Stenografická zpráva
o
XIII. sezení I. zasedání Českého sněmu r. 1883, dne 28. července 1883.
Předseda: Jeho Jasnost pan nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka Dr. Waldert a poslanci v počtu k platnému usnášení se dostatečném.
Co zástupcové vlády: Jeho Exc. místodržitel baron Kraus, místopředseda místodržitelství Dr. Friedl rytíř z Friedensee a místodržitelský rada Bedřich Kmoch.
Zahájení sněmu o 11. hod. 15 min.
Stenographischer Bericht
über die
XIII. Sitzung der I. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 28. Juli 1883.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Fürst Georg Lobkowicz.
Anwesende: der Oberstlandmarschall= Stellvertreter Dr. Waldert und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der Statthalter Baron Kraus, Statthaltereivicepräsident Dr. Friedl Ritter von Friedensee und Statthalterei=Rath Friedrich Kmoch.
Beginn der Sitzung 11 Uhr 15 Min.
Obsah. Presidiální sdělení.
Denní pořádek.
První čtení návrhu dr. Riegra, v příčině opravy volebního řádu pro sněm zemský (č. sn. 294. )
Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádostech obcí Choťanek, Manětína. Plané, Dubí a Smiřic, za povoleni k vybírám poplatků za přijímání do svazku domovského. (č. sn. 296. )
Zpráva komise zemědělské v příčině naložení se subvenci 5000 zl. k podporování účelů zemědělských na rok 1882 polené. (č. sn. 295. )
Zpráva výboru zemského s výroční zprávou pomologického ústavu v Troji za rok 1882. (č. sn. 297. )
Zpráva komise rozpočtové v příčině stavby nové budovy musejní. (č. sn. 298. )
Inhalt. Präsidialmittheilungen.
Tagesordnung:
Erste Lesung des Antrags Dr. Riegers, betreffend die Reform der Wahlordnung für den Landtvg. (Ldtg. Z. 294. )
Bericht der Kommission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über die Gesuche der Gemeinden Chotanek, Manetin, Plan, Eichwald und Smiřic um Bewilligung zur Einhebung von Heimatstaxen (Ldtg. Z. 296).
Bericht der Landeskulturkommission über die Verwendung der zu Landeskulturzwecken überhaupt für das Jahr 1882 bewilligten Subvention von 5000 fl. (Ldtg. Z. 295. )
Landes russchußbericht mit dem Zustandsberichte über das pomol. Institut in Troja für das Jahr 1882. (Ldtg. Z. 297. )
Bericht der Budgetkommission, betreffend den Neubau des Museumsgebäudes. (Ldtg. Z. 298. )
Nejv. maršálek zem. (zvoní):
Jest dostatečný počet poslanců shromážděn a zahajuji schůzi.
Das h. Haus ist beschlußfähig; ich eröffne die Sitzung.
Jednací protokoly XI. sezení ze dne 23. července 1883 byly po čas řádem jednacím předepsaný k nahlédnutí vyloženy.
Die Geschäftsprotokolle der 11. Sitzung vom 23. Juli 1883 sind in der durch die Geschäftsordnung vorgeschriebenen Zeit zur Einsicht aufgelegt gewesen.
Činím dotaz, zdali někdo proti těmto protokolům činí námitky.
Ich stelle die Anfrage, ob jemand gegen diese Protokolle eine Einsprache erhebt. (Niemand meldet sich. )
Nachdem dies nicht der Fall ist, erkläre ich die Protokolle für agnoscirt.
Prohlašuji tyto protokoly za schváleny.
Dovoluji sobě oznámiti, že jsem dal 8-denní dovolenou pánům poslancům a sice hraběti Stadionovi a p. Götzlovi.
Ich habe zwei Herren Abgeordneten einen achttägigen Urlaub ertheilt u. zw. dem Hrn. Grafen Stadion und Hrn. Götzl.
Der Herr Abg. Claudi hat sich krank gemeldet.
Pan poslanec Claudi ohlásil, že jest churav.
Žádám, aby byly sděleny došlé spisy a jich přidělení.
Ich ersuche, das Verzeichnis des Einlanfes zu verlesen.
Sněm. sekr. Sládek: Rozpočtové komisi bylo přikázáno:
č. 304. Zpráva výb. zemsk. o žádosti městské obce Jičínské, za udělení další podpory v příčině vydržování tamních škol reálních.
Der Budgetkommission wurde zugewiesen:
Z. 304. Lanbesausschußbericht über das
Gesuch der Stadtgemeinde Jičin, um Weiter-
gewährung der Subvention zur Erhaltung der
Gemeinderealschule.
Oberstlandmarschall: Ich ersuche das Verzeichnis der im Drucke vertheilten Gegenstände mitzutheilen.
Žádám pana tajemníka, by přečetl seznam spisů v tisku rozdaných.
Sněm. sekr. Sládek: V tisku bylo rozdáno:
č. 311. Zpráva rozpočtové komise v příčině vynaložení o 214 zl. 84 kr více při upravování konírny ve dvoře Košířském.
č. 312. Zpráva komise rozpočtové o rozpočtu fondu normálního školního na rok 1884.
č. 314. Zpráva petiční komise o petici obce, pak průmyslnického a obchod. spolku v Malešově, v příčině rušení rovného práva jazykův zemských se strany poštovního úřadu v Malešově.
Pak stenografická zpráva XL sezení.
Im Drucke wurde vertheilt:
Z. 311. Bericht der Budget=Commission betreffend eine Mehrverwendung von 214 fl. 84 kr. bei Adaptirung eines Pferdestalles im Koschiřer Meierhofe.
