A skutečně, poměry všeobecné našich statkářů nejsou takové, aby skutečně mohli si stěžovat na to, že by je 5%ový úrok příliš tlačil, alespoň se takových mnoho nenajde.

Ovšem tam, kde majetek jest přes 2/3, zadlužen, najdeme stižovatelé, avšak takové, kterým by ani 4%ový úrok žádným spůsobem neprospěl.

Ještě dnes, při všeobecné hojnosti peněz, najdeme v naší zemi hojné na nejsolidnějších základech založené spořitelny a záložny, které hypoteční úvěr poskytují na 5 1/2 a 6 % ový úrok a nemůžeme zajisté úrok ten, který nepřesahuje míru úroků ze zákona považovati za přílišnou. Tím více arci vysvítá, že úrok, který podává hypoteční banka za poskytnuté zápůjčky, jest úrokem skutečně mírným.

Tak myslím, že jsem odpověděl na otázku první v ten smysl, že skutečná potřeba toho nevymahá, aby se vydáním nové kategorie zástavních listů, šlo pod úrok nynějším statutem stanovený.

Co se týče otázky druhé, zda-li prostředek většinou komise naznačený povede ke kýženému cíli, doznávám, že s tou určitostí jako na první otázku odpověděti nemohu; však neodpovídá na otázku tu ani většina komise, která pouze domnívá se a na této domněnce, na tomto pouhém kalkulu účetním zakládá domnělý důvod, že vydání 4%ových listů zástavních bude ku prospěchu dlužníkově.

Tato domněnka zakládá se na předpokládání, že zůstane kurs 5%ových listů zástavních na 103 a že vydané nové 4%ové listy zástavní neklesnou pod 96.

Avšak domněnka ta stává se ihned lichou, jakmile by někdo za to měl, že mohou nastati - a nastanou -okolnosti, kde by kurs 5%ových zástavních listů vystoupl nad 105 aneb kurs 4%ových klesl pod 96.

V té věci musíme ovšem míti na mysli, že jak interesy banky, tak interesy dlužníků i věřitelů čili majitelů zástavních listů stojí k sobě v jakémsi konnexu.

Čím větší poptávka po zástavních listech, tím větší bude kurs zástavních listů, čím větší kurs, tím větší prospěch pro dlužníka; a jest tedy, teoreticky vzato, ovšem největším prospěchem dlužníka, aby kurs zástavních listů co možná nejvýše stál. To závisí jedině od výšky úroků, to jest užitku, který zástavní list nese majiteli svému. Tento užitek skládá se jednak ve výši úroku, jednak ve výtěžku, který nabývá majitel prodejem nebo slosováním. I v té příčině ovšem má náš zemský ústav jeden prostředek, kterým dle statutu svého může účinkovat na výši kursu, to jest premie, které bohužel na úkor dlužníka, a mám za to též na úkor banky, byly zrušeny.

Bylo by to skutečným prospěchem, zejména pro nového dlužníka, učinilo se opatření. takové, aby se mohli vylosováním zástavních listů opět premie opatřit.

Co se týče důvodů, jaké většina komise pro své návrhy přivádí, tu ovšem s podivením museli jsme shledati výpočet onen, dle kterého dlužník, jenž na 4%ové zástavní listy opatří si zápůjčku, u porovnání s tím, který na 5%ové listy půjčku uzavřel, uplynutím jisté doby (41 let) má jistý výtěžek vypočtěný na 380 zl.; arci že nesmí se zapomenouti, jakým způsobem dopracovala se většina komise toho resultátu. Ona předpokládá, že každý dlužník, který 4%ovými zástavními listy zaopatřil si zápůjčku pololetní differenci, která vlastně representuje jeho výhody a která dle výpočtu většiny činí 43 kr. neb 87 kr. ze 100 ročně, že tu donese do spořitelny, že ji tam bude ukládati na úrok a na úrok z úroků a že ovšem pak po 41 letech bude míti výhodu 382 zl.

