Pánové, tato myšlénka od nás již dávno zastávaná a již formulovaná, byla v novější době od některých mužů německých - o jichž upřímném němectví pochybovati nelze, - od mužů to svobodomyslných opět přijata a postavena za nejlepší prostředek vyrovnání a já mohu (nečitateľné), že k upřímnému našemu potěšení, neboť mám za to, že hlavně touto
cestou se uklidí spory národní a že touto cestou je možno tento spor ukončiti a jednomu a druhému národu dáti úplné zabezpečční jeho národnosti. (Výborně! Výborně !)
Pánové, já nemohu než Vám uvésti na mysl a žádati Vás, abyste to mezi sebou zrale uvážili, zdali bychom tou cestou nepřišli k míru v zemi.
Avšak pánové, tou cestou majorisování, jak někteří z Vás se domnívají přijíti k cíli, k cíli nikdy nepřijdeme. My jsme své cti a svým zájmům vázáni a svou povinnosti k svému národu, nikdy od té zásady neupouštěti, ten boj o stejné právo neustále prováděti a tak dlouho držeti, pokud nám nebude stejné právo zabezpečeno. (Výborně, Výborně!)
Ale pánové, myslím tedy, že bychom měli obě stany hledět, abychom se v těch otázkách dohodli jako dobrovolnou smlouvou.
Mezi Vámi jsou někteří, kteří celý konstitutionalismus abych tak řekl chtějí obrátili na ruby.
Aristoteles žádal, aby vláda náležela nejmoudřejším a nejspravedlivějším. Pánové, to jest ideál, kterýž ovšem se nedá provésti, ale nejnovější konstitutionalismus vychází bezpochyby od toho domnění, že lid volící poslance a zástupce své svobodně, zvolí zajisté ty nejmoudřejší, nejspravedlivější, - postavil za zásadu: že má rozhodovati ve státě majorita; princip konstitutionalismu a moderní doby je teda vláda majority.
Vy ale pánové jste chtěli ten konstitutionalismus jak pravím, postaviti na hlavu, Vy chcete udělat ústavnosť, konstitutionalismus, vládu minority nad majoritou, Vy chcete právo založiti křivdou, svobodu násilím.
Pánové, tou cestou nepřijdem k cíli. My chceme jej docíliti vydatnou ochranou minority.
Myslím, že nám tedy všem záleží na tom, abychom spor mezi sebou vyřídili na tomto spravedlivém základě.
My vidíme pánové, že v nynějším volebním řádu a v ústavě naší zemské jsou udělány takové zásady a takové hradby, že proti Vašemu odporu opravu volebního řádu ve všech podstatných částech provésti nemůžeme. Ale pánové, proti tomu postavme my své přesvědčení, že svatá moc práva vždy konečně si zjedná průchodu, ať již způsobem tím neb oním.
Fata viam invenient! Pánové, buďte
ubezpečeni, že i vy tuto hradbu, tuto bastillu křivdy proti nám věčně nebudete moci udržeti (Výborně !) a že budete před veřejnou nevolí takřka celého světa přinuceni, ustoupiti od této křivdy (Výborně!) a jestliže dobrovolně od toho neupustíte, a já bych si to přál, pánové, především, abyste upustili, neboť takové dobrovolné upuštěni od křivdy bylo by nejlepší zárukou svornosti obou kmenů pro budoucnost ! (Výborně!) pro mír a blaho vlasti naší; ale jesliže vy dobrovolně od této křivdy neupustíte, mám za to, že mocí událostí a mocí poměrů konečně v té věci udělá pořádek tak nebo tak a třeba takovým spůsobem, že nám to oběma milo nebude.
My, jak pravím, o toto právo své a tu spravedlnosť musíme dále bojovati, ale věřte mi, oběma nám bylo by po našem přesvědčení spasitelnější, kdybychom se dobrovolně a jako praví bratří dohodli My máme za to, že to není tak těžké.
Pánové my v té věci co lidé dobré vůle potřebujeme se držeti jen jednoho pravidla a jedné zásady, kterou i zvěčnělý můj otec Palacký zastupoval a vám na mysl přiváděl, zásadu, která jest konečně základem všeho práva, zásadu: "Nečiň jinému, čeho nechceš, aby tobě bylo činěno. " (Výborně!) I pánové v tomto duchu učení křesťanského odporučuji vám návrh svůj. (Výborně! potlesk ve sněmovně a na galerii. )
Nejv. maršálek zemský: Dle jednacího řádu může býti při prvním čtení návrhu rokování o otázce formální, avšak ne o hlavní věci.
Nach der Geschäftsordnung kann bei der ersten Lesung eines Antrages nur eine formelle Debatte, aber keineswegs eine Debatte über die Hauptfrage stattfinden. Nach Vorausschickung dieser Bemerkung erlaube ich mir die Frage, ob jemand das Wort begehrt.
Dovoluji si učiniti dotaz, zda-li někdo žádá za slovo. Jelikož nikdo nežádá za slovo, přejdeme k hlasováni.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Pan posl. Rieger činí ve formálním ohledu návrh, aby jeho návrh byl odkázán k předběžné poradě a podání návrhu komisi 15členné zvolené kuriemi po 5 členech z celého sněmu.
