Ein Veto steht den HH. Logeneigenthümern nicht zu und- wenn dieselben in der Sitzung des Landesausschußes überstimmt werden, so müssen sie sich es eben gefallen lassen. Wenn also der Landesausschuß beschließen würde, dass während zweier Sommermonate oder während eines Sommermonates die Vorstellungen fistiert werden Sollten, so bedürfte man dazu wohl nicht einer Verhandlung oder eines. Compromisses mit den HH. Logeneigenthümern, und sohin ist diese Erwägung gegenstandslos.

Ich begreife aber auch nicht ganz, worin die Erleichterungen oder Begünstigungen des Theaterunternehmers bestehen werden oder bestehen Sollen, wenn während der Sommermonate nicht gespielt würde. - Die Sache steht so, dass das Theater während der Sommermonate unter allen Umständen mit Schaden, mit Verlust arbeitet; aber wenn es gar nicht arbeitet, wenn gar nicht gespielt wird, so ist der Verlust nur um so größer.

Der Theaterunternehmer hat beispielsweise heute bei einer Monatsausgabe von 30. 000 fl. während der Sommermonate vielleicht 10 000 fl. Deficit; wenn er aber gar nicht spielt, so baterein Deficit von vollen 30. 000 fl (Rufe: Sehr richtig!) Worin da die Begünstigung bestehen soll, ist einfach unverständlich. Die Sache steht eben so, daß die Schauspieler und Künstler sich einen Abzug an ihrem Gehalte gar nicht gefallen lassen, ob sie 2 Monate beschäftigt werden oder nicht; und folglich bleibt der Aufwand des Unternehmers, derselbe, ob gespielt wird oder nicht.

Es ist daher auch diese Vertröstung auf die Gnade der Herrn Logen-Eigenthümer eine sehr traurige (Bravo) und ich bedauere, daß ich mir von derselben nichts versprechen kann.

Nun, nach diesen Ausführungen, meine Herren, und nach meiner Stellung als Referent für das deutsche Landestheater im Landesausschuß wäre es wohl nicht unbescheiden.

Wenn ich mir erlauben würde, den Antrag wieder aufzunehmen, welcher vom Landesaus-schuße im vorigem Jahre gestellt worden ist und welchem auch die Budget Kommission des vorigen Jahres sich angeschlossen hat. Allein wir haben eine traurige Erfahrung von mehreren Jahren, welche uns lehrt, daß auch wohlmotivirte Anträge von unserer Seite auf eine Anerkennung, auf eine Annahme von der gegenwärtig herrschenden Majorität nicht zu rechnen haben. (Sehr richtig!)

Wir bescheiden uns mit dieser Situation der Minorität, wir verzichten darauf, Anträge zu stellen, um uns von Ihnen einfach niederstimmen zu lassen (So ist es! Bravo).

Wir beschranken uns darauf, unfern Standpunkt klar zu stellen, und unsern Standpunkt auch der Bevölkerung gegenüber klar zu machen

Ich beharre daher nur bei der Erklärung, welche von unsern Gesinnungsgenossen in der Budgetkommission abgegeben worden ist, und welche dahin geht, daß wir das, was über das deutsche Landestheater beschlossen wird, zwar mit Trauer, aber mit der entsprechenden Fassung hinnehmen. (Bravo! Bravo! Händeklatschen).

Oberstlandmarschall: Ich habe die Ehre dem h. Hause mitzutheilen, daß sich einige Herren für die Anträge des Ausschusses zum Worte gemeldet haben.

Mám tu čest sděliti, že se přihlásilo několik pánů pro návrhy výboru a sice p. Adámek, dr. Grégr, dr. Milde, prof. Durdík, hrabě Lev Thun.

Dávám slovo prvnímu pro návrh zanešenému p. řečníku Adámkovi.

Posl. p. Adámek:

Slavný sněme!

Od včerejška učinili jsme v smiřování zvláštní pokrok, Včera ještě mluvilo se pouze o rozpoltění tohoto království a dnes p. řečník, který chtěl přede mnou objektivně mluviti, hrozil již vystěhováním se Němců z Prahy. (Výborně! v středu. )

Poněvadž však ani rozpoltění království českého ani vystěhování se Němcův z Prahy tak rychle se nestane a neusku-

teční, proto míním, že nepotřebuji vývodům, jimiž tyto hrozby p. řečník provázel, zvláštní zřetel bráti a že mohu mluviti toliko a jedině o subvencionavání stavby nového německého divadla, které se dnes nalezá na denním pořádku. Abych se vyhnul již z předu všemu nedorozumění, prohlašuji, že jsem v rozpočtovém výboru již hlasoval a že také v tomto sl. sněmu dnes budu hlasovati netoliko proti povolení 500. 000 zl. na stavbu německého divadla letního, ale také proti povolení subvence 800. 000 zl. na stavbu českého divadla letního. (Výborně!)

Odmítnutí obou těchto návrhů je nám arci velice usnadněno důkladnými a zevrubnými zprávami obou pánů zpravodajů, založeno jest však ve finančních poměrech našeho království, založeno jest v současných hospodářských poměrech našeho obyvatelstva.

Při vyřizováni žádostí německého i českého družstva divadelního za udělení subvencí ku stavbě divadel nových nesmím zajisté bráti zřetel toliko ku břemenům, které by svolením těchto subvencí na poplatnictvo naše byla uvalena, ale musím také bráti zřetel k tomu, že by zajisté svým časem také břemena udržení a vydržení těchto nových divadel spadla na naši zemi. (Výborně!)

Nebudu se šířit o potřebě divadla vůbec a nebudu se také příti s p. řečníkem přede mnou o kulturní význam letního divadla zvláště.

