rovná v té poněkud povážlivé přechodní toliko době.

Kdyby se nám pak 20 milionů nebo třebas 22 milionů splatilo v roce, o kterých bylo mluveno, ano dejme tomu, že se všech zástavních listů hyp. banky dle vykonaných jejich půjček za rok až i třetina složí, pak máte Vy, pánové, kteří se bojíte o ty kapitály, jež máte uloženy v zástavních listech, tu nejlepší záruku, že ty zástavní listy 5 %, které zbudou, poněvadž jich bude méně na trhu, budou v ceně spíše stoupati, pro kapitalisty budou tím vzácnější, čím více budou ubývat také ponenáhlým splácením, poněvadž se losují a losování má se díti neustále dle každého druhu zvláště; losování má býti o 4 % zvlášť a o 5 % také zvlášť.

Pánové, připomínám při tom výslovně, že jde tady v tom návrhu jen o povolení práva k vydávání pro řiditelstvo banky zemské v souhlasu se zemským výborem. Kdyby se to mělo hrnouti a mělo to dělati nesnáze, mají to ty sbory v rukou, aby to zamezily neboli zadržely; druhá záruka, že nikomu se neukřivdí, jest, že také těm, kteří se hlásiti budou o úvěr či o půjčky, jest to na vůli dáno, chtějí-li listy 4 % nebo 5%.

Pan poslanec Frank nás překvapil také jedním zvláštním důvodem proti zmírnění úrokův.

On totiž vzpomíná si na ty ztráty, jež utrpěli majitelé prvních zástavních listův, vlastně vypůjčovatelé z hypoteční banky z první doby tím, že dostali za 5% zástavních listů jen okolo 70 zl. za sto, ano, jak pan řečník pravil, někdy i pod 70 %; a nyní povídá, jak bychom mohli býti tak nespravedlivi či tak bezohlední, abychom nyní jiným dávali cennější listy laciněji! Jest to důvod proti dobromyslné snaze, napomáhati vždy dle možnosti? Mohli jsme tenkrát litovati utrpení těch, kteří přišli ke škodě, ačkoliv nebyl nikdo nucen, a přece se zdá, že i to zlo bylo mnohým dobrodiním, poněvadž se sami o to hlásili. Ale tehdáž byl nízký kurs listů nových pochopitelným; co měli si majitelé počíti s listy zástavními, nikdo je neznal, zvláště po venkově; nikdo nevěděl, jak to zpeněžit, kde to má prodat? A vypůjčovatel hledal, potřeboval jen peníze.

Prodávali to na ulici tomu, kdo je potkal, a kdyby byl jim nabídl 50 zl., mnohý v nesnázi by to byl dal. Tu se nemůže říci, že přišli ke škodě vinou banky, ježto po zákonu nemohla a nemá dávati půjčky jiné, leč v listech svých zástavních, jichž hodnota se nyní zná i daleko široko vyhledává. Když ale pan Dr. Skopec a menšina komise ve své zprávě neostýchá se tvrditi, že tímtéž spůsobem začne zems. hypoteční banka zase se 4procent. zástavními listy, tuť nevím, co o tom máme souditi. Ted již není žádná starost, že to svět obchodní dovede již dobře posouditi hned při prvním vydání: Naše 4procentové listy zástavní budou zajisté tak dobré, aspoň tak dobré, jako zástavní listy kterékoliv jiné banky, ježto jsou již na burse a není žádná starost, že budou míti hnedle asi 96 procent.

Tak tedy ohledně prospívání, ohledně užitečnosti nebude žádná starost; zajisté prospějeme držitelům usedlostí a domův. I dovede si každý spočítati: když dostanu za 100 zl. ku př. 95 zl., tak ztratím všeho všudy jednou na vždy 5 proc., ale já platím po tolik a tolik let každý rok o 1 proc. méně.

Prosím, není to vyváženo? Není-liž každému, kdo hledá úvěr, na tom záleženo, aby se najednou nežádaly splátky velké, aby se raději udělali delší splátky ale menší, tedy že bude platit ten, který má půjčku na 4 proč. i se splátkou 5 proč. po 41 1/2 roku. To jest zajisté snadnější, to pochopí každý, že jest to užitečnější - na to nepotřebuje ani křídy ani papíru. a tužky, kdo však má platit 5proc. úroky a se splátkou 6 proc. ročně, musí zaplatiti všecko za 36 1/2 roků, ten má patrně břemeno větší, ať jest kurs těch 5proc listů o dvě neb 3 proc. nad jmění.