Der H. Abgeordnete Dr. Rieger stellt in formeller Beziehung den Antrag: Sein Antrag wolle zur Vorberathung einer Kommission von 15 Mitgliedern, welche von den Kurien zu je 5 Mitgliedern, welche aus dem ganzen Hause zu wählen seien, zugewiesen werden. Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří souhlasí s tímto návrhem, aby vyzdvihli ruku. (Děje se. )
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádostech obcí Choťánek, Manětína, Plané, Dubé a Smiřic za povolení k vybírání poplatků za přijímání do svazbu domovského.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über die Gesuche der Gemeinden Chotanek, Manetin, Plan, Eichwald und Smiřitz um Bewillegung zur Einhebung von Taxen für die Aufnahme in den Heimatsverband. Hr. Dr. Žáček ist Berichterstatter.
Dávám slovo p. zpravodaji dnu Fáčkovi.
Zpravodaj Dr. F á č e k (čte): Slavný sněme! Obce Choťánky v okresu Poděbrad ském, Manětín v okresu Manětínském, Planá v okresu Planském, Dubí v okresu Teplickém a Smiřice v okresu Jaroměřském žádají, aby se jim povolilo vybírati poplotky za výslovné přijímání do svazku domovského a sice;
v obci Choťánkách poplatek. 50 zl.
v obci Manětínské poplatky:
od osob v I. sboru volícím... 30 zl.
ve II. sboru volícím..... 20 zl.
ve III. sboru volícím..... 10 zl.
v obci Plané poplatek... 50 zl.
v obci Dubí poplatky:
od osob v I. sboru volícím.. . 150 zl.
od osob v II. sboru volícím.. . 100 zl.
od osob ve III. sboru volicím. . 50 zl.
v obci Smiřické poplatky:
od osob v I. sboru volícím... 40 zl.
od osob ve II. sboru volícím.. 30 zl.
od osob ve III. sboru volícím.. 20 zl.
Zastupitelstva všech těchto obcí usnesla se řádně o vybírání těchto poplatků, usnešení jejich byla řádně vyhlásena a nebyly proti nim žádné námitky podány.
Obci Choťánské povoleno bylo podle zemského zákona ze dne 13. září 1880 č. 62 zem. zák. vybírati poplatky za udělení práva domovského a sice od osob, které volí
v I. volícím sboru......20 zl.
ve II. volícím sboru.....15 zl.
ve III. volícím sboru.... 10 zl.
Bude-li vyhověno nynější žádosti této obce, aby mohla za přijetí do svazku domovského vybírati poplatek 40 zl. bez rozdílu, ve kterém sboru volicím volí osoba, jež se má do svazku domovského přijmouti, má ovšem sejíti s povoleni, ježto jí bylo dotčeným zemským zákonem uděleno k vybírám poplatků dle toho, ke kterému sboru volícímu ta osoba náleží.
Komise pro záležitosti okresní a obecní srovnávajíc se s návrhem zemského výboru činí návrh:
Slavný sněm raciž se usnésti o tuto osnovu zákona:
Nejv. z maršálek: Komise činí návrh, aby slavný snem se usnesl o předložené osnově zákona.
Die Commission stellt den Antrag: Das h. Haus wolle den im gedruckten Berichte vorliegenden Gesetze entwurf annehmen.
Jelikož tento zákon pozůstává z více odstavců, zahajuji debatu generalní.
Ich eröffne die Generaldebatte.
Jelikož nikdo se k tomu nehlásí přejdeme k debatě specialní.
Nachdem sich in der Generaldebatte niemand Zum Worte meldet, übergehen wir zur Specialdebatte.
Zpravodaj Dr. Fáček (čte): Obci Chotánkám dává se povolení k vybírání poplatku.........40 zl.
obci Manětínu k vybírání poplatků od osob, ježto volí zl. sboru volícím v sumě... 30 zl.
ve II. sboru volícím v sumě.. 20 zl. ve III. sboru volícím v sumě.. 10 zl.
obci Plané k vybíráni poplatku 50zl.,
obci Dubí k vybírání poplatků od osob, ježto volí:
v I. sboru volícím v sumě... 150 zl. ve II. sboru volícím v sumě.. 100 zl. ve III. sboru volícím v sumě.. 50 zl.
a obci Smiřicům k vybírání poplatků od osob, ježto volí:
v I. sboru volícím v sumě.. . 40 zl.
ve II. sboru volicím v sumě. . 30 zl.
ve III. sboru volícím v sumě. . 20 zl.
Zákon tento má vejíti v platnosť toho dne, kterého bude vyhlášen.
Der Gemeinde Chotánek wird die Bewillung ertheilt zur Einhebung einer Gebühr von ...........40 fl.
Der Gemeinde Manetin zur Einhebung einer Gebühr:
von Personen im 1. Wahlkörper von 30 fl. ,, 2. " " 20 fl.
,, ,, ,, 3. ,, ,, 10 fl.
Der Gemeinde Plan zur Einhebung einer Gebühr von.........50 fl.
Der Gemeinde Eichwald zur Einhebung einer Gebühr
von Personen im 1. Wahlkörper von 150 fl. " 2 " " 100 fl.
,, ,, ,, 3. ,, ,, 50 fl.
und der Gemeinde Smiřic zur Einhebung einer Gebühr
von Personen im 1. Wahlkörper von 40 fl. ,,,,,, 2. " " 30 fl.
,, 3. " ,, 20 fl.
Dieses Gesetz mitt mit dem Tage der Kundmachung in Wirsamkeit.
Oberstlandmarschall: Verlangt jemand däs Wore zu dem eben verlesenen Theile des Gesetzentwurfes ?
Žádá někdo za slovo, k té části osnovy zákona, která právě byla přečtěna. (Nikdo se nehlásí).
