mravňuje náš lid. (Bravo! Bravo!) - To musíme ještě čekati.
Pánové, nepřátelé moderní školy jsou to, kteří ukazují na toto znemravnění v našich školách, poněvadž jest to věc, která se dokázati nemůže. Oni nemohou dokázati reelně, že naše školy co do literárního vzdělání neprospívají, nemohou to ciframi dokázati, oni se vrhají pouze na takové, abych tak řekl nehrnatatelné důvody: Děti jsou nemravné. Ale, pánové, to by se musilo dokazovati.
Pánové, ty nářky, že děti jsou rozpustilé, znemravnělé, ty jsou velmi staré. Když my jsme byli děti, staří říkali: "To jsou nezbedové !" a když naši pradědečkové byli malí, říkali staří lidé: "To jsou nezbedové! Oni jdou do zahrady a otrhají tam ovoce". (Veselost. ) To jsou takové nářky, jako když staří říkají: "Za mých mladých let byl svět mnohem lepší". Co se týče výroku pana řečníka, směr klerikální že jest strašidlem a že nemůže se na to mysliti, že by se školy mohly dostati do rukou klerikálů, musím říci, pánové, že je to strašidlo, které má tělo a kosti. A kdo má otevřené oči, kdo sleduje směr strany klerikální a strany zpátečnické, ten nemůže upírati, že jejich cíl v první řadě jest zmocnění se národního školství, dostati mládež do rukou, poněvadž, kdo má školu v rukou, má lid. To není pouhý bubák, to jest bohužel tak makavý směr, že můžeme jej stopovati každý den.
Každý liberální člověk, kterému záleží na vychování lidu našeho a na pravém pokroku, ten to nemůže pokládati za strašidlo, nýbrž za skutečný směr, proti kterému musíme bojovati vší mocí a úsilím. (Výborně! Brávo, brávo !) Nejv. marš. zemský: Pan posl. Duchek má slovo.
Posl. Duchek: Slavný sněme! Já nejprvé musím rozhodně odmítnouti nařknutí, že bych byl učitelstvo české vinil, že vede mládež k nemravnosti. To jsem neřekl; nýbrž já jsem poukázal jen k tomu, že je mi to podivné usnesení, které jistá čásť učitelů učinila, neřekl jsem všichni učitelé. Tedy toto obvinění od sebe odmítám a dokládám, že zajisté dovedu oceniti namahavé snahy našeho učitelstva jako každý jiný.
Co se týká druhé věci, že mládež národních škol bez náboženství lze vésti k všeobecné mravnosti, to připouštím; než táži se, co je to všeobecná mravnost? Jest ona něčím více než pouhé spravování-se určitými pravidly plynoucími ze společenského řádu, kteréž nepodlehá trestům vyměřeným §§. zákonníka. Jest již každý mravným, kdo tento společenský řád nepřekročí aneb kdo se proti pravidlům mravnosti na zevnějšek nepronřešuje?
Pánové! Pochybuji o tom velice a proto trvám vždycky na tom, že mládež v nynějších školách dle jisté mravní vědy k mravnosti vedena býti musí, ať je to mravověda toho neb onoho filosofa, ať je to mravověda křesťanská neb ne, trvám na tom, že mládež dle určité mravovědy musí býti vedena. (To je jisté. )
Co se týká mravní statistiky, o které se zmínil p. Dr. Grégr, mám za to, že při velkém rozvoji nynějšího školství morální statistika není lepší než byla druhdy; v mnohém ohledu je až úžasná a já bych řekl, že pro stát je tato morální statistika jakousi stupnicí, abych tak řekl, jak stát čili jak obyvatelstvo státu celkem prospívá. Proto myslím, že by bylo, skoro bych řekl, nezasloužené, tvrditi, že mravní stav mládeže jest lepší než byl druhdy.
Co se týká narážky na duchovenstvo, že nekoná své povinnosti, to nemohu říci, ale myslím, že učitel náboženství, ať má po dvou hodinách nebo po jedné, může činiti povinnost jako jiný učitel a proto se duchovenstva zastanu.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Der Herr. Landtagsabgeordnete Dr. Bolkelt hat das Wort.