Avšak pánové, jakkoliv theoreticky správný jest ten výpočet, myslím, že v praxi žádný z dlužníků, který bude chtíti užíti půjčky, na výhodu tuto reflektovati nebude a nemůže. Abych užil jistého příkladu, dovoluju si říci, že tomu přikládám cenu asi takovou, jaká se může přiložiti onomu občanu, který by byl rád velkému vlasteneckému účelu věnoval 1 milion zl., ale měl k tomu jen 100 zl., i ustanovil, aby se ta stovka vložila do spořitelny a aby se uložil úrok na úrok, a aby úrok z úroků tak dlouho se přirážel ke kapitálu, až ten kapitál bude 1 milion. To jest theoreticky zcela správné, dá se to na den a krejcar vypočítati. Ale v praxi s takovými účty, jak myslím, počítati nemůžeme. Bylo zde z levé strany připomenuto, kterak zpráva minority dotýká se, zdá se, že snad nešetrně, onoho elementarního finančního rozrušení našich poměrů, které trvalo od r. 1872 do roku 1874. Ale myslím, že menšina s jistým právem na to ukázati mohla, poněvadž zajisté kursy všech papírů a nemůžeme z toho vyjmouti ani zástavní listy hypoteční banky, závisí od všeobecných peněžních poměrů.

Po onom rozrušení veškerých poměrů, utekl se kapitál, který dříve ukládal se v průmyslových a jiných podnicích, do spořitelen a do takových papírů, které representují jistotu kapitálu, - především do rent státních, které tím značně vystoupily, do priorit, podniků státem zaručených a z velké části ovšem do zástavních listů. Tím stalo se, že zástavní listy nabyly kursu velké výše.

Zejmena zástavní listy české hypoteční banky nabyly velké oblíbenosti ve velkém obecenstvu, u kapitalistů a jak se míní, zejména u spořitelen a záložen, že podávají úplnou bezpečnosť pro budoucnosť a že velké změny v kursech při nich, jako při jiných papírech, nebylo se co obávati, tak že při potřebě kreditu nebylo a není toto risiko, jako při papírech jiných. Jestli se za to má, že zástupcové spořitelen a záložen to jsou, kteří s jistou umíněností stojí na tom, aby se v nynějším stavu žádná změna nestala, přisvědčuji k tomu, jest to pravda. Ale podává to vysvědčení a znamenité kvalitě těchto papírů, 5 pet. zástavních listů, a obávám se, aby tato kvalita aneb aspoň úsudek o ní nebyl v jejich neprospěch změněn tím, že se zavádí nová kategorie papírů, které budou jaksi konkurencí oněch starých. Pánové, když by se, jak se nyní k tomu má, jak se zdá, věc obrátila tak, že by ten plachý kapitál, který se utekl z průmyslových podniků a ovšem také z bursy a který se ukládá v hodnotách skutečných, jinými poměry opět byl vylákán, aby bral papíry, které ne tak jistotou, jako výší svých úroků se vyznamenávají, tak myslím, že budou hledány 4pctní zástavní listy jen tenkrát, když bude se moci jejich kurs znamenitě stlačiti, aby právě tím větší úročení podaly kapitalistovi. Tímto větším hledáním 4 pct., ubýváním poptávky po 5percentních listech zástavních stlačí se kurs prostředně také 5 pet. a dojdeme k tomu, že vydáním 4pctních. listů zástavních zároveň stlačíme kursy a poškodíme zájmy nejen majitelů 5percentních zástavních listů, ale také interes dlužníka samého, my poškodíme takto úvěr tento tím více, poněvadž ony ústavy, které právě proto hledí, aby zástavní listy, že měly stálý kurs, který se neměnil, jich nebudou hledati, poněvadž tím se teprv utvoří měnění kursu jak 4procentních, tak i 5procentních zástavních listů.

Co získá, pánové, tím ústav, když sám sobě, abych tak řekl konkurenci byl vytvořil. Úvěr ústavu roste tím více, čím větší vážnosť, nemíním tu finanční vážnosť, nabyly papíry, které vydává, čím více se udrží ve vysokém kursu. Některá ustanovení, která přivádí nám většina, jsou ale mimo to tak nejasná, že není si co přáti, aby ústav, který dosud spočíval na ustanoveních zcela přesných, je pojal ve statut svůj. I s druhé strany bylo na to ukázáno, že pojem konverse jest zcela nejistý a neurčitý, že se definuje tak, že ona přeměna, která se stane do roka, má pro sebe domněnku, že jest konversí. Kde jest pouze domněnka, tam dle všeobecných pravidel připouští se také důkaz protivný a může se tedy dokázati, že, ačkoliv se během jednoho roku konvertuje, přece to konverse není, jest to tak nejisté ustanovení, o kterém bych si nepřál, aby přešlo v definitivní statut našeho ústavu.

