my nyní, když již tři léta uplynula, kde sčítání lidu bylo předsevzato, proti tomu býti, aby. se alespoň částečně náprava stala, dokud v mezích zákona to umožněno ?

Myslím, že kdo křivdu chce odstraniti, nemůže proti návrhu komise, která jen k vřadění jednotlivých obcí do vyšších tříd směřuje, hlasovati.

Připomínám ještě, že ta procedura, která se zde navrhuje, se ve všech předešlých létech, také jen snad v menší míře, zachovala.

Vždyť skutečně i letos třeba by loňského roku nebyl podobný návrh školské komise zde přišel k jednání, zemská školní rada ve srozumění s výborem zemským, tedy za souhlasu bývalého referenta p. dr. Volkelta, jak on sám dotvrdil, několik obcí do vyšších tříd bylo vřaděno. Jestli se při tomto vřadění poměry všech ostatních uvažovali, o tom ovšem nemohu určitě tvrditi.

Mám za to, pánové, že ta hrůza není tak velká při té myšlence, že by se všechny třídy vřadily do těch kterých vyšších tříd, do nichž vlastně náležejí.

Aby se však křivda ona, o niž řeč dříve byla co možná odstranila, k tomu ovšem by ten nejradikálnější prostředek byl. aby se předsevzala všeobecná revise, a sice co možno brzy a důkladně.

K tomu směřuje však druhá část návrhu školské komise, by v té lhůtě, ve které má býti po zákonu revise všeobecná provedena, se také skutečně ukončila.

Když podle prvního odstavce návrhu se ty nejkřiklavější křivdy, které se staly při vytknutém roztřídění, se v budoucím roce odstraní tím, že se do těch nyní ještě prázdných míst vřadí některé obce, jež to především zasluhují, při další všeobecné revisi pak jest také možnosť podána, aniž by se množství tříd rozmnožilo, aby některé obce, které snad jsou nyní ve třídě vyšší, do které snad po uvážení všech okolností a poměrů neměly býti vřaděny, při té budoucí všeobecné revisi byly vřaděny do tvídy nižší, jak se to také při dřívějším roztřídění stálo. Z té příčiny žádám, aby sl. sněm návrhy komise přijal.

Oberstlandmarschall:. Es meldet sich noch zum Worte der Herr Dr. Volkelt, ich ertheile ihm das Wort.

Dr. Volkert: Gegenüber den Ausführungen der Herrn Vorredner will ich mich aus weniges beschränken.

Von Seite des Herrn Dr. Palacký wurde darauf hingewiesen, daß die ganze Art und Weise, wie die Gehalte der Lehrer bestimmt werden, nicht dem entspreche, was er für das Ideal derartiger Grundlagen halte; er meint, die Lehrer sollen nach Maßgabe ihres Verdienstes und nicht nach Maßgabe des Ortes, wo sie ihre Stellung haben, bezahlt werden.

Das ist ein ganz neues System und scheint mir in dem gegenwärtigen Augenblicke gar nicht in der Debatte zu stehen.

Wenn es sich heute darum handeln würde, neue Gesetze über die Rechtsverhältnisse der Lehrer zu schaffen, da würde es zweckmäßig sein, derartige Anträge zu stellen.

Der h. Landtag hat sich aber bereits im Jahre 1875 entschlossen, die gegenwärtigen Grundlagen als maßgebend anzuerkennen, wir müssen dabei bleiben und es scheint mir nicht möglich, daß man diese Angelegenheit jetzt in Diskussion ziehe.

Es ist behauptet worden, die Eintheilung sei nach veralteten Daten geschehen; ja, die Eintheilung konnte eben damals nur geschehen nach jenen oficiellen Daten, welche vorgelegen sind und es scheint mir, daß es nicht angehe, sobald neue Daten hervorkommen, den frühern Stand zu ändern.

Ich erlaube mir aber die Bemerkung, daß eine vollständige Revision, wie man ste wünscht, jetzt gegen das Gesetz ist, und ich glaube nicht, daß mittels eines Beschlußes des hohen Landtages ein bestehendes Gesetz ohne weiters aufgehoben werden kann.

Das gegenwärtig bestehende Gesetz geht dahin, daß es erklärt: Die Lehrergehaltsklassen sind für 10 Jahre bestimmt und nach 10 Jahren tritt eine allgemeine Revision ein, in der Zwischenzeit können in besonders rücksichtswürdigen Fällen die zweckentsprechenden Versetzungen vorgenommen werden.

Obzwar ich nun glaube, daß der Zweck den ich verfolge, nämlich den bisherigen Zustand in der betreffenden Angelegenheit aufrecht zu erhalten, damit erreicht würde, wenn überhaupt gegen diese Anträge der Kommission gestimmt würde, so erscheint es mir doch zweckmäßiger, wenn ich eine Aenderung des Kommissionsantrages beantrage und ich würde mir deshalb erlauben, den formellen Antrag zu stellen, anstatt des ersteren Absatzes, welchen die Kommission vorschlägt, folgende Fassung zu genehmigen:

"Die eingelangten Petitionen um Versetzung in höhere Lehrergehaltsklassen sind dem Landesausschuße mit dem Auftrage zuzuweisen, daß er dieselben im Einvernehmen mit dem Landesschulrathe einer eingehenden Prüfung unterziehe und im Falle der Dringlichkeit der Versetzung bei Feststellung des Präliminares für das Jahr 1885 die betreffenden Gemeinden in die entsprechend höhere Gehaltsklasse versetze.

Oberstlandmarschall: Ich werde nur die Uebersetzung des von Herrn Abg. Dr. Volkelt gestellten Antrages veranlassen und dann die Unterstützungsfrage stellen.

