Dávám slovo p. posl. Zeithammrovi.
Posl. p. Zeithammer: SI. sněme. Měl jsem sice zato, že mně bude možno, abych se obmezil přímo na předmět, o němž se dnes jedná, avšak úvahy, které byly předneseny mluvčími přede mnou, nutí mne mimovolně, abych několika slovy k těmto úvahám se vrátil.
Z toho, co poslední p. řečník přednesl, byla mi jedna myšlénka zvláště pozoruhodnou a to je ta, že on pravil, že se obává, jak německé rolnictvo v Cechách by mohlo býti takovýmto návrhem, jenž byl podán, utlačováno, ale pánové, já se táži, kde v tomto návrhu tato myšlénka vlastně obsažena jest, a jak p. řečník vlastně k tomu se dostal? (Hlučná veselost. )
Návrh p. Dra. Riegra a soudruhů, jenž se týká rolnictva, obsažen jest tuším snad jen v jedné kurii a to je v kurii venkovských obcí. Pánové, co žádá p. Dr. Rieger a ostatní navrhovatelé? Aby bylo rozšířeno právo voličské a to by zasahovalo zajisté také i do kurie venkovských obcí, do této volební třídy! Pánové, kde to stojí, že my chceme nějakým způsobem obmeziti volební právo rolnictva německého anebe rolnictva vůbec? Byli bychom věru bláhovými, pánové, abychom něco takového podnikli, neb proti sobě samým bychom obrátili tento hrot. Naopak! Pan řečník přede mnou může býti úplně uspokojen, tendence návrhu p. Dra. Riegra právě v této kurii zasahá tam, aby byl rozvrh učiněn spravedlivější nežli dosud, nehledě ani k národnosti německé ani k české a k tomu, aby bylo volební právo také v této kurii rozšířeno.
Na ostatní myšlénky, které přednesl p. řečník přede mnou, již nechci reago-
vati, pozoroval jsem, že mu jsou tyto myšlénky poněkud více cizí (Veselost) a že jsem jim tak dobře nerozuměl jako prvnímu řečníkovi a bude mi dána ještě příležitost na vývody ctěného mého kollegy pana Dr. Schmeykala odpověděti. Jenom ještě jedno dovolte mi, páuové! Pan řečník přede mnou pravil, že si německé rolnictvo a německé obyvatelstvo v Cechách nedá bráti národní hymnu, ale pánové, kdo pak Vám ji bere? (hlučná veselost ve středu), ale to my chceme, abyste i Vy uznávali jako my, že národní hymna je a bude nám vždy společnou! (Výborně! Potlesky). Pánové, jsou otázky v politickém a ve veřejném životě, které se pouhým odmítáním nedají ani odstraniti, ani umlčeti, ani konečně potlačiti.
K takovým otázkám zajisté náleží v první řadě otázka spravedlivějšího opravení našeho volebního řádu. Průběhem 22 let tato otázka vrací se do sněmu zemského dnes již po 11.
Tolikrát z rozličných stran, nechat byly většiny jakéhokoliv rázu, tato otázka byla zde na přetřes vzata a byly v tomto směru učiněny resoluce i návrhy na změny. Jesti to zajisté důkaz, že záležitost ta co nejhlouběji souvisí s právním citem veškerého našeho obyvatelstva a čiňte si, pánové, cokoliv chcete jestliže nerozřešíte tuto otázku dnes anebo na přes rok, ona se vám vrátí a vraceti se vám bude tak dlouho, pokud vůbec nějakým způsobem konečného rozřešení nedojde! (Výborně!) A jest to pochopitelno, pánové! Poněvadž vešken náš politický život zde, v království tom jest otráven, jest zdržen, ba, kolikrát i ničen touto otázkou a konsekvencemi jejími, poněvadž záležitost ta není v souhlasu obou kmenů, obou stran rozřešena, proto jsme zdržováni ve všech pracích politických, hospodářských, i národohospodářských, vždy přimisuje se ta otázka národní a politická, a ejhle zasedání sněmovní zůstávají namnoze dosti neplodnými, ba i dále nejenom na poměry politické a parlamentární v Čechách, nýbrž i na poměry parlamentární a politické ve veškeré říší reaguje tato otázka.
Jsem nyní již na 4. rok členem zastupitelstva říšského, ale jakožto pozorný pozorovatel příběhů na říšské radě to vidím, že ten dávný nešťastný spor česko-
německý všude, v každé poněkud důležité národní a politické otázce v popředí se staví!
Nemůžeme se z toho kruhu kouzelného nějak vymknouti, vždy ta českoněmecká otázka nás drží v tomto kruhu a my jsme takovýmto způsobem zdrženi, abychom svorně a společně mohli jednati v otázkách, ve kterých nás cizozemsko a naše sousedící státy předstihly a mohly předstihnouti, poněvadž nám nebylo dopřáno dostatečného klidu a pokoje, abychom věci společně uvažovali! (Výborně!)
A pánové, podivný to úkaz! I dnes opětně se nám objevil!
První řečník v této věci, ctěný můj p. kollega Dr. Schmeykal, náleží od prvopočátku konstitučního a parlamentárního života k té straně, která, jak praví, klade říši v 1. řadu a zem v druhou. V konsekvenci tohoto náhledu vždy tato strana i on, hleděli k tomu, by na sněmu zemském nepřetřásaly se otázky, jak se praví, velikého politického stilu, již z toho důvodu, aby důležitost českého sněmu, jakožto sněmu vůbec byla stlačena na povahu pouhých provinciálních zástupitelství. (Tak jest! Výborně!) A nicméně on sám nemůže se vzdor tomu svému přesvědčení a politickému citu ubrániti té nutnosti, aby při této otázce pustil se do objasnění a vylíčení celé řady nejdůležitějších politických otázek, které dotýkají se veškerého ústrojí státního a postavení jeho strany ku vládě císařské a k názorům, které nás dělí vzhledem k státní myšlence, a ačkoliv, pánové, nechtěl jsem o těchto věcech mluviti, ačkoliv jsem se chtěl omeziti na předmět, o němž se právě jedná, to, co ctěný můj soudruh vyslovil, vybízí zrovna, abych několik slov na to odpověděl.
