ného mnoho neprospívá moderní škole, ni lesku jejímu a vychování lidu nesvědčí, jest přirozeně proto, aby se udrželo. Ale, pánové, nechci tvrditi, že u nás ve sněmu právě rozhoduje tento faktor, ačkoliv se divím, že ti pánové, kteří mají býti Κατεξοχήν liberálové, jimi nejsou, pánové na oné straně, kteří v teto věci tak souhlasí právě s těmi klerikály. Již z toho, že to leží ve směru klerikálů, ctění pánové, na oné straně byste měli býti pro zrušení školného. Ale, pánové, zde v našem sněmu rozhoduje vlastně jiný moment a ten leží v našem nešťastném volebním řádu. Pánové, jsou to páni velkostatkáři na oné straně, které tímto nechci ovšem urážeti, i zde chci jen věc vysvětliti, jak fakticky jest. Kdyby zde nebyla kurie velkostatkářská, školné by bylo bývalo velkou většinou a snad jednohlasně dávno zrušeno. (Výborně. )

Ale ti pánové z kurie velkostatkářské opírají se vždy proti tomu, aby školné zrušeno bylo a zcela přirozeně; to se rozumí, když bude školné zrušeno, musí to býti nahrazeno přirážkami na daních, to dělá snad 6 - 8 krejc. a poněvadž ti pánové v kurii velkostatkářské jsou obyčejně velcí gruntovníci - ale ne všichni - jsou tam tací páni, jichž velkostatek nemá snad více pozemku než květinový hrnek za oknem, ale pánové, v celku jsou tam zástupcové velkých statků. (Veliký smích a veselost); a že by potom těmito přirážkami museli ovšem platit věčí daň, je přirozeno, že se tomu zpouzejí. Avšak, ctění pánové, já jsem to vypočítal podle přímé daně, to by přišlo na ty pány, na velkostatky v Čechách vůbec asi 300. 000 zl., kdežto celý schodek 1, 400. 000 by platil lid, a pánové, že by lid ochotně to platil, toho jsou důkazem nesčetné petice podané k vyřízení ve všech schůzích voličů, okresních zastupitelstev a t. d. Já jsem přesvědčen, že když se přijme votum majority, a když se budete tázati našich okresních zastupitelstev, seznáte, že ne ten moment, že by to platiti lid náš nechtěl, ten že v těch odpovědích obsažen nebude.

Když tedy veškeré obyvatelstvo království Českého tak ochotně tuto daň novou by platiti chtělo, a s radostí platiti bude, buďte velkomyslni a přistupte k tomu, aby také břemeno těžké, nespravedlivé a znemravňující konečně sejmuto bylo se šíje našeho lidu. Budiž mezi vámi také nějaký Szechényi, který velikomyslnosti nějakou obět by přinesl. (Výborně, Veselost). Já, pánové, nechci dále šířiti se, a jenom jsem právě chtěl podotknouti několik slov pánům na oné straně. Ti pánové mají to v rukou svých, zrušiti školné každým okamžikem, vždyť mají majoritu, a poněvadž jest to zajisté liberální zrušiti školné, jest to povinností jejich, to učiniti, kdyby nebyli vázáni na svou kurii velkostatků, jako my býváme také vázáni, já nedělám výčitku - zajisté, že by to ti pánové učinili. (Smích!) Avšak, pánové! proud jde teď tak, že se školné udržeti nedá, a že konečně padnouti musí a padnouti musí brzy. Pánové, teď vane vítr Rakouskem, který může obrátiti dolů v krátké době, co dnes jest na hoře. A proto, pánové, já kdybych byl liberálem, aspoň na vaší straně, já bych si tu zásluhu vzíti nedal, že za našeho panování se takové liberální ustanovení podařilo. (Výborně, smích).

Nenechte zásluhu tu elementu, který není liberální ale spravedlivější. (Výborně, smích).

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

(Nikdo se nehlásí. ) Rokování jest skončeno.

Der Herr Berichterstatter hat das Wort.