Jelikož nikdo nežádá za slovo, přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Žádám pány, kteří s návrhem komise souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Anträgen der Kommission in jenem Theile, welcher in dem gedruckten Berichte mit den Worten: "Der Gemeinde Chotánek" anfängt und mit den Worten "mit dem Tage der Kundmachung in Wirksamkeit" schließt, zustimmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří jsou pro tento návrh, nechť pozdvihnou ruku. (Děje se. ) Jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Zpráv. Fáček čte: Tímto zákonem pozbyti má zemský zákon ze dne 13. září 1880 číslo 62 zák. zem. jímžto bylo obci Choťánkám povoleno vybírati poplatky za udílení práva domovského, své moci a platnosti.
Durch dieses Gesetz tritt das Landesgesetz vom 13. September 1880 Nr. 62 L. -G. -Bl., durch welches der Gemeinde Chotánek die Bewilligung zur Einhebung von Gebühren für die Aufnahme in den Heimatsverband ertheilt worden ist, außer Kraft und Wirksamkeit.
Nejv. maršálek zemsk.: Žádá někdo za slovo ke konečnému odstavci osnovy?
Verlangt Jemand zum letzten Absatze des Gesetzentwurfes das Wort ?
Prosím pány, kteří souhlasí s tímto návrhem, nechť pozdvihnou ruku.
Ich bitte die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Angenommen.
Návrh jest přijat.
Zpráv. Fáček čte:
Zákon daný dne..... platný pro království České, kterým uděluje se obcím Choťánkám v okresu Poděbradském, Manětínu v okresu téhož jména, Plané v okresu téhož jména, Dubí v okresu Teplickém a Smiřicům v okresu Jaroměř-
ském povolení k vybírání poplatků za výslovné přijímání do svazku domovského.
Gesetz vom.....
wirksam für das Königreich Böhmen, womit den Gemeinden Chotánek im Bezirke Poděbrad, Manetin im Bezirke gleichen Namens Plan im Bezirke gleichen Namens, Eichwald im Bezirke Teplitz und Smiřic im Bezirke Jaroměř die Bewilligung zur Einhebung von Gebühren für die ausdrückliche Aufnahme in den Heimatsverband ertheilt wird.
K návrhu sněmu Mého král. českého vidí se Mi dáti povolení obcím Choťánkám v okresu Poděbradském, Manětínu v okresu téhož jména, Plané v okresu téhož jména. Dubí v okresu Teplickém a Smiřicům v okresu Jaroměřském k vybírání poplatků za výslovné přijímání do svazku domovského a sice:
Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich den Gemeinden Chotánek im Bezirke Poděbrad, Manetin im Bezirke gleichen Namens, Plan im Bezirke gleichen Namens, Eichwald im Bezirke Teplitz und Smiřic im Bezirke Jaroměř die Einhebung von Gebühren für die ausdrückliche Aufnahme in den Heimatsverband zu bewilligen, und zwar:
Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand zu dem Titel, Eingange und ersten Absatze des Gesetzentwurfes das Wort ?
Žádá někdo k titulu, začátku a prvnímu odstavci osnovy zákona za slovo? (Nikdo se nehlásí. )
Přejdeme k hlasováni.
Prosím pány, kteří souhlasí s návrhem jak jest vytištěný, nechť vyzdvihnou ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage, sowie er gedruckt vorliegt, zustimmen, die Hand zu erheben.
Jest přijato.
Der Antrag ist angenommen.
Berichterst. Fáček: Ich erlaube mir, die dritte Lesung zu beantragen.
Dovoluji sobě učiniti návrh na třetí čteni.
Nejv. maršálek zems.: Pan zpravodaj navrhuje třetí čtění.
Der Herr Berichterstatter beantragt, es möge sogleich in die dritte Lesung eingegangen werden. Wenn dagegen keine Einsprache erhoben wird, so werde ich darüber abstimmen lassen, und ich ersuche diejenigen Herren, welche damit einverstanden sind, dass die dritte Lesung sofort vorgenommen werde, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří s tím souhlasí, aby bylo třetí čtění hned předsevzato, aby vyzdvihli ruku.
(Děje se.
Geschieht. )
Jest přijato.
Angenommen.
Žádám ony pány, kteří přijímají osnovu zákona, jak v druhém čtění přijata byla také v třetím čtení, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche das Gesetz in dritter Lesung annehmen wollen, die Hand zu erheben.
(Geschieht.
Stává se. )
Jest přijato.
Angenommen.
Damit ist dieser Gegenstand erledigt.
Příští předmět denního pořádku jest zpráva komise zemědělské v příčině naložení se subvencí 5000 zl. k podporování účelů zemědělských na rok 1882 povolené.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Landesculturkommission über die Verwendung der zu Landeskulturzwecken überhaupt für das Jahr 1882 bewilligten Subvention von 5000 fl.
Berichterstatter ist der Abg. Freiherr von Berlepsch. Ich ertheile ihm das Wort.
Berichterst. Abg. Freih. v. Berlepsch (liest): Hoher Landtag! Mittelst Bericht vom 4. Juli l. J. Zahl 228 hat der Landesausschuß den Verwendungs=Ausweis über die vom hohen Landtag zur Förderung von Landeskulturzwecken überhaupt - für das Jahr 1882 bewilligte Subvention pr 5000 fl. vorgelegt.
