"Vláda se vyzývá, aby v příštím zasedání sněmovním podala sněmu předlohu na opravu chudinství veřejného. "

Pánové, myslím, že není tomu na újmu snad ta námitka, že se nebude věděti v příštím zasedání sněmovním, na jakých základech bude spracován domovský zákon. Myslím však, že ta námitka není důvodná, neboť toho zajisté nemůžeme očekávati aspoň s jakousi pravdě podobností, aby titul zaopatřování chudých byl změněn tak, jak je to ku př. v Německu.

Spíše můžeme předpokládati, že zůstane asi titul zaopatřování chudých tentýž, jako je doposud. Nutno však jest, aby vyslovena byla zásada o zaopatřování chudých, že není to jediná obec, které jest se starati o chudé, že jsou to po případě i kruhy širší, tedy okresy a zejména také země

Bude-li v tomto směru zákon na těchto zásadách o zaopatřování chudých změněn, pak zajisté odpadá větší díl obav, které zde ctěný p. purkmistr měst Pražských a zástupcové měst průmyslových a míst takových uvedli. Žádám tedy slav. sněm, aby návrh, který jsem si dovolil učiniti a kterým druhý odstavec návrhu sl. komise se mění, ráčil přijati.

Nejv. maršálek zemský: Prosím za návrh.

Pan Dr. Krofta činí návrh: "Druhý odstavec zníti má:

Vláda se vyzývá, aby v příštím zasedání sněmovním podala sněmu předlohu na opravu chudinství veřejného. "

Dr. Krofta stellt den Antrag: Der zweite Absatz habe zu lauten: "Die Regierung wird aufgefordert, in der nächsten Landtagssession

dem Landtage eine Vorlage über die Regelung des Armenwesens einzubringen. "

Ich werde die Unterstutzungsfrage stellen.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Prosím pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku. (Stalo se). Návrh je dostatečně podporován.

Er ist hinreichend unterstützt.

Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand von den Herren das Wort?

Jelikož nikdo více za slovo nežádá, prohlašuji debatu za ukončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschloffen.

Dávum závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. pn. Dr. Bráf: Přihlédnu především k tomu, co vážený p. posl. Bondy uvedl a navrhoval. Ctěný p. poslanec z části polemisoval proti jisté theorii v mé zprávě obsažené a já musím podotknouti, že ta theorie s návrhem, který on podal, nesouvisí. Budiž mi tedy prominuto, jestliže prohlašují, že já také zde se do této theorie nepustím, jsem ale ochoten velectěnému p. poslanci kdekoliv a kdykoliv mu bude libo o té věci pověděti více. Prohlašuji jen, že na tom, co jsem napsal, stojím a ani litery neodvolávám. Co se pak týče věcného návrhu, podotýkám tolik: My jsme již ve své zprávě uvedli důležitosť pojišťování dělnického, zdálo se nám ale, že není potřebí, aby se to formálně zvlášť uvádělo, poněvadž se rada říšská tou otázkou již zanáší. Jestliže to ale uspokojí více zástupce našich měst a jestliže se smím domnívati, že to bude větším popudem na říšské radě, tak nejsa sice komisí zmocněn, ale sám o sobě k návrhu p. Bondyho přistupuji. Za to lituji, že nemohu přistoupiti k návrhu, který podal vážený pan posl. Krofta. Tak, jak u nás zákonodárství o chudinském právu jest, spočívá na právu domovském a když chcete tedy vzhledem na změnu domovského práva zákonodarství chudinské změniti, ovšem musíte míti již tu trpělivosť, až zásady o právu domovském budou změněny.

Tady bohužel jiné cesty není a právě proto dovoluji si stručně prosit, abyste vzhledem k té formální nemožnosti jinak věc vyřídili, než právě my to navrhujeme, i v tomto posledním odstavci dali své votum návrhu komise, ku kterému tedy připojuje se návrh pana Bondyko.

Nejv. maršálek z.: Přejdeme k hlasování.

Jsou zde následující návrhy a sice: Návrh komise. K tomuto návrhu činí p. posl. Bondy dodatečný návrh.

P. Dr. Krofta pak činí návrh, který by znění odstavce poněkud změnil. Dám tedy hlasovati následovně a sice:

Prvé dám hlasovati o návrhu Dra. Krofty; pakli by tento návrh nebyl přijat, dám hlasovati o návrhu posl. Bondyho tím způsobem, že přečtu návrh komise s přivzetím návrhu posl. Bondyho a pakli by v tomto znění návrh nebyl přijat, dal bych hlasovati o návrhu komise, tak jak je vytištěn.