Souhlasím úplně s velectěným panem zpravodajem rozpočtového výboru, že při zřizování letních divadel vůbec nejde o vyšší kulturní úkoly a zájmy a proto nemohu nikterak souhlasiti s těmi, kdo tvrdí a domnívají se, že by bylo povinností tohoto slavného sněmu, z peněz zemských o zřizování a podporování takovýchto ústavů se starati a pečovati.

Zbudování německého divadla letního musilo by, jak p. zpravodaj rozpočtového výboru ve své zprávě již dovodil, bezprostředně a se železnou důsledností vésti také ku zbudování nového letního divadla českého.

A proto také bychom dnes, kdyby-

chom měli svoliti subvenci k stavbě druhého německého divadla, musili bez odporu a důsledně svoliti také k subvenci na stavbu letního divadla českého. Ptám se však, mohou-li v Praze, v městě se 156. 000 obyvately zdárně prospívati čtyři velká divadla? Tuším, že mi nebude odporováno, když tvrdím, že by zajisté při této nepřirozené konkurenci čtyř velkých divadelních ústavů musila záhy země neobyčejnými, nepoměrnými subvencemi ústavy tyto chrániti před jistým krachem. (Výborně!)

Jaká by z toho vznikla zemi břemena pro budoucnosť, nebudu rozbírati, chci toliko uvážiti dosah a význam svolení k subvencím, za něž obě družstva žádají.

Velectěný p. [řečník přede mnou činil rozdíl mezi okamžitým opatřením takové subvence a mezi anuováním půjčky, která by za příčinou tou byla učiněna. Ve věci té s ním úplně souhlasím. Anuováním stane se břemeno to zajisté mírnějším, ale zajisté v plné sumě tím větším. Kdyby tento slavný sněm svolil žádané subvence obou družstev v obnosu 1 300. 000 zl., musili by naši poplatníci v 41 letech na tyto podpory skutečně zaplatiti 2, 665. 000 zl., z čehož by připadlo na anuování subvence na stavbu německého divadla letního 1, 025. 000 zl (Slyšte!)

To jest skutečný číselný rozdíl tvrzení p. řečníka přede mnou.

Od anuity 25. 000 zl., kterou by měla býti umořena subvence 500. 000 zl. na divadlo německé odpočítalo se v loni a odpočítává se letos dosažitelné příjemné z divadelní restaurace, obnosu 13. 500 zl., potom úspora, která prý by z toho vznikla, že při novém divadle má býti zřízeno společné skladiště dekorací obou zemských divadel v obnosu 2. 500 zl.

Nepotřebuji zevrubně dovozovati, jak proměnlivé a nestálé jest nájemné z divadel a z restaurací divadelních vůbec, o tom, tuším, svědčí zkušenosti zcela zřejmě.

Mnohem pochybnější jest vypočítaná úspora ze společného skladu dekorací 2500 zl., poněvadž při vypočítávání tom

družstvo ku zřízení německého divadla, jak loni zemský výbor, zapomělo na zvýšení nákladu, který nastane dopravováním dekorací z odlehlé budovy nového divadla do starého divadla a nikde neúčtuje se náklad na udržování nových budov, nečítá ani amortisování kapitálu atd. atd.

Plným právem dovozoval velectěný p. posl. chebské komory loni v rozpočtovém výboru, když se jednalo o povolení 800. 000 zl. na stavbu nového divadla německého, že tento účet, totiž tyto příjmy a důchody z nájemného atd. mnoho neplatí a že sluší bráti zřetel k celé anuitě. která tenkrát byla vypočítána na 40. 000 zlatých.

V  této věci souhlasím s panem posl. komory Chebské také letos.

Země vydala na naše divadla prodlením let téměř 3 miliony zl.; pouhé opravy a přístavby nynějšího německého divadla vyžadovaly loni náklad téměř 400. 000 zl. a náklad divadel na příští rok jest rozpočten na 127 698 zl.

K objasnění relativní výše tohoto nákladu kladu si za čest se sl. sněmem sděliti, že náklad země k účelům vědeckým a uměleckým, počítaje v to i náklad na restaurování chrámu Svatovítského v obnosu 50. 000 zl. a na opravení chrámu sv. Barbory na Horách Kutných 3000 zl. a na podpory země k účelům živnostenským a průmyslovým jsou vesměs rozpočteny na příští rok toliko na 76. 000 zl. (Slyště!)'

V  jaké míře však vzrostly by tyto náklady, kdyby svým časem byla země přinucena nepoměrnými subvencemi udrdržovati čtyři divadla v Praze?

A z jakých příčin má býti zřízeno toto nové německé divadlo? Pan řečník přede mnou o tom mluvil velmi mnoho, ale po mínění mém přece pověděl velmi málo.

Nemíním se dnes pouštěti do polemiky o vnitřních a finančních poměrech německého divadla v Praze - jest mi to daleké, a obrátím se jen k některým

momentům, které obsaženy jsou v řeči pana dr. Walderta a které obsaženy byly v loňské zprávě zem. výboru a také komise rozpočtové.

Minulého roku dovozoval zemský výbor a letos opět dokazuje družstvo pro zřízení německého divadla potřebu zřízení divadla toho tím, že prý nynější německé divadlo není tak ventilováno a tak zřízeno, aby v něm s prospěchem se mohlo také v letě hráti atd.

