Zpravodajem jest pan poslanec Teklý Dávám jemu slovo.

Zpravodaj ředitel Teklý: Slavný sněme! Valná část obcí okresu Novopackého, 23 co do počtu, obrací se k slavnému sněmu s prosbou za upravení poměrů v příčině lnářství a tkalcovství v horských obcích českých. Jeli hospodaření při nyní panujících poměrech velice namahavé a při tom málo výnosné, platí to o hospodaření v horách ještě u větší míře.

Není třeba zpomínat, že v horách jes

půda mělká a kamenitá, jakož že i vzdělávání půdy jest velice namáhavé, protože velká část pozemků vzdělavatelných nalézá se na svahách více nebo méně příkrých, takže nezřídka zem ručně musí se vzdělávati.

K těmto neblahým poměrům půdním přidružuje se zlo ještě jiné, a sice to, že následkem značného vyvýšení nad hladinou mořskou, poměry klimatické nejsou výhodné pěstování výnosných rostlin hospodářských.

Horský rolník nemůže pěstovati rostliny, vyžadující úrodnou půdu a příznivé podnebí, rolník horský odkázán jest na pěstování ovsa, zemáků a jetele. Za to však výnosnější ozimé rostliny, jakož i rostliny průmyslové nemůže pěstovati. Ještě před několika léty možná bylo alespoň jednu výnosnější rostlinu pěstovati, a sice len; dnes však ozývá se jeden hlas, že pěstování lnu při jeho nízkých cenách, víc se nevyplácí, takže s dobrou hospodář polní se potáže, když od pěstování lnu upustí. V jaké míře pěstování lnu ubylo, o tom svědčí nejlépe výkaz statistický, kde se porovnává výměra k pěstování lnu věnovaná roku 1870 s rokem 1881.

V roce 1870 pěstován byl len na 36. 124 htrů, kdežto 1881 bylo již jen 24. 631 htra lnem oseto, takže úbytek v tak krátké době obnáší 11. 493 htrů, což na procenta uvedeno obnáší 31. 5 procent.

Každému, komu obecné dobro lidu našeho není lhostejno, pátrati bude, co příčinou jest, že len v té míře se nepěstuje jako druhdy.

Příčiny úpadku lnářství jsou druhu různého, mezi kterými tyto jsou nejvážnější:

1.   Největší ránu českému lnářství zasadil přívoz juty a zboží jutového. Jak přívoz juty se vzmáhá, vysvítá ze statistických výkazů, z nichž vysvítá, že r. 1877 bylo juty do Rakouska přivezeno v ceně 739. 000 zl., kdežto přívoz r. 1879 pouze 2, 557. 000 zl., obnášel přívoz 1881 již částku 3, 448. 000 zl.

2.  Jiná příčina úpadku českého lnářství

jest, že spotřeba lněného zboží značně se ztenčila ano že i u vojska z větší části lněné zboží bavlněným nahraženo bývá. Patrně ubyl pro toto zboží jeden z největších spotřebovatelů a úbytek roční odhaduje se na 3, 000. 000 metrů hrubšího plátna, k jehož výrobě domácí plátno zvláště jest spůsobilé. Lněné zboží vytlačeno jest bavlněným téměř ve všech kruzích obyvatelstva domácího ani obyvatele horské nevyjímaje.

Domácí spotřeba lněného zboží v poslední době značně se ztenčila, protože bavlněné zboží jest nepoměrně levnější, tak na př. jest na jisto postaveno, že v Čechách as 85%-90% košil zhotoveno jest z bavlněného plátna a pouze 10%-15% ze plátna lněného.

3.   Jiná příčina úpadku českého lnářství jest, že vývoz lněného zboží do Ruska, kam druhdy největší množství jmenovaného zboží bylo vyváženo, jest následkem uvalení cla vývozného ochromen.

4.    Jiná příčina úpadku našeho lnářství jest obchodní smlouva s Anglií, která zadala průmyslu lnářskému nejcitelnější ránu a k tomu přidružuje se clo ochranné, které sousední Prusko uvalilo na přívoz příze. Následkem těchto zařízení ztenčil se odbyt domácích výrobků, ana klesla poptávka po lněné surovině, což zajisté mělo v zápětí, že cena lnu značně klesla.

5.   Následkem vzmáhajícího se průmyslu v našich krajinách horských, jest větší poptávka po silách dělnických a následkem poptávky zdražila se práce.

Len náleží k oněm rostlinám, které vyžadují co nejvhodněji připravované stanoviště a co nejbedlivějšího ošetřování po čas svého vzrůstu. Za nyní panujících poměrů obnáší náklad za pěstování lnu vydaný, daleko vyšší částku nežli druhdy, kde mzda dělnictva byla nízká; patrně zvýšuje-li se náklad vydaný na pěstování lnu, měla by se v tom poměru zrýšiti i cena jeho, čemu jak již dříve uvedeno bylo, tak není.

Konečně dlužno vzpomenouti ještě jedné příčiny, proč lnářství u nás v úpadku se nalézá a to jest ta, že vlákno

z českého lnu co do hodnoty nemůže se rovnati s vláknem ruským, belgickým a holandským.

Vlákno z českého lnu hodí se pouze k výrobě hrubšího zboží.

Příčina, proč český len tu hodnotu nemá jako len zemí dříve jmenovaných, leží v tom, že naše půda a podnebí vzrůstu lnu nejsou tak příznivé jako v zemích dříve uvedených a konečně že se se lnem tak nemanipuluje, jak to věda a zkušenost v době poslední ustanovují.