Die Verwendung dieser 5000 fl. erfolgte in folgenden Posten:
1. An Erhaltungskosten für die Civil= Hufbeschlagsschule in Karolinenthal, und zwar für Reparaturen und Instandhaltung der
Werkzeuge. Anschaffung von Kohle, dann Remunerationen für Ertheilung des Unterrichtes und Vornahme der Prüfungen......fl.. 607. 87
ferner für Neuanschaffungen von Blasbälgen, Platten, eines Amboßes und Herstellung eines Dunstschlauches... fl 189. 35
In Summa für die Civilhufbeschlagschule. fl. 797. 22
2. Zum Ankaufe von Zuchtstieren für Sprungstationen und zur Hebung der Viehzucht. fl. 2000. -
3 Zu Aufforstungszwecken, und zwar:
a) Zur Bestreitung der Erhaltungskosten für Waldbaumschulen des politischen Bezirkes Kruman......fl. 474. 06
b) desgl. in Außergefild und Buchwald. fl. 121. 76
c) desgl in Kruman und Kalsching... fl. 143.
d) desgl. im Bezirke Pürglitz.....fl. 33. 26
e) desgl. in der Gemeinde Leskau... fl. 100. - fl. 872. 08
4. Dem Curatorium der höheren landw. Landeslehranstalt in Tetschen-Liebwerd zur Bestreitung der anläßlich der Beschickung der Triester Ausstellung erwachsenen Auslagen der Betrag von... fl. 800. -
5) Für Anschaffung von Musterplanen landw. Bauten zur Bertheilung an die Bezirksausschüsse fl. 30. 70
6. Zur Ereirung von Stipendien zum Besuche des praktischen Wiesenbaukurses aus der Domäne
Nachod......... fl. 500. -
Summa.. fl. 5000. -
wodurch der für das Jahr 1882 bewilligte Subventionsbetrag pr. 5000 fl. ausgewiesen erscheint. -
Die Landeskultur-Kommission stellt den Antrag, der hohe Landtag wolle diesen Bericht zur genehmigenden Kenntniß nehmen.
Sn. sekr. Sládek: Komise pro záležitosti zemědělské činí návrh: Sl. sněme račiž tuto zprávu k vědomosti přijmouti a schváliti.
Nejv. maršálek zem.: K této záležitosti se přihlásil k slovu a sice pro návrh komise pan poslanec Teklý.
Es hat sich in dieser Angelegenheit und zwar für den Antrag der Kommission Abgdt. Teklý zum Worte gemeldet.
Dávám slovo p. poslanci Teklému.
Posl. pan Teklý. Sl. sněme! Máme před sebou zprávu komise pro záležitosti zeměvzdělání o zprávě zemského výboru, jak bylo naloženo se subvencí 5000 zl. kterou sl. sněm povolil na rok 1882 k podporování účelů zemědělských. Komise pro záležitosti zemědělské činí návrh: Slavný sněme račiž tuto zprávu k vědomosti přijmouti a schváliti.
Příčina, proč jsem se k slovu přihlásil, není, abych mluvil proti návrhu zemědělské komise, které nic jiného nezbývalo, nežli přijmouti to, co odstupující zemský výbor navrhuje. Příčina, proč o slovo jsem žádal, jest, abych upozornil sl. sněm na to, jak mnohé častky z této skrovné subvence k účelům zemědělským věnované, nebylo dosti účelně použito hledě k 4. odstavci této zprávy, kde se uvádí, Že kuratoriu vyššího hospodářského ústavu zemského v Děčíně-Libverdě na uhražení výloh, jež mu vzešly z obeslání výstavy zemské uděleno 800 zl. Zato nebyla, slav. sněme, českému ústavu též zemskému, vyššímu hospodářskému ústavu v Táboře k témuž účelu věnována žádná částka. Sl. Sněme! Chovám to přesvědčení, že nebyla ta subvence určena k tomu, aby hospodářské ústavy, ať již s vyučovací řečí českou neb německou, súčastňovaly se výstav zemských v cizích zemích odbývaných. Jaký prospěch má z toho ústav a jaký prospěch naše vlast, když vyšší hospodářský zemský ústav súčastněn byl na výstavě v Terstu?
Podle mého zdání, a mám za to, že není mylné, nevyplynul ani zemi a ani samému ústavu žádný patrný prospěch. A dejme tomu, že s mnohé strany by se uznávala nutnost obeslání některé zemské výstavy, pak, slavný sněme, má každému ústavu poskytnuta býti možnost, aby súčastniti se mohl na kolbišti veřejném, tak aby předešlo se mylnému mínění, že jen německý ústav hospodářský dovede nás v cizině důstojně representovati (výborně).
V 6. odstavci podané zprávy vykazuje
se 500 zl. na založení několika stipendií k návštěvě praktického kursu lukařského na panství Náchodském. Na první pohled zdá se, že částky 500 zl. účelně bylo použito, neboť skutečně nedostává se nám zkušených lukařů, avšak praktickým kursem lukařským v Náchodě odbývaným se jich pohříchu nedoděláme a to z té jednoduché příčiny, protože učitel, jemuž řízení toho praktického běhu lukařského svěřeno jest, není, slav. sněme, ani jazyka českého znalý. (Slyšte. )
Následky toho, že učitel jemuž je svěřena správa kursu lukařského, znalý není jazyka českého, záhy se dostavily, neb dva stipendisté, jazyka německého neznalí poznavše, že na ústavě takovém nemohou se ničemu přiučiti, uznali za vhodné po čtyřdenním pobytu zříci se nároku na udělené stipendium a opustili Náchod.