Německé divadlo bylo roku minulého velikým nákladem restaurováno a rožšíženo a teprv 4. října minulého roku otevřeno. Již 20. října min. roku zemský výbor tyto námitky ve zprávě své činil. Již 20. října vynesl tento zdrcující soud o vlastním díle svém, které provedl bez rozpočtu i bez svolení tohoto sl. sněmu

Avšak uvážíme-li, že jest v Praze toliko 30. 409 Němců a většina obyvatelstva německého, kteréž divadlo navštěvuje, že v letě mešká na venkově, pak nejeví se zajisté potřeba kulturní na zřízení zvláštního velkého německého divadla v Praze tak naléhavou. A konečně, kdyby vady německého divadla byly tak veliké a neodstranitelné, jak se tvrdí, tak by nebylo velkým neštěstím, kdyby po obapolné shodě obě divadla v letním parnu na nějaký čas, kdy divadla beztoho s velikým deficitem pracují, byla uzavřena, jak se to jinde mnohdy děje.

Mimo to poučoval nás zemský výbor ve své loňské zprávě důkladně, - a k tomu se i p. řečník přede mnou opětně vracel. - o potřebě velkého německého divadla v Praze, na němž by bylo lze prováděti interessantní, výpravné hry, nimiž by se ukojovala zvláštní zvědavosť, musím i po odmítání p. dr. Walderta opakovati osudné slovo "Schaulust" - německého obecenstva. -

Uznávám s p. řečníkem přede mnou, že se nové divadlo německé nemá zřizovati toliko z těchto důvodů technických, že jde především o momenty ponauční, jak pan řečník opětně ujišťoval.

Pan dr. Waldert se však také ohraoval proti tomu, že by to nové divadlo

mělo býti prostředkem k uhájení zvláštní zvědavosti obecenstva. Avšak to indirektně opětně přiznal, jen tím se bude moci příjem německého divadla zvýšiti, že se německé divadlo v Praze jenom tehdáž bude vypláceti a na vlastních nohou státi bude-li v novém divadle výpravnými hrami především smyslná zvědavost obecenstva ukojena.

Při budování nového divadla německého však nejde zajisté o všecky tyto momenty, nejde tak o ty kulturní zájmy a potřeby německého obecenstva pražského jako o to, aby ovstávající naše divadlo bylo ohroženo a v rozkvětu a vývoji svém stíženo, aby bylo hmotně podvráceno! (Tak jest, tak jest, výborně!). To jest jádro toho podniku, to jest ten cíl, za kterým se nese snaha o zbudování nového divadla německého a cíl ten nezastřete sebe hledaněšími a lesklejšími frasemi. (Vý borně!)

Českému divadlu má jednoduše pomocí země vzrůsti konkurence, proti které by ono nemohlo obstáti (Tak jest!) Proto však jest, jak jem již podotkl, zřízení nového českého divadla letního nezbytnou konsekvencí postavení nového letního divadla německého v Praze; poněvadž zřízení nového letního divadla stane se v tom okamžiku životní otázkou pro vývoj naší literatury dramatické a našeho divadelního umění nezměrně důležitého, protože jediného divadla národního (Výborně!)

A pánové, při objektivním posuzování poměrů nemůže také nikdo upříti, že zřízení českého letního divadla jest daleko důležitější a" potřebnější než zřízení nového divadla německého v Praze, jakkoliv to p. řečník přede mnou tak rozhodně popíral.

Ukazuji pouze k tomu, že v Praze a nejbližším okolí, Smíchově a Karlině jest vedlé 43 458 Němců, 431. 632 Čechů, a p. zpravodaj, který bude podávati zprávu o petici českého družstva za zvýšení divadelní subvence na stavbu letního divadIa českého, ve zprávě své dokazuje kulturní, mravní a společenskou potřebu zřízení letního českého divadla v Praze hlavně pro massy našeho lidu.

Mimo to budiž konstatováno, že ná-

rodní divadlo České jest menší divadla německého.

Kdyby nebylo i těchto ohledů, jichž jsem se dotknul, táži se, můžeme li a smíme-li za nynějších poměrů schválením takových podpor na nová divadla uvaliti na naše poplatnictvo břemeno tak nepoměrně veliké?

K otázce této odpovím zřejmou mluvou čísel, stručně vylíčím naše nynější finanční poměry tohoto království a zbědovaných poměrů hospodářských našeho lidu.

Náš schodek zemský vzroste příštím rokem na 7, 049. 820 zl., naše zemská přirážka vzroste příštím rokem na 29%. Hledíce k těmto smutným poměrům finančním odmítali jsme v loni i letos celou řadu petic živelními pohromami zastižených obcí a okresů za pomoc. Z finančních příčin redukovali jsme oproti návrhu zemědělské rady žádaný náklad na zorganisování zemědělského inženýrství v království českém, na přírodovědecké prozkoumání Čech dáváme pouze 3000 zl., královské učené společnosti, jedinému toho druhu ústavu v království tomto, udělujeme pod poru toliko 4000 zl., četné žádosti za mimořádné podpory na stavby silnic a škol odmítali jsme šmahem, na veškeré produktivní stavby silniční svolili jsme toliko 152000 zl., na stavby vodní toliko 100. 000 zl.

Ačkoliv jest u nás 5036 na obě oči slepých obyvatelů, dává země přece na ošetřování slepých 1960 zl. Máme 5539 hluchoněmých, a na jejich vychovávání vydává se 20510 zl. V Čechách je 7794 blbých a ústavu k ošetřování blbých dává země toliko 200 zl.

Zemské jednotě hasičské, jež čítá téměř 40. 000 členů, udělila země minulého roku k podporováni k úrazu přišlých hasičů toliko 1500 zl., k podporování odborných a důležitých pokračovacích škol živnostenských nemáme peněz; žádosti ženských výrobních spolků a jiných podobných jednot odmítáme z nedostatku hmotných prostředků. K účelům humanitním a na podporování věd a umění nemáme peněz, a na postavení jeviště, na němž by se provozovaly rozličné smy-

slné výpravné hry a balety za spoluúčinkování rozličných "zlatých much" slonů a p. umělců, k účelům takovým máme svoliti dnes více než 1 mil zl. a svolení toto prohlašuje dokonce ctěná menšina za povinnost naši, za povinnost tohoto sněmu království Českého. (Výborně. )

Při posuzování hmotného významu tohoto svolení sluší bráti zřetel i k současným hospodářským poměrům obyvatelstva našeho.