Z. 312. Bericht der Budgetkommission uber den Voranschlag des Normalschulfondes für das Jahr 1884.
Z. 314. Bericht der Petitionskommission über die Petition der Gemeinde dann des Gewerbe und Handelsvereins, in Maleschau, betreffend Verletzung der Gleichberechtigung der Lanbessprachen seitens des dortigen Postamtes.
Endlich der stenografische Bericht der 11. Sitzung.
Nejv. maršálek: Žádám, by byly sděleny došlé petice a jak s ními bylo naloženo.
Ich ersuche die Zuweisung der Petitionen mitzutheilen.
Sněm. sekr. Sládek. Posl. p. Ferd. hrabě Chotek podal petici č. 279 okresn. výboru v Sušici za subvenci k stavbě silnice od Dlouhé Vsi údolím Otavským k Dolnímu Rejštínu.
Přikázáno komisi rozpočtové.
č. 280. Posl. p. dr. Žalud podal pet. místní školní rady v Hořelici za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného.
Přikázáno komisi školské.
č. 281. Posl. p. dr. Milde, podal pet. míst. škol. rady ve Vrchovinách za totéž. Přikázáno rovněž komisi školské.
č. 282. Posl. p. Fr. Macháček podal pet. hospod. spolku v Sedlčanech za podporování podniku vystavení železné dráhy z Benešova přes Sedlčany do Příbrami a Mirešova.
Přikázáno petiční komisi.
č. 283. Týž p. posl. podal pet. téhož spolku za zákonné obmezení sňatků.
Přikázáno komisi pro zákon domovský.
Z. 284. Abg. Dr. Nitsche überreicht die Petition der Stadtgemeinde Gratzen um Berücksichtigung des dortigen Comunalarztes Ottokar Stadler bei Besetzung von Distriktsarztensstellen.
Wurde der Sanitätskommission zugewiesen.
č. 285. Posl. p. dr. Kvíčala podal pet. učitelů a podučitelů pražských předměstí za upravení hmotných poměrů udělením osobního neb drahotního přídavku. Přikázáno školské komisi.
č. 286. Posl. p. Naxera dr. podal pet. obec. zastupitelstva v Jindř. Hradci za odepření podpor pro letní divadla.
Přikázano rozpočtové komisi.
č. 287. Týž p. posl. podal pet. téže obce za podporování stavby zemsk. musea. Přikázáno komisi rozpočtové.
č. 288: Posl. p. V. Teklý podal pet. obce Libochovické, aby při obsazování míst distriktních lékařů ohled vzat byl na tamního obecn. lékaře Viléma Schäferna.
Přikázáno komisi zdravotní.
č. 289. Posl. p. Šabta podal pet. měst. zastupitelstva v Tyništi, aby při obsazování míst distriktních lékařů ohled vzat byl na tamního obec. lékaře Josefa Malého.
č. 290. Posl. p. prof. Mašek L. podal pet. městské rady v Kopidlně aby ohled vzat byl na lékaře Jana Honzáka.
Přikázáno komisi zdravotní.
č. 291. Posl. p. prof. Duchek podal pet. míst. školní rady v Hořčicích za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného.
Přikázáno komisi školské.
č. 292. Posl. p. J. Vepřík podal. pet. místní školní rady ve Skalsku za totéž. Přikázáno komisi školské.
č. 293. Posl. p. J. Zabranský podal pet. místní školni rady v Středoklukách za totéž.
č. 294. Posl. p. Fáček podobnou pet. místní škol. rady ve Vilímově.
č. 295. Posl. p. dr. Engel podobnou pet. místní škol. rady v Neveklově.
č. 296. Posl. p. J. Zabranský podal petici místní školní rady ve Velkých Čičovicích za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného.
č. 297. Týž p. posl. podobnou petici místní školní rady v Radotýně.
č. 298. Posl. p. V. Nedoma podal podobnou pet. míst. škol. rady v Prasetině.
č. 299. Posl. p. J. Zabranský podal podobnou petici místní školní rady v Zimuticích.
č. 300. Týž p. posl. podobnou petici míst. škol. rady v Zákolanech.
Veškeré tyto petice od čís. 293-300 včetně přikázany komisi školské.
Z. 301. Abg. H. St. Kopper überreicht die Petition des Gemeindeamtes in Forst um Berücksichtigung des dortigen Arztes Johann Zickesch bei Besetzung von Distriktsarztstellen.
Z. 302. Derselbe Hr. Abgeordnete überreicht die Petition der Gemeinde Wiederhof. Z.
303. Der Gemeinde Mittellangenau. Zahl 304. Der Gemeinde Niederlangenau. Zahl 305. Der Gemeinde Oberlangenau um Berüchsichtigung des dortigen Arztes Johann Zickesch bei Besetzung von Distriktsarztensstellen.
Diese Petitionen Zahl 301-304 wurden der Sanitätskommission zugewiesen.
č. 306. Posl. p. Václav Böhm podal pet. obec. zastup. v Barově, aby ohled vzat byl na tamního lékaře Jana Wagnera při obsazování míst distriktních lékařů.
Přikázano zdravotní komisi.
o. 307. Posl. p. J. Klimeš podal pet. obec. zastup. v Hrochové Týnci, aby ohled vzat byl na tamního lékaře Emanuela Marečka při obsazování míst distrikt. lékařů.
č. 308. Týž p. posl. podal pet. obec. zastup. v Seči (okr. Nasevrcký) za totéž na tamního lékaře Václava Čermáka.
Obě pet. přikázány komisi zdravotní.
Z. 309. Abg. H. Laurenz Parsche überreicht die Petition des Gemeindeamtes in Enlau um Berücksichtigung des dortigen Arztes Josef Stöhr bei Besetzung von Distriktsarztensstellen.
Wurde der Sanitätskommission zugewiesen.
