- V 673 obcích byla daň z nápojů. Obecní školní přirážky byly v průměru 10 9/19 % a vynesly 1625171 zl. Nejvyšší byla 500 % (Šachov v Kostelecku n. O. ), nejmenší 03, v Dobřejicích (okr. Hluboká) a sice žádná v 1527 obcích, do 10 % v 3777 obcích, do 20 % v 975, do 30 % v 253, do 50 % v 139, do 100 % v 87, přes 100 % v 73 obcích.

Skutečné výsledky bývaly i vyšší než rozpočty (jen u zemské přirážky více o 463188 zl. )

Připočte-li se Praha 772065 zl. obecní a 299921 zl. školní přirážky, Liberec 58342 zl. obecní a 38810 zl. školní přirážky, pak ony vynechané okresy a obce, tedy obnáší přirážky v Čechách 15376505 zlatých a přímé daně a přirážky v Čechách přes 40 mil. zlatých.

Školní přirážky mimo vydání z příjmů obecních a mimo školného činí vesměs 6873237 zl. (beze školného. )

II. Výkaz o rozpočtech obcí za rok 1881 vykazuje přijem 21450258 zl. a vydání 19920398 zl.

Z rubrik pamětihodné: příjmy z jmění obecního, ceněného (bez Prahy a Liberce)

na 86 millionů (350208 zl. ), 6570319 zl., přirážky na nápoje 1552494 zl., vydání na školy 2215402 zlatých, chudé 733678 zlatých, zdravotní 331562, kommunikace ale 1236741 zl.

Přirážky z nápojů vzrostly od roku 1879 o 318618 zl.

III. Výkaz o okresních budžetech pro 1881 jeví 4075795 zl. příjmů a 3596607 výloh. Jen 155073 zl. obnášejí užitky vlastního jmění: přes polovici příjmů vynášejí přirážky (2193043 zl. ) Taktéž je více než polovice vydání (2305374 zl. ) pro účely kommunikační, výdeje správní dělaly jen 453229 zl., tedy nemnohem přes 2000 zl. za okres.

Zemský výbor navrhuje: Vysoký sněm račiž vzít tuto zprávu k vědomosti, k této části jak předešlá komise tak i tato komise přistupuje, ale zemský výbor navrhuje dále, aby sešlo s dalšího sbírání těchto výkazů a k tomu komise pro obecní a okresní záležitosti jednohlasně nepřistoupila. Zemský výbor odůvodnil to dvěmi věcmi, totiž, že jsou tyto výkazy neúplné, an 6 okresů a 229 obcí je nezaslalo, s druhé strany, že mu schází orgán statistický, jemu k tomu nápomocný, že nemá k tomu odborných sil. Komise považovala tyto výkazy za vysoce poučné a potřebné ve všech pádech, kdež se jedná jak o subvence k stavbám silničním, o subvence k stavbám školním, konečně o povolení vyšších přirážek, o útraty káranců a myslila, že zrušení těchto výkazů byl by krok zpátečnický, politování hodný: kdežto jinde ku př. v Haliči zavedli i zemskou statistiku s úřadem pro ni, bylo by věru smutné, aby v Cechách to, co ze zemské statistiky již máme, mělo zkázu vzíti. Že obce a okresy zavázány jsou k takovým výkazům, to je jasno, když nahledneme do §. 96 ob. řádu a do §. 52-80 zákona o okr. zastupitelstvech a je to věcí zemského výboru, aby si tyto výkazy v Čas zaopatřil.

Co se týče odborného orgánu, uvážila komise, že stává v Cechách orgán statistický, jenž podporován jest ze zemských peněz, totiž komitét ústřední zemědělské rady, jenž požívá subvence 6000 zlatých z fondu zemědělského potahmo ze zemského fondu, poněvadž tento nedostatky doplácí. Toto komité již mnoho podobných prací vykonalo, toto komité, které stává již od r. 1852, bylo dlouho při patriotické společnosti, od r. 1872 jest při zemědělské radě, bylo by dlouhé

všecko zde vypočítávati, roku 1861 svěřila mu vláda berní výkaz takový, taktéž se stalo roku 1864 a 1866 k potřebám sněmovních předloh, které se také týkaly předloh berních.

Komise věděla dobře, že bylo již jednáno o tom, aby komité ono podřízeno bylo přímo zemskému výboru a uvažovala, že to není jejím úkolem, vmísiti se do cizích věcí, obor ten že není její, nýbrž že se má poukázati zemský výbor k tomu, že má takové statistické odborníky a to, pánové, dovolím si tedy jako zástupce podobné vědy říci, orgán k tomu skutečně schopný a mohu vydati svědectví, že práce ty, které vydala statistická komise, byly dosti zdařilé, když se bere ohled na materiál, který se jim podal.

Proto učinila komise návrh: Vysoký sněme račiž uzavříti:

1.   Výkaz o břemenech a budžetech okresů a obcí pro r. 1881 beře se k vědomosti.

2.   Sestavení a uveřejnění podobných výkazů dvouročních ukládej zemský výbor budoucně statistickému ústřednímu komitétu zemědělské rady, jemuž potřebné výkazy v čas dodány buďtež.

Es wurde von der Commission ein anderer Antrag beliebt, als der Landesausschuß ihn für die Zukunft bezüglich dieser Ausweise angetragen hat. Der Landesausschuß hat die Auflassung dieser Ausweise beantragt. Die Kommission aber hielt einstimmig diese Ausweise für nützlich und nothwendig und beschloß daher anzutragen:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

1.   Der Ausweis über die Belastung und die Budgete der Bezirke und Gemeinden pro 1881 wird zur Kenntniß genommen.

2.   Die Zusammenstellung und Beröffentlichung solcher zweijähriger Ausweise möge der Landesausschuß künftig dem Centralcomité für Statistik des Landeskulturrathes auferlegen und ihm die nöthigen Belege rechtzeitig zumitteln.

