IL

Die vorstehenden Daten find ein Spiegelbild jener gewaltigen Veränderungen, welche in unserem gesammten Erwerbs- und Verkehrsleben im Verlaufe der leiten Jahrzehnte vor sich gegangen sind; sie liefern aber auch verläßliche Handhaben für die Kritik der Rechtsprincipien unseres dermalgen Heimatswesen, unter deren Herrschaft ja diese gewaltige Bewegung sich vollzogen hatte. Bekanntlich kennt das Gesetz vom 3. Dezember 1863 betreffend die Regelung der Heimatsverhältnisse abgesehen von dem Erwerbe des Heimatsrechtes durch die Geburt, die Verehelichung oder die Erlangung eines öffentlichen Amtes nur noch die ausdrückliche Aufnahme in den Heimatsverband seitens der hiezu berechtigten Organe der Gemeindeverwaltung (§. 5 und 9), ohne jedoch irgend einen Rechtsanspruch auf dieselbe zu gewähren.

Den Inhalt des Heimatsrechtes bestimmt aber §. 1 mit den Worten: "Das Heimatrecht in einer Gemeinde gewährt in derselben das Recht des ungestörten Aufenthalts und den Anspruch auf Armenversorgung. " Das Recht der Einzelneu auf den unentziehbaren Aufenthalt in einer bestimmten Gemeinde ist nun allerdings ein nothwendiges Postulat aller administrativen Ordnung; allein es ist von geringem, Belang, ob Sich dieses

všeho administrativného pořádku, avšak na tom mnoho nesejde, zdali to právo zakládá se na př. na skutečnosti, že jsem se v jisté obci narodil z rodičů, kteří tam v čas mého narození domovské právo měli anebo jestli se zakládá na pobytu mém v určité obci trvavším jistou, zákonem stanovenou dobu. Avšak nebude podobně nezávazným rozdíl těchto způsob nabytí práva domovského, pokud zřetel svůj obrátíme ke druhému podstatnému účinku jeho, totiž k nároku na podporu chudinskou. Ze. stanoviska chudinství veřejného sluší tedy hlavně nynější podobu práva domovského u nás posuzovati, z toho stanoviska důležitosti přímo fundamentální nabývá otázka, má-li právo na podporu i na dál obmezeno zůstati na způsoby nabývací v zákoně z r. 1866 uznané, anebo má-li se podle výslovného dotazu vlády potud zejména změniti, že by se podle příkladu jiných zákonodárství právo domovské a s ním právo na chudinskou podporu nabývalo pobytem, který určitou dobu trval a jistým zákonným podmínkám vyhověl. Když se věc takto pojímá, pak stávají se zcela bezpodstatnými pochybnosti, vyslovené loňskou komisí ve příčině zásady tzv. podporního bydliště (str. 4. loňské zprávy). Vždyť přece o nic jiného neběží, než o to, zdali způsobové nabývání tzv. práva domovského i práv z něho plynoucích udaným spůsobem rozmnožiti mají čili nic. Proto nynější komise právě touto otázkou především a nejvíce se obírala, vidouc, kterak nejzávažnější stížnosti na platné předpisy práva domovského k té úvaze přímo nutkají.

Pohlédneme-li na číselné doklady o značných změnách v místním skupení obyvatelstva, jak jsme je výše sestavili, a ohlížíme-li se po příčinách těch změn, najdeme je snadno v nynějích poměrech výdělku a obchodu a v jejich právním základu. Podstatný obsah tohoto základu právního jest volnosť stěhování a usazování se a pak zásadně uznaná svoboda všeho soukromo-hospodářského života výdělkového. Dopravní prostředky nepřetržitě, se zdokonalují překonávají stále vydatněji překážky vadící plnému rozvoji té svobody a probouzejíce vznik nových středisk obchodu, otevírajíce nové příležitosti k výdělku a nové dráhy k odbytu aneb aspoň starým dávajíce podnět k

Recht beispielsweise aus die Abstammung von zur Zeit der Geburt in einem bestimmten Orte heimatsberechtigten Eltern oder auf einen Aufenthalt von bestimmter gesetzlicher Dauer gründet. Nicht so gleichgiltig wird der eine oder der andere von den angeführten Erwerbsgründen des Heimatsrechtes für die Frage über die zweite wesentliche Wirkung des Heimatsrechtes sein, für die Frage des Anspruchs auf Armenversorgung. Von diesem Standpuncte aus ist daher vorzüglich die Kritik des dermaligen Rehtszustandes zu üben, von diesem Gesichtspunkte aus erlangt die Frage fundamentale Bedeutung, ob das Unterstützungsrecht auf die Titel des Gesetzes vom J. 1863 auch weiterhin beschränkt bleiben solle oder ob dieselben - der ausdrücklichen Anfrage der Regierung gemäß - namentlich in der Richtung Zu ändern wären, daß nach dem Beispiele anderer Gesetzgebungen auch ein durch die Erfüllung gewisser gesetzlicher Bedingungen besonders qualificirter Aufenthalt von bestimmter Dauer das Heimats und damit das Unterstützungsrecht begründen würde. Wenn man die Frage so auffaßt, so werden die Bedenken, welche die vorjährige Kommission mit Rücksicht auf das Princip des Unterstützungswohnsitzes in formeller Beziehung ausgesprochen hat (S. 4 des vorjährigen Kommissionsberichtes) gegenstandslos. Handelt es sich denn doch um gar nichts anderes, als um die Frage, ob die Erwerbsgründe des sogenannten Heimatsrechtes und der daraus fließenden Rechtsansprüche nicht in der genannten Richtung zu ändern feien.