Ještě nápadnější jest ta věc, že nejen nyní nabýváme vedle 5pctních zástavních listů 4percentní, ale že i v jejich vnitřní hodnotě bude dán podnět k činění zvláštního rozdílu mezi 4pctními a 5pctními zástavními listy, rozdílu takového, který v povaze věci samé není odůvodněn a myslím, že není ani žádné příčiny, aby se stanovil. Arciže, když již mermomocí se chce a myslí, že jen vydáním 4percentních zástavních listů úvěru se přijde k pomoci, pak musí se, aby se se starými ustanoveními nepřišlo do konfliktu, dávati ustanovení nová, ale jak pravím, jakýsi odpor v ústav sám přináší. Kdežto 5percentní listy zástavní stanoveno mají pouze slosování dvoje, jest ustanoveno v návrhu dodatků, že 4pctní listy zástavní mimo dvě slosování, mají ještě míti mimořádné slosování. Neboť jsou-li tato mimořádná slosování v prospěchu těchto 4percentních listů zástavních neb v neprospěchu, na každý způsob se zde zavádí novota, která činí velký rozdíl mezi 4pctními a 5pctními zástavními listy. Ale nejen to, kdežto dle statut nynějších má se splácení vylosovaných 5pctních listů zástavních státi za 6 měsíců, ustanovuje se v dodatku, že splacení vylosovaných 4pctních listů má se státi za 3 měsíce. Opět táži se, jest to v prospěchu neb v neprospěchu 4pctních listů zástavních, a nemohu přijíti na důvod, který by k tomu vedl, abychom zde mezi 5pctními a 4pctními listy zástavními činili takový zásadní rozdíl.

Zajisté to, jak se nyní vedlo celé řízení našeho ústavu zemského, přispělo k tomu, že ustálen byl kurs našich zástavních listů, že každý, kdo kupoval zástavní listy, kdo si vypůjčoval, hleděl na krejcar vypočísti si, s čím vlastně účtovati může a má. Bohužel, že zavedením nové kategorie, jak se mi zdá, tato stabilita, kterou považuji za jednu z nejcennějších vlastností našeho ústavu a našich zástavních listů, přichází téměř na zmar.

Slavný sněme!

17 let trvá tento náš zemský ústav a po dobu tu svou správou, svým vlivem dovedl si opatřiti takovou úctu a takovou vážnosť, že stal se vzorem pro jiné ústavy, které nyní znenáhla zakládají se v zemi, že stal se skutečně dobrodiním pro naši vlasť.

Ústav ten po dobu 17 let sprostředkoval přes 82 mil. v zápůjčkách, znamenitá to suma, která nám dovede před oči postaviti blahodárný vliv jeho. Víme, čím nám dosud hypoteční banka byla, víme to všichni, jako dovedeme oceniti historické faktum, ale čím se státi může ústav zavedením nových zřízení, jichž výsledek, jichž vliv na ústav ale dnes nikdo nemůže oceniti, to pánové posouditi se nedá.

Matematickou formulí dá se vypočisti, mnoho-li kapitálu zaplatí v 41 letech dlužník 4 % zástavními listy, ale co žádnou matematickou formulí vypočisti se nedá, to právě jest účinek, který bude míti vštěpování nových zřízení na blahodárný organismus ústavu našeho.

Poněvadž já úplnou bezpečnosť o tom nemám, že by to, co se nyní od většiny navrhuje, sloužilo k prospěchu hypoteční banky, ale vím, že ona, tak jak nyní byla a jest, sloužila českému království ku cti a užitku (Výborně!) a poněvadž hrstku nějaké jistoty nechci dát za sebe více pouhé naděje, budu hlasovati pro návrh menšiny. (Výborně a pochvala. )

Oberstlandmarschall: Der Landtagsabgeordnete Ritter von Doubek hat das Wort.

Ritter von Doubek: Ich beantrage Schluß der Debatte.

(Bravo! Bravo!

Výborně !)

Oberstlandmarschall: Es ist Schluß der Debatte Beantragt.

Diejenigen, welche für Schluß der Debatte sind, wollen die Hand erheben.

Er ist angenommen.

