Stenographischer Bericht

über die

XVI. (Sitzung der I. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 3. Aug. 1883.

Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Fürst Georg Lobkowicz.

Anwesende: der OberstlandmarschallStellvertreter Dr. Waldert und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierungstische: Se. Excellenz der Statthalter Baron Kraus und die Statthalterei-Räthe Kmoch, Mattas u. German.

Beginn der Sitzung 11 Uhr 25 Min.

Stenografická zpráva

o.

XVI. sezení I. zasedání Českého sněmu r. 1883, dne 3. srpna 1883.

Předseda: Jeho Jasnost pan nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže Lobkowicz.

Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka Dr. Waldert a poslanci v počtu k platnému usnášení se dostatečném.

Co zástupcové vlády: Jeho Exc. místodržitel baron Kraus a místodržitelští radové Kmoch, Mattas a German.

Zahájení sněmu o 11. hod. 25 min.

Inhalt: Präsidialmittheilungen.

Tagesordnung.

I. Bericht der Schul-Kommission über Petitionen von Schulgemeinden in höhere Lehrergehaltsklassen (Ldtgs. -Z.. 326).

II. Bericht der Kom. für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten betreffend Präcisirung des übertragenen Wirkungskreises der Gemeinden (Ldtg. -Z. 269).

III. Bericht der Kom. für Angelegenheiten der Hypothekenbank über den Rechnungsabschluß der böhm. Hypothekenbank für das Jahr 1882 (Ldtgs. -Z. 339).

IV. Bericht der Kom. über die Regierungsvorlage betreffend Maßregeln zur Hebung der Fischerei in den Binnengewässern (Ldtgs. Z. 340).

Obsah. Presidiální sdělení.

Denní pořádek.

I Zpráva školské komise o peticích

za vřadění školních obcí do vyšší třídy služného učitelův. (č. sn. 326. )

II. Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti v příčině určeni přenešené působností obcí. (č. sn. 269. )

III. Zpráva komise pro záležitosti hypoteční banky o účtech závěrečných hypoteční banky pro království České za rok 1882. (čís. sn. 339. )

IV. Zpráva komise pro vládní předlohu, v příčině některých opatření ku zvelebení rybářství ve vnitrozemských vodách. (čís. sn. 340. )

Oberstlandmarschall (läutet): Das Haus ist beschlußfähig, ich eröffne die Sitzung.

Jest dostatečný počet poslanců shromážděn a zahajuji schůzi.

Jednací protokoly XIV. sezení ze dne 30. července 1883 byly po čas jednacím řádem předepsaný k. nahlédnutí vyloženy.

Die Geschäftsprotokolle der 14. Sitzung vom 30. Juli 1883 sind in der durch die

Geschäftsordnung vorgeschriebenen Zeit aufgelegt gewesen.

Ich stelle die Anfrage, ob Jemand gegen den Inhalt derselben eine Einsprache erhebt.

Činím dotaz, zda-1i někdo proti těmto protokolům činí námitku. (Nikdo se nehlásí).

Nachdem niemand eine Einsprache erhebt, erktäre ich die Protokolle für agnoszirt.

Prohlašuji tyto protokoly za schváleny.

Dem H. Abg. Ziegler wurde Wegen eines Krankheitsfalles in seiner Familie ein achttägiger Urlaub ertheilt.

Panu posl. Zieglerovi jsem udělil za příčinou onemocnění v jeho rodině dovolenou na 8 dní. Žádám, by byly sděleny došlé spisy a jich přidělení.

Ich ersuche den Einlauf und dessen Zuweisung mitzutheilen.

Sněm. sekr. Sládek: Komisi pro řád stavební bylo přikázáno č. 372 zpráva zemského výboru o osnově zákona v příčině ustanovení území, na němž by v okolí Pražském jen domy rodinné a letohrádky stavěti dovoleno bylo.

Der Komission für die Bauordnung wurde zugewiesen:

Z. 372. Bericht des Landesausschusses über den Gesetzentwurf betreffend die Reservirung des. Terrains in der Umgebung Prags für Villen und Familienhäuser.

Oberstlandmarschall: Ich bitte die im Drucke vertheilten Gegenstände mitzutheilen.

Prosím, by byl sdělen seznam spisů v tisku rozdaných.

Sněm. sekr. Sládek: V tisku bylo rozdáno:

č. 369. Zpráva komise pro záležitosti hypoteční banky zřízené o předloze zemsk. výboru ze dne 9. července b. r. pod číslem 255 sl. sněmu podané, dále sestavení vodoměrných pozorování v. r. 1882.

Mezi sezením se rozdá stenografická zpráva o 13. sezení, pak bude rozdáno:

č. 370. Zpráva komise pro věci okr. a obecní v příčině připojení Vyšehradu a Holešovic ku Praze.

Im Drucke wurde vertheilt;

Z. 369. Bericht der für die Angelegenheiten der Hypothekenbank niedergesetzten Kom. über die Vorlage des Landesausschusses vom 9. Juli 1883 Zahl 255, weiters die Zusammenstellung der hydrometrischen Beobachtungen für das Jahr 1882.

Im Lanfe der Sitzung gelangt zur Vertheilung:

Das stenographische Protokoll der 13. Sitzung und

Z. 370. Bericht der Kom. für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten betreffend die Vereinigung von Wyschehrad und Holeschowitz mit Prag.

Oberstlandmarschall: Ich bitte die Petitionen und deren Zuweisung mitzutheilen.

Žádám, aby byly sděleny došlé petice a jak s nimi bylo naloženo.

Sněm. sekr. Sládek:

č. 471. Posl. p. prof. Tilser podal petici místní školní rady ve Vykání za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného.

Přikázáno komisi školské.

č. 472. Týž p. poslanec podal petici okr. výb. v Českém Brodě, aby do škol přijímány byly dítky pouze vyučovací řeči znalé. Přikázáno komisi školské.