Slavný sněme, mám za to, že zemský výbor přihlížeti má, aby oběma národnostem stejných podpor se dostávalo k účelům vzdělávacím a ne, jako se to stalo v tomto případě, že mladíkům české národnosti ani příležitost nebyla poskytnuta odborně se vzdělati k účelům lukařství
Mámeli zřetel k 3. odstavci této zprávy, vychází na jevo, že k účelům zalesňovacím byla v celých Čechách ze subvence na podporování účelů zemědělských, věnována toliko nepatrná částka 872 zl. 8 kr. Ve všech státech o zemědělství pečujících uznává se velká důležitost lesů, všude starají se vlády o to, aby zachovány byly státní lesy, ano, aby ještě tyto byly co do výměry rozmnoženy. Tak na př. v Sasku stará se o rozšíření státních lesů, chápe se každé příležitosti aby lesy buď o sobě nebo s celými statky zakoupila a je ku svým lesům přivtělila.
U nás však děje se pravý opak. Nejen, že stát u nás žádných lesů nezakupuje, u nás sama vláda se o to přičinila, že jsme byli těch nejkrásnějších lesů zbaveni tím, že zaprodala naše korunní statky, na nichž se nalézalo více než 130. 000 jiter krásných lesů.
Kéž by nadešla doba, a i naše vláda podobně si počínala jako vláda sousedního Německa, aby též k tomu působila, aby pro naši vlasť tak důležité lesy do státní správy přecházely, neb jen spůsobem tímto budeme míti do budoucnousti záruku, že lesů nebude ubývati.
Není třeba, slavný sněme, abych vypočítával, jaký účinek les má na poměry zdravotní, na poměry klimatické. Dostačí, uveduli, že lesy chrání půdu na vyšších
svazích a že též chrání půdu proti povodním a proti pustošení potoků, řek a veletoků.
Ve schůzích hospodářských, v odborných časopisech, ve zvláště vydaných brožurkách a pak i spisech volá se neustále za to aby řeky naše se upravily. Má-li se toto oprávněné volání za upravení řek uskutečniti, jest zapotřebí, aby prvé předcházelo zalesnění všech vysokých hřebenů našich pohraničných hor, aby předcházelo zalesnění všech strání, úbočin a břehů našich řek. Neboť co by bylo platno s velikým nákladem upravovati řeky, když by při každém lijáku prsť, země, kamení se valilo do potoků a z potoků do řek. Nánosem takým vymělčilo by se řečiště tou měrou, že by nebylo ani sto spousty vod při náhlých srážkách pojmouti, tak že následkem toho vymělčeni voda z břehu vystoupiti a značných škod spůsobiti může. zalesněním vrchů a holých strání můžeme zabrániti, aby za deštivého počasí při náhlých srážkách aneb při tání sněhu na jaře nahrnuly se tak mocné proudy s těchto vrchů a naděly by tolik škody; neb známo jest, na základě výpočtu provedeného p. prof. Helmhackrem, najisto jest postaveno, že Labe odnáší ročně různých hnojivých látek v ceně 30 mil. zl.
Kterak tomuto zjevnému zlu odpomoci? Jinak tomu nelze odpomoci, leč zalesněním všech pohraničních hřebenův a zalesněním všech strání, neboť doznati musíme, že každým rokem přibývá víc a více pustých míst. Máme-li na zřeteli zprávu, kterou podala před 100 lety komise pro výzkum Čech a v kteréž vydatně činným byl Jáchym ze Šternberka, uvádí se, že byla země česká porostlá krásným, bujným stromovím, že její hornatý věnec honosil se tak starým a silným dřívím, že sloužil za chloubu v okolních zemích, že hory Šumavské a hory Jizerské byly v tehdejších dobách pralesy. Reky naše byly vesměs stromy listnatými osázeny. A jaký obraz, slavný sněme, jeví se nám dnes, po ukončení opravy daně pozemkové.
Po ukončení stálého katastru r. 1863 bylo v Čechách... 2, 618. 047 jit. lesů kdežto po skončené úpravě daně pozemkové bylo 2, 614. 987 " " tedy ubylo..... 3. 060 jit. lesů což na procenta uvedeno, 21% obnáší.
Tímto najisto bylo postaveno, že v Cechách ubylo lesů. Úbytek tento v celku by neznamenal mnoho, když by právě neubylo lesů tam, kde by vůbec les ani vy-
mizeti nemel a kde naší povinností jest, abychom opět místa ta v les proměnili. (Výborně!)
Okolnost tuto možno si vysvětliti jen tím způsobem, že opětné zalesňování těchto vyvýšených hřebenů našich pohraničných hor jest s velkým nákladem spojeno, a že sotva odhodlá se vlastník takových nezalesněných pozemků k opětnému zalesnění, poněvadž nemá naději, že obdrží za ten velký náklad, který vydal, přiměřený výnos v budoucnosti.
Jiná příčina, proč lesů na těchto výšinách ubývá, jest ta, že hory tyto jsou značně vyvýšeny nad hladinu mořskou, kde klimatické poměry jsou méně příznivé kulturám lesním, a pak též proto, že stromy na těchto výšinách rostoucí málokdy semena plodí, tak že přirozené zalesňování téměř ani možno není.
To jest také příčina, proč lesů na těchto důležitých místech ubývá.
Podobně rozumují i vlastníci holých strání a příkrých úbočí, kteří též odhodlati se nechtí k nákladnému a opětnému zalesňování.
V těchto a celé řadě jiných případů nezpomohlo by ničeho, leč by po příkladě Francie vydán byl zákon, jímž se nařizuje opětné zalesnění vrchů. Než však podobný, ano žádoucí zákon sdělán bude, jest třeba ruku k dílu přiložiti a k tomu působiti, aby zlo na nejmenší míru bylo uvedeno, a zajisté zlo se zmírní, když státní subvence k účelům zemědělským udělená, přiměřeně se zvýší a když patřičné částky se použije ku koupi dobrých semen a sazenic, anebo když se zřídí velký počet dobře zařízených lesních školek spůsobilými orgány spravovaných.