Z. 310. Derselbe Hr. Abgeordnete überreicht die Pet. des Gemeindeamtes zu Markersdorf um Berücksichtigung des dortigen Arztes Wilh. Starch bei Besetzung der Distriktsarztensstellen.
Wurde der Sanitätskommission zugewiesen.
č. 311. Posl. p. Fáček podal pet obec. zastup. ve Vilimově, aby ohled vzat byl na tamního lékaře Šimona Stránskýho při obsazování míst distriktních lékařů.
č. 312. Posl. p. Aug. Kahles podal podobnou pet. obec. zastup. v Košelicích aby vzat byl ohled na lékaře F. Štěpánka v Červ. Rečici.
č. 313. Posl. p. J. Zabranský podal pet. obec. zastup. v Rozdělově, aby vzat byl ohled na lékaře Fr. Katzera.
č. 314. Tentýž p poslanec podal pet. obec. zastup. Kročehlav-Štěpanov aby vzat byl ohled na lékaře Fr. Katzera.
č. 315. Posl. p. Tilšer podal pet. obec. zastup. v Ondřejově a Koceradech aby vzat byl ohled na lékaře Josefa Poláka.
č. 316. Posl. p. dr. Talíř podal petici obec. předst v Kunžáku, aby ohled vzat byl na tamního lékaře Františka Šavrdu.
č. 317. Týž p. posl. podal pet. obec. předst. v Suchdole, aby vzat byl ohled na tamního lékaře Fr. Webra.
Všechny tyto petice přikázány komisi zdravotní.
Z. 318. Abg. H. Dr. Talíř überreicht die Petition des Gemeindeamtes zu Altstadt um Berücksichtigung des dortigen Arztes Hermann Vix bei Besetzung von Distriktsarztensstellen.
Z. 319. Abg. H. J. Stibitz überreicht die Petition des Gemeindeamtes in Voretz mit Vilinka um Berücksichtigung des Arztes Heinrich Ganz.
Z. 320. Derselbe Abg. überreicht die Petition des Geneimdeamtes Wellemin um Verücksichtigung desselben Arztes.
Diese Petitionen Z. 318 - 320 wurden der Sanitätskommission zugewiesen.
Z. 321. Abg. Hr Dr. Talíř überreicht die Petition des Lehrkörpers in Altstadt um Einreihung der dortigen Schule in höhere Gehaltsklasse.
Wurde der Schulkommission zugewiesen.
Z. 322. H. V. Pražak eine ähnliche Petition des Ortsschulrathes Kukus.
Z. 323. Abg. H. Benoni überreicht eine ähnliche Petition der Gemeinde Gabersdorf.
Z. 324. Abg. H. Dr. Rudolf Knoll überreicht eine ähnliche Petition der Schulgemeinde Gängerhof.
Diese Petitionen Zahl 322- 324 wurden der Schulkommission zugewiesen.
č. 325. Posl. p. dr. Trojan podává pet. okr. výb. v Rakovníku za upravení zdravotní služby v obcích dle osnovy zákona právě veleslavnému sněmu předložené, a vyvrací námitky jilemnického okres. výboru v petici jeho vyslovené.
Přikázáno komisi zdravotní.
326. Posl. p. dr. Ed. Grégr podává pet. místní školní rady v Brandýse n. Orl. za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného.
Přikázáno komisi školské.
Z. 327. Abg. H. Graf Harrach überreicht die Petition der Gemeinde Krausebauden um Subvention zur Herstellung der durch Hochwässer beschädigte Communikationen.
Wurde der Budgetkommission zugewiesen.
Z. 328. Abg. H. Graf Harrach überreicht die Petition der Gemeindevertretung Niederhof und Pommerndorf um Subvention der durch Hochwasser beschädigten Kommunikation.
Wurde der Budget - Kommission zugewiesen.
č. 329. Posl. p. J. Zabranský podává petici obec. zastup. v Střešovicích v příčině vyhražení území kat obce Střešovic ku stavbě vill a rodinných domů dle návrhu rady král. hlavn. města Prahy.
Přikázáno komisi pro řád stavební.
č. 330. Posl. p. Dr. Peták podává petici zastupitelstev obcí Kralovic, Kožlan a Čisté za zřízení železné dráhy z Rakovníka do Karlových Var směrem přes Kralovice, Manětín, Žlutice a Bochov.
Přikázáno komisi budžetní.
Z. 331. Abg. H. P. Rodler überreicht die Petition des Bezirksausschußes Prachatitz um Subvention zur Erhaltung der Bezirksstraßen.
Wurde der Budget = Kommission zugewiesen.
č. 332. Posl. p. M. Schöne podává petici městské rady v Pelhřimově za udělení práva domovského a měšťanského.
Přikázáno komisi pro obecní a okresní záležitosti.
Z. 333. Abg. H. Graf Harrach überreicht die Petition der Gemeinde Spindelmühl um Subvention zur Herstellung der durch Hochwasser beschädigten Strassen und Wege.
Wurde der Budget - Kommission zugewiesen.
č. 334. Posl. p. Dr. Engel podává petici presbyterstva evang. obce helv. vyznání v Soběhradech za subvenci k udržování tamní školy.
Přikázáno rozpočtové komisi.
Z. 335. Abg. H. Dr. Kiemann überreicht die Petition der Gastwirthe von Winterberg um Einschränkung der Bewilligungen von Getränkeumlagen.
Wurde der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zugewiesen.
č. 336. Posl. p. Zeithammer podává pet. městského zastupitelstva v Žižkově za změnu řádu volení do sněmu v příčině zastoupení města Žižkova na sněmu král. Českého.
Přikázáno komisi pro okresní a obecní záležitosti.
č. 337. Posl. p. hr. Harrach podává pet. hospod. spolku v Nechanicích za vydání zákona v příčině zamezení přílišného pití kořalky.
Přikázáno komisi petiční.