Berichterstatter Dr.. Zintl: Ich will mich zuerst gegen die Ausführungen des geehrten Herrn Professor Kvíčala wenden, der behauptet, das Schulgeld märe eine Gemeindelast. Diese Ausfassung theilt die Majorität der Unterrichtskomnission nicht. Ich habe schon die Ehre gehabt, mich diesfalls in der Kommission auszusprechen und erlaube mir gegenüber den Ausführungen des Herrn Prof. Kvíčala im hohen Haufe darzuthun: Das Schulgeld ist nichts anderes als der von der Staatsverwaltung den Eltern, deren Kinder eine öffentliche Schule besuchen, auferlegte Beitrag zur Erhaltung des Lehrers. Das Schulgeld wurde Anfangs unmittelbar vom Lehrer eingehoben. Später vom Gemeindevorsteher zu Handen des Lehrers. Da das Schulgeld, ich mochte sagen, seiner historischen Entwicklung, seiner Entstehung und feiner Natur nach einen Beitrag der Eltern zur Erhaltung des Lehrers bildet, so ist es nach der neuen Schulgesetzgebung wohl nur consequent gewesen, daß das Schulgeld in die Schulbezirkskassa einfließe, daß es derselben zugemiesen werde, da die Lehrergehalte aus der Schulbezirkskassa gezahlt werden. Der Gemeindevorsteher hebt das Schulgeld von der zur Zahlung verpflichteten Familie lediglich zu Handen der Schulbezirkskassa ein; deshalb muß das Schulgeld auch bei den Schulbezirkskassen individuell vorgeschrieben werden und ebenso individuell zur Verrechnung gelangen.

Da sich dieser Einhebungsmodus aber als unpraktisch erwies, so soll er durch den vorliegenden Gesetzentwurf, der die Gelegenheit dazu bietet, geändert werden.

Es handelt sich also im gegebenen Falle nicht darum, eine andere Verkeilung der Schullast zu erfinden, das heißt, das Schulgeld soll als solches nicht etwa vielleicht aufgehoben werden, sondern es soll nur der Einhebungsmodus eine Aenderung erfahren. Die Ortsgemeinde soll das Schulgeld von den Zahlungspflichtigen Eltern entheben und statt der einzelnen Beträge einen Pauschalbetrag an die Schulbezirkskassa abführen.

Dies ist der Sinn des §. 1 und 3 der Regierungsvorlage, sowie die Unterrichtskommission dies auffaßt. Das Schulgeld bleibt nach wie Vor eine Leistung der Eltern. Die Einhebung desselben von den Eltern bleibt dieselbe wie bisher, nur die Uibelstände und Unzukömmlichkeiten der bisherigen Einhebungsart sollen beseitigt werden.

Wenn die Summe, welche die Ortsgemeinde an die Schulbezirkskassa abführt, eine Schullast der Gemeinde nicht blos eine Pauschalsumme statt des individuell abzuführenden Schulgeldes wäre, so gäbe es überhaupt kein Schulgeld mehr. Man müßte da nur von Beiträgen der Gemeinde zur Erhaltung der Lehrer reden, Beiträge, wie sie thatsächlich in früheren Schulfassionen, wie die Herren recht wohl wissen werden, vorgekommen sind, Beiträge, welche durch den g. 41 des Schulconcurrenzgesetzes aufgehoben wurden.

Dann dürfte aber die Ortsgemeinde über die Aufbringung dieser Beiträge frei zu beschließen haben und die Schulverwaltung hätte kein Recht, die Höhe der etwa von den Eltern der schulpflichtigen Kinder abzuführenden Beträge zu bestimmen.

Und das ist außerordentlich wichtig, meine Herren.

Die Gemeindevertretung könnte eventuell auch beschließen, daß diese Beiträge zu den Lehrergehalten etwa nach §. 78 der Gemeindeordnung als Sonderausgaben der Eltern zu behandeln feien. Sie könnte dieselben nach eigenem Gutdünken auf die Betheiligten repartiren. Sobald man aber vom Schulgelde spricht, die Schulgeldklassen noch bestehen. so bleibt das Schulgeld immer ein Beitrag der Eltern der schulpflichtigen Kinder zum Lehrergehalte und fungiren allerdings, ich wiederhole es nochmals, obwohl es Herr Professor Kotčala nicht zugeben will, die Gemeinden als eine Art Steuereimtehmerinen für die Schulbezirkskassen. Und so kann blos der Einhebungsmodus im allseitigen Interesse derart geregelt werden, daß die Ortsgemeinde statt der Einzelbeträge einen Pauschalbetrag an die Schulbezirkskassa abführt.

Die Höhe des Nachlasses soll abhängig sein von der Zahl der Schulgeldbefreiungen. Je mehr Schulgeldbefretungen Vorkommen, desto geringer wird das Pauschale bemessen werden, das die Ortsgemeinde an die Schulbezirkskassa abzuführen hat.

Diee Befreiung geschieht daher auf Kosten der Schulbezirkskassa und ist dies auch ein Argument, weshalb die Schulbehörden bei der Schulgeldbefreiung mitzuwirken haben.