Landt. Abg. Dr. Volkelt: Der Landesausschuß nimmt Materialien für seine Berichte theilweise aus den ihm zugänglichen Akten, theilweise aus den Mittheilungen des Landesschulrathes; so Weit es sich um die paedagogische Seite des Berichtes handelt, ist er nur in der Lage aus den Berichten des Landesschulrathes, wie es sie dem h. Ministerium mittheilt, jene Auszüge zu machen, welche sich in dem Berichte befinden. Wenn nun diese Berichte im Allgemeinen sich über die Sittlichkeit aussprechen, so ist damit die Religion gemeint. Eine derartige tabellarische Nachweisung, wie sie von Seite des Herrn Vorredners gefordert morden ist, um damit den Nachweis zu liefern, wie das moralische Verhalten der einzelnen Schüler sich gestaltet, scheint mir kaum durchführbar.
Wenn jedoch Von Seite der Schulbehörden in der Richtung Andeutungen gegeben werden, so wird der Landesausschuß nicht ermangeln, im nächsten Schulberichte darauf zurückzukommen. (Bravo!)
Nejv. marš. zem.: Žádá někdo za slovo?
Wünscht Jemand das Wort? Die Debatte ist geschlossen.
Rokování jest ukončeno.
Der Herr Berichterstatter hat das Wort.
Berichterstatter Dr. Schlesinger: Im Grunde genommen ist von keinem Herrn Redner gegen den Bericht der Kommission etwas erinnert worden. Und wenn ja etwa die Aeußerungen des ersten Herrn Redners hätten so Verstanden werden können, als ob die Kommission in ihrem Berichte schon hätte aufnehmen sollen eine Forderung oder einen Wunsch, daß in dem zukünftigen Berichte des Landesausschußes eine derartige Rubrik, wie sie der Herr Redner meinte, erscheinen sollte, so müßte ich darauf nur antworten, daß ein solcher Einfall eigentlich noch keinem Kommissionsmitgliede gekommen ist.
Seit vielen Jahren habe ich die Ehre in der Kommission zu sitzen (sehr gut!), aus einen solchen Einfall (und mir haben schon sehr viele Einfälle gehabt), aber einen derartigen (Heiterkeit) haben mir noch nicht gehabt. (Ruf: Sonderbare Bemerkung 1)
Ich glaube nun diesen ausgesprochenen Wunsch mit Rücksicht auf das Duell, welches sich im Centrum abgespielt hat - und wie ich glaube mit einem entschiedenen Siege auf der einen Seite (sehr richtig!) nicht weiter eingehen zu sollen, umsomehr, als auch von Seite des Hrn. Referenten des LandesausschußeS das Richtige getroffen wurde, damit, wenn er sagte, daß ja eigentlich der Zustandsbericht des Landesausschußes über das Bolksschulwesen gar nicht die Aufgabe hat über das innere Gebahren an der Schule zu referiren, da er ja in diesem Punkte lediglich auf die Mittheilungen des Landesschulrathes angewiesen ist, und diese im Allgemeinen sich ja auch in dem vorliegenden Zustaudsberichte dahin ausdrücken, daß eine gedeihliche Fortentwickelung der Schule in jeder Beziehung in den einzelnen Fächern für das Jahr 1882 nadtzuweifen ist.
Da nun eigentlich ein Einwurf gegen den Kommissionsbericht nicht vorliegt und da ich nicht in das Thema, welches augeregt morden ist, mich einlassen will, weil es viel zu viel weit führen würde, und ich diesen Gegenstand der Tagesordnung nicht als denjenigen erachte, dieses Thema gründlich zu erörtern, so glaube ich nun noch einmal an den hohen Landtag die Bitte stellen zu sollen, auf die Schlußanträge der Kommission einzugehen.
Dieselben lauten: Der hohe Landtag motte beschließen:
I. Der Landesausschußbericht über den Zu stand des Bolksfchulwesens für 1882 werbe zur Kenntniß genommen.
II. Der Landesausschuß wird aufgefordert, die in dem Kommissionsberichte ausgesprochenen Wünsche, betreffend die Bervollkommung der statstischen Nachweise bei Abfassung des nächstjährigen Berichtes nach Thunlichkeit in Berücksichtigung zu ziehen.
Sněm. akt. Dr. Štorch: Slavný sněme račiž se usnésti takto:
I. Zpráva zemského výboru o školství národním roku 1882 bére se na vědomí.
II. Zemskému výboru se nařizuje, aby přání, jež komise ve zprávě projevila v příčině zdokonalení výkazů statistických, při zdělání zprávy nejblíže příští pokud možná měl na zřeteli.
Nejv. marš. zem.: Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozvednou ruku.
Welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Stane se. - Geschieht. )
Er ist angenommen.
Ich bitte zur Kenntniß zu nehmen, daß die Herren der Landeskulturkommission für heute nach Schluß der Landtagssitzung zu einer Sitzung eingeladen werden.