Gegen das Votum der Majorität besteht nunmehr nur die Einschreibung eines Redners, Dr. Milde, weil sich Dr. Vaniček hat sireichen lassen; für das Majoritätdvotum dagegen sind vorgemerkt: Dr. Trojan, H. Grünwald, Graf Max Zedtwitz und H. Oliva.

Ich Bitte diese 4 Redner sich über einen Generalredner zu einigen.

Ich Bitte, wenn sich die Herren nicht einigen können, so muß gelost werden.

(Pause. )

Die Redner, welche für den Majoritätsantrag eingetreten waren, haben sich geeinigt, daß Dr. Trojan als Generalredner eintrittt.

Ich ertheile dem Dr. Trojan das Wort.

Pan posl. Dr. Trojan: Slavný sněme!

Hlásil jsem se o slovo ku předloze jako člen řiditelstva hypoteční banky, do nějž povolán jsem důvěrou zástupců kurie venkovských obcí, znám tudíž poměry banky naší a vývin celé předlohy, totiž postup celého jednání.

Mám za svou povinnosť, abych především odmítnul všeliké nájezdy podezřívavé a zlehčování banky, na které již ukázal i odpověděl předseda této sněmovní komise, pan poslanec Dr. Rilke, a mám povinnosť zároveň věcně přispěti k objasnění té záležitosti.

Mám vědomí a přesvědčení, že ředitelstvo hypoteční banky i zemský výbor v této záležitosti jednali dle své povinnosti a dle svého dobrého svědomí; byl jsem tudíž především žádostiv seznati důvody menšiny, které je vedly k protivnému výsledku. Oni míní, že mají potřebí ujímati se banky, tohoto zemského ústavu, proti ředitelstvu jejímu i proti zemskému výboru.

Pánové, to jest těžké obvinění; já musím tedy povědíti, jak jsme sobě počínali, když jsme tuto předlohu připravovali.

Páni menšiny jsou dle své tištěné zprávy toho mínění, že jsme jednali lehkovážně, příliš ukvapeně, a proto žádají, aby se podruhé letos jako loni věc odložila.

Já naopak míním, že právě tím znesnadněna jest celá záležitosť, že se to navržené opatření nestalo dva roky dříve; neboť pokud nestály zástavní listy přes pari, bylo velmi snadno bez všeho pozastavení i konversi vykonati, aniž by bylo potřebí čeho na stanovách měniti. Ale hypoteční banka i zemský výbor konali tehdáž svou povinnost, ježto již loni učinili takovýto návrh, jakmile zástavní listy stoupaly nad plné jich znění. Nebylo to jich vinou, že se jim to vrátilo, byly to patrně ty samé důvody a tendence, jaké dnes tlačí tímto směrem zase.

Abych vás tedy, pánové, upokojil, že nejednali jsme lehkovážně a že nebrali jsme to tak lehce s povinností svou, jakož zdá se menšinou komise býti předpokládáno, povím, jak přišla tato předloha do sněmovny. Především považovalo ředitelstvo hypoteční banky za svou povinnost, aby vzalo věc na úvahu; i bylo především uloženo účtárně hypoteční banky a referentovi, aby věc uvážili a předložili své návrhy k společnému jednání.

Pánové, víte ze stanov, že ředitelstvo hypoteční banky sestává ze 6 zde ve sněmu zvolených zástupců - z každé kurie jsou tam 2, pak jsou 2 placení, právnicky vzdělaní a zkoušení ředitelové co úředníci a referentové stálí; kromě toho jest generální ředitel, úhrnem tedy pozůstává ředitelstvo z 9 členů.

Všichni byli přítomni, když se o tom jednalo, a mnoho porad, mnoho sezení vyplnilo se poradami o tomto předmětu. K těm poradám byl též pozván zpravodaj zemského výboru, aby slyšel a viděl, co jak se jedná, pak aby náležitě informoval také zemský výbor; taktéž byl vrchní účetní hypoteční banky neustále přítomen, když jsme se téměř jednohlasně dohodli, jeden toliko hlas byl proti tomu, a pan generální ředitel ovšem nehlasoval na usnešení takové předlohy, jaká v podstatě byla zemským výborem slavnému sněmu podána;

tatáž byla totiž od hypoteční banky předložena zemskému výboru, jenž k návrhu svého zpravodaje přijal téměř celý elaborát náš souhlasně za svou předlohu. Slavný zemský výbor měl potom ještě společnou schůzi s ředitelstvem hypoteční banky, kdež opět všickni hlasovali téměř jednomyslně pro tu předlohu, tuším, že jen jediný hlas chyběl.