Hiebei gieng die Kommission von der Ansicht aus, dass das Land, welches eine Subvention von 6000 fl. alljährlich dem Comité gibt, ebenso berechtigt sei, solche Ausweise zu fordern, wie dieses von Seite der Regierung in mehreren Fällen bereits geschehen ist, wie solche Ausweise ja im Jahre 1861, 1864 usw., ja ich muß hinzufügen, auch im vorigen Jahre über Ansuchen des Centralcomites für Reform der Grundsteuer über die Wetterschäden des vorigen Jahres in kürzester Zeit schnell und rechtzeitig abgeliefert wurden.

Nejv. maršálek: Zahajuji debatu.

Ich eröffne die Debatte.

Ke slovu se přihlásil p. poslanec dr. Škarda. Uděluji mu slovo.

Přís. z. v. dr. Škarda: Slavný sněme! Komise pro obecní a okresní záležitosti nepřijala návrhy, které jí byly předloženy výborem zemským, nýbrž usnesla se na dvou návrzích jiných, které jsou toho příčinou, že jménem zemského výboru přihlásil jsem se ke slovu a jménem jeho dovoluji si proti návrhům komise učiniti některé námitky:

Komise praví ve své zprávě, že výkazy statistické, které výbor zemský předložil, jsou vysoce poučné. K tomu dovoluji si hned přidati, že ovšem by byly poučny, kdyby byly pravdivý; co však pravdivo není, z toho nelze bráti si žádného poučení. Že však pravdivý nejsou, řekl výbor zemský zřejmě ve své zprávě a já dovoluji si ještě přidati, proč nejsou a nemohou býti pravdivý. Výbor zemský usnesl se sám v r. 1874, že bude žádati na okresích a obcích, by mu podaly data o břemenech, která jim jsou uložena, usnesl se o tom, aniž by byl býval sl. sněmem k tomu vyzván, aniž by mu byla ta úloha uložena. Velmi dobře uznával, že ovšem by to bylo výhodou pro veřejnou správu, kdyby takové výkazy, a sice správné výkazy bylo lze dostati, on také skutečně od té doby snažil se, by sebral material k takovým správným výkazům, ale přišel k tomu výsledku, že jeho práce byla marna, že ani jednou takového materialu se mu nedostalo

Budu šíře mluviti jen o posledním výkazu, který zde je sl. sněmu předložen a který se děl a pracoval v době, kdy jsem já měl česť říditi referát, jemuž tato práce byla přidělena.

Hned počátkem roku byli upozorněni všichni výborové okresní, aby poslechli cirkulářů, které za příčinou výkazů statistických jim byly dodány. By podali dáta na nich vyžádaná, byla jim vyměřena lhůta do března, a výsledek toho byl, že po vypršení té lhůty ani 1/4 okresních výborů data ta nepodala, a ti výborové, kteří je podali, podali je z velké části tak nesprávně, že jim musily býti zase vráceny. A ostatní, kteří lhůty nedodrželi, musili být opět i opět vyzváni, aby vyhověli tomu, co na nich bylo žádáno. Přišlo to tak daleko, že ze zemského výboru mnohým okresním výborům 7 až 8 krát bylo psáno, by vyhověly nařízením jeho, a oni přece

tomu nevyhověli, takže v polovici září, když již nemohlo býti odkládáno se sestavením těch výkazů, scházela ještě z několika okresů všeliká zpráva, a zemský výbor musil přikročiti k sestavení výkazů, aniž by té zprávy byl dostal. Avšak není na tom dosti. Výbor zemský, pokud se týče, referent jeho v té záležitosti, přesvědčil se osobně o tom, jak jsou ty zprávy často podávány, a sice přesvědčil se ze spisů, které jsou v jeho spisovně.

Praví sice komise ve své zprávě, že ty výkazy jsou potřebny ve všech případech, kde se jedná o subvenci na stavbu silniční neb školní, o povolení vyšších přirážek, o útraty káranců atd.

Já musím říci jménem zemského výboru, že by výbor zemský velmi zplakal nad tím, kdyby se měl říditi těmi výkazy. Zemský výbor v každém jednotlivém případě, kde se jedná o subvenci neb cos podobného, jak je zde řečeno, žádá specielního výkazu od té které obce neb od toho kterého okresního výboru.

On tedy v jednotlivých případech má zde materiál, a sice materiál přísně skoumaný, a tohoto materialu použil jsem, abych porovnal výkazy, které podávají nám okresy, když se jedná o výkazy statistické, a tu pánové, přiznám se, že jsem rukama spráskl, poněvadž ani jeden výkaz, který jsem porovnával, nebyl správný. Číslice se lišily v té míře mezi výkazy speciálnimi a výkazy všeobecnými, že kolikrát se jednalo až o 100 % (veselosť), kde nesouhlasí na př. přirážky, které se zde a onde vybírají.

Jest to v gremium zemského výboru vůbec známo, že bohužel tak se děje, totiž že se výkazy často zdělávají k tomu účelu, pro který se zdělávají, že jsou jiné když kpř. žádá, obec, aby byla zřízena samostatná škola, a že jsou jiné, když obec žádá za subvencí, aneb když žádá, aby dostala jakousi podporu. Praví se ovšem ve zprávě komise, že prý zemský výbor má právo, aby obec neb okres k tomu přinutil.