Tedy, pánové, doufám, že nám za návrh náš nebudete nikdo dále vyčítati ani lichvy ani jakési nešetrnosti ani k těm někdejším prvním dlužníkům hypoteční banky, když nyní začneme dle možnosti, také ještě lacinější půjčky dávati, na to si může tím méně někdo stěžovati, poněvadž bude všem, také těm starým dlužníkům možno, toho dobrodiní ještě používati. Jest to dobře, chceme všem býti nápomocni.

Pánové, považte, že co se konvertace týče, když těmi 4 proč. bude u nás možno vyhověti dlužníkům, že bude spíše odvráceno všeliké poškození naší banky, než jinak.

Neboť, jakož napověděl již pan Sobotka, když zůstaneme na 5 proc, tak nám budou také vypovídati a spláceti ty miliony, kterých se leká pan ředitel pražské spořitelny Dr. Skopec, pravím, oni nám je vypovědí přece, třebas by u nás nebylo 4proc půjček; nuže, pak je u nás nebudou konvertovati, oni nám je splatí, my ty miliony budeme míti tak jako tak, ale o to budeme míti méně zástavních listů, poněvadž budou vylosovány, ale v kuponech jejich utrpíme tím jistěji ztráty proto, že nebude to v našich rukou, vypomoci alespoň nějaké náhrady poměrné ujmy.

Jakmile lze vůbec někde peníze laciněji dostati, pak se rozumí, že toho použije každý, jak kde může. Byli by zpozdilci, kdyby si nenechali přenésti, zvláště když jest zákon, který usnadňuje záměny a převody na postupní listiny i pomocí kvitancí a nových úpisův ku polehčení zadlužených živností a jich majitelův.

Pánové, bude nás to potom méně boleti, když některá jiná banka laciněji ty peníze převezme? Bude-li konverse u nás, můžeme to spíše učiniti pro banku neškodným.

To jsou pohnůtky, pro které navrhujeme změnu toho statutu; při nových zápůjčkách na 4 proc. není nebezpečí pražádné.

Já jsem domluvil a důvěřuji, že slavný sněm schválí - přijme návrh většiny.

(Výborně!)

Nejv. marš.: Pan Dr. Milde má slovo. Posl. Dr. Milde:

Slavný sněme !

Začínám-li tam, kde skoro pan velectěný a jinak velmi mírný a vážený řečník přede mnou, pan Dr. Trojan, skončil, děje se to ovšem tak, že to musím učiniti především k uhájení menšiny a všech těch pánů, kteří nejsme jeho náhledu.

Neboť, pánové, když se nám, kteří nejsme jeho náhledu, indirektně praví, že jsme zjevní odpůrci naší banky, to prosím, musím se vší rozhodností odporovati.

Mám za to, že odpůrcem banky hypoteční království Českého nebude nikdo v této sněmovně, ať sedí na straně kterékoliv a ať jest třebas ředitelem pražské spořitelny, že jím také nebude a že si to nemusí nechat vyčítati i když ten, kdo to vyčítá, jest muž tak vážený a od nás všech ctěný, který zasedá v ředitelství ústavu, jehož se ujímá jako pan řečník přede mnou.

Začínaje takto, musím ovšem přejíti k řeči samé. Mně zdá se, že jako při každé debatě se vždy věc rozproudí tak, že se, abych tak řekl, ztratí do maličkostí a hlavní věc a tresť věci, o které se vlastně jedná, jen zmizí takřka pod samými tretami.

Pánové, oč se dnes zde jedná? Máte-li, velectění pánové, přijmouti a přidati se k návrhu většiny? Já jsem jedním z těch, přiznám se k tomu a jest to bez toho obecně známo, kterým p. Dr. Trojan nedostatek vší mathematiky vyčítá, a já se troufám dokázati, že ta mathematika naše zakládá se na pevném základě, kdežto mathematika i ředitelství banky a musím podotknouti jen jeho většiny, taktéž zakládá se na něčem, na čemž já aspoň ani své soukromé hospodářství bych založiti nechtěl, totiž na bursovním lístku.

(Slyšte!)

Většina zakládá celé své vypočítávání na tom, že budou zástavní listy 4procentní státi na 96 ale já ptám se, jest-li jest jediného z pánů těch, kdo nám i na rok převezmou garancii, že na 96 budou v skutku státi.

(Výborně!)