Náš horský rolník nepokračuje s duchem času a tvrdošíjně přidržuje se zásad po otcích zděděných, nechávaje všecky pokroky cizích zemí v oboru lnářství bez povšimnutí

U nás se len stále tak připravuje, jako se to dělo za dávných dob a to jest též příčinou, proč továrny domácí cizímu lnu, ačkoliv dražšímu, dávají přednosť před zbožím doma vyrobeným.

To jsou asi příčiny, které zavinily úpadek našeho lnářství a jest na nás pojednati, čeho třeba zaříditi, aby toto v úpadku se nalézající lnářství na vyšší stupeň se povzneslo, tak aby chudým horalům poskytnuta býti mohla možnost len opět v míře rozšířené pěstovati a domácí průmysl oživiti.

V podobných peticích klade se velká váha na uvalení vysokého cla na dovoz lnu z cizích zemí k nám dopravovaného, jakož aby vývoz lněných výrobků zdejších usnadněn byl.

Chovám to přesvědčení, že to, co se se v peticích žádá, nelze tak snadno provésti a když by se to i prosadilo, že by českému lnářství nebylo zpomoženo, proto že by vedle navržených opatření ještě celá řada opatření neméně důležitých následovati musela, jako na př. uvalení cla na přívoz bavlny, juty a zboží jutového a m. v.

Vedlo by mne to daleko, když bych vylíčiti měl, co tomuto provedení překáží, ostatně vícerý otázky spadají do kompetence říšské rady, která o věcích takto

již pojednávala a která ještě o nich jednati bude a proto doporučila komise pro záležitosti zemědělské všecky petice vládě k příznivému vyřízení.

Vedle uvedených prostředků navrhuje se v peticích, aby v horských krajinách zřízena byla škola lnářská jakož aby se zřídilo po spůsobu belgickém více vzorných močidel.

Co se těchto návrhů tkne vzala jo komise pro záležitosti zemědělské v úvahu a navrhuje, aby zemskému výboru se uložilo záležitosti žádanou vyšetřiti a výsledky o nálezu v nejbližším sněme podati. Není v úmyslu mém, abych předbíhal tomuto vyšetření, ale chovám to přesvědčení, kdyby i tomuto přání v plném znění bylo vyhověno, že lnářství české k bývalému rozkvětu se nepovznese, že nezbude našim horským krajanům nic lepšího, než upustiti od nákladného způsobu hospodaření.

Na místo nákladného hospodářství nechť zavede se hospodářství šetřivé, nechť chov užitkových zvířat se povznese, nechť hledají v dobytkářství výnosnou větev hospodářstvu a zajisté dostane se jim náhrady, když ne plné, alespoň částečné za výnosný len.

Na základě uvedeného činí komise pro záležitosti zeměvzdělání následující návrhy:

Sl. sněme račiž se usnésti:

1) aby petice tyto se odporučily vysoké vládě k příznivému vyřízení

a 2) aby zemský výbor vyzván byl ohledně dodatečného přání za zřízení lnářské školy a vzorných močidel prostřednictvím zemědělské rady bližší poměry vyšetřiti a o nálezu v nejbližším sněmu zprávu podati.

Die Commission stellt den Antrag:

der hohe Landtag wolle beschließen, 1. daß die Petitionen an die hohe Regierung zur günstigen Erledigung geleitet werden,

2. daß der Landesausschuß aufgefordert

Werde in Betreff der Gründung einer Flachsbauschule und einer Musterröstanstalt im Wege des Landeskulturrathes die nothwendigen Erhebungen zu pflegen und in der nächsten Landtagssession hierüber zu berichten.

Zu diesem Gegenstande haben Sich zum Worte gemeldet die Abgeordneten Mašek und Rotter.

Nejv. maršálek z.: K tomuto předmětu se přihlásili k slovu:

Zu diesem Gegenstande haben sich zum Worte gemeldet:

Pánové Mašek a Rotter. Dávám slovo prvnímu řečníku panu Maškovi.

Pan posl. Mašek: Sl. sněme! Budiž mi dovoleno, promluviti o tomto předmetu, jelikož mám domov svůj v krajině, z kteréž petice tyto sl. sněmu dvěma pány poslanci podány byly a tudíž co nejbližší pozorovatel a co očitý svědek, i co interessent. mohu potvrditi to, co v příčině poměrů lnářství a v poměru tkalců v oněch peticích jest uvedeno.

Litoval jsem upřímně, že sl. komise, jíž petice tyto k předběžné poradě přiděleny byly, nepodala sl. sněmu tištěnou zprávu a že traktovala petice ty co věc méně důležitou.

Avšak pan referent podal nám poněkuď bližší zprávy a seznáváme z nich aspoň, jakým směrem sl. komise při pojednávání té věci se ubírala.

Mohu doznati, že bych byl velmi rád, kdyby byla bývala podána tištěná zpráva abychom byli mohli kontrollovati některá ta dáta, která nám zde pan referent byl podal.

Přiznávám, že mnoho je v tom správného, ale že i mnoho věcí také nebude zcela správných.

Já lituji tedy toho, že zpráva nebyla podána vůči důležitosti předmětu tištěna, poněvadž petice ty vzaly původ svůj v bídě a nářku tisíců našich zbědovaných tkalců zápasících za existenci svou proti

krutému nepříteli života lidského, proti hladu a žádajících, by sl. sněm zjednal jim vlivem svým a přiměřenými prostředky ulehčení. -

Nářek tkalců našich živících se v horách Krkonošských plátenictvím zakládá se hlavně v tom, že tkadlec nemůže i při nejpilnější klopotné práci své za stavem svým se vyživiti. Že nářky tyto jsou oprávněny přiznáte mi velectění pánové, když pravím, že za nynějších poměrův obchodních vydělá ubohý tkadlec při tkaní plátna sotva 1 zl. 50 kr. za týden (Hlasy: To je. pravda!) a k tomu musí mu ještě i děti soukáním a snováním příze býti nápomocny a při tom nesmí ani tkadlec ohlížeti se na tuto t. zv. normální dobu pracovní, jinak by ani za ten týden ten kus nezdělal, a jinak by ani tolik nevydělal.