Pánové! Vy všichni znáte náš zákon, náš obecní řád a náš zákon o okresním zastupitelstvu a já se vás tážu, kde pak má zemský výbor to právo ? který pak paragraf to jest v zákonech zde citovaných, který mu to právo dává? Zemský výbor vůbec nemá naproti okresnímu výboru a okresnimu zastupitelstvu pražádného práva, on má jedině právo na jich rozpouštění. Pánové, pakli by tohoto

práva měl užíti, pakli by zemský výbor, protože některý výbor okresní nepodal statistický výkaz, měl činiti návrh, aby okresní zastupitelstvo bylo rozpuštěno, to se mi zdá, že by byl prostředek taký nepřiměřený a že by vzbudil tolik nevole, že zajisté každý mi přisvědčí, když řekne, že toho prostředku užiti nelze, neboť zajisté by to dělalo veliký hluk v celé zemi, kdyby pojednou zemský výbor přišel s návrhem, aby čtvrtina neb docela polovička okresních zastupitelstev byla rozpuštěna, protože neposlechla jeho nařízení, aby podala statistické výkazy.

Z toho myslím, že ráčí slavný sněm poznati, že ta práce, která zemským výborem byla předložena, nemá žádné ceny, jak on skutečně byl řekl, že se neumí s ní nikterak kombinovati, a že všechno to, co zde kombinuje komise o těch přirážkách, které mají ty neb ony obce, ty neb ony okresy, na pravdě se nezakládá.

Zemský výbor nezneuznává důležitosti statistických dát, a již také opět a opět ve svých zprávách k tomu ukázal, že by bylo záhodno, aby taková statistická dáta byla nasbírána, ale dáta spolehlivá.

On ale k tomu ukázal, že v nynějším sestavení jeho úřednictva není možno, aby takový materiál podal, že by k tomu bylo třeba zvláštní kanceláře, která by se starala o to, aby zprávy spolehlivé dostávala přimo, kteráž by celý rok ničeho jiného neměla na starosti, než sbírati materiál a na základě tohoto materiálu dodávala zprávy Ostatně zdá se mi, že ani není zapotřebí, aby byl sbírán zemským výborem takový materiál. Pánové, my máme jiný úřad, který skutečně má moc, aby si zjednal správná dáta a to jest c. k. místodržitelsví. Zemský výbor smluvil se s c. k. místodržitelstvím o výkazech, jak mají býti podávány, c. k místodržitelství pomocí c. k. hejtmanství samo sbírá týž materiál, který sbíral zemský výbor.

A já jsem přesvědčen, že tam zajisté bude materiál spolehlivější a že také může býti spolehlivější, poněvadž c. k. místodržitelství má moc, aby přinutilo ty, na nichž výkazy žádá, by podávaly výkazy správné, kdežto zemský výbor takové moci nemá.

Po tomto všeobecném odůvodnění návrhu zemského výboru budiž mi do

voleno, bych také návrhy komise krátce jakési kritice podrobil. Komise navrhuje v I. odstavci: Výkaz o břemenech a budžetech okresů a obcí za rok 1881 béře se k vědomosti, a tu se mi zdá, že by ještě náleželo něco do toho návrhu, totiž zdali se schvaluje aneb neschvaluje, poněvadž se mi zdá, že jest to přece podivno, když se jednoduše něco vezme k vědomosti a neřekne-li ten, kdo to k vědomosti béře, zdali s tím, co se k vědomosti béře, jest spokojen, nebo není. spokojen; ale to je vedlejší. Hlavní jest druhý odstavec, který se mi zdá, že v tomto zněni, jak jest podán, ani slavným sněmem přijat býti by nemohl. Navrhuje se totiž "sestavení a uveřejňování podobných výkazů dvojročních ukládejž zemský výbor budoucně ústřednímu statistickému komitétu zemědělské rady, jemuž potřebné výkazy v čas dodány buďtež. "

Tu nejprve jest nápadno to slovo "dvojroční", tak že se neví, má-li se podávati jeden výkaz za dvě leta, aneb má-li se každý druhý rok podávati výkaz, což je přece veliký rozdíl. Zemský výbor chtěl podávati výkazy za každý rok, ale poněvadž ta procedura tak byla dlouhá, že sotva dostal ve dvou letech výkaz za jeden rok tu ovšem podával výkazy až druhý rok, ale vždy zajeden rok a nikdy za dvě léta.

Nevím, co si slavná komise myslila, zdali si mylila, aby byly podávány výkazy za 2 léta, anebo aby byly podávány každý druhý rok za jeden rok.

Zem. výbor má však uložiti statistickému ústřednímu komitétu zemědělské rady, aby podobné výkazy předkládal! Já nepochybuji o tom, že ten komitét statistický jest úplně způsobilým, aby statické výkazy sestavoval; ale, pánové, má zemský výbor právo, aby mu něco takového ukládal? Odkud pak by bral to právo ?!

Já ovšem ohlížel jsem se, zdali jakési usnešení anebo vyjednání v té věci se stalo; ale já jsem ničeho neshledal a ještě z přednášky pana zpravodaje musím souditi, že vůbec jakéhosi ujednání není.

Neboť on povídal, že se přece o to jedná, aby komitét ten byl zem. výboru podřízen.

On tedy podřízen není a přece zem. výbor mu má dávati nařízení. To se mně zdá, že přece není možno, leda že by zem. výbor se v té věci blamoval a to

snad přece neučiní slav. snem, by ukládal zem. výboru něco, čím by se mohl blamovati. Také mají prý tomuto komitétu potřebné výkazy v čas dodány býti. Tady není ovšem řečeno kým, ale zdá se, že zemským výborem. Kdyby pánové, zemský výbor ten materiál potřebný měl, to snad by také ještě si troufal udělati z toho materiálu výkazy a že výkazy dělati dovede, o tom snad svědčí elaborát, který předložil; on ovšem pochází z nedostatečného materiálu, ale přece jsou ty výkazy sestaveny. A potom se mi zdá, že snad by přece nebylo tak v pořádku, aby zemský výbor podával materiál jakémusi komitétu. Zemský výbor jest přece jen nejvyšším úřadem samosprávným v zemi a to by snad přece bylo jeho nedůstojno, aby pro jakýsi komitét sbíral materiál a potom mu ho laskavě podával.