Z. 473. Abg. H. Dr. Tittelbach überreicht die Petition des Saazer Gewerbevereines um Subvention der gewerblichen Fortbildungsschule in Saaz. Wurde der Budgetkommission zugewiesen.

č. 474. Posl. p. Dr. Čelakovský podal petici obec. zastupitelstva v Habrkovicích za podporu z peněz zemských následkem utrpených živelních pohrom.

Přikázáno budgetní komisi.

č. 475. Týž p. poslanec podal petici obce Kobylnice za totéž.

Přikázáno rovněž budgetní komisi.

Z. 476. Abg. H. Ferd. Rotter überreicht die Petition dee Gemeinde Niedermohrau um Regulirung des Marchflusses. Wurde der Petitionskom. zugewiesen.

č. 477. Posl. p. J. Šabata podal pet. obce Kostelce n. Orlicí za zákonné upravení poměrů léčebných výloh za osoby lehkovážně onemocnělé v soukromých nemocnicích ošetřované.

Přikázáno komisi zdravotní.

č. 478. Posl. p F. Macháček podal pet. místní školní rady v Drachkově za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného.

Přikázáno komisi školské.

č. 479. Posl. p. Václ. Pražák podal pet. obce Doubravické, aby jmění okresní záložny Králodvorské obráceno býti směla k zapravení výloh stavbou školy vzešlých na stavbu silnice a na zakoupení hasičského náčiní.

Přikázáno komisi pro okr. a obecní záležitosti.

Z. 480. Abg. Herr L. Parsche überreicht die Petition des Lehrkörpers zu Enlau, um Einreihung der dortigen Schule in höhere Gehaltsklasse.

Wurde der Schulkommission zugewiesen.

č. 481. Posl. p. V. Böhm podává petici místní školní rady v Podolí za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného.

Přikázáno komisi školské.

č. 482. Posl. p. O. Zeithammer podává petici hospod. spolku v Davli za podporu na zvýšení okrsní silnice VranKylianské.

Přikázáno komisi budžetní.

č. 483. Posl. p. M. Schöne podal petici těžířstva dolů stříbrných svaté Trojice na Horkách u Tábora za poskytnutí subvence.

Přikázáno kom. budžetní.

č. 484. Posl. p. M. Pokorný podal petici výb. fotografického spolku v Praze v příčině zařízení odborné školy fotografické v Praze.

Přikázano kom. petiční.

č. 485. Posl p. Dr. Steidl podal

petici okr. výb. v Nové Kdýni za podporu více obcím v obvodu tamního okresu za příčinou utrpených živelních pohrom. Přikázáno kom. budžetní.

č. 486. Posl p. Dr. Ed. Grégr podal peticí místní školní rady v Liboci za vřadění školy do vyšší třídy služného.

Přikázáno kom. školské.

č. 487. Týž p. poslanec podal petici místní školní rady v Makově za totéž. Přikázáno kom. školské.

č. 488. Týž p. posl. podává petici místní školní rady v Stradouni za totéž. Přikázáno rovněž kom. školské.

č. 489. Posl. p. Jos. Pražák podává petici místní školní rady v Krpech.

č. 490. Posl. p. F. Macháček podává podobnou petici místní školní rady v Chlumu.

č. 491. Posl. p. F. Schwarz podává podobnou petici místní škol. rady v Cičově.

Veškeré tyto petice přikázany komisi školské.

č. 492. Posl. p. B. Mixa podal petici městské rady v Příbrami, za zřízení mostu přes řeku Vltavu u Kamýku nákladem zemského fondu.

Přikázáno kom. budžetní.

č. 493. Posl. p. Dr. Ed. Kaizl podal petici městské rady v Kníně Novém za změnu předpisů o mírách a vahách.

Přikázáno kom. petiční.

č. 494. Posl. p. J. Vepřík podal petici obce Plužné za podporu následkem utrpených pohrom živelních.

Přikázáno kom. budžetní.

Z. 495. Abg. Graf Harrach überreicht die Petition der Theresia Macháček, Landesgüterverwalterswitwe betreffend Rückersatzes eines in der böhm. Sparkassa erliegenden aus der Amtswirksamkeit ihres Gatten herrührenden Kassaüberschußes.

Wurde der Butgetkommission zugewiesen.

Z. 496. Herr Dr. Schneider überreicht die Petition der Gemeinde Kaunowa, damit bei

Besetzung der Distriktsarztensstellen auf den dortigen Gemeindearzt Martin Franta Rücksicht genommen werde

Wurde der Sanitätskom. zugewiesen.

Z. 497. Abg. Herr J. Rasp überreicht eine gleiche Petition der Gemeinde Pawlowitz um Berücksichtigung des Arztes Lazar Löwy.

Würde gleichfalls der Sanitätskommission zugewiesen.

Z. 498. Abg. Herr Dr. Werunsky überreicht eine ähnliche Pet. der Gemeinde Zeidler um Berücksichtigung des Arztes Josef Wind.

Wurde der Sanitätskom. zugewiesen.

č. 499: Posl. V. Nedoma podává petici obce Nového Etinku, aby ohled vzat byl na tamního lékaře Jakuba Fridla pří obsazování míst distriktních lékařů.

Přikázáno kom. zdravotní.

č. 500. Posl. p. V. A. Fišera podává petici hospod. lesnického spolku v Novém Bydžově, za roční subvenci k vydržování tamní zimní školy rolnické, kterou zaříditi zamýšlí.

Přikázáno kom. budžetní.

Nejv. maršálek zem.: Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir übergehen zur Tagesordnung.