Posl. p. Dr. Čelakovský. Smím prosit o slovo?                                     

Nejvyšší maršálek zemský. Prosím já Vám ještě nedávám slovo.

Dovoluji sobě oznámiti, že p. Dr. Čelakovský se přihlásil k slovu a sice pro návrhy.

(Po přestávce) Otázku podpory mohu učiniti také později, dávám tedy slovo p. Dr. Čelakovskému.

Posl. p. Dr. Čelakovský. Slavný sněme! Z posledních výroků veleváženého p. Dr. Volkelta mohlo by se souditi že snad nám jedná se při tomto návrhu, který školská komise učinila o všeobecnou revisi platův učitelských a rovněž též z některych výroků, které byly dříve pronešeny, by se souditi dalo, že snad ta to otázka principielní je na denním pořádku Avšak tomu tak na prosto není.

Komise sice byla vůči tomu velikému množství petic které slavnému sněmu byly

předloženy v nesnázíeh, co s těmito peticemi má činiti.

Byl pronešen náhled, zdali by neměl se podati slavnému sněmu návrh, aby zákon o upravení platův učitelských vůbec byl revisi podroben a aby nastala všeobecná revise, avšak právě vzhledem k rozličným námitkám, které byly činěny od vážených členů druhé strany přistoupila komise k takovýmto návrhům, kterými by se úplně znění nynějšího zákona podrželo a dle tohoto zněni činil se slavnému sněmu také návrh, který by se úplně shodoval s návrhy, které za předešlých zasedaní v téže záležitosti slavné mu sněmu předkládány byly.

Jakmile dojdou slavnému sněmu petice, je nezbytně potřebí, jestliže se vůbec uznává aby ty petice byly řádně prohlédnuty a vyřízeny - aby se s peticemi něco stalo, aby s nimi bylo nějakým způsobem naloženo.

V předešlých letech bylo vždy tímto způsobem analogicky, jak komise školská letos navrhuje s těmito peticemi naloženo a my také slavnému sněmu nic jiného nenavrhujem, než aby v mezích nyní platného zákona, ano za slovného citování ustanovení zákonných, s těmito peticemi bylo naloženo. Výslovně praví se:

Vysoká c. k. vláda budiž vyzvána, by v souhlasu se zemským výborem zákonem zabezpečenou opravu mezičasnou roztřídění školních obcí co do služného učitelstva vykonala a by ony školní obce jichžto vřadění do vyšší třídy služného učitelů po zákoně jest odůvodněno, do patřičné vyšší třídy při sestavování rozpočtu na r. 1885 vřadila.

Tedy výslovně to, co v zákoně jest obsaženo a co za předešlých let vždy bez nejmenší námitky se vykonávalo, to opět letos komise dovoluje si slavnému sněmu ponavrhnouti a musím skutečně vyznati, že vlastně nenahlížím ten rozdíl, který má záležeti v návrhu komise a návrhu veleváženého p. Dr. Volkelta.

Jestliže návrh komise školské úplně se připojuje ku znění zákona samého, tedy mám za to, že již tím se odporučuje slavnému sněmu sám sebou.

Pokud se drží návrh té resoluce, kterou navrhuje školská komise, aby byla vysoká vláda vyzvána, by přikročila již brzy ku všeobecné revisi, která je předepsána naším zákonem o upravení platův učitelských z r. 1875, tato revise zní zcela všeobecně, by školní obce v pravý čas znovu mohly býti roztříděny, a sice revise tato se navrhuje z toho ohledu, proto že rok co rok přichází ohromný počet petic z obcí a je záhodno tedy, aby zavčas a hlavně následkem nového sčítání lidu se předběžné vyšetřování dělo.

I tedy tato druhá resulece úplně souhlasí se zněním platného zákona a není podle meho přesvědčení žádné příčiny, proč by sl. sněm nemohl tuto resoluci všeobecně znějící, přijati.

Já dovoluji si tedy obě rosoluce oba návrhy, které komise školská slavnému sněmu předkládá co nejvřeleji odporučiti. (výborně!)

Oberstlandmarschall: Ich werde die Unterstützungsfrage bezüglich des Antrages des Herrn Dr. Volkelt stellen.

Učiním dotaz na podporování stran návrhu pana Dra. Volkelta.

Der Antrag des Herrn Dr. Volkelt lautet: (liest)

"Die eingelangten Petitionen um Versetzung in höhere Gehaltsklassen sind dem Landesausschuße mit dem Auftrage zuzuweisen, daß er dieselben im Einvernehmen mit dem Landesschulrathe einer eingehenden Prüfung unterziehe und im Falle der Dringlichkeit der Versetzung bei Feststellung des Praeliminares für das Jahr 185 die betreffenden Gemeinden in die entsprechend höheren Gehaltsklassen versetze. "

"Došlé petice za vřadění do vyšší třídy služného učitelstva buďtež zemskému výboru přikázány s nařízením, aby srozuměl se se zemsk. škol. radou, je důkladně prozkoumal, a po případě nutné potřeby vložení jich do vyšší třídy služného, přiležitostně sestavení rozpočtu na r. 1885 ty které obce do vyšší třídy služného vřadil. "

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, Welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben. (Geschieht).

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort? (Niemand meldet sich).

Nachdem niemand das Wort begehrt, erkläre ich die Debatte für geschloßen.