Zemědělská rada pro království České pečujíc o povznesení lesnictví poskytuje ze skrovných prostředků státem věnovaných subvencí 1500 zl. lesním školkám, které důležitému úkolu svému, jak ze zprávy vyjímám, uspokojivě vyhověly, material ku vzdělávání lesů, jenž ze školek těchto, hlavně k bezplatnému rozdělování mezi nemajetné obce a malé držitele lesů byl vzat, rozmnožen ještě značnou měrou vlasteneckými dary pánů velkostatkářů, kteří věnovali více než 1, 000. 000 sazenic a přece nemohlo se všem přáním, jež za sazenice žádaly, vyhověno býti.
Ze všeho toho, co jsem zde byl pronesl, vysvítá, že by i bez vydání zvláštního
zákona, jímž by se zalesňování vrchů a úbočí nařizovalo, mnohá stráň pustá zalesnila, když by jen vlastníkům takových pozemků poskytla se přiměřená podpora, ať již na penězích anebo spůsobem tím, že zadarmo obdrželi semena anebo saze-
nice. Na základě těchto důvodů dovoluji si následující přání pronésti:
1. aby nynější zemský výbor subvenci k účelům zemědělským věnovanou účelněji použil než se to stalo v roce minulém, a aby při udělování podpor k účelům vzělávacím na obě národnosti vzat byl patřičný zřetel. Dále aby subvenční komise, až pojednávati bude o rozpočtu zemědělském, částku 5000 zl. v rozpočtu uvedenou a určenou k podporování účelů zemědělských, přiměřeně zvýšila tak, aby zalesňování účinněji se díti mohlo než dosud; aby vysoká vláda lesní zákon až dosud platný tomuto sl. sněmu předložila k revisi tak, aby času přiměřeně opraviti a doplniti se mohl, jakož aby státní subvence 1500 zl. kterou zemědělské radě k účelům lesnickým v Cechách minulého roku věnovala, k naléhavé potřebě zemědělské přiměřeně se zvýšila. (Výborně, výborně!)
Nejv. maršálek z.: Učinil jste určitý návrh ?
Posl. řed. Teklý: Ne, jen přání.
Nejv. maršálek zem.: Žádá ještě někdo za slovo ?
Verlangt noch Jemand das Wort?
Nachdem Niemand das Wort verlangt, erkläre ich die Debatte für geschlossen.
Prohlašuji debatu za skončenou.
Ich gebe das Schlußwort dem H. Berichterstatter;
Berichterstatter Baron B e r l e p s ch: Nachdem der geehrte Herr Vorredner keinen Antrag gestellt hat, so habe ich keine Veranlassung, eine weitere Bemerkung zu machen. (Bravo! Bravo!)
Oberstlandmarschall: Wir übergehen zur Abstimmung.
Přejdeme k hlasování.
Komise činí návrh: Slavný sněme račiž zprávu výboru zemského o tom, jak naloženo bylo se subvencí 5000 zl., kterou
sl. sněm povolil na rok 1882 k podporování účelů zemědělských, vzíti k vědomosti, přijmouti a schváliti.
Die Kommission stellt den Antrag: der hohe Landtag wolle den Bericht des Landesausschusses über die vom hohen Landtage zur Förderung von Landeskulturzwecken überhaupt für das Jahr 1882 bewilligte Subvention von 5000 fl. zur genehmigenden Kenntnis nehmen.
Žádám pány, kteří s návrhem souhlasí, by pozdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben (Geschieht. ) Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Čtvrtý předmět denního pořádku jest zpráva výboru zemského s výroční zprávou pomologického ústavu v Troji za rok 1882.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Landesausschußbericht mit dem Zustandsberichte über das pomologische Institut in Troja für das Jahr 1882.
Berichterstatter ist Graf Ferdinand Chotek.
Zpravodaj Ferd. hr. Chotek: Slavný sněme! Zemský výbor předkládá sl. sněmu výroční zprávu o pomologickém ústavu v Troji, ze kteréž vysvitá že v předešlém školním roce byl navštěvován ústav 26 chovanci.
Příjmy tohoto ústavu obnášely 6038 zl. 44 kr., výlohy 13575 zl. 50 kr.
Schodek tedy obnášel 7537 zl. 6 kr., který byl kryt státní subvencí v Částce 3000 zl, pak základní subvencí pr. 144 zl. 91 1/2 kr.; podle Čehož tedy vypadá na zemský fond 4392 zl. 15 kr. Do podrobna se nepouštím, pánové, poněvadž tato zpráva se bez toho nachází v rukou ctěných pánů poslanců.
Hoher Landtag! Der Landesausschuß legt hiemit den Jahresbericht über das pomologische Institut in Troja vor, aus welchem hervorgeht, daß dieses Institut im vergangenen Jahre von 26 Schülern besucht war.
Die Einnahmen betrugen 6038 fl. 44 kr, die Auslagen 13575 fl. 50 kr. Es erwies sich daher ein Abgang von 7537 fl. 6 kr, welcher bedeckt wurde durch die jährliche Staatssubven-
tion von 3000 fl, dann die ständige Gründungssubvention per 144 fl. 91 1/2 kr., daher auf den Landesfond entfallen 4392 fl. 14 1/2 kr.
