chen anzuschaffen, wenn dieses böhmische Landestheater in Wirksamkeit tritt, hat, wie es schon im Berichte ausgedrückt ist, die Budgetcommission allerdings keine Abstriche machen können.
Wir haben bloß in Berücksichtigung dessen, daß es nicht so unbedingt gewiß ist, daß das alles schon im J. 1883 gebraucht wird, und mit Rücksicht auf die Schonung der Finanzen, diese Post von 60, 000 fl. in zwei Raten eingetheilt und Beantragt, daß die erste Rate von 30. 000 fl. heuer eingestellt werde. Die anderen Erfordernisse für das böhmische Landestheater boten der Budgetcommission keinen Anlaß zur Bemerkung.
Ich Bitte um die Genehmigung bieser eingestellten Summe per 75. 555 fl.
Sněm, akt. Dr. Sládek (čte):
§ 3. K č. 3, rub. 3.
Vyřizujíc zprávu zemského výboru č. 105 povoluje se suma 60. 000 zl. na opatření dekorací, přenosných kusů a varhan pro české divadlo zemské a vkládá se v rubr. ku 3, I. splátka na rok 1883 sumou 30. 000 zl. Rubrika 3, "české divadlo zemské" povoluje se sumou 75. 555 zl.
Nejv. marš.: Jest přijato.
Ist angenommen.
Berichterst. Wolfrum: Rubr. IV. Subventionen und Beiträge 8126 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. IV. Podpory a příspěvky 8126 zl.
Nejv. marš.: Jest přijato.
Ist angenommen, Berichterst. Wolfrum: Rubr. V. MilitärStiftungen 17431 fl.
Sněm akt. Sládek: Rub. V. Vojenská nadání 17431 zl.
Nejv. marš.: Jest přijato.
Ist angenommen, Berichterst. Wolfrum: Rubr. VI. Erhaltung der Gebäude 2090 fl.
Sněm akt. Sládek: Rub. VI. Zachování budov 2090 zl.
Nejv. marš.: Jest přijato.
Ist angenommen, Berichterst. Wolfrum: Rubr, VII. Steuern und Gaben 14889 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. VII. Daně a dávky 14889 zl.
Nejv. marš.: Jest přijato.
Ist angenommen.
Berichterst. Wolfrum: Rubr. VIII, Rechtsanwaltschaft 200 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. VIII. Právní zastupitelství 200 zl.
Nejv. marš: Jest přijato.
Ist angenommen,
Berichterst. Wolfrum: Rubr. IX. Geschichte Böhmens und Rubr. X. Passivinteressen entfallen. Rubr. XI. Pensionen für Beamte, Professoren und Diener 540 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. IX. Dějepis český a rub. X. úroky passivní odpadají. Rub. XI. Výslužné úředníkům, professorům a sluhům 540 zl.
Nejv. marš.: Jest přijato.
Ist angenommen.
Berichterst. Wolfrum: Rubr. XII. Pensionszulagen entfällt. Rubr. XIII. Pensionen für Witwen 2845 fl.
Sněm akt. Sládek: Rub. XII. Přídavky k výslužnému odpadají. Rub. XIII. Výslužné vdovám 2845 zl.
Oberstlandmarschall: Ist angenommen.
Jest přijato.
Berichterst. Wolfrum: Rubr, XIV. Erziehungsbeiträge 141 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. XIV. Vychovací příspěvky 141 zl.
Nejv. marš.: Jest přijato.
Ist angenommen.
Berichterst. Wolfrum: Rubr. XV. Provisionen 102 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. XV. Provise 102 zl.
Oberstlandmarschall: Ist angenommen.
Jest přijato.
Berichterst. Wolfrum:
§ 4.
Z. Z. 16. Rubr. 16. In Erledigung des L. A. B. Z. 107, wird die erhöhte Gnadengabe für die Professorswaisen Marie, Magdalene und Franziska Edle von Wersin mit je 150 fl. genehmigt und in Gewährung der Pet. Z. 77 der Antonie Edlen von Wersin eine jährliche Gnadengabe von 250 fl. bewilligt. Rubrik 16. Gnadengaben, wird mit 4. 553 fl. festgesetzt.
Sněm. akt. Sládek:
§ 4.
K čís. 16. rubr. 16.