Pánové, on pravil předně, že návrhy, které my dnes činíme, čelí k tomu, aby německý kmen v Cechách na věky věkův odkázán byl do menšiny a aby byl odkázán vždy v naši milost a snad k věčnému kompromitování!
Pánové, to byla jedna vůdčí myšlenka, a druhá byla ta, že on i soudruhové jeho nemohou přisvědčiti k nějakému upravení volebního řádu, za vlády, která trvá a ku
které on má nedůvěru, a za 3. - a to bylo to nejzávažnější, pánové, a o tom se zde musí promluviti - jest ta myšlenka, že on a jeho strana jedině háji v Rakousku myšlenku spojeni říše, jednotnosti této říše a státní myšlenky, kdežto druhá strana v tomto ohledu jest podvratná, poněvadž ona chce svazek tento roztrhnouti!
Pánové to jest výtka tak těžká, tak hluboce zasahující (Výborně), tak našeho života se dotýkající (Výborně!), že věru mám před sebou jenom vážnost tohoto momentu, abych se držel v klidu a odpověděl také klidným způsobem (Výborně, potlesk!) a dovolte mi pánové, abych o tomto nejvážnějším punktu promluvil napřed a vrátil se k těm ostatním později.
Pánové, tam (ukazuje na levici) tedy jediná tato státotvorná, ta státní strana, a zde (ukazuje na střed a pravici) ta podvratná strana, která hledí tedy Rakousko rozkouskovati, až by z tohoto Rakouska starého snad nic nezbylo. Pánové, což pak myslíte, že my nemáme žádné paměti, myslíte, že nám netane na mysli, co se udalo od r. 1861 až po dnešní dobu? Co pak myslíte, že my neznáme dopodrobna zrovna tak, jako Vaši vrstevníci parlamentární, konstituční a politickou historii rakouských zemí a rakouské říše po těchto z2 let, (Výborně!) abychom dopustili, že pravdivá jest ta Vaše myšlenka a nepravá ta naše?
Pánové, nechci rekriminovati, nebudu mluvit o tom, co vlády Vaše a co Vy jakožto parlamentární sbory na nás jste byli učinili: na nás, na osobní svobodě, na jmění, na hospodářském a duševním vývoji našem a národa našeho! (Výborně, potlesk!). Toho dnes já se dotknouti nechci, poněvadž nechci vylévat olej do ohně; ale, pánové, já Vám připomínám: Vy měli jste v rukou věru moc déle, než my, a my vždy jenom na krátkou dobu byli jsme takřka při moci. Vaši historii tedy sledovati v tom ohledu jest věru snadno a pánové, jestliže Vy pravíte, že jste ten jediny element v Rakousku, jenž drží toto mocnářství v jednotě, pohromadě, nevzpomínáte si na rok 1864 a 1865, v jakém stavu se nalézala tenkrát rakouská říše, jestliže se nenalezala v takovém stavu, že téměř veškeré ústrojí státní zůstalo státi jako polámaný stroj, že (Výborně!) Váš vlastní předák politický a ministr Vám
pravil, že není možno s Vámi vládnouti? (Výborně!)
Pánové, vzpomínejme dále když po roce 1866, ovšem proti zásadám Vašim, kterými jste již od r. 1861 vždy theorii promlčení veřejných práv sledovali, když nicméně přivolili jste k rozdvojení této říše, pánové, pročpak v pozdějších dobách ustavičně hleděli jste na toto postavení, které jste sami utvořili a ku kterému jste své svolení dali, pročpak ustavičně v tom nalézáte něco k vyčítání?
Loyalněji to přijmouti, to tuším by bylo bývalo povinností. I my, pánové, byli jsme proti takovému utvoření, ale jakmile jsme vstoupili na kolbiště říšského zastupitelstva, podali jsme své právní ohražení, avšak my loyalně od té doby až do nynější doby octnuli jsme se v rámci a na půdě daných zákonů a nikdo z Vás nám nebude moci činiti tu výčitku, že jsme se cd toho stanoviska, na které jsme se postavili, dodnes byli odvrátili.
Pánové, i zde ačkoliv zde sedíme po celý měsíc a máme zde majoritu, dokažte nám jenom jediným skutkem a jediným návrhem, zdali my snad zneužili této své majority a moci své návrhy takovými, které by se této životní otázky mohly nějakým spůsobem dotknouti! (Výborně!)
Pánové, tu výčitku my od sebe co možná nejvíce odmítáme, ale jestliže my hledíme k tomu, jak právě Vy a Vaše strana se zachováváte vůči státu a Vaší říši, tedy jest nutno proti takové výčitce, která nám byla p. Dr. Schmeykalem učiněna, připomenouti Vám: Jest to ta strana, která udržuje, která udržuje stát jedině ve své jednotě pohromadě, která odpírá každoročně státu své finanční prostředky (Výborně!), která odpírá státu svůj vojenský kontingent. (Výborně!) Jestli to jest ta státotvorná strana, která při každé příležitosti vždy co možná největší činí překážky, aby záležitost nejdůležitější nepřišla k rozřešení?
Pánové porovnávejte jednání této státotvorné a státní strany s jednáním naším, s jednáním strany státoborné a podvratné a zajisté každý soudný člověk přizná nám, že se všim právem a věru rozhodností mů-
žeme. odmítnoati tu výčitku, která nám byla vržena v tvář! (Výborně!)
