Stenographischer Bericht über die
XII. Sitzung der vierten Jahres - Session des
böhmischen Landtages vom Jahre 1878, am 18. Oktober 1882.
Stenografická zpráva o
XII. sezení čtvrtého výročního zasedání
sněmu Českého z r. 1878, dne 18. října 1882.
Tages-Ordnung:
1. Landesausschußbericht, betreffend die Uibergabe des St. Wenzelsarchives in die Verwahrung des Laudesarchivs.
2. Bericht der Schulkommission über den Zustand des Volksschulwesens für das Jahr 1881.
3. Bericht der Schulkommission über den Zustand des Volksschulwesens für das Jahr 1882.
4. Bericht der Bubgetkommission, betreffend die Gewährung einer Ouinquennalzulage für den Offizial der Laudesbuchhaltung Josef Stark.
5. Bericht der Budgetkommssion über die den Bezirken in den Jahren 1880, 1881 und 1882 zu Strassenbauzwecken bewilligten Geldvorschüsse und Subventionen.
6. Bericht der Kommission für Regelung des Schub und Vagabunbemwesens über Petitionen mehrerer Bezirksvertretungen um Beförderung der Schüblinge mittelst Eisenbahn.
7. Bericht der Kommission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Ortschaft Grün um Konstituirung als selbstständige Ortsgemeinde.
8. Bericht der Petitions-Kommission über die Petition der Gemeinde Brodec um Errichtung eines Gendarmeriepostens daselbst.
9. Bericht der Kommission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Gemeinde Bőhmisch-Skalic um Bewilligung zur Enihebung einer Getränke-Umlage.
10. Bericht der Petitionskommission über Petitionen um Nachsicht, beziehungsweise Zufristung der Grundsteuer anläßlich der erlittenen Elementarschäden.
11. Bericht der Laudedcultur-Kommission, betreffend die Errichtung einer landwirthschaftlichent
Winterschule in Schluchenau.
12. Bericht der Landescultur-Kommission über die Zustandsberichte des pomologischen Institutes in Troja für das Jahr 1880 und 1881.
Denní pořádek.
1. Zpráva výboru zemského v příčině odevzdání svatováclavského archivu do opatrování archivu zemského.
2. Zpráva komise školské o stavu národního školství v Čechách v roce 1881.
3. Zpráva školní komise o školství národním v Čechách za rok 1882.
4. Zpráva budžetní komise o udělení pětiletního přídavku účetnímu oficiálu při účtárně zemské Josefu Starkovi.
o. Zpráva budžetní komise o peněžných zálohách a podporách, jež v letech 1880, 1881 a 1882 okresům na stavbu silnic povoleny byly.
6. Zpráva komise pro hnanství a tuláctví o peticích více zastupitelstev okresních za dopravování hnanců po železnici.
7. Zpráva komise pro obecní a okresní záležitosti o petici osady Grünu za ustavení její co obec o sobě.
8. Zpráva petiční komise o petici obce Brodce za zřízení stanice četnické tamtéž.
9. Zpráva komise pro obecni a okresní záležitosti o petici obce české Skalice za povolení k vybírání poplatku z prodeje líhovin.
10. Zpráva komise petiční o žádostech, týkajících se slevení, pokud se týče sečkání daně pozemkové za příčinou utrpených škod živelních.
11. Zpráva komise pro záležitosti zemědělské v příčině zřízení zimní školy hospodářské v Šluknově.
12. Zpráva komise pro záležitosti zemědělské o stavu pomologického ústavu v Troji za rok 1880 a 1881.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Karl Fürst Auersperg.
Am Regierungstische: Seine Excellenz k. k. Statthalter Freiherr Von Kraus, k. k. Statthalterci-Vicepräsident Friedl Ritter v. Friedensee, k. k. Statthaltereirath Friedrich Kmoch, k. k. Statthaltereirath German, k. k. Statthaltereirath Grohmann.
Předseda: Jeho Jasnosť nejvyšší maršálek zemský Karel kníže Auersperg.