A pánové, takové poměry trvají již delší dobu v našich horách.

Tedy za týdenní mzdu 1 zl. 50 kr., z čehož na den neplných 25 kr. výdělku tkalci připadne, má tento chuďas vyživiti sebe i celou často i dosti četnou rodinu (Hlasy: To jest hrozné!) Ptáte se, pánové velectění jak je to možno? Inu je to možno a musí to býti možno, nemá-li takový chuďas choditi žebrotou; avšak prosím pánové, podívejte se na ty vyzáblé tváře a na ty jako kostlivci se plížící postavy našich tkalcův a pak poznáte a pochopíte, jak to možno, tak skrovným výtěžkem býti živu.

Ne bez důvodu vtipkují v sousedním Německu, že prý v Čechách pracují tkalci "für Hungerslohn. " Naskytuje se tudíž otázka, jaké jsou toho příčiny, že stav našich tkalců je tak bídný? Pan referent už mnohé věci a mnohé příčiny se dotknul; já chci tedy ještě dále tu věc rozebírati.

Příčina tedy hlavní leží v klesnutí českého platenictví, avšak klesnutí to nezavinili ani tkalci, aniž ti, kdož výrobou tou se zabývají. Již po více roků převládá v domácnosti našich pečlivých hospodyň ta nešťastná cizopasná rostlina - bavlna, která domácí český produkt polní, náš len zatlačuje.

Mnohá rodina dílem k vůli modě, dí-

lem k vůli láci, dílem z pohodlí a dílem z mnohých předsudků jiných používá skorem výhradně bavlny k potřebám svého prádla. Pánové, také mnozí naši páni lékaři jsou do jisté míry hrobaři našeho českého plátenictví doporučující jak často slýchávám nošení košil a látek bavlněných jakožto prý tělu lidskému zdravějších a příjemnějších. (Hlasy: Sanitätsreform!)

Nechci se s našimi pp. lékaři příti, nechci si tady uvaliti nepřízeň našich pp. lékařův a s nimi se tady pouštěti do hádky, ale tolik myslím že můžeme uvážiti, že naši předkové, pokud bavlnu neznali a pokud byli na plátno odkázáni, nebyli méně silnými a méně statečnými a méně zdravými, než naše generace, která se ráda tedy odívá bavlnou (Hlas: v bavlnce!) a připomínám dále, že právě v té době v Německu odporučuje se obecenstvu nošení kosil plátěných co tělu lidskému zdravějších a příjemnějších, nežli košil z bavlny.

Mnohé listy odborné, vycházející v Německu, zvláště v těch krajinách, kde plátenictví nekleslo ještě tak hluboko, jako v Čechách obírají se velmi dopodrobna touto otázkou a přinášejí velmi věcná pojednání o plátenictví a jmenovitě o spotřebě plátna, takže se jim za to pochvaly a uznání z mocných kruhů, ba též od samých ministrů pruských, od Moltkeho, od Bismarka atd. dostává, že tak horlivě průmyslu plátenického se ujímají.

Nebylo by ani u nás naškodu, kdyby se tak podobně dělo, kdyby tedy naši orgánové, v jichž rukou spočívá zdravotnic tví, obraceli pozornosť obecenstva opět více ku plátnu, nežli ku bavlně, posloužili by tím velmi tomuto průmyslu a zjednali by si v první řadě vděk našich tkalců.

Jak už pan referent pravil a jak se dnes věci mají, jest to faktum nepopiratelné, že spotřeby plátna ubývá a spotřeby bavlny že přibývá.

Neupírám, že i ta tyranská moda má jistý mocný vliv na zapuzení tkanin plátěných, avšak tuto tyranku bylo by lze snadno skrotiti, vždyť chtěla nedávno švihákům i límce a náprsníky z papíru vnucovat, avšak špatně pochodila

Toť tedy asi ta příčina, proč spotřeba látek lněných v tuzemsku jest obmezena na míru minimální, avšak vzdor tomu, pánové, produkce plátna až do loňského roku byla v Cechách ještě velmi rozsáhlá, zejména v Krkonoších pracovalo ještě na tisíce tkakců plátna, poněvadž se plátno to do východních zemí, zejmena do Ruska a hlavně pro svou dobrou kvalitu a pro svou láci vyváželo ve velkém množství.

Tento vývoz opatřoval takřka výhradně našim tkalcům pracovavším o plátně v horách výživu.

Avšak v červenci loňského roku nastala nepředvídaná, náhlá změna.

Rusko předstírajíc ochranu domácí své industrie lnářské a plátenícké zvýšilo clo na dovoz plátna v tak ohromné míře, že všecek dovoz, zejmena českého plátna do Ruska, se zarazil.

Následkem toho zarazila se i zde výroba plátna a proto přišli naši tkalci o práci a o výživu a toť tedy další příčina, proč stav našich tkalců v tom okamžiku je tak bídným a tak smutným a proto pánové vycházejí ty nářky v poslední době abych tak řekl ve zvětšené míře.

Avšak klesnutí plátenictví (českého znamená se v našich horách téměř ve všech vrstvách našeho lidu.