Deshalb hat die gegenwärtige Kommission gerade dieser Frage ihre hauptsächliche Aufmerksamkeit und die eingehendsten Erörterungen gewidmet und mußte dies in der That umsomehr, als ja die hauptsächlichen Gravamina gegen das bestehende Heimatsrecht direkt auf dieselbe hinweisen.

Wenn wir die oben zusammengestellten ziffermäßigen Nachweise über die namhaften Veränderungen in der lokalen Gruppirung der Bevölkerung näher in Betracht ziehen und nach deren Ursachen uns umsehen, so werden wir dieselben leicht in den heutigen Erwerbs- und Verkehrsverhältnissen und ihr r Rechtbasis entdecken. Der wesentliche Inhalt dieser Rechtbasis ist die Freizügigkeit und Niederlassungsfreiheit und die grundsätzlich eingeräumte Freiheit des gesaminten privatwirthschaftlichen Erwerbslebens. Ein unausgesetzt sich vervollkommendes Kommunikationdwesen bewältigt fortschreitend die Hindernisse der vollen Entfaltung dieser Freiheit, und indem es neue Verkehrsmittelpunkte, neue Erwerbsgelegenheiten, neue Absatzwege schafft oder bestehende Zur Entwickelung bringt, drängt es von selbst zu

rozkvětu, mocný popud zavdávají ke proměnám v místním rozdělení odvětví výrobních, při čemž rostoucí potřeba dělných rukou proud stěhování z krajin a míst obchodem výrobou chudých do bohatších. Nepřetržitý místní ruch zachvacující kruhy vždy širší, jest přirozený následek nynějších socialních a hospodářských poměrů Tisícové opouštějí dosadní stanoviska své činnosti, dosavadní střediska celého svého hospodářského bytí a zakládají na místech bližších neb vzdálenějších, často velmi odlehlých. Všecka hospodářská a společenská pojítka, která na dosavadní domov je poutala, jsou přetržena a prodlením řady let i sám ethetický obsah příslušnosti jejich k bývalému domovu vybledl a propadl promlčení. Ale zákon pokládá je na nových sídlech dosud formálně za cizince, nechce té změny dbáti a přese všecko přerušení někdejších vztahů mezi starým domovem a bývalým příslušníkem, nyní hospodářsky i socialně jemu odcizeným, uměle udržuje mezi nimi jedno pojítko, pojítko práva domovského i práva na podporu v něm spočívajícího. Však poměr ten jest pramenem hospodářské křivdy, mající dosah nemalý. Na tom místě, kde po léta a desítiletí nové hodnoty tvořil, jehož hospodářského prospívání byl spolustrůjcem, nesmí doufati člověk takový nuzného opatření, když nemoc, úraz neb stáří učiní ho ke prácí nespůsobilým, když smrtí jeho zanikne pramen výživy pro jeho rodinu, když krise neb váznoucí odbyt zničí mu příležitosť k výdělku. Naopak jest to péčí právě té obce, k níž on vskutkem dávno více nenáleží, kterou odcházeje o svou pracovní sílu zkrátil a kteráž - jakkoli nemá prostředku, aby mu odchod zabránila přec nemůže se sebe svaliti privilegium odiosum břemene chudinského. Tak rozdělil zákon světlo a stín nedopouštěje, aby nabyla platnost zásada dávky i odplaty i zde zajisté oprávněná. A oprávněná platnost této zásady porušuje se na úkor části slabší! I sebe povrchnější pohled na řadu politických okresů výše uvedenou poučí nás totiž, že právě ti okresové, kde převaha nepříslušníků jest poměrně největší, nalézají se v krajinách ve příčině hospodářské nejpokročilejších, kdežto ty, jež vykazují nejmenší procenta nepříslušníků, náležejí k nejchudším, hospodářsky nejméně vyvinutým.

Aenderungen der lokalen Vertheilung der produktionszweige, wobei das steigende Bedürfniß schaffender Hände den Strom der Zuwanderung aus verkehrs- und erwerbsärmeren Gegenden in verkehrs- und erwerbskräftigere weckt und wacherhält. Eine unaufhaltsame, Stets weitere Kreise erfassende örtliche Bewegung ist die natürliche Konsequenz der heutigen Sozialen und wirthschaftlichen Zustände. Tausende geben den bisherigen Standort ihrer Thätigkeit, den bisherigen Mittelpunkt ihrer gesammten wirthschaftlichen Sphäre auf und gründen an näheren und entfernteren, häusig au weit entlegenen Orten einn neuen. Alle wirthschaftlichen und gesellschaftlichen Baude, welche sie an die bisherige Heimat fesselten, sind gelöst und im Verlaufe einer Reihe von Jahren selbst der ethische Inhalt der Zugehörigkeit au die alte Heimat mehr oder minder verblichen und verjährt. Aber das Gesetz betrachtet sie am neuen Aufenthaltsorte immer noch formell als Fremdlinge, es hält dieser ganzen Sachlage zum Hohne und trotz des Bruchs aller sonstigen Beziehungen zwischen dem alten Heimatsorte und dessen ihm ökonomisch und sozial entrückten Angehörigen ein Band künstlich aufrecht, das Band des Heimatsrechtes und des daran hängenden Anspruches auf die eventuelle Armenverforgung. Hierin aber liegt die Quelle eines tief einschneidenden wirthschaftlichen Unrechts. Nicht an dem Orte, wo er durch Jahre, ja oft viele Jahrzehnte neue Werthe geschaffen, an dessen wirthschaftlichem Gedeihen er während dieser Zeit Mitarbeiter war, hat er für sich und seine Angehörigen die nothdürftige Versorgung durch das öffentliche Almosen zu erhoffen, wenn Krankheit, Unfall, Alter ihn erwerbsunfähig machen oder sein Tod die Unterhaltsquelle seiner Familie versiegen macht, wenn in Krisen und Absatzstockungen die Erwerbsgelegenheit aufhört. Vielmehr wird diejenige Gemeinde dazu angehalten, welcher er materiell längst nicht mehr angehört, welcher er durch seinen Abgang seine Arbeitskraft entzogen hatte und welche, obwohl sie kein Mittel hatte ihn am Abzuge zu hindem, dennoch das Privilegium odiosum der Armenlast von sich nicht wälzen kann, denn das Gesetz hat Licht und Schatten so vertheilt und den Grundsatz der Leistung und Gegenleistung zu der hier gewiß berichtigten Anwendung nicht gelangen lassen.