K zprávě zemského výboru č. 107 schvaluje se zvýšený dar z milosti pro osiřelé dcery profesora šlechtice z Wersinů, Marii. Magdalenu a Františku, šlechtičny z Wersinů, každé z nich po 150 zl. a vyhovujíc petici č. 77 Antonie šlechtičny z Wersinů, povoluje se jí roční dar z milosti 250 zl.
Rubrika 16, "dary z milosti" ustanovuje se sumou 4553 zl.
Oberstlandmarschall. Ist angenommen.
Jest přijato.
Berichterst. Wolfrum: Bubenčer Fond. Rubr. 1. Besoldungen 1620 fl.
Sněm. akt. Sládek: Bubenečský fond, rub. 1, služné 1620 zl.
Nejv. marš.: Jest přijato.
Ist angenommen.
Berichterst. Wolfrum: Rubr. II. Löhnungen 1140 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. II. Mzdy 1140 zl.
Oberstlandmarschall: Ist angenommen.
Jest přijato.
Berichterst. Wolfrum: Rubr. III. Pensionen 900 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. III. Výslužné 900 zl.
Oberstlandmarschall: Ist angenommen.
Jest přijato.
Berichterst. Wolfrum: Rubr. IV, Perfonalzulagen 100 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. IV. Přídavky osobní 100 zl.
Oberstlandmarschall: Ist angenommen.
Jest přijato.
Berichterst. Wolfrum: Rubr. V. Emolumente 266 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. V. Případky 266 zl.
Nejv. marš.: Jest přijato.
Ist angenommen.
Berichterst, Wolfrum: Rubr. VI. Beiträge 42 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. VI. Příspěvky 42 zl.
Nejv. marš.: Jest přijato.
Ist angenommen.
Berichterst. Wolfrum: Rubr. VII. Erhaltung der Gebäude und Parkanlagen 11281 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. VII. Zachování budov a sadů 11281 zl
Nejv. marš.: Jest přijato.
Ist angenommen.
Berichterst, Wolfrum: Rubr. VIII. Herstellungen neuer Anlagen entfällt, Rubr. IX. Steuern und Gaben 2423 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. VIII. Zřízení nových sadů odpadá. Rub. IX. Daně a dávky 2423 zl.
Nejv. marš.: Jest přijato.
Ist angenommen.
Berichterst. Wolfrum: Rubr, X. Diäten und Reisekosten 100 fl.
Sněm. akt. Sládek: Diety a cestovné 100 zl.
Oberstlandmarschall: Ist angenommen.
Jest přijato.
Berichterst. Wolfrum: Rubr. XI. Pauschalien 853 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. XI. Úhrnkové platy 853 zl.
Oberstlandmarschall: Ist angenommen.
Jest přijato.
Berichterst. Wolfrum:: Rubr. XII. Provisionen 73 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. XII. Provise 73 zl.
Oberstlandmarschall: Ist angenommen.
Jest přijato.
Berichterst. Wolfrum: Rub. XIII. Gnadengaben 53 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. XIII. Dary z milosti 53 zl.
Oberstlandmarschall: Ist angenommen.
Jest přijato.
Berichterst. W o l f r u m: Rub. XIV. Verschiedene Ausgaben 540 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. XIV. Rozličné výdaje 540 zl.
Oberstlandmarschall: Ist angenommen.
Jest přijato.
Berichterst. Wolfrum: Rub. XV. Theuerungszulagen 192 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. XV. Drahotní příspěvky 192 zl.
Oberstlandmarschall: Ist angenommen.
Jest přijato.
Berichterst. W o l f r u m: Landesfond Rub. I. Landtagsauslagen 83. 460 fl.
Sněm. akt. Sládek: Zemsky fond, rub. I. Vydání sněmovní 83. 460 zl.
Oberstlandmarschall: Ist angenommen.
Jest přijato.
Berichterst. Wolfrum: Artikel II. Landesfond. § 5.
Z. Z. 35. Rubr. 2.
In Rubrik 2 wird in Abteilung B. Post 16 und Subrubrik 6 wegen Pensionierung zweier Beamten und Beförderung zweier Praktikanten um 1. 143 fl. gemindert, in Post 9 lit. f) "Beheizungsmateriale" nur mit 2. 600 fl. eingestellt und Rubrik 2 "Verwaltungs-Auslagen" mit 285. 230 fl. eingestellt.
Sněm. akt. Sládek:
Článek II. Fond zemský.
§ 5.
K čís. 35, rub. 2.