A jen za tou výminkou, velectění pánové, platí výpočty, které majorita učinila.

Oč zde jde ? Můžeme pohlížeti a uvažovati věc s trojího stanoviska. My se musíme na to podívat po mém náhledu jako poslance českého, jenž lid český zastupuje, musíme se na to podívat se stanoviska majitelů zástavních listů, musíme se na to podívat se stanoviska banky samé, na které nám zajisté všem záleží a které nikdo nechceme uškoditi, naopak jí prospěti všemi možnými prostředky, a konečně se stanoviska těch, kdož se kapitály od banky dluží, tedy majitelů hypothek.

Dovolte, velectění pánové, abych s tohoto trojího stanoviska vyložil, proč aspoň já se přidal k návrhu menšiny.

Já jsem shledal, že ani jedno s těchto tří stanovisek není v návrhu majority, není dnes odůvodněno. Co se týče majitelů zástavních listů, o tom tuším nepotřebuji dále šířiti slova, že nynější majitelé zástavních listů - a, pánové, jest jich dnes vydáno za 87 milionu - jsou z většího dílu obyvatelé tohoto království. Když záleží nám na tom, aby naši vlastní rodáci a soukmenovci nepřišli o peníze, ano konečně v rukou vdov a sirotků, a jest v nich uloženo mnoho sirotčích peněz. I na to, pánové, nezapomeňme. Pravím, pánové, že tím zajisté utrpí, o tom, myslím, že není žádné pochybnosti, již jak p. kollega Mattuš vyložil slovy vymluvnými, že již tím, že 4procentní listy se vydají, učiní banka svým 5procentním jakousi konkurenci, poněvadž stlačí kurs jedněch kurs druhých.

S druhé strany nedá se zajisté také upříti, že následkem vydávání 4procentních lístků a půjčováním na iprocentní úroky, jako to také navrhuje většina, musí se vésti v nich zvláštní účty, zvláštní slosování, zvláštní výkazy, jiné tabulky amortisační, a že bude amortisace trvati 41 roků, kdežto při zápůjčkách v 5procentních zástavních listech trvá 36 1/2 roku atd.; krátce, že režie tím spojená bude velmi velká, značná a to sama majorita uznává a také potvrzuje již tím, velectění pánové, že uvádí, že to co v § 6. stanoví, má býti upotřebeno k proměnění zátavních listů.

Zástavní listy nebudou moci býti najednou proměněny jak jiné, a již. následkem toho budou míti menší kurs.

Nechci se pouštěti do jiné podstaty, ale tento moment zajisté nikdo nevyvrátí. Dále zajisté, ačkoliv formelně správně - a já, pánové, si to ukládám za kousek zásluhy, že jsem to "rettoval", abych tak řekl, že totiž to slosování a rozmnožení se škrtlo v komisi i v návrhu většiny ohledně zástavních listů 5procentních a obmezilo se jen na 4procentní - jen per parenttiesis upozorňuji na to, že jiný důvod, který pan Dr. Trojan uvedl ze ředitelstva hypoteční banky, nestačí; - nezdá se býti návrh většiny správným, proto skutečně jsem nalezl, že toto ustanovení, jež zemský výbor navrhoval ohledně 5procentních listů, by bylo přímým porušením daného slova, (Bravo!) porušením stanov, které královstvím Českým byly schváleny, proto se od toho upustilo, a jakkoliv pravím formelně se tedy toto opatření částečného mimořádného vylosování dle návrhu, aby také při 5procentních listech se. již po třech měsících platilo po vylosování, místo jak jest určeno po šesti měsících, tedy, ačkoliv to vše bylo zrušeno, předce bude míti vliv velký na 5procentní listy, poněvadž zajisté jest věc tato významná.

A já obrácím se nyní k bance samé. Praví se, že se jen budou hrnouti k 4procentní konversi, a pak zajisté se bude museti následkem toho z placení vykoupit a splácet 5procentní listy, a následkem toho ztratiti na kursu, poněvadž, když stojí na 105, dostane ten, jehožto listy byly vylosovány, jen 100 zl.

Že tedy majitelům zástavních listů to bude na ujmu, o tom, pánové, není žádné pochybnosti, a když se z jisté strany pohlíží, abych tak řekl, s vrchole, s kopce na ty záložny a spořitelny, což pak, pánové, ty záložny a spořitelny nejsou rovněž tak potřebné pro rolníka jako pro každého jiného? Což nestojí za to, aby sněm království českého také na ně zavadil? (Výborně !)