Z. 338. Abg. H. Dr. Schlesinger überreicht die Petition des Comité für Errichtung deutscher Ferialkolonien in Prag um Subvention.
Wurde der Budget- Kommission zugewiesen.
č. 339. Posl. p. Rudolf hr. Chotek podává petici hospod. spolku v Kutných Horách za subvenci k zřízení hospodářské školy v Kutných Horách.
Přikázáno rozpočtové komisi.
č. 340. Posl. p. J. Klimeš podává petici školní obce evang. ref. v Dvakačovicích za subvenci k účelům školským.
Přikázáno komisi rozpočtové.
č. 341. Posl. p. JUC. Sedlák podává petici městské rady Strážova, aby vzat byl zřetel na lékaře Karla Seicherta při jmenování distriktních lékařů.
Přikázáno komisi zdravotní.
č. 342. Posl. p. JUC. Sedlák podává petici představenstva obcí Růdné, Lehom, Lukavic, Kněžic, Záhorčic, Vitně-Božetic, Brtí-Javoří, Březí, Opáky, Klenové, Javora a Loučan, aby vzat byl zřetel na lékaře Karla Seicherta při jmenování distr. lékařů.
Přikázáno komisi zdravotní.
č. 343. Posl. p. Dr Engel E. podává podobnou petici představ. v Bystřici, aby vzat byl ohled na lékaře Frant. Čížka.
č. 344 Tentýž posl. podává podobnou petici ob. představ. v Čelivě, aby vzat byl zřetel na lékaře Em. Fischera.
č. 345. Tentýž posl. podává podobnou petici ob. představ. v Postupicích, aby vzat byl zřetel na lékaře toho samého.
č. 346. Posl. p Fáček podává podobnou petici ob. představ. v Krucemburku, aby vzat byl zřetel na lékaře Heřmana Duba.
č. 347. Posl. p. Dr. Alb. Bráf podobnou petici ob. představ. v Jablonném n. Orlicí, aby vzat byl zřetel na lékaře Ant. Špinku.
č. 348. Posl. p. Schöne podává podobnou petici ob. představ. v Soběslavi, aby vzat byl ohled na lékaře Bedřicha Fresla.
Petice tyto č. 342-348 přikázány komisi zdravotní.
č. 349. Posl. p. Dr. Jan Žák podává petici městské obce Holíce, aby František Vohralík, učitel zahradnictví na hospod. škole v Chrudimi na roveň postaven byl ostatním učitelům ústavu tohoto.
Přikázáno komisi zemědělské.
Z. 350. Abg. H. Dr. Herbst überreicht die Petition des Gemeindeamtes Schönau um Berücksichtigung des dortigen Arztes Ferdin. Hruschka bei Besetzung von Bezirksarztens= Stellen.
Wurde der Sanitäts=Kommission zugewiesen.
Z. 351. Eine ähnliche Petition überreicht Abg. H. Löw von der (Gemeinde Liebenstein um Berücksichtigung des dortigen Arztes Alois Ortmann bei Besetzung von Distriktsarztens= Stellen.
Z. 352. Eine ähnliche Petition überreichte Abg. H. Jos. Müller von der Orts= und Stadtgemeinde Niedergeorgenthal=Vierzehnhöfer um Berücksichtigung des Arztes Jakob Wieder.
Z. 353. Abg. H. F. A. Rotter überreichte eine ähnliche Petition des Bürgermeisteramtes in Hladkov um Berücksichtigung des Arztes Karl Rotter.
Z. 354. Abg. H. Stef. Kopper überreicht die Petition des Gemeindeamtes Lauterwasser um Berücksichtigung des Arztes Joh. Zikesch.
Z. 355. Abg. H. Böns überreicht eine ähnliche Petition des Gemeindeamtes Groß= Tschochau um Berücksichtigung des Arztes Karl Baar.
Z. 356. Abg. H. J. Salaschek überreicht eine ähnliche Petition des Gemeindeamtes Christianberg um Berücksichtigung des Arztes Alois Hofhanzl.
Diese Petitionen, Z. 352 bis 356, wurden der Sanitätskommission zugewiesen.
č. 357. Posl. p. Dr. Městecký podává petici Med; Dra. Karla Kundrata v Radnici, aby naň vzat byl zřetel při obsazování distriktních lékařů.
Z. 358. Abg. H. J. Müller überreicht die Petition des Gemeindevorstehers von Ober= Georgenthal um Berücksichtigung des dortigen Com=Arztes bei Besetzung von Distriktsarztensstellen.
Z. 359. Eine ähnliche Petition überreichte der Abg. Dr. Rudolf Knoll um Berücksichtigung des Arztes Natan Lederer.
Z. 360. Abg. H. Böns überreicht die Petition des Gemeindeamtes Großpriesen um Berücksichtigung des dortigen Com. =Arztes bei Besetzung von Distriktsarztensstellen.
Diese Petitionen Z. 358 bis 360 wurden der Sanitätskommission zugewiesen.
č. 361. Posl. p. Dr. Čelakovský podává petici horního města Kaňku, obcí Bylan, Přítok a Hořan, aby při obsazování distrikt. lékařů ohled vzat byl na lékaře Jana Dreiera.
Přikázáno komisi zdravotní.
Z. 362. Abg. H. A. Friedrich überreicht die Petition des Gemeinde=Vorstehers in Niedergrund um Berücksichtigung des dortigen Arztes Josef Koucky bei Besetzung der Distr. = Arztensstellen.
Wurde der Sanitäts=Kommission zugewiesen.
Z. 363. Derselbe Abgeordnete überreicht die Petition des Gemeindeamtes St. Georgenthal um Berücksichtigung des Arztes Wilh. Rzerucha.
Wurde der Sanitäts=Kommission zugewiesen.