Ich werde die Abstimmung in folgender Weise vornehmen: Zunächst werde ich über den Abänderungsantrag des H. Abg. Krosta abstimmen lassen; sollte dieser Antrag nicht angenommen werden, so werde ich über den Antrag des H. Abg. Bondy in der Weise abstimmen lassen, daß ich das Alinea, sowie dasselbe mit Einschaltung des Bondyschen Antrages lauten Würde, zur Abstimmung bringe; sollte dasselbe in dieser Form nicht angenommen werden, so werde ich über den Kommissionsantrag, sowie derselbe gedruckt vorliegt, abstimmen lassen.

Dávám tedy napřed hlasovat o návrhu Dr. Krofty.

Návrh Dra Krofty zní:

"Vláda se vyzývá, aby v příštím zasedání sněmovním podala sněmu předlohu na opravu chudinství veřejného. "

Der Antrag des H. Abg. Krofta lautet:

Die hohe Regierung wird ausgefordert in der nächsten Landtagssession des hohen Landtages eine Vorlage wegen Regelung des Armenwesens einzubringen.

Žádám pány, kteří s tím návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herrn, welche diesem Antrag zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht).

(Stalo se).

Der Antrag ist abgelehnt.

Návrh jest odmítnut.

Nyní dám hlasovat o návrhu komise s přičiněním návrhu p. posl. Bondyho.

Pak by ten odstavec zněl následovně: (zvoní).

Vláda se vyzývá, aby zákonnité upravení pomocných pokladen dělnických k pojištění dělníků urychlila a v zasedání sněmovním, kteréž bezprostředně následovati bude po schválení nového zákona domovského podala sněmu předlohu na opravu chudinství veřejného.

Der Antrag der Kommission mit Hinzunahme des Zusatzantrages des Abg. Bondy würde lauten:

Die hohe Regierung wird aufgefordert eine gesetzliche Regelung des Arbeitshilfskassawesens (der Arbeiterversicherung) zu beschleunigen, um in der auf Votirung des neuen Heimathsgesetzes unmittelbar folgenden nächsten Landtagssession eine Vorlage über die Regelung des Armenwesens bei dem Landtage einzubringen.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku. (Stalo se. )

Jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Tím odpadá hlasování o návrhu komise, jak byl vytištěn a tím jest druhé čtení návrhů komise provedeno.

Die zweite Lesung ist zu Ende geführt.

Pan zpravodaj má slovo.

Zpravodaj p. posl. Dr. Bráf: Vzhledem k tomu, že se v textu návrhů našich žádná podstatná změna neprovedla, navrhuji, aby se hned přikročilo k třetímu čtení.

Berichterstatter Dr. Bráf. Mit Rücksicht

darauf, daß im Texte unserer Anträge keine Aenderung vorgenommen wurde, beantrage ich sofort die Vornahme der 3. Lesung.

Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter beantragt sofort in die 3. Lesung einzugehen.

Pan zpravodaj činí návrh, aby se hned přešlo k třetímu čtení.

Dám tedy o tomto návrhu hlasovati a prosím pány, kteří s tím souhlasí, aby toto dobrozdání se hned vyřídilo v třetím čtení, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche  diejenigen Herren, welche da-

mit einverstanden  sind, daß die Vorlage in 3.

Lesung beschloßen  werde, die Hand zu erheben.

(Geschieht. )

Sněm k tomu svolil.

Das. h. Haus hat seine Zustimmung hiezu gegeben.

Ich ersuche also diejenigen Herren, welche die Anträge der Kommission, wie dieselben aus der 2 Lesung hervorgegangen sind, daher mit dem Zusatze des H. Abgeordneten Bondy in 3 Lesung annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří v třetím čtení resoluci přijímají, by vyzdvihli ruku. (Stalo se. ) Jest přijato.

Es ist angenommen.

Tuším, že čas tak valně pokročil, že bude vhod, abych přistoupil k uzavření schůze.

Ich werde zum Schlüsse der Sitzung schreiten.

Příští schůze se bude odbývati zítra v 11 hodin.

Die nächste Sitzung findet morgen um 1 l Uhr statt.

Denní pořádek jest následující:

Zpráva školské komise o peticích za vřadění školních obcí do vyšší třídy služného učitelů.

Zpráva komise zemědělské v příčině zřízení zemědělského inženýrství v Cechách.

Pak předmět, který se nachází na dnešním denním pořádku co odstavec XI. totiž:

Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti v příčině určení přenešené působnosti obcí.

Zpráva komise pro záležitosti hypoteční banky o účtech závěrečných hypoteční banky pro království české za r. 1882.

Zpráva komise pro vládní předlohu v příčině některých opatření k zvelebení rybářství ve vnitrozemských vodách a po případě:

Zpráva komise pro věci hasičské v příčině přispívání společností pojišťovacích pro účele hasičské.