Ale hleďme dále, pánové, k hypoteční bance samé! Tu pravilo se, že nebude jí to nikterak prý na ujmu, poněvadž to, co by eventuelně ztratila a co, jak vypočítala účtárna, na kterou pan Dr. Trojan dává víc než na menšinu (veselosť), bude činiti. 2 1/2 % co differenci při úrocích, to prý proto si dá nahraditi a nepřijde k zkrácení.

Ale, ctění pánové, tu režii nemůže si dáti nahraditi, o tu přijde, přijde o 2 1/2 %, jak drastickým způsobem pan poslanec z levice Frank ukázal.

Při tom musím jenom přece na to ukázati, že i se stanoviska hypoteční banky celá ta věc není nic nežli pokus. Jestli se zdaří, zajisté ani majorita naprosto garancii na sebe nebere.

Co se konečně týče hypotekarních dlužníků, ukázal již pan posl. Dr. Mattuš, jak úzce souvisí jejich prospěch s prospěchem majitelů zástavních listů.

Když zástavní listy stojí nízko, dostane majitel hypoteky na př. na místo 100 zl., jen 90 zl., když stojí výše, jistě tangováni jsou zástavními listy také majitelé hypoték. Avšak jaký je přece ten zisk, který majitelé hypoteky při té věci budou míti?

Vidouce, pánové, když už pan Dr. Trojan míní, že minoritě naprosto matematika uteče, co sama účtárna praví, shledáme, že, když zástavní listy 5% stojí na 103, jak komise předpokládá, totiž většina, tak že platí majitel hypoteky úroky ne 5% nýbrž jen 4°77 %.

A mnoho-li, velectění pánové, bude platiti, když vezme 4 % list? Já předpokládám při tom, nyní přísahat na to nechci, že bude ten 4 % list tedy státi na 96.

Nyní účtárna vypočtla, že 2 1/2 proc. bude mimo to majitel listu museti platiti na ztrátu za differenci úroků hypoteční bance. Tedy to již bude místo 96 jenom 94, vlastně 93 1/2.

Ale, velectění pánové, k tomu přichází ještě jedna okolnosť, která by mně věru byla nenapadla, kdyby sám referent zemského výboru a ředitel hypoteční banky pan Dr. Schmeykal nebyl mne tak en passant na ni upozornil.

Já byl vždy náhledu, že dlužník, konvertuje 5 proc. v 4 proc., bude moci jen jednoduše změniti úroky a annuity, ale on mne vedl na pravou cestu, že to není tak, poněvadž naše hypoteční banka nedává půjčky na hotovosti, nýbrž v zástavních listech svých a sice posavad v zástavních listech 5proc. Konversí změní se celá valuta půjčky, posavádní 5proc. půjčka musí býti vymazána a nová 4proc. zanešena.

Pánové, považte si, jak bude dále útrat, předně poplatek za listy, za druhé poplatek za vklad a t. d.

A kdyby to, pánové, dělalo 1 proc., dostane majitel hypoteky již jen 92 a 91.

A víte, velectění pánové, mnoho-li z těch půjček dle účtu účtárny pak bude dlužník, když dostane 4proc. půjčku, skutečně platiti bance následkem toho, že platí ovšem mnoho déle a že dostal místo 100 zl., na nejvýš 92? 4°64 aneb 4°56 proc.

Pánové! Počítejte tu differenci a naleznete, že jest to difference 0°2%, tedy takovou výhodu bude míti na nejvýše ten, kdož bude půjčku konvertovat.

Ovšem pravím, to bude při konversi, ale jak prosím teď?

Tak vypadá návrh většiny ve všech 3 ohledech se stanovisek, s kterých naň hleděti můžeme.

Pánové, uváží-li se to vše, uváží-li se, že i to spočívá skutečně na pouhé domněnce, že bude totiž kurs státi na 96 a že, bude-li stát níže, bude ještě hůř a pak, pp., dáte mi za pravdu, že aspoň velké pochybnosti každému vzejdou, má-li tu věc učiniti; ale to je povážlivější, uváží-li se právě nynější stav věcí.

Pánové, je známo všeobecně, že nyní a ptejte se po kterémkoli peněžním ústavu, začíná příliš velký přebytek peněz přestávati. Záložna Karlínská ku př. má mnohem méně peněz a stává u ní fluktuace; i všecky skoro ostatní taktéž. Já si dovoluji ukázati k tomu, že to není snad momentanní, že vloni v tétéž době jak letos, totiž v době, kde kampaň cukrovaren začala, bylo mnohem více peněz.

