Nejv. maršálek z.: Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Komise činí následující návrhy: 1. Opatření c. k. vlády, jímžto bylo všem politickým úřadům okresním nařízeno, aby nepožadovaly od obcí spolupůsobení k účelům správy veřejné u větší míře, než vyměřeno jest zákony obecnými a v mozích těchto zákonů zákony zemskými, přijímá se k vědomosti.

1. Die Verfügung der k. k. Regierung, womit allen politischen Bezirksbehörden verordnet wurde, die Mitwirkung der Gemeinden zum Zwecke der öffentlichen Verwaltung nicht in höherem Maße in Anspruch zu nehmen, als dieselbe durch die allgemeinen Gesetze und innerhalb der Grenzen derselben durch die Landesgesetze bestimmt ist, wird zur Kenntniß genommen.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht).

Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

2. Opatření, které učinilo c. k. místodržitelství nařízením dne 10. ledna 1882 č. 95 podle vynesení pana předsedy ministerstva jakožto správce ministeria vnitra ze dne 31. prosince 1881 č. 7075 za příčinou sněmovního snešení o tom, aby se určila přenešená působnost obcí, nevyhovuje tomu, k čemu směřovalo ono usnešení sněmovní a poněvadž c. k. úřadové skutečně od obcí toho žádají, aby spolupůsobily ve správě veřejné a v některých

záležitostech, ve kterých se takové spolupůsobení obcím neukládá ani zákony obecními aniž v mezích těchto zákonů žádnými zákony zemskými, a poněvadž by se takovým nepříslušnostem nejlépe zabránilo, kdyžby se všecka ustanovení zákonní, jimiž se přenesená působnost obcí vyměřuje, úřady vládními v jedno sebrala, vidí se sněmu setrvati při svém usnešení ze dne 21. října 188l, že jest vzhledem ku prospěchu správy veřejné věcí žádoucí, aby o. k. vláda svými úřady učinila sebrání všech zákonních ustanovení, jimiž se vyměřuje přenesená působnost obcí.

2. Durch die von der hohen Regierung über den Landtagsbeschuß vom 21. Oktober 1881 betreffend die Pröcisirung des übertragenen Wirkungskreises der Gemeinden im Grunde des Erlasses des Herrn Minister-Präsidenten als Leiters des Ministeriums des Innern vom 31. Dezember 1881 Z. 7075 mit Erlaß der k. k. Statthalterei vom 10. Jänner 1882 Z. 95 getroffene Verfügung wurde der Intention jenes Landtagsbeschlußes nicht entsprochen und nachdem die Mitwirkung der Gemeinden zu Zwecken der öffentlichen Verwaltung in Angelegenheiten, in welchen ihnen diese Mitwirkung weder durch allgemeine Gesetze noch in den Grenzen derselben durch Landesgesetze auferlegt erscheint, von den k. k. Behörden thatsächlich in Anspruch genommen wird und nachdem sich zur Abstellung dieses Uebelstandes die Veranstaltung einer ämtlichen Sammlung aller gesetzlichen Bestimmungen, durch welche der übertragene Wirkungskreis der Gemeinden präcisirt wird, als geeignetes Mittel darstellt, so erachtet der Landtag bei seinem in der Landtagssitzung vom 21. Oktober 1881 gefaßten Veschluße, daß es im Interesse der öffentlichen Verwaltung wünschenswerth erscheine, daß die k. k. Regierung durch ihre Organe eine Zusammenstellung aller jener gesetzlichen Bestimmungen, durch welche der übertragene Wirkungskreis der Gemeinden präcisirt wird, veranstalte, zu beharren.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s druhým odstavcem souhlasí, by vyzdvihli ruku. (Stalo se. )

Es ist angenommen.

Jest přijato.

3. Im Interesse der öffentlichen Verwaltung erscheint es wünschenswerth, daß die k. k. Regierung einen Gesetzentwurf behufs verfassungs.

mäßiger Regelung der Einhebung der k. k. Steuern einbringe.

3. Ku prospěchu správy veřejné jest věcí žádoucí, aby c. vláda učinila předlohu zákona, jímž by se vybírání c. k. daní ústavním spůsobem upravilo.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht. )

Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Třetí předmět denního pořádku jest zpráva komise pro záležitosti hypoteční baňky pro království České za rok 1882.

Der 3. Gegenstand ist der Bericht der Kommission für Angelegenheiten der Hypothekenbank über den Rechnungsabschluß der Hypothekenbank für das Königreich Böhmen pro 1882. -

Zpravodajem je p. Dr. Milde a dávám jemu slovo.

Zpravodaj p. Dr. Milde: Slavný sněme! Každý z pánů poslanců má zprávu hypoteční banky u věci té v rukou a nemám to tedy za potřebné, abych o tom blíže šířil slov snad zprávu tu dokonce předčítal a dovoluji si obmeziti se na to, že přečtu návrhy, jakové komise činí.

Tyto zní totiž, aby se slavný sněm usnésti ráčil takto:

Zpráva výboru zem. ze dne 21. února 1883 č. 25 sněm. o účtech závěrečních hypoteční banky království Českého za rok 1882 a hospodaření její v roce tom a zpráva sněmovní komise o ní se béřou na vědomí a schvalují se.

2. aby se sněm království Českého usnésti ráčil na této resoluci:.