Und die Verletzung dieses Grundsatzes erfolgt zu Ungunsten des schwächeren Theiles. Ein auch noch so oberflächlicher Blick auf die Reihenfolge der oben angeführten Bezirkshauptmannschaften belehrt uns, daß diejenigen, in welchen das Uebergewicht der nichtzuständigen Anwesenden am stärksten ist, gerade die ökono-

Ale veliká část obyvatelstva nepříslušného, v hornických a průmyslových o kresích našich a v městech hospodářsky se vzmáhajících skládá se z dělníků a za nynějších poměrů mzdy nelze o tom pochybovati, že v četných odvětvích výroby i při sebe účinnější úpravě pojišťování dělnického nestačila by mzda na uhrazení všech prémií, zejména za účelem pojištění pro stáří a pro případ smrti; jinými slovy: práce svůj vlastní náklad neuhražuje úplně a společnost jest nucena, aby proti všem zásadám soukromohospodářského řádu doplnila, co se nedostává; jeť podpora chudinská, kteráž se dostává dělníku k práci nespůsobilému anebo jeho pozůstalým, namnoze jen doplněk nedostatečné mzdy poskytovaný společností, nikoliv podnikatelem. Ježto pak právní řád břímě chudinské ukládá a ze mnohých závažných důvodů ukládati musí obci dle platného práva rakouského, na základě zák. z r. 1863, tou obcí jest obec domovská tedy vyplývá z toho, co zde dovozeno, že nedoplatek mzdy stajený ve veřejné podpoře chudinské nesou na prospěch krajin a obcí vyvinutých a zámožných obce ve vývoji opozdilé, že nese jej na místě obce pobytu a výdělku obec domovská, jíž tato povinnost vzniká na základě skutečností zcela nahodilých. Toť kommunismus povahy nejpovážlivější, kterýž odstraniti náleží k prvním socialním úkolům našim.

Než není na tom dosti, že samým rozdělením břemene chudinského ukřivďuje se obci povinné; bezpráví zostřuje se ještě způsobem, jakým v takých případnostech podpora zhusta se udílí. Při chudých, od domovské obce vzdálených, vyšetřuje potřebu podpory cizí obec, obec pobytu, a poskytuje jim ji v té podobě a tou měrou, jakáž tam, v obci pobytu, jest obvyklá, ovšem na účet obce domovské. Dvojí při tom vzchází nebezpečí, předně: že vyšetří

misch fortgeschrittensten des Landes sind, wohingegen diejenigen, welche das geringste Procent der Personen der genannten Art aufweisen, den ärmsten, in der Entwickelung am meisten zurückstehenden Gegenden des Landes angehören.

Nun besteht gerade ein großer Theil der nichtzuständigen Bevölkerung in den bergbautreibenden und industriereichen Distrikten und speziell in den ökonomisch aufstrebenden Städten aus Arbeitern und bei der dermaligen Gestaltung der Lohnverhältnisse unterliegt es keinem Zweifel, daß in zahlreichen Beschäftigungszweigen der Arbeitslohn auch bei noch so wirksamer Regelung des Arbeiterversicherungswesens zur Deckung aller Prämien, insbesondere zum Zwecke der Alters- und Waisenversorgung, nicht hinreichen würde; mit anderen Worten: die Arbeit deckt ihre Kosten nicht vollkommen und die Gesellschaft sieht sich veranlaßt entgegen allen Prinzipien der privatwirthschaftlichen Verkehrsordnung die Sorge für den Rest selbst zu übernehmem; die Armenunterstützung, welche an arbeitsunfähige Arbeiter beziehungsweise deren Hinterbliebene geleistet wird, ist eine nicht vom Unternehmer, sondern von der Gesellschaft getragene Ergänzung des unzureichenden Lohnes. Da nun die bestehende Rechtsordnung die Pflicht der Armenpflege in erster Reihe der Gemeinde auferlegt und aus vielen gewichtigen Gründen auferlegen muß, das österreichische Recht dies dermalen der Heimatsgemeinde im Sinne des Gesetzes vom J. 1863 zur Aufgabe macht, so folgt aus dem soeben Dargelegten, daß die in Form der öffentlichen Armennnterstützung geleistete verdeckte Lohnzahlung zu Gunsten der entwickelteren und wohlhabenderen Gegenden und Gemeinden von den in der Entwicklung Zurückbleibenden, statt der Aufenthalts- d. i. Erwerbsgemeinde von der durch ganz zufällige Thatsachen kraft Gesetzes kompetenten Heimatsgemeinde getragen wird, ein Kommunismus der bedenklichensten Art, welchen zu beseitigen zu unseren wichtigsten sozialen Aufgaben gehören muß.

Doch nicht genug daran, daß schon die Thatsache ihrer Unterstützungspflicht selbst für die belastete Gemeinde auf diese Weise eine durch nichts gerechtfertigte Harte in sich birgt, auch die Art, in welcher in solchen Föllen die Versorgung der Armen vor sich geht, enthält für diese Gemeinde mannigfach nur eine Verschärfung der an sich sachlich ungerechtfertigten Last. Denn bei dem von seiner Heimatsgemeinde entfernten Unterstützungsbedürftigen untersucht die fremde Gemeinde seines Aufenthaltes, seine Bedürftigkeit und verpflegt ihn in der dortselbst üblichen Art

se potřeba podpory s menší obezřelostí, za druhé: že podpora bude nákladnější, neboť poskytne se tu z pravidla v penězích, kdežto by se v domovské obci stejně vydatná pomoc zjednala levněji buď menší sumou, nebo naturaliemi.