V rubrice 2., a to v oddělení B., zmenšuje se položka 16. a vedlejší rubrika 6., za příčinou, že dva úředníci do výslužby dáni byli a dva praktikanti postoupili, o 1. 143 zl., v pol 9. lit. f) "za palivo" vkládá se toliko sumou 2. 600 zl. a rubrika 2. "správní výlohy" stanoví se sumou 285. 230 zl.
Nejv. marš. zem.: Jest přijato.
Ist angenommen, Berichterst. Wolfrum:
§ 6.
Z. Z. 36. Rubr. 3.
In Erledigung der L. -A -B. Z. 63 und 76 wird dem Rechnungsrathe Gürtler Josef zu seiner normalmäßigen Pension von 1, 500 fl. eine Personalzulage von 200 fl. jährlich und dem Rechnungs-Official Doleschal Heinrich zu seiner normalmäßigen Pension von 1. 500 fl. ebenfalls eine Personalzulage von 200 fl, bewilligt und Rubrik 3 "Pensionen für Beamte und Diener" mit 43. 460 fl. eingestellt.
Sněm. akt. Sládek:
§ 6.
K čís. 36. rubr. 3.
K zprávám výboru zemského č. 63 a 76 povoluje se účetnímu radovi Josefu Gurtlerovi k normální jeho pensi ročních 1. 500 zl. osobní přídavek ročních 200 zl., a účetnímu oficiálu Jindřichu Doležalovi k normální jeho pensi 1. 500 zl. rovněž osobní přídavek ročních 200 zl
Rubrika 3. "výslužné úředníkům a sluhům" vkládá se v rozpočet sumou 43. 460 zl.
Oberstlandmarschall: Ist angenommen.
Jest přijato.
Berichterst. W o l f r u m: Rub. IV. Pensionen für Witwen 14. 865 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rub. IV. Výslužné vdovám 14. 865 zl.
OberstlandmarSchall: Ist angenommen.
Jest přijato.
Berichterst. Wolfrum: Rubr, V. Erziehungsbeiträge 1 822 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rubr. V. Vychovací příspěvky 1 822 zl.
Oberstlandmarschall: Ist angenommen.
Jest přijato.
Berichterst. Wolfrum:
§ 7.
Z. Z. 39. Rubr. 6.
In Erledigung des L. -A. -B. Z. 7 wird die ausgestellte Provision des Wanowetz, LitografieAuflegers, mit 40 kr. täglich bewilligt und Rubr, 6 "Provisionen" mit 256 fl. festgesetzt.
Sněm. akt. Sládek:
§ 7.
K čís. 39. rubr. 6.
K zprávě zemského výboru č. 7 povoluje se navržená provise denních 40 kr. nakladači lisů při litografii Wanowcovi, a rubr. 6, "provise" stanoví se sumou 256 zl.
N e j v. marš. zem.: Přijato.
Angenommen. Berichterst. W o l f r u m:
§ 8.
Z. Z. 40. Rubr. 7.
In Erledigung des L. -A. -B. Z. 87 wird der Maria Kuchinka, Landesauschuß-Rathswaise, der Fortbezug der Gnadengabe von 400 fl. jährlich bis 16. August 1884 bewilligt und Rubrik 7 "Gnadengaben" mit 2. 405 fl. bestimmt.
Sněm. akt. Sládek:
§ 8.
K čís. 40. rubr. 7.
Vyřizujíc zprávu zemsk. výb. č. 87 povoluje se Marii Kuchinkové, sirotku po radovi zemského výboru, další požívání daru z milosti ročních 400 zl. až do 16. srpna 1884, a rubrika 7 "dary z milosti"' stanoví se sumou 2. 405 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Přijato.
Berichterst. W o l f r u m: Rubr. VIII. Abfertigungen und Sterbequartale entfällt. Rubr. IX, Landesarchiv und Bibliothek 8210 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rubr. VIII. Odbytné a kvartál konduktní odpadá. Rubr. IX., archiv zemský a knihovna 8210 zl.
Nejv. marš. zem.: Jest přijato.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Berichterst. W o l f r u m: Rubr, X. Landesgesetzblatt 2720 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rubr. X. vydávání zákonníka zemského 2720 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Přijato.
Berichterst, Wolfrum: Rubr. XI. Sanitätsauslagen 1, 405, 832 fl.
Sněm akt. Sládek: Rubr. XI. výlohy zdravotní 1. 405. 832 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Přijato.
Berichtertl. Wotfrum: Rubr. XII. für Volkssdchlunterrichtszwecke 3, 252. 500 fl.
