert, einen Ausweis über die in den letzten drei Jahren 1880, 1881 und 1882 von den k. k. Gerichten wegen nicht öffentlicher Forderungen und von den k. k. politischen Behörden wegen öffentlicher Forderungen gegen Gemeinden oder Bezirke geführten Exekutionen vorzulegen und namentlich anzugeben, um welche öffentliche Forderungen es sich in den einzelnen Fällen gehandelt hat.
Gleichzeitig hat der Landesausschuß die k. k. Statthalterei und das k. k. Oberlandesgericht ersucht, von den k. k. Bezirkshauptmannschäften und den k. k. Gerichten ähnliche Ausweise über die in den Jahren 1880, 1881 und 1882 wegen öffentlicher Forgerangen gegen Gemeinden und Bezirke geführten Exekutionen abzuverlangen.
Ueber das bezügliche Resoltat erstattet, der Landesausschuß dermal folgenden Bericht:
In Folge obcitirten Beschlusses haben die Bezirksausschüsse die diesfälligen Anzeigen erstattet und sind auch mit der Zuschrift des k. k. Oberlandesgerichtes vom 10. April 1883 Z. 10726/11396 und jener der k. k. Statthalterei vom 8. Juli 1883 Z. 41535 die bezüglichen Anzeigen der k. k. Gerichtsbehörden und der k. k. Bezirkshauptmannschaften an den Landesausschuß gelangt.
Nach den Berichten der Bezirksausschüsse Sind in den genannten drei Jahren in 109 Vertretungsbezirken feine Exekutionen gegen Gemeinden oder Bezirke geführt worden, während in 99 Vertretungsbezirken Exekutionen gegen Gemeinden in 1472 einzelnen Fallen stattfanden u. z. in 146 Gemeinden gerichtliche Exekutionen wegen nicht öffentlicher Forderungen und in 1326 Fällen politische Erekutionsführungen und Sequestrationen wegen öffentlicher Forderungen.
neměly povahy veřejné a v 1326 případech politické exekuce a sekvestrace pro veřejné pohledávky V těchto číslicích není arciť. ještě velký počet politických exekucí obsažen, kteréž od jednotlivých okresů nebyly co do jmen a množství uvedeny, nýbrž pouze všeobecně oznámeno bylo, že značný počet politických exekucí proti obcím veden byl.
Dle oznámení c k. soudů byly v jmenovaných 3 letech od pražského c. k. zemského a obchodního soudu, pak od 12 krajských a 122 okresních soudů proti obcím exekuce vedeny pro pohledávky, jež neměly povahu veřejnou a sice v 250 jednotlivých případech.
Vedle zpráv o. k. okres. hejtmanství byly v letech 1880, 1881 a 1882 v 44 obvodech c. k. okres. hejtmanství politické exekuce pro veřejné pohledávky v 2522 případech proti obcím a v jednom případe proti okresu vedeny (v poslednějším případu pro aktivní pohledávky zemského fondu).
Nehledíc k tomu, že při všech statistických výkazech více méně postrádá se úplné spolehlivosti a správnosti, lze diferenci mezi udáními okres. výborů a c. k. soudů a c. k. okres. hejtmanství zvláště tím vysvětliti, že. okresním výborům nebyla vždycky dána vědomost o vedených exekucích, ačkoliv stávají předpisy, dle kterých i c. k. soudy, i c. k. polit. úřady jsou povinny okres. výbor zpraviti o každé exekuci, jež se vede proti obci, což také někteří okres. výborové ve svých zprávách výslovně podotkli.