Pánové, již to mělo sloužit za jakési rukojemství, že věc, na které se oba sborové tak jednomyslně usnesli, jest dobrá, spravedlivá, nikoli nebezpečná neb škodlivá.

Pánové, zpráva menšiny dosvědčuje sama, že ředitelstvu hypoteční banky a všem odvětvím jejím úřednickým nastane prováděním předlohy této jen značné rozmnožení práce; co nás tedy pobádá k tomu, z čehož máme očekávati jen práci větší - a to nepochybně se stane co nás mohlo vésti k tomu, že jsme se nenechali odstrašiti ani větší prácí a odpovědností, ani jinými svízelemi, proč navrhujeme vám, pánové, aby jste přijali rozmnožení práce pro nás ředitele hypoteční banky, ale zároveň usnadnění úvěru, snížení úrokův ku polehčení těm, kteří hledají pomoci v potřebách úvěru ? My byli a jsme zajisté vedeni jen poctivým přesvědčením a povinností naší dle úkolu statutem zemské hypoteční bance položeného a ředitelům jejím uloženého. Úkol ten vyznačuje článek první našeho statutu, jenž zní (čte): "Zastupitelstvo země české založilo pro to království banku hypoteční, jež by napomáhala úvěru realnímu, dávajíc půjčky jedině v listech zástavních na nemovitosti, ležící v Čechách. "

A č1ánek jedenáctý praví: "Míra úroků při listech zástavních má se vždy úplně srovnávati s mírou úrokův zápůjček banky. "

Pánové, tuť vidíme, že není to banka výdělková, že banka béře a platí docela stejné úroky, totiž jaké přijímá od svých dlužníkův, tytéž dává majitelům zástavních listů; dále praví se v § 11. statutu naší hypoteční banky: "Prozatím" - (to bylo před 17 lety !) -,, prozatím se míra těchto úroků v ustanovuje na pět percent ročně; sněmu jest vyhraženo, aby míru úrokovou změnil" - tedy není zapotřebí ani nejvyššího schválení, sněm samostatně může uzavřít zvýšení neb snížení úrokův dle okolností.

Pánové, my vám navrhujeme snížení úrokův, a tu ovšem jest těžko pochopiti, jak mohl si to splésti pan zpravodaj aneb který z ostatních členů menšiny, že mluví cosi o lichvě oproti nám, kteří vám pravíme: 4procentní půjčky půjdou také, budou lépe napomáhati těm, kteří u nás hledají pomoc úvěru. Jeden, ba všichni páni řečníci menšiny tvrdí, že jest 5% úrok již dosti přiměřený a mírný.

Což, pánové, kteří hájíte toho mínění, což neslyšeli a nečtli jste mnohé obecné stesky při těchto 5%, důtklivé nářky, přání a žádosti všech hospodářských i průmyslových spolků? Kdekoliv se sešli průmyslníci a hospodáři, také při valných krajinských sjezdech či schůzích, obírali se otázkou, jak mírnější a tedy snadnější úvěr opatřiti těm, kteří ho potřebují, ježto zejmena rolníci ani při 5% nemohou obstáti.

Pánové, není to těžko vypočítat, aby se tomu porozumělo. Počítejte 5 % úroky pro hospodáře aneb pro majitele domu! Výtěžek, jaký poskytují naše půdy i naše domy, jest pro státní finanční potřeby velmi přísně oceněn, a z toho výtěžku co béře stát? Při půdě nyní, kde jsou mírnější požadavky státu od letošního roku, obnáší daň skorem čtvrtinu čistého výtěžku půdy veškeré, při domech, ale zejmena ve velkých městech, pohlcuje zajisté třetinu čistého výtěžku mimo přirážky.

Pánové, vezměte, to je základem také všech přirážek pro zem, pro okres, pro školu, pro obec a t. d.

Pánové, jak vysoko stupují naše přirážky?

Průměrně asi na 50, na 60 procent (Hlas: Na 100 procent) daně po celých Čechách.

Počítejte tedy, mnoho-li zbývá vlastně co čistý výtěžek držiteli!