Prohlašuji debatu za ukončenou a dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj dr. Peták: Ctěni pánové! Důvody, jaké přednesl pan dr. Volkelt, mne nepřesvědčují. Já musím stanovisko, které zaujala komise i tuto zastávati a to proto poněvadž návrhy, jaké podává komise, přísně opírají se o zněni zákona, takže školská komise nic jiného nežádá než to, co zákonem samým jest zabezpečeno. Dovoluji si v tom směru upozorniti na to, že návrhy jsou dva učiněny. A sice první návrh týče se vyřízení podaných peticí a druhý návrh týče se všeobecné revise.

Otázka: Jsou tyto návrhy zákonem odůvodněny ?

Na tuto otázku musíme dáti odpověď: Ano; §. 18. totiž zákona z r. 1875 praví a sice v německém textu:

Die neuerliche Eintheilung sämmtlicher Schulgemeinden, deren Revision von 10 zu 10 Jahren, sowie deren zwischenzeitliche Berichtigung wird nach Anhörung des Bezirksschulrathes vom Landesschulrathe mit Zustimmung des Landesausschußes vorgenommen.

Z toho jde, že zákon v tomto ustanovení praví, že revise pravidlem musí nastati za 10 lét, avšak že zákon mimo to dovoluje i také vřadění mimo tuto dobu, pakli skutečně vřadění to jest odůvodněno.

A kdo to obstarává?

Tu práci obstarává zem. školní rada v souhlasu se zem. výborem. - A otázka: Pod jakými podmínkami? Pod těmi opět,

které vyslovuje zákon tentýž v 1. odstav. totiž 1) pakliže populace to odůvodňuje, 2) pakliže drahotní poměry, 3) pakliže zvláštní poměry toho vyžadují. Tedy zákonem samým jest zabezpečeno, že mimo řádné vřaďování, než ještě 10 let uplyne, jest skutečně dovoleno a že k tomu jest oprávněna zemská školní rada v souhlasu se zem. výborem. Když tomu tak, pak musím skutečně z tohoto stanoviska i posouditi, zdali návrh komise co do první části jest odůvodněn, a zdali druhá část návrhu nalezá v zákoně své ospravedlnění. A otázce té dlužno přisvědčiti. -

Návrh první zní v ten smysl, že ačkoliv 10 letí - dovoluji si totiž připomenouti to, ze účinky nového zákona z r. 1875 nastaly od 1. ledna 1878, tedy 10-letí uplyne až 1. ledna 1888 - neuplynulo, vřadění mimořádné mezi touto dobou má býti provedeno a návrh tento, jak již uvedeno, zákonem samým odůvodněn. Tážete li se, čím se rozeznává tento návrh od návrhu, který přednesl p. dr. Volkelt? podle mého náhledu v ničem jiném, než že pan dr. Volkelt praví: Petice ty odevzdávají se výboru zem., aby to učinil; což se nesrovnává s návrhem školské komise, kdežto školská komise praví: Vláda se vyzývá, aby to učinila. Rozdíl jest ten. že v tomto případě ukládá se vyřízení zem. výboru, v druhém případě však se žádá vláda za to mimořádné vřaďování.

-  Já mám za to pánové, že návrh školské komise jest v každém ohledu odůvodněn a sice jest to zcela správné, když praví školská komise, aby vláda byla vyzvána za to mimořádné vřaďení a to proto, poněvadž zákon sám praví v §. citovaném, že zemská školní rada roztřiďuje a sice v souhlasu se zem. výborem.

Staví-li skutečně školská komise v popředí zemskou školní radu, myslím, že se to srovnává úplně se zákonem.

Druhý odstavec návrhu má na mysli revisi, o které rovněž ustanoveni obsahuje článek 18.

A tu by, pánové, se každý mýlil, že školská komise snad navrhuje, aby revise byla hned vykonána. - To není pravda.

-     Školská komise praví, aby se s pracemi, kterých k revisi jest zapotřebí započalo, aby v čas mohlo býti provedeno

roztřídění. - To jest, pánové, velký rozdíl. - My nežádáme nic více, než aby předběžné práce byly vykonány - by až nastane rok 1888 skutečně ty obce, které snad patří do vyšší třídy do té třídy byly vřaděny a to jest podle mého náhledu zcela odůvodněný návrh a to proto, poněvadž - k čemuž zajisté mi bude přisvědčeno, práce taková není snadná a na druhé straně i také není snad jedním dnem aneb jedním okamžikem vykonána. - Když dále uvážíme, že za tři léta bude nové roztřídění provedeno, tož jest patrné, že se s pracemi předběžnými započíti musí a myslím, že se to nesrovnává s věcí a s potřebou, která právě jest, abych tak řekl, nezbytnou.

Pan dr. Volkelt mezi jiným ale uvedl to, že učitelové prý byli již jedenkráte a sice zákonem z r. 1870 lépe postaveni a že když nastal zákon ze dne 19. prosince 1875, zase se jim přidalo.

Pánové, jest to pravda a táži se proč ? Poněvadž potřeba, která skutečně nastala, zákonodárce vedla k tomu, aby stavu tomuto nadlepšil.

Dále se praví, že když se bude takto přidávat pořád a pořád tedy že nastane velké jakési stížení poplatníkův. - Pánové, prosím, toho já se nebojím a sice proto poněvadž nesmíme zapomenouti, že komise i v tomto směru pohybuje se v mezích zákona. - Komise nepraví nikde, aby snad §. 19 zák. zem. 1875 byl zrušen, který totiž ustanovuje v 2 odst. kolik třid vůbec jest a kolik školních obcí smí přijíti do 1. kolik do 2. a 3 třídy. Komise nepraví: Zákon má býti zrušen úplně; naopak komise staví se na stanovisko zákona žádajíc, aby i v tomto případě podle zákona bylo pokračováno. Tedy nesmí pro ten případ, že nároky jsou odůvodněny, více školních obcí přijíti do 1. třídy, do 2. neb do 3. než jak §. 19 ustanovuje totiž do 1 tř. 100, do 2 tř. 280, do 3. třídy 1400. To jest opět nárok zákonem odůvodněný.

