činí možnou, stali řádnými řemeslníky, jsou také svým časem řádnými poplatníky a bude míti stát i země z toho užitek, když budou své daně řádně odvádět.
Za tou příčinou dovoluji si navrhovati:
Slavný sněme račiž zámečnické škole v Králové Hradci na podporu chudých žáků té školy povoliti roční příspěvek 300 zl. na dobu 3 roků.
Já myslím, že když se hledí k tomu, že pro školu, o které jsemvse zmínil, školu pro kreslení a vzorkování v Šenavě Kamenné, požadavek 600 zl. povolen byl, že návrh můj zajisté nebude pokládán za nesmírný.
Nejv. marš. (zvoní. ): Pan poslanec Dr. Grégr má slovo.
Posl. Dr. Grégr: V rozpočtu komise též uveden příspěvek na státní průmyslovou školu v Plzni v obnosu 3000 zl.
Poněvadž tato škola jest školou státní, patřila by vlastně tato záležitosť před říšskou radu; a poslancové za město a okres Plzeňský na radě říšské ujali se školy té velkou rozhodností a se vší silou svou, tak že jim nemůžeme činiti výčitky. Avšak průmyslová škola v Plzni užívá též subvence z peněz zemských a tu myslím, že jsem jaksi oprávněn upozorniti slavný sněm na jednu okolnost, která se mi zdá býti velmi důležita a zvláště dnes pozoruhodná, kdy jeden pan řečník v generální debatě si stěžoval na nynější vládu, jak utiskuje národnost německou v Čechách. Záležitost ta dokazuje nejlépe, jak nynější vláda utiskuje národnost německou v Čechách, a jak protěžuje živel Český.
Průmyslová škola v Plzni jest jediná průmyslová škola státní v českých městech, kdežto v německých městech jest již více takových škol.
Tu by se mohlo mysleti, že aspoň jediná průmyslová škola v českém městě, nechci říci, že bude ryze česká, nýbrž že alespoň bude rovnoprávná, že je alespoň paritétní! Ale tomu tak není. I ta průmyslová škola v tom jediném českém městě, v české Plzni na státní a zemské útraty vydržovaná jest čistě německá škola. (Slyšte!) A ačkoliv se obec Plzeň proti tomu co možná a co nejrozhodněji opírala, ačkoliv, byla zadána petice vládě podepsaná 60 městy, 150 živnostenskými společenstvími a 1300 živnostníky z vůkolí Plzně, kteří nežádali snad, aby průmyslová škola v Plzni byla českou, nýbrž kteří prosili, aby byla aspoň paritétní, aby alespoň, české dětí a učedníci také měli z toho nějaký prospěch, vše bylo raarno, nic na plat, ta škola byla a zůstala pořád německou, a co jest to nejsmutnější, že i nynější vláda, v kterou jsme jakousi naději kladli, že bude spravedlivou v ohledu národním, před krátkou dobou - jest tomu asi snad 3 nebo 4 neděle - odmítla tuto žádosť, pravíc, že zůstane ta škola německou, z toho důvodu, že prý nemá peněz, aby se udělala utrakvistickou! Tak to bývá vždy, kdykoliv se jedná o spravedlnost k národnosti české, kdyby to stálo sebe menší výdaj, nikdy není žádných peněz, tu nestačí ani budžet celého státu, aby jeden nebo dva učitelé na takové průmyslové škole dostali služné a vyhovělo se spravedlnosti.
Pan ministr vyučování před nedávném vydal enunciaci, v níž upozorňuje rodiče na to, aby neposýlali dětí svých tak mnoho do středních škol, že jsou střední školy přeplněny a že z oněch středních škol nevyjde nic jiného než studovaný proletariát, neproduktivní intelligence, která přeplavuje netoliko Čechy, ale celé Rakousko. Každý, kdo poměry zná, musí tuto enunciaci ministerstva schváliti, neboť se zakládá na pravdě.
Pánové! Střední školy se přeplňují, děti dávají se houfně do gymnásií a reálek, a poněvadž není možno, aby našli všichni zaopatření, stává se z nich skutečně studovaný proletariát !