Sněm. akt. Sládek: Rubr. XII. Na národní školy k účelům vyučovacím 3, 252. 500 zl.
Oberstlandmarschall: Zu dieser Rubrik hat sich der Herr Landtagsabgeordnete Dr. Městecký zum Worte gemeldet.
Pan Dr. Městecky má slovo!
Posl. Dr. Městecky:
Slavný sněme!
Neměl jsem dnes v úmyslu, bych se ujal slova, poněvadž se však v generální debatě stala zmínka od pana generálního zpravodaje o školství v ten smysl, že by vyhověno bylo v rozpočtu zemském stejnou měrou národnosti německé i české, prosím sl. sněm, aby mi dovoleno bylo k této věci promluviti několik slov.
Již v minulých letech bylo v tomto sl. sněmu od zástupců národnosti české stěžováno na to, že národu našemu neděje se úplně po právu v národním školství, jak co se týče počtu škol a tříd národních škol, tak i co se týče roztřídění obcí v třídy platů učitelských, tak i také, co se týče celkového nákladu na školství.
Stesky tyto byly dokázány nezvratnými čísly, a jestliže dnes opět si dovoluji k té věci se vraceti, jsem si toho dobře vědom, že nepřednesu nic nového, považuji však věc tu za příliš důležitou a myslím, že se k ní musíme stále a stále vraceti a zření své k ní obraceti, dokud nebude definitivně dle práva a spravedlnosti ve prospěch národa našeho vyřízena.
(Výborně! Výborně!)
Abych se vyhnul všemu nedorozumění, podotýkám, že cituji čísla dle zprávy zemského výboru o stavu národního školství v roce 1882 a že s těmito čísly jen zcela jednoduché početní výkony konám, a že tedy ve všech mohu býti úplně od každého člena této slav. sněmovny kontrolován.
Dle této zprávy zemského výboru sepsané bylo v roce 1882 dětí škole povinných 919. 707, anebo, odečteme-li děti, které byly z rozmanitých příčin od návštěvy školní osvobozeny, 861. 283, a sice připadá na české školy 531. 783 dětí a na německé 329. 500.
Naproti tomu bylo obecných škol českých 2501 s 6193 třídami; německých pak 2033 s 4730 třídami.
Přibylo tedy v minulém roce českých škol o 20 a 282 tříd, německých pak 8 a 111 tříd.
Dle toho připadá tedy průměrně na 1 školu českou 212 dětí a na 1 třídu českou 85 dětí; na 1 školu německou 162 dětí a na 1 třídu německou 69 dětí.
Z toho jest patrno, že zákony školní ustanovující za maximum pro 1 třídu 80 dětí, jsou na německých školách průměrně provedeny, ano, že se sestoupilo dosti značně pod maximum zákonnité, kdežto na českých školách provedeny nejsou.
Kdybychom užili měřítka, které jest provedeno na německých školách, t. j. kdybychom vzali za základ počet dětí 69 na jednu třídu, mělo by býti 3282 českých škol se 7707 třídami a byli bychom tedy skráceni o 781 škol a 1514 tříd.
Vezme-li se za základ zákonnité maximum 80 dětí na třídu, tu by mělo býti českých tříd 6647, tedy více o 454 než nyní fakticky jest. Ovšem, že by se musil týž základ pak také vzíti při německých školách, a pak by mělo býti německých tříd 4119 a jest jich tedy v této době fakticky o 611 více. Rozdíl tedy by obnášel zase 1065 tříd.
To jest počet docela jednoduchý, zde není možno žádného zvláštního přeměňování těch cifer si dovoliti. Rozdíl mezi hořejším číslem 1514 a tímto posledním 1065 zakládá se pouze na tom, že tam bylo vzato za základ 69 žaků na jednu třídu a zde 80 žáků.
Byl zde ovšem učiněn pokus, tyto nezvratné číslice přivésti ad absurdum tvrzením, že když se vezme za základ poměr obyvatelstva českeho a německého, 3: 2, že by česká národnost byla skrácena o 600 škol a pouze 500 tříd.
Já podotýkám napřed, že to není žádný nonsens. Takového něco by bylo přece možno, totiž v tom případě, když by počet škol českých byl sice poměrně malý, za to ale, když by byly tyto české školy rozšířeny dostatečným počtem tříd.
Případ takový byl by sám o sobě zcela možný, však dle praktického počtu škol a tříd k tomuto výsledku nikterak nepřijdeme a přijíti nemůžeme.