Co se týče povahy pohledávek, pro které exekuce vedeny, byly pohledávky, jež neměly povahu veřejnou z větší části dlužné půjčky a úroky; pohledávky na služném a mzdě zřízenců obecních; útraty soudní, sporní a palmární; kupní ceny, pak pohledávky za vykonané práce a stavby atd; kdežto veřejné pohledávky, pro které politická exekuce vedena byla, z vetší části byly nedoplatky na zeměpanské daně, poplatky aequivalentní, nedoplatky na přirážky zemské, okresní a školní okresní, dále nedoplatky na nezúročitelné státní půjčky, pak nezapravený náklad ošetřovací za kárance, nedoplatky
In diesen Ziffern ist allerdings noch eine bedeutende Anzahl politischer Exekutionsführungen nicht enthalten, welche von einzelnen Bezirken nicht namentlich und der Ziffer nach angeführt - sondern bloß im Allgemeinen angezeigt wurde, daß zahlreiche politische Exekutionen gegen Gemeinden vorgenommen sind.
Gemäß der Anzeigen der k. k. Gerichtsbehörden wurden in den genannten 3 Jahren von dem Prager k. k. Landesgerichte und dem k. k. Handelsgerichte, dann von 12 Kreisgerichten und 122 Bezirksgerichten Exekutionen gegen Gemeinden wegen nicht öffentlicher Forderungen u. z. in 250 einzelnen Fällen geführt.
Laut der Berichte der k. k. Bezirkshauptmannschaften wurden in den Jahren 1880, 1881 und 1882 in 44 Sprengeln der k. k. Bezirkshauptmaunschaften politische Exekutionen wegen öffentlicher Forderungen in 2522 Fällen gegen Gemeinden und in einem Falle gegen den Bezirk (im letzten Falle wegen Aktivausständen des Landesfondes) geführt.
Die Differenz zwischen den Angaben der Bezirksausschüsse und jener der k. k. Gerichte und der k. k. Bezirkshauptmannschaften findet ganz abgesehen von dem mehr weniger bei allen statistischen Zusammenstellungen wahrnehmbaren Mangel einer vollständigen Verläßlichkeit und Genauigkeit hauptsächlich ihren Erklärungsgrund darin, das ungeachtet der bestehenden Vorschriften, gemäß welcher sowohl die k. k. Gerichte, als die k. k. politischen Behörden von jeder gegen eine Gemeinde geführten Exekution den Bezirksausschuß zu verständigen haben, Letztere nicht immer die Kenntniß der geführten Exekution erlangt haben, welcher Umstand auch von einzelnen Beirksausschüssen in ihren Berichten ausdrücklich hervorgehoben wird.
Was die Natur der Forderungen anbelangt, bezüglich welcher Exekutionen geführt worden Sind. so waren die nicht öffentlichen Forderungen zumeist schuldige Darlehens- und Interesserbeträge, Gehalts- und Lohnforderungen von Gemeindebediensteten; Gerichts-, Stritt- und Palmarkosten; Kaufschillinge, dann Forderungen für gelerstete Arbeiten und Bauherstellungen etc., während die öffentlichen Forderungen, wegen deren die politische Exekution geführt worden ist, zumeist aus Rückständen an landesfürstlichen Steuern, Aequivalentgebühren, an Landes-, Bezirksund Bezirksschulumlagen, aus unverzinslichen Staatsdarlehensrückständen, aus unberichtigten Verpflegskosten für Corrigenden, Rückständen an
na hnanecký, přípřežní a ošetřovací náklad za nemocné jakož i na podpory chudých, dále příspěvky konkurenční za obcemi váznoucí v příčině zřízení Hřbitovů, staveb patronátních, školních a kostelních.
Dle předložených výkazů došlo to v uvedených případech exekučních pouze u dvou politických exekucí k skutečnému prodeji obecního jmění a to v jednom případu bylo provedeno kácení lesní prostory 5 jiter; v druhém případu ale prodán obecní les, kdežto při soudních exekucích to došlo v jednom případu k prodeji obci patřící obligace, v jednom případu k prodeji býka obci patřícího, v dalším případu pro palmární pohledávku 53 zl. k prodeji dvou kováren a v jednom případě bylo již žádáno za exekuční dražbu zabaveného jmění movitého; avšak nelze dle předložených výkazů zvláště od soudů podaných zavedené exekuce pokládati za ukončené, jelikož exekuce ty dospěly buď k vtělení práva zástavního na nemovitostech obci patřících, aneb k zabavení movitého jmění, buď k odhadnutí, aniž by dosud v jednotlivých případech za exekuční dražbu žádáno bylo; pročež u větší části zavedených exekucí možnosť není vyloučena, že obecní jmění prodáno bude.