Je smutné faktum, že lid náš podléhá již nyní veřejným břemenům a zvláště zemědělské obyvatelstvo naše Že očividně hospodářsky klesá.

Praví se, že naše zemědělství není pozemkovou daní příliš přetíženo. Však, pánové, zapomíná se, že na naše rolnictvo uvalují se z velké části i daně nepřímé, že naše rolnictvo zaplatiti musí většinou i taxy a kolky, které dosahují již výnosu millionů, že naše rolnictvo stíženo jest všemi veřejnými dávkami a přirážkami, jakož i že je stíženo opatřováním chudých atd. Zapomíná se také, že přímé daně u nás přirážkami r. 1871 již o 60%, od roku 1879 již o 79 9%, se zvýšily, že se páčila vydání zprávy okresů r. 1879 na 2827710 zl. a vydání obcí našich 13086965 zl; nečítaje Prahu a Liberec.

Živelní pohromou v Čechách r. 1874 spůsobené škody byly oceněny na 2-4 milionů zl., zemědělská rada vyšetřila škody v loni na žitě, pšenici a ječmenu nepohodou živelní spůsobené na 11187. 000 zl. Jakou pohromu způsobily povodně: v loni i letos?

A není-li i letošní žeň naše nepohodou času ohrožována?

Hypotekární dluhy v naší polovici říše obnáší 3400 mil, z toho připadá na naše statky venkovské 2000 mil., s břemenem úroků téměř 120 mil.

Připočteme-li k těmto 120 mil. obnos naší pozemkové daně, dosahuje břemeno to výše pro veškerou polovici říše vypočítaného čistého katastrálního výnosu pozemků. (Slyšte!)

To tuším, pánové, jsou dostatečné doklady, jak dobře se vede našemu rolnictvu.

Dokazuje to také především přibývání dluhů při našich nemovitostech vtělených. Nemovité statky v Čechách mají cenu as 1653 m. zl., a přibylo na nich v letech 1878-1879 2733 mil. zl. hypothekárních dluhů; 48. 7% těchto dluhů připadá na naše nemovitosti venkovské.

V letech 1871 -1879 participují Čechy na zvýšení těchto břemen v celé polovice říše 291 proc. Za takovýchto poměrů není arciť s podivením, že náš lid chudne a že vystěhovalců stále přibývá. V roku    1877-1878 vystěhovalo se

ž Čech 5449    obyvatelů, nyní stěhuje se

průměrně z    naší vlasti za rok 8000 ob. do ciziny.

Od placení školného bylo u nás osvobozeno pro chudobu r. 1881 -1882 1347 15 dětí, roku minulého již 155296 dětí.

R. 1881-1882 platilo ještě školné 735773 dětí a minulého roku jen 726568 dětí školních.

I to jest zajisté známka rostoucí chudoby našeho venkovského obyvatelstva.

U nás přijde již jeden chudý na 25 obyvatelův, té doby máme již 10000 toulavých žebráků, kteří se stali pravou egyptskou pohromou našeho venkova. Čísla tato mluví zajisté zřejmě

A za takovýchto poměrů mámo z peněz zemských svolovati náklad převýšující 1 milion na divadla letní v Praze!

Jak často mluvili páni z oné strany o zmáhajícím se znepokojení svého lidu? Mám za to, pánové, kdybychom tyto náklady svolili, že pak nenastane netoliko ve Vašem, ale také v našem lidu nikoliv toliko znepokojení, ale hluboké rozjitření a to plným právem. (Výborně! Tak jest!)

Pan Dr. Waldert mimo jíné také vytýkal, že české divadlo obdržuje od mnoha let větší subvenci než divadlo německé.

Pan Dr. Waldert má pravdu, avšak neuvedl příčinu toho. Příčina spočívá jednoduše v tom, že české divadlo prozatímné bylo tak malé, že nemohlo nikterak bez vyšší subvence zemské podnikati čestně úkol naň vznešený, protože muselo při poměrně malých příjmech uhrazovati podobné, ano téměř stejně vysoké administrační náklady jako velké divadlo německé.

V tomto rozdílu možných příjmů obou divadel spočívá důvod té křivdy, kterou snad chtěl nám p. Dr. Waldert vytýkati, že jsme totiž v minulých letech o několik tisíc zl. více ročně dostali na naše divadlo ze zemských peněz.

Pan Dr. Waldert také rozhodně odmitl způsob a žádání, aby při každé příležitosti, kde se obětuje něco na ústav jedné národnosti, nebo k účelům a prospěchu jedné národnosti, stejná suma obětovala se též na prospěch národnosti druhé. Je mi s potěšením, že ve věci té mohu souhlasiti.

Pravda je, že my Čechové netoliko počtem obyvatelstva, ale také poplatnosti převyšujeme naše krajany německé, že tedy nestává mezi námi poměr 1: 1, ale poměr ve prospěch náš mnohem příznivější.

Avšak nebudu dnes mluviti o tak zvané poměrné rovnoprávnosti!

Naši odpůrcové se netají tím také, že má býti nové divadlo německé v Praze baštou ku sesílení němectví v Čechách. Loni to v rozpočtovém výboru s přímostí i nám zajisté ctihodnou zřejmě řekl a tvrdil velectěný p. poslanec komory Chebské. Dnes se toho arci tak zřejmě pan Dr. Waldert nedotkl.