č. 364. Posl. p. Em. Kletečka podává petici místní školní rady v Horách Smilových za vřadění tamní školy do vyšší třídy služného.
Přikázáno komisi školské.
č. 365. Posl. p. F. Morávek podává petici místní školní rada v Lipolticích za totéž. Přikázáno komisi školské.
Z. 366. Abg. H. Böns überreicht die Petition des Ortsschulrathes Kulm um Einreihung der dortigen Schule in höhere Gehaltsklasse. Wurde der Schulkomm. zugewiesen.
č. 367. Posl. p. Dr. Čelakovský podává petici zástupitelstva obce Chotusické za podporu a bezúročitelnou půjčku za příčinou utrpených živelních pohrom.
Přikázáno komisi rozpočtové.
č. 368 Posl. p. Dr. Čelakovský podal petici presbyterstva reform. školní obce v Bousově za subvenci pro tamní evang. školu.
Přikázána komisi rozpočtové.
č. 369. Posl. J. Zabranský podal petici zastupitelstva spojených obcí Dejvice, Šárky a Podbaby, v příčině vyhraženi území katastr. obce Dejvic, Šárky a Podbaby ku stavbě vill a domů rodinných na návrh městské rady pražské.
Přikázáno komisi pro řád stavební.
č. 370. Posl. Dr. Svátek podal petici Jakuba Kníže v Sušici za povolení odměny za složení výročních školních účtů okresu sušického za léta 1874, 1875 a 1876.
Přikázáno komisi školské.
č. 371. Posl. p. Dr. Ant Steidl podal petici obci Slavíkov, Jilov, Usilov a Mezholce za podporu a bezúročitelnou půjčku za přičinou utrpených pohrom živelních.
Přikázáno komisi rozpočtové.
č. 372. Posl p. P A. Bodler podal petici purkmistrovskóho úřadu v Husinci, aby při obsazování míst distrikt. lékařů ohled vzat byl na tamního lékaře Antonína Watzla.
Přikázáno zdravotní komisi.
Z. 373. Der Abgeordnete P. Rodler überreicht die Petition der Gemeinde Soblat um Berücksichtigung des Arztes Franz Stumpf bei Besetzung der Distriktsarztstellen.
Wurde der Sanitäts-Kommission zugewiesen.
č. 374. Týž posl. podává pet. ob. úřadu v Husinci za odmítnutí žádaných podpor k účelům staveb divadel.
Přikázáno komisi rozpočtové.
č. 375. Posl. p. Dr. Naxera podává pet. politického spolku v Jindř. Hradci za odmítnutí žádaných podpor k účelům staveb divadel.
Přikázáno komisi rozpočtové.
Nejvyšší maršálek zemský: (zvoní) Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir übergegen zur Tagesordnung.
Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Dr. Rieger betreffend die Reform der WahlOrdnung für den Landtag.
První předmět denního pořádku jest první čtení návrhu Dra. Riegra, v příčině opravy volebního řádu pro sněm zemský.
P. navrhovateli přísluší právo, aby svůj návrh odůvodnil, dávám tudíž slovo p. Dru. Riegrovi:
Posl. Dr. Rieger:
Slavný sněme!
Zdá se mi skoro zbytečno, abych odůvodňoval návrh, který jsem slav. sněmu podal, neboť vadnost, nedostatečnost a nespravedlivost našeho volebního řádu byla již tolikrát uznána, byla dokázána jak argumenty rozumovými tak i Číslicemi statistiky. Sl. sněm mnohokrát již o tomto předmětu jednal, opět a opět rozkázal zemskému výboru, aby mu ve věci učinil podrobné návrhy, žadal i podobné návrhy oprav na slavné vládě; takové návrhy oprav byly již také předloženy, ano i votovány, takže, pánové, myslím, nemůže býti nejmenší pochybnosti o tom, že náš volební řád nevyhnutelně potřebuje oprav, a pánové, uznání toho nevyšlo toliko s té strany, ke které já náležím, nýbrž také s oné strany, která snad v té věci proti mně stojí. Připomínám totiž, že proti mému návrhu v r. 1878, většina tehdá protivné straně náležející uzavřela, že se má vy-
zvati výbor zemský, aby bez odkladu přichystal návrh opravy volebního zákona, a sice v rozsáhlé míře. Pánové, musím opravdu říci, že se mi zdá téměř nemožným, aby titéž pánové, kteří v r. 1878 onen návrh svůj podepsali, kterýž v podstatě je souhlasný s mým dnešním návrhem, nyní hlasovali proti mému- návrhu.
Pánové, vady našeho volebního řádu jsou rozličné. Znáte, že jsou okresové často nestejně rozděleni, že jsou hozeny dohromady osady české a německé, tak že tím časem tu Čechům, tu zase Němcům se děje křivda, především ale, že jsou i v německých krajinách veliké rozdíly mezi okresy, že totiž v jednom okresu je o mnoho menší počet voličů, než v jiném a že jest tedy v tom velká nerovnost. Avšak největší křivda v tomto volebním řádu děje se našemu národu, a to, pánové bylo, jak pravím, již opětně dokázáno, a já nechci v té věci se dnes pouštěti do detailů, poněvadž to není dnes předmětem rokování Jen to připomenul bych, že již od prvního počátku byly ty vady uznávány a vytknuty; a pánové, uvážíteli nyní, že od té doby více než 20 let minulo a že se v poměrech země velmi mnoho změnilo, že místy celá nová města z malých míst povstala, velké to obce, velká města jako u příkladu Kladno, tu musíte uznati všickni, že, kdyby i jiných příčin nebylo, už z této příčiny aspoň zákon volební potřebuje opravy, potřebuje revise.