Trpí tím všicci i jiní živnostníci, řemeslníci a rolníci, neboť tito v živnostním ohledu spoutáni jsou mezi sebou jako články dlouhého řetězu a slýcháno velmi často náš lid vypravovati a naříkati:

"Nepůjde-li v horách řemeslo tkalcovské, nastanon smutné časy a nemá-li rolník, bude dvojnásobně zle. "

Zejména rolník horský míval až do nedávna dosti hojného výtěžku z pěstování lnu. - Jest to horská znamenitá rostlina obchodní; nebo čím jest rolnictvu v kraji řípa a cukrovka, tím jest rolníkům v horách len a čím více klesalo plátenictví české, tím více klesala cena výrobků ze lnu a tím více klesal tudíž i přirozeným způsobem len ve své ceně, a cena jeho, jak již pan referent podotknul,

jest nyní v tom okamžiku tak nízká, že se to více ani našim rolníkům nevyplácí jej pěstovati a tím tedy hyne naše lnářství české.

Poněvadž od příslušných orgánů ani jinak ničeho se neděje, aby vzornými močadly na len len náš mohl býti tak upraven, aby rolníci vydržeti pak mohli soutěž se lnem ruským, proto přádelny na len odkazovány jsou větším dílem na přívoz lnu z ciziny a zejména z Ruska. Jest to dokázaná věc (a v tom dovoluji si p. referentovi odporovati), že náš len český co do kvality rovná se lnu flámskému, který jest ještě daleko lepší ruského lnu.

Pan referent tedy pravil, že len český není tak dobrý: to dovoluji si popírati. Len český jest tak dobrý jako flámský, jenom že třeba, aby byl v umělých močadlech spracován a připraven jako se děje v Belgii, Rusku a Irsku. - Klesání tedy lnářství českého jest se stanoviska našeho národohospodářství a se stanoviska patriotismu zajisté zjev velmi smutný.

My zanedbáváme pěstování lnu, domácí to naše plodiny, kteráž jinak by u nás výtečně se dařila a byla by zajisté při racionelním pěstování znamenitým aktivním faktorem v rozpočtu našeho hospodářství.

Veliké sumy peněz za len zůstaly by v naší zemi; naproti tomu přiváží se ohromné množství bavlny a posýláme za ni miliony do ciziny.

To ovšem pánové, dle mého skromného náhledu není nikterak rozumné národní hospodářství aniž se v tom jeví mnoho patriotismu. (Výborně!)

Kdybychom více péče věnovali českému lnářství a podporovali české plátenictví, není pochybnosti, že bychom zvýšili blahobyt české vlasti a že bychom i v tomto průmyslu povýšili Čechy na onen stupeň, na kterém, stojí Belgie. (Velmi dobře!)

Račte, prosím, velectění pánové, uvážiti, kolik rukou pracovitých lze upoutati k tomuto průmyslu? Kolik pilných pracovitých rodin uživilo by se pěstováním lnu,

kolik rukou lze zaměstnávati přípravou lnu, kolik rodin se uživí tkaním tohoto produktu a kolik dělníků bílením a úpravou pláten až k úplnému upravení a ukončení tohoto produktu pro spotřebu tržní.

Pak, prosím, pánové, račte i to uvážiti, jaké ohromné kapitály uloženy jsou ve velkolepých závodech, které slouží průmyslu plátenickému, myslím, že nepřeháním, pak-li tvrdím, že tyto závody totiž prádelny, tkalcovny, bělidla možno ceniti na 100 milionů zlatých.

Kdyby se tedy nenašly cesty, kterými by průmyslu tomu mohlo býti pomoženo na nohy, pak by ovšem kynula velmi smutná perspektiva do budoucnosti těmto závodům.

Bylo by to hříchem spáchaným na jmění národním, kdyby příslušní organové zůstali jako dosud vůči tak důležitému průmyslu netečni.

Vizmež jen, jak sousedé si počínají v té příčině, a jakou váhu průmyslu tomu přikládají.

Zmínil jsem se již o Rusku, co toto pro svou industrii lnářskou a plátenickou činí, kterak zavedením prohibitivního cla své plátenictví na úkor sousedních států chrání.

Pohlédněme na Německo, kterak tam závodí snahami o zvelebení tamního plátenictví a jak tam obchodní komory plátenictví a vůbec průmyslu toho se ujímají.

A pánové, prosím, jak u nás obchodní komory chovají se v této věci? Nepřišlo zajisté dosud v zapomenutí, jaké opatření učinil kníže Bismark k ochraně německého trhu proti záplavě českým plátnem a cítíme dosud ránu, jakou zasadil průmyslu našemu zrušením volného přívozu českého plátna do Německa tak zvaným "Rohleinverkehr" o němž na říšské radě tak mnoho bylo mluveno a kterýž od doby Marie Teresie až do r. 1878 trval.

Nechci se pouštěti v tomto směru do dalších výkladů; vedlo by mne to příliš

daleko a svedlo snad na pole, kde nemožno se pohybovati zde, ani nechci dotýkati se toho, proč se našim státníkům nepodařilo uzavříti s Ruskem výhodnějších smluv obchodních a celních.

Avšak vrátím se k našim peticím, kteréž jsou na denním pořádku.

V peticích těch se žádá za ochranu cla na len, na lněnou přízi a na bavnu.

Mám za to, že by tímto ochranným clem našemu průmyslu plátenickému na ten čas valně poslouženo nebylo a také myslím, že toto opatření při dualistickém zřízení naší říše není tak snadno k provedení. Celní záležitosti spadají do kompetence říšské rady a také jest tu potřeba, aby vždy, má-li taková akce nastati, aby ministr vídeňský dřív dohodl se s vládou uherskou.

A pánové, znáte z posledního vyjednávání o celních věcech, jak vláda uherská v celních záležitostech choulostivě si počíná. Mám tedy za to, že je zapotřebí, uchopiti se jiných prostředků.