Že materiál dostatečný podati nemůže, to jsem vyložil, a aby materiál podával nedostatečný, to se mi zdá, že také není zapotřebí. Z těch všech důvodů dovolil bych si tedy jmenem výboru zemského učiniti následující návrhy:

l. Aby v prvním odstavci zprávy komise byl dán dodatek; "a schvaluje se", totiž po slovech "béře se k vědomosti" aby přišlo: "a schvaluje se. "

Co se týká druhého odstavce však, aby sl. snem přešel přes něj k dalšímu pořádku rokování.

Ich erlaube mir den Antrag zu stellen:. Es möge im ersten Absatz des Antrages der Kommission vor dem Worte "Kenntnis" das Wort "genehmigend" eingeschoben werden. (Daher "zur genehmigenden Kenntnis genommen"), über den 2. Theil des Antrages aber zur Tagesordnung übergegangen werden.

Oberstlandmarschall: Ich werde vor Allem die Unterstützungsfrage zu dem Antrage des H. Dr. Škarda stellen.

Především předložím otázku, zda-li se návrh p. Dr. Škardy podporuje a žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben. (Es geschieht. )

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Za slovo žádá pan kníže Schwarzenberg.

Dávám mu slovo.

Abg. Fürst Schwarzenberg. Hoher

Landtag! Der H. Vorredner hat in ziemlich scharfen Worten die Anträge kritisirt, welche Ihnen Ihre Kommission bezüglich der vorliegenden Frage vorgelegt hat.

Die Commission hat sich einstimmig entschieden, entgegen den Antragen, welche derselben seitens des hohen Landtages übermitrelt worden waren und welche durch den Landesausschuß gestellt worden sind, jene Antrage zu stellen, welche Sie in dem gedruckt vorliegenden Berichte ohnedies vor Augen haben.

Diese Antrage gehen in zwei Richtungen von jenen, welche durch den Landesausschuß vorgelegt worden sind, auseinander. Erstens beantragt der Landesausschuß jene statistischen Ausweise, welche bisher von den Gemeinden und Bezirksvertretungen bezüglich der Umlagen für Gemeindezwecke; für Schulzwecke usw. aufgelegt worden sind und jährlich an den Landesausschuß eingesandt und von diesem zusammengestellt worden sind, für die Zuknifft nicht mehr vorzulegen, das heißt Abgang zu nehmen von diesen. Ausweisen. Diesem Antrage glaubte die Commission nicht beitreten zu können, nachdem sie einen Wert auf die Veröffentlichung dieser Ausweise legen zu müssen glaubt.

Der Herr Vorredner motivirt diesen Antrag des Lanbesausschußes damit, indem er einfach sagt, die Ausweise seien falsch.

Meine Herren! Ob alle diese Ausweise richtig sind, das war Ihre Commission allerdings nicht in der Lage zu beurtheilen; aber allgemein dem Ausspruche beitreten zu sotten, daß diese von den Vezirksausschüßen und Gemeinden eingebrachten Beilagen falsch seien: dem konnte sich Ihre Kommission auch nicht anschließen. (Výborně, výborně. ) Und wenn manche jener Ausweise vielleicht nicht richtig sind, so kann ich aus meiner persönlichen Erfahrung bestättigen, daß manche dieser Ausweise auch vollkommen richtig sind. (Výborně, výborně. ) Und, meine Herren, es ist ein hartes Wort über die autonome Verwaltung gesprechen. Wenn der Vertreter des hohen Landesausschußes hier im hohen Hause behauptet, die Ausweise, die von den autonomen Körperschaften eingebracht werden, seien einfach falsch. (Výborně, výborně. )

Aus dieser Ursache, meine Herren, und wenn auch manche Fehler in diesem Ausweise vorkommen, so glaubte die Kommission doch festhalten zu sollen, daß in diesen Ausweisen auch ein sehr wichtiges Material enthalten ist zur Beurtheilung des Maßes der Belastung unserer Bevölkerung.

Wir haben keine anderen Ausweise, keine anderen Sammlungen, aus denen wir ersehen

können, welche Durchschnittsbelastung überhaupt durch die Umlage in dem Wirkungskreise einer Gemeinde- und Bezirksvertretung sich ergibt. In dem Berichte, meine Herren, sehen Sie eine ganz sonderbare Erscheinung. Sie finden da die Belastung bis zu 500 Perzent. Ist es nun nicht von Interesse, das zu erfahren, und, meine Herren, man soll derartige, durch kompetente Organe zusammengestellte Ausweise einfach fallen lassen, weil vielleicht einige derselben nicht richtig sind, oder weil es 6 Bezirksausschüssen des Landes gefallen hat, die von ihnen abverlangten Ausweise nicht einzusenden? Ich will mich nicht weiter darauf einlassen, ob dem Landesausschuß eine Exekutive gegen den Bezirksausschuß zusteht oder nicht, Faktum aber ist, daß viele Bezirksausschüsse sie eingesendet haben, und nur 6 Bezirke haben sie nicht eingesendet. Deswegen aber, weil es 6 Bezirksausschüssen nicht gefallen hat, dieser Aufforderung des Landesausschusses Folge zu geben, dieses ganze Operat, welches doch unzweifelhaft großen Wert haben kann, fallen zu lassen, das scheint uns nicht hinlänglich begründet.