"Sněm království Českého shledává, že ustanovení § 17. obecného zákona o knihách pozemkových ze dne 25. července 1871 č. 95. zák. říšsk., pokud se týče §. 33. konkursního řádu ze dne 25. prosince 1868 č. 1. zák. říšsk. z r. 1869, a spůsob,

jakým vys. c. k. nejvyšší dvůr soudní tyto §§. hledě k doslovnému jich znění rozhodnutím svým ze dne 18. listopadu 1879 č. 11398 uveřejněným v knize nálezů 1. pod č. l 06 vyložil, rozhodnuv totiž, že více než 31eté úroky zadrželé, byt by i zástavní právo pro ne bylo vloženo ad numerum aneb per juxta kapitálu, přikázány býti mohou z trhové ceny za některou nemovitost docílené toliko v onom pořadí knihovním, v němž bylo právo zástavní pro ně nabyto, působí neblaze na hypotékární úvěr země, zvláště pak statků svěřenských, a vidí v tom též ohrožení hypoteční banky království Českého, založené za ručení království tohoto, jakož i jiných úvěrních ústavů v zemi, jež podle oboru své působnosti buď výhradně anebo po výtce poskytují zápůjčky na hypotéky, a uznává to proto býti potřebným ano nutným, aby vydán byl zákonem dodatek k §. 17. zák. o knihách pozemkových, pokud se týče k §. 33. konkursního řádu, jímž by se ustanovilo "že více než tříletým zadrželým úrokům z kapitálu hypotékárně pojištěného přísluší konkurenční právo zástavní v stejném pořadí knihovním s kapitálem tehdy, když takovéto zádrželé úroky během 3 let po splatnosti své byly zažalovány a exekvovány, a když žaloba ta, pokud se týče, vklad anebo záznam exekučního práva zástavního v téže lhůtě byly v knihách veřejných poznamenány aneb zapsány a když v exekuci pro ně pak náležitě se pokračovalo.

Die Kommission stellt daher den Antrag:

Der hohe Landtag wolle

1.   beschließen:

Der Landesausschußbericht vom 21. Februar 1883 Ldtg. =Z. 25 betreffend den Rechnungsabschluß und die Geschaftsgebahrung der  Hypothekenbank des Königreiches Böhmen für das Jahr 1882 sowie dieser Bericht der Landtags=Kommission hierüber wird zur genehmigenden Kenntniß genommen.

2.   Folgende Resolution beschließen:

Der Landtag des Königreiches Böhmen erkennt in der Bestimmung des §. 17 des A. G. G. vom 25. Juli 1871 Nr. 95 R. =G. =Bl. und beziehungsweise des §. 33 der C O. vom 25. Dezember 1868 Nr. 1 R. G. B. IV. 1869 und in der diesen Paragraphen ihrem Wortlaute nach vom hohen k. k. obersten Ge-

richtshofe vom 18. November 1879 J. 11398 laut Judikatenbuch 1 Nr. 106 gegebenen Auslegung, dahingehend, daß mehr als dreijährige Zinsenrückstände, selbst wenn das Pfandrecht für dieselben ad numerum oder per juxta des Kapitales eingetragen ist, nur in der Rangordnung, in welcher das Pfandrecht erworben wurde, aus dem Meistbote einer Realität zugewiesen werden können, eine nachtheilige Wirkung auf den Hypothekarkredit des Landes, insbesondere des fideikommissarischen Besitzstandes und eine Gefährdung der unter Garantie des Königreiches Böhmen bestehenden Hypothekenbank für das Königreich Böhmen wie nicht minder anderer, das Hypothekargeschäft als ihren ausschließlichen oder vorwiegenden Wirkungskreis in sich fassenden Credit=Institute des Landes und erachtet demnach die Erfassung einer Gesetzesnovelle zu dem §. 17 G. O. und beziehungsweise §. 33 der C. O. des Inhaltes "daß den mehr als 3jährigen Zinsen eines hypothekaiisch sichergestellten Kapitals das furrente Pfandrecht in gleicher Rangordnung mit dem Kapitale dann gebühren solle, wenn solche Zinsenrückstännde innerhalb 3 Jahren nach der Verfallszetit eingeklagt oder exequirt wurden und die Einklagung, beziehungsweise Einverleibung oder Anmerkung des exekutiven Pfandrechtes innerhalb dieser Frist grundbücherlich ausgezeichnet und die Exekution jener Rückstände sohin gehörig fortgesetzt wurde für nothwendig.

Nejvyšší maršálek zemský: Proti návrhům komise se přihlásil ke slovu p. poslanec Weidenhoffer.

Gegen die Anträge der Kommission hat Sich der Herr Abgeordnete Weidenhofer das Wort erbeten.

Dávám jemu slovo.

Posl. Weidenhofer: Slavný sněme! Chápu-li se slova proti resoluci výborem odporučené, činím to s toho stanoviska, že tuto resoluci považuji pro stávající věřitelé hypothekární za nebezpečnou a pro úvěr hypothekární nejen za neprospěšnou nýbrž přímo za škodlivou. Má-li totiž hypotheka podávati věřiteli pevný základ, myslím, že jest především zapotřebí, aby věřiteli takovému byla zjednána možnosť přesvědčiti se, jak dalece hypotheka tato poskytuje bezpečnosť a aby mohl do podrobna vypočítati, zdaliž po: hražení na této nemovitosti stávajících břemen ještě ostává pro něho tolik jistoty, ještě zůstanou kapitály, jež na tuto nemovitosť chce

zapůjčiti docela zjištěny a ne zjištěny pro ten okamžik, ale také zjištěny na časy další.

Dovolím si pánové otázku, zdaliž je možno zjednati věřiteli takový obraz, jasný, takový obraz neklamný, když nemůže věděti, za kolik asi let předcházející jeho věřitelé budou míti právo, svého času požadovati úroky z kapitálů svých.