K těmto arciť nejzávažnějším nedostatkům platného zákona druží se další, totiž časté obtíže spojené s vyšetřením příslušnosti osob, jež dlouhou dobu z domovské obce jsou vzdáleny a po mnohých změnách místa pojednou nuceny jsou prokázati své právo domovské. Dne 31. prosince 1880 bylo v Čechách osob s nezjištěnou příslušnosti 15721.

Vývodům našim odporuje tvrzení zhusta slyšené a též z dobrých zdání některých zastupitelstev okresních ve zprávu loňské komise pojaté, že se "pořádným obyvatelům bez toho nečinívají obtíže, když jde o to, aby ve svazek domovský byli přijati" Zkušenosť tvrzení podobná vyvrací, i dostačí zde snad připomenouti, že podle cifer výše sdělených nepříslušné obyvatelstvo při sčítání r. 1869 v obcích přítomné, obnášelo 1. 37 milionu a že jeho v době od 1869 1880 ještě o 795. 986 osob přibylo, kdežto od 1. ledna 1871 až do posledního prosince 1880 událo se toliko 11. 083 výslovných přijetí ve svazek domovský.

i.

Neméně bezpostatné jest další tvrzení z téhož pramene plynoucí. Když se poukazuje k vysílení veliké části třídy dělnické v obcích cizích, tu prý nemá se zapomenouti, "že právě tato třída nazvíce ve své obci domovské se nemůže uživiti a že jí tedy cizí obec, kde ona bydlí, jenom dobrodiní prokazuje tím, že jí práci zaopatřuje. " Dobrodiní a prospěch jsou tu asi vzájemny. Či nespočívá již v samé skutečnosti, že obec pobytu cizího dělníka zaměstnává, mlčky učiněné přiznání, že jeho síla pracovní a jeho výkony tam jsou potřebny ?

auf Rechnung der Heimatsgemeinde, wobei die Gefahr vorliegt, daß in ersterer Beziehung weniger fürforglich vorgegangen, in der anderen Richtung aber die in der ortsüblichen Art gewährte Unterstützung kostspieliger sich gestaltet, als es in der Heiwatsgemeinde der Fall gewesen wäre, denn die Unterstützung wird dann immer in Geld gewährt, während sie in der Heimatsgemeinde entweder im Wege der wohlfeileren Naturalverpflegung oder wenigstens in gleich ausgiebigem Grade mit geringerem Geldbetrage bestritten worden wäre.

Zu diesen allerdings gewichtigsten Gebrechen des. geltenden Gesetzes gesellt sich ein weiteres, die häufigen Schwierigkeiten, den Heimatsort zu ermitteln bei Personen, welche oft durch Jahrzehnte von demselben abwesend sind und nach mannigfachen Ortswechseln plötzlich sich in die Lage versetzt sehen, sich über ihre Zuständigkeit auszuweisen. In der That Stand in Böhmen am 31. Dezember 1880 bei 15721 Personen das Heimatsrecht nicht fest.

Es ist im Widerspruche mit diesen Ausführungen von einzelnen Bezirksausschüßen geltend gemacht und im vorjährigen Kommissionsberichte angeführt worden, daß ja "ordentlichen Gemeindegenossen ohnehin bei der Aufnahme in den Gemeindeverband keine Schwierigkeiten gemacht werden. " Die Erfahrung lehrt bekanntlich ein Anderes und es genügt hier darauf hinzuweisen, daß gemäß den oben angeführten Daten nur die an den Zählungsorten nicht zuständige in anderen Orten des Landes heimatsberechtigte Bevölkerung am Zählungstage des Jahres 1869 1. 37 Millionen betragen, innerhalb des Zeitraumes 1869 bis 1880 um weitere 795986 Personen zugenommen hat, während in der Zeit vom 1. Jänner 1871 bis 31. Dezember 1880 blos 11083 ausdrückliche Aufnahmen in den Heimatsverband stattgefunden haben.

Nicht minder unstichhältig ist die weitere aus derselben Quelle stammende Behauptung es sei, wenn man auf die Entkräftung eines großen Theiles der arbeitenden Klasse in fremden Gemeinden hinweise, dementgegen Zu berücksichtigen, "daß sich eben diese Klasse in ihren Heimathsgemeinden zumeist nicht ernähren könnte und ihr daher die Fremde Aufenthaltsgemeinde nur eine Wohlthat durch Arbeitsverschaffung gewähre. "

Wohlthat und Feeiheit sind hier gewiß wechselseitig. Denn liegt nicht bereits in der Thatsache der Beschäftigung des fremden Arbeiters in der Aufenthaltsgemeinde das stillschweigende Bekenntniß, daß man seine Arbeitskraft und seine Leistungen dort brauche? -

Uvažujíc, že se to s nynějšími hospodářskými a společenskými řády nesnáší, aby dosavadní zásady práva domovského v platnosti zůstaly

a dokonale přesvědčena jsouc, že jinakou cestou nedá se odkliditi bezpráví, kteréž - jak vyloženo a obecně uznáno jest - s nynějším rozdělením chudinských břemen jest spojeno, a že rovněž jinak odstraniti nelze ostatní neshody nynějšího zřízení domovského,

i přihlížejíc konečně k tomu, že zákonodárství jiných pokročilých států, zejména Anglie, Francie a Německa přese všecky odchylky v jednotlivostech v té zásadě se shoduje, že víže právo na veřejnou chudinskou podporu na pobyt trvavší určitý čas. kterážto zásada i v samém právu rakouském dříve byla uznána:

prohlašuje komise, že je st to nezbytný důsledek nynějších výdělkových a obshodních poměrů naší země, aby se dosavadní způsobové nabývání práva domovského ještě o jeden rozmnožily, tak aby právo domovské nadál v obcích so nabývalo pobytem za jistých zákonných podmínek určitý čas trvajícím.