Netajím se však, pánové, tím, že mě zvláště vede k podání návrhu toho křivda, která ve volebním řádu se děje mému národu. Pánové, od 20. let žádá národ český v té věci opravy, ale posud nadarmo Je to, abych tak řekl, jeho "petition of right", ale tou peticí smýkali po 20 let po všech síních tohoto sněmu sem a tam, ale k rozhodnutí nedošlo. Ptám se vás, pánové, je-li to důstojno, aby se s tak důležitým návrhem tak nakládalo. Již včera bylo by na čase říci vám, pánové: "Laßt endlich genug sein des grausamen Spiels. "
Čeho vlastně žádáme v tomuto návrhu, čeho byste vy všichni nemohli přijati. My žádáme, aby na základě posledních dát statistických, úředních a bezpečných volební okresy byly rozděleny stejnoměrně, tak, aby oběma národnostem se dostalo jich plného práva.
Pánové, to i Vy jste vždy za spravedlivé a potřebné uznávali, a myslím, že by nikdo z Vás si netroufal, proti prin-
cipu tomu samému se postaviti. My žádáme dále, aby tam kde oba kmenové sousedí, byly okresy tak rozděleny, aby české obyvatelstvo volilo zvlášť a německé zvlášť, aby žádná menšina nemusila býti umlčena.
Pánové, já se pamatuji, že J. Exc. p. Dr. Herbst podobný návrh jednou velmi horlivě zastával a musím míti za to, že vy všichni jste téhož mínění.
Jiný návrh, který dáváme výboru zemskému na uváženou jest ten, zdali by se neměl sbor velkostatkářů rozděliti ve více sborů volebních, aby i tu volební právo jednotlivých stran a skupení co volební právo minority přišlo k platnosti.
V tom, panové, zajisté není nic neobyčejného, neboť to samé rozdělení velkostatků v několik okresů vidíme v platnosti v Haliči a to samé bylo jak známo votírováno na říšské radě pro naši zem, již tedy sama konsekvence ústavy to poněkud vyžaduje, aby podlé té samé míry volební právo bylo i zde vytýčeno pro sněm zemský!
Pánové, nemohu se Vám tím tajiti, že mne překvapilo to "oho, " které se při předčítání tohoto návrhu z vaší strany ozvalo!
Pánové, to vás zajisté nemohlo překvapiti. Vždyť myslím, že situace těch pánů, kteří právě se tak ozývali, byla by lepší na sněme, než jest v tomto okamžení, kdyby ten návrh tak, jak jsem ho postavil a jak platí pro radu říšskou, byl proveden.
Pánové, to přec musíte také uznati, že to jest slušné, aby většina v tak velkém a důstojném shromáždění, jako jest sněm zemský, nezávisela od pouhé náhody, od jednoho neb druhého hlasu. Tu zajisté jest slušno, aby také menšina i druhé strany přišla k slovu, aby se mohla ozvati. To nynějším řádem jest naprosto vyloučeno. Jedna neb druhá strana se teď naprosto umlčí. Nemohu tedy pochopiti, proč byste Vy z Vaší strany měli býti proti tomu návrhu.
Ale jestliže mně jest to podivno, mnohem jest mně podivnější ještě to, že z některých stran bylo raděno vládě, aby na žádný způsob tohle nepřipouštěla, že by tím dala z rukou, velkou moc, že nyní může sněm udělati, jak chce a pak že by to nemohla!
Pánové, musím vysloviti své podivení, že takové návrhy a takové zásady, které
z celého konstitucionalismu tvoří pravý paskvil, že takové návrhy se zastávají od lidí, kteří se jmenují ústavověrnými a svobodomyslnými ! (Bouřlivé výborně!)
Pánové, ještě jeden návrh činíme a to jest ten, aby se volební právo udělilo širším vrstvám lidu a aby se udělilo všem, kteří platí 5 zl. přímé daně. Pánové, i ten návrh byl na říšské radě přijat a je známo, že i jiní sněmové zemští v tomto svobodomyslném směru se vyslovili. Já tedy myslím a očekávám s plnou důvěrou, že mohu Vám tento návrh předložiti, a že Vy všickni, kdokoliv jste svobodomyslni. budete pro něj hlasovati.
Ovšem vím, že těmto zásadám svobodomyslným někteří z Vás byli nevěrni, když se o věci jednalo v radě říšské; ale já myslím, že si tento kvítek své činnosti sněmovní věru nemusí strkat za zrcadlo na ukázku, že jim to k velké cti neslouží.
Pánové, to jsou tedy ty návrhy zajisté nevinné a neškodné, které Vám činíme a jichž odkázání k dalšímu provedení navrhujeme zemskému výboru. Pánové, ptám se, co asi proti tomu může býti namítáno ?
Ohlížel jsem se i v novinách nám protivných, co vlastně v podstatě se proti návrhu mému namítá. Jedna věc jest ta, že se říká: "Vy pánové, začali jste k nám mluviti tónem smířlivým, a ejhle tu vychází čertovo kopejtko. První návrh, jejž činíte, již jest útok na naše právo.
Když jste opravdu smiřlivi, měli jste to dokázati tím, že jste nám měli nechati, co máme. "
Pánové, může-li pak se seriosně takto mluviti! Vy všichni znáte, že jest to věc i práva i cti, i, abych řekl, lásky našeho národa, že od dvaceti let se zasazuje o to. aby konečně jeho rovné právo volební bylo uznáno resp. aby bylo na stejnou míru vyměřeno s národností německou v zemi!
Pánové mohli-li jste kdo spravedlivě míniti, že my v tak důležité věci se zřekneme svého nároku, že my nebudeme ukazovati více na křivdu, která se nám patrně stala, na kterou jsme po 20 let vždy toužiti a ukazovati nepřestali!