V druhé řadě jest zemský výbor ten hlavní faktor, který skutečně při těch prácích bude spoluúčinkovati, vždyť návrh zní v tomto smyslu, by vláda toto roztřídění resp. upravení vykonala v souhlasu se zemským výborem a zem. výbor zajisté

neponavrhne, aby ta neb ona obec byla vřaděna do vyšší třídy, pakli nenalezne že nárok její zákonem jest odůvodněn. Tedy ta obava, že skutečně by se stalo, že by náklad byl veliký jest neodůvodněnou. Zemský výbor, orgán to totiž který v tomto směru v první řadě má poplatníky chrániti, jest povolán spolu o této záležitosti rozhodovati.

Já nebudu dále šířiti slov, maje za to, že jak jsem již pravil, jak první tak i druhý návrh komise úplně se zněním zákona se srovnává a vzdávám díky p. Dru. Palackému, který se uchopil v té věci slova, uváděje na paměť, že skutečně jest potřebí jakési nápravy, ačkoli musím přiznati, že jeho náhled jaksi směřuje k tomu, jak by snad mohly tyto poměry "de lege ferenda" býti upraveny, kdežto se nám o to jedná, jak je máme upraviti "de lege lata. " Z těchto důvodů setrvám jménem komise na návrzích, jaké byly učiněny a prosím ctěné pány, aby pro ně hlasovali. (Výborně).

Nejvyšší maršálek zem.: Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Jelikož k I. návrhu komise podal návrh změňující p. dr. Volkelt, dam hlasosovati o jednotlivých odstavcích a sice takovým způsobem, že před hlasováním o I. odstavci dám hlasovati o návrhu p. dr. Volkelta; pakli by tento byl přijat, odpadá hlasování o I. odstavci návrhu komise. Pakli by ale nebyl přijat, dám hlasovati o I. odstavci návrhu komise, pak dám hlasovati o II. návrhu a konečně dám hlasovati o III. návrhu, který p. zpravodaj na začátku jednání uvedl ve známost jménem komise, a který se totiž týče petic později podaných, které ještě nebyly vtáhnuty do přítomné zprávy.

Nachdem zu dem ersten Alinea der Anträge der Kommission von dem Hr. Abg. Dr. Volkelt ein Abänderungsantrag gestellt worden ist, werde ich die Anträge der Kommission absatzweise zur Abstimmung bringen und zwar wird vor der Abstimmung über den ersten Absatz der Kommissionsanträge über den Antrag des Hr. Abg. Dr. Volkelt, der sich als ein Abänderungsantrag darstellt, abgestimmt werden.

Sollte dieser Antrag angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über den ersten Antrag der Komissionsantrage; sollte derselbe nicht angenommen werden, so wird über den ersten Absatz der Kommissionsanträge abgestimmt werden.

Darauf wird über den zweiten Antrag der Kommissionsanträge abgestimmt und sodann über den dritten Antrag der Kommission, welchen der H. Berichterstatter im Anfange der Verhandlungen dem hohen Hause angezeigt hat und welcher sich aus diejenigen Petitionen bezieht, welche nach Einbringen des Berichtes in derselben Angelegenheit an das hohe Haus gelangt sind.

Přejdeme k hlasování.

Wir werden zur Abstimmung über den Antrug des Hr. Dr. Volkelt schreiten.

Derselbe lautet: (liest). "Die eingelangten Petitionen um Versetzung in höhere Lehrergehaltsklassen sind dem Landesausschuße mit dem Austrage zuzuweisen, daß er dieselben im Einvernehmen mit dem Landesschulrathe einer eingehenden Prüfung unterziehen und im Falle der Dringlichkeit der Versetzung bei Feststellung des Präliminare pro 1885 die betreffenden Gemeinden in die entsprechend höheren Gehaltsklassen versetze. "

"Došlé petice za vřadění do vyšší třídy služného učitelstva buďte zemskému výboru přikázány s nařízením, by srozuměv se zemskou školní radou, je důkladně prozkoumal a po přípádě nutné potřeby vložení jejich do vyšší třídy, příležitostně sestavení rozpočtu na rok 1885 ty které obce do přiměřené třídy služného vřadil. "

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage des Hrn. Dr. Volkelt zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří jsou pro návrh pana Dr. Volkelta, by vyzdvihli ruku. (Děje se. )

Der Antrag ist abgelehnt.

Návrh jest odmítnut.

Přejdeme k hlasování o I. odstavci návrhů komise, tento zní: (čte)

Slavný sněme račiž se usnésti takto: 1. Vysoká c. kr. vláda budiž vyzvána, by v souhlasu se zemským výborem zákonem zabezpečenou opravu mezičasnou

roztřídění školních obcí co do služného učitelstva vykonala a by ony školní obce, jichžto vřadění do vyšší třídy služného učitelů po zákonu jest odůvodněno, při sestavování rozpočtu na rok 1885 do patřičné vyšší třídy vřadila.

Der erste Absatz der Commissionsantrage lautet: (liest)

Die hohe k. k. Regierung sei aufzufordern, mit Zustimmung des Landesausschußes die im Gesetze vorgesehene zwischenweilige Berichtigung behufs Einreihung der Schulgemeinden in Lehrergehaltsklassen vorzunehmen und jene Schulgemeinden, deren Eintheilung in die höhere Gehaltsklasse gesetzlich begründet ist, bei der Feststellung des Präliminars für das Jahr 1885 in die entsprechend höhere Lehrersklasse einzureihen.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben. Geschieht.

Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Der zweite Absatz lautet: (ließt) Die hohe k. k. Regierung sei aufzufordern im Sinne des §. 18 des Gesetzes vom 19. Dezember 1875 die allgemeine Revision behufs rechtzeitiger, neuerlicher Einreihung sämmtlicher Schulgemeinden in Lehtergehaltsklassen ehemöglichst in Angriff zu nehmen. "

Druhý odstavec zní (čte):

"Vysoká c. k. vláda budiž vyzvána, aby ve smyslu §. 18. zákona ze dne 19. prosince 1875 s všeobecnou revisí, by školní obce co do služného učitelů v pravý čas znovu mohly býti roztříděny, co nejdříve započala. "

Prosím pány, kteří jsou pro tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herrn, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben. Geschieht. Er ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Der dritte Antrag der Commission lautet: (liest)

"Die beiden Beschlüße erstrecken sich auch auf alle weiteren, dem h. Landtage entweder schon vorgelegten, oder noch vorzulegenden Petitionen um Einreihung in eine höhere Gehaltsklasse. "

"Tato usnesení vztahují se i na veškeré další petice za vřadění do vyšší třídy služného, pokud sl. sněmu buď již předloženy jsou neb předloženy budou. "

Prosím pány, kteří souhlasí s tímto návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben. Geschieht. Angenommen.

Jest přijat.

Příští předmět denního pořádku jest zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti, v příčině určení přenesené působnosti obcí.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Kommission für Bezirks= und Gemeinde=Angelegenheiten betreffend Präcisirung des übertragenen Wirkungskreises der Gemeinden.

Berichterstatter ist der Herr Abg. Fáček.

Pan zpravodaj zahájí debatu.

Zpravodaj posl. Fáček. Sl. sněme! Tištěná zpráva komise je již po několik dní v rukou p. sněmovníků. Z té příčiny mohu se ovšem toho nadíti, že sl. sněm k tomu svolí, abych nepřednášel úplně tu zprávu a proto přestanu na tom, abych krátce vyložil příčiny návrhu, který činí komise pro záležitosti okresní a obecní. Sl. sněm učinil v zasedání r. 1882 dvoje usnešení, totiž

1.     že se má c. kr. vláda požádati, aby učinila opatření, dle kterýchž by se od obcí nepožadovalo spolupůsobení k účelům správy veřejné u větší míře, než jest vyměřeno zákony obecními a v mezích těchto zákonů zákony zemskými.

2.   že je ku prospěchu správy veřejné věcí žádoucí, aby c. k. vláda svými úřady učinila sebrání všech zákonitých ustanovení, jimiž je vyměřena působnost obcí.

Prvnímu usnešení vyhověla c. k. vláda nařídivši všem úřadům okresním, aby od obcí nepožadovaly spolupůsobení k účelům správy veřejné u větší míře, než ustanoveno jest zákony obecními a v mezích těchto zákony zemskými. Co se však týče usnešení druhého, tomu nebylo vyhověno. Ona uvedla, že ustanovení; jimiž se vyměřuje přenesená působnost obcí, roztroušeny jsou v mnohých zákonech starých a nových a že by bylo velice obtížno, shledati je a sebrati v jeden celek.

Pak uváděla, že zákony vydávají se neustále nové, že by tedy sbírka zákonů pozbyla úplnosti, jakmile by vydán byl některý nový zákon, kterým by se vyměřovala přenešená působnost obcí a který by ovšem v oné sbírce obsažen nebyl. Konečně pak ukazovala k tomu, že by byla taková sbírka pouhou rukovětí a že by tedy nemohla sloužiti k tomu, aby jaksi podle ní kontrollovaly se správní úřady vládní. Komise pro záležitosti okresní a obecní nepokládala tyto důvody za podstatné,

Přiznati zajisté sluší, je-li c. k. vládě, úřadům vládním věcí obtížnou seznati ty zákony, že jest zajisté věcí ještě obtížnější, aby obecní starosta znal ty zákony a jimi se spravoval. Jest pravda, že zákony ovšem vydávají se ustavičně nové, a mezi nimi také zákony, jimiž vyměřuje se přenešená působnost obcí, ale, je-li jednou sbírka zákonů pořízena, může se doplniti přídavky ke sbírce, přídavky těch nově vydaných zákonů a zřídí se takto úplnost opět. Nezaleží na tom, pokládá-li se sbírka za pouhou rukověť; třebas by byla tou rukovětí, přece zajisté poslouží k tomu, aby z ní poznal obecní starosta, ukládá-li se mu nějaké spolupůsobení v jednotlivých případech po zákonu, aneb ukládá-li se mu jenom podle libovůle některého úřadu.

Komise měla především na zřeteli, že skutečně požadují úřadové vládní od obecních starostů spolupůsobení ve věcech a záležitostech takových ku prospěchu správy veřejné, ve kterých jim žádným zákonem takové spolupůsobení uloženo není. A tu měla komise za to, že by se takovému zneužívaní obecních starostů zabránilo tím, kdyby vláda se o to postarala, aby se vydala sbírka všech zákonů, v nichž

vyměřuje se přenešená působnosť obcí, tak, aby každý podlé té sbírky, sám mohl uvážiti a poznati, žádáli se od něho nějaké spolupůsobení po zákonu aneb ne.