Pánové, co se týká návrhu pana Dra. Riegra nepochopuji věru, proč ctěná oposice staví se tak příkrým spůsobem proti přijetí této resoluce. Kdyby zde byla parafrasována nějaká předloha zákona, kdyby zde byl předložen nějaký volební řád nový, v kterém by se dalo číselně a ciferně dokázati, že nadržuje snad této straně a uškozuje a poškozuje interesy a číselné poměry a poplatnost této strany (levice), tu bych se tomu věru nedivil.
Avšak, pánové, sněm vybízí pouze zemský výbor, v němž němečtí krajané naši jsou taktéž zastoupeni a zajisté v plné míře budou míti také příležitost, aby své líčení podali, a odkazuje tuto záležitost zemskému výboru.
Nuže pánové, to Vy sami jste učinili již dvakráte, ovšem zemský výbor tehdáž nepodal žádné předlohy. Cekejte tedy aspoň na ty předlohy, které z tohoto zemského výboru vyjdou a pak ať v stejném zápasu a s důvody proti sobě zde dojde.
Navrhli-li jsme Vám pak něco, co je proti spravedlnosti, co je proti právu, dáme Vám za pravdu, když to odmítnete, pokud ale taková předloha před Vámi není, nepochopuji věru pánové, proč tak odmítavě si proti nám počínáte? Co bylo vysloveno v dřívějších sessích, kde se o této záležitosti jednalo ? Pánové já mám na mysli jediný rok, ve kterém se naše strana zde vůbec nenalézala, kde tehdy nižádný nátlak a také žádná kommiserace proti nám u Vás nebyla, to bylo r. 1873. Téhdáž byl výbor zemský i sněm zemský německým a to tehdy Vaše většina vyzvána, aby vyhledávala, která města vzhledem ku počtu obyvatelstva, vzhledem ku poplatnosti a vzhledem k průmyslnému vývoji měla býti vřaděna z kurie venkovských obcí do kurie měst. Pánové, týž návrh je obsažen též v návrhu pana Dra. Riegra.
2. Aby zemský výbor hleděl k tomu, aby bylo aktivní právo do sněmu nezávislé od voleb do obcí. - Pánové, to vlastně na mnoze již provedeno jest a nic
nevadí, aby tato otázka opětně na přetřes se vzala.
Za třetí - a to jest významné bylo zem. výboru uloženo, aby učinil návrhy, by volební okresy zvláště venkovské vzhledem k národnosti byly seskupeny. - Pánové, docela tyže návrhy, které jsou zde v předloze dra. Riegra obsaženy. Dále praví se ovšem: Přibylo k tomu něco nového; vy jste vzali ještě jinaké mo menty nežli ty, které byly udány v naší resoluci z r. 1873. Ano, jest to pravda, avšak tyto momenty Vám nebyly neznámy, ba když několik českých poslanců vstoupilo sem do tohoto sněmu, tu právě tato otázka volebního práva velkostatkářstva v tomto království byla na přetřes vzata a Vy jste o ní zde rokovali.
A později byla učiněna resoluce za souhlasu Vašeho, aby resoluce byla učiněna nová, by zem. výbor vzhledem k starým návrhům, které od té doby jemu byly podány a vzhledem k momentům v pozdějších zasedáních znova vzešlým předmětem předlohy učinil. A pánové, i to vás také nomohlo nijakým způsobem překvapiti. A co, pánové leží v tom nespravedlivého? A tu při této příležitosti chci se dotknouti té druhé výčitky, kterou nám byl učinil pan dr. Schmeykal.
On praví: Vy těmi návrhy, které ostatně nejsou ještě ani žádným návrhem zákona, chcete uvésti německý kmen v Čechách z většiny do menšiny.
Pánové, naopak, což náš návrh, vezmeme-li na příklad dnešní j sestavení tohoto sl. sněmu na zřetel, nehledí k tomu, aby věc byla spravedlivě uspořádána a abychom po případě měli snad docela jiné poměry než jaké nyní převládají.
Pánové kdybychom my chtěli, aby ustavičně nynější většina nám prospěšná zůstala, což bychom měli učiniti?
My bychom měli vlastně býti velmi zticha s tímto volebním řádem, nedotýkati se toho a velmi opatrně jednati, aby se žádné strany tomuto sněmu se nic nestalo, a to by záviselo také na nás. Ale pánové co my činíme?
Hned v tomto prvním zasedání dovoláváme se této staré křivdy, my ji chceme odčiniti; nechť výsledek dopadne jakýmkoli způsobem. A je to významné, že pan Dr. Schmeykal ustavičně jen mluvil o německé a o české většině neb menšině.
Což mají se skutečně ty věci vůbec tak? Lze považovati na př. kurii velkostatkářskou, - a nechť byla podle kterého sestavení koliv - za nějakou kurii národnostní? Vy, pánové, sami to od sebe odmítáte! Oni nekladou v první řadě snad, jako dvě ostatní kurie, hlavní akcent na národnost, že dělí hlavně politický moment a politický názor a v tom leží pánové ta remedia, že jestliže budou upraveny ty volby velkostatkářského okresu, tak jak si to asi myslíme, nikdy nebude možno, aby dosavadní politická většina utlačovala politickou menšinu takovým způsobem, by zde nikdy nemohla býti zastoupena a to tuším, pánové, že jest také otázkou spravedlnosti. A pánové, což má býti ten moment národní věčně věků ten, který nás dělí, má ta propasť o které p dr. Schmeykal dnes mluvil, že dělí německý a český kmen věčně trvati, což to ne-, ní možné, abychom my tu propasť společným úsilím sužovali a konečně také vyplnili aneb aspoň překlenuli? Pánové, k tomu čelí nás všech úsilí a co pak si nemůžete, pánové mysliti, že konečně pak tyto rozdíly mezi námi vymizí a že ten ideal Váš se vyplní, totiž že utvoří se pouze politické strany nehledě k národnosti, by v některých ovšem. méně důležitých otázkách zde již nerozcházelo podle národnosti, Čechové i Němci jsme hlasovali pro návrhy, které se nám zdály býti prospěšnější. Proč by tedy na dále nemohly se politické poměry u nás takovým způsobem vyvinouti, že i v otázkách zásadních, důležitých, politických bychom spolu mohli hlasovati. Pánové, ta většina, která nyní trvá a ta menšina která nyní trvá, nemusí zůstati většinou a menšinou na věky a může se státi sblížení. A proto pánové, jest zapotřebí, aby v tomto ohledu stala se nějaká náprava, aby bylo odčiněno a odstraněno to, co jest hlavní zásekou a hlavním prostředkem, jaký nás ustavičně od sebe odlučoval.