Auf die Tagesordnung setze ich folgende Gegenstände für die morgige um 11 Uhr stattfindende Sitzung:

1.     Erster Bericht der Schulkommission über die Petitionen um Versetzung von Schulgemeinden in höhere Lehrergehaltsklassen.

2.     Bericht der Kommission für Landeskulturaitgelegenheiten betreffend die Errichtung eines landeskulturtechnischen Bureaus in Prag.

3.     Der Gegenstand, welcher heute als 11. Punkt auf der Tagesordnung stand, der Bericht der Kommission für Bez. und Gemeindeangelegenheiten betreffend die Praecisirung des übertragenen Wirkungskreises der Gemeinden.

4.     Bericht des Kommission für Angelegenheiten der Hypothekenbank über den Rechnungsabschluß der böhmischen Hypothekenbank für das J. 1882.

5.     Bericht der Kommission über die Re-

gierungsvorlage betreffend die Maßregeln zur Hebung des Fischerei in den Binnengewässern und schließlich.

6. Bericht der Kommission für Angelegenheiten der Feuerwehr betreffend die Beitragsleistung der Feuerversicherungsanstalten für Feuerslöschzwecke.

Ich habe die Ehre außerdem noch mitzutheilen, daß zu einigen Kommissionen Einladungen mir gegeben worden sind. Die Budgetkommission hält Morgen Freitag um 9 Uhr Früh eine Sitzung.

Budžetní komise sejde se zejtra v pátek v 9 hodin ráno.

Stavební komise sejde se zejtra dne 3. ve 3 hod. odp.

Die Baukommission hält Morgen am 3. August um 3 Uhr Nachmittag eine Sitzung.

Die Schulkommission halt eine Sitzung Samstag am 4. August um 9 Uhr Früh.

Školská komise sejde se v sobotu dne 4. srpna v 9 hod. ráno.

Ich erkläre die Sitzung für geschloßen.

Prohlašuji schůzi za skončenou. (Konec schůze ve 3 hod. 50 min. )

Schluß der Sitzung um 3 Uhr 50 Minuten.

Dr. Herold, verifikátor.

Carl Erwein Graf Nostic, Verifikator.

Dr. Kiemann, Verificator.

Zpráva

komise, kteráž zvolena byla, aby se uradila o dobrém zdání k dotazu vlády ve příčině revise domovského zákona.

Slavný sněme!

Přípisem ze dne 17. června 1881 č. 3478 oznámilo c. k. místodržitelství z rozkazu vlády výboru zemskému, že "prodlením posledního zasedání sněmovního některá zastupitelstva zemská opětně poukázala k potřebě revise zákona o právu domovském daného dne 3. prosince 1863 č. 105 zák. říšs. žádajíce spolu aby říšské radě v brzku byla podána příslušná předloha vládní. "

I podotýká se tu výslovně: "Hledíc ke stadiu, ku kterému záležitost ta nyní dospěla, šlo by při revisi dotčeného zákona předem a. hlavně o to, zdali a pod jakými výminkami měla by se připustiti zásada, že také na nepřetržitém delším pobytu v některé obci zakládati se může právo domovské aneb titul k právu tomu, zásada to, se kterouž - jak známo - v rozličném způsobu setkáváme se již v různých starších zákonech, a to v konskripčním patentu z roku 1804 (§. 26. lit. b), v prozatímním zákonu obecním ze dne 17. března 1849 č. 170 zákonn. říšs., jenž ji obmezil na případ, když se kdo v obci trpí bez listu domovského, a též v obecním zákonu ze dne 15. dubna 1859 č. 58. říšsk. zák. (§. 39. č. 3). "

Bericht

der Kommission, welche in Folge der Anfrage

der Regierung bezüglich der Revision des Hei-

matsgesetzes über das hierüber zu erstattende

Gutachten zu berathen hatte.

Hoher Landtag!

Die k. k. Statthalterei hat mit Note vom 17. Juni 188l Z. 3478 dem böhmischen Landesausschuße im Auftrage der Regierung eröffnet, es sei im Laufe der vorhergegangenen Landtagssession "von Seite einzelner Landesvertretungen neuerlich auf die Notwendigkeit einer Revision des Heimatsgesetzes vom 3. Dezember 1863 RGB. Rr. 105 hingewiesen und die baldige Einbringung einer bezüglichen Regierungsvorlage im Reichsrathe in Anregung gebracht worden. " Dabei wird ausdrücklich hervorgehoben: "Nach dem Stadium, in welchem sich die Angelegenheit gegenwärtig befindet, würde es sich bei der Frage der Revision des Heimatgesetzes zunächst und vorzugsweise darum handeln, ob und unter welchen Modalitäten der Grundsatz Aufnahme Zu finden hätte, daß auch ein ununterbrochener längerer Aufenthalt in einer Gemeinde das Heimatsrecht in dieser Gemeinde oder den Titel zu demselben begründet, ein Grundsatz, welcher in verschiedener Art bekanntlich bereits in dem Konskriptionspatente vom J. 1804 (§. 26 b), eingeschränkt auf die Duldung ohne Heimatschein in dem provisorischen Gemeindegesetze vom 17. März 1849 RGB. Nr. 170, und auch in dem Gemeindegesetze vom 15. April 1859 RGB. N. 58 (§. 39 Z. 3) Ausdruck gefunden hat. "