Máli se lnářství české zvelebiti, jak se petice toho domahají, musí postaráno býti o to, aby se zavedla t. z. umělá močadla na len dle vzorů belgických, irských a ruských, bychom potom lnem řádně upraveným poraziti mohli soutěž jiných zemí, zejmena soutěž ruskou.

Leč ani na tom ještě není dosti, musí dále pečováno býti o to, aby se pěstovala pravidelnější a hojnější výroba pláten, a to se docílí větší spotřebou jak ve vlastních zemích našich, tak i vývozem do ciziny. Staly se značné pokroky v lnářství. a plátenictví českém za posledního desítiletí; prádelny na len, tkalcovny, bělidla výrobu svou zdokonalily; směle možno tvrditi, že české výrobky v cizině pracovanými.

Vzhledem k domácí spotřebě pláten je ovšem tu překonati ještě mnohé předsudky.

Stává se za časté, že domácím vývozem, byť i dobrým, bývá často pohrdáno,

a že se dává přednosť výrobku, majícímu známku cizoty.

Vzhledem k vývozu přísluší vládě, aby věnovala průmyslu tomuto příslušnou pozornost, by přiměřenými smlouvami obchodními a celními se státy východními hleděla českým a vůbec rakouským výrobkům usnadniti odbyt do ciziny. Rakousko je v držení Bosny a Hercegoviny, avšak poměry obchodní nejsou tam dosti ustáleny; Rakousko může přiměřenou politikou upevniti styky obchodní s ostatními státy na Východě, Bulharskem, Rumelii atd. a pojistiti tam pramen odbytu českým výrobkům.

K tomu však je zapotřebí, aby naše konsuláty ve východních zemích byly poněkud jinak zřízeny nežli jsou dosavad. O tom, pánové, bych velmi trpké zkušenosti zdělil, avšak myslím, že to nepatří sem.

Budouli tedy povolaní orgánové věnovati příslušnou pozornosť a podporu plátenictví českému, aby tkalci nabyli dostatečné práce a přiměřené mzdy, aby potřeby své životní slušně opatřiti mohli, pak umlknou ony stesky a pak odstraní se trvale bída mezi našimi tkalci, nad jichž osudem nyní se srdce každého lidumila bolestí rozrývá.

Snad by se mi mohlo namítati, když bavlna zde tak na odbyt a plátno se staví, proč se tkalci neobrátí na spracování bavlny?

To se částečně v naší krajině děje, avšak tu je tolik sil pracovních a tolik tkalců, že neradno, aby všichni na bavlnu se vrhli; snadno by mohl vyroben býti nadbytek látek bavlněných a mohla by krisis nastati, neboť síla a vydatnosť produkce při známé pracovitosti českého lidu dělnického je tak značná, že jen exportem do ciziny může se lidu našemu trvalá práce pojistiti.

A je to již uznané pravidlo, že vývozem výrobků do ciziny zvýšuje se domácí blahobyt té země, která vyváží.

Vývozem bavlněných výrobků nelzť činiti v cizině vydatnou soutěž, neboť

musíme bavlnu z ciziny přivážeti, jako to činí jiní státové, avšak s plátnem možno již vydatnější konkurenci podniknouti, jelikož len můžeme vypěstovati doma a tu nejsme závislí na nahodilých případech socialních a politických té které země. V tom pánové nabyli jsme zkušeností velmi trpkých již v letech šedesátých za doby občanské války v Americe.

Dovoluji si podporovati návrh komise, aby petice tyto byly vládě doporučeny, co možná nejvřeleji, aby vysoká vláda přiměřenými prostředky průmyslu lnářskému a plátenickému pomoc poskytla, aby se potom poměry našich tkalcův zlepšily. (Výborně!)

Oberstlandmarschall: Ich habe dem h. Hause mitzutheilen, daß außerdem Sich noch zum Worte gemeldet hat] Herr Abgeord, Kopper.

Ich ertheile nun das Wort dem H. Abg. Rotter, welcher sich bereits früher zum Worte gemeldet hat.

Abg. Rotter: Der Gegenstand des vernommenen Berichtes ist in Bezug auf die volkswirthschaftliche Bedeutung von So hoher Wichtigkeit für das ganze Land, daß ich mich nicht nur als Abgeordneter eines Landgemeindenbezirkes, Sondern auch als Industrieller verpflichtet fühle, das Wort zu ergreifen.

Die immer mehr um sich greifende Rothlage namentlich der bäuerlichen Gebirgsbevölkerung Böhmens, der Schon von Altersher der Flachsbau einen lohnenden Ertrag verschaffte, ist nicht nur den anhaltenden Mißernten entsprungen, derselbe ist hauptsächlich der bedrängten Lage der einheimischen Leinenspinnerei und Weberei zuzuschreiben.

Hervorgerufen durch die große Concurrenz der Baumwolle, unter der die vaterländische Leinenspinnerei und Weberei seit vielen Jahren zu leiden hatte, tritt in neuerer Zeit noch ein neuer Concurrent, die Jute, auf.

Was ist wohl unter solchen Umständen erklärlicher, als eine immer empfin licher weidende Entwertung des heimischen Produktes des Flachses? Und bei dem unläugbar hohen Interesse, welches die Landwirthschaft, die Industrie und der Handel gemeinsam an dem

Wiederausschwung der einheimischen Leinenindustrie haben, unterstütze ich die Anträge der löblichen Commission aus voller Ueherzeugung.

Bei dem Umstande, daß die geschilderte Nothlage der betheiligten Kreise der h. Regierung nicht unbekannt sein kann, da ferner feit Jahren vielfache Petitionen und Resolutionen durch unsere Vertretungskörper eingebracht, Abhilfe verlangten, wünsche ich von Herzen, daß endlich die berechtigten Wünsche einer so ansehnlichen Bevölkerung, welchen das h. Haus durch die Annahme des Commissionsantrages Ausdruck verleiht, bei der h. Regierung nicht das frühere Schicksal haben mögen.