V tomto směru a v této tendenci, aby bylo zjednáno právo právu a spravedlnosti průchod, učinili jsme tento návrh, pře-
svědčeni jsouce, že jsme si odpovědni, že jsme si vědomi své odpovědnosti, toho co my jsme zde v tomto sněmu učinili.
Avšak pánové, prosím Vás, abyste měli na zřeteli to, co nám ještě v budoucnosti nastává, učiňte to možným, aby tento bratrovražedný boj v tomto království konečně mohl přestati, abychom sobě podali snad třeba ze začátku mimo parlamentárně ruku, abychom v užším kruhu třebas mimo parlamentárnu porokovali sobě o zásadách a o návrzích, o kterých bychom mohli snad společně jednati, vždyť snad jest možno, že se v nějakých takových zásadách a prostředcích konečně usjednotíme. Neodmítejte pánové, té ruky, vždyť bude možro, abychom zde a pak v tom parlamentu jednali na základě zásad umluvených a pak vzejde zajisté pro tuto zem ten blažený okamžik, kde budeme moci hleděti jenom k zdárné práci na duševním i na hospodářském poli. - Pomněmež i toho, že, pokud spor tento ve vlasti české nebude odklizen, nebude ten spor také odklizen uvnitř říše, ku které se my všichni s přesvědčením hlásíme, poněvadž nutnosť existence a prospěchů její společně všichni uznáváme, (Výborně !) abychom mohli i na říšské radě, tedy v říšském zastupitelstvu přistoupiti k společnému a svornému řešení všech otázek duševních i hmotných, které by nám zabezpečily konečný mír prospěch v budoucnosti, konečně i zdar této velké staré říše rakouské ve spojení s královstvím Českým. To Bůh dej! (Výborně! Potlesk!)
Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Wort der nächste gegen die Anträge eingetragene Redner der Herr Abgeordnete Edler v. Plener.
Ich ertheile ihm das Wort.
Abg. Edler v. Plener: Ich glaube der unmittelbare Herr Borredner hat sein Erstaunen darüber ausgesprochen, dass von dieser Seite in diesem ersten vorbereitenden Stadium Schon eine so heftige und grundsätzliche Opposition gemacht wird, und würde es begreiflich gefunden haben, wenn ziffermäßige Daten, formulirte Paragraphe einer neuen Wahlreform vorliegen, wenn dann unsere Apposition Sachlich - kritisch gegen das neue Operat Sich wenden würde.
Ich glaube auch, dass bei einigem Nachdenken über die gegenwärtige politische Situation würde dieses Erstaunen des Herrn Vorredners nicht lange andauern und ich glaube, dass einer ihrer hervorragendsten Parteigenossen vor einiger Zeit die Erklärung unseres heutigen Verhaltens zu geben versuchte, indem er sich wie er Sagte, mit Recht darüber beklagte, wie ich sage, mit Recht hervorhebe, dass er bei jedem Schritte auf das Mißtrauen des deutschen Volkes in Böhmen stoße und in diesem Mißtrauen des deutschen Volkes in Böhmen, welches ihr hervorragender Parteiführer selbst anerkannt hat, in diesem Mißtrauen wurzelt unsere heutige Haltung, und wurzelt unsere heutige Opposition gegen das erste Stadium der Wahlreforn (Sehr richtig, Bravo!)
Jeder Wahlordnung im allgemeinem ließen sich in jedem Lande, zu jeder Zeit die bestehenden Wahlgesetze leicht kritisieren, denn nichts enthalt mehr logische Inkonsequenzen, als die Wahlordnung in den meisten Landern. Selbst bei demokratischen Wahlordnungen wird sich eine Menge Inkonsequenzen finden, die einer rein mathematischen Zusammensetzung der Vertretungskörper widersprechen.
Allein weil die Dinge So complizirt sind. So Werden Sie nur mit großen Schwierigkeiten reformiert und darum hüten beide Parteien des Landes mit Aengstlichkeit die Position, die Sie auf Grund einer Wahlordnung, einmal eingenommen haben. Ich gebe zu, dass diese böhmische Landtagswahlordnung eben so gut Reformen vertragt, Verbesserungen erfahren kann wie diejenige anderer Lander, aber prima facie, wie sie uns unmittelbar vorliegt ist Sie nicht an sich ein Solches Monstrum wie es von jenen Herren behauptet wird. -
Denn die Verhältnisse dieses Landes find anderer Natur als die politischen Verhältnisse in einem Lande gleicher Nationalität, in einem Lande einheitlicher Nationalität, wo 2 oder mehr große politische Parteien, aber eben nur Parteien, einander gegenüber Stehen; da ist es nicht nöthig Streitigkeiten des politischen Schwergewichtes in zwei ziemlich gleiche Theile zu vertheilen, es findet beständig in der labilen Wählerschaft ein Zuströmen und Abströmen von einer Partei zur [anderen Statt, und das erklärt nun den Umstand, warum in England und anderen freien Ländern so häufig nach einigen Jahren nach der ungeheueren Mehrheit einer Partei plötzlich die andere
Partei auf Grund desselben Wahlrechtes zur Mehrheit gelangt, weil die fluctuirende Masse der Wählerschaft allmälig mit dem herrschenden Regime unzufrieden wird und ihre Stimme bei der nächsten allgemeinen Wahl der anderen Partei gibt.