Ve velmi mnohých případech politických exekucí a i v některých soudních exekucích byla sekvestrace obecních důchodů zavedena.
Byť by i tedy jak shora uvedeno bylo ve velmi málo případech vedených exekucí to k prodeji obecního jmění bylo došlo, není asi okolnosť tato spůsobilá. důvody vyvrátiti, jež byl zemský výbor ve své zprávě z dne 20. září 1882 číslo 29. 356 pro nutnosť navrženého zákona uvedl, poněvadž arciť výhoda takového zákona i tehdáž připustiti se musí, když i jen v málo případech obecní jmění před exekučním prodejem se uchrání; ku kterémužto názoru zaslané výkazy jmenovitě ony c. k. soudních úřadů potud podávají vydatného dokladu, pokud v mnohých případech exekuce byla vedena pro velmi ne-
Schubs-, Vorspanns- Kranken- und Armenunterstützungskosten, ferner aus hinter den Gemeinden haftenden Konkurrenzbeiträgen zu Friedhofsherstellungen, zu Patronats-, Schul- und Kirchenbaulichkeiten bestanden.
Nach den vorgelegten Ausweiten ist es in den angegebenen Exekutionsfällen bloß bei 2 politischen Exekutionsführungen zur wirklichen Veräußerung des Gemeindevermögens gekommen u. wurde in einem Falle die Abholzung einer Waldfläche von 5 Joch veranlaßt, im zweiten Falle aber ein Gemeindewald veräußert, während bei den gerichtlichen Exekutionen es in einem Falle zum Verkaufe eines der Gemeinde gehörenden Stieres, in einem Falle zur Veräußerung einer der Gemeinde gehörenden Obligation, in einem weiteren Falle wegen einer Palmarforderung von 53 fl. zum Verkaufe zweier Schmieden gekommen idt und in einem Falle bereits um die exekutive Fcilbietung des gepfändeten Mobitarbetrages angefucht worden ist; doch tonnen nach den vorliegenden Ausweisen, insbesondere der Gerichte, die eingeleiteten Exekutionen nicht als beendet angesehen werden, indem es theils durch Einverleibung des Pfandrechtes ob den der Gemeinde gehörigen Realitäten oder zur Pfändung des Mobilarvermögens, theils zur Abschätzung gekommen ist, ohne dass bisher in einzelnen Fällen die exekutive Feilbietung angesucht worden wäre; daher in den meisten Fällen den im Zuge befindlichen Exekutionen die Möglichkeit der Veräußerung des Gemeindevermögens nicht ausgeschlossen erscheint. In sehr vielen Fällen der politischen Exekutionen und auch bei einigen gerichtlichen Exekutionon wurde die Sequestration der Gemeindeeinkünste veranlußt.
Wenn nun, wie oben angeführt wurde, es in den wenigsten Fällen der geführten Exekutionen zu einer Veräußerung des Gemeindevermögens gekommen ist, so dürfte dieser Umstand wohl nicht geeignet sein, die in dem Berichte des Landesausschußes vom 20. September 1882 Z. 29356 für die Nothwendigkeit des beantragten Gesetzes geltend gemachten Gründe zu entkräften, weil ja die Wohlthat eines solchen Gesetzes wohl Selbst dann zugestanden werden muß, wenn auch nur in wenigen Fällen das Gemeindevermögen vor der exekutiven Veräußerung bewahrt wird; für welche Anschauung die vorliegenden Ausweise namentlich jene der k. k. Gerichtsbehörden insoferne einen wirksamen Beleg bieten, als in vielen Fällen die Exekution wegen einer minimalen Forderung geführt wurde, beziehungsweise das Gemeindevermögen wegen eines unbedeutenden Betrages gefährdet erscheint;
patrný požadavek, pokud se týče obecní jmění ohroženo jest pro neznačnou částku, tak byl na příklad v jednom případu státní úpis v ceně 800 zl. obci náležející pro pohledávku 13 zl. 69. kr. a v druhém případu movité jmění obce pro pohledávku 9 zl. exekvováno, pokud se týče zabaveno.