Die Regierung stellte daher in der genannten Note das Ansuchen, der hohe Landtag möge

L

Zadaje přípisem k c. k. místodržitelství ze 20. července 1881 č. 18320/IV.

Vláda tedy přípisem vzpomenutým žádala, aby vysoký sněm na základě §. 19. č. 2 zems. zříz. dobré zdání své o té věci podal.

Za účelem sebrání materialu potřebného k naznačenému účelu opatřil sobě zemský výbor ještě téhož roku prostřednictvím c k. místodržitelství statistické výkazy úřadů politických o počtu výslovných přijetí ve svazek domovský, kteráž v době od 1. ledna 1871 do 31. prosince 1880 se stala, i pak o počtu těch, kdož během týchž let jakožto bezdomovci přikázáni byli se strany úřadů politických obcím jednotlivým, konečně o osobách, jejichž právo domovské za posledního sčítání obyvatelstva zjištěno nebylo; též vyžádal sobě dobrá zdání všech výborů okresních o zamýšlené opravě.

Pro krátkosť zasedání r. 1881 nebyl vys. sněm s to, aby dobrozdání svoje podal, pročež záležitosť ta roku minulého na doléhání vlády (přípisem c. k. místodržitelství z 1. září 1882 č. 7540) znova sněmu předložena; avšak zpráva komise k tomu účelu zvolené předložená dne 22. října 1882 ani tentokráte vyřízena nebyla.

Když po nových volbách nynější sněm se sestoupil, vláda přípisem c. k. místodržitelství ze dne 6. července 1883 č. 5046 opětně naléhala, aby se jí žádané dobré zdání podalo.

Komise nynějším sněmem k poradě o té věci a k podání návrhů zvolená předkládajíc vys. sněmu zprávu svou za potřebno uznává, aby hned z předu upozornila, že podstatně se odchýlila od návrhů obsažených ve zprávě komise loňské předložené, sub č. 235 sn. 1882, a to z příčin, kteréž bohdá vysvitnou z úvah zde níže položených. Tato přítomná zpráva předkem zabývati se bude statistickým materialem při sčítáních obyvatelstva získaným, pokud se úkolu komise dotýká, na to v úvahu se vezme otázka nabytí práva domovského pobytem určitý čas trvavším a pojedná se o námitkách, které se proti té zásadě vyslovují, načež po výkladu o zvláštních podmínkách a modalitách nabývání a pozbývání domovského práva následovati budou návrhy komise přesně formulované

Heimatsrechtes folgen dann die strikt formulirten Anträge der Kommission.

I.

In seiner Note an die k. k. Statthalterei vom 20. Juli 1881 Z. 18320/IV. 4551, mit über diese Frage sein. Gutachteo im Sinne des §. 19 Z. 2 der L. -D. abgeben.

Behufs Sammlung des für die Erstattung des verlangten Gutachtens nothwendigen Materials hat der Landesausschuß im selben Jahre durch Vermittlung der k. k. Statthalterei statistische Auswesse der politischen Bezirksbehörden über die in der Zeit vom 1. Jänner 1871 bis 31. December 1880 stattgefundenen ausdrücklichen Aufnahmen in den Gemeindeverband, sowie über die Anzahl der in demselben Zeitraume vorgekommenen behördlichen Zuweisungen von heimatslosen Personen an einzelne Gemeinden und schließlich über die Personen, deren Heimatsrecht zur Zeit der jüngsten Volkszählung nicht feststand, sich verschafft und die Gutachten sämmtlicher Bezirksausschüße über die vorzunehmende Reform eingeholt.

Nachdem in der kurzen Jahressitzung 1881 der hohe Landtag nicht in die Lage gekommen war, sein Gutachten abgeben zu können, wurde im Vorjahre über Urgenz der Regierung (Note der k. k. Statth. vom 1. Sept. 1882 Z. 7540) die Angelegenheit neuerlich dem hohen Landtage vorgelegt, jedoch kam der am 22. Oktober 1882 erstattete Bericht der vom vorjährigen Landtage ad hoc gewählten Kommission auch diesmal nicht zur Erledigung.