Ve formálním ohledu ponavrhuji, aby tato zpráva byla odkázána komisi pro zemědělství.
In formeller Hinsicht stelle ich den Antrag, daß dieser Bericht der Landeskulturkommission zugewiesen werde.
Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Der Herr Referent stellt den Antrag, es möge der Gegenstand an die Landeskulturkommission zugewiesen werden.
Pan referent činí návrh, by záležitost tato byla odkázána komisi pro záležitosti zemědělské.
Žádám pány, kteří souhlasí s tím návrhem, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben. (Geschieht).
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět jest zpráva komise rozpočtové v příčině stavby nové budovy musejní.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht des Budgetausschusses betreffend den Neubau eines Museumgebäudes.
Zpravodajem jest pan dr. Rieger; dávám jemu slovo.
Zpravodaj pan posl. Dr. Rieger: Zpráva budžetní komise o této záležitosti nalézá se ve vašich rukou, ve které jest obšírně odůvodněno, z kterých příčin jest potřebí, aby museum bylo stavěno a poněvadž v té věci již bylo v r. 1864 učiněno usnešení sněmovní, tedy se jedná o to, aby konečně bylo provedeno, co již před 20 lety bylo usneseno. Já prozatím se vzdávám slova, abych sobě vyhradil slovo na konec jako zpravodaj, kdyby proti návrhu, proti kterému mám za to, že by nikde se neměl aspoň žádný vlastenec stavěti, někdo mluvil; kdyby toho bylo potřebí, teprv později budu mluviti.
Der Antrag des Budgetausschusses in Betreff des Museumbaues befindet sich, meine geehrten Herren, in ihren Händen, und auch
begründet ist dieser Antrag in dem Berichte in ausführlicher Weise, so daß ich nur darauf hinweisen zu sotten glaube mit der Bemerkung, daß ja schon im Jahre 1864 in dieser Angelegenheit ein Beschluß des h. Landtages erfolgt ist, um dessen Durchführung es sich eben handelt. Ich behalte mir das Wort bis zum Schlusse vor, wenn dieser Antrag bekämpft werden sollte.
Oberstlandmarschall: Nachdem mit dem Kommissionsberichte zugleich ein Minoritätsvotum eingebracht wurde, so gelangt nunmehr zum Worte der Berichterstatter der Minorität, H. Abg. Wolfrum, und ich ertheile ihm das Wort.
Abg. Wolfrum. Hoher Landtag! Eine Minorität von 7 Stimmen wollte sich dem Antrag der Majorität nicht anschließen, sie erlaubt sich vielmehr zu beantragen:
Der hohe Landtag wolle beschließen: In Erwägung, daß die Uebernahme einer Verpflichtung des Landes zum Baue eines Gebäudes für das Museum einerseits die Regelung des Verhältnisses der Anstalt zum Lande für die Zukunft und andererseits die Kenntniß der Kostensumme zu unerläßlichen VorausSetzungen hat, wird der Landesausschuß beaustragt, mit der Museumsgesellschaft in ersterer Beziehung in Verhandlung zu treten, die erforderlichen Erhebungen durch Anfertigung von Plänen und Kostenüberschlägen zu pflegen und Anträge zu stellen.
Meine Gesinnungsgenossen und ich, überhaupt unsere ganze Partei, wurde zu diesem gegentheiligen Antrage bewogen nicht durch triftige finanzielle Rücksichten, sie wurde auch dazu gedrängt durch die Stimmung, die in weiten Kreisen der deutschen Bevölkerung in Böhmen diesem Gegenstande gegenüber zu Tage tritt. Die deutsche Bevölkerung in Böhmen steht nicht mit gleichem Enthusiasmus dem Museumbaue des Königreiches Böhmen gegenüber, wie vielleicht, das čechische Volk. (Rufe: Oho!) Es war ehedem nicht so. Nach meiner Erfahrung idenn ich kann mich noch lebhaft erinnern, als ich vor 40 Jahren in dieses schöne Land kam) wurde früher jeder Gegenstand, der nur einigermaßen in Beziehung zur Geschichte Böhmens stand und bisher verborgen oder verdeckt war, sofort nach seiner Auffindung an's böhmische Museum eingesendet, jedes merkwürdige Naturprodukt, welches Zeugnis ablegte von der Mannigfaltigkeit des Bodenreichthums Böhmens, wurde diesem Museum dargebracht.