A pánové při takovýchto nejistých okolnostech zajisté každý prozřetelný kapitalista potáhne se zpět od zamýšlené půjčky a ten kdo snad tuto půjčku byl pohledával pak bude odkázán, aby si zjednal půjčku způsobem jiným snad pro něj tím citlivějším.

To asi pánové jsou důvody, které zde pronáším o kapitálech, jež by na základě této resoluce snad teprvé se měly půjčovati. Co ale by říkali k tomu kapitalisté, věřitelové, kteří již po delší dobu mají pojištěny své kapitály ku př. za požadavky banky hypoteční nebo za požadavky také jiných věřitelů ?

Tito věřitelové půjčili svého času na tuto hypothéku své kapitály proto, poněvadž jim byla podána možnost zjednati si dopodrobna jistotu, že hypotheka jest pro jejich kapitál dostatečně jistá. Oni to učinili proto, že se spoléhali na stávající poměry zákonem ustanovené, totiž, že jen tříletý prošlý úrok požívati má stejného řadového práva v knihách veřejných s kapitálem dotýčným. Pánové, předpokládám, že toto výhradné právo, o kterém mluví resoluce naší komise, že toto právo přináležeti má nejen hypoteční bance, nýbrž také veškerým věřitelům a tedy nejen jistým peněžitým ústavům veřejným nýbrž bez rozdílu každému občanu, poněvadž těmto přísluší požívati stejného práva s veřejnými takovýmito ústavy.

Když pánové, bez rozdílu veškerým věřitelům připadne toto právo, táži se, zdaliž množství, ano na sta věřitelů nevyjde konečně na prázdno se svým požadavkem, poněvadž věřitelové jemu předcházející svými kapitály a úroky bez určitého množství vyčerpali celou hypotheku.

Pánové, zajisté nebudete chtíti, aby

takovýmto způsobem bylo ublíženo našim spoluobčanům, kteří nemohli předvídati, že přijde zákonité ustanovení, jež by ohrožovalo kapitál jejich.

Ovšem se mi bude namítati, že v resoluci jest ponavrženo, že jen tenkráte ty více než 3-leté úroky mají míti platnost, když tyto úroky během 3-leté lhůty po splatnosti jich byly zažalovány a exekvovany a když v exekuci dále se pokračuje.

Pánové, to ovšem jest důvod, který by se zdál na oko býti dosti závažným, ale. když se blíže k němu podíváme, shledáme, že tato ochrana nepodává dostatečné jistoty pro dotčené kapitalisty neb věřitele a to proto, poněvadž víme, že takové procedury trvají Často dlouhá léta než k exekučnímu prodeji té neb oné usedlosti přijde.

Mně včera sám jeden z našich vynikajících právníků povídal, že by se vsadil, oč by kdo chtěl, že by 3 až 4 leta dovedl prodloužiti prodej exekuční toho neb onoho statku. Jest to ovšem pro nás nepotěšitelná perspektiva, když se nám na základě stávajících zákonů objevuje taková možnosť.

Ale okolnosti jsou již jedenkráte takové a my musíme s nimi účtovati. Z toho, pánové, vysvítá, že kdyby takového zákonního ustanovení neexistovalo, že by mnoho a mnoho občanů zachráněno bylo před škodami, před kterými sami se ubrániti nemohou. - Na základě těchto důvodů, pánové, ponavrhuji, aby, poněvadž resoluce, slavnou komisí podaná ohražuje množství stávajících věřitelů a poněvadž, co se týče úvěru hypothekárního, tento samy podporuje.

Činím návrh:

Vysoký sněme království českého račiž se usnésti, by se o resoluci komise pro hypotheční banku království českého navržené přešlo k dennímu pořádku.

Hoher Landtag des Königreiches Böhmen wolle beschließen:

Es sei über die von der Kommission für Angelegenheiten der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen beantragte Resolution zur Tagesordnung überzugehen.

Nejvyšší zemský maršálek: Pan posl. Weidenhoffer činí návrh, by se o resoluci přešlo k dennímu pořádku.

Der Hr. Abg. Weidenhoffer stellt den Antrag auf Übergang zur Tagesordnung über die von der Kommission beantragte Resolution.

Ich werde zunächst die Unterstützungsfrage stellen.

Prosím pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dielen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben. Geschieht.

Není dostatečně podporován.

Der Antrag ist nicht genügend unterstützt.

Hlásil se ještě k slovu a sice pro návrh komise pan Dr. Grünwald; dávám jemu slovo.

Posl. dr. Grünwald:

Slavný sněme!

Máme stávající zákon občanský, že promlčení jen tehdáž má místo a počíti může, když někdo svého práva užívati by mohl a jeho neužívá. Naše resoluce ale praví výslovně, že jen tehdáž mají se přiděliti vyšší než 3-leté úroky, jestli že se práva nebylo užívalo, jestliže ale nastoupila nějaká překážka, aby se toto užívané právo neprovedlo.

To jest obsah této resoluce. - Ta ale nevztahuje se pouze na hypoteční banky, ona se vztahuje na všechny peněžné ústavy. - Jindy bylo dovoleno dostati i více než 3 letých úroků, protože ale lichvářové toho zneužívali, že zastavovali odhady exekuční a odkládali je a brali za to peníze, a za toto odkládání přiřkla se jim ještě na útratách znamenitá částka a že tyto útraty přišly obyčejně ještě mezi pohledanosti privilegované, - tak se stalo, že takovýto lichvář nadělal si z exekuce peněz a přivedl exekuta docela na mizinu.