Ich habe von meinem und dem Standpunkte der Majorität aus in möglichster Kürze die Argumente des Hrn. Abgeordneten Professor Kvíčala, welche derselbe dafür angeführt hatte, daß das Schulgeld eine Gemeindelast sei, nach meinen besten Kräften zu beseitigen gesucht. Alle anderen Argumente, welche bezüglich der Pauschalsumme hervorgehoben wurden, und aus denen er die Folgerung zog, daß die Gemeinde ja doch diejenige sei, welche Schließlich die Beträge für die vom Schulgelde befreiten Kinder, welche nicht eingebracht werden, und für welche die Gemeinde aufzukommen hat, zu zahlen habe, weshalb das Schulgeld doch eine Gemeindelast sei, so war dieses Verhältniß Wohl auch bei dem bestehenden Gesetze dasselbe und ich glaube nicht, daß mit Rücksicht aus die Von mir erwähnten Thatsachen hiedurch eine größere Beeinträchtigung der Gemeinden entstehen könnte. Uibrigens muß ich erwähnen, daß die Logik, welche der Hr. Abgeordnete Professor Kvíčala für sich in Anspruch nimmt, denn doch nicht ganz allien auf feiner Seite ist, ich glaube doch, daß die Kompetenz des Ortsschulrathes einige Begründung hat. Er besteht aus Mitgliedern, welche von der Gemeindevertretung gewählt werden, aus Vertrauensmännern der Gemeinde, da es doch in den weitaus meisten Fällen vorkömmt, daß die Mitglieder der Gemeindevertretung zugleich Mitglieder des Ortsschulrathes sind. Wenn dieselben nun Vertrauensmänner der Gemeindevertretung Sind, so merden sie auch die Interessen der Gemeinde dann vertreten, wenn es darauf ankommt, gewisse Beschlüsse zu fassen, welche den Gemeindesäckel in Anspruch nehmen. Außerdem aber ist der Ortsschulrath noch anders zusammengesetzt, und ich lege darauf ein Hauptgewicht. Im Ortsschulrathe haben der Seelsorger und der Lehrer ohne Wahl ihren Sitz, sie haben eine Virilstimme im Ortsschulrathe. Nun, meine Herren! Keiner von uns wird läugnen, daß der Seelsorger wohl am besten seine Wirksamkeit im Ortsschutrathe entfalten kann, wenn es sich um die Befreiung der armen Schulkinder handelt. Wer kann besser in der Sage sein, als der Seelsorger, zu beurtheiten, zu erheben, welche Eltern schulpflichtiger Kinder in seinem Pfarrsprengel die dürftigsten sind, welche Kinder eine Schulgeldbefreiung verdienen; der Lehrer, welcher täglich die Kinder in die Schule kommen, der sie unter seinen Augen auswachsen sieht, hat er nicht am besten Gelegenheit zu beurtheilen, welche Kinder durstig sind ? Wird er nicht am ehesten finden und fühlen, ob das Kind mit Rücksicht auf seine Bekleidung, auf sein Aussehen und in Bezug auf die Unterrichtserfordernisse wirklich dürftig ist, wird er nicht am besten Gelegenheit haben, zu beurtheilen, welche Kinder der Schulgeldbefreiung bedürfen?

Ich sehe nicht ein, warum also der Ortsschulrath in seiner gegenwärtigen Zusammensetzung, in welchem Gemeindemitglieder oder von der Gemeindevertretung gewählte Mitglieder, in welchem der Ortsseelsorger und der Lehrer ihren Sitz haben, nicht geeignet märe, wie bisher, über die Schulgeldbefreiung auch weiter sein Votum abzugeben. Dies bezüglich der angefochtenen Kompetenz.

Es wurde auch Anstoß genommen an einigen Fassungen des Berichtes; nun ich glaube, dasHauptgemicht in dem Berichte wird immer darauf gelegt, daß der Wunsch der hohen Regierung, welche die große Belastung der Verwaltungsbehörden bei der Schulgetdeinhebung hintanzuhalten wissen will, daß der Wunsch so vieler Gemeinden, welche eine für den Gemeindesäckel oft außerordentliche und empfindliche Schädigung erfahren haben, daß diese Wünsche durch diese Gesetzesvortage realisirt werden sollen.

Es geht aus der von der Unterrichtskommission ausgearbeiteten Gesetzesvorlage hervor, daß die Majorität der Kommission nicht etwa eine den Absichten der Regierung entgegenstehende Haltung eingenommen hat, indem sie die beiden Hauptgravamina - die Uibelstände bei der gegenwärtigen Schulgeldeinhebung und den Bestand des Regreßrechtes im Sinne der Regierungsvorlage zu beseitigen bewüht war.