Ale dlužno ještě uvážiti, že při vyměřování daně pozemkové i domovní neodčítávají se dluhy a nyní ptám se: kde zůstává tedy čistých 5 procent tomu majiteli hypotheky? a má-li platiti jen 5 procent ze svých výpůjček, nemusí-li zapadati do dluhův přisazováním na úroky z kmenového jmění svého, nebo-li přibíráním dluhův?

A vy, pánové v menšině komise, pravíte, že není toho potřebí, aby úroky se zmírnily?

Vážený, vždy tak mírný a povážlivý poslanec Dr. Mattuš připomenul, že tento před 17 roky založený ústav zemský potud vzorné konal služby, ač má od oné doby pořád stejnou úrokovou míru 5 procent, což bylo tehdáž ovšem dobrodiním.

Avšak, pánové, táži se, což v těch 17 letech nezměnily se finanční poměry a všecky poměry konkurence?

Když ukazují naše hospodářské spolky i průmyslové a jiné spolky na konkurenci umořující, namnoze nesnesitelnou, co uvádějí za hlavní důvod nesnadné té soutěže u nás?

Nejen že jinde místy jest lacinější práce, hlavně ukazuje se na laciný kapitál, totiž na menší úroky, to jsou faktory, z nichž snadná konkurence přichází.

A vy, pánové, kteří mluvíte často s těmito stýskaly, vy, pánové, přece neváháte nám činiti výčitky, když pravíme, že tu pomoc jest možná, ano i nutná.

Pánové, co do možnosti poskytování peněz lacinějších, půjček na nižší úrok, tož nepotřebujete jíti daleko; či nevíte ku př., že velká česká spořitelna - tak zvaná "česká spořitelna" - brání se tomu návalu peněz po několik roků, že nevěděla kam s penězy, jak to obmeziti vzdor ohlášením, že platí nejvýše 4, dle okolností jen 3 a půl. procent; pražská městská spořitelna též, tak jest nyní i na jiných místech mnohých pravidlem; neboť za pouhou řídkou výminku z toho pravidla pokládám to, stane-li se někdy k vůli dobročinnému účelu nebo pro účel vlastenecký, že některý takový ústav zvláště z jistého vkladu platí 5 procent; všeobecně platí se jen 4 procenta ze vkladů i méně v našich úvěrních ústavech.

První řečník pro návrh menšiny vykládal nám, že naše snaha prý není a nebude nic platná, že máme 5 procent a přece prý jsou ještě půjčky 8 procent ze záložen jak ze spořitelen, praví se, tuším, asi na 6 neb 7 procent, ano, pan Dr. Skopec vypravoval, že v knihách se nacházejí půjčky ještě mnohem vyšší.

Pánové! To má snad mluviti pro tu minoritu, aby se nic nečinilo?

Toť zajisté nasvědčuje naléhavé nutnosti opatření dle návrhu našeho; jestli ten 5procentní úrok hypoteční banky ještě tak málo účinkoval na obecné zmírnění úroků, pak ovšem zapotřebí tím více, aby úvěrním ústavem země trochu se tlačilo dále půjčkami čtyrpercentními, ovšem na dobré hypotéky.

Kde pak nechali logiku ti pánové menšiny v podání svém?

Již p. Dr. Rilke napočetl těch odporů a podivných nápadů mnoho, mnoho však ještě nevytknul.

Tak počítá se tam ku př. na páté straně dole: až přijdou naše zástavní listy ještě o dvě procenta výše, totiž v kursu na 105, že bude se pak vlastně již platiti pouze 4 procent; to prý se celé percento ušetří při percentních půjčkách naší hypoteční banky.

Té matematice nerozumím!

Jestli to jsou jenom 4 procenta, když se platí 5 ze sta pěti zlatých, pánové, to vypočítat nedovedu.

Říkává se, že v matematice není sporu, tu ale páni se hádají přece také o výsledky matematiky i o správnost výpočtů našich účtáren. Já, pánové, držím na naše osvědčené zkušené účetnictví víc než na pány, kteří se tam podepsali na zprávě menšiny, ježto se sotva tak dobře ve věci vyznají.

(Veselost - místem volání: Oho!)

Vždyť praví tam titéž pánové, že při kursu 95, 96, prý by nebyly půjčky na 4 procent, to prý by bylo skorem 5 procent.