Tento zlořád zavdal příčinu, že nejvyšší soud rozhodl, že nemůže se při rozvrzích dražebné ceny více žádati než 3letých úroků, ať byla překážka nezaviněná

že exekuce aneb rozpočet byl pozdě proveden. - Tak se ku př. stalo, že oddělila se jistá částka pozemku od živnosti a exekučním odhadem se ukázalo, že nebyla ta pravá částka odepsána, - nýbrž jiná částka a že na této jiné částce byly již vystavěny domy. Nyní měly se prodati cizí domy a cizí pozemky; tedy byla spořitelna nucena, aby uchránila držitele pozemků před exekucí, vydobyti svolení všech věřitelů, aby od exekuce tohoto pozemku odstoupili a aby jiný pozemek totiž ten pravý byl odhadnut a prodán.

Tím se stalo, že rozpočet byl odložen na delší čas asi na 6 neb 7 let a že přišla spořitelna o všechny úroky, které přesahovaly 3 léta.

Já pravím: Naší zásadou občanského zákonníka jest, že jen tehdá tratí se právo promlčení, když ho někdo užívati mohl a neužívá ho.

Pánové, řečník přede mnou pravil: Jak pak by mohl některý věřitel si vypočísti, zdali může půjčiti na některou živnost, když se při rozpočtu mohou přikázati více než 3 leté úroky. Já myslím, že žádný pochybovati o tom nebude, mů-že li věřitel půjčiti nebo ne, neb má extrakt před sebou a vypočítá si 3-leté úroky, které by mohly býti nezaplaceny, přirazí je ke kapitálu a půjčí pak tak, aby nechal jistou částku na to nebezpečenství, že by se přiděliti mohly více než tříleté úroky.

Pan řečník pravil: Co pak by tomu řekli věřitelé dřivějí. - Ale věřitelé dřívější nebyli tímto judikatem trefeni, neboť ten judikat stává teprv od roku 1870 a tedy to jim škoditi nemůže, nemohou si věřitelé na to stěžovati, bude-li tento judikat zrušen a uvede-li se zákon v platnosť, pod kterým starší věřitel peníze zapůjčil.

Nejméně ale jest se obávati, že by hypoteční banka tohoto práva zneužívala starší než tříleté úroky dáti sobě přiděliti, neb hypoteční banka nepodává při dobývání svých pohledaností žaloby, ona nemá soudní řízení, pro ní se nevydává rozsudek, aby se snad mohla vésti stížnost a mohla se, prodlužovati procedura hypo-

teční banka je oprávněna, hned vésti exekuci a sice hned přistoupiti na odhad, nepotřebuje teprvé exekuční vklad a odhad může obmeziti na takové objekty, na které nebylo hleděno, když se peníze půjčovaly. Tedy ten odhad je obmezený, ten odhad nemůže být takový pochybný, nemůže přivést do takové pochybnosti jako jiný odhad. Tedy co se hypoteční banky dotýče, že by exekuci protahovala, to není ani možné; naopak hypoteční banka je oprávněna, kdyby některý věřitel již vedl exekuci a nepokračovalo se v této exekuci po 14 dní, v této exekuci pokračovati, tedy hypoteční banka žádnému věřiteli neuškodí, a přece přišla hypoteční banka o úroky, a proč? pro nemožnost, že nemohla prodati jistý kus lesa, že nemohla najíti žádného sekvestra, který by les spravoval, kde vlastně již les nebyl, kde byl již se strany cizozemských kupců soukromých vytlučen, proti takovým překážkám máme pánové, zákon zapotřebí, my nechceme více než aby se zaváděl zákon, který platil od roku 1812. a zůstal bez účinku tehdáž, kdyby někdy lehkovážně, svévolně exekuci prodlužoval, ten ať nedostane vyšší úroky než 3 leté, ale kdo pokračuje v exekuci náležitě podle zákona, což činí dozajista hypoteční banka pokud jednati bude dle svých statut a svých předpisů, tehdáž nebude žádný věřitel příčinu si na ni stěžovati.

My ale jsme vzali do resoluce nejen hypoteční banku, my jsme vzali do ní také přání ústavů peněžních, a jmenovitě spořitelny, které se tehdá v peticích s hypoteční bankou spojily, aby na říšské radě toho docíleno bylo, aby judikát z roku 1879 byl zrušen, aby zákon o promlčení byl uveden v platnost.

Já tedy myslím, že jsem důvody uvedl, z kterých každý člen vysokého sněmu pro naši resoluci hlasovati může! (Bravo! Výborně!)

Nejv. maršálek zem.: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort ?

(Nikdo se nehlásí).

Jelikož nikdo více za slovo nežádá, prohlašuji debatu za ukončenou.

Da Niemand das Wort verlangt, erkläre ich die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji,

Zpravod. posl. dr. Milde. Sl. sněme! Pan poslanec Weidenhoffer opírá se resoluci; odporuje jí ze dvou příčin, ze zřetele jednoho a sice na věřitele následující, totiž ty věřitele, kteří nabyli a nabudou právě zástavního práva po ústavech, které v první řadě povolily půjčky na jakoukoli hypotéku.

Já především myslím, že již to samo o sobě není správné stanovisko; já mám za to, že se má v první řadě ohled vzíti vůbec na majitele hypoték, na dlužníky a na ty věřitele, kteří v první řadě jsou, poněvadž právě jsou těmi, kteří v první řadě zapůjčiti mohou nějaký kapitál, kteří mohou zapůjčiti peníze laciněji a na tom tuším, pánové, nám především záleží, aby majitelé realit dostali peněz laciných. My musíme tedy především tyto věřitele chrániti a hájiti. Ale ono také není tomu tak, že by ti zadní věřitelé utrpěli tím nějakou škodu.