Die Kompetenzänderung bei der Schulgeldbefreiung hat auch Nichts zu schaffen mit den erwähnten beiden wichtigsten Bestimmungen dieses Gesetzes und endlich mochte ich darauf hinweisen, daß Von keinen der vielen an den Landtag gelangten Petitionen, in keinem der vielen eingebrachten Gutachten der Wunsch ausgesprochen wurde, es möge die bisherige Kompetenz bei der Schulgeldbefreiung geändert werden; und mit Rücksicht darauf, daß ich bewiesen zu haben glaube, daß das Schulgeld faktisch keine Gemeindelast fei, Sondern nur ein Beitrag der Eltern für die Lehrergehalte, mit Rücksicht darauf, daß das Schulgeld faktisch nicht aufgehoben ist, glaube ich, meine Herren! so ziemlich alles von unserem Standpunkte aus entkräftet zu haben, was der anderen Seite gegenüber zu entkräften war.

Gegenüber den Ausführungen des Hrn. Abgeordneten Dr. Grégr kann ich im gegebenen Falle noch nicht darauf eingehen. Aber eines möchte ich doch hervorheben. Der Herr Abgeordnete Grégr wird so freundlich sein, zuzugestehen, daß im Berichte der Unterrichtskommission dieses Gesetz wirklich eine Anbahnung der Schulgeldaushebung genannt wurde, und wird so freundlich sein, Versicherung von unserer Seite zu quittiren, daß bei Gelegenheit der Verhandlungen über die Resolutionen bezüglich der Schulgeldaufhebung diesbezüglich auch unser Standpunkt ausetnandergesetzt werden wird und vielleicht gelingt es uns dann auch von dieser Seite des h. Hauses eine Rechtsertigung unserer Anschauung zu finden. (Bravo, Bravo. )

Oberstlandmarschall: Wir gehen zur Spezialberathung des Gesetzentwurses über.

Berichterstatter Zintl (liest):

§. 1.

An die Schulbezirkskaffa zahlt das Schulgeld die Ortsgemeinde. Die Enthebung des Schulgeldes von den Zahlungspflichtigen Eltern oder deren Stellvertretern findet Seitens der Ortsgemeinde, ohne Intervention der Lehrer und außerhalb der Schule wochentlich oder monatlich für die Gemeindekassa Statt.

Sněm. akt. p. Sládek:

Ustanovení, jež v §§ 17. 18, 20, 21 a 22

zákona zemského ze dne 24. února 1873, čl. 16 zák. zemsk. dána jsou v příčině vybírání školného, pozbývají moci a na místo jejich nastupují ustanovení tato:

§. 1.

Pokladně okresu školního budiž školné zapravováno od místní obce.

Školné vybírá od rodičů aneb od jich zástupců, kteří jsou platem povinni, pro obecní pokladnu místní obec týdně neb měsíčně, a to bez prostřednictví učitelů a mimo školu

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo? (Nikdo se nehlásí. )

Ich bitte diejenigen Herren, die dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Prosím, aby ti panové, kteří s návrhem tím souhlasí, pozdvihli ruku.

(Stane se. - Geschieht. )

Der Antrag ist angenommen.

Abg. Zintl (liest):

§. 2.

Dem Ortsschulrathe (in Stadtschulbezirken dem Bezirksschulrathe) steht es zu, Kinder unbemittelter Eltern ohne Rücksicht auf ihren Fortgang und ihre Heimatszustattdigfeit ganz oder theilweise von der Schulgeldentrichtung zu befreien. Gegen ihre Entscheidungen geht die Berufung an die höheren Schulbehörden. (Segen gleichlautende Entscheidungen der zwei ersten Instanzen ist ein weiterer Rekurs nicht zulässig.

3 Snem. akt. Sládek: §. 2.

Místní školní radě (v městských okresech školních okresní školní radě) přísluší, děti nemajetných rodičů nehledíc k tomu, jak ve škole prospívají a v které obci mají právo domovské, od placení školného osvobozovati bud zcela, buď z části.

Z rozhodnutí jejich jde odvolání k vyšším úřadům školním. Ze souhlasných rozhodnutí prvních dvou instancí další odvolání místa nemá.

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za slovo ?

Pan poslanec prof. Kvíčala má slovo.