Zástupcové vlády: Jeho Excellence c. k. místodržitel svobodný pán Kraus, c, k. náměstek místodržitelův Friedl ryt. z Friedensee, c. k. místodržitelský rada Bedřich Kmoch, c. k. místodržitelský rada German, c. k. místodržitelský rada Grohmann.
Anwesend: Oberstlandmarschall - Stellvertreter Dr. Karl L. Ritter von Klaudy und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.
Beginn der Sitzung: 11 Uhr 45 Min. Vormittags.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka Dr. Karel L. rytíř Klaudy a poslanci v počtu dostatečném.
Sezení počalo o 11. hod, 45 min. dopoledne.
Oberstlandmarschall (läutet): Die SizZung ist eröffnet.
Sezení jest zahájeno.
Ich habe dem hohen Hause folgende Mittheilungen zu machen:
Die in der gestrigen Sitzung gewählte Kommission, betreffend die Normirung der Beitragsleistung für Feuerlöschzwecke seitens der Versicherungsanstalten, hat sich konstituirt und wählte zum Obmanne Seine Excell Herrn Grasen Klemens Zedtwitz, zum Obmannstellvertreter Hrn. Dr. Jeřabek, zu Schriftführern Hrn. Dr. Habermann und Hrn. Pleva.
Nám. nejv. marš.: Komise ve včerejším sezení zvolená v příčině návrhu zákona, jenž se týká závazků ústavů proti ohni pojišťujících k placení příspěvků na hasičství, ustavila se takto: Zvolila za předsedu p. hrah. Klementa Zedtwitze, za náměstka předsedy p. Dra. Jana Jeřábka, za zapisovatele p. Dra. Habermanna a p. Plevu.
Oberstlandmarschall: Im Drucke wurde vertheilt.
Nám, nej v. marš: V tisku bylo rozdáno.
Landtags - Sekretär Schmidt:
Z. 161. Der Bericht der Kommission für . Bezirks. - und Gemeindeangelegenheiten, betreffend die Grenzregelung zwischen den Gemeinden Braunau und Großdorf.
Z. 162. Bericht der Schul-Kommission über die Regierungs-Vorlage, betreffend die Einhebung des Schulgeldes an Volksschulen.
Z. 169.. Bericht der Kommission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Prager Stadtgemeinde um Bewilligung zum Abverkaufe einzelner bei dem Kronprinz Rudolf- Quai liegenden Gemeindegründe.
Z. 170. Bericht derselben Kommission über die Petition der Stadtvertretung der königl. Hauptstadt Präg um Erlassung eines Gesetzes behufs Einführung des Schlachtzwanges für Prag und bessen Vororte.
Z. 172. Bericht der Kommission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten über die Petition des Prager Stadtrathes um Bewilligung zur unentgeltlichen Uiberlassung eines Gassengrundes für die Erweiterung des deutschen Landestheaters. Z. 173. Bericht derselben Kommission, betreffend die Vereinigung der königl. Hauptstadt Prag, der Stadt Wyšehrad und der Gemeinde GroßHolešowic zu einer Gemeinde.
Sn. akt. Dr. Storch: V tisku bylo rozdáno: Č. 161. Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti v příčině upravení hranic mezi obcemi Broumovem a Grossdorfem.
Č. 162. Zpráva školní komise o předloze vládní v příčině změn v ustanoveních zák. zemsk. ze dne 24. února 1873, jež se vztahují k vybírání školného na školách národních.
Č. 169. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce města Prahy za povolení k prodeji některých pozemků obecních při nábřeží korunního prince Rudolfa.
Č. 170. Zpráva téže komise o petici zastupitelstva hlav. města Prahy za vydání zákona v příčině zřízení jatek pro Prahu a okolí.
Č. 172. Zpráva komise pro věci okresní a obecní o petici městské rady Pražské za povolení bezplatného postoupení uličního pozemku k rozšíření německého divadla zemského.
Č. 173. Zpráva téže komise v příčině sloučení král. hl. města Prahy, města Vyšehradu a obce Velkých Holešovic v obec jedinou.