Ich könnte also nicht den Anträgen des Landesansschußes einfach beitreten, mit welchen ein für allemal diese Ausweise unter den Tisch geworfen würden. Was den zweiten Punkt ananbelangt, meine Herren, daß die Kommission auf das statistische Komité, welches beim Landeskulturrathe besteht, hingewiesen hat, so ist dies geschehen, weil es im bezüglichen Berichte des Landesansschußes ausdrücklich heißt und folgendes als Motiv angeführt wird, warum die Ausweise künftig hin fallen gelassen werden sollen (Ich bitte um die Erlaubnis einige Zeilen aus diesem Berichte vorlesen zu dürfen): (liest) "Dieses Ziel aber mit der in der bisherigen Weise verfassten statistischen Nachweisung nicht erreichbar ist und die Verfassung durch Fachleute wegen Mangel eines statistischen Hilfsorgane für den Landesausschuß dermalen nicht durchführbar erscheint. "

Die Kommission glaubte daher auf dieses statistische Hilfsorgan aufmerksam machen zu sollen, welches besteht und welches vom Lande, in Folge Beschlußes des hohen Landtages in der verflossenen Session im heurigen Jahre über 8900 fl. aus Landesmitteln bezieht. Ein Organ also, meine Herren, welches 8900 Gulden aus Landesmitteln bezieht, ist doch glaube ich, verpflichtet, dem Lande Dienste zu leisten; daher glaubten wir ans dieses Organ hinweisen zu müssen. Wenn es aber von dem Herrn Vorredner misfällig hervorgehoben wird, daß es doch nicht passend sei, daß der hohe Landesausschuß Belege einem untergeordneten Organe

mittheile, so glaubten wir das nur dahin ver stehen zu sollen, daß eben das vom hohen Landesausschuße gesammelte Material diesem Hilfsorgane zur Zusammenstellung überwiesen werden solle, nachdem ja der hohe Landesausschuß in seinem Berichte selbst sagt, daß ihm ein solches. Hilfs=Organ fehlt.

Wir wollten es ihm also bieten, mehr hatten wir nicht im Auge und wir beabsichtigten durchaus nicht, dem hohen Landesausschuße nahe zu treten, wenn wir in den Bericht den Antrag hineingenommen haben, die Belege diesem Organ mitzutheilen, natürlich zu Handen des hohen Landesansschußes.

Wenn aber ferner behauptet worden ist, der Landesansschuß habe keinen direkten Einfluß auf dieses statistische Hilfsorgan, so will ich nur, abgesehen davon, dass eine so namhafte Summe seitens des Landes für dieses Organ gezahlt wird, auf die wiederholten Berhandlungen hinweisen, die diesfalls bereits statt gefunden haben. Ich erlaube mir nur hinzuweisen aus den Beschluß des hohen Landtages im Jahre 1878, in Folge dessen der Landesausschuß angewiesen wurde Verhandlungen zu pflegen zu dem Zwecke, damit das statistische Comité als Landesinstitut erklärt und aufgenommen werde.

In Folge dessen, meine Herren, sind entsprechend dem Beschluße des hohen Landtages seitens des Landesausschußes mit dem Landeskulturrathe Verhandlungen gepflogen worden, bezüglich der Übernahme dieses statistischen Comités als Landesinstitut. Seitens des Landeskulturrathes wurde in dieser Beziehung gar kein Einspruch erhoben, im Gegentheile, es wurde dieser Antrag befürwortend beurtheilt; nur hat sich der Landeskulturrath selbstverständlich einen Einfluß wahren wollen bezüglich des landwirtschaftlichen Theiles der Arbeiten des statistischen Comités, insoferne nämlich die statistischen Arbeiten sich auch auf Erhebungen in landwirthschaftlicher Hinsicht beziehen.

Sonst aber war von dieser Seite kein Einspruch erhoben worden. Trotzdem erfolgte im Jahre 1882, eigentlich am 31. Dezember 1881 eine weitere Erledigung seitens des hohen Landesausschußes, in welcher es - ich bitte um die Erlaubnis, nur einige Zeilen vorzulesen - lautet: Der hohe Landtag hat in der am 18. Oktober 1881 abgehaltenen Sitzung in Angelegenheit der Stellung des statistischen Bureaus unter den Landesausschuss und wegen Gewährung einer Subvention beschlossen:

1. von der Trennung des statistischen Bureaus vom Landeskulturrathe und Unterstellung desselben unter den Landesausschuß dermalen Umgang zu nehmen.

Nun, es ist "dermalen" damals Umgang genommen worden, zu meinem größten und innigsten Bedauern aber durch das Wort "dermalen" ist wol nicht ausgeschlossen, dass neuerliche Verhandlungen eintreten können, um dieses wichtige Institut aus seiner gegenwartigen Stellung zu nehmen und es einfach zu einem Landesinstitute zu gestalten.

Das, meine Herren, nur beiläufig bemekt, weil wir eben in der Commission es für nothwendig erachtet haben, den hohen Landesausschuss auf ein Hülfsorgan aufmerksam zu machen, welches in dieser Beziehung ihm vollkommen zur Disposition steht.

Das, meine Herren, zur Unterstützung des 2. Antrages der Commission und ich würde mir schließlich noch erlauben dringend die Bitte zu stellen, jene Operate, welche, wenn auch theilweise fehlerhaft, doch im Ganzen Großen von großer Wichtigkeit sind, und noch größere Wichtigkeit erlangen können, nicht durch einen Veschluss ein für allemal hiewegzuschaffen und fallen zu lassen.

Ich bitte also, die Anträge der Commis-

sion anzunehmen. (Bravo, Bravo,

Výborně).