Vůči takovým událostem musí se arciť uznati přání, aby umožněna byla odpomoc, za oprávněné, a dali také někteří okresní výborové takové přání na jevo, jelikož jmenovitě okrs. výborové v Hořovicích, v Kadani, v Kamenici n. L. ? v Kouřimi, v Kolíně, v Roketnici, ve Votici a v Zbirově odporoučeli, aby takový zákon vydán byl; kdežto jenom dva okr. výborové (v Jílovém a Uhlíř. Janovicích) neuznávají vydání tohoto zákona za potřebné, poněvadž dle jich názoru stávající zákony podávají postačitelných prostředků, aby obce a okresy k plnění jích povinností přidržovány býti mohly; kterýžto názor vyvrácen jest důvody ve zprávě zemského výboru z dne 20. září 1882 č. 29356 pro vydání zákona uvedenými. Závada ve zprávě komise projevená v příčině rozšíření práva dohlédacího nepadá ale dle názoru zemského výboru vzhledem k oprávněné snaze, jmění obcí a okresů před každým poškozením uchrániti, asi tak těžce na váhu a to tím méně, poněvadž navrženými ustanoveními okr. výborům a zemskému výboru podána má býti toliko možnost, aby povinnosť, "dohližetí k tomu, by kmenové jmění obcí, pokud se týče okresů nezkrácené udrženo bylo", jakáž jim vedle ustanovení článku 96. ob. zříz. z dne 16. dubna 1864 a článku 76. zákona o okr. zast. z dne 25. července 1864 zákonitě uložena jest, také s důrazem vykonávati mohly a poněvadž podle navrženého zákona působnosť okresního, pokud se týče zemského výboru jen tehdáž místa míti má, kdyby obecní neb okresní zastupitelstva povinnostem jim v příčině udržení obecního a okresního jmění zákonem uloženým nedostála.
Nutnost resoluce zemským výborem ve zprávě z dne 20. září 1882 č. 29356 navržené v příčině opětného prohlášení ustanovení, by samosprávní úřadové i
zavedených exekučních krocích zpraveni byli, že jim v mnoha případech o exekučních krocích vědomosť dána nebyla.
Komise pro obecní a okresní záležitosti přistupuje k těmto důvodům a návrhům zemského výboru a připomínajíc, že změny na osnově zákona, jaké zde navrhuje pouze stylistický ráz mají, činí tyto návrhy:
Zákon
daný dne ..........
pro království české, jenž se týče rozepsání přirážek obecních, vztahmo okresních, samosprávnými úřady vyššího řádu.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se mi naříditi takto:
§. 1.
Kdykoliv by některé zastupitelstvo obecní opominulo, v rozpočtu obecním u činiti opatření, aby se uhraditi mohly peněžně závazky obce, jež jí buď k účelům veřejným po zákonu mocí příslušného výroku jsou uloženy aneb na titulu soukromého práva se zakládají a exekucí vymáhány býti mohou, má výbor okresní právo i povinnost, ve srozumění s c. k. místodržitelstvím takovéto prokázané pohledávky vložiti v rozpočet obecní a podle míry potřeby uložiti přirážky k přímým daním v obci.
§. 2.