Nuže, pánové, když chcete stavěti bašty na upevnění svých posicí v Praze, pak jest zajisté po právu, abyste si vystavěli ty bašty nákladem vlastním. (Tak jest. Výborně).

Kdybychom na stavbu nového německého divadla svolili k subvenci 500. 000 zl. respektive 1, 025. 000 zl., pak by dle nynějších poměrů poplatnosti na uhra-

žení tohoto nákladu musili přispěti okresy české aspoň 673750 zl., okresy německé s Libercem toliko 351250 zl (Slyšte).

V takovém poměru, pánové, stojíme, když se jedná o břemena!

Vynášejíce se kulturou a zámožností svou, najednou nám pánové, vytýkáte, že jsme národ žebráků, že jsme racou inferiorní.

Nuže pak, neskládejte na nás, kteří jsme na zbudování svého divadla více než 2, 000. 000 zl. byli snesli, břemena hmotná ještě na stavbu Vašeho německého divadla v Praze, kterým chcete jenom podniknouti boj naproti našemu národnímu divadlu (Tak jest), kterým chcete zmařiti resultáty téměř 35 lét práce a podivuhodné obětovnosti lidu českého. (Výborně. )

Pánové, k tomu dílu my nikdy rukou nepodáme, poněvadž k tomu dílu nikdy rukou podati nemůžeme a nesmíme! (Výborně. Bouřlivá pochvala. )

Nejv. maršálek zemský: Přichází nyní ke slovu příští pro návrh zanesený řečník, p. dr. Grégr.

Posl. dr. Grégr: Slavný sněme! Chápaje se slova, nechci nikterak rušiti oné smířlivé nálady, která v tomto letošním zasedání na této straně (ukazuje na střed) a zejmena na oné straně (ukazuje na pravici) panuje, nechci, abych tak řekl, jediným příkrým tonem rušiti té harmonie smířlivých šalmají, která se v tak plných zvucích z oné strany (ukazuje na pravici) k nám zanáší a která na mne činí dojem jako nějaká báje ze zlatého věku Arkadie. Musím však se přiznati, že tato harmonie smířlivosti divnou nalézá ozvěnu na straně oné, (ukazuje na levici) a ozvěna ta zvláště ve včerejším zasedání k nám zavznívala ne co šalmaje míru, ale spíše co hlahol válečných trub a kotlů (Výborně).

Avšak, buď jak buď, šťastným řízením osudu dostala se po dlouhé řádě let menšina národnosti české na tomto sněmu do většiny, avšak musím konstatovati, že jenom pomocí vítězství v kurii velkostatkárské a kurie velkostakařská napsala si

na prápor svůj smíření národů v zemi té pomocí rovného a stejného práva (Výborně, Bravo), krásné to dílo, dílo, ke kterému každý upřímný vlastenec této země z hloubí toho srdce zvolati musí: "Dejž nebe, aby se heslo to vyplnilo. " (Výborně, výborně. )

Avšak velectění pánové, ta umírněnost a smířlivost má své meze. Jsou věci, které když se přijmou, když se polejou, abych řekl mlékem smířlivosti, vypadají jako slabosti jedné strany a dráždí jenom tím víc k odboji na straně druhé a konkuražují protivníka, kterého chceme smiřovati.

Takové věci udály se již fakticky v našem sněmu a padla zde slova, pánové, která by se byla zajisté nepřijala s tou mírností a smířlivostí, kdyby právě na praporu našem nestála slova: smíření národů. (Tak jest. Výborně. )

Pánové! Víte, před několika dny tam z oné strany (ukazuje na levici) byla vyslovena žádost, abychom my Čechové, my, jichž otcové zde založili toto království, zanechali jazyka otcův svých zde před dveřmi této síně; vytýkáno nám, že zde mluvíme česky, ve svém jazyku otcovském! Jest-li se na tuto provokaci neodpovědělo tím spůsobem, jak toho zasluhuje takováto provokace, tož, pánové, musíte to připisovati tomu bezpříkladnému sebezapření, které si uložila tato strana (ukazuje na střed) a které si uložila strana ona (Výborně v středu a na pravici).

Souhlas pánové, s kterým se tato slova má právě potkala, dokazuje, že pravdu měl včera jeden velectěný pan poslanec na oné straně (ukazuje na levici), když pravil, že jsou sice roztržky v táboře českém, mezi Mladočechy a Staročechy, avšak když se jedná o boj proti oné straně (ukazuje na levici) že stojíme hned svorně proti nim.

Nuže, ano, pánoné, nechť se mínění politická naše rozcházejí v táboře Českém jakkoliv, v jedné věci naleznete nás vždy stejnými v jednom celém šiku a to jest vždy tam, kde se jedná o naši národnost, o náš jazyk, o naši národní česť (Výborně) a v takových případnostech, pánové, nenajdete nikdy rozdílu mezi Staročechem a Mladočechem, v těch připadech stojíme

všichni, celý národ český jako jedna litina, Mladočeši, Staročeši, konservativci i klerikálové. (Výborně!)

Pánové! Po tom hle úvodu dovolím si dnes přikročiti k hlavní věci. Jedná se tedy o to, abychom na stavbu německého divadla povolili 500. 000 zl.

Proč to máme povoliti, pánové? Kdo zná divadla, přece nebude chtíti letos tvrditi a nám dokazovati, že dosud to, co snad někdy o divadlech platívalo, že jest divadlo ústavem ku povznesení mravů a vůbec mravnosti obecenstva.

Pánové, již císař Josef pravil, že divadla nejsou pravě ničím jiným než zábavou, asi tak jako veřejné plesy.