III.

Proti zavedení navrženého nového způsobu k nabytí práva domovského uvádějí se s jisté strany námitky, kteréž komise v bedlivou úvahu vzíti neopomenula. Poukazuje se totiž se strany těch obcí, kde průběhem let nepříslušného obyvatelstva nejvíce přibylo, k nebezpečím, kteráž by finančnímu hospodářství jejich vzešla z náhlého rozmnožení příslušníků s právem na eventualní podporu chudinskou. Toto nepopiratelné nebezpečí zvláště citelným se stává za nynější organisace výpomocných pokladen, jejíž chatrnost obecně jest uznána. Ty a podobné úvahy byly příčinou, že komise loňská ve zprávě své vys. sněmu podané sice uznala potřebu revise domovského zákona, avšak prohlásila, že ona dotud provésti se nedá, dokud nebude upravena záležitosť pojišťování dělnického a účastensví zaměstnatelů při něm a dokud se nezpůsobí důkladná oprava zákonodárství o veřejném chudinství, o hnancích a tulácích.

Getragen von der Erwägung, daß die Festhaltung an den Grundsätzen des dermalen geltenden Heimatsrechtes mit Rücksicht aus die Verhältniße unseres gesammten Erwerbs- und Verkehrslebens weiterhin unmöglich sei, und überzeugt, daß die Beseitigung der oben genügend begrüngeten und allseits als solche anerkannten Ungerechtigkeit in der Vertheilung der Kosten der öffentlichen Armenpflege, sowie der weiteren erwähnten Gebrechen des jetzigen Systems auf andere Weise nicht erreichtar sei und unter Berücksichtigung des Umstandes, daß ja auch die Gesetzgebung anderer forrtgeschrittener Staaten, namentlich Englands, Frankreichs und Deutschlands das Recht auf die Armenunterstützung trotz mannigfacher Abweichungen in den Detailbestimmungen durch einen unter gewissen gesetzlichen Bedingungen fortdauernden Aufenthalt von bestimmter gesetzlicher Dauer entstehen läßt, ein Grundsatz, der überdies auch der früheren österreichischen Gesetzgebung nicht fremd war, erklärt es die Kommission als unabweisbare, in den heutigen Erwerbs- und Verkehrsverhältnisien des Landes begründete Nothwendigkeit, daß den bish rigen Erwerbstiteln des Heimatsrechtes der unter bestimmten rechtlichen Voraussetzungen vollzogene Aufenthalt durch eine gesetzlich festzusetzende Reihe von Jahren als weiterer Erwerbsgrund angereiht werde.

III.

Der Einführung des soeben erwähnten neuen Erwerbstittels des Heimatsrechtes stellen sich von einer Seite gewisse Bedenken entgegen, welchen auch die Kommission nähere Aufmerksamkeit zuwenden mußte. Es wird nämlich von Seiten derjenigen Gemeinden in welchen im Laufe der Zeit die Anzahl der nichtzuständigen Einwohnersich am meisten vermehrt hat, auf die Gefahr hingewiesen, welche ihrem Haushalte durch einen plötzlichen namhaften Zuwachs an Heimatsberechtigten und daher eventuell Unterstützungsbedürftigen erwachsen müßte. Diese unleugbare Gefahr tritt angesichts der allseits anerkannten Mangelhaftigkeit in der Organisation unseres Arbeiter=Hilfskassenwesens besonders deutlich hervor. Erwägungen dieser Art ist es zuzuschreiben, daß die vorjährige Kommission in ihrem Berichte an den h. Landtag zwar die Nothwendigkeit, einer Revision des Heimathsgesetzes anerkannt, jedoch die Aenderung insolange für unthunlich erklärt hat, bevor nicht einerseits die Frage des Arbeiterversicherungswesens und der Betheiligung

I v lůně komise nynější vyslovili zástupci průmyslných měst podobné pochybnosti a přání, důraz zvláštní na to kladouce, že třeba jest stanoviti dříve zásady veřejného chudinství, než-li se přikročí k úpravě práva domovského.

Není však nesnadno poznati, že již z formálních příčin nemožno jest, aby se upravilo chudinství veřejné dříve, než-li se rozhodne o zásadách práva domovského. Neboť nynější předpisy o chudinství veřejném opírají se o právo domovské, zákonem z 3. prosince 1863 upravené (srovn. zejm. §§. l, 22, 28-30), jehož změna nad to ani v působnosť sněmu nespadá. Dokud se tedy neprovede změna příslušných norem říšského zákona o právu domovském, nelze vyříditi základní otázky práva chudinského, komu uložiti právo a komu povinnost k podpoře chudých a k revisi zemského zákona chudinského dotud přikročiti nelze. Sluší tedy na jiných cestách hledati prostředky, jakými by se slušně vyhovělo oněm oprávněným pochybnostem i nebude nesnadno jich nalézti. Komise má za to, že ve trojím směru lze nabýti záruky proti nebezpečí přetížení finančního následkem náhle rozmnoženého počtu osob k podporám chudinským oprávněných, totiž:

1. opatřením tím, aby byla možnost upraviti veřejné chudinství nežli v působnosť vejde ustanovení nového zákona o nabývání práva domovského pobytem určitého Času. Bude-li čas ten dostatečně dlouze vyměřen, tedy dosáhne se účelu dotčeného nejprostěji předpisem, že zákonná lhůta k vydržení práva domovského všem osobám v cizích místech dlícím běžeti počne teprv ode dne, kde nový zákon v působnosť vejde, takže možno bude mezi tím chudinství veřejné opraviti, než pro ty osoby zákonný Čas k nabytí příslušnosti se dovrší, než tedy změněné předpisy práva domovského pro záležitosti chudinské prakticky účinnými se stanou.

der Arbeitgeber an demselben geregelt und anderseits eine gründliche Verbesserung der Gesetzgebung über das Armen, Schub- und Vagabundenwesen durchgeführt ist.