Oberstlandmarschall: Hinlauf und Zuweisung der Petitionen.
Nám. nejv. marš.: Došle petice- byly rozdány takto:
Sněm. akt. Dr. S t o r c h:
Č. 169. Posl. p. Dr. Škarda podává petici rady kr. hl. města Prahy za zmocnění k prodeji pozemku od bývalé klášterní budovy Trinitárské.
Nej v. marš. zem.: Komisi pro okresní a obecní záležitosti.
Sněm, akt. Dr. Storch:
Č. 170. Posl. p. Hartl dto. obcí Rovenské, Votavecké a Klokočské za provedení stavby silnice Rovensko-Železnobrodské a za povolení subvence a půjčky na stavbu tuto.
Nejv. marš. zem.: Budžetní komisi.
Ldtgs-Akt. Dr. Storch:
Z- 171. Albg. Herr Kopper dto. der Gemeindevertretung Braunau um Bewilligung zur Regulirung der Gemeindegrenzen zwischen Braunau und Großdorf.
Oberstlandmarschall: Der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten.
Sněm. akt. Dr. Storch:
Č. 172. Posl. p. Kletečka dto. okres, výboru v Mladé Vozící za změnu předpisů o ci. mentování měr a vah.
Nejv. marš. zem.: Petiční komisi.
Ldtg-S. -Akt. Dr. Storch:
Z. 173. Abg. Hr. Dr. Klier dto. der Gemeinde Wilsdorf um Gewährung einer SchulbauSubvention.
Oberstlandmarschall: Der Budgeffommission.
Snem. akt. Dr. Storch:
Č. 174. Okresní zastupitelstvo v Přešticích přistupuje k petici okres. výboru v Nové Pace za změnu předpisů o cimentování.
Nej. marš, zem.: Petiční komisi.
Landtags-Aktuar Dr. Storch:
Z. 175. Der Landesausschuß legt vor die Petition der Theilhaber des Kontributionsgetreidefondes in Böhm. -Rothmühl um Aenderung des Gesetzes vom 26. März 1882 über Bezirksvorschußkassen.
Oberstlandmarschall: Der PetitionsKommission.
Sdtgs. -Akt. Dr. Storch:
Z. 176. Abg. Hr. Lorenz dto. des land- und forsiwirthschaftlichen Vereines in Karlsbad um Ab- anderung der §§. 18 und 40 der Dienstbotenordnung.
Oberstlandmarschall: Der PetitiousKommission.
Sdtgs. -Akt. Dr. Storch:
Z. 177. Abg. Herr Dr. Schlesinger dto. des Ortsfchulrathes in Johannesthal um Einreihung der dortigen Volksschule in die 2. Lehrergehaltsklasse.
Oberstlandmarschall: Der Schulkommission.
Sdtgs. -Akt. Dr. Stord):
Z. - 178. Abg. Herr Dr. Schlesinger dto. des Bezirksausschutzes Tannwald um Abänderung der Eimentirungsvorschriften.
Oberstlandmarschall: Der PetitionsKommission.
Se. Exe. der Herr Statthalter hat das Wort.
Jeho Exc. p. c. k. mśstodržitel svod. pán Kraus:
Dovoluji si oznámiti, že jsem interpellace ve včerejším sezení slavného sněmu vládě podané ctěnými pány poslanci p. Drem. Riegrem i soudruhy, i p. Fáčkem a soudruhy, které mi byly doručeny od J. J. nejv. pana zemského maršálka, ihned ku vědomosti uvedl ministerstvu, aby se jim dostalo žádané odpovědi.
Ich erlaube mir mitzntheilen, daß ich die tu er gestrigen Sitzung des hoben Landtages von den verehrten Herren Abgeorodneten Dr. Rieger und Eonsorten und -Herren Fáček und Eonsorten eingebrachten und mir von Sr. Durchlaucht)t dem Herrn Oberstlandmarschall eingehändigten Interpellationen sofort dem Ministerium zur Kenntniß gebracht habe behufs der gewünschten Beantwortung. (Bravo, Bravo. )
Oberstlandmarschall (lautet): Wir gehen nunmehr zur Tagesordnung über.