(Bravo! links. )

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg Kopper hat Sich zum Worte gemeldet. Ich ertheile ihm dasselbe.

Abg Kopper: Wenn ich mir das Wort erbeten habe, thue ich es als Vertreter der Stadt, in der Sich das Centrum der Leinenindustrie befindet und ich will hier meine Erfahrungen in dieser Richtung in kurzen Worten zum Ausdrucke bringen.

Es ist eine unverkennbare Thatsache, daß in dem Riesengebirge seit vielen Jahrhunderten die Leinenindustrie, der Flachsbau, die Spinnerei und die Leinenwaarenerzengung ein Lebenszweig ist; diese Leinenindustrie hat durch die Jahrhunderte schon vielfältige Phasen durchlebt.

Es ist mit dieser Industrie im vorigen Jahrhunderte, wie die Traditionen lauten und wie Sie lesen können oft auch sehr mißlich gewesen, namentlich in den Zeiten des 7jährigen Krieges, und die kaiserliche Regierung fand sich veranlaßt, um die Bevölkerung des Riesengebirges die Weber, Spinner nicht ihrem Untergange zu weihen, schon damals nach der Abtretung von Schlesien den Friedensartikel zu erwirken, daß aus Böhmen namentlich vom Riesengebirge die freie Einfuhr der Rohleinen nach Schlesieu und darüber hinaus Stattfinde.

Und dieser Zustand hat sich bis in unsere Zeit hinein erhalten; die Weberei ist in ihren verschiedenen Phasen mitunter sehr gut gegangen, und Sie hatte auch wiederholt, wie ich Schon bemerkt habe, Rückschläge; und es ist Thatsache, daß mehr als das halbe Erzeugnis des Riesengebirges in jenen. Ländern durch

Schlesien und noch weiterhin seinen Ausweg fand.

Nun in der neueren Zeit, meine Herren, ist dieses Verhältnis aufgelöst; seit dem l. Jänner 1882 hat die Ausfuhr nach Schlesien ganz aufgehört, und dieß ist wohl theilweise auch ein Grund, warum die Leinenweberei So zurückgeblieben ist, warum man überall klagt, und warum das Geschäft hier gegenwärtig in eine Phase getreten ist, die bedenkliche Folgen an Sich haben kann. Die österreichische LeinenWeberei hat auch einen ungeheueren Nachtheil erfa hren durch den Verlust von Italien, dieser bedeutenden Absatzquelle, die einen großen Theil der österreichischen namentlich der böhmischen Erzeugnisse aufnahm. Also dadurch ist die Leinenweberei in einen Zustand gekommen, der immer bedenklicher und bedenklicher wird.

In den letzten Jahren, meine Herren, hat die Baumwolle, die sehr billige Baumwolle viel dazu beigetragen, daß die Leinenwaaren beinahe ganz aus dem Markt gekommen waren.

Die Leinenwaaren sind Sogar von der Armee zum Theile aufgegeben worden, man hat auch da die Baumwolle eingeführt, und dieß ist ebenfalls ein Grund der gegenwärtigen Krise.

Man soricht viel davon, daß man das nöthige Rohmaterial nicht mehr zu erzeugen vermag, daß der Flachsbau zurückgeblieben ist und daß durch dieses natürlich die Webereien auch leiden. Nun dieser Meinung bin ich wohl nur theilweise, anderntheils bin ich aber der Meinung, daß der Flachsbau bei uns nur Zurückgegangen ist durch die große Concurrenz der Einfuhr des Flachses aus Rußland, der vielleicht unter anderen Bedingungen dort erzeugt wird, als es hier in Böhmen möglich ist.

Der böhmische Bauer hat ja bisher den Flachsbau nicht vernachlässigt, allein er ist durch viele Mißjahre von diesem zurückgekommen, daß es wahrlich Muth bedarf, wenn Einer den Flachsbau wieder aufnehmen soll. Auch durch die Baumwollkonkurrenz sind die Flachspreise ungeheuer gedrückt worden.

Durch diesen Druck der Flachspreise, der natürlich meist vom Auslande und durch die Spinner hier hervorgebracht ist, kann der inländische Bauer bei seinem theueren Grunde und der theueren Arbeitskraft kaum concuriren.

Uibrigens vernachlässigt, Soweit mir bekannt ist, der böhmische Bauer, der deutschböhmische namentlich, dieses auch nicht.

Es wird heute viel Flachs, Schöner Flachs gebaut, und er wird auch noch verhältnismäßig bezahlt. Es haben in dieser Beziehung Schon vielleicht viele landwirtschaftliche Vorträge stattgefunden, und man hat vielleicht auch Vieles aufgenommen, um den Flachsdau zu fördern.

Nun wenn diese Belehrungen Nutzen bringen bin ich vollkommen einverstanden und ich bin überzeugt, daß unsere Bauern nicht zurückbleiben werden, Alles in sich aufzunehmen.

Allein, wie ich Schon gesagt habe, die Sache Scheint mir anderwärts zu liegen, als im Flachsbau, eben darin, daß wir die Abfuhr nach Schlesien und Italien verloren haben, dadurch ist zum großen Theile das Verhältnis eingetreten. Die Weberei geht, wie wir Alle wissen, zurück, und zu bedauern ist es, daß die großen Spinnereien, die heute noch im Betriebe sind, den größten Theil ihres Flachses aus Rußland beziehen müssen, und daß wir gegen das von aequivaler Ausfuhr dahin haben, alle Jahre wandern Millionen hinaus, gegen die eine Rückwirkung nicht stattfindet.