Pánové, kdo by mohl tvrditi, že kus jako Paragrafy na střeše aneb opereta Niniche atd. může povzášeti mravnost obecenstva, ten má divný pojem o mravnosti (Výborně).

Já aspoň, pánové, který nejsem příliš prudním v takových věcech, bych se velice ostýchal své dcery posílati do takového divadla a na takovéto kusy.

Tedy co se toho týče, to nechme, pánové, stranon. Pravý účel toho jest, co jak můj přítel Adámek již pověděl, loňského roku tak bez obalu a abych tak řekl, tak neomaleně nám v budžetní komisi řekl velectěný poslanec na oné straně, pravě: My musíme míti německé divadlo v Cechách proto, poněvadž chceme, aby zde tím divadlem sesílena byla národnosť německá.

To jest upřímnosť a já uznávám důvod tak zvaného zdravého egoismu, ale pánové, my také máme takový zdravý egoismus náhodou, a jest-li včera řekl velectěný p. poslanec komory Chebské, že zamítají opravu volebního řádu pouze z toho, poněvadž by to uškodilo jejich národnosti a že přece nemůžeme od nich toto žádati, že nejsou žádné politické děti.

Nuž, my také pánové, nejsme politické děti, a kdybychom tedy chtěli Vám pomáhati zde k prostředkům, které zřejmě dle vašeho vlastního vyjádření k tomu směřují utlačovati a zatlačovat národnosť

českou z našich peněz, tu bychom byli vskutku ty nejdětiňštější děti politické (Výborně! Tak jest 1)

A pánové, my se takovýchto eventualit musíme více báti nežli Vy, my víme velmi dobře ty konce, které z toho vyplývají, když obě národnosti v zemi dojdou na ten stupeň, že si alespoň obě národnosti drží jaksi rovnováhu.

Pánové, jak to přijde, na ten stupeň, že si obě národnosti v některé zemi začnou držeti rovnováhu, tomu pánové nás učí historie a i historie nynější doby. Pak umíte velmi rychle obrátiti, pak již nehlásáte žádných zásad rovnoprávnosti pak vystupuje zásadu panování.

A příklad máme před sebou ve Slezsku, a příklad velmi křiklavý máme na Moravě, zvláště v Brně.

Tedy aby naši národnosť českou nepotkal snad podobný osud, jako potkal a potkává naše krajany v Brně ve Slezsku a v podobných místech, kde již národnošť česká, abych tak řekl, stojí v rovnováze, proto náš zdravý politický egoismus se také proti tomu ohrazuje a opírá, abychom Vám prostředky sami do rukou dávali, z kterých byste kuli zbraň proti naší národnosti! (Výborně! Tak jest!).

Co se však týče divadla samého z důvodů finančnich, které padají ovšem velice na váhu, nechci se šířiti, poněvadž přítel můj Adámek, jemuž na pole cifer a statistiky ovšem netroufám si následovatí, poněvadž jest v té věci vskutku autoritou, ten již to ciferně dokázal; a pánové, já jen se pamatuji na jednu věc z loňského roku, když návrh ten byl zamítnut na podporu německého divadla, že totiž i ke mně přicházeli z krajů německých rolníci a že tisknouce mi ruce pravili: děkujeme Vám, že jste toto břemeno, které na nás chtěli uvaliti, sejmuli! (Oho!).

A bylo by to velmi zajímavé, kdyby zde pan zástupce rolnictva německého, který včera mluvil, mohl nám tak dokázati a prohlásiti jménem rolnictva a po platníků německých dnes, že si celé německé rolnictvo přeje, abychom ten milion a tolik zlatých dali dnes na pražská

divadla!(Vesélosť. Bouřlivé: Výborně! Potlesk. )

Jest to také velmi pochopitelno! Což pak konečně má ten venkovan z těch našich plesírů zde Praze - a že to venkoncem není nic jiného, ta divadla, než pro vyražení a pro zábavu zdejších pánů! (Bouřlivě; Tak jest! Výborně! Potlesk. )

No, to přece mně každý přizná, že takovému venkovskému sedláku a poplatníku, který jak živ do Prahy nepřijde a jak živ divadla neviděl, to asi na rozum nepůjde, proč bychom takové ohromné miliony měli vyhazovati na tyto ústavy! A proto pochybuji velice, že by to našlo souhlasu i mezi rolnictvem německým na venkově!

Kdybychom opět - a (bere do rukou lístek) právě zde dostávám doklad k tomu, co jsem byl pravil, že v okresu Jindřicho-Hradeckém všecky německé osady a obce žádaly zřejmě a podaly petice ku sněmu, aby subvence na divadlo německé nebyla povolena. (Slyšte! Slyšte! Výborně!)

Ostatně pánové. co se týče toho finančního břemena, které bychom uvalili tím na zem, a sice že by to byla věc, aby tak řekl svědomí, to již dokázal ctěný, pan Wolfrum jakožto hlavní finančník našeho sněmu (Veselost), který ve své řeči, kterou měl proti českému museum, právě povídal, že při všech těch finančních kalamitách, ve kterých nyní jsme, že při všem tom, co nás očekává a čeho potřebujeme na nejnutnější potřeby země, že by to bylo jaksi nesvědomitým, abychom ještě uvalovali taková břemena na zemi tím, že bychom na museum povolili žádanou sumu! (Slyšte! slyšte).

A pánové, na divadla měli bychom to udělati?! (Nikdy!)

Ne já nechci, pánové, klásti na váhu jednu misku museum, které jest společným oběma národnostem a na druhé straně divadlo s těmi operetami francouzskými. (Výborně! Tak jest! Potlesk. )

Pánové, kdybychom přes nejnutnější potřeby našeho národa naší země, potřeby, které má právě tak národnosť česká, kdyby

chom měli přos tyto, abych tak řekl, k dennímu pořádkn přejíti a na takové ústavy povoliti ty peníze, zdaž bychom se nepodobali, pánové, hospodyni, která doma nechá své děti běhati v roztrhaných košilích o hladu a bídě, a sama jen po zábavách a bálech se shání!