Jest tu ještě něco jiného; kdyby nynější, abych tak řekl, příznivý stav peněžního trhu ustálen byl aneb stále stoupal, mohlo by se k tomu přistoupit, ale nyní, kde diskont v Londýně, Paříži, Berlíně se všude zvyšuje, kde skutečně není garancie, potrvá-li věc tak dále, v té době s vydáním 4proc. zástavních listů započít, zdá se mi příliš odvážené; proto myslím skutečně, že aspoň, včasné to není, když si člověk pováží, že sama hypoteční banka, co obecně známo a pan Dr. Trojan poznamenal, prémie ze svých listů nyní platit nemůže. Pánové, v tom momentu připustiti experiment takový, zdálo se menšině, když ne naprosto zavržitelné, aspoň nevčasné. Jeden pán z druhé strany vytýkal to menšině. Já v tom shledávám výhodu; menšina má tu tendenci, a kdo by ji, velectění pánové, neměl, aby se úrok hypoteční snížil. Ale menšina se netajila, že navržená cesta k tomu aspoň na jisto nevede a že přece je nevčasná navzdor tomu, že se ředitelství o tom radilo plných 9krát, přece míním, že by se mělo o tom radit po 10., a to tím více, poněvadž ku příkladu návrh p. Frankův zajisté byl uvážení hoden a poněvadž i zemědělská rada království českého v petici, kterou jste ráčili v jedné z předešlých schůzí přikázat zemskému výboru k uvážení, po vysvětlení stavu nynějšího ukazuje taktéž na cestu, kterou po náhledu aspoň některých členů menšiny zajisté bylo se dalo touze po lacinějším úroku vyhověti, a to jest, velectění pánové, já ho per paren thesim uvádím, aby hypoteční banka si nastřádala fond reservní 1, 000. 000, který již má, aby nepřestala na tom a obrátila všechny výtěžky na to, aby jednou změnou stanov fond ten do 4, 000. 000 byl zvýšen; dovolávám se slov pánů řečníků a zvláště pana Dra. Schmeykala. Já mám za to, že ústav, za který království české ručí, má 1 milion reservního fondu značně dosti. A, pánové, obrátí-li se plus pak na placení prémií zástavních listů, budou míti jiný kurs a rolník, když si vypůjčí na 5proc. zástavní list, dostane za 100 zl. 110 zl., a výhodnější cestou dostane lacinější úrok než je ten, jak navrhuje většina.

Pánové, proto opakuji opět: většina a menšina, a zajisté každý v tomto slavném sněmu má tu dvojí tendenci, předně prospět věci naší a za druhé docílit toho, aby lacinější úrok u nás byl docílen; ale, pánové, cesty mohou být rozličné, a proto nesmí nám býti ještě ten nedostatek matematiky a Bůh ví co, a ta opovážlivost, že si troufáme jiného náhledu býti, vytýkána, a to jenom proto, že nejsme náhledu jako ředitelství komise, resp. většina komise.

Proto, pánové, ukazuji k jedné věci. Již pan kollega Mattuš ukázal k tomu, že zapotřebí jest zajisté jakési stability. Bude-li poskytovat banka hypoteční stabilní úvěr pozemkový, bude stabilita v úvěru pozemkovém, a myslím, pánové, že na všechen spůsob jest jisto, že úvěr hypoteční má býti položen a založen na pevnějších základech než úvěr bursovní.

Proto, pánové, s plným přesvědčením budu hlasovati pro návrh menšiny a odporačuji Vám, byste taktéž činili. (Výborně! Výborně!)

Oberstlandmarschall: Der Berichterstatter der Minorität hat das Wort.

Dr. Fr. Klier. Ich weiß es Sehr wohl, daß ich für eine verlorene Sache kämpfe, was allerdings ein außerordentliches Opfer ist, das man einer Sache Bringen kann.

Ich Bringe aber dieses Opfer in der aufrichtigsten Ueberzeugung, für die Interessen des Böhm. Hypothekenbankinstitutes einzustehen.

Ich rechne mich nicht zu Jenen, welche Blind schwören ad verba magistri und sich hier berufen auf die Vertrauenswürdigkeit der Hypothekenbankdirektion und des h. Landesausschusses.