Posl. prof. Kvíčala: K tomuto §. 2. menšina komise, kteráž se skládá z pánů poslanců Petáka, Městeckého, Tylšra, Gablera, Čelakovského, Kubíčka a mne činí tento návrh:

Slavný sněme račiž schváliti §. 2. vládní předlohy a učiniti toto usnesení:

Výboru obecnímu pokud se dotýče v Praze a v Liberci městské radě, náleží děti nemajetných rodičů, nehledě k tomu, jak ve škole prospívají a kam domovem přísluší, osvoboditi od placení školného bud zcela aneb částečně. O stížnostech na nálezy městské rady v Praze a Liberci, rozhoduje sbor obecních starších a v třetí stolici výbor zemský; na nálezy obecních výborů v ostatních obcích výbor okresní a v třetí stolici výbor zemský. V obcích posléze zmíněných nelze na souhlasné nálezy výboru obecního a okresního dále stížnost vésti. Já jsem již dříve podotkl, že některé důvody, kterýmiž chci tento návrh utvrditi, si ponechávám ještě na specialní debatu, ale pokládám za vhodnější, abych v této příčině slova se ujal snad později, jest-li že totiž někdo se přihlásí z jiných poslancův za řečníka. Na všechen spůsob bych prosil Jeho Jasnost, aby mi slovo bylo dáno, ale rád bych odpověděl na námitky, které snad od jiných pánů poslanců přijdou, poněvadž slovo jenom jednou míti budou.

Nejv. marš. zems.: Z pánů poslanců nehlásí se nikdo o slovo.

Posl. prof. Kvičala: Tedy dovolím si hned ty důvody, které na mysli mám, vyložiti. Před tím však k námitkám, které ctěný pan zpravodaj proti mému výkladu učinil, chci krátkou odpověd dáti. Pan zpravodaj většiny opakoval nebo varioval svou theorii o školném, kteráž také ve zprávě od něho sepsané krátce naznačena jest a trval na tom výroku svém, kterýž učinil ve školní komisi, že prý v skutku obec není nic jiného, než-li výběrčí státu "Stenereinnehmerin", ale pánové, co ptatna jest všechna theorie i sebe krásnější a důmyslnější, když praxis, když skutečnost proti této theorii svědčí a já chci jen tolik konstatovati, že ctěný pan zpravodaj většiny mé argumenty nikterak nevyvrátil, ba on se vlastních argumentů mých takřka ani nedotkl. Neb já se tážu pana zpravodaje, co odpoví na to, když mu pravím, že mnohdy obec musí a sice velmi značnou částkou přispívati ze svého jmění z obecních prostředků; to jest faktum nepopiratelné a když obec musí -platit k uhražení školného někdy velmi značnou částku, jest to břímě pro obec, jest to "Gemeindelast" či není to "Gemeindelast". Já myslím, věc jest tak jednoduchá, že není třeba o tom slov šířiti a prohlašuji, že každá theorie o změnách školného, o všelikých metamorfosách, jaké školné zakusilo za rozličných věků, jest věru zbytečno mluviti. Platí obec či neplatí. Platí. (Platí!) Ctěný pan zpravodaj většiny proti mému výkladu také to namítal, že prý věc posud již tak se měla, že také posud již obec musila platiti školné za děti osvobozené a že přece rozhodovala o osvobození ne obec nýbrž místní školní rada.

Arci to jest vůbec známo, ale já si dovoluji vysloviti své mínění, že to nebylo posud správně a že na místě této nespravedlnosti, která byla, není po zrušení, po imperativním paušálu a po zrušení regresního práva mnohem větší, že na místě této nespravedlnosti má nastoupiti právě docela správné ustanovení.

Když se nám nyní naskytuje příležitost, takové správné ustanovení učiniti, myslím, že každý by se měl ochotně této příležitosti uchopiti.

Tedy z toho důvodu, že to posud tak bylo, a že posud obec neměla práva osvobozovati děti od školného, z toho nejde nic jiného než ta konsekvence, že to posud bylo nesprávností, která nyní se má odstraniti. Ctěný pan zpravodaj ve svém výkladu zvláštní váhu položil na to, že místní školní rada jemu zdá se co nejvíce způsobilou k osvobozování dětí školních, poněvadž duchovní správce a učitel v místní školní radě zasedají. To jest důvod, kterého pan zpravodaj také již ve své zprávě užil a jednoho výroku v této zprávě jsem se již dříve dotkl, poněvadž ten mně byl velmi nepříjemný. Ale já naproti jeho tvrzení pravím, že také obecní výbory v této příčině nejen jsou způsobilejší k osvobozování dětí, nýbrž že jsou k tomu ještě povolanější a oprávněnější.

I táži se, kdo pak může a má lépe a důkladněji znáti všechny poměry rodinné, majetkové, výdělkové těch rodičů, jichž děti školu navštěvují než ti, kteří v čele obce stojí?