Nam. nejv. marš.: Páni členové komise pro zemědělství zvou se dnes po zasedání slavného sněmu ku sezení.
Oberstlaudmarschall: Ebenso die Budgetkommission hält heute Mittwod) unmittelbar nach der Landtaqssitzung eine Sitzung.
Nám. nejv. marš.: Též komise pro budžet odbývá dnes hned po zasedání slavného sněmu sezení.
Oberstlandimarschall: Der nächste Gegenstanb ist der Bericht der Budget-Kommission betreffs Gewährung einer Ouinquennalzulage für den Offizial der Laudesbuchhaltung Josef Stark.
Nám. nejv. marš. z.: Následuje zprava budžetní komise o udělení pětiletního přídavku účetnímu oficialu při účtárně zemské Josefu Starkovi.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist der Herr Landtagsabqeordnete Jireček.
(Poslanec p. Hevera jde ku stolu předsednictva. )
Posl. p. Hevera: On jest churav, ale pan Dr. Rieger převzal laskavě referát.
Nejv. marš. zemsk.: To jsem nevěděl, to vím teprv teď.
Also ich bitte, wir gehen auf den nächsten Gegenstand über. Bericht der Budgetkommission über die den Bezirken in den Jahren 1880, 1881, 1882 zu Strassenbauzmecken bewilligten Geldvorschüsse und Subventionen.
Nám. nejv. marš.: Zpráva budžetní komise o peněžních zálohách a podporách, jež v letech 1880, 1881 a 1882 okresům na stavbu silnic povoleny byly.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist der Herr Landtagsabgeordnete Hevera.
Posl. p. Hevera: Slavný sněme!
K periodickým zprávám, jež podává výbor zemský slavnému sněmu, patří také zprávy o tom, jak naloženo bylo se subvencí pro vystavění komunikací okresních.
Periodická zpráva tato obsahuje zevrubná dáta a já obmezím se na to nejhlavnější a pak ochotně, bude-li projeveno přání, přejdu ku podrobnostem.
Z dotac na stavby silniční na rok 1880 povolené subvence činící dohromady 134. 300 zl. byly již zúplna vyplaceny.
Připočtouli se stálé subvence na vydržování silnic sumou 2000 zl, pak náklad na vydržování prozatimních silnic zemských sumou 4318 zl, 33 kr, a na komise ingenieurů zemských a c. k. úředníků sumou 2472 zl. 29 kr., jest tedy dotace povolená na rok 1880 zcela vyčerpána.
Rovněž byla úplně vynaložena dotace na rok 1881 povolená sumou 152000 zl., ježto z ní na stavby silnic povolena subvence celkem 143490 zl., z kteréžto sumy podle postupu stavebnich prací skutečně vyplaceno 100190 zl. Z dotace r. 1882 sumou 143. 000 zl, poděleno 34 okresů subvencemi, jež dohromady činí 140500 zl. Tudíž zbývá z nich toliko ještě 2200 zl.
Z dotac r. 1883 bylo již předem výborem zemským 55500 zl. a z eventuelní dotace pro rok 1884 bylo taktéž výborem zemským již 47000 zl. na základě čl. 32 zákona zemského ze dne 31 května 1866 slíbeno.
Hrozné spousty učiněny byly průtrží oblak dne 17. července letošního roku v Krkonoších a zhoubným spůsobem postiženy jsou komunikace okresní. Zemský výbor s uznání-hodnou horlivostí vyslal jednoho ze členu svých p. Dra. Volkelta a taktéž zemského vrchního inženýra, aby na místě samém konali šetření. Pana Dra. Volkelta opatřil sumou 5000 zl. k okamžitému uhražení nejnalehavějších podpor, jež by se potřebnými jevily.
Znovuzřízení prostředků komunikačních, jevilo se tedy býti jediným prostředkem, aby neblahé následky této katastrofy pokud možno byly seslabeny.
Podle pěti podrobných zpráv předložených zemským vrchním inženýrem - Mayerem možno zaplavené okresy co do objemu škod spůsobených seřaditi takto:
Předně v okresu vrchlabském byla silnice z Vrchlabí ke Spindelmühle teprvé v posledních letech vystavená nákladem nemalým na 1700 m. zdélí i se zdmi pobřežními úplně strhána. Výlohy nové stavby rozpočteny sumou 11940 zl., mimo to bylo potřebí v jednotlivých tratích dohromady 1500 m. zdélí provésti na ní rozličné práce rekonstrukční, jež i s různými předměty, tarasy, patníky a odstraněním strží rozpočtěny byly na 15052 zl.