Bei Zusammentritt des neugewählten Landtages hat die Regierung mit Zuschrift der k. k. Statthalterei vom 6. Juli 1883 Z. 5046 die Erstattung des gewünschten Gutachtens neue, dings urgirt.

Indem die zur Berathung dieser Angelegenheit und Erstattung von Anträgen bestellte Kommission dem hohen Hause ihren Bericht vorlegt, erachtet es dieselbe für nothwendig gleich im vorauszu bemerken, daß sie aus Gründen, welche aus der hier folgenden Darstellung erhellen dürften, von den Anträgen des sub. Nr. 235 L. 1882 vorliegenden Berichtes der vorjährigen Kommission wesentlich abgewichen ist, In den Ausführungen des gegenwärtigen Berichtes foll zunächst den statistischen Ergebnissen der Bevölkerungsaufnahme, insoweit dieselben die Aufgabe der Kommission tangiren, nähere Aufmerksamkeit zugewendet hierauf die Frage des Erwerbs des Heimatsrechts durch bestimmten Zeitablauf und dann die Einwendungen gegen die Einführung dieses Grundsatzes in Erwägung gezogen werden: den Auseinandersetzungen betreffs der näheren Bedingungen und Modalitäten des Erwerbes und Verlustes des

4551 o sdělení dat statistických týkajících se poměrů příslušnosti dobře poznal výbor zemský, kterak by důležito bylo pro posouzení záležitosti, o niž jde, "kdyby se zjistilo, že za platnosti nynějšího zákona v obyvatelstvu v obcích přítomném číselný poměr příslušných a nepříslušných v neprospěch oněch podstatně se pošinul ba že snad ve mnohých a to právě nejznačnějších obcích počet přítomných příslušníků značně předstižen jest počtem přítomných společníků obce a přespolních, kterýžto poměr by potrvati nemohl bez újmy pro zdárný vývoj záležitostí obecních.

Zatím vydány byly v objemné publikaci úřadní definitivně zjištěné "výsledky sčítání obyvatelstva v Čechách provedeného na základě stavu, který byl dne 31. prosince 1880" (Vídeň 1882) i podávají na tu otázku odpověď jasnou a poučnou.

Přihlédneme-li především jen k výsledku konečnému a srovnáme jej s příslušnými ciframi ze sčítání dřívějších, shledáme, že z přítomného obyvatelstva v obcích počítaného bylo osob

nepříslušných jenž měli právo domovské	v jiných zemích korunních*)	17370	20460	46680	*) Číslo pro rok 1857. udané vztahuje se k celému mocnářství, čísla pro r. 1869. a 1880. pouze na země v říš. radě zastoupené.
	v jiných obcích země	523230	1370340	2166326
v obcích těch příslušných		4155183	3698516	3314257
roku		1857	1869	1880

welcher um die Mittheilung der die Zuständigkeitsverhältnisse betreffenden Daten ersucht wurde, hat der Landesausschuß richtig erkannt, wie belangreich es für die Beurtheilung der in Frage stehenden Angelegeuheit wäre, "wenn sichergestellt würde, daß unter der Geltung des damaligen Gesetzes das Verhältaiß der Heimatsberechtigten und der Auswärtigen innerhalb der in einer Gemeinde anwesenden Bevölkerung bezüglich der uummerischen Stärke wesentlich zu Uugunsten der ersteren verschoben, ja daß vielleicht in vielen gerade der bedeutendstein Gemeinden die Anzahl der anwesenden Gemeindeangehörigen von der Anzahl der anwesenden Gemeindegenossen und Auswärtigen weitaus übertoffen werde, ein Verhältniß, welches auf die Dauer mit der gedeihlichen Entwickelung des Gemeindewesens unvereinbar wäre. "

Die feither in einer umfassenden Publikation der k. k. statistischen Centralkommission herausgegebenen, definitiv festgestellten "Ergebnisse der nach dem Stand vom 31. D e c e m b e r 1880 in Böhmen ausgeführten Zählung der Bevölkerung" (Wien 1882) haben auf diese Frage eine eben so klare als lehrreiche Antwort geliefert.