Nám. nejv. marš.: Přejde se k dennímu pořádku.
Oberstlandmarschall: Der erste Gegenstand ist der Landesanssdhußbericht, betreffend die Uibergabe des St. Wenzel-Archivs in die Verwahrung des Landes-Archivs.
Nám. nejv. maršálka: První předmět denního pořádku dnešního jest zpráva výboru zemského v příčině odevzdání sv. -Václavského archivu do opatrování archivu zemského.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist der Landesausfchuß-Beisitzer Dr. Škarda.
Přísedící zemského výboru Dr. Škarda: Slavný sněme!
Zastupitelstvo království Českého vždy věnovalo zvláštní pozornost zachování listin, které se týkaly státoprávního poměru království tohoto a ustanovilo zvláštní uschovatele klíčů, kteří by přítomni byli při vydání listin z archivu, v němž byly uschovány. Listiny tyto nejdůležitější nejdříve byly chovány na Karlovu Týnu a později v století 17. byly přeneseny do Prahy, kde se uschovávaly ve chrámě svatovítském a sice v místnosti vedle kaple svatého Václava, odkud také archiv tam uschovávaný dostal jméno: archiv svatováclavský. Hned, jak roku 1861 sešlo se slavné zastupitelstvo této země, počalo se vyjednávati s c. k. vládou, aby archiv ten byl vydán do správy země, a učinil slavný sněm v letech 1 865 - 66 usnesení, aby se v té přičině s c. k. vládou vyjednávalo, aby se ujednaly výminky, pod jakými by archiv ten vydán byl do správy země, a aby o tom zpráva byla podána slavnému sněmu.
Ve dvou odstavcích bylo vyhověno tehdejšímu usnesení, nikoli však v odstavci tom, kde bylo zemskému výboru uloženo, aby ujednal výminky, pod kterými by země archiv svatováclavský ve správu převzala a aby je předložil slavnému sněmu k schválení.
Teprvé v nejposlednějších letech věnovala se zase záležitosti té větší pozornost, poněvadž se vždy více a více ozývaly hlasy žádající, aby povoleno bylo užití materiálu historického, který ve svatováclavském archivu jest uschován.
Počal tudíž zemský výbor zase vyjednávati s c. k. vládou a jednáno o výminkách, pod kterými by se to stalo, když se strany c. k. vlády byla vyslovena ochota, že archiv ten do správy země bude odevzdán.
Avšak ukázalo se, že by nebylo to příhodno, aby nyní zemský výbor výminky jenom ujednal a pak slavnému sněmu je předložil k schválení, poněvadž ke schválení těch výminek jest také zapotřebí nejvyššího schválení Jeho Veličenstva a zajisté by bylo nepřístojno, aby Jeho Veličenstvu ke schválení byly předloženy, pokud nejsou schváleny slav. sněmem.
Jest tedy zcela přirozeno, aby výminky tyto nejprvé slavný sněm schválil a potom teprv aby se vymohlo schválení nejvyššího.
Za tou příčinou předkládá zemský výbor zprávu o celém tomto vyjednávání žádaje, aby byl splnomocněn platně ujednati výminky, pod kterými by svatováclavský archiv převzal ve správu země, tak že by nevyhledávaly dodatečného schválení slavného sněmu, nýbrž že by potom o jejich ujednání podána byla zpráva; mimo to bude zapotřebí učiniti opatření pokud se týká těch osob, které mají v uschování klíče k tomu archivu; jest třeba, aby slavný sněm se usnesl, že osoby ty jsou zmocněny vydat archiv ten do správy zemské. A protož navrhuji, aby záležitost v úřadu vzala zvláštní komise, by tedy slavný sněm zvolil zvláštní komisi z 9 členů, do níž by každá kurie zvolila tři z celého sněmu, a té komisi by odkázána byla záležitost ta k úřadě - a podání návrhu.