Ich kann im Allgemeinen sagen, ich vertraue diesen Herren Alles an, aber wenn meine Ueberzeugung der ihrigen entgegensteht, dann muß ich eben meine Ueberzeugung vertreten. Ich bin schon mehrmals in diesem h. Hause dagestanden und habe diese Ueberzeugung gegen diese beiden Directionen vertreten und der h. Landtag hat mir mehrmals auch Schon Recht gegeben und hat jene Anträge, die ich Namens der Commission hier gestellt habe, auch acceptirt.

Ich erinnere an verschiedene Debatten in früheren Jahren, betreffs der Hypothekenbankdirection wo theils ein Dissens zwischen der Hypothekenbankdireclion und dem h. Landesausschuß, theils umgekehrt, vorhanden war und die Commission einmal diesem, einmal jener Recht gegeben hat.

Heute ist die mißliche Stellung, in der ich mich Befinde, noch bedeutend unangenehmer geworden durch den Vorfall, der sich heute im hohen Hause ereignet hat und den ich, weil es mir eine eckle Sache ist, darüber lange und Vieles zu reden und vielleicht noch einmal darauf zurückkommen zu müssen, im Anfang meiner Rede abthun möchte.

Ich habe heute den Obmann einer Commission gehört, welcher gegen allen Usus öffentlich im Hause Vorgänge in der Commission dargestellt hat, welche Darstellung nicht hieher gehört, weil sie nicht zur Sache gehört. Ich habe aber das noch Traurigere erfahren müssen, daß dieser Obmann auch eine Verdächtigung gegen die Minorität geschleudert hat, welche ich geradezu als eine Unwahrheit Bezeichnen muß.

(Rufe: Hört ! Hort !)

Ich muß jetzt eingehen in die Motivirung.

Oberstlandmarschall: Ich Bitte doch die Ausdrücke etwas zu mildern.

Dr. Klier (fährt fort): Sowie man eben angesprochen wird, gibt man gewöhnlich Antwort. Ich muß dies zur Richtigstellung des Vorganges, sowie er eben war, sagen, was mir sehr leid thut, weil ich nie gerne von solchen Dingen spreche.

ES wurde der Minorität nämlich der Vorwurf gemacht, daß sie bei der ersten Berathung der Jahresrechnung zugegen gewesen sei, ohne wegen der Prämiirungen der Pfandbriefe in der letzten Zeit irgend welche Einwendung zu erheben, und daß man gewissermaßen dadurch ein Verbot rechtfertigen könnte, daß ich in dem Minoritätsberichte überhaupt von der Prämiirung noch weiter ein Wort spreche. Da muß ich aber alle Herren, die in der Commission anwesend waren, ausdrücklich daran erinnern, daß ich als Berichterstatter der damaligen Majorität ausdrücklich erklärt habe, daß mir die Einstellung der Prämierungen der Pfandbriefe nicht ganz gerechtfertigt zu sein scheine und daß ich diese Bemerkung nur aus dem Grunde und mit dem Beifügen aus dem Berichte eliminirt habe, indem ich erklärte: Ich selbst behalte diese meine Meinung aufrecht und verzichte nur darauf, sie in dem Berichte ausdrücklich darzuthun, weil ich sehe, daß verschiedene Mitglieder der Commission einer verschiedenen Meinung sind über die Stylisirung mehrerer Paragraphe.

Oberstlandmarschall: Ich muß dem Hrn. Abgeordneten bemerken: Er hat den Vorfall als unangenehm bezeichnet, daß das Vorgehen der Commission in dem h. Hause dargethan werde, und der Herr Abgeordnete verbreitet sich in dieser Hinsieht selbst in einer Bedeutenden Weise. Den Vorwurf also, den er gemacht hat, verdient er dann sür sich selbst, wenn er in dieser Weise fortsetzt, denn das, was hier vorgebracht wird, gehört zur Sache durchaus nicht.

Dr. Klier (fahrt fort): Ich bitte, Durchlaucht, ich gehöre mit der Minorität zu den Angegriffenen, ich glaube, Durchlaucht, werden so gütig sein, mir zu erlauben, daß ich mich gegen die Vorwürfe der Majorität auch rechtfertige. Ich will, um Ihrem Wunsche entgegenzukommen, nur Eines Bemerken, und ich muß es.