Náklad na novou stavbu mostu u mlýna Michlova rozpočtěn na 4000 zl., dále na stavbu nového mostu u Spindelmühle na 3000 zl., na opětné upravení okresní silnice z Kunčic do Branné Dolní na 1500 zl.; konečně na rekonstrukcí okresní silnice z Lanova do Dolního Dvora a stavbu železného mostu na místě strženého klenutého mostu u poštovního úřadu v Horním Lanově na 5500 zl. a na most ve Vrchlabí 7000 zl.; celkem sumou 47992 zl. 2. V okresu Marsovském byla nová okresní silnice vedoucí celou Úpou malou, jež teprvé roku lonského byla dohotovena, z větší části zničena a musila místy od základů znova býti vystavěna.
Náklad stavební vypočten ve zprávě vrchního inženýra Mayra na 23787 zl., mimo to vyžadovala nová stavba strženého mostu Lathovského v průběhu této silnice 4300 zl.
Též okresní silnice z Maršova do Velké Úpy, v jejímž průběhu strženy dva velké mosty a četné zdi pobřežní na mnohých místech velice byly porouchány i bylo k novému upravení jejímu včítajíc novou stavbu obou mostů potřebí 15913 zl., veškerá potřeba v okresu Maršovském činila tedy 44000 zl.
3. V okresu Hostinném vyžadovala nová stavba pilířů u mostu v Prosečné 7600 zl.
4. V okresu Benešovském. Bystřiny Melbortická a Valkeřická učinily hluboké strže v silnici Benešov-Melbortické a Benešov-Valkeřické a rozkotaly tarasné zdi, obě pak silnice celkem na 46 místech úplně odplaveny.
Na základě místního ohledání a podrobného profilování, vykonaného zemským vrchním inženýrem Mayrem, rozpočtěn náklad za znovuzřízení obou silnic na 6200 zl.
5. V okresu Trutnovském. Silniční tratě Trutnov-Poříčská a Trutnov-Šacléřská na několika místech porouchány, škoda nebyla však příliš veliká i bylo k nápravě její potřebí toliko 2800 zl.
Náklad spojený se znovuzřízením porouchaných komunikací okresních činil tedy v 5 okresích Vrchlabském, Maršovském, Hostinském, Benešovském a Trutnovském dohromady 107600 zl.
K tomu připomenouti třeba, že při komisi konané v Maršově za přítomnosti přísedícího zemského výboru Dra. Volkelta a trutnovského c. k. okresního hejtmana, interesenti hlavní váhu kladli na to, aby k odvrácení nebezpečenství vody v Temném Dolu řeka Úpa převedena byla směrem k stráni za sklárnami Benoniovými, a že za tou příčinou vrchnímu inženýrovi Mayrovi ústně bylo uloženo, aby ihned provedl vyměřování hydrotechnické a projekt stavební shotovil.
Projekt tento, podle něhož náklad bez výloh na zakoupení pozemků rozpočten jest na 35. 000 zl., byl již předložen a vzhledem k tomu, že úpravy řek, jež. nejsou splavné, nespadají v obor příslušnosti výboru zemského, okresnímu výboru v Maršově odevzdán k tomu konci, aby v příčině vyšetření konkurence a provedení příslušného vyjednávání podle zákona o právu vodním zařídil čeho třeba.
Všechny okresy žádaly za vydatnou podporu z peněz zemských k účelu nového upravení prostředků komunikačních a břehů, ukazujíce k tomu, kterak za nynějších okolností, kdy poplatníci utrpěnými škodami tak krutě byli stíženi, ani posavádních přirážek okresních nebude lze vydobýti, tudíž není možno, pomýšleti na zvýšení přirážek a též okres nebude
s to, z vlastních prostředků uhraditi výlohy, spojené s nápravou škod.
Kromě těchto okresů žádaly také obce Vítkovice a Křeslice ležící v údolí malé Jizery za podporu zemskou k opravení prostředků komunikačních, porouchaných dne 17. července 1882 průtrží mračen.
Obě žádosti c. k. místodržitelstvím doporučeny zemskému výboru, aby k nim vzal ohled, i nařízeno tedy okresním výborům v Roketnici a Jilemnici, aby žádosti tyto daly opatřiti všemi doklady.