Co se týče minulosti, tak již p. dr. Grünwald právem na to ukázal, že ten judikát je vydán teprvé roku 1879, kdežto dříve platila zásada opačná, ano nejvyšší soud dříve sám vyslovil v judikatuře své a sice již r. 1873 zásadu opačnou a nyní ji změnil.

Kdo tedy již do roku toho, kdy ten judikát vyšel, půjčil na nějakou realitu, musel počítati na základě starého zvyku soudního a na základě dřívějšího výkladu nejvyššího soudu a nemůže tedy snad nyní si stěžovati na to, že, protože před ním úroky přirostly, jeho kapitál má horší hypotéku. To co do předešlého.

Co do doby judikátu však, tu ovšem každý se musí dle toho říditi a je právě intence resoluce, aby se věc uvedla zase v předešlou míru, ve stav takový, jako to bývalo dříve. Já velectění pánové, ukazuji jen k tomu: kdyby skutečně měla se prakce zavésti jak je nyní, tak je možná, že v první hypotéce musí ústavy a tedy především naše hypoteční banka půjčovati na reality mnohem méně než posud. Když by hypotéční banka v nějakém reálním

případě půjčila svou nějakou realitu jinak 10. 000 zl., by nyní dle toho judikátu asi nepůjčila plných 10. 000 zl. nýbrž půjčila by na př. asi 8000 zl. a to druhé by si. zajistila nějakým jiným způsobem, totiž by si zajistila asi do nejvyšší výše úroky, s kterými by eventuelně propadla. Tedy úvěr by tím naopak utrpěl a půjčovalo by se v první hypotece, tedy na lacinější peníze méně nežli by se dalo, když onen judikát bude změněn.

To zajisté je tak závažná okolnost, že sl. sněm tomu neodepře své uznání. Ale věc jde ještě dále. Kdyby se tak nadále dělo, tak by četné ústavy, které až dosud do vyšlého judikátu půjčovaly na základě posavadního zvyku soudního a výkladu našich zákonů, nyní by přišly o značné sumy úroků a sice by to postihlo právě ústavy, které jsou abych tak řekl, dobročinnými, které skutečně, když nastane nějaká kalamita nebo když majitel hypoteky je momentanně v úzkých, mu čekají, a právě proto, že mu čekají, by měli za to ten trest, že úroky těchto potom by se promlčely, že by přišly o ty úroky.

Pánové, takové lidi, o kterých se p. Dr. Grünwald zmínil, lichváře, ty to nepotká, jistě nečeká, ale hypotečni banku království českého á ústavy, které berou ohled na dlužníky, ty by to potkalo u vysoké míře. Mimo to prosím, abyste ráčili uvážiti ještě jednu okolnosť. Když by měla zásada, kterou judikát vyslovil, nabyti platnost, pak nesmí hypoteční banka poshověti nikomu žádnou annuitu (Bravo! Richtig!) a musí hned, jak se první annuita nezaplatí, vésti exekuci a provésti dražbu statku. K tomu sluší věděti, že statutu hypoteční baňky, že právě to je její velké dobrodiní pro úvěr náš pozemkový, že svůj kapital ona sama nesmí nikdy vypověditi, ano nemá tu sankci, že když nedodrží se lhůta annuitní, tím nestane se kapitál splatným, nýbrž on jen tu annuitu může vymáhati a pánové, račte si pomysliti, kdyby hypoteční banka království českého, ústav to zemský, pro annuitu nepatrnou nějakou usedlost přivedla do dražby. Když půjčí na nějaký statek 1000 zl., dělá půlletní annuita 30 zl. a ona by měla hypoteční banka království českého pro 30 zl. přivésti ten sta-

tek do dražby. Tomu přece snad nebude: a to by byla konsekvence, kdyby ten judikát měl zůstati v plné platnosti a kdyby nebyl nějakou zákonní formou změněn; Pánové, to by mělo ale vliv na úvěr vůbec a zejména na zástavní listy.

Pánové, naše hypoteční banka má to zvláštní zřízení, že ona jen tolik úroků bóře, mnoholi sama platí; ona nepůjčuje na něco vyšší úrok než sama dává věřitelům svým, totiž majitelům zástavních listů, nýbrž ku př. 5 prc. si dá platiti od svých dlužníků, 5 prc. zase odvádi svým věřitelům, totiž majitelům zástavních listů. Pánové, ona tedy musí přesně nad tím bdít, aby nikdy žádný úrok neztratila, poněvadž jej nemá z čeho nahraditi, není tu té difference úrokové, z které by ho nahradila a máme-li pánové - a to jest přece nás všech zajisté tendence - majitelům hypotek, ať jsou to majitelé statků, majitelé domů, jim opatřiti cestou hypoteční banky peníze co možná nejlacinější, máme li konečně - a k tomu zajisté všichni směřujeme, - ponenáhlu dojíti k tomu, aby ten příspěvek správní 1/4 prc. byl zrušen, pak musíme nad tím přísně bdíti, velectění pánové, aby banka neutrpěla žádné ztráty, ani ztráty úrokové.

Proto právě by ten judikát byl tak záhubným pro její celé zřízení. Dovoluji si ale upozorniti ještě na jednu kategorii statků, kterým by skoro nemožno bylo, aby hypoteční banka něco půjčila.

Jsou to, pánové, statky fideikomisní. Jak známo, na fideikomissy nelze vésti právo na podstatu statku, nýbrž jen na jeho požitky prostředkem sekvestrace.