Ziehen wir zunächst das Gesammtresultat in Betracht und vergleichen dasselbe mit den entsprechenden Ziffern der früheren Zählungen, so finden wir, daß unter den in den Zählungsgemeinden Anwesenden gezählt wurden:

Nichtzustandige mit dem Heimatsrechte in anderen Gemein- in anderen den des Landes Kronländern *)	17370	20460	46680	*) Die Ziffer für 1858 bezieht sich auf die ganze Monarchie, diejenigen für 1869 und 1880 bloß auf die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder.
	523230	1370340	2166326
in den Zahlungsgemeinden Zuständige	4155183	3698516	3314257
im Jahre	1857	1869	1880

Přes to, že počet obyvatelstva celkem značně vzrostl, zmenšil se tedy počet osob příslušných v obcích, kde se sčítalo, od r. 1857 o 20. 3 0/0, od r. 1869 o 10. 5 0/0 Za to obyvatelstva nepříslušného způsobem úžasným v obcích přibývá. Kdežto roku 1869 celkem obnášelo jen něco přes třetinu (37. 6 0/0) zjištěného počtu přítomných příslušníků, dosáhlo r. 1880 již 66. 7 0/0 počtu toho a bylo čtyřikrát větší nežli roku 1857. Kdoby z toho nepoznal, že rychlými kroky blížíme se momentu, kde nepříslušníci počtem se vyrovnají příslušníkům a brzo je předstihnou, jestliže potrvá stav práva nynější. Vždyť takový poměr nepříznivý vskutku již nastal v Rakousích Dolních, kdež na 100 přítomných příslušníků připadá 121 nepříslušných občanů státních!

Avšak přítok a odtok obyvatelstva v obcích jednotlivých a celých krajinách země naší není stejnoměrný. Blíže přihlédnouce k podrobným udáním podle politických okresů, poznáme, že v obou městech s vlastním statutem a v 28 hejtmanstvích poměr nepříslušníků k obyvatelům příslušným více méně nad průměr zemský se povznáší. Na 100 přítomných příslušníků připadá totiž průměrem přítomných nepříslušných občanů státních

v Praze... 242. 5, v Liberci... 99. 2,

a v okresním hejtmanství

karlínském.	268. 3	libereck. (pro okolí)	84. 1
smíchovském	202. 7	lounském..	832
teplickém..	168. 7	mělnickém	81. 4
ústeck. n. L.	140. 2	trutnovském	81. 4
žateckém..	1334	roudnickém.	80. 7
mosteckém	123. 5	chebském	79. 9
slánském..	108. 2	jabloneckém	79
plzeňském	99. 2	kutnohorském	76. 9
podbořansk..	96. 2	budějovickém	74. 1
stříbrském	93. 9	kolínském	73. 4
chomutovsk.	93. 3	českobrodsk.	73. 3
mladobolesl.	93. 2	čáslavském.	69
karlovarském	89. 4	královédvor.	68. 4
litoměřickém	88. 2	královéhrad.	67. 2.

V dalších 21 hejtmanstvích sestupuje poměr nepříslušníků ke příslušným týmž

Es stellt sich demnach im Jahre 1880 bei namhaft gestiegener Gesamtzahl der Bevölkerung die Ziffer der in den Zählungsorten anwesenden Zuständigen um 20. 3 0/0 geringer heraus, als im J. 1857, sie hat seit 1869 um 10. 5 0/0 abgenommen. Dieser Thatsache steht ein überraschend mächtiges Anwachsen der nichtzuständigen Bevölkerung entgegen. Während dieselbe im Jahre 1869 etwas mehr als den dritten Theil (37. 6 0/0) der ermittelten Zahl der anwesenden Heimatsberechtigten betragen hatte, erreicht sie im J. 1880 bereits 66. 7 0/0 dieser Zahl und ist viermal so groß, als im Jahre 1857. Wer sollte daraus nicht entnehmen, daß wir - unter Voraussetzung des Fortbestandes des gegenwärtigen Rechtszustandes - mit raschen Schritten dem Zeitpunkte entgegengehen, wo die Zahl der Nichtzuständigen diejenige der Zuständigen im Ganzen erreichen und bald überragen müßte, ein Verhältniß, welches in Niederösterreich bereits vorhanden ist, indem daselbst aus 100 anwesende Zuständige 121 nicht zuständige österreichische Staatsbürger entfallen.

Allein der Strom der Zu- und Abgänge in den einzelnen Gemeinden und ganzen Gegenden des Landes vertheilt sich nicht gleichmäßig. Wenn wir ins nähere Detail eingehend die diesbezüglichen Daten nach den einzelnen politischen Bezirken ins Auge fassen, so finden wir, daß das Verhältniß der Nichtzuständigen zu den Zuständigen in 28 Bezirkshauptmannschasten und den beiden Städten mit eigenem Statut mehr oder weniger über den Landesdurchschnitt sich erhebt. Auf 100 anwesende Zuständige entfallen nämlich durchschnittlich anwesende nichtzuständige österreichische Staatsbürger in