Žádosť obce Křeslice mezi tím již zpět došla a byla okresním výborem Jilemnickým co nejvřeleji podporována, při čemž zejména poukázáno na to, že škoda, která obci Křeslici průtrží mračen byla spůsobena, velmi jest značná, že znovuzřízení cesty z Vítkovic na Křeslici k Jilemnici vedoucí, která jest jediným spojením obce Vítkovické s Jilemnicí, a jejíhož bezodkladného upravení obec Vítkovická co nejdůrazněji se domáhá, dle rozpočtu vyžaduje náklad 5628 zl, že obec nemá téměř žádného jmění, ponejvíce chudými tkalci jest obydlena a výlohy své toliko přirážkami uhrazuje, jež dle předložených výkazů roku 1879 činily 40%, roku 1880- 18 %, 1881 - 24% a r. 1882 - 30 %, a k nimž se mimo to druží místní školní přirážka 15 %, pak vzhledem k tomu, že obec skládá se z katolíků a protestantů, ještě přirážka k účelům náboženským, a to pro katolíky 5 % a protestanty 18%.
Okres sám není s to, obci přispěti pomocí, jsa již obtížen přirážkou 15 % a nemoha za nynějších poměrů uložiti ještě vyšší přirážku svým poplatníkům, většinou to tkalcům, a to tím méně, ješto peněžité prostředky jeho stavbou silnice do Horní Sytové tak jsou vyčerpány, že k tomu konci, aby obci mohl aspoň něčím přispěti, nucen byl učiniti půjčku 500 zl.
Přihlížeje k tomu, že poplatníci většiny zaplavených okresů následkem katastrofy velkou utrpěli škodu na svém majetku a své výživě, okresy pak že z obecních prostředků nemohou zúplna uhraditi náklad, spojený s novým upravením komunikací okresních, usnesl se zemský výbor v sezení ze dne 18. srpna 1882, že povolí subvence následující:
a) v okresu Vrchlabském, jenž platí daní 50. 900 zl. k nákladu na novou stavbu, pokud se týče rekonstrukce silnice z Vrchlabí do Spindelmühle, rozpočtenému na 26. 992 zl., subvenci 10000 zl, na stavbu mostu u Michlova mlýna, rozpočtěnou na 4000 zl., subvenci 2000 zl., na stavbu mostu u Spindelmühle, rozpočtenou na 3000 zl., subvenci 1500 zl., na opětné upravení silnice z Kunčic do Branné Dolní, jehož výlohy rozpočteny sumou 1500 zl., subvenci 700 zl., na rekonstrukci silnice z Lanová do Horního
Dvoru, rozpočtenou na 5500zl., subvenci 2800 zl., úhrnem 17000 zl.;
b) v okresu Marsovském, jehož berní síla činí 43000 zl., na nové vystavění silnice MaloÚpské, jehož náklad rozpočten na 23787 zl., subvenci 10. 000 zl., na stavbu nového mostu Lathavského s nákladem 4300 zl., subvenci 2000 zl., na rekonstrukci silnice z Maršová do Velké Úpy s nákladem 15913 zl. - 8000 zl., úhrnem 20000 zl.;
c) okresu Hostinskému, jehož berní síla činí 68. 000 zl., na znovuzřízení pilířů u mostu v Prosečném s nákladem 7600 - 3500 zl.;
d) obci Křeslicí k uhrazení nákladu 5628 zl., spojené s upravením cesty Křeslicko-Vítkovické, subvenci 1500 zl.
Naproti tomu:
e) zamítnuta "žádosť okresu Trutnovského, poněvadž k novému upravení komunikačních jeho prostředků potřebí jest toliko 2800 zl., kterýžto nepatrný náklad okres, jenž přímých daní platí 154. 935 zl., bez obtíže z prostředků vlastních může zapraviti;
f) okresu Benešovskému, jehož berní síla činí 74. 613 zl, povolena subvence 2000 zl. na nové upravení okresní silnice Valkeřice - Merboltické, jež průtrží mračen zkázu vzala a jejíž znovuzřízení rozpočteno na 6200 zl.
Jménem komise budžetní dovoluji sobě činiti návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti, jak následuje:
Předložený výkaz o subvencích a nezúročitelných zálohách z peněz zemských k účelům staveb silničních schvaluje se a béře se k vědomosti.
Namens der Budgetkommission erlaube ich mir den Antrag zu Steffen, der hohe Landtag motte beschließen, die vorliegende Nachweisung über die zu Strassenbauzwecken aus Landesmitteln bewilligten Subventionen und unverzinsliche Vorschüsse zur genehmigenden Kenntniß zu nehmen. (Bravo!)
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo? (Nikdo se nehlásí. )
Kteří jsou pro ten návrh, ať pozdvihnou ruku.
Welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben. (Geschieht. )
Er ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Kommission für Regelung des Schub- und Vagabundenwesens über Petitionen mehrerer BezirksVertretungen um Beförderung der Schüblinge mittelst Eisenbahn.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva komise pro hnanství a tuláctví o peticích více zastupitelstev okresních za dopravování hnanců po železnicích.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist der Landtagsabgeordnete Dr. Zunterer.
Berichterst. Ldtg. -Abg. Dr. Z u n t e r e r (liest): Hoher Landtag!
Der Landesausschuß hat dem hohen Landtage in seiner letzten Session mit Bericht vom 30. September 1881, Z- 27710, die Petitionen der Bezirksausschüsse Přelauč, Marschendorf, Schatzlar, Chlumec, Kauřim, Wodňan, Laun, Soběflau, patzau, Kralomitz, Reichenau und Hochstadt betreffs Beförderung der Schüblinge mittelst Eisenbahn, beziehungsweise -Uibernahme der Transportkosten aus dem Landesfonde vorgelegt.
Die zur Vorberathung über diese Petitionen in der letzten Session eingesetzte Kommission des hohen Landtages hat ihren diesfälligen Bericht Ldtg. -Z. 320, ai. 1881, dem hohen LandtagsPräsidium überreicht, ohne daß derselbe mährend der Landtagssession zur Vollberathung gelangt märe.
Derselben Kommission waren auch mehrere direkt an den h. Landtag gelangte Petitionen in derselben Angelegenheit zugewiesen morden u. z.: die Petitionen der Bezirksausschüsse Stecken, Landskron, Wildenschwert, Bensen, Hlinsko, Hartmanitz, Poděbrad, Braunau und Lobositz, über welche Petitionen besondere Kommissionsberichte dem hohen Landtags-Präsidium nicht überreicht wurden, da der vorerwähnte Kommissionsbericht den Gegenstand auch dieser Petitionen betrifft und dieselben hiedurch Erledigung gefunden hatten. Mittelst des Berichtes vom 27. Jänner 1882, Nr. 36093, (Ldtgsbl. Z. 10) hat nun der Landesausschuß im Sinne des §. 86 der Geschäftsordnung den nicht zur Vollberathung gelangten Kommissionsbericht LdtgS. -Z. 320, ai. 1881, dann die denselben Gegenstand betreffenden Landtagspetitionen der Bezirksausschüsse Stecken, Landskron, Wildenschwert, Betnsen, Hlinsko, Hartmanitz, Poděbrad, Braunau und Lobositz, außerdem aber auch die in dieser Sache dem Landesausschuße ferner zugekommenen Petitionen der Bezirksausschüsse Welwarn, Manetin, Rakonitz, Nassaberg und Frauenberg beigeschlossen, endlich mit Bericht vom 27. September 1882, Z. 18805, (Ldtgs-Z- 98, ai. 1882), die weiter angelangten, denselben Gegenstand betreffenden Petitionen der Bezirksausschüsse Přestic und Leitomischl vorgelegt.
Alle diese Petitionen zielen dahin ab, daß an Stelle der bisherigen Schub- und Wohlthatsfuhren nach Thunlichkeit die Beförderung mittelst Eisenbahn trete, woran einzelne derselben auch noch die Bitte um Bestreitung der Beförderungskosten aus Landesmitteln knüpfen.
Es muß hier vor Allem ein Unterschied ge= macht werden zwischen der Beförderung der Schüblinge und der Beförderung im Wohlthatszwecke.
Was nun zunächst das Petit um Bestreitung der Transportkosten für Schüblinge aus Landesmitteln betrifft, so ist dasselbe insoferne gegenstandslos, als ja bereits in Gemäßheit des §. 15 des Reichsgesetzes vom 27. Juli 1871, Nr. 88 R. -G. -Bl.,
die Auslagen für den Transport der Schüblinge und für die Schubbegleitung von dem Landesfonde zu tragen find und lediglich nach Zulaß des §. 16 citirten Gesetzes durch das Landesgesetz v. 15. Jänner 1873, L. -G. -Bl. Kr. 3, bestimmt wurde, daß die Heimatsgemeinden ein Fünftel der bezahlten Schubskosten zu ersetzen haben.
Rücksichtlich des Begehrens, es möge die Verfügung getroffen merden, daß die Beförderung der Schüblinge auf weitere Strecken nach Thunlichkeit mittelst Eisenbahn erfolge, muß darauf hingewiesen merden, daß eine derartige Verfügung im Grunde des §. 19 des R. -G. vom 27. Juli 1871, Nr. 88 R. -G. -Bl., in die Kompetenz des Landesausschußes nöthigenfalls im Einvernehmen mit der Landes stelle fällt. Es wurde denn auch bereits mit Cirkularverordnung vom 7. Mai 1873, Z- 25022, und Kundmachung vom 25. Feber 1874, Z. 1131, Anhang ad 3 b), Nr. 8 L. -G. -Bl., angeordnet, daß die TranSportirung der Schüblinge, namentlich für längere Strecken mittelst Eisenbahn zu erfolgen habe.