Ve zprávě arci se praví a pan zpravodaj to nyní jakožto hlavní argument proti mně opakoval, že prý členové místní školní rady nejvíce také k obecnímu zastupitelstvu přináležejí. Pánové, to může býti, ale nemusí to býti, a tu jedná se o právní stanovisko a ne o to, co snad může býti a co ve skutečnosti leckde se nalezá. Vždyť my děláme zákony ze stanoviska právního. Já dám důkazy, pánové, že někdy v místní školní radě není nikoho, kdo by poměry rodičů, jichž dítky školu navštěvují, důkladně znal. V místní školní radě podle zákona zasedá duchovní pastýř, učitel, představený obce té, ve které se škola nalezá, pak delegáti od obecního zastupitelstva. Počet těchto delegátů jest nejméně 2, nejvíce 6. Patří-li ale k jedné školní obci více místních obcí aneb čásť místních obcí, volí každé obecní zastupitelstvo počet delegátů dle poměru přímých daní připadajících. Nyní stává se ale někdy, že z některých obcí přiškolených není ani žádného zástupce v místní školní radě. (Tak jest, pravda), že tedy tam není nikoho, kdo by poměry rodičů, jichž dítky školu navštěvují, znal. (Výborně. ) To není tvrzení, to jest faktum, a mám tu více příkladů po ruce, z nichž dva dovolím si uvésti.

První příklad týká se školní obce Pyšelské, Tato obec skládá se z více obcí místních, Pyšely, Zaječice, Řehnice, Mokřany, Nasavrky, Koratle, Lojovice, Mštěno, a každá z těchto skládá se z několika osad. Před několika roky, jak mně bylo tehdáž povědomo, v místní školní radě Pyšelské zasedali z těchto ostatních 6 obcí pouze 2 delegáti, tedy 2 delegáti ze dvou obcí. Všechny ostatní místní obce - jest jich celkem sedm - tedy 4, byly úplně nezastoupeny v místní školní radě.

To jest jeden příklad.

Druhý příklad mně sdělil ctěný p. kollega Dr. Mattuš a ten jest tento:

Ku školní obci Mladoboleslavské přiškoleny jsou tři obce: Jamníky, Malé Čejtice, Bezděčín. Z těchto 3 obcí není v místní školní radě Mladoboleslavské žádný zástupce (Slyšte!), poněvadž neplatí žádná z těchto obcí příslušnou kvotu, na kterouž podle zákona 1 delegát místní školní rady připadá, a ani všechny tři obce dohromady - podotýkám ještě mimochodem - by tuto kvotu neplatily. Tak se tedy, pánové, má tato věc, a že vskutku někde a pravím, zhusta v místní školní radě není nikoho, kdo by důkladně znal poměry rodičů z některých obcí přiškolených.

Naproti takovému důkazu snad ctěný pan zpravodaj většiny nebude trvati již na tom tvrzení, že právě místní školní rada jest ten nejspůsobilejší orgán k osvobozování dětí od školného. Aspoň tento argument je takový, že by nějakou pochybnost v ctěném panu zpravodaji mohl vzbuditi. Ale já jdu dále; on zvláštní důraz na to kladl, že také učitel v místní školní radě zasedá a že také má tedy hlas při osvobozování dítek od školného. Pánové! Zdaliž jest záhodno, aby právě učitel měl vliv na osvobozování dětí (Výborně! Výborně S) resp. na odepření tohoto osvobození od školného, o tom mohou býti mínění velmi rozličná a já, já jsem rozhodně mínění opáčného.

A výklad toho jest jednoduchý. Já myslím, že učitel ani nemá věděti, které dítě jest osvobozeno, které není osvobozeno (Výborně), aby jednostejně se všemi dětmi nakládal. Ale přichází k tomu také ještě jiný důvod: Když dětem osvobození odepřeno a učitel v místní školní radě vliv má na toto odepření, aspoň hlasuje při tom. Také může se státi, a stalo se již zhusta, já mám toho důkazy, že rodičové na to reptají, že doma učiteli spílají a děti slyší toto spílání. (Výborně! Tak jest! To se stává!) Tím se podkopává autorita učitelova a tím mizí úcta ke škole a tím hyne prospěch školního vyučování a na tom. aby prospěch školního vyučování byl co největší, na tom záleží nám na této straně právě tak, jako ctěným pánům kollegům na oné straně. (Výborně! Výborně!)