Jest totiž všech škol, jak ve zprávě zemského výboru jest obsaženo, 4534. Kdybychom z toho vzali 3/5 pro národnost českou, tedy by to obnášelo 2721.
Českých škol jest však fakticky 2501, a tedy by jich bylo méně, než dle toho poměrně by jich mělo býti, o 220. Tříd jest 10. 923.
Kdybychom z toho vzali 3/5 pro české obyvatelstvo, tedy by to obnášelo 6552; jest jich však skutečně 6293 tedy méně o 359.
Dle toho by byla národnost česká zkrácena o 220 škol a 359 tříd, ovšem o tolikéž národnost německá má přiliš(nečitateľné) mnoho.
Podobně se měly číslice také roku lonského.
Proti těmto námitkám namítá se z oné strany sl. sněmovny, nebo spíše, abych řekl, z této strany slavné sněmovny, předně, že prý základ všech těchto výpočtů jest nespolehlivý, poněvadž dle rozdílného základu vždycky přicházíme také k rozdílným cifrám.
Za druhé se proti tomu namítá, že prý absolutní spravedlnost ve věcech školských jest téměř naprosto nemožná, poněvadž počet škol a tříd nemůže nikdy odpovídati úplně poměru obyvatelstva a že, kdyby i naše strana byla při vesle, že by také nějakou absolutní spravedlnost ve věcech školských provésti nemohla.
Musí se pohlížeti i ke všelikým jiným poměrům, k lokálním, klimatickým, živnostenským atd., jakož i neméně k historickému vývoji. Hlavní zásadou při školství že má býti ta, aby každému byly snadno přístupny.
Co se týče především první z těchto námitek, že totiž dle rozdílného základu přicházíme vždycky také k rozdílným cifrám, tu ovšem, pánové, jest zcela přirozeno, že vezmeme-li za základ výpočtu 69 neb 80, musíme přijíti také k rozdílnému počtu tříd, o které národnost česká má méně. Ale při tom přece, velectění pánové, hlavní výsledek zůstává vždycky stejný, a ten jest, že národnost česká ve školství jest zkrácena o tolik a tolik set tříd. Ať si vezmeme základ jakýkoliv, nepřišli a nemohli jsme přijíti nikdy k tomu výsledku, že by byla národnost německá zkrácena.
Ostatní zásady, které byly proti tomu uvedeny, já pro svou osobu vyznávám přímo, považuji také za důvodné. Jedná se ovšem jenom o to, aby byly na obě strany stejně prováděny a aby jich na obě strany bylo stejně užíváno. Právě v té věci myslím, že naše strana měla příčinu ke stížnostem, jak zde již vícekráte uváděním hojného počtu fakt bylo konstatováno.
Souhlasím úplně se zásadou, že škola musí býti každému přístupna, a že tedy na př. v hornatých krajinách musí na 1 školu průměrně méně dětí přijíti, než v rovinách. Zrovna tak důležitou ale zdá se mi býti zásada, která jest také v našem zákonodárství školním obsažena, že nemá průměrně více než 80 dětí přicházeti na 1 třídu, že nemají školy býti přecpány, aby děti tam nemusily seděti na sobě, neb na zemi, čímž patrně prospěch vyučovací nikterak se nepodporuje. V tom směru bych si dovolil, velectění pánové, dle schematismu za minulý rok školní některá data přednésti.
Českých škol jednotřídních bylo lonského roku 799, z nichž 426, tedy plných 53 %, mělo více než zákonnité maximum žákův, při čemž podotýkám, že školy, jichž rozšíření v zásadě bylo povoleno, ale ještě neprovedeno, nejsou v to počítány.
Mezi těmito 426 bylo jich 118, které měly více než 120 žáků, ano 5, které měly přes 200 žáků.
Českých škol 1třídních bylo loňského roku 855, z nichž mělo více žactva než zákonnité maximum 381, to jest 44 %; mezi těmi bylo 63, které měly přes 250 žáku, ano 10 přes 300, jedna docela 519.
(Slyšte! v centrum. )
Českých škol trojtřídních bylo 362, z nichž mělo více než zákonnité maximum 235, to jest 65 %.
Mezi nimi mělo 43 více než 356, 6 docela přes 450.
Škol 4třídních bylo 159; z nich mělo více než zákonnité maximum žáků 147, t. j. 92 %, mezi nimi 19 přes 500 žáků; ovšem při některých z těchto škol byly zřízeny třídy pobočné.