Nachdem diese Anordnung von vielen Schubstationen nicht beachtet wurde, hat die k. k. Statthalterei mit der Cirkularverordnung vom 4. Feber 1877, Z- 70426, sämmtliche k. k. Bezirkshaupt mannschaften aufgefordert, allen Schubstationsge-meinden die obige Vorfchrist zur genauen Befolgung mit dem Beisatze in Erinnerung zu bringen, daß zur Beförderung von Schüblingen möglichst die Eisenbahnen und zwar nicht bloß zur nächsten Station, sondern in kürzester Richtung bis zu jener Station, von welcher aus der Schübling auf dem nächsten Wege in seine Heimatsgemeinde transportirt merden kann, zu benützen sind, insbesondere von jenen Schubstationen, welche am Knotenpunkte von Eisenbahnen gelegen, eine bedeutendere Schubbewegung aufweisen und nach den in entfernteren Bezirken gelegenen Heimatsgemeinden oft mehrere Schüblinge zur Ersparung von Begleitungskosten gleichzeitig befördern können.
Es ist also mit Rücksicht hierauf das Schubwesen bereits in einer dem in den vorliegenden Petitionen zum Ausdrucke gelangten Wunsche entsprechenden Weise geregelt, eine weitere Verfügung nicht nothwendig, dagegen erschien aber eine Republicirung der diesfalls bestehenden Vorschriften erforderlich. Die im vorigen Jahre eingesetzte Kommission hat daher in dieser Hinsicht den Antrag gestellt, daß die hohe Regierung aufgefordert werde, die bestehenden Vorschriften über Beförderung der Schüblinge per Eisenbahn im geeigneten Wege zu republiziren.
In dem Landesausschußberichte v. 27. Jänner 1882, Z. 36093, (LdtgS. -Z. 10, ai. 1882), bemerkt jedoch der Landesausschuß im Nachhange zu seinem Berichte Vom 30. September 1881, Z- 27710, beziehungsweise zu dem Kommissionsberichte Ldtg. Z. 320, ai 1881, daß er sich mit Note vom 27. Jänner 1882 an die k. k. Statthalterei wegen
Republizirung der bestehenden Vorschriften über Beförderung der Schüblinge per Eisenbahn gewendet habe.
Was nun das Petit rücksichtlich der Beförde-rung im Wohlthatswege betrifft, so stoßt die Durchführung der Beförderung mittelst Eisenbahn mit Rücksicht auf den dermaligen Stand der diessälligen Gesetzgebung aus größere Schwierigkeiten, als dies rücksichtlich der Schubbesorderung der Fall war.
Die Beistellung von Wohlthatsfuhren ist für Böhmen geregelt durch die Eirkularverordnung der hohen k. k. Statthalterei vom 23. November 1859, Z. 53657, und durch die mittelst Kundmachung der h. k. k. Statthalterei vom 25. Mai 1873, Z- 24322, auf Grund einer zwischen dem Landesausschuße und der k. k. Statthalterei getroffenen Vereinbarung ergangenen Instruktion zur Durchführung der Vorspannsgelegenheiten.
Hiernach erscheint die Bestellung von Wohl. thatsfuhren ausschließlich als Gemeinbelast, "und zwar hat jene Gemeinde, in welcher sich der zu Transportirende gerade befindet, die erste Fuhre beizustellen, bei kleineren Entfernungen bis an den Bestimmungsort, bei größeren bis zur nächsten Schubstation. Diese Wohlthats-, Armen- oder Gratisfuhren haben die. Gemeinden in eigenen Pflichtkreifen unentgeltlich beizustellen (g. 16 der Vorspanns-Instruktion) und darf von denselben weder dem Sandes- noch) dem Bezirkssonde Etwas aufgerechnet werden; ebensowenig besteht aber ein Ersatzanspruch gegen die Heimatsgemeinde. Im Falle der Verpachtung sind die Auslagen nach dem Steuergulden zu repartiren.