Dem ist jetzt nicht mehr so. Die große Majorität der deutschen Bevölkerung in Böhmen steht dem Museum des Königreiches Böhmen ziemlich kalt gegenüber (Rufe: Sehr richtig!) und die frühere, erfreul iche Theilnahme hat sich abgeschwächt, sie ist beinahe ganz geschwunden. Man kann und man muß auch im Interesse des gemeinsamen Vaterlandes diese Thatsache beklagen (Bravo!), sie steht aber fest. Ich will nicht näher nach der Ursache dieser Erscheinung suchen, aber vielleicht ist es mir gestattet, darauf hinzuweisen, daß die Ursache dieser Enthaltung vielleicht in dem Glauben des deutschen Volkes in Böhmen liegt, daß seine Geschichte und seine Interessen von dem Museum des Königreiches Böhmen nicht so gepflegt werden, wie die Geschichte und das Interesse des böhmischen Volkes und die so sehr betonte Gleichberechtigung (Bravo!) in diesem Institute nicht so gehandhabt wird, wie es zu wünschen ist. (Oho! im Centrum. Sehr richtig! links. )
Wenn nun solche Thatsachen bestehen, so muß wohl jeder Abgeordnete auf die Stimmung des Volkes Rücksicht nehmen, er muß umsomehr Rücksicht nehmen bei einer Angelegenheit, die in einem so eminenten Grade die Steuerkraft der Bewohner des Landes in Anspruch nimmt, wie es ja ohne Zweisel bei der Errichtung eines monumentalen Museumge- bändes der Fall umsomehr Rücksicht nehmen, da seit Beginn der konstitutionellen Aera, die so lange, von dem früheren Regime, vernachlässigten Zwecke der Humanität und Schule von Jahr zu Jahr steigende Anforderungen an den Landessäckel nothwendig machen, und da gerade jetzt in dieser Zeit und in diesem Budget die schon bestehenden Lasten erhöht werden müßen: die bestehenden Subventionen, wie z. B. die für den Dombau um ein sehr bedeutendes erhöht wird, und diese Erhöhung wahrscheinlich lange Jahre hindurch unser Landesbudget belasten wird, da ferner andere Gegenstände, die früher die Unterstützung des Landes nicht genossen haben, in diesem Jahre den Steuerträgern auferlegt werden, wie die Unterstützung des Eisenbahnbaues ist, der uns in den nächsten 4 Jahren 1, 250. 000 fl. kosten wird (Hört!), und da endlich alles dies in einer Zeit gefordert Wird, wo zwei Jahre hintereinander Kalamitäten weite Landstriche verwüsteten (Sehr richtig), denen nur eine verschwindend geringe Landesunterstützung gegeben wurde. Solche Rücksichten veranlassen uns jetzt nicht mit neuen Anforderungen an den Steuerträger zu kommen, wenigstens nicht, insolange nicht die
Aussicht da ist, daß die bestehenden Lasten verringert werden.
Wir haben immer in den Verhandlungen über diese Frage in den früheren Budgetkommissionen geglaubt, dass so bedeutende Auslagen wie die Errichtung eines monumentalen Baues für das Museum, verschoben werden sollte mindestens, wenn er absolut nothwendig ist, bis zur Benedigung der Grundentlastung. Dann wird ein Landeszuschlag von 4 1/2 Kr. entbehrlich und derselbe kann entweder ganz oder theilweise zu dem gedachten Zwecke verwendet werden.
Geleitet von solchen Rücksichten hat die Minorität der Budgetkommission ihren Antrag gestellt. Es ist dies kein neuer Antrag, es ist dies der Antrag, den die Budgetcommission in der vorigen Landtagssession angenommen hat, und kein Geringener als der gegenwärtige Berichterstatter der Majorität der sehr verehrte Abg. Dr. Rieger, (Rufe links: Hört! Hört!) hat die Vertretung dieses Antrages im Landtage übernommen (Rufe: Hört!)
Wir kommen daher mit nichts Außerordentlichem und mit nichts Ungewöhnlichen; wir kommen mit dem, was die Budgetcommission unter Zustimmung der Mitglieder der gegentheiligen Partei im vorigen Jahre beschlossen hat.
Nur der rasche Schluß des Landtages war der Grund, dass dieser Antrag nicht zur Verhandlung im hohen Hause kam, wo er zweifellos Billigung gefunden hätte.
Und dieser Antrag wurde im vorigen Jahre auch nicht etwa nach rascher Berathung erledigt. Eine ganz gründliche Berathung fand statt und Zwar nachdem der Landesausschuß nach dem Auftrage des Landtages einen Berichterstattet hatte, der die derzeitigen Verhältnisse des Museums zum Lande klarstellt. ES war dieser Bericht von dem Landtage dem Landesausschuße aufgetragen worden, weil die Museumsgesellschaft mit der Petition um den Bau eines neuen Hauses an den Landtag herangetreten war.
Nun, der sehr geehrte Berichterstatter der Majorität hat wohl ein Streiflicht auf diesen Bericht geworfen gleich im Anfange seines Berichtes; aber eine wirklich eingehende Besprechung dieses Berichtes vermisse ich im Majoritätsberichte.
Es wird mir daher wohl erlaubt sein, auf diesen Bericht mit einigen Streiflichtern zurück Zukommen; denn er ist noch nicht in diesem hohen Hause, obgleich er im vorigen Jahre an dasselben erstattet worden war, zur Sprache gekommen.
Der Landesausschuss berichtet, wie es auch im Anfange des Majoritätsberichtes angegeben ist, dass die Gesellschaft des Museums ein Privatverein sei, der allerdings seit dem Jahre 1846 von dem Lande unterstützt worden ist,
der aber seine Gebahrung innerhalb seiner Statuten ganz selbstständig bestimmt und das Museum ganz selbstständig leitet.
Die im Jahre 1846 von den alten Ständen gewährte Subvention bestand in der zinsfreien Ueberlassung des jetzt noch benutzten Gebäudes und der anfänglichen Einrichtung, aber mit der ausdrücklichen Bestimmung, daß die Museumsgesellschaft für alle Unterchaltungskosten, für alle Steuern aufzukommen habe, und daß das Land niemals eine Beisteuer dazu geben werde.
Eine jährliche Subvention, welche auch angesucht war, haben die alten Stände verweigert; erst der neue Landesausschuß im J. 1862 setzte eine jährliche Subvention von 2000 fl. in das Landesbudget; diese Subvention wurde später auf 4000 fl. erhöht und endlich im Jahre 1880 auf eine Petition des Museums mit 10. 000 fl. gegen dem festgesetzt, daß in den Verwaltungsausschuß des Museums ein Delegirter des Landesausschusses aufgenommen werde.