Kdykoliv by některý výbor okresní aneb zastupitelstvo okresu opominulo, v rozpočtu okresním učiniti opatření, aby se uhraditi mohly peněžné závazky okresu, jež mu bud k účelům veřejným po "zákonu mocí příslušného výroku jsou uloženy aneb
den eingeleiteten. Exekutionsschritten, wird durch die zahlreichen Anzeigen der Bezirksausschüsse, daß sie in vielen Fällen von den Exekutionsschritten nicht in Kenntniß gefetzt wurden, neuerlich dargethan.
Die Konimission für Gemeinde- und Bezirksangelegenheit pflichtet diesen Ausführungen und Anträgen des Landesausschußes mit dem Bemerken bei, daß die von ihm zum Gesetzentwurfe beantragten Aenderungen lediglich stylistischer Statur find, und erlaubt sich folgende Anträge zu stellen:
I.
G e s e tz
vom.......
wirksam für das Königreich Böhmen betreffend die Ausschreibung von Gemeinde, beziehungsweise Bezirkszuschlägen durch die vorgesetzten autonomen Behörden.
Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde ich zu verordnen, wie folgt:
§. 1.
In allen Fallen, wo eine Gemeindevertre. tung es unterläßt, die der Gemeinde nach dem Gesetze kraft eines kompetenten Ausspruches obliegenden öffentlichen Leistungen oder auf einem Privatrechtstitel beruhende crequirbare Geldzahlungen in den Gemeindevoranschlag einzustellen, ist der Bezirksausschuß berechtigt und verpflichtet im Einverständnisse mit der k. k. Statthalterei Solche liquide Forderungen in den Gemeindevoranschlag einzustellen und nach Maßgabe des diesfälligen Erfordernißes Zuschläge zu den direkten Steuern der Gemeinde aufzulegen
§ 2.
In allem Fallen, wo ein Bezirksausschuß oder eine Bezirksvertretung es unterläßt, die dem Bezirke nach dem Gesetze kraft eines kompetenten Ausspruches obliegenden öffentlichen Leistungen oder auf einem Privatrechtstitel beruhende exequirbare Geldzahlungen in den Bezirksvoranschlag einzustellen, ist der Landesaus-
na titulu soukromého prává se zakládají a exekucí vymáhány býti mohou, má zemský výbor právo i povinnosť ve srozumění s c. k. místodržitelstvím takovéto prokázané pohledávky vložiti v rozpočet okresní a podle míry potřeby uložiti přirážky k přímým daním v okresu.
§. 3.
Ani v tom ani v onom případu (§§. 1 a 2) není potřebí vyššího schválení, jež jinak zákonem předepsáno jest k účelu vybírání přirážek obecních a okresních.
§. 4.
Rozvrhování a vybírání přirážek obecních neb okresních, o které se byl usnesl výbor okresní aneb výbor zemský §§. 1 a 2 zákona tohoto, konáno budiž c. k. berními úřady.
§. 5.
Okresní výbor, pokud se týče výbor zemský, má právo i povinnost, učiniti vhodná opatření, aby peníze, jež se těmito přirážkami sešly, vynaloženy byly k účelu svému, i mohou k tomu konci žádati za spolupůsobení orgánů přirážku vybírajících (§. 4).
§. 6.
Mým ministrům záležitostí vnitřních a financí uloženo jest, aby zákon tento ve skutek uvedli.
II.
C. k. vláda žádá se, aby vynesení c. k. ministerstva práv ze dne 29. dubna 1864 č. 3563 a c. k. místodržitelství ze dne 10. března 1873 č. 8004, jimiž bylo nařízeno, aby o každé exekuci, vedené na některou obec, samosprávní orgánové, jimž obec jest podřízena, vždycky zpraveni byli
Schuß berechtigt und verpflichtet im Einverständnisse mit der k. f. Statthalterei solche liquide Forderungen in den Bezirksvoranschlag einzustellen und nach Maßgabe des diesfälligen Erfordernisses Zuschläge zu den direkten Steuern des Bezirkes aufzulegen,
§ 3.