Pánové! Jenom v jedné příčině bych se toho zastával, a mohl bych si mysliti, že právem, učitel by mohl rozhodovati o osvobození od školného. To by bylo tenkrát, kdyby se při osvobozování na to měl bráti ohled, jak děti prospívají ve škole, anebo jaké jest jejich mravné chování. Tu by byl učitel kompetentní, nejkompetentnější orgán, kterýž by o tom své mínění podal. Ale vždyť podle zákona na tom, jak dítě ve škole prospívá, nemá a nesmí se při osvobozování bráti ohled, poněvadž jest všeobecná povinnost školní, tedy tento argument, kterého se může užíti při středních školách a i vysokých školách při osvobozování studentů a posluchačů na školách těchto, tento argument zde úplně odpadá. (Výborně, tak jest!)

A co se týká duchovního správce, neboť také o duchovním správci se ctěný p. zpravodaj ve své replice zmínil, já si také přeji, aby mu odňato bylo to právo odiósní, v místní školní radě hlasovati o osvobození čili neosvobození, odepření osvobození od školného. Já mám také toho příklady, že reptají osadníci proti duchovnímu správci domnívajíce se, že on hlasoval proti osvobození, a vůbec duchovní správce nemá v tom žádného svobodného hnutí, žádné volné ruky Já tedy myslím, pánové, že kdo zdárný rozvoj školství chce, a v tomto se srovnáváme my s pány na oné straně, ten že by s důsledností měl si přáti, aby co nejdříve učiteli všeliká ingerence na osvobození dítek od školného byla odňata, to káže dle mého mínění, a já myslím, že jsem to nejenom tvrdil, nýbrž i také dokázal, prospěch školy.

Také to ještě dovolím si podotknouti, že osvobození od školného lze - a myslím, že tato theorie snad lépe by mohla obstáti než theorie o školném, kterou nám ctěný p. zpravodaj většiny vykládal - pokládati slušně za čásť ustanovení chudinství se týkajících (Tak jest!), neboť osvobozovati děti od školného jest tolik, jakoby se rodičům těch dětí, chudým rodičům, dal příspěvek, aby to školné mohli za dítě zaplatiti, poněvadž školné se musí zaplatiti nějak, když to nezaplatí rodiče, musí to zaplatiti obec, a pánové, z toho stanoviska lze tedy, jak pravím, osvobozování dětí od školného pokládati za čásť chudinství, a chudinství patří přece v obor obce. Obecní představenstvo dává vysvědčení o chudobě nebo nemajetnosti rodičů, a kterýpak orgán podle toho je tedy spůsobilejším souditi a rozhodovati o všech těch poměrech výdélkových a majetkových, než právě představenstvo obce.

Já, pánové, mám ještě mnoho důvodů, kterými bych mohl hájiti §. 2 v tom zněni, jak jej vládní předloha podává, ale skoro se obávám, že jsem již trpělivosti slavného sněmu zneužil, ponechávám si však přece ještě tu volnosť, několik poznamenání později učiniti, poněvadž myslím, že podruhé v této věci mohu ještě podle jednacího řádu mluviti. Ale na jednu věc bych přece byl málem zapomněl. Jeden ctěný pan kollega mně právě po mém výkladu dal zde jakýsi výkaz, týkající se smíchovské obce, ze kterého výkazu patrno, jak velikým břemenem školné pro obce býti může a to, co posud je, snad podle nového zákona

ještě ve větší míře se naskytá. Podle tohoto výkazu jest tedy na Smíchově dětí ke školní návštěvě zapsaných 3303, předpis školného obnáší 17. 175 zl. 60 kr. Osvobozeno jest domácích dítek 214, tedy 6. 47 % a cizích dítek osvobozeno jest na Smíchově 1799 (Slyšte 1), tedy 54. 46 %, a pánové, za tyto dítky osvobozené musí se školné také nějak zaplatiti, a nyní podle nového ustanovení bude obec Smíchovská muset to zaplatiti.

Jestliže osvobozování se bude stejnou měrou díti, jako se posud dělo, bezpochyby že se nic nezmění a pak, jak mně pan poslanec Dimmer ujišťoval, osvobozování na Smíchově neděje se nikterak lehkovážně. Nicméně byla místní školní rada nucena tak velké množství dítek osvoboditi, poněvadž se tam mnoho set dělnických rodin nalezá. To jest jeden drastický příklad, jakým břemenem může býti školné pro obec. Prozatím tedy, pánové, tímto končím a ponechávám si ještě některé důvody, jak pravím, na pozdější dobu. (Výborně! Výborně!)

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

Pan Dr. Grünwald má slovo.