Než-li přejdeme k dennímu pořádku dovoluji sobě sděliti, že jsem jeden předmět, který jsem včerejšího dne ohlásil, že na denním pořádku bude, z dnešního pořádku vynechal, poněvadž jej dám na denní pořádek jedné z příštích schůzí, jest to zpráva komise zemědělské v příčině zřízení zemědělského inženýrství v Čechách.

Ich erlaube mir, vor Uevergang zur Tagesordnung darauf aufmerksam zu machen, daß ich mich bestimmt gefunden habe, einen Gegenstand, den ich gestern als für die heutige Tagesordnung bestimmt mittheilte, wieder von der Tagesordnung abgesetzt habe, da ich denselben aus die Tagesordnung eines der nächsten Sitzungstage setzen werde; es ist dies der Bericht der Landeskulturkommission betreffend die Errichtung eines landeskulturtechnischen Bureaus.

In Folge dessen ist auch dieser Gegenstand auf die gedruckte Tagesordnung nicht mehr gesetzt worden.

Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Schulkommission über die Petitionen um Versetzung von Schulgemeinden in höhere Lehrergehaltsklassen.

První předmět denního pořádku jest zpráva školské komise o žádostech za vřadění školních obcí do vyšší třídy služného učitelů.

Zpravodajem jest pan dr. Peták; dávám jemu slovo.

Zprav. p. dr. Peták: Slavný sněme! Bera zřetel k tomu, že zpráva tištěna jest a ctěným pánům již rozdána, mám za to, že mohu od přečtení této zprávy upustiti; naproti tomu ale beru zřetel k tomu, že po podání zprávy ještě byly podány některé petice, doplňuji zprávu podanou tímto způsobem:

Do první třídy žádaly za vřadění místní školní rada v Heřmanově Městci, místní školní rada v Sobotce, místní školní rada v Lysé; do druhé třídy žádaly ještě místní šk. rada v Neveklově, místní šk. rada ve Vilímové, potom učitelský sbor v Starém Městě, der Lehrkörper der Volksschule Altstadt, uváděje zejména co důvod, že již v druhé třídě byl.

Dále místní šk. rada v Kuksu, místní šk. rada v Gabelsdorfu, místní šk. rada v Brandýse n. Orl., místní šk. rada v Chlumu, místní šk. rada v Borové s tím zvláštním dokladem, že již v druhé třídě byla; dále místní šk. rada v Lochovicích, místní šk. rada v Bohušově, místní škol. rada v Bavorově, místní šk. rada v Šárce, s tím dokladem, že svým časem v druhé třídě služného již byla a konečně místní školní rada v Kuří Vodě.

Do třetí třídy služného žádala ještě místní šk. rada v Hořelicích, místní škol. rada ve Vrchovinách, místní školní rada Horčická, místní školní rada ve Skalsku, místní šk. rada v Středoklukách, místní šk. rada v Čičovicích, místní škol. rada v Radotíně, místní školní rada v Prasetíně, místní šk. rada v Žimuticích, místní šk. rada v Zákolanech, míst. šk. rada v Gangerhofu, Ortsschulrath in Gangerhof, místní šk. rada v Horách Smílových s tím dokladem, že již v 3 třídě byla; místní šk. rada v Lipolticích, místní školní rada ve Lhotě Pískové, místní šk. rada v Dolních

Počáplích, s tím dokladem, že již v druhé třídě bývala; místní šk. rada ve Vysokém Chlumci, místní školní rada v Děčíně, der Ortschulrath in Teschen, místní školní rada v Grosssichdichfür, místní šk. rada v Čekanicích, místní škol. rada v Petrovicích, místní šk. rada v Breitenbachu, místní šk. rada v Záboři, místní šk. rada v Cetorazi, s tím dokladem, že svým časem byla navržena do 3 třídy, místní školní rada v Hartlíkově co do obce Prasetínské a konečně učitelský sbor Skořický.

Školská komise, jak ze zprávy již povědomo činí dva návrhy a sice řídí se jednak tím, že zapotřebí jest, aby se stalo již nyní mimořádné vřadění a na druhé straně, aby se započalo s pracemi všeobecné revise a v tom směru také činí návrhy.

První návrh zní takto:

Slavný sněme račiž se usnésti takto: 1. Vysoká c. kr. vláda budiž vyzvána, by v souhlasu se zemským výborem zákonem zabezpečenou opravu mezičasnou roztřídění školních obcí co do služného učitelstva vykonala a by ony školní obce, jichžto vřadění do vyšší třídy služného učitelů po zákonu jest odůvodněno, při sestavování rozpočtu na rok 1885 do patřičné vyšší třídy vřadila.

Der hohe Landtag wolle beschließen: 1. Die hohe k. k. Regierung sei aufzufordern, mit Zustimmung des Landesausschusses die im Gesetze vorgesehene zwischenweilige Berichtigung behufs Einreihung der Schulgemeinden in Lehrergehaltsklassen vorzunehmen und jene Schulgemeinden, deren Eintheilung in die höhere Gehaltsklasse gesetzlich begründet ist, bei der Feststellung des Präliminars für das Jahr 1885 in die entsprechend höhere Lehrergehaltsklasse einzureihen.

Druhý návrh zní takto:

2. Vysoká c. kr. vláda budiž vyzvána, aby ve smyslu §. 18. zákona ze dne 19. prosince 1875 s všeobecnou revisí, by školní obce co do služného učitelů v pravý čas znovu mohly býti roztříděny, co nejdříve započala.

2. Die hohe k. k. Regierung sei aufzufordern, im Sinne des §. 18 des Gesetzes

vom 19. Dezember 1875 die allgemeine Revision behufs rechtzeitiger, neuerlicher Einreihung sämmtlicher Schulgemeinden in Lehrergehaltsklassen ehemöglichst in Angriff zu nehmen.

Poněvadž pak se stalo a stává, že ještě během zasedání přichází nové petice, činí komise školská pro ten případ, že budou přijaty oba první návrhy následující ještě návrh dodatečný třetí.