In beiden Faßen (§. 1 und 2) ist die zur Einhebung von Gemeinde- und Bezirkszuschlägen sonst gesetzlich vorgeschriebene höhere Genehmigung nicht erforderlich.
§. 4.
Die Repartirung und Einhebung Solcher von einen Bezirks- oder dem Landesausschusse in Gemätzheit der §§. 1 und 2 dieses Gesetzes beschlossenen Gemeinde oder Bezirkszuschläge bat durch die k. k. Steueramter zu erfolgen.
§ 5.
Der Bezirks, beziehungsweise Landesausschuß, ist berechtigt und verpflichtet, die geeigneten Borkehrungen zu treffen, damit die eingehobenen Beträge dieser Umlagen ihrer Bestimmung zugeführt Werden, zu Welchem Zwecke Sie die Mitwirkung der Einhebungsorgane (§. 4) in Anspruch nehmen können.
§. 6.
Mit dem Vollzuge dieses Gesetzes sind Meine Minister des Innern und Finanzen beauftragt.
II.
Die k. k. Regierung wird ersucht, die Verordnungen des k. k. Justizministeriums vom 29. April 1864 Z. 3563 und der k k. Statthalterei vom 10. März 1873 Z. 8004 betreffend die Berständigung der den Gemeinden übergeordneten autonomen Organe von jeder gegen eine Gemeinde geführten Exekution gleich
hned při prvním stupni exekuce, o. k. soudům, pokud se týče c. k. okresním hejtmanstvím znova v paměť uvedla, a aby vynesení řečená rozšířila v tom směru, aby také v případu, když se vede exekuce na okres, výboru zemskému bylo o tom učiněno oznámení.
beim erstenexekutionsgrade den k. k Gerichten, beziehungsweise den k. k. Bezirkshauptmannschasten, zu republiziren und dahin auszudehnen, daß auch von jeder gegen einen Bezirk geführten Exekution die Mittheilung an den Landesausschuß erfolge.
V Praze, dne 4. srpna 1883.
Prag, den 4. August 1883,
Schwarzenberg, m. p.
předseda
Schwarzenberg, m. p.
Obmann.
Dr. Žák,
zpravodaj.
Dr. Žák m. p.
Berichterstatter.
Zpráva
komise budžetní o žádosti sboru pro zřízení českého divadla o podporu ku zřízení českého divadla letního.
Bericht
des Budgetausschußes über das Ansuchen des böhmischen Theaterbaukomité um Unterstützung zur Errichtung eines böhmischen Sommertheaters.
Sbor pro zřízení českého národního divadla v Praze prosí v žádosti ze dne 9. července 1883 č. 58 sněm., by mu slavný sněm ráčil dopřáti prostředků k vystavení českého letního divadla tím způsobem, že by zastupitelstvo země přejalo na sebe splacení kapitálu k tomu cíli od některého peněžního ústavu vypůjčeného 800. 000 zl. do 40 let, anuitami 5 pre. a to po srážce výtěžku, jenž se docílí z nájemného.
Za důvody žádosti své uvádí sbor, že je v Praze pro obě divadla zemská letního jeviště stejně třeba, poněvadž pobyt v divadlech zimních navzdor uově zavedené lepší ventilací za horkých dnů letních není příjemný a poněvadž obecenstvo pražské raději mešká ve vzdušných, a tomu již přivyklo, a poněvadž je to pro oba divadelní podniky, jimž v letě valná čásť obecenstva utíká navenek, také finanční nutností přilákati si aspoň, v městě zbývající čásť jeho ukojením žádosti jeho po vidění něčeho nového a po vyražení předvedením kusův druhu lehčího a veselejšího. Důvody tyto mají pro obě divadia zemská stejnou platnost a váhu.