Auch im Schoße der heurigen Kommission wurden seitens der Vertreter industrieller Städte gleiche Bedenken und ähnliche Wünsche eltend gemacht und insbesondere die Festsetzung von Prinzipien der öffentlichen Armenpflege vor der Regelung des Heimatswesens als notwendig erachtet.

Es läßt sich jedoch nicht verkennen, daß die endgiltige Feststellung der Grundsätze des Armenwesens vor der Entscheidung über das Heimatsrecht aus formellen Gründen unthunlich ist. Denn unsere bestehende Armengesetzgebung ist auf das durch das Gesetz vom 3. Dezember 1863 normirte Heimatsrecht basirt (Vergl. insbes. §§. 1, 22, 28-30), dessen Aenderung noch überdies außerhalb der Kompetenz des h Landtages liegt. Solange daher die reichsgesetzlichen Normen über das Heimatsrecht nicht entsprechende Umgestaltung erfahren haben, können die prinzipiellen Fragen des Armengesetzes, wem die Pflicht zur Armenunterstützung und wem das Recht auf dieselbe zusteht, nicht beantwortet, daher aus eine Revision des Landesgesetzes über die Armenpflege nicht eingegangen wirden.

Soll daher jenen unstreitig wohl begründeten Bedenken billige Rechnung getragen werden, so sind die Mittel hiezu auf anderen Wegen zu suchen und nicht schwer zu finden.

Die Kommission glaubt, daß eine Gewähr gegen die drohende finanzielle Uberlastung durch die plötzliche Vermehrung der Zahl der Unterstützungsberechtigten in dreifacher Richtung zu erzielen wäre, nämlich

1) indem Vorsorge getroffen würde, daß es möglich würde das Armenwesen regeln, bevor die gesetzliche Norm über die Ersitzung des Heimatsrechtes durch einen Aufenthalt von bestimmter gesetzlicher Dauer zur vollen Wirksamkeit gelangt. Dieses Ziel läßt sich - unter Voraussetzung einer hinreichend langen Ersitzungszeit - am einfachsten dadurch erreichen, daß der Lauf dieser Ersitzungszeit für alle derzeit in fremden Orten ansässigen Gemeindegenossen und Auswärtigen erst mit dem Tage der eingetretenen Wirksamkeit des neuen Heimats-Gesetzes beginnen würde, so daß in der Zwischenzeit bis zur Vollendung der das Heimatsrecht begründenden gesetzlichen Aufenthaltsdauer, also ehe die veränderten Grundsätze des Heimatsrechtes für die Armenpflege praktisch wirksam würden, die erwünschte Reform der Armengesetzgebung zuwege gebracht werden könnte;

Zmíněnou reformou chudinství veřejného samou, kterouž provésti bude zejména v tom směru, aby v těch případech, kde náklady chudinské určitou míru přesahují, subsidiarní pomoc okresu a země nastala. Již sice §§. 25 a 26 zemsk. zák. chudinského této pomoci se dotýkají, avšak nutno potřebí jest nových vhodných ustanovení, má-li myšlénka ta nějaké praktické váhy nabyti. Komise tomuto stanovisku svému vyhovuje návrhem resoluce, kterýž připojuje ke svým návrhům ve příčině upravení práva domovského, odporoučejíc jej vys. sněmu ke schválení.

3. Konečně opravou pojišťování dělnického, jejíž potřeba všeobecně so pociťuje a kterouž činitelé kompetentní již připravují. I když se opravou tou prozatím toliko v oboru pojišťování pro nemoc a úraz podaří uskutečniti, pokud možno všeobecně zásadu nuceného účastenství, bude toho následkem absorbce nějaké části veřejných nákladů chudinských. Vždyť náleží to k nejdůležitějším sociálně politickým úkolům doby přítomné, kterých význam i u nás se pochopuje, o čemž svědčí účastenství, jež v radě říšské k věci té se jeví. Zákonná možnost nabyti právo domovské pobytem určité doby bude bohdá v budoucnosti obcím podnětem, aby pečlivě dbaly svých povinností vzhledem k živnostenským pokladnám výpomocným, uložených jim §. 29 chudinsk. zákona pro král. české.

Tím vyvráceny jsou námitky, kteréž se pronášejí proti zavedení navrženého nového k způsobu nabytí práva domovského.

IV.

Nabyvše takto pevného zásadního stanoviska, musíme za účelem bližšího provedení v úvahu vzíti následovní otázky:

1. Jak se má vyměřiti čas pobytu, vedoucí k nabytí práva domovského.

Jakými dalšími ustanoveními má se podmíniti tento způsob nabytí práva domovského.