Nejv. maršálek z. Hlásil se k slovu opět p. Dr. Škarda. Dávám mu slovo.

Př. zem. výb. p. Dr. Škarda: Pan řečník přede mnou nejprv mně vytýkal, že jsem obviňoval všechny samosprávné orgány, že podávají výkazy nepravé. Tu se mi zdá, že nebylo mým slovům náležitě porozuměno, poněvadž jsem mluvil o výkazech, které předložil zemský výbor a každý zajisté uzná, že když ty výkazy byly sestaveny na materialu, který třebas jenom částečně jest nesprávný, resultátem toho jest vždycky nesprávný výkaz. A tu zajisté kdokoliv zná poměry na venkově, musí mně přisvědčiti, že z velké části podávají se nesprávné výkazy a kdybych chtěl zdržovati sl. sněmovnu, mohl bych poukázati zde k detailům, které jsou až křiklavé. Co dále bylo řečeno potvrzuje jenom to co jsem pověděl. Ovšem řekl p. řečník přede mnou, že prý bylo zemskému výboru uloženo, aby vyjednával o tom, aby ústřední komitét statistický stal se ústavem zemským, ale zároveň připojil, aby na ten čas se od toho upustilo.

To zase jest důkazem, že ujednání nebylo docíleno.

Dále přiznal p. řečník přede mnou, že statistický komitét není podřízen zem-

skému výboru. Tím tedy také uznal, že zemský výbor nařízení mu nemůže dávati.

On ovšem upozorňoval k tomu, jak důležité jsou statistické výkazy, totéž jsem sám řekl a přiznávám to ještě nyní, ale musí býti náležitě sestaveny a musí býti k tomu sestavování ustanoven spůsobilý orgán a takový, který má také k tomu čas a povolání.

Já jsem zejmena ukázal k tomu, že by bylo velmi záhodno, kdyby se zřídila buď statistická kancelář, která je při radě zemědělské co kancelář zemská, která by potom mohla takovéhle práce obstarávati, neb aby se vůbec zřídila statistická kancelář při zemském výboru, ale ukládati konceptním silám při zemském výboru, aby sbíraly meteriál statistický, který kdyby měl býti spolehlivý vyhledával by práce nehorázné, tak že by musilo býti několik osob po celý rok jím zaměstnáno - to se mně zdá že přiměřeno není, a mně se zdá, že úřednictvo konceptní při zemském výboru má úlohu mnohem důležitější než aby takový materiál sbíralo.

Pakli jest intence slavn. sněmu, by statistický material byl sbírán, já ouplně se k tomu přidám a řeknu: budiž, staniž se, ale pak se ulož zemskému výboru, aby zjednal úřeenictvo, které by to obstaralo.

Ale ukládati nyní práci konceptním pracovním silám, která jest docela heterogení, která jim vlastně nepatří, ukládati jim, aby na újmu své vlastní práce to vykonávaly, to se mně zdá že přiměřeno není.

Nejv. maršálek z. Dávám slovo p. Adámkovi.

Posl. p Adámek: Slavný sněme! Po tom, co bylo již o sporné věci a o návrhu komise řečeno, zbývá mi arciť promluvit pouze několik slov. V celku úplně sonhlasim s tím, co J. J. p. knížetem ze Schwarzenbergů bylo pro návrh komise pověděno a nemohu utajiti také své podivení nad výkladem p. zástupce zemského výboru o statistice vůbec a spolupůsobení samosprávných orgánů při snášeni statistického materialu.

Všeobecně uznává se, že u nás statistika tak jest zanedbávána a tak nedokonale pěstována, že dosud ještě v naší zákonodárné činnosti nedospěli jsme ku zkušenostem neutěšenějším nežli bohužel dosud.

Při každé příležitosti při opravě každého téměř zákona narážíme na velký ne-

dostatek statistického materiálu. Kdežto v cizině, ano také v Uhrách veliký náklad podniká se na racionalní pěstování statistiky, u nás pánové potkáváme se dnes s návrhem, by ta jediná čelnější a veledůležitá statistická práce, kterou podniká zemský výbor, byla proto zastavena, poněvadž prý některé výkazy obcí a okresů nejsou správné.

Jeli tomu pánové tak, že zemskému výboru se nedostává náležitých orgánů k pracím statistickým, pak myslím, že by důslednost velela, aby takové orgány se opatřily. Ale nikterak není důsledno proto, poněvadž zemský výbor orgánů takových nemá, zastaviti veškeré statistické práce. (Výborně) Pánové, když královské město Praha bylo s to opatřiti si své statistické bureau, když královské město Praha uznalo toho potřebu, aby k upravení a správnému vedení své správy statistika města se pěstovala, pak tim více jest to povinností království českého, aby nezanedbávalo statistické práce, nýbrž aby hledělo k tomu, by v skutečných číslách objevil se obraz našeho hospodářského poklesnutí aneb našeho hospodářského vývoje, aby v číselném obrazu se objevily naše poměry kulturní, socialní a j. Statistika jest základ zdárné a plodné práce zákonodárné. Nemohu pánové také souhlasiti s tím důvodem, který od velect. p. zástupce zemského výboru byl uváděn, že by se práce ty měly odevzdati vysokému c. k. místodržitelství proto, protože by byly správnější a spolehlivější. Pánové, jsou-li zprávy, které podávají samosprávní orgánové zemskému výboru chybné, tak zprávy, které titéž orgánové budou podávati c. k. okr. hejtmanstvími c. k. místodržitelství budou taktéž chybné. (Výborně!) Míním, že přesvědčení, že tyto zprávy jsou nedokonalé, musí vésti k tomu, aby se učinila opatření, aby byly pokud možná správné a spolehlivé.