Komise zvláště měla zřetel k tomu, že od obecních starostů požaduje se napořád, aby vybírali daně a všeliké jiné dávk, kteréž spolu s daněmi se vybírati mají, a aby je odváděli berničním úřadům. Toto spolupůsobení, kteréhož se žádá od obecních starostů, jest zajisté nejtěžším břemenem, které na ně naléhá, nejenom, že mají s tím mnoho práce obtížné, ale oni musí konati za příčinou tou mnohé a časté cesty k úřadům, ale nejen starosty tíží tato věc a naléhá na ně, i na poplatníky samy, a to proto, poněvadž poplatník, který své daně, své dávky odvedl obecnímu starostovi, nemá te upokojené mysli, že tím již zadosť učinil své povinnosti poplatnické.

Neodvede-li starosta obecní přijatou daň a přijaté dávky na místo náležité, berničnímu úřadu, nepokládá vláda za to, že onen poplatník zaplativ svou daň představenému učinil již zadosť své povinnosti poplatnické, žádá od něho, aby svou daň zaplatil ještě jednou.

Jest to tedy zajisté velikou obtíži poplatníků samých, poněvadž jsou v nebezpeči, že daň, kterou jednou zaplatili představenému, když jí nebyl odvedl bernímu úřadu, budou platiti ještě jednou.

A jest s povážením uvalovali na ně toto nebezpeří, když z druhé strany se jim ani neposkytuje možnosti, aby se mu mohli vyhnouti, neboť berniční úřad nepřijímá od nich daní, kdyby mu je tam chtěli odvésti, oni jsou tady nuceni odváděti je obecnímu představenému a nemohu se tedy nijak vyhnouti nebezpečí, které ustavičně nad nimi visí.

Z příčin těch povoluje si komise pro záležitosti okresní a obecní činiti tento návrh:

Slavný sněm račiž se usnésti: 1. Opatření c. k. vlády, jímžto bylo všem politickým úřadům okresním nařízeno, aby nepožadovaly od obcí spolupů-

sobení k účelům správy veřejné u větší míře, než vyměřeno jest zákony obecnými a v mezich těchto zákonů zákony zemskými, přijímá se k vědomosti.

2. Opatření, které učinilo c. k. místodržitelství nařízením dne 10. ledna 1882 č. 95 podle vynešení pana předsedy ministerstva jakožto správce ministeria vnitra ze dne 31. prosince 1881 č. 7075 za přičinou sněmovního snešení o tom, aby se určila přenešená působnost obcí, nevyhovuje tomu, k čemu směřovalo ono usnešení sněmovní a poněvadž c. k. úřadové skutečně od obcí toho žádají, aby spolupůsobily ve správě veřejné v některých záležitostech, ve kterých se takové spolupůsobení obcím neukládá ani zákony obecními, aniž v mezích těchto zákonů žádnými zákony zemskými, a poněvadž by se takovým nepříslušnostem nejlépe zabránilo, kdyžby se všecka ustanovení zákonní, jimiž se přenešená působnost obcí vyměřuje, úřady vládními v jedno sebrala, vidí se sněmu setrvati při svém usnešení ze dne 21. října 1881, že jest vzhledem ku prospěchu správy veřejné věcí žádoucí, aby c. k. vláda svými úřady učinila sebrání všech zákonních ustanovení, jimiž se vyměřuje přenešená působnost obcí;

3. Ku prospěchu správy veřejné jest věcí žádoucí, aby c. k. vláda učinila předloku zákona, jímž by se vybírání c. k. daní ústavním spůsobem upravilo.

Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten stellt folgenden Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

1.     Die Verfügung der k. k. Regierung, womit allen politischen Bezirksbehörden verordnet wurde, die Mitwirkung der Gemeinden zum Zwecke der öffentlichen Verwaltung nicht in höherem Maße in Anspruch zu nehmen, als dieselbe durch die allgemeinen Gesetze und innerhalb der Grenzen derselben durch die Landessetze bestimmt ist, wird zur Kenntniß genommen.

2.     Durch die von der hohen Regierung über den Landtagsbeschluß vom 21. Oktober 1881 betreffend die Pröcisirung des übertragenen Wirkungskreises der Gemeinden im Grun-

de des Erlasses des Herrn Minister-Präsidenten als Leiters des Ministerium des Innern vom 31 Dezember 1881 Z. 7075 mit Erlaß der k. k. Statthalterei vom 10. Jänner 1882 Z. 95 getroffene Verfügung würde der Intention jenes Landtagsbeschluß es nicht entsprochen und nachdem die Mitwirkung der Gemeinden zu Zwecken der öffentlichen Verwaltung in Angelegenheiten, in welchen ihnen diese Mitwirkung weder durch allgemeine Gesetze noch in den Grenzen derselben durch Landesgesetze auferlegt erscheint, von den k. k. Behörden thatsächlich in Anspruch genommen wird und nachdem sich zur Abstellung dieses Uehelstandes die Veranstaltung einer ämtlichen Sammlung aller gesetzlichen Bestimmungen, durch welche der übertragene Wirkungskreis der Gemeinden präcisirt wird, als geeignetes Mittel darstellt, so erachtet der Landtag bei seinem in der Landtagssitzung vom 21. Oktober 1881 gefaßten Beschluße, daß es im Interesse der öffentlichen Verwaltung wünschenswerth erscheine, daß die k. k. Regierung durch ihre Organe eine Zusammenstellung aller jener gesetzlichen Bestimmungen, durch welche der übertragene Wirkungskreis der Gemeinden präcisirt wird, veranstalte, zu beharren.