Ich erlaube mir den Antrag zu stellen, hoher Landtag motte zur Berathung dieser Angelegenheit, betreffend die Uibergabe des St. Wenzels-Archivs in die Verwahrung des Landes, eine Kommission von 9 Mitgliedern wählen und zwar hätte jede Kurie 3 Mitglieder aus dem ganzen Landtage au wählen.
Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za slovo ?
Wünscht Jemand das Wort?
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Geschieht. )
Angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Schulkommission über den Zustand des Volksfchulwesens für das Jahr 1881.
Následuje zpráva komise školské o stavu národního školství v Čechách v roce 1881.
Berichterstatter ist der Landtagsabgeordnete Herr Dr. Schlesinger.
Berichterstatter Dr. Schlesinger:
Hoher Landtag! Der Zustandsbericht des Landesausschußes über den Zustand des Volksschulwesens in Böhmen im Jahre 1881 wurde bereits in der vorigen Session des hohen Landtages von der Schulkommission der Erledigung zugeführt. Dieser Bericht der Schulkommission ist in Druck gelegt worden und auch in der vorigen Session vertheilt morden, allein er kam nicht mehr zur Verhandlung im hohen Hause und wurde nun neuerdings von Seite des Landesausschußes dem Landtage beziehungsweise der Schulkommission zugewiesen.
Die Schulkommission hat in der Sitzung vom 10. Oktober den Beschluß gefaßt, diesen Bericht neuerdings dem hohen Hause vorzulegen und auf jenen Anträgen zu beharren, Welche sie im vorigen Jahre gestellt hat.
Diese Anträge lauten:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
I. Der Landesausschußbericht über den Zustand des Volksschulwesens pro 1881 werde unter An-
erkennung des erfolgreichen Bestrebens des Landesausschußes, eine immer verläßlichere und gründlichere Schulstatistik zur Vorlage zu bringen, zur genehmigenden Kenntniß genommen.
II. Der Landesausschuß wird aufgefordert, die in dem Kommissionsberichte ausgesprochenen Wünsche, betreffend die Vervollkommnung der statistischen Nachweise bei Abfassung des nächstjährigen Berichtes, nach Thunlichkeit in Berücksichtigung zu Ziehen.
Sněm akt. Dr. Storch: Komise školská činí návrh: Sl. sněme račiž se usnésti takto:
I. Zpráva zemského výboru o stavu školství národního v roce 1881 běře se na vědomí a schvaluje se, zároveň pak projevuje se výboru zemskému uznání za jeho úspěšnou snahu, aby předkládal stále spolehlivější a zevrubnější statistiku školní.
II. Zemskému výboru ukládá se, aby přání. jež zpráva komise pronáší v příčině zdokonalení výkazů statistických, při vypracování zprávy za rok nejblíže příští měl pokud možná na zřeteli.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand bas Wort?
Žádá někdo za slovo? Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
Diejenigen, welche für den Antrag sind, motten die Hand erheben.
(Geschieht. ) Er ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Schulkommission über den Zustand des Volksschulwesens für das Jahr 1882.
Nám. něj v. marš. z: Následuje zprava školské komise o školství národním v Čechách v roku 1882.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist derselbe.
Dr. Schlesinger: Hoher Landtag! Der Zustandsbericht des Landesausschußes über den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen im Jahre 1882 wurde von der Schulkommission einer eingehenden Berathung unterzogen und die Schulkommission hat einen eingehenden Bericht darüber zum Beschluße erhoben und denselben in Druck gelegt. Da bereits durch einige Tage dieser Bericht im hohen Hause aufliegt und derselbe denn doch etwas lang ist, so erlaube ich mir die Bitte auszusprechen, von der Verlesung dieses gedruckten Berichtes absehen zu können und mich nur beschränken zu müssen auf die Verlesung der Schlußanträge.
Diese Schlußanträge lauten:
Der hohe Landtag motte beschließen:
I. Der Landesausschußbericht über den Zustand des Volksschulwesens für 1882 werde zur Kenntniß genommen.
II. Der Landesausschuß wird aufgefordert, die in dem Kommissionsberichte ausgesprochenen Wünsche, betreffend die Vervollkommnung der statistischen
Nachweise bei Abfassung des nächstjährigen Berichtes nach Thunlichkeit in Berücksichtigung zu ziehen.