Der Herr Vorredner hat bereits bemerkt, daß eine ziemliche Ausfuhr von gebleichten Leinen, wenn ich so richtig verstanden habe, nach Rußland stattfand, allein durch die angeführten hohen Zahlen ist dieß unmöglich geworden;; wir müssen daher Von ihnen Flachs kaufen, während unser Absatz, der vielleicht auch nur ein geringer war, gänzlich aufgehört hat.

Und es scheint mir die Sache so zu liegen, daß unsere Soinereien, mag der Flachs kommen, woher immer, sich nur auf billige Producte verlegen mussen und daß wir hier die Einfuhr vom Auslande nicht beschränken sollen.

Mir scheint, wenn ich richtig verstanden habe, so lautet die Petition, die nicht gedruckt ist und von der ich nur gehört habe, daß auf die vom Auslande eingeführten Rohflachse ein Zoll gelegt werden soll, gegen den ich mich entschieden ausspreche, dagegen würden und müßten sich unsere Spinnereien, die nur bei billigem Material fortarbeiten können, entschieden auflehnen.

Die Einführung solcher Zolle müßte die Leinenproduktion dahin bringen, daß für die Garnwolle, um die Sache zu bessern, neue Absatzquellen gesucht werden müssen.

Nach meiner Anschauung ist Alles dahin aufzufassen: Haben wir gute Politik so haben wir gute Finanzen; haben wir gute Handelsverträge, so werden sich Absatzquellen finden, auf den Weg des Exportes muß die Frage geführt werden, haben wir diesen, werden sich die Geschäfte von selbst heben, dann werden auch die Arbeitskräfte wieder besser bezahlt werden; also darin wird es liegen.

Die Regierung darauf zu weifen, dann werden sich die Calamitäten ändern.

ES scheint mir eine erneuerte Enquete einzuberufen nothwendig, um auf die Mittel zu denken, unseren Export zu heben; dadurch kann unsere heimische Arbeit gefördert werden und wieder zur gehörigen Ausnützung gelangen, was unsere gute und billige, Arbeit verdient.

Das find meine Anschauungen in dieser Beziehung (Bravo! Bravo! links).

Oberstlandmarschall: ES hat sich zu diesem Antrage noch zum Worte gemeldet der H. Abg. Sobotka.

Abg. Sobotka:

Ich bitte das hohe Haus fehr um Entschuldigung, wenn ich in so vorgerückter Stunde in einer Angelegenheit das Wort ergreife, welche vielleicht nur untergeordneter Natur zu sein Scheint. Sie ist aber nicht untergeordneter Natur, wie auch der geehrte Herr Abgeordnete Maschek gesagt hat, daß diese Angelegenheit nicht in einem gedruckten Berichte vorgelegt worden ist. Auch ich muß es jetzt bedauern, weil man dann doch gewußt hätte, welche Tragweite die Petition hat, welche vorgelegt wurde, welche Tragweite der Antrag der Commission hat der vorgelegt wird.

Ich stimme mit dem geehrten Herrn Vorredner Maschek überein, wenn er sagt daß die Roth der Weber im Riesengebirge in der Leinenbranche ganz bedeutend ist.

Aber ich muß sagen, daß er die Ursachen und Gründe davon nicht richtig dargestellt hat.

Genau dieselben Zustände, und viele Herren, welche dem hohen Hause angehören, welche aber der Sache ferne stehen, werden vielleicht wissen, daß genau dieselben Verhältnisse in der Baumwollindustrie vor ungefähr 20 fahren geherrscht haben. Die Baumwollindustrie war damals gänzlich in den Händen der Haüsarbeiter, nur der Hausweber hat dieselbe betrieben, verschiedene größere Unternehmer vertheilten die Arbeiten hinaus in die einzelnen Dörfer.

Damals war auch die Leinenindustrie so unzureichend, wie der geehrte Herr Maschek es

geschildert.

Den Weber hat damals vielleicht zwei Gulden in der Woche verdient, dabei mußten Frau und Kinder mitarbeiten und er mußte noch das Material, welches er zur Arbeit brauchte, dazu geben.

Diese Zustande aber haben Sich außerorordentlich verändert, indem Seit ungefähr 1520 Jahren diese ganze Industrie zur Maschinenarbeit übergegangen ist. Seit dem verdient ein einzelne Weber das doppelte und dreifache dieses Lohnes, seine Frau und seine Kinder können, wenn sie arbeitsfähig sind, beinahe dasselbe in der Woche verdienen und er hat gar kein Material, welches ganz von der Fabrik geliefert wird, dazu zu geben, die Fabrik giebt ihm Behebung und Beleuchtung, und die Fabrik baut ihm ein Arbeiterhaus und hält ihm einen Fabriksarzt. Das find die Verhältnisse, wie sie waren und wie sie heute sind.

Wenn die Leinenindustrie im Laufe der Zeit ans den Maschinenbetrieb wird übergegangen Sein - und es geschieht zum Theile jetzt Schon - werden sich auch die Verhältnisse der Leinenindustrie namhaft ändern.

Wenn aber weiter gesagt worden ist, daß es nationalökonomisch wichtig ist, daß der Flachsbau gegenüber der Baumwolle gefördert werde, so muss ich gestehen, dass ich dem nicht zustimmen kann.

Der Flachsbau als solcher, ist ein wirtschaftliches Interesse, und wenn dieses gehoben werden werden kann, so weide ich gewiß von ganzem Herzen zustimmen. So wie Sie sich aber auf den größeren allgemeinen wirtschaftlichen Standpunkt stellen, so muß ich sagen, dass die Baumwolleindustrie eine außerordent-

liche Ausdehnung nicht bloß in Böhmen und nicht allein in einem Lande, weil man die Zollschranken nicht für ein Land allein ausstellen kann, gewonnen hat. Die Baumwollindustrie in Oesterreich ist eine so außerordentlich große, eine so naturwichtige, und beschäftigt in Oesterreich weit über 100. 000 Menschen, daß es wohl Schwer ist, dieser Industrie irgend etwas in den Weg legen zu wollen, wenn man nicht hoffen darf, dass man irgend etwas anderes lebensfähiges an die Stelle Setzen kann.