3. Co sluší ustanoviti o ztrátě práva domovského.

2)  durch die soeben berührte Reform selbst, Welche insbesondere auch in der Richtung vorzunehmen wäre, daß bei einer ein gewisses Maß überschreitenden Armenlast die bereits in den §§. 25. und 26. des Landesgesetzes über die Armenpflege vom 3. Dezember 1868 vorgesehene "subsidiarische Unterstützung" durch den Bezirk und das Land durch zweckentsprechende neue Bestimmungen wirksam gemacht würde. Die Kommission hat diesem Standpunkte durch die im Anschluß an ihre die Regulirung des Heimatsrechtes betreffenden Anträge dem hohen Landtage zur Annahme empfohlene Resolution

Rechnung getragen;

3)  schließlich durch die ja allgemein als dringend anerkannte und bereits von den kompetenten Faktoren vorbereitete Reform des Arbeiter=Versicherungswesens, welche - auch wenn sie vorderhand blos in dem Gebiete der Kranken= und Unsallsversicherung den Grundsatz des Kassenzwanges in möglichster Allgemeinheit zur Geltung brachte - die Absorbirung eines Theiles der Armenlast zur nothwendigen Folge haben müßte. Gehört dies noch zu den wichtigsten socialpolitischen Aufgaben der Gegenwart, für welche auch bei uns das Verständniß nicht mehr mangelt. Beweis dessen das Interresse, welches der beabsichtigten Regelung dieser Angelegenheit im Reichsrathe entgegengebracht wird.

Es ist dann für die Zukunft zu erwarten, daß die gesetzlich gewährte Möglichkeit das Heimatsrecht und damit den Anspruch auf Armenversorgung durch einen Aufenthalt von bestimmter Dauer zu erwerben, den Gemeinden selbst Veranlassung geben wird, den bereits durch den §. 29. des Armengesetzes für das Königreich Böhmen ihnen auferlegten Pflichten rücksichtlich der gewerblichen Hilfskassen strenger zu obliegen.

Hiemit erscheinen die Bedenken gegen die Einführung des oben näher bezeichneten neuen Erwerbstitels des Heimatsrechtes behoben.

IV.

Ist auf diese Weise ein fester principieller Ausgangspunkt gewonnen, so sind behufs näherer Ausführung hauptsächlich nachstehende Fragen in Erörterung zu ziehen:

1.    welchen Zeitraum soll die zum Erwerbe des Heimatsrechtes führende Aufenthaltsdauer umfassen;

2.    von welchen weiteren Bedingungen Ware hiebei der Erwerb des Heimatsrechtes abhängig zu machen;

ad. 1. Již návrhy těch okresních zastupitelstev, která se vyslovila pro zásadu, aby se právo domovské pobytem určité délky té doby; navrhováno 4, 6, 10, 15, 20 let. I v komisi nebylo v té příčině mínění souhlasného. O jedné věci jenom panovala shoda, že totiž z rozličných příčin jest nemožno ustanoviti lhůty tak krátké, jakéž zavedeny jsou ve příčině bydliště podporného v zákonodárství německém, francouzském a anglickém.

Tu hned v prvé řade bylo rozhodno, že běží u nás přechod ze stavu právního, ve kterém vůbec se neuznává nabytí domovského práva vydržením. I vyžaduje toho zvláště nezbytně slušný zřetel k městům a obcím s převahou obyvatelstva nepříslušného, aby stanovil termín delší. K opatrnosti vybízely též zkušenosti ciziny, zvlášťě Německa, kde dvouletá doba stanovena pro vydržení podporního bydliště zavdala podnět ke mnohým oprávněným námitkám a stížnostem.

Ačkoliv by důsledno a žádoucno bylo, vyhověti ustanovením krátké lhůty požadavkům hospodářského řádu založeného na zásadě svobody, přece nezbytným se objevil kompromis mezi těmito požadavky a úvahami právě uvedenými, ze kterých potřeba delšího terminu vysvítá.

Předmětem rozvažování dalšího byla otázka, má-li se činiti rozdíl mezi osobami které nesou daně přímé a přirážky obecní k nim, a těmi, kdož jich neplatí. Má-li se na zřeteli, že osoby platící přirážky obecní bezprostředně přispívají k uhrazení obecních výdajů, tedy zdá se býti odůvodněno, aby se pro ně kratší lhůta zavedla nežli pro ostatní, kteroužto zásadu nalézáme zejmena v domovském zákoně bavorském, jenž pro prvé uvedenou kategorii osob zavedl dobu 5letou, pro druhou však l0letou. Je-li z příčin dostatečně již objasněných nezbytno stanoviti lhůtu delší, tedy by se zavedením tohoto rozdílu aspoň jisté části obyvatelstva pojistilo dřívější nabytí práva

3. welche Bestimmungen sind rücksichtlich des Verlustes des Heimatsrechtes zu treffen.

ad 1. Bereits die Gutachten derjenigen Bezirksvertretungen, welche für das Princip der Erwerbung des Heimatsrechtes durch gewisse Aufenthaltsdauer sich ausgesprochen hatten, wichen in Bezug aus diese Zeitangabe sehr weit von einander ab; es wurden 4, 6, 10, 15, 20 Jahre in Vorschlag gebracht. Auch im Schoße der Kommission wurden diesbezüglich von einander abweichende Anträge gestellt. Über einen Punkt herrschte jedoch ziemliche Uebereinstimmung, daß es aus mannigfachen Gründen unthunlich sei, ähnlich kurze Fristen, wie sie für den Erwerb des Unterstützungswohnsitzes in der deutschen, französischen und englischen Gesetzgebung in Geltung stehen, auch in die österreichische einzuführen,

In erster Reihe mußte nämlich berücksichtigt Werden, daß es sich bei uns derzeit um den Uebergang von einem Rechtszustande handelt, in welchem der Erwerb des Heimatsrechtes durch Zeitablauf überhaupt nicht anerkannt ist. Insbesondere drängte hiebei die bereits näher erörterte Nothwendigkeit einer billigen Berücksichtigung der Städte und Gemeinden mit überwiegend unzuständiger Bevölkerung zur Festsetzung eines längeren Termins. Nicht minder mahnten die Erfahrung des Auslandes, namentlich Deutschlands, woselbst die zweijährige Ersitzungsfrist des Unterstützungswohnsitzes zu vielen berechtigten Einwänden und Klagen Anlaß gegeben hat, zur Vorsicht.