Ze všech škol českých, které čítaly, jak jsem pravil v úvodu 2501, má jich 1257 t. j. zrovna 50 %, více než zákonnité maximum žáků, při čemž ještě podotýkám, že jsem školy, které měly jen o nepatrně více, jednotřídní o 1 neb 2 žáky, dvojtřídní o 2 neb 3 žáky, nepočítal.
V jakém poměru jest návštěva škol českých k návštěvě škol německých, dovolil bych si jenom v malém ukázati na počtu žactva škol českých, které se nalézají v školních okresích německých a naopak na počtu žactva škol německých, které se nalézají ve školních okresích českých.
To je rubrika také dosti interessantní.
V německých školních okresích jsou tyto české školy:
V Budějovicích 5třídní s 432 dětmi, v Šumburce 1třídní s 74 dětmi, v Čachrově 1třídní s 208 dětmi, v Manětíně 2třídní s 198 dětmi, v Brlohu 2třídní s 258 dětmi, v Třebnicích 2třídní s 205 dětmi, v Malých Svatoňovicích - ve zprávě se praví Švadovicích - 2třídní s 155 dětmi, celkem tedy má ze 7 škol 5 více než zákonnité maximum dětí.
Naproti tomu jsou v českých okresích německé školy tyto:
V Heřmanově Městci 2třídní s 109 dětmi, v Plzni, Radlicích a Vranově, kdež přichází průměrně 69 dětí na třídu, v Příbrami 2třídní má 145 dětí, v Roudnici 2třídní 105, v Kladně a na Smíchově průměrně na 1 třídu 55 dětí, Suchdol 2třídní 135, v Kolodějích 1 třída 52, v Kosové Hoře 2třídní 74 dětí, v Polné dvojtřídní 30 dětí.
To jest tedy na 1 - 15 dětí. (Slyšte!)
Z 12 škol zde uvedených nemá přes zákonnité maximum ani jediná, všecky mají značně pod maximem, ano dvě stojí zřela mimo zákon; nebo 2třídní škola pro 74 dětí a 2třídní škola pro 30 dětí, tuším, že by neměla existovat.
(Výborně!)
Velectěný p. referent zemského výboru dokazoval, že již roku 1870 po zavedení nynějších školních zákonů nebylo poměrné rovnoprávnosti, jaké my se stále dožadujeme; nebo tenkráte bylo 2147 škol českých a 1668 škol německých, 3556 tříd českých a 2562 tříd německých.
Tedy nikoli poměr 3: 2, jaký by se prý měl bráti za základ.
Bohužel, nám je také velmi dobře známo, že tyto stížnosti, které my v národním školství stále přednášíme, nezakládají se na faktech teprve z doby nejnovější pocházejících, nýbrž že tyto stížnosti musíme již přednášeti velmi dávno.
Já bych si dovolil jenom pro svou osobu z tohoto fakta, které bylo konstatováno, provésti jiné konsekvence.
Myslím, že, když bylo známým § 19. zaručeno, že národnosti mají ve školství míti stejná práva, když mimo to bylo známo, že počet škol českých nevyhovuje nikterak faktické potřebě, tedy že se z toho mělo dedukovat, že se má zřizovati poměrně více škol českých. Tak jest dobře.
Místo toho však bylo od té doby zřizováno poměrně více škol německých.
Porovnámeli totiž tehdejší číslice s nynějšími číslicemi, shledáváme, že bylo od té doby zřízeno 354' škol českých s 2637 třídami a 365 škol německých s 2168 třídami.
Tedy škol německých bylo i absolutně více zřízeno, nejen relativně dle poměru národností, nýbrž i absolutně více, a tříd ovšem ne sice absolutně více, ale předce relativně více.
Aby se dokázalo, že se nám v národním školství žádná křivda neděje, bylo nám praveno, že od r. 1879 zřízeno bylo 35 škol českých a jen 19 německých, letos by se nám tedy mohlo říci, že bylo zřízeno 55 škol českých a 27 německých, tedy v poměru 2: 1, kterýž by byl pro nás příznivější, než faktický poměr obou národností.
Ačkoliv milerád uznávám, velectění pánové, pokroky, které se staly od r. 1879 co se týče počtu škol i tříd českých, ačkoliv milerád konstatuji, že vloni přibylo škol německých 8 a tříd 111, českých škol 20 a tříd 282, že také zejména ubylo škol jednotřídních českých 76, musím předce rovněž tak přímo prohlásiti, že staré křivdy tím nikterak ještě nejsou napraveny. Ty neobnášejí pouze 55 škol, nýbrž, jak jsem dříve ukázal, několik set škol.