Das Komité zur Errichtung eines böhmischen Nationaltheaters in Prag bittet mittelst Gesuch vom 9. Juli Landtgs-Z. 58. 1883, der hohe Landtag wolle ihm die Mittel zur Errichtung eines böhmischen Sommertheaters in der Weise gewähren, daß die Landesvertretung die Bezahlung eines hiefür von einem Geldinstitute aufgenommene Kapitals von 800000 fl. mittelst 5% Annuitäten binnen 40 Jahren übernehme, abschlägig des durch Zinsen zu erzielenden Einkommens.
Das Komite begründet fein Ansuchen damit, daß in Prag ein Sommertheater für beide Landestheater gleich nothwendig sei, weil diese selbst mit der neuerer Zeit eingeführten, bessern Ventilation in den heißen Sommertagen keinen angenehmen Aufenthalt bieten, weil das Prager Publikum die luftigeu Sommertheater liebe und daran gewohnt fei, und Schließlich, weil es für die Theaterunternehmungen, denen im Sommer ein großer Theil des Publikums entflieht eine finanzielle Nothwendigkeit ist, den in der Stadt verbleibenden Theil durch Befriedigung feiner Schaulust und seiner Unterhaltung mittelst Vorstellungen leichteren, heiteren Genres heranzuziehen. Diese Gründe find für beide Landestheater gleich richtig und gleich wichtig.
Při tom trvá sbor pro zřízení divadla při tom názoru, že lid český přinesl pro divadlo své obět dosahující 2, 000. 000 zl. a že se nesluší žádati na něm dalších obětí pro divadlo letní, kteréž se musí považovati jen jako doplněk nutný divadla národního, jehož budovu monumentální zemi co vlastnictví daruje, podobně jako by i divadlo letní zůstati mělo jměním země.
Sbor má mimo to za to, že je českého divadla letního ještě mnohem více třeba než německého, poněvadž je české obyvatelstvo v Praze pětkrát tak četné jako německé, nehledě ani na předměstí silně zalidněná a pak z velké části dělnické obyvatelstvo, kteréž je téměř naskrze české.
Krom toho je vůbec známo, že vyšší zámožnější vrstvy německého obecenstva v letě Prahu opouštějí, tak že tu zůstává jen ona část, která obchodem svým je k městu připoutána; a i tato hledí aspoň večerní hodiny a noc ztráviti v letních bytech v nejbližším sousedství.
Tím zmenšuje se německé obecenstvo divadelní velice. Obecenstvo českého divadla náleží zas na mnoze nejčetnější třídě střední a stavu dělnickému, bývá nuceno zůstati i v letě ve městě a hledá následkem toho právě v době letní po namahání svém mezi dnem, aspoň v hodinách večerních obveselujíci zábavu duševní ve prostorách chladných a dobře provětraných.
Zkušenost nás v skutku poučuje, že je návštěva českého letního divadla značna tak sice, že v Praze a předměstích současně 3-4 česká letní divadla existovati mohou. Jest tedy těmto poměrům místním přiměřeno, že podnikatelstvo českého divadla považuje divadlo letní za nutnou sobě finanční podporu, neřkuli za podmínku životní existence. Toto platí v té míře, že od 20 let všecka podnikatelstva českého divadla snažila se o nabytí divadla letního, ano v skutku již tré divadel letních po sobě vlastním nákladem zřídila.
Nové české divadlo ve Vinohradech před žitnou branou stojí na půdě najaté a nájemné to, jež nese podnikatelstvo divadelní, je dosti veliké; avšak nájem ten dochází již za 2 léta a půda má býti pro-
Das böhmische Theaterbaukomité geht dabei noch ferner von der Anschauung aus, daß das böhmische Volk für sein Theater ein am 2, 000. 000 fl. betragendes Opfer gebracht habe und daß ihm füglich nicht zugemuthet werden kann, noch weitere Opfer zu bringen für ein Sommertheater, welches ein nothwendiges Komplement des Nationaltheaters bilde, welches monumentale Bauwerk das Komité dem Lande ins Eigenthum übergebe, sowie auch das Sommertheater Landeseigenthum bleiben solle.