Dr. Grünwald: Já ohlašuji, že budu hlasovati pro návrh menšiny, ačkoliv bych snad měl příčinu hlasovati pro návrh většiny. V Budějovicích, jak známo, jest zastupitelstvo německé a proti vůli tohoto německého zastupitelstva byla tam zřízena škola česká. Tato česká škola jest nyní spravována od místní školní rady a podle staršího zákona může se voliti do místní školní rady jen ten, kdo se k té národnosti přiznává a tak se také stalo, že já jsem inspektorem této školy. My tedy osvobozujeme děti české na národní škole české od školného. Nemohu s tím souhlasiti, že bychom neznali poměry tak jako obec Máme v tomto zastupitelstvu školním kněze, děkana, který zná zajisté poměry každého obyvatele, máme tam řídicího učitele a ten zná zajisté poměry nejen dětí ale i také rodičů; máme tam zástupce mosaického vyznání a tu musím se přiznati, že má také něco humanitního, co on zastupuje; á my ostatní jsme zvoleni z obce, my tedy máma mandát od obce. Jestliže tedy osvobozujeme, tak osvobozujeme jménem obce, já bych tedy měl interes hlasovati pro návrh většiny, poněvadž mohl bych se obávati, že snad v obecním zastupitelstvu nebudou děti národnosti české tak spravedlivě od školného osvobozovány, jako děti německé školy. Ale já tu obavu nemám a myslím, že zároveň tím dokazují smířlivé smýšlení proti druhé národnosti, ježto vracím ten mandát obci, aby ona osvobozovala.

Jakožto zástupce Vltavotýna, Lišova a Třeboně musím arci hlasovati pro návrh menšiny, ale pravím také, že nečiním to jako zástupce těchto měst, nýbrž že to také činím v naději, že národnosť německá a česká spravedlivě budou proti sobě jednati. (Výborně! Výborně!)

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

Přeje si někdo slovo?

(Nikdo. Niemand. )

Rokování jest ukončeno.

Die Debatte ist geschlossen.

Der Berichterstatter hat das Wort.

Ref. Dr. Zintl: Wenn der Herr Berichterstatter der Minorität meint, daß durch meine Auseinandersetzung seine Behauptung, daß die Gemeindevertretung zur Befreiung vom Schulgelde kompetent sei, nicht entkräftet wird, so mag es sein, daß ich vielleicht nicht die Macht besitze, dem Hrn. Kvíčala gegenüber die Argumente so entkräften zu können, wie er es wünscht; aber ich glaube, ich kann im Großen und Ganzen nur aus meine früheren Behauptungen und aus die Anschauung der Majorität in dieser Frage zurückkommen, daß das Schulgeld, so lange es besteht, als Gemeindelast nicht aufzufassen sei und mit Rücksicht auf die geltenden Bestimmungen der Gemeindeordnung in Bezug auf die Aufbringung dieser Last auch wohl nicht als Gemeindegiebigkeit betrachtet werden könne.

Wenn es vorkommt, daß die Gemeinde das Schulgeld, das heißt einen Theil desselben, welches sie selbst nach Abfuhr der Pauschalsumme einzubringen nicht im Stande ist, der Beziksschulkassa aus den Gemeindemitteln abzuführen hat, so ist das nur gesetzmäßig.

Die bisherigen gesetzlichen Bestimmungen des Heimatsgesetzes und des Armengesetzes legen den Gemeinden auch solche Lasten auf und ist es ganz natürlich, daß die Gemeinde für jene Kinder, deren Eltern das Schulgeld nicht zahlen können, zu zahlen hat. Mit Rücksicht auf das Vorhergesagte und darauf, daß diese Bestimmungen bis jetzt nicht nur Volle Geltung gehabt haben, sondern bis jetzt nicht angefochten wurden und keine Notwendigkeit vorliegt, in dieser Richtung eine Aenderung herbeizuführen, glaube ich, daß die Majorität der Unterrichtskommission vollkommen im Rechte war, daß sie eine neue Bestimmung in dem Sinne, wie sie der Berichterstatter der Minorität wünscht, beziehungsweise wie sie in der Regierungsvorlage enthalten ist, nicht aufgenommen hat. Uibrigens kann es nicht vorkommen, daß der Ortsschulrath nicht im Stande Ware, die Erwerbsverhaltnisse der Eltern zu beurtheilen. Der Gemeindevorsteher ist ja Vorsitzender des Ortsschulrathes, er ist durch fortgesetzte Berührung mit den Gemeindeverhaltnissen in der Lage, beurtheilen zu können, ob wirklich die bei Schulgeldbefreiungen eintretende Belastung in der Gemeinde zu groß ist, ob auch die betreffenden Eltern der Befreiung würdig sind. Außerdem wird er von den anderen Mitgliedern des Ortsschulrathes, welche aus der Gemeindevertretung gewählt werden, Wesentlich unterstützt.