Pánové, to jste od nás slušně očekávati nemohli; jak pravím, je to záležitostí naší cti, neboť národ český nemůže přiznati, že by Čech v zemi české byl méně platen, že by méně vážil, že by při správě veřejné stál pouze za jednušku a Ně-
mec oproti němu za půl druhého neb za dva ! (Bouřlivé výborně !)
Pánové, to jest pro nás věc cti že jsme Vám rovni a kdybychom Vám i větší právo přiznali, vyslovili bychom tím, že nemáme smyslu pro svou čest vlastní (Výborně!), že se uznáváme sami za něco nižšího - a pánové, jeden z Vašich básníků pravil: "Ničemný jest národ, který své poslední nezasadí pro svou čest!" (výborně! výborně!)
Pánové, my jsme smířliví. Naše smířlivosť není snad pokrytecká, ona jest upřímná, ale jest to smířlivosť ne otroka (Volání: "Tak jest, " výborně!), který každou urážku přijímá, který každou křivdu trpělivě snáší, nýbrž smířlivost sebevědomého, statečného muže, který si přeje mír na základě rovného práva a bez zadání své cti! (Bouřlivé výborně!)
Pánové, ještě jiná věc se nám namítá; praví se, tím se většina přešine na sněmu zemském.
Ale Bože můj, vždyť ta většina jest již fakticky přešinuta. Ale kdyby i toho nebylo, pánové, což pak jest to nějaký zákon boží, nějaký nevyhnutelný požadavek principu ústavnosti a svobody, aby německá národnost, kdekoliv se nalezá, byla ve většině. (Výborně. )
Vždyť pánové, jest to datum statistické, které já měniti nemohu, že skutečně německá národnost v zemi jest v menšině; a bude-li representace a volební právo poměrně rozděleno, to jest, spravedlivě rozděleno, nelze ani jinak, než aby česká národnost měla většinu. To jest statistické, geografické faktum, které měniti nikdo nemůže.
Pánové, s takovýmito tedy požadavky vašemi ovšem nemohli bychom se srovnati. My to právo, které z přirozenosti věci vyplývá, nemůžeme svévolně zahoditi. Ale, pánové, co z toho plyne? Děje se tím nějaká křivda německé národnosti? Když my toho žádáme, aby nám bylo měřeno rovnou měrou?!
Qui jure suo utitur, nemini facit injuriam. A pánové, což pak není možno nalézti jiných cest, aby z těchto poměrů statistiky žádnému z Vás neplynula škoda?
Někteří z Vás praví, že německému živlu v zemi naší musí se zachovati hegemonie. Ale ptám se, pánové, na čem se má zakládati tato hegemonie?
Mluví se - a jsou hlasy takové -
že se neostýchají mluviti dokonce o přednosti racy německé.
Pánové, to není žádný důvod, to jest prostá impertinence! (Výborně!) Neboť dělati rozdíl mezi syny této země, co se týká racy, jest holý nesmysl, poněvadž vy všichni, jsme všichni synové racy indoevropské a není příbuzenství většího mezi národy evropskými žádného jako mezi národem německým a slovanským; a zejména v zemi naší, kde jsou racy tak pomíchané a kde každému z nás bude těžko dokázati, je-li čistého českého neb čistého německého původu. Jest to holý nesmysl! (Výborně!)
Ale i na intelligenci bylo poukazovano.
Proti tomu uvádím, že i sám předák oné strany (levice), ku které tu mluvím, nejednou se vyslovil, že oba kmenové naší v nynější době nalézají se na stejné výši intelligence a vzdělání a že tedy v tom ohledu nelze činiti žádného rozdílu.
Pánové, nechci porovnání žádného prováděti, ale to myslím mohu tu říci s plným uspokojením, že činnosť a produkce našeho kmene v Cechách jak ve vědě, tak v umění, tak ve všech jiných oborech činnosti duchovní nikterak nestojí za činností a za produkcí kmene německého.
Tedy ani v tom, ani v onom ohledu není nikde práva nějaké hegemonie. Jest to tedy, abych tak řekl, holý egoismus, který zde vystupuje, a který pro svou věc nemůže udati žádný rozumnější důvod než: "Cour tél est mon plaisir !" my chceme míti hegemonii!
Bylo dále řečeno v novinách: To jest marné dokazování, v politice neplatí mravnosť a dokud Vy německým krajanům svým nedokážete, že jest to v jejich prospěch, aby od toho privilegovaného postavení, které jim bylo dáno dosavádním volebním řádem, dobrovolně ustoupili, neučiní toho.
Pánové, přiznávám se, že mně tento politický argument poněkud' imponuje.
Jest to skutečně tak, že národové mezi sebou neznají pravidla mravnosti.
Bohužel ale jest tak. Nuže pánové, dovolte, abych i o tom prospěchu několik slov pověděl.
- Pánové, boj náš v této věci trvá více než 20 let. Ptám se Vás, totiž ptám se těch, kteří oprávněnost volební opravy nechtějí uznati, neboť jen k těm mluvím, ptám se Vás, zdali jste po těch 20 let
tím bojem něco získali, sesílili jste se v zemi mravně, politicky neb jakýmkoliv spůsobem? (Výborně!)
Pánové, když věc chladně uvážíte, musíte říci, že jste spíše ztratili, tedy ta samá nespravedlnost nebyla k Vašemu prospěchu!
My to všichni víme, že nejkrásnější síly duševní v naši zemi musely zůstati jalovými a neplodnými
Proč? Poněvadž se ztrácely v tomto nešťastném boji národním, (Tak jest!) kde jeden druhému nechce povoliti; (Výborně !) a že by všechny ty síly, byvše obráceny k podnikům prospěšným, národohospodářským a jiným mohly mnohem blahodárněji působiti ve prospěch obou kmenů zemských.
Tu opět nemáte prospěchu.
Teď ohledněme se pánové, v říšské radě, v zastupitelstvu říšském!