Wir sind verdächtigt worden, daß wir zu verzögern und zu verzetteln gesucht hatten die Verhandlung der Commission. Das ist vollständig unrichtig. Die ersten Verhandlungen in der Commission Bezogen sich auf den Rechenschaftsbericht, der vorliegt; nun, den habe ich, für meinen Theil als Referent mit aller Beschleunigung zu Ende geführt. Dann kam der zweite Gegenstand zur Verhandlung. Bei dieser Verhandlung Bin wenigstens ich immer anwesend gewesen, und habe erst dann mich nicht weiter betheiligt, als im Principe die Vertagung abgelehnt worden war.

Aber noch Eins muß ich bemerken, daß ich und noch ein Mitglied der Commission es gewesen sind, welche es möglich gemacht haben, nachdem der Majoritätsbericht sertig war, daß derselbe noch vorgelesen und genehmigt werden konnte.

Die Herren von der Majorität waren nicht in der nöthigen Anzahl vorhanden, daß dieser Bericht hatte genehmigt werden können. Wir zwei waren da und wir haben es unter unsrer Würde gehalten, fort zu gehen, um dadurch die Sache zu verzögern.

(Rufe: Hört! Hört!)

Ja wohl! Ich überlasse es nun dem hohen Hause, betreffs des Benehmens der Minorität sein Urtheil zu fällen.

Was die weiteren Einwendungen Betrifft und die weitere Beurtheilung des Minoritätsberichtes anbelangt, muß ich mich da leider noch etwas mit dem gewesenen Obmann beschäftigen, es wird aber die Sache selbst betreffen.

Es wird der Minorität der Vorwurf gemacht, daß sie verschiedene Meinungen ausgesprochen habe, resp. Ausdrücke gebraucht hat in dem Berichte, welche, ich weiß nicht, unanständig sein oder Recriminationen, wie man sich ausgedrückt hat, enthalten sollen. Ich muß mich da auf den Wortlaut Berufen, denn mit herausgerissenen Worten ist eben Nichts gethan. So wird z. B. der Vorwurf gemacht, daß wir die Phrase des Krachs gebraucht hätten, was doch bei der Hypothekenbank nicht zu Besorgen ist. Das weiß ich auch, daß kein Krach zu Besorgen ist, aber in der Meinung und in dem Sinne ist es ja nicht gebraucht worden.

Der Bericht lautet:

Erinnern sich denn die sorgsamen Beobachter solcher Curse nicht an jene nicht ferne liegende Zeit des Krachs so vieler angesehenen Existenzen, welche dem Vertranen in solche Curse zum Opfer fielen ? " Da ist doch nicht im mindesten von der Hypothekenbank und von der Befürchtung, daß diese einem Krach zum Opfer fallen könnte, die Rede. Ein anderer Beanstandeter Punkt ist, wo es heißt: Durch die Glaubwürdigkeit Bei einer solchen Argumentation vernichtet man die Glaubwürdigkeit der Behauptung, daß man die Auträge nur im Interesse des Kleingrundbesitzes stelle. Das ist dort gesagt, wo die Minorität darzuthun versucht, daß es nicht im Interesse des Kleinggrudbesitzes liegt, daß diese 4perc. HypothekenbankPfandbriefe ausgegeben werden, und dennoch hat man im Majoritätsberichte gleich im Eingange gesagt, daß die Ausgabe wesentlich im Interesse des kleinen Grundbesitzes sei. Man hat aber weiter gesagt:,, Ja, wenn der Curs schlechter wird, dann hat sich das derjenige selbst zuzuschreiben, der solche schlechte Papiere nimmt. Aber, meine Herren, wenn man sie ansgibt, die Papiere, und will damit dem Kleingrundbesitze nützen, muß man auch die Ueberzeugung haben, daß die Papiere gute Curse haben werden. Es wird uns ferner vorgeworsen, daß wir den Ausdruck gebraucht haben, daß Willkür eintreten könne; nun, meine Herren wenn ich auch alle Achtung den Herren Mitgliedern des hohen Landesausschusses widme, und die widme ich auch, so kann man es doch nicht beanständen, wenn ich sage, daß durch irgend eine Maßregel, durch welche man ihnen eine Entscheidüng überläßt, eine Willkür möglich ist. Die Möglichkeit einer Willkür -- und ein anderer Ausdruck wurde ja nicht gebraucht - ist doch nicht ansgeschlossen, weil wir alle Menschen und als solche fehlerhaft sind.

Die eigentliche Conclusion, die ich gezogen habe, meine Herren, die lag nicht darin, sondern die lag darin, daß das Vertrauen zu dem Institute beeinträchtigt wird, wenn man den Repräsentanten des Institutes es im gegebenen Falle überläßt, zu bestimmen, ob eine Conversion eintritt, oder ob keine eintritt.