Das Komite geht dabei ferner von der Anschanung ans, daß das Bedürfniß eines böhmischen Sommertheaters ein weit größeres sei, als jenes des deutschen, weil ja die böhmische Bevölkerung in Prag fünfmal so groß Sei, als die deutsche, um Schon der stark bevölkerten Vorstädte mit ihrer Arbeiterbevölkerung nicht zu erwähnen, die fast durchgehends böhmisch fei.
Zudem glaubt das Komite, es sei eine bekannte Thatsache, daß die höheren wohlhabenden Schichten des deutschen Theaterpublikums im Sommer Prag verlassen, so daß nur jener Theil zurückbleibt, welcher durch sein Geschäft an die Stadt gebunden ist, und selbst dieser Sucht wenigstens die Abendstunden und die Nacht in den nächstgelegenen Sommerfrischen zuzubringen.
Hiedurch reducirt sich das deutsche Theaterpublikum sehr bedeutend. Das böhmische Theaterpublikum gehört zum großen Theil der zahlreichen Mittelklasse und dem Arbeiterstande an, ist bemüssigt in der Stadt zu verbleiben und sucht gerade im Sommer in den Abendstunden nach den Mühen des Tages eine Erholung und eine aufheiternde geistige Beschäftigung in einem kühlen, gut gelüfteten Lokale
Die Erfahrung lehrt, daß der Besuch des böhmischen Sommertheaters ein bedeutender ist und daß in Prag und den Vorstädten gleichzeitig 3-4 böhmische Sommertheater existiren können. Das Sommertheater ist demnach, eben weil es diesen lokalen Verhältnissen entspricht, für die böhmische Theaterunternehmung eine nothwendige finanzielle Unterstützung, Wenn nicht geradezu eine Lebensbedingung. Sie ist das in dem Maaße, daß die böhmischen Theaterunternehmnngen feit 20 Jahren stets den Besitz eines solchen angestrebt und wirklich successive bereits drei Solche Theater auf eigene Kosten hergestellt haben.
Das dermal in den Weinbergen nächst dem Kornthor bestehende neue böhmische Theater ist aus sremdem gepachteten Grunde gegen einen bedeutenden der Theaterunternehmung zur Last fallenden Zins aufgebaut und es geht dieser
dána na vystavení domů soukromých. Protož musí se družstvo divadelní již nyní starati o jiné divadlo letní, poněvadž zhotovení plánů, provedení řízení s úřady policejními a konečně stavba sama bude nutně vyžadovati čas dvou let.
Jelikož se již po delší dobu o to jednalo, aby bylo zřízeno nákladem zemským letní divadlo německé, kteréž by skvostnou úpravou svou, sálem redutním, restaurací atd. obecenstvo k sobe bylo lákalo a tudíž i českému divadlu velkou část jeho obecenstva, kteréž na mnoze také německy rozumí, bylo odloudilo, nesluší zazlívati podnikatelstvu Českého divadla, hledělo-li starostlivě na tuto mu povstávající konkurenci, jež mu hrozila ztrátou velké části jeho příjmů letních, neřku-li přímo záhubou. Jelikož se o to jednalo, aby tato konkurence českému divadlu byla zřízena na náklad zemský, nemůže se to snad pokládati družstvu za neskromnost, žádá-li vůči těmto poměrům od země stejnou podporu, aby tuto jemu nebezpeč nou konkurenci německého divadla letního mohlo vydržeti.
Stejné nakládání s oběma divadly i vzhledem sumy, jež se jim povoliti má, je s ohledem k poměru daní, jež platí obyvatelstvo národnosti české, zajisté požadavek skromný, a zdá se, že sbor pro divadlo české žádost svou o sumu 800. 000 zlatých jen z tohoto stanoviska stejného s oběma divadly nakládání tak vyměřil.