Pánové, chcete-li býti upřímnými, musíte uznati, že jste tím bojem ani tam nezískali.
Pánové, uvažte to!
Vy jste proti nám vyzývali, abych tak řekl, do boje veškeré němectvo rakouské a tvrdili jste neustále, že se německému živlu v Čechách děje křivda, že jest ohrožen.
Ba i do ciziny byly vysílány výkřiky bolesti!
Pánové, tu pozorujte jak věci stojí nyní.
Těm výkřikům bolesti za hranicemi již nikdo věřiti nechce (Veselosť!) a posílají Vám je nazpět a i u nás v Rakousku mezi německým obyvatelstvem začíná se ozývati často dosti hlasů, že není k těmto Vaším stížnostem nejmenší příčiny a že spíše nám se děje křivda nežli Vám. (Oho! Tak jest!)
Konstatuji věci jak jsou, tak se nyní děje.
Pánové, tedy: tu jste tím nezískali, že jste nám popírali, co nám po právu náleží.
Ale pánové, ohledněme se po naší říši. Po těch celých 20 let táhne se tato otázka volebního řádu českého jako červená niť skrze veškerá jednání rady říšské.
To jest ta materia pecans, která neustále veškeré spory v říšské radě jako i zde neustále obnovovala, která se pletla, a to často s nemalou škodou, do všech záležitostí možných a která se i dále do ní plésti bude, jestli ji doma konečně
mezi sebou dohodnutím nevyrovnáme. (Výborně. )
Pánové, kdo by chtěl popírati, že těmito boji národními váha mocnářství rakouského v cizině byla seslabena politicky, že nemá nyní rakouské mocnářství takové váhy v cizině, poněvadž se domnívají mnozí lidé, že říše rozháraná takovými boji vnitřními není ani mocným a nebezpečným nepřítelem, ani spolehlivým přítelem po čas války.
Pánové, pakliže váha říše byla seslabena a seslabuje se ještě každodenně tímto spůsobem, to zajisté ani Vám, ani nám, pokud jsme upřímnými přátely rakouského mocnářství, nemůže býti milé. Ještě i v jiném ohledu, pánové, ztráceli jsme všichni.
Vy všichni musíte uznati, že tímto bojem ani interesy kultury, ani interesy svobody nikterak nezískaly. (Výborně!) a tak měli jsme na obou stranách ztráty. (Výborně! Tak jest!)
Ale pánové, ptám se Vás, zda-li pak jste získali v ohledu hmotném?
Já, panové, přiznám, že byli snad někteří mezi Vámi, kteří získali v ohledu hmotném (výborně!) ale lid Váš nezískal.
Pánové, ptám se Vás, kdyby věc stála jinak, kdybychom my všichni synové této krásné země v říšské radě byli jedné mysli, a byli bychom jimi, kdybychom ten spor domácí jednou dovedli ukliditi a spořádati. Zda-li by to nebylo výhodou i materiální pro naši vlasť?
Pánové, my všichni vidíme a víme to, že země česká platí na potřeby říšské ve větším poměru, než se jí od říše vrací.
Pánové, to je vůbec známé statistické faktum, ale to se zakládá v tom, že synové české země stojí vždy a při každé příležitosti v jiném táboru, Že se o zájmu země nikdy nedohodnou a že i tím celá země, resp. vaši i naši poplatníci jenom tratí.
Ale pánové, byl jeden moment, kde jsme tento spor národní položili stranou, a to byla doba, kde se jednalo o to, aby přetížení dani gruntovní, které leželo po mnohá léta na našich Ceších, resp. ČechoNěmcích, aby to břemeno bylo z nás sňato a sníženo, a pánové tenkrát jsme se šťastně konečně jednou dohodli.
Tenkráte jsme byli jedné mysli a pánové tahle svornosť naše vynesla nám přes dva miliony! (Výborně, výborně!)
To dělá když to uvedeme na počet téměř 10 kr. na zlatý daně v průměru pro jednoho poplatníka. (Výborně!)
Pánové, z toho je vidět, že svornost mezi námi - a svornost předpokládá uznání práva - že Vám také v materiálním ohledu rovněž tak a ještě více prospěla, jako v ohledu duševním a jiném, politickém, jak jsem již řekl.
Ale pánové, někteří z Vás nechtějí mermomocí spustiti se té myšlénky, že v politice platí zásada o kladivu a kovadlině; již nejednou jsme o tom vyslovili své politování, a své přesvědčení, že by tak býti nemusilo, že je především potřeba, aby oba kmenové sobě upřímně a poctivě rovné právo uznali a abychom byli v míru vedle sebe živi.
My oba kmenové zemští jsme příliš mocni a sebevědomi, abychom jeden druhého mohli potlačiti trvale, my oba jsme příliš mocni, než abychom mohli jeden druhým, abych tak řekl, do druhé nebo třetí řady býti postaveni.
Nezbývá tedy, než abychom se dohodli v přátelství a rovném právu vedle sebe státi.
Ale mezi Vámi pánové jsou někteří, kteří se domnívají, že naprosto není jinak možno interesy německé národnosti obhájiti, leč když bude míti německá národnost pomocí nespravedlivého volebního řádu zajištěnou většinu.
My pak pánové jsme v té věci jiného mínění.
My ovšem nemůžeme upustiti od principu toho, že se nám má měřiti rovnou měrou při volebním řádu, ale my jsme vždy a byli jsme vždy ochotni, přijmouti jakékoliv instituce, jež by z Vaší strany byly žádány a nám předloženy k ochramě národnosti německé.
Pánové, již za ministerstva Hohenwartova byl z naší strany učiněn návrh takového modu, kterým by každá minorita mohla býti chráněna a byl navržen modus kurií pro veškeré otázky národní a kulturní.