Když by pak ten judikát platil, á sekvestraci, jakož to při takových statcích bývá, z pravidla vede stát pro daně, poplatky, tu obyčejně ta sekvestrace má takový výtěžek, že sotva stačí k zapravení daní, a úroky hypoteční banky by se ustavičně ztrácely. Pánové, račte si uvážiti, jaké by to mohlo pro ústav míti následky, pro ústav, za který ručí celá naše země, za který ručí zemský fond, a který až posud má reservního fondu prvního jeden milion, druhého však, poněvadž ho musil užíti k odpisům na ztráty, jenom 117. 000 zl.

Pánové, račte si uvážiti, byloli by a

kdy možno zrušiti onen 1/4 procentní příspěvek, který jen tehdy se bude moci zrušiti, když výnos reservního fondu stačí nejen k úplnému krytí režie, ale také ke krytí eventuelní ztráty.

Z těchto všech důvodů mám za to, že nelze leč odporučiti slav. sněmu návrh komise, a dodávám jen k tomu ještě, mám to za svou povinnosť, abych to uvedl - že návrh ten pochází již od loňské komise sněmovní, která se o něm zrovna tak jako letošní jednomyslně usnesla, že návrh ten pochází ze středu hypoteční banky samé, od jejího ředitelstva, že toto se již obrátilo dříve na vládu, a sice spolu se zemským výborem, aby odpomohl teto kalamitě, která hypoteční bance a tím ovšem i úvěru celé země hrozí, celé země, pravím, poněvadž se to týká nejenom hypoteční banky, ale všech ústavů hypotečních, především našich spořitelen, a poněvadž se to týká následkem toho také všech majitelů realit, kteří ovšem laciné peníze v první hypothece mnohem tíže by dostali a mohli obdržeti nežli jak se to děje nyní.

To jsem měl za svou povinnost uvésti, a dodávám jen k tomu, prose, abych to směl snad přečísti, poněvadž jest to succus celé věci, ze žádosti, kterou svého času právě hypoteční banka a zemský výbor království českého vládě byl učinil. Hypoteční banka totiž uvádí - ve stručnosti:

Die Hypothekenbank wies in ihrer diesbezüglichen Eingabe speciell darauf hin, daß anknüpfend an Einen Rechtsfall und ohne Mitwirkung der gesetzgebenden Faktoren eine Verfügung erfolgt ist, welche nicht nur für die Zukunft praktisch die gleiche Wirksamkeit wie ein Gesetz hat, sondern auch von der einschneidensten Bedeutung ist für Verhältnisse, welche sich im Vertrauen aus den unbestritteten landesüblichen Gerichtsgebrauch und die eigene Rechtssprechung des Obersten Gerichtshofes entwickelt haben, daher vollkommen begründet als wohl erworbene Rechte angesehen werden müßen.

Die böhmische Hypothekenbank wies weiter darauf hin, daß sie selbst einen nennenswerthen Betrag rückständiger Anuitäten ausstehen hat, bezüglich deren die Exekution im Sinne der bisher gegoltenen Anschauung gehörig fort-

gesetzt, die Feilbietung aber noch nicht durchgeführt ist, und daß, wenn obiges Judikat den Gerichten fortan zur unabänderlichen Richtschnur dienen sollte, die böhmische Hypothekenbank, beziehungsweise das Land Böhmen sich um einen namhaften Betrag reiner Zinsen gebracht sieht, da die Zuweisung derselben in seria des Zeitpunktes der exekutiven Einverleibung selbstverständlich das Leerausgehen aus dem Meistbote bedeutet.

Es wurde ferner betont, daß die Hypothekenbank, welche nach ihren Statuten nur in ganz ausnahmsweisen Fällen das Recht der Kündigung, in keinem einzigen Falle die Sanktion der sofortigen Fälligkeit des Kapitales für sich besitzt, ihre Exekutionen nur in Betreff rückständiger Annuitäten führt.

Die Rückstände (z. B. bei 1000 fl. jährlich 60 fl. ) sind bei der einzelnen Hypothek in der Regel von keiner solchen Bedeutung, daß die Hypothekenbank als Landesinstitut das Odium der Feilbietung gerne trägt, und daher lieber die Zuweisung anläßlich einer fremden Feilbietung abwartet. Andererseits a na to prosím, aby jste ráčili vzíti také ohled muß die Hypothekenbank eingetretene Geld-

krisen, gänzlichen oder theilweisen Mißwachs. Überschwemmungen und Wolkenbrüche. Hagelschläge etc. berücksichtigen, und Exekutionen häufig für ganze Ortschaften und Gegenden fristen, weil bei rücksichtslosem Vorgehen letztere vollständig ruinirt werden.

Es wurde weiter darauf hingewiesen, daß die dem Judikate zu Grunde liegende Veranlassung einen abnormen Fall bildet, wo offenbar mittels Contumaz- oder Submissionsurtheiles kurz vor der Feilbietung langjährige Zinsen zur exekutiven Einverleibung gebracht wurden und daß zur Verhütung derartiger Fälle hätte das Judikat etwa dahin formulirt werden können, daß jene Zinsen nicht in der Rangordnung des Kapitales zuzuweisen wären, bei denen binnen drei Jahren nach der Verfallzeit nicht die bücherliche Anmerkung der Einklagung resp. Exkutionsführung und sohin nicht die weitere Unterbrechung der Verjährrung durch rechtzeitige Fortsetzung der Exekution stattgefunden hat. In allen anderen Fällen, wo bücherlich angemerkt ist, seit wann die exequirten Zinsen laufen, ist ja Riemand über die Zeit des Zinsenausstandes im Zweifel.