Solche Verhältnisse sind nur möglich in politisch geschlossenen nationalen Staaten, wo nur politische Fragen das Volk trennen.
In nationalgespaltenen Ländern, wo nicht blos politische Gegensätze bestehen. Sondern wo eigentlich der hauptgegenstand der großen Spaltung, der durch das Land sich hinzieht, der nationale Gegensatz ist, in diesen Ländern find Wahlordnungen mit großer Sorgfalt und Behutsamkeit zu ändern, weil, wenn sie einmal durch eine Reihe von Jahren bestanden haben, Sie gewisse Machtgebiete beider Nationalitäten angeben, und eine Nationalität wie die Deutsche in diesen Ländern, wenn sie auch statistisch und numerisch Schwächer als die slavische ist, hat eine solche Bedeutung, dass wenn sie vom allgemeinen, ich möchte Sagen vom europäischen Standpunkt beurtheilt wird, man immer dahin kommen wird, dass in Böhmen beide Nationalitäten, die Deutschen und Böhmen einander gleich mächtig gegenüber Stehen.
Da wird nicht gezählt nach statistischen Daten, ob der eine Volksstamm um 1 Million stärker ist als der andere, Sondern, dass hier 2 gleich große Factoren find, und Was den Deutschen der Zahl noch abgeht, ersetzen sie durch ihre Zusammengehörigkeit mit dem großen deutschen Culturvolke (Sehr richtig, ) und mit den übrigen Deutschen in Österreich, und Wenn sie die Dinge hernehmen, wie die Verhältnisse heute find, Stehen ungefähr 91 čechische Abgeordnete 75 deutschen, vom Großgrundbesitz abgesehen, in diesem hohen Hause einander gegenüber, und wenn Sie die Steuerleistung dieser beiden nationalen Gruppen miteinander vergleichen, glaube ich nicht, dass der Vergleich zum Nachtheile unserer Seite ausfallen wird, und ich glaube, dass die Verhältnisse wie sie jetzt gerade liegen, die ziemlich gleiche Steuerleistung beider Theile nachweisen, und dass gerade dieses zum Vortheile des deutschen Volkes in Böhmen gereichen dürfte.
Ich will die Herren nicht mit Ziffern behelligen, es ist da außerordentlich Schwierig Taten anzuführen, weil factische Daten über die Ziffer der Steuersumme nach den einzelnen
Bezirken fehlen, es ist das eine Statistische Arbeit, die niemand von ihnen besitzt und von der nur eine approximative Schalung vorhanden ist. Wenn Sie von den 24 Millionen direkte Steuern, die das Land gegenwätig zahlt, zunächst die Grundsteuern im Betrage nun von den 107 Millionen, die heute Böhmen entrichtet in Betracht ziehen und ungefähr, die der Großgrundbesitz zahlt, abziehen, weil hier von den Vertretern der Stadt- und Landgemeinden die Rede ist, so werden 7 Millionen Grundsteuer Zurück bleiben und diese wird wie ich gern zugebe zum größeren Theile von ihrer Nationalität entrichtet; allein wenn wir anderseits die Erwerbs und Einkommensteuer, welche zusammen 68 Millionen nach der jetzigen Aufstellung ergeben, bin ich fest überzeugt, dass Sich bei diesen ein Resultat ergeben wird, das für uns günstiger und vortheilhafter sein wird, als das für Sie günstigere Verhältnis bei der Grundsteuer. (Oho im Centrum, links: richtig!)
Bei der Stellung, die Sie heute in Osterreich einnehmen, bei der Macht, die Sie im Reichsrathe besitzen, bei der überwiegenden Mehrheit, welche Sie im gegenwärtigen Landtage inne haben, sehen wir mit der größten Vesorgniß, mit dem größten Mißtrauen den Anfängen einer Wahlordnung entgegen, die uns um so leichter auferlegt werden wurde, da Sie heute 2/3 dieses hohen Hauses bilden und gar nicht mehr Gewicht auf unsere Stimmen zu legen brauchen, Sondern bloß auf unsere factische Gegenwart. (Rufe: So ist es. )
Wir konnten ganz gegen ihre Reform eingenommen fein, wir konnten dagegen stimmen, wenn wir nur im Saale verblieben, konnte eine 2/3 Majorität alle materiellen Aenderungen der Wahlordnung, wie Sie sie wünschen, wie sie Ihren Parteizwecken entspricht.
Ich glaube, es ist vom H. Vorredner gesagt worden, unser Besund, es würde eine parteiische Wahlordnung beschlossen werden, sei schon deßhalb übertrieben, weil die ausgleichende Wirkung des Großgrundbesitzes dazwischen treten würde, der sich ausdrücklich verwahrt, eine solche nationale Curie zu sein (Rufe: Hort!) und der vermöge seiner vermittelnden Stellung die Rechte der deutschen Minorität Wahren würde.
Es ist nun richtig, daß sich die Curie des Großgrundbesitzes ausdrücklich verwahrt, einer nationalen Partei anzugehören, und ich Selbst will zugeben, daß sich eine namhafte Anzahl von
Deutschen in. dieser Gruppe befindet, welche vielleicht nicht einmal ein Wort čechisch versteht und spricht. (Heiterkeit links. )
Allein darum handelt es sich nicht, es ist auch richtig, daß ein Theil der jungčechischen Partei, daß die radicalen, nationalen Organe beständig einen kleinen Krieg gegen die Führerschaft des Großgrundbesitzes führen, das sind aber interne Parteiverhältnisse, welche vielleicht für das innere Leben Ihrer Partei sehr interessant fein mögen, (Heikerkeit) und welche aus unserer Seite manchmal Heiterkeit mit Aerger erregen, das ändert aber an der Thatsache nichts, daß sie uns gegenüber eine geschlossene Einheit bilden (Bravo) und wenn deutsche Großgrundbesitzer in dieser Curie sich befinden, so haben diese doch ein so geringes Nationalgefühl, (Rufe: Sehr richtig!) daß es bei ihnen sich vor allem um politische Interessen handelt, um den Kampf gegen die liberalen Ideen (Sehr richtig, Bravo), um den Kampf gegen die Centralisation des Reiches (Rufe: So ist es!) und sie sind es gewohnt, für diese Principien immer willige Bundesgenossen auf slavischer Seite zu Suchen und zu finden (Stürmischer Beifall).