Tato usnesení vztahují se i na veškeré další žádosti za vřadění do vyšší třídy služného, pokud slav. sněmu buď vždy předloženy jsou nebo předloženy budou.

Diese beiden Beschlüsse erstrecken sich auch auf alle weiteren dem hohen Ländtage entweder schon vorgelegten oder vorzulegenden Petitionen um Einreibung in die höheren Gehaltsklassen.

Nejv. maršálek zem. Zahajuji debatu o návrzích komise.

Ich eröffne die Debatte über die Anträge der Kommission und habe die Ehre dem hohen Hause mitzutheilen, daß sich zu den Anträgen der Kommission folgende Herren zum Worte gemeldet haben.

Dovoluji si oznámiti, že následující páni se přihlásili k slovu o tomto předmětu: contra Dr. Volkelt, pro: dr. Palacký.

Ich ertheile dem contra eingetragenen Redner, H. Dr. Volkelt das Wort.

Abg. Dr. Volkelt: Ich finde mich veranlasst, gegen den 1. Antrag, welchen die Schulkommission gestellt hat, mein Bedenken auszusprechen und sie der weisen Erwägung des hohen Hauses anheim zu geben. Dieser Antrag lautet:

Der hohe Landtag wolle beschließen: 1. Die hohe k. k. Regierung sei aufzufordern, mit Zustimmung des Landesausschußes die im Gesetze vorgesehene zwischenweilige Berichtigung behufs Einreihung der Schulgemeinden in Lehrergehaltsklassen vorzunehmen und jene Schulgemeinden, deren Eintheilung in die höhere Gehaltsklasse gesetzlich begründet ist, bei der Feststellung des Präliminars für das

Jahr 1885 in die entsprechend höhere Lehrergehaltsklasse einzureihen.

Es scheint dieser Antrag ziemlich unverfänglich, wenn er auch ein gelindes Tadelsvotum enthält gegenüber der Landesschulbehörde und gegenüber dem Landesausschusse, daß sie mit jenen Regulirungen nicht derartig vorgegangen sind, wie es der Wunsch der Kommission ist

Wenn jedoch in Betracht gezogen wird, in welcher Weise die Kommission ihren Antrag begründet hat, indem sie sagt: "Nachdem somit das Gesetz selbst die Möglichkeit einer außerordentlichen Gehaltsklassenberichtig ausspricht und gewährleistet, einzelne Versetzungen jedoch keineswegs zum erwünschten Ziele führen, und die faktisch eingetretenen Verhältnisse eine besondere Rücksichtnahme erheischen, so stellt sich sowohl die Berichtigung der Eintheilung der Schulgemeinden nach Lehrergehaltsklassen als auch die diesbezügliche Revision als unbedingt nothwendig heraus - wenn man diese Begründung mit dem Antrage zusammenhält, so ist es dieß eigentlich eine komplette Revision, wenn auch innerhalb des von dem Gesetze festgehaltenen Rahmens derjenigen Gemeinden, welche in die einzelnen Klassen versetzt werden sollen.

Ich fühle, dass die Stellung, in welcher ich bin, eine ziemlich misliche ist, denn ich tangire damit die Interessen der Gemeinden und die Interessen der Lehrerschaft, ich habe aber immer in meinem öffentlichen Leben die öffentlichen Interessen höher gehalten als die Privatinteressen und werde keinen Anstand nehmen, meine Anschauung in dieser Angelegenheit dem hohen Hause zur Kenntnis zu bringen. (Bravo. )

Es möge mir gestattet sein, im kurzen einen Rückblick aus die Entwicklung dieser Angelegenheit zu thun.

Als im Jahre 1869 die neue Schulgesetzgebung ins Leben trat und es sich darum handelte die Eintheilung der Gemeinden in GehaltsKlassen aus denselben Grundlagen wie jetzt, zu regeln, wurden von Seite des Landesschulrathes 67 Gemeinden in die erste, 568 Gemeinden in die zweite und 2272 in die dritte Klasse und 866 Gemeinden in die vierte Klasse eingereiht, und es bestand damals ein Gehalt von 600, 500, 400 und 300 fl. für die einzelnen Klassen. Der Landesschulrath hat von

dem ihm damals allein zustehenden Rechte der zwischenweiliger Veränderung und Versetzung der Gemeinden in höhere Gehalts-Klassen in ausgiebigster Weise Gebrauch gemacht, so daß bis zum Jahre 1874 241 Gemeinden in der ersten, 1386 Gemeinden in der zweiten, 2342 Gemeinden in der dritten und nur 88 Gemeinden in die. vierte Klasse eingereiht waren, so dass die vierte Klasse eigentlich eine illusorische war. Außerdem hatte der hohe Landesschulrath damals, um dem vielfachen Andrängen nachzukommen von dem hohen Landtage die Ermächtigung bekommen, einzelnen Lehrern Personalzulagen zu geben, welche sich bis zu dem Betrage von 115 000 fl. jährlich beliefen. Das fortwährende Andringen der einzelnen Gemeinden und namentlich der Lehrerschaft um Erhöhung des Gehaltes brachte es mit sich, dass durch mehrere Sessionen des hohen Landtages dieser Gegenstand aus der Tagesordnung stand, und endlich im Jahre 1875 ein neues Gesetz über die Rechtsverhälthältnisse der Lehrer entstand.

Der hohe Landtag konnte sich mit Rücksicht aus den Vorgang der Schulbehörden, welche bei einer selbständigen Regulirung sich dem Andringen der Gemeinde schwer entgegenstellen konnten, sich der Erkenntniß nicht verschließen, dass, wenn eben in jener Beziehung nicht eine fixe Norm aufgestellt würde, die Auslagen für des Schulwesen in unendgeltlich rascher Progression wachsen werden.