Snem. akt. Dr. Storch: Komise školská činí tyto návrhy:
Sl. sněme račiž se usnésti takto:
I. Zpráva zemského výboru o školství národním roku 1882 béře se na vědomí.
II. Zemskému výboru se nařizuje, aby přání, jež komise ve zprávě projevila v příčině zdokonalení výkazů statistických, při zdělání zprávy nejblíže příští pokud možná měl na zřeteli.
Oberstlandmarschall: Zu diesem Verhandlungsgegenstande hat sich der Herr Landtagsabgeordnete Duchek zum Worte gemeldet.
Pan poslanec Duchek má slovo.
Posl. Duchek: Slavný sněme!
Přes všecku zevrubnosť, kterou se vyznamenává zpráva o národním školství za rok 1882, shledávám v ní mezeru, kterou mlčením pominouti nemohu. Ve zprávě té vyznačen jest dopodrobna počet škol obecních, národních škol, učitelů, kandidátů kvalifikovaných za učitele a podučitele, dále počet dětí školou povinných a udává se zároveň také, jak dítky pilně školu navštěvovaly a s jakým prospěchem jednotlivým předmětům se učilo. Než o jednom prospěchu není v té zprávě žádné zmínky, tak, jako kdyby na něm pranic nezáleželo. Míním tím mravní vychování mládeže, na němž blaho nejenom národa ale i státu záleží. Úkolem škol po mém rozumu jest nejen literárně vyučovati ale i mravně vzdělávati. Jedno bez druhého obstáti nemůže, na jedno i na druhé stejně dlužno jest klásti váhu a proto by měli páni školdozorcové podávati zprávy nejen, jaké literární prospěchy mládež u toho neb onoho učitele činí, nýbrž jak také tu i tam mravně prospívá.
Nebo často se stává, že učitel, který na mravní stránku u vychování mládeže váhu klade, an, jsa sám mravným, mravní vychování škol za důležitý úkol pokládá, přece za své vyučování někdy snad důtku dostává, jestli-že dítky jemu svěřené nedostatečně to neb ono umějí, kdežto jiný učitel pochvaly dochází, že dobře učí, ač třeba na mravní moment vychování a vůbec na mravní cenu člověka velké váhy neklade. Jeli mravní moment, ne-li důležitější, tedy aspoň tak důležitý, jako theoretické nauky, a tak jest tomu pánové, neboť školní zákony nejenom říšské ale i zemské a mnohá ministerialní nařízení tomu nasvědčují pak trvám měla by se zpráva také podávati o tom, jak mládež v ohledu nábožensko-mravním prospívá, nebo neznám žádného zákona, kterým by se s našich národních škol ráz nábožensko-mravní setíral.
Měly by se pravím, zprávy podávati o mravním vychování také proto, aby se vědělo, zdaž jsou ty nářky, které se tu a tam na nezbednost mládeže podávají, pravdivý. Nepopírám, že nářky ty na nezbednost mládeže byly druhdy také jako nyní a že budou tak dlouho trvati, pokud mládež mládeží zůstane. Avšak nářky ty, zejména v jednotlivých městech, zdají se mně býti přece povážlivými a to takou měrou, že to stojí v přímém odporu s vývojem našeho školství, o kterém se praví také v této zprávě, že se dočinilo rozvoje zdárného.
Pánové! rozvoje zdárného žádný znalec školství nebude popírati, tím méné já. Spočíváť tento rozvoj, čili tento pokrok v duchu Času a duch času pokračuje ve všech odvětvích lidského vědění, tedy také v národním školství. Avšak žádoucí pokrok v národním školství našem osvědčí se tehdáž býti velikým a jak tedy se praví, kulturním, bude-li mládež stejnou měrou prospívati jak literárně, tak i mravně. Této mravní stránky u vychování mládeže, pánové, nelze nám jinak dosíci po mém rozumu, než na základě náboženství v národních školách a to sice spolupůsobením nejen rodinným, ale také učitelův. Proto musím se vyznati, že je mi to velikým podivením, ono usnešení, jež učinilo učitelstvo, alespoň jistá část učitelstva na sjezdu učitelském v Plzni, chtějící s našich národních škol stírati všechen náboženský mravní ráz.