Wir können doher von einer Intervention des gegenwärtigen Großgrundbesitzes zu unseren Gunsten nicht das geringste hoffen, aber wie äußerlich auch diese Einheit der beiden Gruppen der Majorität Sein mag, daß sie uns als eine große politische Partei von Anfang an entgegengetreten find, das brauche ich nicht zu beweisen, das haben die Herren Selbst bewiesen durch die Thatsache, daß Sie Reichsrathsmitglieder des dortigen Český klub find (Sehr gut!) ohne Unterschied Von den übrigen čechischen Abgeordneten bilden Sie die Führer der čechisch polnischen Coalition, der gegenwärtigen Regierungsmehrheit des Abgeordnetenhauses; und andere Führer des hiesigen Großgrundbesitzes, welche Mitglieder des Herrenhauses Sind, gehören der föderalistischen Rechten des Herrenhauses an, die Sich aus Čechen, Polen und Clericalen zusammensetzt und welche im erbittertesten Gegensatze zur alten Verfassungspartei des Herrenhauses Sich befindet. (Bravo. )
Darum wissen wir genau, meine Herren, wie wir politisch mit einander stehen, wir haben von ihnen nichts zu erwarten, und hoffen auch nicht auf ihre Unterstützung.
Wenn sie nun weiter sagen, wir haben nichts zu befürchten von einer allzuparteiischen
Ausarbeitung der künftigen böhmischen Wahlordnung, so möchte ich denn doch bemerken, daß wir ja von Ihnen Selbst erst im vorigen Jahre eine große politische Action auf dem Gebiete der Wahlreform erlebt haben, welche von Haus aus nichts anderes war als eine Parteiaction. (Sehr richtig!) Die ganze Wahlreform im Abgeordnetenhause, welche Sie gegen uns durchgeführt haben, war eine politische Action, um sich der gegenwärtigen Majorität des Abgeordnetenhauses zu sichern und uns möglichst viel Sitze abzunehmen. (So ist es!)
Dieser rein parteimäßige Charakter der Action beherrschte die ganze Wahlreform im Abgeordnetenhause und ich brauche diejenigen Herren, die Mitglieder des Abgeordnetenhauses Sind nicht daran zu erinnen, und auch den übrigen ist es bekannt, daß die Greirung einer selbstständigen fideicomissarischen Gruppe im Abgeordnetenhause an und für Sich von Ihnen nur deshalb gemacht worden ist, um diese 5 Stimme sich für alle Zeiten zu Sichern, (Bravo!) und daß Sie die Eintheilung der übrigen Großgrundbesitzvertreter im Abgeordnetenhause so gemacht haben, damit Ihnen die Gunst, welche Ihnen das unselige Compromis von 1879 ertheilt hat, gegen jede künstige Gefahr sicher gestellt ist. Und ebenso wissen wir, daß die Ausdehnung des Stimmrechtes ans die Fünfguldenmänner zunächst eine Parteiaktion war, um in einzelnen Städten Böhmens und Mährens, in welchen der kleinere Gewerbestand tschechischer Natinolität ist diesem die Mehrheit gegen unsere Kandidaten zu sichern.
Und Wenn es Ihnen wirklich so sehr um eine Wahlreform nach allen Principien der Gerechtigkeit zu thun gewesen wäre, warum haben Sie alle Antrage, die auf unserer Seite zusätzlich gestellt worden sind, einfach abgelehnt, warum haben Sie alle Anträge, welche für die Stadt Wien eine bedeutende Vermehrung der Abgeordneten, welche durch Steuerleistung und die statistische Bevölkerungszahl unwiderleglich begründet War, einfach uiedergestimmt? (Bravo, Bravo!) Warum haben sie die Frage der Zuschläge, eine der allerwichtigsten, durch die eigentlich die ganze Operation der größten Willkürlichkeit überliefert wird, warum haben Sie die Frage der Zuschläge offen gelassen? Wenn Ihnen, wirklich um eine principielle Wahlreform zu thun war, so mußte diese ganz anders aufgefasst und geführt werden, als die Aktion vom Vor-
jahre, welche von Haus aus den Stempel der Parteiaktion auf sich hatte. (Bravo, Bravo!)
Nun sagt der geehrte Herr Vorredner, er wünsche, daß hier eine gmeinschaftliche Aktion beider Volksstämme eintrete, und er hat, wie es scheint, und so weit man es mir mit= gecheilt hat die Worte "Versöhnlichkeit oder Verständigung" gebraucht, wenn ich gleich nach andern Aeußerungen einen weniger versöönlichen Ton in seiner Rede gefunden habe in den letzten Reden feiner Seiten.
Ich glaube, meine Herren, wir Sollten im Interesse des beiderseitigen, guten Geschmackes für die nächsten Jahre in Österreich das Wort "Versöhnung" gar nicht gebrauchen. (Bravo ! Händeklatschen). Wir sollten das höchstens der Regierung überlassen, (Heiterkeit), welche wenn sie sich in irgend einer Verlegenheit befindet, mehreremal das Wort "Verständigung" oder ,, Versöhnung" (Heiterkeit) herausstößt, statt ihre Gegner mit Gründen zu widerlegen oder ihre eigene Position zu rechtfertigen.