Prag.... 2425 Reichenberg.. 99. 2

und in den Bezirkshauptmannschaften

Karolinenthal.	268. 3	Reichen. (Umgeb. ) 84. 1
Smichov	203. 7	Laun... 83. 2
Teplitz..,	168. 7	Melnik,.. 81. 4
Aussig..	140. 2	Trautenau.. 81. 4
Saaz..,	133. 4	Raudnitz,.. 80. 7
Brüx...	123. 5	Eger.... 79. 8
Schlau...	108. 2	Gablonz... 79
Pilsen...	99. 2	Kuttenberg.. 76. 9
Podersam..	9. 2	Budweis.. 74. 1
Mies...	93. 9	Kolin... 73. 4
Komotau..	93. 3	B. Brod.. 73. 3
Jungbunzlau.	93 2	Časlau... 69
Karlsbad..	89. 4	Königinhof.. 68. 4
Leitmeritz..	88. 2	Königgrätz.. 66. 2.

In 21 weiteren Vezirkshauptmannschaften bewegt sich das in gleicher Weise zum Ausdruck

spůsobem vyjádřený postupně s 65. 8 k 50. 4 procenta; jsoutě to řadou hejtmanství

pardubické	65. 8	benešovské	545
příbramské	64. 1	jičínské	54. 3
poděbradské	63. 4	novobydžovské	53. 8
písecké	60. 7	českolipské	53. 2
tepelské	59. 3	děčínské	52. 2
falknovské	59. 2	německobrodské 51. 9
hořovické	57. 4	selčanské	51. 6
rumburské	57. 4	klatovské	51. 2
žlutické	57. 1	královické	505
mnichovohrad.	56. 7	vrchlabské	50. 4
chrudimské	55. 2

Zbývá tudíž jen 40 hejtmanství, ve kterých nepříslušní státní občané nedosahují polovice počtu přítomných příslušníků. Na 100 přítomných majících v obci právo domovské připadá průměrem nepříslušných občanů státních v hejtmanství:

krumlovském	49. 8	broumovském	44. 2
táborském	49. 6	ašském	43. 4
sušickém	49. 1	třeboňském	414
kadaňském	49. 1	horšovotýnském 40. 5
rakovnickém	48. 9	pelhřimovském	39. 5
dubském	48. 9	kaplickém	39. 4
polenském	48. 6	prachatickém	38. 6
turnovském	48. 2	šluknovském	37. 6
semilském	47. 6	jindřichohrad	35. 5
milevském	47. 1	plánském	35
ledečském	47	žamberském	34. 9
přestickém	46. 1	jilemnickém	34. 5
vltavotýnském	46	kraslickém	33. 9
vysokomýtském	46	domažlickém	32. 9
strakonickém	45. 9	jablonském	31
friedlandském	45. 7	tachovském	30. 6
rychnovském	454	litomyšlském	29. 8
novoměstském	45	poličském	27. 6
chotěbořském	44. 8	lanškrounském	26. 4
blatenském	44. 2	jáchymovském	24. 6

Různosti již zde ostře vystupující patrně podoby ještě příkřejší by nabyly, kdybychom se obírati chtěli poměry v jednotlivých obcích, čehož zde pominouti hodláme. Shledali bychom, jak povážlivě skrovný jest na mnoze počet příslušníků proti počtu společníků obce a přespolních. Vždyť jsou obce, kde obnáší obyvatelstvo příslušné i s připočtěním přechodně nepřítomných sotva čtvrtinu, ba někdy méně než desítinu všech přítomných vůbec, tak na př. v Teplicích 21, na Kladně 14. 6, v Duchcově 13. 2, v Libni 11. 5, na Smíchově

gebrachte Verhältniß der Zahl der nichtzuständigen Staatsbürger zu derjenigen der Zustündigen zwischen 65. 8 bis 50. 4 Procent. Es sind dies der Neihe nach:

Pardubitz	65. 8	Beneschau	54. 5
Přibram	641	Jičín	54. 3
Poděbrad	63. 4	Reubydžow	53. 8
Pisek	60. 7	B. Leipa	53. 2
Tepl	59. 3	Tetschen	52. 2
Falkenan	59. 3	D. Brod	51. 9
Hořovic	57. 4	Selčan	51. 6
Rumburg	57. 4	Klattau	51. 1
Luditz	57. 1	Kralovic	50. 5
Münchengrätz	56. 7	Hohenelbe	50. 4
Chrudim	55 2

Es bleiben, also blos 40 Bezirkshauptmannschäften, in welchen die nichtzuständigen Staatsbürger weniger als die Hälfte der anwesenden Zuständigen betragen. Es entfallen nämlich auf 100 anwesende Heimatsberechtigte anwesende nichtzuständige Staatsbürger in der Bezirkshauptmannfchaft;