Pravím, že s podivením mi to jest a to sice proto, poněvadž se to příčí zásadám onoho vychovatele národů, Amosa Komenského, jenž má býti všem učitelům vzorem. Nevím, zdaž také paedagogové jiných vyznání náboženských v Evropě podobného usnesení neučinili, ale tolik z historie vím, že u žádného národu starověkého dítky bez určitých názorů náboženských vychovávány nebyly, a proto mám za to, že by asi divně Komenský na to pohlížel, vida jak se na jedné straně jeho didakticko-paedagogické zásady chválí, na druhé straně se jimi pohrdá a že se činí usnesení, které jest ve zřejmém odporu s jeho zásadami. Škol bezkonfesních čili beznáboženských by se asi Komenský, kdyby nyní žil, zhrozil, neboť veškeré vyučování jeho směřovalo nejen k tomu, aby bylo konkrétní ve školách, ale aby veškeré vyučování směřovalo u mládeže v národních školách zejména k tomu, aby poznávalo Boha a vůbec tvorstvo v přírodě. Toto tvorstvo v přírodě dle Komenského nelze jinak dítěti vštípiti v mysl, než tím, když dítě vedeno jest k tomu, aby poznalo poměr člověka k přírodě, aby poznalo poměr jeho k ostatním lidem, jako v životě rodinném, národním a státním, tak aby také poznalo poměr svůj k onomu praduchu, jejž mnozí filosofové i nefilosofové z tohoto světa vyhnati chtějí, ale který se jim vyhnati nedá, jak výtečný anglický fysik Stuart ve svém znamenitém díle "Neviditelný vesmír" trefně vyznačil.
Pánové! že bez mravnosti a bez náboženství žádná státní společnost obstáti nemůže, to dosvědčil výrokem svým proslulý demokrat Amerikán Washington. řka, že nemůže si mysliti, aby kterýkoliv stát, jakékoliv formy bez náboženství a mravnosti prospívati mohl. Nevím, co asi je hlavní příčinou toho, že mnozí mají za to, že jest to nutno, aby školy pozbyly veškerého nábožensko-mravného rázu. Snad se děsí ti, kteří pro bezkonfesní školy horlí, tou obavou, že by se školy ty, kdyby nepozbyly rázu nábožensko-mravního, dostati opět mohly pod starý dozor církve čili kněží.
Pánové, já mám za to, že nikdo z nás, ať se hlásí k té neb oné straně, ať vůbec lne k těm neb oněm zásadám, že takovéto obavy nesdílí a že to vůbec za pouhé strašidlo má, kterému za naší doby nikdo již nevěří, aniž věří tomu, že by náboženské odznaky, jako obrazy atd. mohly býti závadou neb překážkou vyučování školnímu. Kdyby tomu tak bylo, pak by ovšem muselo to býti překážkou též na středních školách. Proto mám za to, že nelze bez náboženství a sice bez určitého vyznání dítky k mravnosti vésti. Nastává ovšem nyní otázka, podle které mravouky ty dítky měly býti vedeny tak, aby zdárně prospívaly. Tuť jsou ovšem mínění různá. Někteří mají za to, že morálka některých filosofů by dostačovala. Ale, pánové, tu zajisté víme ze zkušenosti, že kolik systémů filosofických, tolik že je zásad, a proto, že by mládež nemohla bez mravouky vyučována býti, která se nemění, která jest jedna a tatáž po všecky časy, totiž ta, která má zřídlo své v náboženství. Proto vznáším k slavnému výboru tu prosbu, aby příště podávaje nám zprávu o národním školství, neopomněl nám také vyznačiti, jakého prospěchu se dodělala mládež v mravní příčině vedle pokroku literárního. Dále připojuji k této prosbě i prosbu tu, aby také zemský výbor postaral se o to, by místní školní rady k tomu přihlížely, do jakých rukou na vychování se dostávají dítky z pražské porodnice, a zdaž ony literárně i mravně prospívají, neboť zdá se mi, že se nejvíce jimi rekrutuje ten počet zmahajícího se tuláctví a myslím, že by bylo na čase, aby pro takové dítky zřízeny byly ústavy vychovávací spojené s pracovnami, neboť náklad na ne zajisté nebyl by tak veliký a prospěch lidu i země by byl z toho mnohonásobný (výborně, výborně. )
Nejvyšší maršálek zemský: Pan dr. Grégr má slovo.