Já tedy z plna přesvědčení dovoluji

si odporučiti co nejvřeleji slav. sněmu, aby ráčil přijati i návrh první komise i druhý, který se týče judikátu navrženého. (Výborně).

Nejv. maršálek z. (zvoní):

Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

První část návrhu komise zní takto: Zpráva výboru zemského ze dne 21. února 1883 č. 25. sn. o účtech závěrečních hypoteční banky království českého za r. 1882 a hospodaření její v roce tom a zpráva sněmovní komise o ní se béře na vědomí a schvaluje se.

Der Landesausschußbericht vom 21. Febr. 1880 Ldt. Z. 25 betreffend den Rechnungs= Abschluß und die Geschaftsgebahrung der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen für das Jahr 1882 sowie dieser Bericht der Landtags= Kommission hierüber wird zur genehmigenden Kenntniß genommen.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Zadám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku. (Děje se. )

Jest přijato.

Ist angenommen.

Dále navrhuje komise přijetí resoluce.

Weiter beantragt die Kommission die Annahme einer Resolution. Ich glaube, die Vorlesung derselben wird nicht nothwendig sein, nachdem dieselbe gedruckt sich in den Händen der Herren befindet.

Tuším, že není třeba, abych resoluci přečetl, poněvadž se nachází v rukou pánů.

Prosím tedy pány, kteří souhlasí s resoluci tak, jak ji komise navrhla, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche jene Herten, welche der Resolution zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht. )

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest zpráva komise pro vládní předlohu v příčině některých opatření ku zvelebení rybářství ve vnitrozemských vodách.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Kommission über die Regierungsvorlage betreffend die Maßregeln zur Hebung der Fischerei in den Binnengewässern.

Zpravodaj jest p. dr. Radimský. Zpravodaj Dr. Radimský:

Slavný sněme!

Nenadužiju tohoto okamžiku, abych odporučoval ten zákon tím, že bych líčil prospěšnost šetření ryb vůbec, anebo abych líčil důležitost zákona rybářského nějakého zvláště, ale dovolím si, abych sympathie těch pánů, kterým jest obor rybářství snad poněkud vzdálený, pro tento zákon zvýšil, uvésti dva příklady a sice jeden poučný a velmi zajímavý o prospěšnosti šetřeni ryb. Ten příklad jest následující a velmi krátký:

Na severním pobřeží irském se nalezá řeka Moy, které jest jen 8 mil, 60 kilometrů dlouhá a ve které nikdy nebylo lososů; jistá společnost anglická, která tuto řeku najala, zničila slapy a skály, které nedovolovaly, aby lososy z moře do té řeky šly a nasadila 200. 000 oplozených vajíček a počala po 5 letech, když byla řebříčky lososími opatřila ty slapy, loviti a ta řeka Moy dává od té doby po 5letém šetření rok co rok 25. 000 liber šterlingů čistého výnosu.

Druhé, co bych uvedl, abych tento zákon právě odporučil, jest uznání o dobrých výsledcích právě tohoto zákona z kompetentních úst. Bylo to totiž na druhém Fischereitagu ve Vídní 29. dubna 1882 odbývaném za hojného účastenství rakouského, hornorakouského, štýrského, krajinského, moravského, slezského a haličského zemského spolku rybářského, na kterém Čechy byly p. prof. Fričem čestně zastoupeny a o jehož zásluhách se chvalně zmíniti bylo mi již loňskou komisí uloženo, čemuž budiž tímto vyhověno, kdež se vyslovil pan Herrmann Danner, refe-

rent pro referát o výsledcích zemského zákona tohoto, který byl již přijat a rok byl v platnosti, pro Horní Rakousko, takto:

Ungeachtet mancherlei Mängel, welche diesem Gesetze zur Last gelegt werden, kann man die kurze Wirksamkeit desselben doch schon als eine sehr wohlthätige bezeichnen.

So wurde durch die Einführung der Schonzeit das Wenige, was die langjährige Miswirtschaft in den Wässern von Fischen übrig gelassen hat, für die Fortpflanzung und Vermehrung erhalten. Dies gilt insbesondere bei Forellen, Aeschen und Huchen. Kein Fischer schonte sie, weil jeder befürchtete, daß sie dann sein Nachbar wegfangen werde.

Jetzt, wo alle gezwungen sind, Schonzeit und Minimalmaß der Fische einzuhalten, sind sie bei Forellen und Aeschen mit der neuen Ordnung ganz und bei Huchen zum großen Theile einverstanden.

Wer könnte aber in Abrede stellen, daß die Einführung der Schonzeit überhaupt, somit nicht nur bei den vorhergenannten, sondern auch bei allen anderen Fischgattungen eines der wirksamsten Mittet ist, die ausgeschundenen Fischwässer wieder sehr einträglich machen zu können?