Und dieses Bedenken hat den hohen Landtag veranlaßt in das Gesetz die Bestimmung auszunehmen, dass in die erste Gehaltsklasse nur 100 in die zweite nur 250, in die dritte Klasse nur 1400 Gemeinden eingereicht werden sollen, während alle übrigen Gemeinden in die vierte Klasse zu kommen haben. Es war dieß vollkommen begründet, denn der Gehalt für die vierte Klasse ist um die Hälfte erhöht worden. Es wurden in der 4. Klasse statt 300 fl. 400 fl. an Gehalt und eine Funktionszulage von 50 fl. bewilligt, so dass der Lehrer in einer Gemeinde, welche in die 4. Gehaltsklasse gekommen ist bereits 450 fl. Einkommen hatte, während in der dritten Klasse 500 fl, in der zweiten Klasse 600 fl. und in der ersten 700 fl. an Gehalt wurde. Aus Grundlage nun der Eintheilung, welche von Seite des Landesschulrathes und im Sinne des Gesetzes mit Zustimmung des Landesausschußes gemacht wurde und welche erst vom Jahre 1878 Giltigkeit hat, wurde damals unter Berücksichtigung aller Verhältnisse, nachdem sämmtliche Schulbehörden gefragt worden waren,

und alle Gemeind en Ausweise über die dortigen Verhältnisse tabellarisch vorgelegt hat, die Eintheilung derart getroffen, dass 80 Gemeinden in die erste, 187 in die zweite und 1321 in die dritte Klasse eingereiht wurden, wahrend 2526 Gemeinden in die 4. Klasse eingereiht werden mußten. Es stellt sich hiebei heraus, dass eigentlich eine deratige Verschiebung stattgefunden hat, daß die in erste und die 2. Klasse eingereihten Gemeinden zusammen ungefähr dieselben waren die früher die erste Klaffe bildeten während in die dritte Klasse der früheren in der 2. und in die 4. Klasse die früher in der 3. Klaffe eingetheilt gewesenen Gemeinden eigereiht wurden. Mittlerweile ist von Seite der Landesschulbehörde aus vielfaches Andrängen der Gemeinden, welche sich theilweise unmittelbar an die Schulbehörde gewendet haben, theilweise an den hohen Landtag gegangen sind, von wo aus die Petitionen wieder an die Landesschulbehörde gekommen sind, der Antrag gestellt worden, in einzelnen rücksichtswürdigen Fällen Veränderungen der Gehaltsklassen vorzunehmen. Es hat jedoch die Schulbehörde ebenso gut wie der Landesausschuß den Grundsatz festgehalten, dass eine allgemeine neue Regulirung nicht stattfinden solle, bis die Zeit, nämlich die 10 Jahre, welche das Gesetz bestimmt, wirklich abgelaufen sein wird. Es scheint dieses auch vollkommen begründet zu sein, denn in einer Reihe von dreizehn Jahren sind bereits zwei vollkommen neue Regulirungen der Gehalte der Volksschullehrer durchgeführt werden, und es scheint mir nicht anzugehen, dass in einem Zweige des öffentlichen Dienstes, welcher so außerordentliche Summen beansprucht in einer Zeit von wenigen Jahren wieder eine vollkommen neue Gehaltsregulirung eintreten soll.

Hand in Hand aber mit diesen Vorgängen ist von Seite des Landesschulrathes eine Erleichterung insbesondere für die Bevölkerung dadurch eintreten, dass man die Schulgeldklassen herabgesetzt hat, und ich will um nicht zu weit zu gehen nur ganz kurz auseinander setzen, wie sich diese Eintheilung gestaltet hat. Im Jahre 1870 waren 12 Gemeinden in der ersten, 45 in der zweiten, 1206 in der dritten und 2510 in der vierten Schulgeldklasse eingereiht, während jetzt 6 in der ersten, 22 in der zweiten, 1046 in der dritten, 3136 in der vierten Klasse eingereiht sind.

Auf diese Weise ist dem Bedürfnisse nach Erleichterung der Bevölkerung Rechnung getragen worden.

Wenn nun in Betracht gezogen wird, aus was eigentlich das Diensteseinkommen der Lehrer besteht, so kann nicht bloß der Gehalt allein maßgebend sein, sondern es müssen auch jene Bezugsquellen mit in Betracht gezogen werden, welche außer dem Gehalte dem Lehrer Zufließen, und es sind dieses Gehaltsergänzungen, welche gewährt werden für solche Lehrer, die im Jahre 1878 einen höheren Gehalt bezogen als noch Maßgabe der Einreihung in die jetzige Gehaltsklasse entfällt; es sind dies serner die Oninquennalzulagen, welche jedem Lehrer nach zurückgelegter 5jähriger Dienstzeit und zwar nicht in der Weise bei anderen Beamten wie es der Fall ist, wenn die Dienstzeit in derselben Kategorie zugebracht worden, sondern allgemein gewährt wird; es sind dies ferner die Funktionszulagen und jene Remunerationen, welche den Lehrern zukommen für unobligate Fächer und sonstige Leistungen.

Nach dem letzten Schulberichte, welcher vorliegt, betragen nun die Summen, welche den Voltschullehrern jährlich gezahlt werden an Gehalt - ich will eben nur die Tausende nennen - 5, 270. 000 Gulden und 97. 000 Gulden Gehalts-Ergängungen, die Ouinquenalzulagen sind bereits auf die Summe von 450. 000 Gulden gestiegen, die Funktionszulagen betragen 415. 000 Gulden, endlich das Quartiergeld 9. 000 fl., während die für unobligate Gegenständen und sonst entfallenden Remunerationen 150. 000 fl. jährlich ausmachen.