Tedy, pánové, dejme napřed peníze na nutné potřeby životní obou národností a potom teprvé na zábavy a divadla. (Tak jest, Výborně!)

Pánové, Vy ovšem pravíte, jako včera se zde pravilo, že jest zapotřebí, aby se všemožným způsobem hledělo v zemi ku pěstování také německého jazyka, byl to ctěný p. posl. komory chebské a dovozoval to z toho stanoviska, že prý Cechům je toho vlastně zapotřebí, kdežto naopak Němcům toho zapotřebí není a povídalo se, že právě takovýmto ústavem ku pěstování německého jazyka v Cechách je německé divadla.

No ovšem, pánové, bohuže! já vím, že je to ústav ku pěstování německého jazyka v Čechách, neboť pánové, když se podíváme do německého divadla, do Vašeho německého, a to obecenstvo si prohlédneme, tu bývá velmi často, že Němců, pravých Němců v Cechách, v Praze, je tam menší čásť; větší část ale že ukazuje fysiognomii, která se právě nepodobá typu germánskému (Veselost) a ještě větší část, pánové, bývá tam obecenstva českého.

Jděte kamkoli chcete v německém divadle, slyšíte hlahol český, jak v ložích, tak i na sedadlech i na galeriích.

Kdyby to české obecenstvo naše, Vám nepomahalo naplniti kasu Vašeho německého divadla, mohli byste stavěti 10 letních divadel, pak přijdete na mizinu se vším. (Výborně! Veselost. )

To jest to pánové, ale i z toho stanoviska, my jako národovci musíme býti proti tomu, poněvadž se tam pěstuje ne jazyk německý, nýbrž renegátství (Oho!) a jsou to čeští renegáti, kteři konečně na. plňují Vaše německé divadlo. (Oho!)

Pánové, já nechci déle šířiti svou řeč, ačkoli bych měl ještě velmi mnoho na srdci.

Zde ctěný řečník přede mnou jaksi kladl to za podmínku smíru obou národností.

Ctění pánové! Kdyby smír obou národů, německého a českého v Čechách závisel od tohoto divadla německého, pánové a kdyby stálo deset milionů, já oběma rukama budu hlasovati proto. (Dlouho trvající veselosť, výborně!)

Ale pánové za takovou podmínku smíru Vy sami to nepovažujete, Vy sami to odmítáte, aby to nemělo tento ráz a tento výraz, a také pochybuji, že by se takovými prostředky dalo docíliti smíru dvou národností, které stojí, abych tak řekl, v boji proti sobě, již na prvním listu historie naší vlasti?

Pánové, jestli dvě velké hory řítí se na sebe a strčili se mezi ně několik archů bankovek, nezadrží je! Jiné faktory musí přijíti, které smír v zemi zjednají mezi oběma národnostmi a to je věc vlastně jiných faktorů v zemi!

Já podle svého přesvědčení jak na věc hledím a jak znám historii naši země vím že ten rozpor záleží vlastně v povaze německého národa, že kdykoliv sesílí se nejen v zemi české, v Rakousku, nýbrž vůbec ve světě a dostane se k jisté velké moci, vždy zde v Čechách naši němečtí krajané s vyššími vystupují aspiracemi (Tak jest!) a nepřestanou, dokud se jim nevezme naděje, že nemohou dosíci těchto svých aspiraci.

Jedině až se nemožnost dokáže našim německým krajanům, že to jest proti životnímu interesu, proti základnímu principu státu rakouského, aby jeden národ panoval nad druhým a svou patu mu na šíji postavil, že jedině to drží Rakousko, když rovné právo zjedná se mezi všemi národy, dokuď se nedokáže tedy nemožnost našim krajanům německým dosáhnouti hegemonie nad námi, dokuď se jim nechá naděje, že, po dvou, třech letech zase budou v tom postavení moci nám položiti palec na krk: dotuď nemáme naděje, že by se smířili s námi!

Myslím, že to dokáží jiní faktoři a mám naději v budoucnost, že konečně smíru v naší zemi se docílí.

Pánové, než dokončím, chci ještě několika slovy odpověděti panu Dr. Waldertovi.

P. Dr. Waldert pravil, že jemu a jim Němcům zde v Praze leží na srdci i Praha, a sice proto, poněvadž každý kámen v tomto městě ukazuje jejich dějiny.

Já nejsem dějepiscem, pánové, avšak o velkých dějích národa německého v Praze jsem posud stopy nenašel. (Oho! vlevo. )

Znám. prosím, stopy, vím, kde bylo sídlo Libušino, vím, kde jsou bojiště mezi Přemyslovci, vím, kde královali Otokarovó, vím, kde porazil Žižka křižáky německé, vím, kde kázal Hus, kde kázal Rokycana, vím, kde byl korunován Jiří Poděbradský - to všecko vím, ale to jsou činy našich českých otců a jestli kameny Prahy hlásají slávu některého národa, tedy jest to sláva národa českého. (Výborně! Výborně!)

Každý kámen, ano každý kámen v tomto městě jest prosáklý krví našich vítězů, jest prosáklý krví našich českých mučedníků. (Výborně! Tak jest!) Tato jest historie našeho města! (Pochvala na galerii. )

Nejv. maršálek zem. (zvoní): Račte odpustiti, že musím přerušovati pana řečníka, abych upozornil galerii na to, aby se zdržela každého vyslovení souhlasu neb nesouhlasu. Račte pokračovati.