Dieses Lebensfähige ist aber die Leinenindustrie nicht, und zwar aus dem ganz einfachen nationalökonomischen Grundsatze, dass das, was billig und ebenso gut ist, oder wenigstens wenn nan vergleicht, wie lange Baumwollstoff hält, im Vergleiche denselben vollkommen ersetzt und doch billiger ist, trotz aller Hindernisse, die man ihm in den Weg legt, prävoliert.

Dass dieses der Fall ist, hat ja unsere Armee-Leitung bewiesen. Unsere Armee-Leitung hat früher ausschließlich Leinen bezogen für die Bekleidung der Armee, und bezieht jetzt beinahe ausschließlich Baumwolle. (Rufe: Leider Gottes!)

Aber das ist nicht der Grund des Rückganges der Leinenindustrie, denn das ist gegenüber dieser kolossalen Industrie ganz minimal; es macht ein paar Millionen Meter im Jahre und ist ein ganz verschwindender Theil dessenwas in der Monarchie erzeugt wird.

Ein wichtiger nationalökonomischer Umstand aber ist es, dass die Bekleidung mit Baumwolle bis in die tiefften Schichten der Bevölkerung gedrungen ist, und dass dieselbe ermöglicht bas, was vor 20 bis 25 Jahren noch ein Luxusartikel war, heute als einen ganz gewöhnlichen Verbrauchsartikel zu verwenden.

Nun geht der Bericht oder vielmehr die Petitionen - (denn in dem Antrage der Kommission steht ja, wie natürlich, nichts von den Sachen, weil sich die Kommission nur auf die Petitionen beruft; die Petitionen selbst habe ich nicht gelesen und habe mich jetzt nur ganz kurz beim Herrn Berichterstatter orientirt auf folgendes hinaus, es werden folgende Dinge proponiert:

Erstens soll eine Schule, wie ich glaube, für die Herstellung und gute Zubereitung des Flachses eingerichtet werden.

Zweitens soll auf die Einfuhr von Flachs ein Zoll gelegt werden.

Ja, das find zwei Dinge, welchen man sich vollkommen anschließen kann.

Dass durch die Schule die Zubereitung des Flachses und die darauf begründete Industrie gehoben wird, dem kann Jeder unbedenklich zustimmen.

Ob ein Zoll auf Flachs nothwendig ist, ist eine Sache, die ich nicht beurtheilen kann, weil ich die Verhältnisse nicht kenne und weil ich, da mir der Inhalt der auf der Tagesordnung stehenden Petitionen nicht bekannt war, mich nicht darüber orientieren konnte.

Aber man schließt mit dem Petitium, es möge ein Zoll "Na bavlnu" gelegt werden.

Nun, "na bavlnu" heißt zu deutsch "auf Baumwolle".

Ich habe mir bereits erlaubt, darauf hinzuweisen, dass es national-ökonomisch sehr unrichtig wäre, dasjenige, woran sich Hunderttausende betheiligen, was Hunderttausende und Millionen von Kapital absorbiert und was durch feine Billigkeit in die tiefsten Bewölkerungsschichten eindringt, zu hindern.

Aber es wäre zugleich ein Verstoß gegen alle national-ökonomischen Prinzipien, die in aller Welt und auch in Oesterreich hoch gehalten werden, wenn man einen Rohstoff besteuern würde.

Ein Rohstoff ist bei uns noch nie besteuert worden, oder wenn dies geschehen und zu meinem größten Bedauern geschehen ist, so Waren finanzielle und fiskalische Momente hierfür maßgebend. Dieses Bedenken ist hier nicht angeführt worden, aber ein Zoll auf einen Rohstoff ist etwas, was bisher weder bei uns in Oesterreich, noch irgendwo sonst, wo Zollmaßregeln gehandhabt werden, jemals Vorgekommen ist.

Hohes Haus! Diese Angelegenheit gehört nicht in dieses Haus, sie wird hier nicht entschieden Werden, ein anderes Forum ist es, wo die Sache ausgetragen werden wird. Aber ich wollte doch nicht zulassen, daß in einer Angelegenheit, welche, wie der erste Redner ganz richtig bemerkt hat, eine solche Tragweite

hat, der böhmische Landtag einen Beschluß fasse, welcher von ungeheuerer Tragweite ist, ohne daß irgend jemand dagegen Seine Stimme erhoben hatte.

Ich erlaube mir daher den Antrag zu stellen: es möge in dem Berichte der Commission und in dem daraus hervorgegangenen Antrag eingefügt werden, daß ein Zoll auf Baumwolle nicht befürwortet werde.

Oberstlandmarschall: Ich bitte um die Schriftliche Mittheilung des Antrages.

Der Herr Abgeordnete Sobotka hat feinen Antrag nunmehr formulirt übergeden und: d ich werde denselben zur Unterstützungsfrage bringen.

Učiním dotaz na podporu návrhu pana posl. Sobotky.

Der Antrag lautet: Daß die Petitionen mit Ausschluß des Antrages auf Besteuerung von Baumwolle an die hohe Regierung zur günstigen Erledigung geleitet Werden.

Aby petice vyjma návrh na clo z bavlny se odporučila vysoké vládě k příznivému vyřízení.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben. (Geschieht. )

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Návrh jest dostatečně podporován.