Wenn nun in Betracht gezogen wird, daß nach dem neuesten Schulberichte 11. 509 Lehrerstellen systemisirt sind, wovon 492 durch Aushilfslehrer besetzt sind, so wären bei Berechnung des Durchschnittsgehaltes diese 500 Lehrer auszulassen und es würde sich für die Gesammtzahl von rund 11000 Lehrern ein Gesammteinkommen von 6, 480. 000 fl. ergeben, der Durchschnittsgehalt für 1 Lehrer stellt sich mithin im Großen und Ganzen auf 600 fl. jährlich.

Ich muß aber auch darauf hinweisen, welches die finanziellen Resultate des gestellten Antrages sein würden.

Selbst wenn ich nun annehme, daß von Seite der Kommission gewünscht wird, es solle durch die Schulbehörden und durch den Landesausschuß innerhalb der Grenzen, welche das gegenwärtige Gesetz steckt, eine Regulirung vorgenommen werden, so zwar, daß die gegenwärtig noch unbesetzten Stellen in den einzel-

nen Gehalisklassen besetzt würden, so würde sich herausstellen, daß 9 Stellen in der ersten, 66 in der zweiten, und 68 in der dritten Klasse zu besetzen wären.

Ich muß nun annehmen, daß bei solchen Gemeinden, welche in die erste Gehaltsklasse eingereiht werden sollen, das Schulwesen der Art entwickelt ist, daß mindestens eine fünfklassige Schule daselbst besteht, bei solchen Gemeinden, welche der zweiten Gehaltsklasse angehören, sollen mindestens eine vierklassige und daß endlich bei solchen Gemeinden, welche in die 3. Klasse einzureihen sind, eine dreiklassige Schule im Durchschnitt vorhanden ist.

Es würde mit Rücksicht daraus, daß jeder einzelne Lehrer um 100 fl. mehr bekäme, eine Vermehrung von 50000 bis 60000 fl. für diese Position allein sich ergeben.

Es muß nun weiter erwogen werden, daß die Einkünfte der Schule in stetem Sinken begriffen sind, insbesondere durch das im vorigen Jahre beschlossene Gesetz, wonach einzelnen Gemeinden bei der Pauschalirung des Schulgeldes bis 25 % Abstrich gegeben werden kann, wodurch bei einem Durchschnittsertrage des Schulgeldes in der Höhe von 1, 700 000 fl. 350. 000 fl. in die Schulkassen weniger einfließen werden.

Ueberdies steht aber auch die Frage in Verhandlung, das Schulgeld ganz aufzuheben; es droht also der Schule eine Einbuße von 1, 700. 000 fl. an eigenem Einkommen.

Daß dies nothwendiger Weise einen sehr gewichtigen Einfluß auf die Steuern und Zuschläge haben muß, versteht sich von selbst.

Wenn ich nun den Standpunkt festhalte, daß nicht bloß der Lehrergehalt allein für die Existenz des Lehrers maßgebend ist, sondern dass jeder Lehrer binnen 5 Jahren eine Quinquenalzulage von 10 % des Gehaltes bekommt, so ist mit Ausnahme von ganz jungen Lehrern wohl gar kein Lehrer lediglich auf den systemisirten Gehalt beschränkt. Diese jüngeren Persönlichkeiten aber, welche in einen Stand eintreten, denen kann wohl zugemuthet werden, daß sie in den ersten Jahren mit den geringeren Bezügen, welche systemisirt sind, sich begnügen. Es schrint mir auch, daß dieser Antrag der Schulkommission in einigem Widerspruche steht mit den Anschanungen, welche die Budgetkommission hat.

Die Budgetkommission hat wie in früheren Jahren so auch im heurigen Jahre eine Resolution beschlossen, gemäß welcher eine Enquete=Kommission einberufen werden soll, um zu untersuchen, wo Ersparungen im Schulhaushalte eintreten können. Wenn nun von Seite der Unterrichtskommission beantragt wird, die Ausgaben zu vermehren und es erfolgt dieses nach ihrem Antrage, der endlich doch einer Regulierung gleichkommt, so wird für diese Ersparungen wohl wenig Spielraum bleiben.

Ich muß noch ferner darauf aufmerksam machen, daß nach dem Gesetze die Durchführung der zeitweiligen Regulierung eine Aufgabe der Exekutiv=Behörden, nämlich des Landesschulrathes und des Landesausschusses ist, und wenn auch dem hohen Landtage immer unbenommen bleiben muß, feinem eigenen Organ, dem Landesausschusse, Aufträge zu geben und Wünsche gegenüber der Regierung auszusprechen, so scheint mir, daß wenn die vorliegenden Anträge angenommen werden, dieses eine direkte Aufforderung an die Gemeinden zu sein, ihre Gesuche einzubringen und um Erhöhung der Gehaltsklasse zu bitten.

Ich bitte nun zu bedenken, meine Herren, wenn von allen Gemeinden, welche nicht in der ersten Klasse sind, um das werden von 4400 und einigen Schulgemeinden über 3300 Gemeinden sein, Gesuche um Regulirung eingebracht werden, und der Landesschulrath und der Landesausschuß in der Lage ist, lediglich 9 Stellen in der ersten, 66 in der zweiten und 68 in der dritten Klasse zu vergeben, in welcher Weise diese Arbeit bewältigt werden soll. Es ist ja an und für sich schon die Pflicht, sowohl des Landesschulrathes als auch des Landesausschußes, dass dort, wo die Verhältnisse sich derartig gestaltet haben, dass die bestehende Eintheilung nicht den Verhältnissen, nicht der Zeit und nicht der Gerechtigkeit entsprechend ist, jene Veränderungen, die innerhalb des Gesetzes möglich sind, vorgenommen werden. Dass dieses geschieht, geht aus dem Schulberichte hervor.

Nach dem Stand vom 1. Jänner 1883 waren in der ersten Klasse 17, in der zweiten Klasse 62, in der dritten Klasse 73 Stellen offen, während heute in der ersten Klasse nur 9, in der dritten Klasse nur 68 Stellen offen sind.