So erwünscht und folgerichtig es auch wäre, den Anforderungen einer aus dem Principe der Freiheit aufgebauten Erwerbs- und Verkehrsordnung durch Festsetzung eines kurzen Termins zu entsprechen, so erschien doch ein Kompromiß zwischen diesen Anforderungen und den vorstehenden, aus die Feststellung eines längeren Zeitraumes hinweisenden Erörterungen unausweichlich.

Gegenstand weiterer Erwägung war die Frage, ob in Bezug aus die Fristbestimmung nicht ein Unterschied zu machen Wäre zwischen Personen, welche direkte Steuern und namentlich Kommunalsteuern tragen, und solchen, bei welchen dies nicht der Fall ist. Die Erwägung, daß ja erstere an den Gemeindelasten unmittelbar participiren, legt es nahe, zu Gunsten solcher Personen eine kürzere Frist zu statuiren, ein Grundsatz, der namentlich im bairischen Heimatsgesetze Geltung gefunden, das für die erstgenannte Kategorie die Ersitzungszeit des Heimatsrechtes mit 5, für die zweite aber mit 10 Jahren eingeführt hat. Ist durch die sattsam erörteten Umstände die Feststellung einer längeren Zeitfrist geboten, so würde die An-

domovského a požadavkům svobody stěhování lépe by se vyhovělo. Přes to prohlásila se většina komise pro jednotnou lhůtu pro všecky osoby bez rozdílu. I když se totiž k tomu nehledí, že by vzbudil podobný rozdíl vzhledem k nynějším socialním protivám, bohužel též u nás již vyvinutým, prudký odpor v kruzích dělnictva, nelze přece popříti, že v příčině nabytí práva domovského sotva by se důsledně užiti dalo zásady, která jaksi dle pravidla "dávka za dávku" proti výkonům jednotlivce pro obec staví kratší vydržecí lhůtu domovského práva.

Známoť, že jest to celá třída lidí, kteří beze vší lhůty nabývají práva domovského pouhou skutečností, že dosazeni jsou v nějaký úřad veřejný, a právě oni, jak povědomo, osvobození jsou u nás od kommunalních dávek, vybíraných v podobě přirážek ke přímým daním státním. Nad to i dělník nese alespoň přirážky k daním nepřímým, namnoze pak, zvláště v městech, nese i přímé daně a přirážky jejich následkem přesunutí, což zejména platí o domovní dani činžovní. A je-li u osob, přímé daně platících, za příčinou jejich bezpečnějšího postavení hmotného méně nebezpečí, že budou potřebovati podpory veřejné, tož očekávati lze s jistotou, že připravovanou lepší organisací pojišťování dělnického (pokladen výpomocných) nebezpečí to i na straně dělníku se umenší Sluší ostatně uvážiti, že cesta ku právu domovskému prostředkem výslovného udělení jeho více méně výhradně otevřena jest a zůstane pouze třídě platící daně přímě.

Výsledek všech úvah zde uvedených byl, že většina komise uzavřela odporučiti přijetí jednotné, pro všecky osoby bez rozdílu platné lhůty k vydržení domovského práva, a to lhůty osmileté, tedy zdojnásobené lhůty §. 39., odst. 6. obecního zákona z r. 1859. dle kteréhož se právo domovské nabývalo čtvrletým pobytem

ad. 2. Jest na bíle dni, že pobyt, jenž k nabytí domovského práva vésti má, musí býti zvláště kvalifikován, t. j. musí na

nahme dieses Unterschiedes wenigstens für einen Theil der Bevölkerung ein früherer Erwerb des Heimatsrechtes gesichert und dadurch den Konsequenzen des Freizügigkeitsprincips besser Rechnung getragen. Die Mehrheit der Kommission sprach sich jedoch für die Unterschiedslose Feststellung einer einzigen Zeitfrist für alle Personen aus. Denn ganz abgesehen davon, daß ein derartiger Unterschied bei den auch bei uns leider vorhandenen socialen Differenzen auf den heftigsten Widerspruch in den Arbeiterkreisen stoßen dürfte, ist zu berücksichtigen, daß der Grundsatz, den Leistungen des Einzelnen für die Gemeinde gewissermaßen als Gegenleistung die kürzere Ersitzungsfrist des Heimatsrechtes entgegenzustellen, kaum folgerichtig angewandt zu werden vermöchte. Denn erstens gibt es eine ganze Klasse von Personen, welche ohne irgend eine Zeitsrift kraft der Thatsache ihrer Anstellung im öffentlichen Dienste das Heimatsrecht erwerben und gerade diese sind bekanntlich von den in der Form von Zuschlägen zu der direkten Staatssteuer erhobenen Kommunalabgaben befreit. Zweitens participirt auch der Arbeiter wenigstens an den Zuschlägen zur Verzehrungssteuer, außerdem aber, zumal in größeren Städten, häusig auch an den direkten Staatssteuern und ihren Zuschlagen durch das Mittel der Überwälzung namentlich der Hauszinssteuer. Und wenn einerseits bei direkten Steuerzahlern die Gefahr, daß sie der Armenfürsorge bedürftig werden könnten, mit Rücksicht auf ihre durchschnittlich gesicherte ökonomische Lage geringer ist, so ist anderseits zuversichtlich zu erwarten, daß die in Aussicht stehende bessere Organisation der Arbeiterversicherung (des Hilfskassenwesens) auch rücksichtlich der Arbeiter jene Gefahr eindämmen wird. Übrigens kommt die Möglichkeit das Heimatsrecht durch Verleihung zu erwerben erfahrungsgemäß mehr oder weniger ausschließlich der erstgenannten Kategorie von Personen zu Statten.