Všichni víme, že. statistické zprávy, ktere podává naše c. k. ústřední komise statistická jsou namnoze také vadny, ale přece nepřijde nikomu na mysl, že. by se měly proto všechny práce ty zastaviti.

Konečně musím co zástupce samosprávného sboru zajisté a netoliko jménem svým, ale jménem četných přátel svých, kteří mají čest v samosprávných sborech zasedati, konstatovati dále, ože chybách a o vadnosti zpráv o hospodářství okresův a okresních zastupitelstev po mém mínění nemůže býti vůbec řeči, poněvadž je po-

vědomo, že zprávy o hospodářství okresním musí býti správně a úředně podávány zemskému výboru v opisech schválených účtů v okresních. To jest, tuším, zcela spolehlivý materiál ku spracování statistiky okresů.

Pánové, všechno to, co zde bylo řečeno proti návrhu komise, nepřesvědčuje mne nikterak, že bychom měli ustati v pěstování statistiky zemské. Hluboké přesvědčení mé jest, že je povinností tohoto slavn. sněmu, aby v zájmu království českého podnikl vše k odklizení překážek ku všestrannému a racionálnímu pěstování statistiky zemské. Statistika je neúprosný svědek pravdy, maják, který ukazuje cestu ku práci zákonodárné a neomylný žalobník na veškeré vady a nedostatky, které ve veřejném hospodářství se objevují. Statistika ukazuje nejzřejměji, jak žijeme a spravováni jsme Hlavně z těchto důvodů budu hlasovati pro návrh. (Výborně!)

Oberstlandmarschall: Der H. Abgeordnete Dr. Ruß hat das Wort.

Abg. Dr. Ruß: Hoher Landtag! Die Statistik in Österreich lässt überhaupt viel zu wünschen übrig und wir haben wiederholt im Schoße des Abgeordnetenhauses uns gegen eine Reihe von Arbeiten und statistischen Methoden ausgesprochen, als die Auslage für die statistische Centralkommission zur Berathung gekommen war. Etwas ähnlich stehen die Dinge in Böhmen. Als zum ersten Male vor einigen Jahren der Landesausschuß debutiert hat mit der Mittheilung von statistischen Daten, war ich außerordentlich erfreut und habe versucht eine Anzahl von Schlußfolgerungen aus der reichen Fülle von Daten zu ziehen, welche in dem ersten Berichte dem hohen Landtage mitgetheilt worden waren. Allein schon damals habe ich zu meinem Bedaueru bemerkt, dass Vergleichungen zwischen den mir mitgetheilten officiellen Daten und den Verhältnissen in den einzelnen Bezirken und Gemeinden zu Differenzen geführt haben, welche schon damals hier im Schoße des Landtages, und ich glaube ganz bestimmt auch im Schoße der Kommission ihren Ausgang gefunden haben und zwar dahin, es möchte der Landesausschuß sich bestreben, eine genauere Sammlung dieser Daten durchzuführen. Bei der Bergleichung der spätern Berichte des Landesausschußes mit den frühern hat sich aber gezeigt und zwar für diejenigen, welche genauere Studien mit diesen statistischen Ausweisen gemacht haben, unwiderleglich gezeigt, dass diese erst gerügten Fehler einer Abhilfe

nicht zugeführt wurden und deswegen ist ein großer Unterschied darin, was Se. Durchlaucht Herr Fürst Schwarzenberg in einem Satze zusammengefaßt hat, dass man ein Operat nicht verwerthet oder eben die Frage stellt, welches großen Werth hat, der großen Werth haben kann. Ja, das sind eben zwei grundverschiedene Dinge; ich läugne nicht, dass das Operat einen großen Werth haben kann, aber ich muß zu meinem Bedauern läugnen, dass das Operat, wie es derzeit vorgelegt wird, und mit den Organen, die derzeit dasselbe durchführen sollen, einen solchen Werth haben kann.

Erlauben Sie mir zwei Beispiele vorzubringen, ein Beispiel von landwirtschaftlicher Statistik, wie sie im Acker auministerium, also einer Körperschaft oder einem Amte betrieben wird, welches ziemlich ähnlich zu halten ist mit den Organen des Landeskulturrathes Böhmens. Mir ist da vorgekommen, dass ein früherer Ackerbauminister mich selbst aufmerksam gemacht hat darauf, dass zum Beispiel über Jagdstatistik, man sollte doch annehmen, dass dafür die richtigen Organe vorhanden sind, einmal eine solche Anzahl von abgeschossenen Fasanen für ganz Oesterreich angegeben worden ist, welche auf den Fürstlich Colloredo'schen Herrschaften allein jährlich zum Abschießen gelangt. (Hört! Hört! - Heiterkeit. )

Ein zweites Beispiel betrifft Böhmen selbst. Vor einigen Jahren hat die Stadt Karlsbad ein Goldanlehen im Betrage von 5000000 fl. kontrahirt. Dieses Beispiel ist mir eben erst mitgetheilt worden, aber es ist so drastisch, daß ich nicht umhin kann, es auch dem hohen Landtage vorzulegen. Diese 5000000 fl. für die angegebenen Papiere hat die Stadtgemeinde Karlsbad selbstverständlich in die Jahreseinnahmen einbezogen, aber in der Statistik wurden sie ebenfalls als Einnahmen einer Gemeinde verbucht und die Gesammteinnahmen der Gemeinden in ganz Böhmen waren daher in diesem Jahre um 5000000 fl. höher als im verflossenen Jahre (Heiterkeit), aber auch um 5000000 höher als in allen künftigen Jahren. Wenn nun solche Fehler in der Statistik vorkommen, und es wären mir noch mehrere bekannt, doch Witt ich den hohen Landtag nicht damit belästigen, dann ist es auch nicht richtig, was Seine Durchlaucht Fürst Schwarzenberg gesagt hat, "im Großen und Ganzen ist die Statistik richtig. "

Ja, wenn Sie wollen, meine Herrn, im Großen und im Ganzen in den einzelnen Bezirken oder Gemeinden mag diese Statistik richtig sein, aber unrichtig ist sie für die Beurtheilung der Verhältnisse des ganzen Landes als solche. (Brabo! Sehr richtig!) Sie ist dann keine Landesstatistik, sondern nur eine

Bezirksstatistik und Gemeindestatistik, welche nur mehr Interesse haben kann für die richtig behandelten Bezirke und richtig behandelten Gemeinden.