Hieraus geht hervor, dass sowohl der Landesschulrath als auch der Landesausschuß der ihm obliegenden Pflicht vollkommen nachkommt

und sich dessen bewußt ist, dass dort, wo die Verhältnisse es nothwendig machen, auch eine zwischenweilige Regulirung stattfinden soll.

Es scheint mir nun, dass wenn der Antrag der Kommission angenommen würde, diese eine direkte Aufforderung an die Gemeinden wäre weitere Gesuche einzubringen.

Hierdurch wird ein neuer Sturm um Erhöhung der Gehaltsklassen losbrechen, und es wird nicht die Möglichkeit vorhanden sein, seitens der Behörden auf die ausgesprochenen Anforderungen einzugehen, beziehungsweise denselben zu entsprechen

Nachdem der Landesschulrath über wiederholte Anfragen des Landesausschußes sich dahin ausgesprochen hat, er finde die Zeit für eine vollkommene Regulirung; der Gehaltsklassen noch nicht gekommen, er würde sich jedoch veranlaßt sehen, in allen jenen Fallen, die dringend und nothwendig sind, die betreffenden Anträge zu stellen, so scheint mir die bisherige Gebahrung die richtige zu sein, und es würde die Annahme der Anträge, der Kommission nicht von guten Folgen sein.

Ich für meinen Theil sehe mich veranlaßt, gegen diesen Antrag der Kommission zu stimmen und überlasse es der Erwägung jedes Einzelnen, ob er mit Rücksicht auf die von mir entwickelten Verhältnisse und auf die von mir gezogenen Consequenzen und Schlussfolgerungen, sich bei der Abstimmung meinen Anschauungen anschließen will (Lebhaftes Bravo links).

Nejv. maršálek zem.: Nežli pokročíme v debatě dovoluji si oznámiti, že se ještě ke slovu přihlásil pro návrhy komise p. posl. Dr. Tilšer.

Er hat sich noch für die Anträge der Kommission eintragen lassen Abg. Tilscher.

Nyní dávám slovo prvnímu pro návrh zanešenému p. řečníku Dr. Palackému.

Posl. Dr. Palacký:

Slavný sněme! Pan řečník přede mnou obrátil debatu v obor, na který ho následovati nechci. Líčil totiž činnosť bývalého výboru zemského a bývalé zemské školní rady. Já nejsem nikdy přítelem rekriminací již z jedné dobré příčiny, poněvadž nepomáhají k ničemu, a nebudu ho tedy

na toto pole následovati Ba já chci uznati, že bude velmi těžko jak slav. vládě tak slav zemskému výboru vyhověti všem přáním, která obce v té záležitostí na něj vznesou. Vždyť leží před námi již větší počet žádostí nežli dle součtu p. bývalého referenta zemský výbor a vláda jsou s to povoliti.

Ale, pánové, já z toho nevyvádím že by se měla ta věc nechati tak, jak jest, já naopak vidím z hluboké nespokojenosti, která ve všech třídách s tím nynějším stavem jest mezi učitelstvem jak mezi obcemi a zkušenosti, které jsem sám nabyl, že třeba hledati zlo v jiné příčině, a sice v zákoně samém ze dne 18. prosince 1875, a sice v § 18. a poněvadž v druhém odstavci navrhuje komise revisi toho zákona, proto jsem se hlásil ke slovu, abych se tohoto odstavce v krátkosti zastal. Dovolte mi, abych co nestručněji vylíčil, co mám proti §. 18. tohoto zákona. Rozdělení obcí v Cechách dle platů učitelských na třídy platební učitelské dělo se dle mého náhledu na základech zastaralých, které ve dvojím ohledu nevyhovují nynějšímu stavu.

Dělo se totiž ponejprv na základě toho, že se myslilo, že jsou obce, kde jest živobytí o mnoho dražší než v jiných a tyhle třídy vlastně jsou příplatky drahotní (Theuerungsbeitrage). To myslím, pánové, že není dnes ve většině oprávněno. Vyjma Prahu, která dobrovolně dává učitelům takové příplatky, není toho příčiny. Železnice vyrovnaly všechny ceny potravin, oděvu atd. v celé zemi na tak stejné niveau, že není zákonní příčiny, aby se v tom ohledu více činil rozdíl.

A jakkoliv, pánové se nový zemský výbor jako starý namáhá, aby tomu vyhověli, jest to dle mého přesvědčení nemožno, aby našli spravedlnosť. A proč ne ? In natura non datur saltus. V přírodě není takového rozdílu, aby od jedné obce k druhé bylo všecko hned o 10 0/0 nebo 20 0/0 dražší.

Zprávě komise se vytýká, že v jedné obci jsou platy dražší než v druhé. To bylo a jest. Ale, pánové, to již musí tak býti, poněvadž nemůžeme všecky obce dáti ani do l. ani do 2. ani do 3. třídy. Příčina rozdílu není žádná, neboť na ven-

kove jest nyní všecko skoro tak drahé, jako v městech.

Druhá příčina jest ta, že myslím, že ethicky a morálně nedá se zastávati, že se má platiti učiteli ne podle zásluhy, nýbrž podle nahodilé věci, kde právě jest a kam se dostal někdy způsobem mimoděčným. Já myslím, že ve všem má panovati spravedlnost, každému dle jeho zásluh a dle stejného práva.