Uváží-li se předně, že od r. 1879 škol českých, jak jsem právě uvedl, poměrně přibývá, za druhé, že celkový poměr škol jest nepříznivější, nežli bylo r. 1870, tu ovšem z toho si pak můžeme vybrati, jak bylo v národním školství českém hospodařeno od r. 1870 až do r. 1879.
Milerád uznávám také pokrok, který se jeví v zemském rozpočtu, co se týče celkového vydání na školy české. Sumární účty okresních školních fondů vykazují potřebu pro české okresy 3, 785. 446 zl, tedy více 121. 144 zl., německé okresy školní 2, 931. 357 zl., tedy více o 19. 948 zl. proti roku minulému. Číslice tyto dokazují, že stesky naše, které jsme zde v předešlých letech přednášeli, byly úplně oprávněny, a rád uznávám, že se jim aspoň částečně hledělo vyhověti. Musím však opět konstatovat, že celkové vydání dosud není v náležitém poměru k počtu dětí, kterýž základ zajisté jest nejsprávnější a nejbezpečnější k přirážkám školním z českých okresů do pokladny zemské docházejícím.
Stal se sice krok k napravení bezpráví, ale úplná náprava se dosud nestala. Obnáší zajisté vlastní úhrada českých školních okresů 2, 287. 489 zl. V tom jest obsaženo 1, 198. 519 zl. okresních školních přirážek, t. j. o 223. 840 zl. méně než roku minulého, a z fondu zemského podpora 1, 497. 957 zl., o 333. 402 zl. více než roku minulého. Vlastní úhrada německých škol obnáší 1, 495. 317 zl. V tom jest obsaženo 765. 405 zl. okresních školních přirážek, o 89. 675 zl. méně, než loni; a podpora z fondu zemského 1, 436. 040, o 102. 764 zl. více než vloni.
Kdežto tedy příspěvky vlastní mají se k sobě téměř úplně tak, jako počet dětí obou národností, jest příspěvek zemský německým okresům poskytovaný nepoměrně větší. Z veškerého vydání zemského na školy připadá totiž 51. 1 % okresům českým a 48. 9 % okresům německým, což zajisté nikterak nevyhovuje poměrům obou národností. Na jedno české dítě přichází ze zemského fondu 2 zl. 81 kr., na jedno německé 4 zl. 36 kr., to jest na jedno německé o 1 zl. 55 kr. více. Nemyslím ovšem, aby každé obci a každému okresu dostávalo se snad z fondu zemského zrovna takové podpory k účelům školským, jakou částkou přispívá do zemské pokladny. Ale takový celkový nepoměr myslím přece, že není nikterak odůvodněn. Vždyť, pánové, s této strany slavné sněmovny (levice) honosí se a zajisté velkým právem bohatostí své industrie, výškou svých daní, a ejhle, tu najednou se objeví, že české okresy musí značnou částkou přispívat na školní vydání okresům německým. A při tom mají ještě české okresy ovšem oprávněnou příčinu stěžovati si, že jejich vlastní školství jest částečně dosud zanedbáno.
(Výborně!)
Tím jsem, doufám, velectění pánové, dokázal, že stížnosti naše, které jsme již v předešlých letech vedli, byly úplně oprávněny, a poněvadž, jak jsem ukázal, letos nebyly dosud odčiněny, také dosud oprávněny jsou. Dovolil jsem si je opakovat, ne abych snad roztrpčoval, nýbrž abych prostě konstatoval, že se nám křivda děla, a poněvadž nebyla napravena, dosud tedy také ještě děje.
Dovoláváme se rychlého napravení, a k tomu máme dle svého postavení plné právo a také svatou povinnost. Pánové z druhé strany dovolávají se stále jakéhosi přirozeného rozvoje školství. Já pro svou osobu myslím, že jednotlivci a korporace školství rozvíjejí a na jejich vůli že to záleží, má-li se dekretovati o tolik a tolik škol více, když jich jest fakticky potřebí. Nepřirozené a nemožné skoky my nikterak nežádáme, ponechati však všecko nějakému imaginérnímu přirozenému rozvoji, když by se mělo pro naše školství něco učiniti, s tím ovšem nemůžeme býti srozuměni, vědouce dobře, že se rozvijí velmi důrazná akce, když se nejedná zrovna o náš prospěch. Pánové druhého tábora ovšem podobných žalob nepřednášejí, ani jich přednášeti nemohou, poněvadž k nim nemají žádné příčiny; my máme bohužel příčiny a budeme je tak dlouho přednášeti, dokud nezjednáme právu národa našeho také v národním školství úplně průchodu.