Tak tedy: tam kde schází 4 zlaté do 100 zlatých, t. j. když za 4percentní zástavní list stozlatový dostane se 95 neb 96 zlatých, to prý vypadá už jako pět zlatých úroku ze sta; když ale za list stovkový s 5procentním úrokem dostane se 105, to prý jest úrok na 4 procent.

Naši matematikové dokazují, že když se počítá 5procentový úrok ze 100 zl., dá 80 zlat. 4  zlat. úroku, 100 dá 5 a 105 zlat. dá, tuším, 5  a čtvrt zlat.; to dovedu vypočítat, jako též nazpět: kdo dostane 95-96 zl. za každé sto půjčky a z nich má platit jen 4 zl. ročně, ten patrně má značně lacinější peníze než onen, jenž dostal o několik zlatých více za sto, ku př. 103 až i 105 zl. jednou, musí-li pak mnohá léta platit každoročně 5 zl. úroků z každého sta.

Měl by nám tudíž pan Dr. Skopec - či vlastně na prvním místě pod zprávou menšiny jest podepsán pan Dr. Klier, ten měl vykázat, jak si to s matematikou spletl anebo jak míní to vyplésti.

(Veselost. )

Pánové, tatáž zpráva menšiny praví, že nelze porovnávat dosavádní stav bank, které mají zástavní listy; ty soukromé banky prý sobě všelijak pomáhají.

Pánové, já mám tady řadu téměř všech bank, které jsou v Rakousku, bursovní výkazy z vícero měsíců a kursy stojí tu všech skoro pořád stejně, 4procentní zástavní listy na 95, 96 vesměs; je to až nápadné, že některá banka má také 4 a půl až 5 procent, i 5 a půl procentní listy zástavní, a kurs při půl i při celém procentu na 100 zlatých roste sotva o 2 procenta, také jen o 1 neb 1 a půl procent na celých zástavních listech, tak že 5 procent stojí ku př. u rakouské všeobecné a jiné na 101, jiné na 101. 50, při uherském kreditním ústavu jen na 100, a přece stojí jeho 4procentňí listy na 95, ty rakousko-uherské bankovní listy na 96 zlatých.

Pan Sobotka dobře vyložil pochopitelnost úkazu toho, poněvadž, kdo kupuje 4procentní, také má jistotu, že když bude vytažen list jeho, dostane plných sto zlatých, ten ví, já vyhraji 5 procent, jestli jsou v oběhu na 95.

Pan Dr. Skopec nám vytknul a velice toho litoval, že nestojí naše 5procentové zástavní listy na 105; p. Sobotka dobře vyložil, že toho není co litovat a proč nepřijdou snadno tak vysoko.

Nikdo nám nemůže činit právem výčitky proto, že listy zemské hypoteční banky nestojí na 105;. my jsme povinni udržovati zástavní listy všemožně jen na 100, zač se při udílení zápůjček vydávají dlužníkům.

Pánové, mluví se na straně menšiny tak mnoho o hře bursovní při nestálosti kursu; to je právě ta věc, že jakmile se dostanou přes pari, t. j. nad znění úpisu, pak už to skutečně jsou papíry spekulační, bursovní hry.

Raději tedy jinak - dobře pomáhat těm, kteří hledají úvěr, snížením úroků.

A tu připomínám opět, že banka zemská jest nevýdělková, beře a platí stejný úrok, proto může a má pomáhat bez nebezpečenství svého.

Zajisté právě naše banka má tu výhodu, jak žádná jiná nemá i co do jistoty; právě proto je a bude vždy náš kurs spíše lepší, než podobných papírů bank ostatních.

Pánové, řeklo se ve zprávě menšiny, že jest naše hypoteční banka ohrožena, že se nemůže měřiti tím měřítkem, jako spekulační banky.

Naopak, jen s prospěchem můžeme rovnat se v úvěru, poněvadž naše účty a stav banky pokaždé jest otevřen veřejnosti; toho nejlepší důkaz jest, že i zjevní odpůrcové naší banky nemohou nic podstatně vadného na ní shledati, když svět ví, že sněmu i odpůrcům je přístupno prohlédnutí kněh a tedy přehled celého stavu.

Naše banka nevydává a nemůže vydati žádných zástavních listů, které nejsou pojištěny, tudíž má ona vždycky tolik jistin a jistoty, co obnášejí zástavní listy.