Wenn der Oberösterreichische Fischerei= Verein ferner in Betracht zieht, daß durch die Einführung der Fischerkarten manches streitige Fischereirecht richtig gestellt und das unbefugte und viele Fischen sehr verringert, daß durch Beiziehung der Fischereiberechtigten und Sachverständigen bei gewerblichen Wasserbenützungen sehr bedeutende Beeinträchtigungen der Fischerei bereits hintangehalten, daß der massenhaften Einschmugelung der Forellen während ihrer Laichzeit aus Baiern, weil sie früher zu dieser Zeit in Oberöfterreich ungehindert verkauft werden konnten, ein Ende gemacht, daß großartige Fischfallen mancher Fabriksbesitzer und auch andere schädliche Fangvorrichtungen entfernt wurden, daß endlich die Einführung der Fischmarktordnung zur Beobachtung der Schonzeit und Einhaltung des Minimalmaßes von Seite der Fischer sehr viel beiträgt, dann wird der Oberösterreichische Fischereiverein wohl folgerichtig daraus schließen können, daß das Landes=Fischereigesetz, wenn es auch kaum 1 Jahr in Oberösterreich in

Wirksamkeit steht unsere Fischereizustände doch schon wesentlich gebessert hat. "

Na konec se uvádí:

"Im Allgemeinen schätzt Oberösterreich sich glücklich, wieder eine Fischereiordnung zu besitzen. "

K tomu dodávám, že petice, které došly na sněm, žádaly výslovně za to, aby slavný sněm k legislatornímu vyřízení přivedl právě tento zákon.

Ich glaube diese Gesetzesvorlage durch die Citiruna der Worte, die auf dein Fischereitage in Wien über dieses Gesetz gesprochen worden sind, hinreichend begründet zu haben, und empfehle dem h. Haus, es möge die Generaldebatte über dieses Gesetz beschließen.

Navrhuji, aby slavný sněm jenerální debatu uzavřel.

Nejv. maršálek zem.: Zahajuji jenerální debatu.

Ich eröffne die Generaldebatte.

Žádá někdo k jenerální debatě za slovo ?

Verlangt jemand zur Generaldebatte das Wort?

(Niemand meldet sich. )

Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji ji za ukončenu a prejdeme k debatě specialní.

Wir übergehen zur Specialdebatte.

Zpravodaj dr. Radimský:

Nežli si dovolím čísti text, prohlašuji, že jsem komisí splnomocněn, abych stilistickou opravu tohoto zákona četl a budu ho tedy čísti tak, jak jest stilisticky opraven a ne jak je v rukou pánů poslanců v českém textu.

§. 1.

Politický úřad zemský má pro vzácnější druhy ryb ve vodách zemských se vyskytujicí ustanoviti a vyhlásiti čas hájení, hledě při tom k času jich tření.

§. 1.

Die politische Landesbehörde hat für die in den Gewässern des Landes vorkommenden werthvolleren Fischarten, mit Rücksicht ans deren Laichperioden, Schonzeiten festzustellen und kundzumachen.

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za slovo k čl. 1. ?

Verlangt Jemand zu §. 1 das Wort? Es ist nich der Fall.

Zpravodaj dr. Radimský:

§. 2. Ryby, kteréž by se v čase hájení dostaly za živa v moc rybáře, buďtež od něho ihned s náležitou opatrností do vody zpět puštěny.

§. 2.

Fische, welche während ihrer Schonzeit lebend in die Gewalt des Fischers gelangen, sind von demselben sofort wieder mit der nöthigen Borsicht in das Wasser zurückzuversetzen.

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za slovo k článku 2. ?

Verlangt Jemand zu §. 2 das Wort ? Es ist nicht der Fall.

Zpravodaj dr. Radimský:

§. 3. Politický úřad zemský může pro jisté vody, přihlížeje k dobám tření vzácnějších druhů ryb, kteréž ve vodách těch mají převahu, aneb jež v nich mají býti odchovány, ustanoviti doby, v nichž ve vodě jíž se týče, nesmí se ryb vůbec loviti, ač jestliže tam, kde rybí násada jest různá, doby takovéto ustanoviti nelze, aniž by tím, že vyloučeno jest pak i lovení ryb se nepotírajících - užitek vody značně se zmenšil.

§. 3.

Die politische Landesbehörde kann für bestimmte Gewässer, mit Rücksicht auf die Laichperioden der darin vorherrschenden oder anzuziehenden werthvolleren Fischarten Zeiten festsetzen, in denen der Fischfang überhaupt in

dem betreffenden Gewässer zu ruhen hat, insoferne - bei gemischtem Fischbestand - die Festsetzung solcher Zeiten thunlich ist, ohne durch die darin liegende Ausschließung des Fanges auch nicht laichender Fischarten die Nutzung des Gewässers erheblich zu beeinträchtigen.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand zu §. 3 das Wort?

Žádá někdo za slovo k článku 3. ?

(Nikdo. )

Zpravodaj p. dr. Radimský: (čte)

§. 4.

V dobách podle § 3. ustanovených a vyhlášených jest lovení ryb ve vodě, jíž se týče, zakázáno.

Obzvláště nesmí se do vody vkládati sítě, vrše, koše na ryby, slupy, lapací haltéře a podobná chytadla a musí, byla-li již dříve tam vložena, před početím doby zakázané, býti odstraněny aneb k chytání ryb nespůsobilými se učiniti.

§. 4.

Während der in Ausführung, des §. 3. festgesetzten und kundgemachten Zeiten ist der Fischfang in dem betreffenden Gewässer verboten.

Insbesondere dürfen Netze, Reusen, Fischkörbe, Fallen, Fangkästen und ähnliche Fanggeräthe in das Wasser nicht eingelegt werden, und sind wenn sie schon früher eingelegt waren, vor Beginn der Verbotszeit zu beseitigen oder zum Fischfange unbrauchbar zu machen.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand zum §. 4 das Wort?

Žádá někdo za slovo k článku 4. ?

(Nikdo).

Nežádá nikdo za slovo, přjedme tedy k hlasování o čl. 1, 2, 3 a 4. a sice v českém textu tak, jak bylý přečteny panem zpravodajem, v německém textu tak, jak jsou vytištěny.