3. Im Interesse der öffentlichen Verwaltung erscheint als wünschenswerth daß die k. k. Regierung einen Gesetzentwurf behufs verfassungsmäßiger Regelung der Einhebung der k. k. Steuern einbringe.

Oberstlandmarschall: Zum Worte gemeldet ist, und zwar für die Anträge der Kommission der Herr Abgeordnete Dr. Funke; ich ertheile ihm das Wort.

Abgeordneter Dr. Funke: Hoher Landtag ! Der übertragene Wirkungskreis der Gemeinden bildet seit längerer Zeit schon den Gegenstand der Berathungen und der Beschlußfassungen dieses hohen Hauses, und ich werde mir nur erlauben, die Aufmerksamkeit desselben für kurze Zeit auf Einen Punkt, nämlich auf die Steuereinhebung Seitens der Gemeinden zu lenken.

Ich will auch nicht auf die Verhandlungen dieses hohen Landtages in früheren Zeiten, die vielleicht prähistorisch genannt werden könnten, hinweisen, ich werde mich darauf beschränken, zu bemerken, daß über eine Petition der Stadtgemeinde Schlackenwald im Jahre

1877  der Landtag in der Session des Jahres

1878    den Beschluß gefaßt hat, diese Angele-

genheit dem Landesausschuße zur Berathung und Berichterstattung zuzuweisen.

Der Landesausschuß hat nun diesen Gegenstand in Berathung gezogen und sich veranlaßt gesehen, der hohen Statthalterei eine Zuschrift zu senden, u. zw. unter dem 18. Dezember 1878, worin der Landesausschuß anführt, daß die hohe Regierung (liest): "durch beschleunigte Einbringung der Gesetzesvorlage eine gerechte und zweckmäßige Regelung des Steuereinhebungsgeschäftes herbeiführen möge. "

Diese Angelegenheit schien nun allerdings einer sehr eingehenden Prüfung von Seite der hohen Regierung unterzogen worden zu seilt, denn erst im Mai 1881 hat die Statthalterei mittets einer Note geantwortet, und der Standpunkt der hohen Regierung wurde damals dahin prälicirt, dass allerdings die Steuereinhebung seitens der Gemeinde in den übertragenen Wirkungskreis der Gemeinden gehört.

Dieser Standpunkt schien sich zum größten Theile auf die Anschauungen des Finanzministeriums zu stützen.

Nun, abgesehen davon, daß das Finanzministerium wohl nicht als der Areopag erscheinen kann, welcher die Gemeindeordnung des Königreiches Böhmen zu interpretiren hat, abgesehen davon waren auch die Anschauungen des hohen Finanzministeriums vollständig unrichtig; denn das Finanzministerium ist von der Anschauung ausgegangen, daß §. 128 des Gemeindegesetzes vom Jahre 1849 noch in Geltung sei. Die Kommission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten, welcher in der Session des Jahres 1881 diese ganze Angelegenheit zur Vorberathung zugewiesen wurde, hat nun diese Anschauungen vollständig wiederlegt, und es wurde von Seite der Regierung damals auch diesen Anschauungen ein Widerspruch nicht entgegengesetzt.

Es wurde von der Kommission damals ausdrücklich hervorgehoben, daß die Steuereinhebung in Böhmen bis jetzt gesetzlich nicht geregelt sei und es hat der hohe Landtag in seiner Sitzung vom 14. Oktober 1881 eine Resolution angenommen und zum Beschluß erhoben, daß der Landtag (liest) "die beschleunigte Einbringung einer Gesetzesvorlage über die Einhebung und Eintreibung der Steuern zum Behufe der gerechten und zweckmäßigen Regelung dieser die Gemeinden schwer bela-

stenden Angelegenheit als dringende Nothwendigkeit ansehe. "

Diese Resolution wurde zum Beschluße erhoben, allein seit dieser Zeit ist nicht bekannt geworden, ob und daß von Seite der hohen Regierung in dieser Angelegenheit etwas veranlaßt worden sei, und aus diesem Grunde hat sich die dermalige Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten den Antrag zu stellen erlaubt, daß es im Interesse der öffentlichen Verwaltung als wünschenswert erscheine, daß die k. k. Regierung einen Gesetzentwurf behufs verfassungsmäßiger Regelung der Einhebung der k. k. Steuern einbringe.

Es liegen uns also nun zwei derartige Resolutionen vor, und meine Herren, ich glaube, daß diese Resolutionen, um mich eines jünst gebrauchten Ausdruckes eines hochgeehrten Redners von der rechten Seite dieses Hauses zu bedienen, das sind wahrhaft katonische Resolutionen. Der hohe Landtag wird nicht ermüden diese Resolutionen immer wieder zu erneuern. (Sehr richtig! links. )

Es ist ein eigenthümlicher Zustand in einem Rechtsstaate, wenn eine so hochwichtige und so einschneidende Angelegenheit des gesetzlichen Zustandes entbehrt. Wie kann ein Zustand genannt werden, der kein gesetzlicher ist? Ein solcher Zustand muß wohl als ein Zustand der Willkür betrachtet werden und darf in einem Rechtsstaate auf die Dauer einmals Platz greifen. (Bravo!)

Der §. 29 der Gemeindeordnung sagt: "Den übertragenen Wirkungskreis der Gemeinden d. i. die Verpflichtung desselben zur Mitwirkung für Zwecke der öffentlichen Verwaltung bestimmen die allgemeinen Gesetze und innerhalb derselben die Landesgesetze. "

Nun muthet es mich ganz eigenthümlich an, wenn in der Ausgabe der Gemeindeordnung, welche mir zufällig hier zu Gebote steht, unmittelbar hinter dem Texte dieser Gesetzesstelle als Erläuterung und Erklärung die Verordnung des Justiz=Ministeriums von 28. Juli 1880 gestellt ist, welche besagt, daß zum übertragenen Wirkungskreise der Gemeinde auch die Besorgung verschiedener gerechtlicher Amtsangelegenheiten gehört.