Aber weil dieß unglückselige Wort wiedergebraucht wird und, wie es Scheint, als eine Art Apell an diese Seite gebraucht worden ist. so möchte ich denn doch dem geehrten Herrn Abgeordneten, der ja gleich mir im Abgeordnetenhause sitzt fragen, ob denn die Haltung, die er und seine Partei im Abgeordnetenhause uns gegenüber einnahm, eine so versöhnliche ist? (Sehr richtig! Heiterkeit).
Wenn er darauf hinapellirt, so möchte ich denn doch einfach antworten, dass er ein hervorragendes Mitglied jener großen Partei ist, deren Hauptprogramm die Bekämpfung der deutschen Verfassungspartei ist.
Diese große Mehrheit des Abgeordnetenhauses hat ihre Allianz mit der Regierung geschlossen, wohlwissend, was biese Allianz bedeute: den Kampf gegen die deutsche Verfassungspartei, welcher jeder politische Einfluß in Österreich abgerungen werden soll. (So ist es!)
Der Inhalt dieses Taktesst das Zurückdrängen der Stellung der Deutschen in Österreich, Erschütterung der Einheit der Staatsverwaltung (Bravo! Oho!) - Sie werden doch nicht läugnen wollen, meine Herren! daß Sie Gegner des Centralismus sind (Heiterkeit) - und Bekämpfung der freisinnigen Prin-
cipien unserer Verfassung (Sehr richtig), das haben Sie vollkommen gewußt, das ist der politische Sinn dieser Allianz, das ist der politische Charakter der heutigen Situazion in Österreich.
Der Herr Abgeordnete für Semil sagte, als er feinen Antrag begründete, es feien doch noch Momente gewesen, wo die Abgeordneten dieses Landes im Reichsrathe gemeinschaftlich wirkten, (Gewiß) und wo für das Land nützliche Beschlüße zu Stande kamen, hat dabei an die Grundsteuer erinnert, und es sogar Versucht auf Gulden und Kreuzer per Kopf die Vortheile auszurechnen, welche jeder einzelne Steuerträger durch dieses Votum erfuhr.
Nun, meine Herren, ich muß gestehen, daß diese Maxime der baaren Berechnung des Werthes politischen Verhaltens (Heiterkeit) glücklicher Weife bisher auf der Linken des Abgeordnetenh noch nicht Eingang gefunden hat.
Ich, für meinen bescheidenen Theil habe wenigstens gegen die Grundsteuerregulirung gestimmt und empfinde heute noch darüber meine Befriedigung.
Allein es gibt andere Fragen, deren politische Bedeutung Sich nicht so baar bewerthen läßt, wo die Verständigung zwischen den beiden Landeskindern, um biesen Ausdruck zu gebrauchen, in der That möglich und erwünscht ist.
Es hat große Frage in dieser letzten Session gegeben, wo die Stimmung der tschechischen lind deutschen Bevölkerung ganz parallel war. (Bravo!) Das war die Schulnovelle. Konnte es eine Versöhnlichkeit der Abgeordneten dieses Landes im Reichsrathe geben, so war es bei der Schulfrage; denn sie konnten frei und offen nach Stimmung ihres eigenen Volkes, welche mit der Stimmung unseres eigenen Volkes übereinstimmen im gleichem Sinne mit uns votiren. (Sehr richtig!) Die einzige große Gelegenheit. welche vielleicht einen Umschwung in manchen Dingen in Österreich herbeiführen konnte (Oho! So ist es!) haben sie versäumt; uno haben sie nicht bei jeder andern Gelegenheit bloß von reinem Parteistandpunlte ohne Rücksicht auf die Wünsche und Bedürfnisse dieses Stammes in Böhmen gehandelt? Was haben sie z. - B., als im Wiener Reichsrath die Frage der Oberösterreichischen Großgrundbesitzwahlen auf der Tagesordnung war, für ein Interesse des tschechoflavischen Volksstammes,
im Auge gehalten ? Welches wirthschaftliche Interesse des Königreiches Böhmen war dabei tangirt?
Rein vom politischen Partei-Standpunkte haben sie die alten Wahlen kassirt und die neuen 3 Mandate verificirt; bloß, um unserer Partei diese Sitze zu entreißen, und sie der Regierungspartei zuzuwenden. Obwohl das Reichsgericht offen annerkannt hat, dass die Wahlen widerrechtlich waren. Meine Herren! wenn man so im Abgeordnetenhause sich benommen hat, so glaube ich ist es von einem. Landtagsabgeordneten, der zugleich Reichsrathsabgeordneter ist, nicht nützlich, uns hier an unser Verhalten im Reichsrathe zu erinnern. (Bravo!) Er hat - und ich finde es fast nicht nothwendig auf das zurückzukommen, thue das aber doch, weil es, wie es scheint, eineu gewissen Eindruck auf feiner Seite gemacht hat - uns vorgeworfen, wir nennen uns immer die Staatspartei. Allein was ist das für eine Staatspartei, die alljährlich das Budget verweigert und dadurch den Staat in den Abgrund treibt? Meine Herren, es fällt mir nicht ein, hier bei dieser Gelegenheit ein Verhalten zu rechtfertigen, das ich und meine Freunde im Abgeordnetenhause mehr als einmal gerechtfertigt und begründet haben, der Grund, warum wir es gethan haben, war nicht der, um den Staat in den Abgrund zu treiben, sondern um von dem Staate eine Gefahr abzuwenden (Sehr richtig!), die wir in dem gegenwärtigen Regime überhaupt erkennen und wir hielten es für unsere patriotische Pflicht dieses Votum abzugeben im Interesse des Staates, weil wir überzeugt waren, daß die technischen Bedürfnisse des Staates nicht gelitten hatten, wohl aber dadurch das gegenwärtige Regime, welches wir für ein Übel für den Staat betrachten, beseitigt worden wäre (Bravo!)