(Výborně!)
Doufaje, že v budoucím roce stane se opět značný krok na cestě práva a spravedlnosti ve školství, budu hlasovati pro rozpočet školní jak nám byl přednesen.
(Výborně!)
Oberstlandmarschall: Der Abgeordnete Dr. Volkelt hat das Wort.
Ldtg. -Abg. Dr. Volkelt:
Hoher Landtag !
Die Beschwerden wegen ungleicher Vertheilung von Schulen im Lande sind in früheren Jahren bereits vorgetragen worden, nur wurde hiezu ein anderer Anlaß genommen, nämlich der Schulstandsbericht, während es heuer Bei der Budgetdebatte geschieht. Es ist auch in früheren Jahren bereits auf eine sehr erschöpfende Weife darauf hingewiesen worden, wie es eigentlich gekommen ist, daß das Schulwesen sich in dem gegenwärtigen Zustande befindet.
Es ist mir nicht möglich, auf alles dasjenige einzugehen, was der Hr. Vorredner gesagt hat; nur das eine glaube ich Bemerken zu sollen, es
lasse sich das Schulwesen eben nicht mathematisch construiren; es ist nothwendig, daß alle Verhältnisse in Betracht gezogen werden, welche auf das Schulwesen und aus dessen weitere Ausbildung Einfluß nehmen.
Es wurde in früheren Jahren darauf hingewiesen, daß das Schulwesen nicht auf einmal entstehen kann, sondern sich nach und nach entwickeln muß, und daß bei dem jetzigen Zustande zurückgegangen Werden muß aus Zustände, wie sie zu jener Zeit waren, wo das neue Schulgesetz in's Leben getreten ist. Es wurde dies auch von Seite des Hrn. Vorredners zugegeben und wurde nur betont, daß nicht gleichmäßig vorgegangen worden Sei, indem Seit jener Zeit lediglich 350 böhmische Schulen und 365 deutsche Schulen gegründet worden sind.
Wenn jedoch der h. Landtag sich die Tabellen, welche ihm vorliegen und welche den gegenwärtigen Stand des Volksschulwesens und' die Zahl der Schulen ausweisen, gegenwärtig hält, so wird darin gesunden werden, daß in dieser Zahl von 365 errichteten deutschen Schulen eine so immens große Anzahl einklassiger Volksschulen ist, daß jenes Mehr, welches hier als eine absolute Erhöhung erscheint, sehr verschwindend ist.
Es wurde bereits in früheren Jahren darauf hingewiesen, daß das Schulwesen eben nicht imperativ allein in's Leben gerufen werden kann, daß sich die Organe, welche wesentlich Antheil daraus haben, die Gemeinden selbst daran betheiligen müssen. Es wurde darauf hingewiesen, daß bis zum J. 1876 jene Betheiligung von der Seite, welcher der Hr. Vorredner angehört, nicht stattgefunden hat, indem den neuen Schulgesetzen damals jene Opposition entgegengestellt Worden ist, die das rasche Durchführen des böhm. Schulwesens nicht gestattet hat.
(Bravo ! links.)
Wenn von Seite der deutschen Bevölkerung die neuen Schulgesetze aufgegriffen wurden, und wenn von ihrer Seite mit Aufwand aller Mittel, die zu Gebote gestanden sind, das Schulwesen gefördert Worden war, so glaube ich, daß man es ihr nicht zum Vorwurf machen kann, es war ein bloß richtiges Erfassen der Zeit und dessen, was das Gesetz ihnen geboten hat.
(Sehr richtig! links.)
Es wurde von Seite des Hrn. Vorredners daraus hingewiesen und zwar ziffermäßig nachgewiesen, um wie viel die Verkürzung der böhm. Landsleute in Betreff der einzelnen Schulen und Schulklassen stattgefunden haben sollte. Diese Verkürzungen liegen auch theilweise darin, beziehungsweise die geringe Entwicklung des böhmischen Schulwesens ist theilweise darin begründet, daß nicht allein durch die imperative Verfügung der Schul-