Krumau	49. 8	Braunau	44. 2
Tabor	49. 6	Asch	43. 4
Schüttenhofen	49. 1	Wittingau	41. 4
Kaaden	49. 4	Bischof=Teinitz	40. 5
Rakonitz	48. 9	Pilgram	39. 5
Dauba	48. 9	Kaplitz	39. 4
Polna	48. 6	Prachatitz	38. 6
Turnau	48. 9	Schluckenau	37. 6
Semil	47. 6	Neuhaus	35. 6
Mühlhausen	47. 1	Plan	35
Ledeč	47	Seuftenberg	34. 9
Přestic	46. 1	Starkenbäch	34. 6
Moldauthein	46	Graslitz	33. 9
Hohenmanth	46	Taus	32. 9
Srakonic	45. 9	Gabel	34
Friedland	457	Tachau	30. 6
Reichenau	454	Leitomyschl	29. 8
Neustadt a. M.	45	Polička	27. 6
Chotěboř	44. 8	Landskron	26. 4
Blatna	44. 2	Joachimsthal	24. 6

Selbstverständlich würden sich die hier bereits scharf hervortretenden Verschiedenheiten noch greller gestalten, wenn wir - eine Aufgabe, von welcher wir Umgang nehmen - auf die Lage der Dinge in den einzelnen eingehen wollten. Mitunter ist da die Zahl der Gemeindeangehörigen gegenüber derjenigen der Gemeindegenossen und Auswärtigen eine bedenklich geringe, giebt es doch Gemeinden, in welchen die Zahl der einheimischen (zuständigen) Vevölkerung mit Einschluß der voräbergehend Abwesenden kaum ein Viertel, ja solche, wo dieselbe nicht einmal ein Zehntel der gesammten anwesenden Bevölkerung beträgt, so beispielsweise in Teplitz 21 %, in Kladno 14. 6 in Dux 13. 2, in

9. 1. ve Vinohradech toliko 12 a v Žižkově dokonce jen 0. 65 %.

Data, kteráž jsme tu uvedli, potvrzují způsobem věru nechybným domněnku zemského výboru vyslovenou ve přípise výše dotčeném.

Však, aby obraz byl úplným, potřebí jest ještě uvážiti, jak značný jest počet osob v Čechách příslušných, které hlavně za účelem výdělku v jiných zemích předlitavských se zdržují. Při posledním sčítání obyvatelstva napočítáno jich 455. 203, z nichž plné dvě třetiny zdržují se v Dolních Rakousích. Přirovnáme-li toto číslo příslušnému z r. 1869 (133. 122), objeví se přírůstek 290 procent! Uvedeno již, že dne 31. prosince 1880 v Čechách přítomno bylo toliko 46. 680 osob příslušných v jiných zemích rakouských, kdežto r. 1869 napožítáno jich 20. 460.

II.

V číslech předvedených zrcadlí se onen mocný převrat, který průběhem desítiletí posledních nastal ve všem našem životě výdělkovém a obchodním; avšak ona podávají též bezpečnou oporu pro p. souzení zásad dosavadního práva domovského, za jejichž platnosti veliké ty proměny se udály. Známo jest, že podle zákona domovského ze dne 3. prosince 1863 nabývá se právo domovské toliko narozením, provdáním se, nabytím veřejného úřadu anebo výslovným udělením se strany příslušných orgánů obecní správy, na kteréžto udělení však zákon nikomu právního nároku něposkytuje. Obsah práva domovského stanoví pak §. 1. dom. zák. slovy následujícími: Právo domovské v obci přináší s sebou právo, že ten, kdo je má, může se nepřerušeně v ní zdržovati, a schudl li by, zaopatření žádati.

Právo jedotlivce na nerušitelný pobyt v určité obci jest arci nezbytný postulat

Lieben 11. 5, in Smichow 9. 1, in den Weinbergen nur l. 2, in Žižkov sogar bloß 0. 65 Procent!

In der That ist durch die angeführten Daten die in der öberwähnten Note des Landesausschusses ausgesprochene Vermuthung in unzweideutigster Weise bestätigt.

Doch um das hier entrollte Bild zu vervollständigen, ist es noch nöthig die Zahl derjenigen in einzelnen Gemeinden Böhmens zuständigen Personen in Betracht zu ziehen, welche überwiegend um des Erwerbes Willen in anderen Kronländern des Reiches den Aufenthalt haben.

Bei Gelegenheit der letzten Volkszählung wurden 455. 203 solche Personen ermittelt, wovon volle zwei Dritttheie an Niederösterreich entfallen. Gegenüber der entsprechenden Zahl des Jahres 1869 (133. 122) ist das eine Steigerung um 290 Procent! Hingegen belief sich die Zahl der in Böhmen anwesenden in andere Kronländer Zuständigen im 1880 auf bloß 46. 680 gegenüber von 20. 460 dieser Art im J. 1869 gezählten.