Naše banka má reservní fond, který se má nyní zvýšit z 1 milionu na 4 miliony.

Za naši banku ručí země, království české, svým jměním všeho druhu.

Pánové, jak by naše listy neměly povždy aspoň tak dobře státi jako stojí listy všech bank, které vydávají zástavní listy, kdežto je všeobecně známo, že banky jiné mají mnoho odvážlivých podniků, kde mohou spíše utrpěti škody než my; u nás je něco ztráty možno jen neobyčejnou změnou poměrů v některém místě, jako tak zvaným krachem událo se snížení cen na domech v Žižkově zde u Prahy a jinde.

To však u nás, v hypoteční bance, jest již vyrovnáno, jak to zpráva komise sněmovní o stavu naší banky a o účtech jejích z r. 1879 a 1880 vykazuje.

My tedy nic netajíme, nechceme ničeho zakřidovati, my jsme předložili věc věrně a na letošek praví zpráva naší komise výslovně, že se 60. 000 zl. v záloze zachovává, ne pro utrpěné škody, nýbrž jen z opatrnosti, kdyby při exekucích, ježto jsou v běhu, snad ještě něco ušlo. Tedy již na možné škody jest postaráno o ukrytí bez ujmy reservního fondu plného milionu.

Ostatně jest hotovost ku splátkám vždy pohotovu; takž obnáší umořovací záloha tohoto roků hnedle 2, 000. 000 zl., pokud se pamatuji aspoň 1, 800. 000 zl. Zbytečné jsou tudíž obavy, že by nás mohl uvésti někdo v nesnáze, kdyby se mnoho splatilo najednou; při tom jde jen o ty úroky 5% z úpisů již v obchodu jsoucích a ty nejsou tak hrozné. U kapitálu nemůže býti žádné nesnáze, poněvadž nemohou se vylosovati žádné listy nad sumu zásoby peněz ze splátek; podle složených peněz se určuje pokaždé míra vylosování zástavních listů dle obnosu. V pokladně banky jest vždycky napřed záloha úplně dostatečná pro splacení všech vylosovaných zástavních listů, poněvadž to vylosování se řídí podle hotovosti již v kase se nacházející; a čím blíže se ažio zase k tomu rovnému znění našich listův, totiž k al pari blíží, tím menší je možnost škody také při úrocích z těch listů. Tedy, pánové, opakuji, že 4% listy nepřináší nám osobě pražádného nebezpečí, ani žádné škody.

My platíme majitelům našich zást. listů tolik, co dostáváme od našich dlužníkův. Ten strach týchž pánů, kteří pochybují, že půjčky 4% budou někomu k užitku, jest v nápadném odporu s tím, že bojí se přece, aby nám nebylo mnoho milionů splaceno- právě při používaní toho nového druhu 4% půjček.

Pánové, spočítá-li se 1% možné ztráty na úrocích, jež za tu krátkou dobu, ve které má hypot. banka platit ještě 5% úrok z listů vylosovaných, může utrpět, že mezi tím ze splátek hotových dostane banka sama časem úrok o něco menší, rozdíl ten není tak veliký, aby se tím mohla snad polovice našeho reservního fondu v té přechodní době vyčerpati, neřku-li strhnouti celá banka. Mají-li ale pánové menšiny opravdu na mysli jen možnost nějaké ztráty pro takové konvertování, pak je zjevno, že to těm pánům tak docela od srdce nešlo, když zlehčovali účinek návrhu a připouštějí, že budou přece mnozí z těch, kteří mají 5% půjčky, že nebudou se štítiti nesnází, prací a výloh a budou se sháněti po 4% výpůjčkách, což je nejlepším důkazem, že to má přece jen velkou podstatnou cenu! A v skutku musíme oproti těm, kteří z 5% na 4% by chtěli přejíti, jejichž zástavní listy jsou po světě roztroušeny, jež naše hyp. banka má platit, užiti povinné opatrnosti proto, že oproti všem věřitelům, totiž majitelům našich zástavních listů jsme úplně spravedliví a chceme věrně konati všechny závazky, (což bylo také nepodstatně v pochybnost uváděno) - právě za tou příčinou je potřeba některých opatření, jaké se navrhují částečnou změnou statutu hyp. banky, a když je povolíte, pánové, není žádného nebezpečí, to se pak vy-