Ich glaube nun freilich der Landeskulturrath könnte, ohne vom Landtage irgend einen Auftrag zu erhalten, dem ihm unterstehenden Landeskomité den Auftrag geben, diese Statistik nunmehr, nachdem der Landtag selbst sie nicht mehr fortsetzen will, selbständig fortzusetzen, und wenn der Landeskulturrath den Landesausschuß um Sammlung des Materials bitten würde, würde auch kein Anstand vorwalten, aber wenigstens Würde diese Statistik nicht mehr den Charakter einer offiziellen Statistik der autonomen obersten Landesbehörde haben und damit nicht alten jenen Angriffen ausgesetzt seien, welchen jede falsche Statistik, am allermeisten aber jede falsche officielle. Statistik mit Recht ausgesetzt sein muß.

Endlich hat H. Dr. Škarda Namens des Landesausschußes den Wunsch ausgesprochen, der mir eigentlich etwas sonderbar vorkommt, weswegen ich auch gegen denselben stimmen werde, der Landtag solle nämlich dieses Operat für das Jahr 1881, welches die statistischen Daten des Landes bringt, zur genehmigenden Kenntnis nehmen. Ja ich muß gestehen, ich kann es nicht einmal zur Kenntnis nehmen aus dem einfachen Grunde, weil es mir niemals zur Kenntnis gebracht worden ist. Dieses Operat ist als Beilage in einem Landesausschußberichte geschrieben vorhanden, dieser Landesausschußbericht wurde der Kommission mitgetheilt. Die Kommission bringt jetzt diesen mageren Bericht mit einigen summarischen Ziffern, und wir werden aufgefordert, diesen Landesausschußbericht, d. h. die Gesammtzahlen nicht nur zur Kenntnis zu nehmen - das Operat war hier nicht aufzutreiben - sondern auch noch zur genehmigenden Kenntnis zu nehmen, d. h. wir sollen die unrichtigen Daten, welche darin gebracht sind, alle durch die Autorität des Landtages genehmigen. Mir scheint, meine Herren, das geht denn doch zu weit, ich glaube daher, dass ich für meinen Theil gegen den ersten Antrag des H. Dr. Škarda hinsichtlich der genehmigenden Kenntnis stimmen muß, (Bravo!) sodann aber auch, dass ich mich mit Rücksicht auf die Unrichtigkeit der bisher angeführten und von mir mit drastischen Veispielen erwiesenen Unrichtigkeiten gegen den Antrag der Kommission und für den Antrag des Landesausschußes stimmen muß (Bravo!). Ich glaube damit in keiner Weise der Fortentwicklung der Landesstatistik nahe zu treten, und ich meine, dass der Landeskulturrath durch seine Organe diese Statistik selbstständig fortsetzen kann und dass der Landesausschuß ganz gewiß

seine Bereitwilligkeit zur Unterstützung, wie bisher, beweisen wird, aber ich möchte dringend bitten, dass der hohe Landtag nicht einer offiziellen Unrichtigkeit durch seinen Beschluß die Weihe seiner Autorität verleihe. (Lebhaftes Bravo!)

Nejv. maršálek z.: Hlásil se k slovu Dr. Rieger. Dávám jemu slovo.

Posl. Dr. Rieger: Slavný sněme! Zdá se mi, že v této příčině povstal spor, ve kterém, jak se to již časem stává, mají vlastně obě strany pravdu a vyložím jak. Na jedné straně se klade váha na opatření statistických zpráv o tom, v jaké míře jsou obtíženy naše obce všelikými podatky.

Že. pánové, statistika pro každého politika a pro každého státníka jest věcí nad míru důležitou, o tom, myslím, zde sporu vésti nelze, to jest věc vůbec uznaná a zajisté, že stát a žádná země by nevynakládala takové ohromné sumy na opatření statistického materiálu, kdyby ten statistický materiál neměl žádné politické ceny. Tedy dobrá statistika má zajisté pro každého státníka důležitost a praktickou cenu. Ale ovšem, pánové, také jest vůbec uznaná věc, že dobrou statistiku opatřiti jest náramně těžko, a i v těch nejsprávněji vedených statistických úřadech se časem scházejí data až přímo směšná, že se o tom celé anekdoty vypravují, jak tu a tam nesprávně byla statistická data sestavena a podána. - Co tu tedy dělati, pánové? Jestliže jsou statistická data nesprávná a nespolehlivá, musíme se starati o to, když již vůbec statistika jest potřebna, abychom se dodělali dat spolehlivých a to myslím platí v tomto případě. Já myslím také - a v tom se shoduji s Jeho Jasností knížetem Schwarzenbergem, že by bylo žádoucí, abychom data o tom měli dobrá a spolehlivá, aby se vědělo, v jaké míře jsou obtíženy obce a okresy podatky a všelikými přirážkami. Ale na druhé straně jest také pravda to co p. Dr. Škarda pravil, jsou-li data neúplná a nespolehlivá, že nemají žádné ceny.