Nun wird weiter gesagt, man solle, wenn man auch Differenzen im Reichsrathe, doch hier im Lande sich versöhnen und solche Worte find auch bei der Eröffnung dieser Session gesprochen worden, nur dann werde es wieder gut werden, wenn die beiden Stamme im Lande friedlich und freundschaftlich zusammentreten, um die Lösung der Fragen in die Hand zu nehmen, die sie heute trennen.
Nun, meine Herren, das glaube ich, dass Ihnen das außerordentlich bequem wäre. (Heiterkeit!)
Sie haben im Reichsrathe eine Politik
eingeschlagen, die ich eben gekennzeichnet habe. Sie führen dort einen rücksichtslosen Kamps gegen die Deutschen und Liberalen unseres Staates, mochten aber zugleich, dass hier im Lande sich beide Stamme möglichst rasch verständigt hätten (Heiterkeit, Ja! Ja!) damit Ihnen der Rücken gedeckt sei, (Ja! Ja!), damit Sie nicht durch die häuslichen Zwistigkeiten in Ihrer großen politischen Aktion in Wien gestört werden (Heiterkeit!)
Und was bedeutet eigentlich diese sogenannte Verständigung?
Die Verständigung in Ihrem Sinne bedeutet das Submittiren der Deutschen auf eine perennirender Minderheit, das Zugeständnis der Deutschen, daß die deutsche Sprache immer mehr und mehr zurückgedrängt werde, (Sehr gut! So ist es!} die Anerkennung der deutschen Sprache nur als einer Landessprache im selben Momente, wo wir es für nothwendig gefunden haben, im Interesse des Reiches und unserer Nationalität in Wien die Förderung der deutschen Staatssprache zu proclamiren (Bravo! Sehr richtig!)
Auf allen diesen Gebieten sollen wir nachgeben, um ihnen Ihre Situation im Reichsrathe zu erleichtern. Nun, meine Herren, sie mögen eine sehr geringe Meinung von unseren politischen Fähigkeiten haben (Sehr gut! Heiterkeit !), die Deutschen in Österreich haben schon viele Positionen durch ihre Nachgiebigkeit und ihre Fehler verloren, (So ist es! Leider!) aber für so naiv halten Sie uns doch selber nicht (Heiterkeit!), dass wir in der gegenwärtigen politischen Situation, unter den heutigen Verhältnissen hier einen Pact auf der Basis Ihrer Mehrheit Schließen, uns Ihnen in allem unterwerfen und fügen, damit Sie ungehindert ihre politische Aktion fortsetzen können.
Nein! das geht nicht: (Heiterkeit) und wenn Sie die Sache ruhig prüfen, werden Sie selbst finden, dass das nicht geht. Sie haben den Pact mit der gegenwärtigen Regierung eingegangen und haben wohl gewußt, was Sie dabei gethan haben, sie haben die Macht und den Einfluß.
Allein im Selben Momente mußten Sie sich auch sagen, dass Sie den andern Theil einer Solchen Allianz auch dadurch in den Kauf nehmen müssen; das ist unser dauernder Widerstand und unsere Opposition nicht nur im
Abgeordnetenhause, sondern auch hier im Landtage. Wir Sind" keine politischen Kinder, meine Herren, dass wir Ihnen und dem gegenwärtigen Regime den Dienst erweisen würden, auf der Basis der gegenwärtigen Situation hier jetzt rasch einen Frieden zu Schließen. (Bravo!)
Sie sehen also, wir wollen nicht, aber ich möchte noch weiter gehen und Sagen: Wir können auch nicht, denn die deutsche Bevölkerung in Böhmen ist heute in einer so erregten Stimmung, dass sie es gar nicht zugeben würde, wenn wir hier in irgend welche Verhandlungen mit Ihnen eintreten würden (Bravo! So ist es!)
Sie haben oft im Laufe der letzten. Jahre, namentlich zu Beginn des gegenwärtigen Regimes darüber gespottet, wenn wir von einer beunruhigten Stimmung in der deutschen Bevölkerung gesprochen haben; nun ich glaube, meine Herren, heute wird sich nimand mehr unter Ihnen finden, der daran zweifeln würde. (Sehr gut!)
Gehen Sie hinaus in die nördlichen Bezirke, in die deutschen Bezirke dieses Landes und erkundigen Sie sich doch um die wahre Stimmung des Volkes und fragen Sie sich selbst, ob das eine gemachte, künstlich erregte Agitation ist (Niemals, Niemals! links, Widerspruch und Rufe; "Lächerlich!" rechts und im Centrum) und doch ist die Stimmung dieser Bevölkerung eine viel leidenschaftlichere, eine viel erregtere als wir hier in unseren Reden zum Ausdrucke bringen. (So ist es!)
Ein großer Theil unserer Aktion besteht sehr häufig in einem lahmen Schwachen Ausdruck dessen, was dort gesprochen und gedacht wird (So ist es! Sehr richtig!)
Das ist die Stimmung.
Ich gebe zu, daß viele von Ihnen das gar nicht wissen, weil Sie gar nicht in diese Landestheile kommen. Aber diejenigen, die die Verhältnisse kennen, werden Ihnen das bestätigen, und es ist für jeden von ihnen nützlich diese Probe selbst für sich anzustellen, und die Äußerung des Dr. Rieger vollauf zu bestätigen, der darüber klagt, welch tiefes Mißtrauen die deutsche Bevölkerung in Böhmen gegen Seine Partei heute besitzt. (So ist es, Sehr richtig!) Denn die Deutschen in Böhmen, deren nationale Oposition jetzt hoch aufschlägt, sind ein Volk, welches einmal durch eine Reihe von Jahren politisch weniger leidenschaftlich erregt