Pohleďme pánové, jak je to teď. Tady se říká "dle potřeby. "

Já nechci říkati, že je to jakýmsi vyzýváním učitelů: Mějte hodně potřeb, pak vám bude hodně dáno! Já myslím, že v tom ohledu bylo toho učiněno užívání i nadužívání, ale chci jen z drahé strany uznati, že platy ty i teď nejsou samy o sobe tak vysoké, aby vzbuzovaly obavu; neboť podučitel jeden, kterého mám v seznamu, a který 35 let sloužil. má dosud 350 zl.: tedy l zl. na 1 den. Nejvyšší plat 700 zl. obnáší 2 zl. denně. To ovšem není samo o sobě mnoho. Ale poměrně jest to ještě pravda, že v celku se to tak sumíruje, že zem této tíže ani unésti nemůže a dávám úplně bývalému pana referentovi v tom za pravdu, že nelze v tom směru dále jíti.

Proto právě bych to obrátil a vzal bych to ne podle té náhody, kde který učitel za platnosti zákona z roku 1875 se nacházel, nýbrž dle toho, jak jest zasloužilým, jak dlouho sloužil a s jakým prospěchem sloužil.

Já bych rád byl, aby ten katastr učitelský, kterého nestává při zemské školní radě, stával aby tak byla evidence!

Co se stane teď, pánové, nejzasloužilejšímu učiteli ? Můžete mu dáti zlatý kříž s korunou anebo bez koruny (veselosť), ale více ne. Hlavní odměnu, peněz, nemůžete mu dávati, nemáte k tomu fondu a nemáte k tomu práva (Oho!)

Poukazuje se na kvinkvenálky.

Kvinkvenálky dostane každý učitel, který ten čas ve službě vytrvá, a kdyby mně někdo odporoval, řekl bych mu, že znám případ, že kvinkvenálku dostal uči-

tel, který dítě byl tak ztýral, že 6 nedě leželo v nemocnici a nicméně dostal učitel ten kvinkvenálku, ačkoliv byl v discipliárnním vyšetřováni.

Kvinkvenálka tedy není odměnou za zásluhy služební. Měla by jí sice býti, ale není !

Pánové, já nečiním dnes ještě žádného určitého návrhu a sice z ohledu na učitelstvo samé, jehož se týče a které by se mělo samo ozvati a říci, co považuje za právo a spravedlnosť a s potěšením vítám to, že jsem slyšel, že byly petice podány od učitelských spolků.

Já pro dnes odporučuji návrhy komise, poněvadž se mi zdají spravedlivějšími a vedou spíše k cíli opravy než nynější stav, a zachovávám si, až učitelé se pronesou ve většině o opravě zákona roku 1875, že v pádu potřeb poskytnou jim pomoci dle zásady své rodiny. Svoji k svému! (Bravo!)

Nej. maršálek zemský.

Dávám slovo příštímu pánu, který jest zanesen pro návrhy komise a sice posl. prof. Tilšerovi.

P. posl. Tilšer. Sl. sněme! Budiž mi dovoleno co bývalému referentu v této záležitosti jen několik slov promluviti pro návrh komise školské a sice k doplnění toho, co p. řečník předemnou byl již vytkl.

Velectěný p. referent Dr. Volkelt činil zde ve svých výtkách námitky proti zákonu samému a tu lze uvážiti, že my ten zákon, který takových nesnází sebou nese, nedělali a že by z toho následovalo, když s provedením zákona takové obtíže a nesnesitelně velké výlohy jsou spojeny aniž by zároveň se mohlo vyhověti právu a spravedlnosti, Že úlohou slavného sněmu by mělo býti, aby ten zákon byl změněn.

Musím se přiznati, že kdybych já byl pči zdělání zákona v příčině platů učitelských zúčastněn, nikdy bych pro roztřídnění platů podle školních obcí jednotlivých nehorlil.

Pan referent pravil, že mladší učitelé mohou býti spokojeni s menším platem a

a že mimo ten plat, který jest se školní obcí spojen, mají učitelé ještě platy vedlejší.

Ale proti tomu ctění pánové, musím namítati, že podle nynějšího zákona mladší učitel, který přijde z paedagogia, nepřijde do té obce, která má plat nejmenší a jest ve čtvrté třídě, nýbrž podle nahodilých poměrů a okolností přijde také do třídy první, kdežto starší učitelé jsou v třídě čtvrté mnohdy na škole jednotřídní s prácemi největšími spojené.

Tedy právě v poukázání jeho vidí se nespravedlnosť a když by se na mládí neb stáří učitele mělo ohlížeti, pak by musel zákon ten tak zníti, aby učitelé vystupující z paedagogia měli těch nejmenších nároků a nejnižších platů, při čemž by kdyžby některý přišel na místa, kde jsou poměry drahotní nepříznivé, nalezl nápravy v tom, že by s místem tím byl spojen přídavek příbyteční, jak se to také v jiných stavech a úřadech vyskytuje.

Bývalý pan referent Dr. Volkelt snažil se vzbuditi pravou hrůzu před tím ohromným nákladem, jenž by se stal nutným, kdyby se návrh komise přijal, jenž se beztoho již tím zvětšil, že se školné paušaluje, ba on hrozil již nákladem jenž by povstal, když by se školné zrušilo.

Kdyby tomu vskutku bylo tak, pak by sotva někdo, kdo hájí práva poplatníků mohl pro návrh školské komise hlasovati.

Avšak tak hrozné to skutečně není Neboť na druhé straně musíme uvážiti, že již k možnému tomu nákladu při sdělání toho zákona pro určitý počet obcí v každé třídě musil býti vzat náležitý zřetel. Zejmena však k tomu musíme přihlednouti, že sl. zemská školní rada sama po prvním roztřídění škol v r. 1879 v dopisu na sl. zemský výbor v tom smyslu se vyslovila, - jak ve zprávě také jest uvedeno, - že při prvním roztřídění obcí školních do jednotlivých tříd platů učitelských se stala křivda, z čehož za potřebné uznala, aby tato křivda co možno brzy se upravila. Tenkráte vyslovila se zemská školní rada v tom smyslu, že by se měla revisi všeobecná předsevzíti hned po všeobecném sčítání lidu. A tu tážu se pánové, máme