Somit hätte ich diese nnangenehme Sache behandelt und ich erlaube mir nun zu dem Majoritätsberichte überzugehen, der allein mir die Richtung angeben Soll, in welcher ich den Minoritätsbericht vertreten werde. Der Majoritatsbericht Behandelt eigentlich drei Fragen: Zunächst nimmt er als feststehenden Grundsatz an, daß man den Realcredit fördern müsse, womit ich vollkommen einverstanden bin. Er sagt aber, wenn man das durch die Maßregel der Emission von 4percentigen Pfandbriefen erreichen will, so muß man zunächst untersuchen, ob die Prämissen richtig sind, auf die man eine solche Hinausgabe basirt, dann, ob nicht die Rechte Dritter Beeinträchtigt werden, beziehungsweise, ob nicht andere dadurch geschädigt werden und endlich, ob nicht der Bank selbst daraus eine unüberwindliche Schädigung und Schwierigkeiten erwachsen.

Nun, wenn die Hinausgabe der 4percentiaen Pfandbriefe dann erst gerechtfertigt wäre, - selbst nach der Anschauung des Berichterstatters der Majorität - dann glaube ich, ist sie nicht gerechtfertigt. Denn die Prämissen, auf die er dieselbe aufbaut, die sind eben nicht so, wie sie dargestellt wurden. Die Prämisse beruht doch vor allem darauf, daß überhaupt bei uns ein allgemeiner Zinsfuß unter 5 Pet. besteht.

Ein solcher allgemeiner Zinsfuß unter 5 Pet., ja selbst ein solcher Zinsfnß unter 5 Pet. außer in kleinen Kreisen besteht bei uns nicht, absolut noch nicht.

Wenn sich die Herren in der Landtafel und in den Grundbüchern umsehen wollen, werden sie finden, daß jetzt noch, trotzdem die Hypothekenbanken schon viele Jahre bestehen, Millionen und Millionen auf den Grundbesitzen in den Büchern haftend sind zu mehr als 5 Procent, ferner werden die Herren, wenn sie sich umsehen, auch finden, daß die Waisenkassen heute noch 5 Pet. für die Capitalien, die sie anzulegen haben, nehmen. Und doch besteht die Vorschrift, daß man Bei Waisenkassen die Anlegung von Capitalien nach jenem Zinsfuße zu regeln hat, der eben der gewöhnliche und ein möglichst hoher sei. Ich könnte da selbst einige solche Waisenkassen anführen, von denen ich es genau weiß, daß sie sogar heute noch 6 Pet. nehmen. So ist mir Bekannt, daß in der Waisenkassa von Bensen heute noch die Kapitalien mit 6 Pet. verzinst werden, ebenso in Libochowitz mit 6 Pet., in Auscha mit 5 1/2 Pet., in Tetschen, Raudnitz, Leitmeritz mit 5 Pet. Eine Verzinsung unter 5 Pet. ist nirgends üblich. (Ruf: Und nicht einmal zulässig!)

Also diese Prämisse scheint mir jedenfalls unrichtig zu sein, wenn man nämlich den Antrag basirt, auf die Annahme, daß der gegenwärtige Zinsfuß im Allgememeinen unter 5 Pet. betragt.

Freilich beruft man sich in dieser Beziehung auf gewisse Credit-Institute, auf Banken, auf Börsen, sogar auf ansländische Börsen, welche doch bei uns am allerwenigsten Einfluß auf den Hypothekarcredit haben.

Die Berufung auf auswärtige Börsen und auswärtige Banken ist schon deshalb ganz unzulässig, weil überhaupt im Auslande ein viel niedrigerer Zinsfuß Besteht, auch für Hypotheken.

Die Berufung auf die einheimischen Banken und Börsen wiederum widerlegt sich auf andere Weise. Ich will nur eine solche Bank herausnehmen, auf die man sich berufen hat, nämlich die österreichisch-ungarische Bank.

Die österreichisch-ungarische Hypothekenbank hat 4pct. und 4 1/2 pct. Psandbriefe hinausgegeben und da hat man nun gefunden, daß diefelben mit 96 stehen.

Meine Herren ! Diese Berufnng ist ganz bedeutungslos, einmal darum, weil alle diese Creditinstitute eine ganz andere Stellung einnehmen, als die Hyothekenbank von Böhmen, weil diese Cre-