P. posl. Dr. Grégr: Pan řečník oné strany (levice) hodil nám vstříc výraz, že jsme nejednali rytířsky v této otázce.

Pánové, jakým spůsobem pak jste Vy vloni dostali tuto otázku do sněmu a do budžetní komise?

Pánové, i členové zemského výboru s naší strany by mohli povídati o tom, že to bylo takřka den před uzavřením sněmu, když najednou z čista jasna se objevily v zemském výboru rozpočet, plán, nevím co, celá smlouva uzavřená na německé divadlo.

Panové, i členové zemského výboru se tomu divili a byli překvapeni, jak na-

jednou s nebe spadl ten návrh na německé divadlo.

O tom bylo v budžetní komisi jedním rázem odhlasováno; Vy jste nás přehlasovali a také jsme si mohli stěžovati na "Überstimmung'' - jak někteří jste si dnes stěžovali - a přišlo to rázem do sněmu a kdyby byl šťastný osud neuzavřel dvéře právě před hlasováním, byli byste je vloni dostali.

Pánové, tento spůsob, abych tak řekl, neočekávaný útok na kasu zemskou ten nebyl rytířský! (Výborně!)

Pánové, končím tím, že pan řečník s oné strany (levice) nám uvedl na mysl jednu bajku, a sice bajku o vlku jehněti a že pravil: "Vy Češi tam na té straně (ve středu) jste ten vlk, který nám, beránku, kalíte vodu. " (Veselosť. )

Pánové, on pravil, že sice neví neb nepochopuje tuto bájkn, jestli nesouhlasí s těmito návrhy.

Já, pánové, také nepochopuji, jak tato bajka právě s těmito návrhy souhlasí, avšak si připomínám jinou bajku, která spíše se hodí pro tento případ. bájka o ježku a syslovi, o ježku, který byl přijat do domova syslova a který pak sysla z jeho domova byl vytlačil. (Veselost. )

Myslím, že tato bajka se dá spíše pochopiti v tomto případu.

Ctění pánové, kdybych byl býval pro povolení oněch 500. 000 zl. na německé divadlo až do včerejšího dne - a přiznám se, že mně ta myšlénka nebyla proti srsti povoliti to z ohledu abych tak řekl jakési velkomyslnosti, - avšak po včerejších řečích, pánové, po slovech, kde jste tak zřejmě, tak bez obalu nám vrhati v tvář myšlénku a úmysl roztrhnutí této naší společné vlasti, po těchto slovech nemohu býti proto. (Výborně!)

Pánové, Prahu trhati nebudete a chcete-li roztrhnouti Čechy, vystavte si to své divadlo v tom příštím Vašem hlavním městě německém! (Výborně!)

Avšak, kdybychom dnes povolili na

Vaše divadlo 500. 000 zl., vypadalo by to jako praemie,. kterou Vám dáváme za vlastizrádu! (Výborně! Hlučná pochvala a potlesk. )

Nejv. maršálek zemský: Béřu sobě za čest ohlásiti, že se ještě přihlásil k slovu a sice pro návrhy komise hrabě Karel Ervín Nostitz.

Ich habe die Ehre mitzutheilen, dass sich für die Anträge Des Ausschusses zum Worte gemeldet hat Graf Earl Erwein Nostitz.

Der Herr Abgeordnete Jireček hat sich zum Worte gemeldet zur formalen Geschäftsbehandlung.

P. posl. J. Jireček: Dovoluji si učiniti návrh, aby se debata ukončila

Oberstlandmarschall: Der Abgeordnete Jireček Stellt den Antrag die Debatte zu Schließen.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto návrhem, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herrn, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

(Geschieht. )

Návrh jest přijat.

Die Debatte ist geschlossen.

Jsou ještě přihlášeni ke slovu p. Dr Milde, prof. Durdík, hr. Lev Thun, a hrabě Karel Nostitz.

Žádám tyto pány, by se domluvili stran generálního řečníka.

(Přestávka.

Pause. )

(Läutet): Zum Generalredner für die Anträge der Kommission wurde gewählt Herr Abgeordneter Graf Leo Thun; ich ertheile ihm. das Wort.

Abgeord. Graf Leo Thun: Hoher Landtag! Der heutigen Verhandlung liegt nur ein Antrag vor, der sich bezieht auf die Petition um Bewilligung einer dedeutenden Summe zum Zwecke der Erbauung eines deutschen

SommertheaterS; ein anderer Antrag ist nicht gestellt worden und ich habe mich für den von dem Berichterstatter gestellten Antrag erklart und werde für denselben stimmen, weil mir allerdings das Uuternehmen unter den gegenwärtigen finanziellen Verhältnissen des Landes eine so bedeutende Summe für einen Theaterbau auszugeben, nicht hinreichend begründet erscheint, und ich glaube, daß diese Ansicht unter vielen Mitgliedern des hohen Hauses von beiden Seiten und auch außer diesem Hause eine so allgemein verbreitete ist, daß es wirklich Schwierig Ware, zu dem Entschlusse zu gelangen, unter den gegenwärtigen Verhältnissen die angedeutete Summe zu bewilligen.

Es hat. uns zwar der erste Herr Redner dargestellt, daß er ja Modalitäten vorgeschlagen habe, wodurch nicht die Kapitalsumme sofort zu bezahlen wäre, Sondern in Annuitäten aufgelöst Werden könne, was minder beschwerlich sei.

Meine Herren! ich muß gestehen, daß mich dieses Argument nicht bestimmen kann.

Es hat Zeiten gegeben, wo man allge= mein gemeint hat, dasjenige, was man zu befahlen genöthigt ist, bezahle man sogleich; es ist heutzutage sehr Mode geworden, eine andere Methode einzuschlagen.