Posl. Dr. Grégr:
Slavný sněme!
Mně nenapadá, abych snad naproti p. řečníku, který právě svou řeč skončil, chtěl hájiti nemravné vyučování a vychování naší mládeže ve školách. Já ovšem přiznávám se též k tomu náhledu jako p. řečník přede mnou, že důležitější jest mravní vychování lidu než vědecké a literární vychování lidu, avšak, pánové, já zde musím rozhodně ujmouti se našeho učitelstva národního proti nařknutí, které bylo od p. řečníka přede mnou učiněno (výborně), že učitelstvo národní naše setírá ze škol ráz mravní, náboženský (výborně). To vypadá tak, jakoby učitelstvo naše ve směru nemravním mládež naši chtělo vychovávati. Učitelstvo není zde zastoupeno a nemůže proti takovému nařknutí (těžké to, pánové, nařknutí), proti nařknutí, které se může metati v tvář, že se ubírá cestou nemravnou, nemůže se hájiti a mám za povinnost nás poslanců, kteří nezastupujeme jen obecenstvo, nýbrž též učitelstvo, jeho proti nařknutí takovému se ujmouti. (Výborně). Co se týče, pánové, toho pokřikování mravně-náboženského směru škol, teď do toho náboženského směru se míchati nebudu. Jenom proti tomu bych se musil vysloviti, aby se za jediný možný základ mravnosti pokládalo náboženství. (Sehr gut)
To jsou, pánové, náhledy poněkud zastaralé a mohl bych citovati proti citátům, které uvedl p. řečník přede mnou, mnoho citátů výtečných paedagogů, filosofů a učenců, kteří považovali za možnost, že může býti člověk mravně vychován, aniž by musil míti základu křesťanského náboženství. - Co se týče vyučování náboženství, pánové, to není věcí našich učitelů, to jest věcí konsistoří a kněžstva samého. -Vždyť konsistoře podávají plán na vyučování náboženství a kněží jsou to, kteří vyučují náboženství v našich školách.
Když chtěl pan navrhovatel poukázati k některým vadám ciferním v těchto zprávách, když chtěl k tomu poukázati, že schází některé rubriky, ano pak mohl žádati tak, mohl říci, aby vykázáno bylo v těchto tabelkách, mnoho-li hodin mají učitelé vyučovati a mnoho-li skutečně vyučují. (Výborně!)
Já jsem přesvědčen, že jest-li na nějaké straně chyba, že se nevyučuje náboženství na našich národních školách, tak jakse má vyučovati podle zákona a podle plánu, že spadá vina hlavně na ty, kteří mají vyučovati, na kněze samy. - Tu tabellu bych si přál viděti, pak by nemohl nikdo vytýkati učitelstvu, nýbrž naopak, že kněžstvo nevykonává své povinnosti a nevyučuje, jak to má býti. - Co se týče toho, že se žádá, aby bylo dokázáno statisticky, jak mravně prospívají děti, to, pánové, jest dle mého rozumu, jako by se mohl ciframi dokázati stupeň mravnosti lidu; to jest mi nepochopitelno, leda že by se vzalo, mnoho-li přichází zločinců do kriminálů. - Ale naše škola národní není ještě tak stará, abychom mohli z té sumy starých zločinců, kteří naše kriminály naplňují, souditi, že moderní škola zne-