Hiebei erlaube ich mir nur nebenbei zu bemerken, daß diese Angelegenheit rücksichtlich

dieser Justizministerialordnung im gegenwärtigen Augenblicke aktuell (Sehr richtig!) wenn auch nicht in Böhmen, so doch in Wien aktuell ist, das Wiener Oberlandesgericht hat bis jetzt nicht die Zustellungen gesetzlicher Erledigungen durch die Gemeindevor ände besorgt. In der jüngsten Zeit wurde jedoch diese Justizministerialverordnung vom Wiener Oberlandesgerichte hervorgezogen und die Wiener Gemeindevorstände wurden verpflichtet die auferlegte Zustellung gerichtlicher Anordnungen zu besorgen.

Die Gemeindevorstände in Wien haben gegen diesen Auftrag des Oberlandesgerichtes den Rekurs ergriffen und dem niederösterreichischen Landesausschuße hat seine Rechtsanschauung dahin ausgesprochen, daß er diese Recurse für begründet ansehe, indem eine Verordnung des Justizministeriums nicht als ein Gesetz aufgefaßt werden könne und im übertragenen Wirkungskreis die Gemeinden nur innerhalb allgemeiner Gesetze beziehungsweise der Landesgeseße verpflichtet werden können.

Was in anderen Ländern aber Gesetzeskraft ist, das sollte dem Königreiche Böhmen denn doch auch nicht als Gesetz vorenthalten bleiben.

Es ergeben sich auch, und ich will die Geduld des hohen Hauses keineswegs ermüden, ganz eigenthümliche Konsequenzen, wie die Steuereinhebung gehandhabt wird.

Der Gemeindevorsteher ist verpflichtet die Steuern einzuheben, und wenn ein Versehen oder ein Verschulden von seiner Seite stattfindet, ist er ersatzpflichtig; ist er nicht im Stande diesen Ersatz zu leisten, so muß der Steuerpflichtige, der Steuerträger noch einmal diese Steuern zahlen.

Ferner ist es doch eine ganz eigenthümliche Zumuthung bei den jetzigen Zuständen und Verhältnissen, daß nach der Anschauung des Finanzministeriums und nach einer Verordnung desselben vom 25. Jänner 1877 die Weisung ertheilt worden ist, daß bei Vornahme executiver Pfändungen 2 Gemeindeausschußmitglies der zu interveniren haben.

Nun das glaube ich ist weder im Geiste noch im Wortlaute des Gesetzes gelegen, daß Gemeindeausschußmitglieder zu Steuerexecutoren degradirt werden sollen, (Hört, Hört links) es kommen aber auch noch weitere anomale Verhältnisse vor.

In einer deutschen Stadt Böhmens hat sich der Fall ereignet, daß dem Gemeindevorsteher mit der Zusendung der Zahlungsaufträge über die Grundsteuer zugleich zugemutet wurde, daß er auf Grund dieser Behelfe die Steuer=Reparation selbst verfassen solle (Hört Hört links). Meine Ferren derartige Zustände sollen und können nicht bestehen; es muß die Regelung dieser Angelegenheit im Gesetzgebungswege auf verfassungsmäßigem Wege stattfinden.

Ich glaube daher daß der 3. Punkt der Antrage der Kommission im wohlverstandenen Interesse des ganzen Landes, sämmtliche Gemeinden und Steuerträger gelegen ist, und daß die hohe Regierung keinen Anstand nehmen wird jene Wohlthaten auch aus das Königreich Böhmen auszudehnen, deren sich andere Kronländer bereits erfreuen. (Bravo Bravo).

Oberstlandmarschall: Verlangt noch jemand das Wort?

Žádá ještě někdo za slovo ? (Nikdo. )

Jelikož nikdo více za slovo nežádá, prohlašuji debatu za skončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschloffen. Der Herr Statthalter hat das Wort.

Sr. Exe. H. Statthalter: Ich erlaube mir nur bei der begreiflichen Wichtigkeit, welche dem 3. Punkte der Resolution beigelegt wird und welche vom Herrn Vorredner gebührend hervorgehoben wurde, zu erklären, daß ich bezüglich der Mitwirkung der Gemeinde bei der Einhebung und Abfuhr landesfürstlicher Steuern ermöchtigt bin im Namen der Regierung dem hohen Landtage die Mittheilung zu machen, daß die gesetzliche Regelung der Steuereinhebung überhaupt bereits im Zuge ist (Bravo Bravo!) Mehr bin ich für heute nicht in der Lage mitzutheilen.

Dovoluji si oznámiti slavnému sněmu, že co se týče spolupůsobení obcí při vybírámí a odvádění zeměpanských daní zmocněn jsem jménem vlády sděliti slavnému sněmu, že o zákonné úpravě postupu u vybírání daní vůbec, již se projednává. (Výborně! Výborně!)

Nejv. maršálek z.: Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj p. posl. Fáček:

Slavný sněme!

Poslanec pan dr. Funke nepronesl žádných námitek proti návrhům komise. nemám tedy také žádné příčiny odpověděti k jeho řeči a odporučuji návrhy komise pro okresní a obecní záležitosti slavnému sněmu k přijetí, přijímaje ovšem zprávu která od J. Exc. pana místodržitele byla podána, ve jménu té komise s uspokojením k příjemné vědomosti.