Es ist hiernach einleuchtend, daß im Falle der Beförderung mittelst Eisenbahn die Lösung der Frage betreffs Ersatzes der Fahrkosten aus besondere Schmierigkeiten stoßen würde. Bei Transporten mittelst Fuhre aus längere Strecken partizipiren ani solchen Auslagen mehrere Bezirke, mährend bei Transporten mittelst Bahn die den Kranken abschassende Gemeinde die Auslagen bis in die der Heimats-, Aufenthalts- oder jener Gemeinde, in Welcher sich eine öffentliche Krankenanstalt befindet, zunächst gelegene Eisenbahnstation allein zahlen müßte. Durch einen solchen Vorgang würden insbesondere die Gemeinde Prag, die Bezirke Smichov, Karolinenthal, dann alle Städte, in denen sich öffentliche Krankenanstalten befinden, hart betroffen.
Gemäß der vorliegenden Berichte des Sandesausfchußes mar diese Angelegenheit bereits wiederholt der Gegenstand von Verhandlungen zwischen dem Landesausschuße und der k. k Statthalterei und hat diesfalls der Landesausschuß mit Note vom 30, April 1880, Z- 17148, der k. k. Statthalterei eröffnet, daß er in Anbetracht des äußerst seltenen Vorkommens von Beschwerden aus Anlaß der Beistellung von Wohlthatsfuhren eine Aenderung der dermal bestehenden diesfälligen Vorschriften, sei es im Verordnungs- oder im Gefetzgebungwege, nur dann für geboten erachten könnte, wenn sich durch allgemein durchgeführte Erhebungen herausstellen sollte, daß sich die Mängel der dermaligen Vorschriften, insbesondere der Abgang einer Bestimmung über Wohlthatsbeförderung mittelst Eisenbahnen in weiteren Kreisen fühlbar gemacht haben, woran das Ersuchen geknüpft wurde, diese Erhebungen, welche sich insbesondere auch darauf erstrecken sollten, wie meit die Bereitwilligkeit der Vertretungsbezirke zur Übernahme etwaiger aus der Abänderung der bestehenden Vorschriften hervorragender Mehrkosten geht, durch die k. k. Bezirkshauptmannschaften Vornehmen zu lassen, welche sich hierüber mit den in ihrem Amtsgebiete befindlichen Bezirksvertretungen in's Einvernehmen zu setzen hätten.
Die in der vorigen Session eingesetzte Kommission hat in dieser Beziehung den Beschluß gefaßt, beziehungsmeise Antrag gestellt:
Die vorliegenden Petitionen seien, soweit sie dahin abzielen, daß die Wohlthatsbeförderung nach Thunlichkeit mittelst Eisenbahn erfolge, dem Lan. desausschuße mit dem Auftrage zuzuweisen, die bereits eingeleiteten Erhebungen und Verhandlun< gen durchzuführen und entweder die geeignet befundenen Verfügungen im eigenen Wirkungskreise zu treffen, oder dem h. Landtage in der nächsten Session die entsprechenden Anträge zu stellen.
In dem Landesausschußberichte vom 27. Jänner 1882, Z- 36093, bemerkt der Landesausschuß im Nachhange zu seinem Berichte vom 30. September 1881, Z. 27710, beziehungsweise zu dem Kommissionsberichte Ldtgs. -Z. - 320, ai. 1881, daß in Betreff der WohlthatSbeförderung mittelst Eisenbahn die eingeleiteten Erhebungen bereits zu Ende gefürt worden sind, und legt den von der k. k. Statthalterei diesfalls an die k. k. Bezirkshauptmannschaften gerichteten Zirkularerlaß vom 25. September 1881, Z- 50779, vor, aus welchem hervorgeht, daß sich die Vornahme einer Revision der, bezüglich der Beistellung von Wohlthatsfuhren bestehenden Vorschriften nitcht als nothwendig herausgestellt hat und Von der Einleitung weiterer Verhandlungen in dieser Angelegenheit Abstand genommen wurde.
In Erwägung, daß dem in den Vorliegenden Petitionen gestellten Begehren, es möge Verfügt Werden, daß die Beförderung der Schüblinge nach Thunlichkeit mittelst Eisenbahn erfolge und es mögen die Kosten des Transportes der Schüblinge aus Landesmitteln bestritten werden, im Hinblick darauf, daß in ersterer Beziehung die entsprechenden Verfügungen bereits seitens des Landesausschußes, beziehungsweise der k. k Statthalterei im eigenen Wirkungskreise ergangen sind, in letzterer Beziehung aber durch das Reichsgesetz vom 27. Juli 1871, Nr. 88 R. -G. -BI., dem Petitionsbegehren bereits im Prinzipe Rechnung getragen ist, von der im Landesgesetze vom 15. Jänner 1873, S. -G. -BI. Nr. 3, normirten Beschränkung aber nicht