A ministr vyučování povídá dále: "Nač pak ty děti posýláte do středních škol, když nemají vyhlídku" na výživu? Posýlejte je do průmyslových a obchodních škol, tam je dost místa, v oborech těchto je lidí zapotřebí, tam jim kyne budoucnosť, z těch škol naleznou zaopatření, " a na druhé straně činí ministr nám překážky, aby mohly děti do těchto průmyslových škol jít a tam s nějakým výsledkem prospívati, když nemáme žádných průmyslových škol českých. Ještě zavádějí-li se německé střední školy aneb universita, spíše se to dá jaksi omlouvati, ale když průmyslové školy nemají býti jiné než německé, to se nikterak nedá ospravedlniti; vždyť ten učedník českých rodičův, který vyšel z měšťanské neb obecné školy české, neumí německy, kde pak má vzíti známosť německého jazyka, vždyť se mu neučil, - a nyní má přejíti do průmyslové školy, kde se přednáší všecko v jazyku německém. Není-li to, pánové, veliký nonsens a veliká nespravedlnosť a útisk národnosti české? Je-li to útisk národnosti, posouditi by mohli pánové z druhé strany nejlépe, když by věc obrátili. Považte jen, kdyby bylo v Čechách několik průmyslových státních škol, na kterých by se vyučovalo pouze českým jazykem, ten rámus v Israeli bych rád slyšel, který by z toho povstal! Ale naproti nám Čechům zdá se Vám to býti věcí spravedlivou, přece křičíte: vláda nadržuje nesmírně živlu českému a utiskuje živel německy !
J. Exc. pan místodržitel, nastoupiv svůj úřad, pronesl se, že jeho program jest, zachovávati rovnoprávnosť a spravedlnoť oběma národnostem. Pánové, to byl program krásný a ušlechtilý, a potěšil nás, poněvadž jsme nebyli zvyklí z toho místa takový program slyšeti!
V Čechách bude míti Jeho Exc. vskutku příležitosti dost a dosti, krásný tento program provésti. Zde je hned takový případ týkající se průmyslových škol v Plzni, křiklavý to případ, kde bude moci dokázati, že v pravdě také ten svůj program provésti chce.
Jeden pan řečník při jenerální debatě poukazoval mezi jiným též k tomu, jaké útisky veliké nynější vláda činí živlu německému a národnosti německé v Čechách, a tu také vzpomněl velkého mocnáře císaře Josefa a toužil na to, že ten duch, který tenkráte panoval v Rakousku již vymizel, že ho již více není. Pánové, byl to duch čistě germanisační; ale pánové, ten duch podlé toho příkladu, který jsem právě dnes uvedl o Plzeňské škole, dnes ještě nevymizel!
(Tak jest).
Na to si nemůžete stěžovati, že by po tom germanisačním duchu a proudu nebylo již žádné stopy. Já to, pánové, neuvádím proto, abych snad památku tohoto velikého mocnáře, tohoto filosofa na trůně chtěl snižovati. My máme tak velice ve vážnosti a úctě jméno císaře Josefa, že by národ český nikdy se neodvážil památky tohoto mocnáře zneužívati k politickým a národním agitacím, jako dnes se děje v krajích německých.
(Výborně! Výborně!)
Nejv. marš.: Žádám, abyste mluvil k věci.
(Hlasy: To patří k věci!)
Posl. Dr. Grégr:
Já již jsem hotov! Též já nejsem přítelem a přívržencem nynější vlády, jako pan řečník v generální debatě, avšak z důvodů zcela opáčných, a sice proto, poněvadž posud útisky a křivdy, které za minulých vlád na národ český uvaleny byly, posud na nás leží a od nynější vlády posud odstraněny nebyly.
(Tak jest! Výborně!)
Oberstlandmarschall: Ich bringe nunmehr den Antrag des Herrn Abg. Kvíčala zur Unterstützungsfrage.
Der Antrag lautet:
Der hohe Landtag wolle für die Schlosserschule in Königgrätz zur Unterstützung armer Schüler an dieser Schule einen Jahresbeitrag von 300 Gulden auf die Dauer von drei Jahren bewilligen.
Nám. nejv. marš.: Návrh pana poslance Kvíčaly zní takto:
Slavný sněme račiž zámečnické škole v Králové Hradci na podporu chudých žáků této školy povoliti roční příspěvek 300 zl. na dobu tří roků.
Nejv. marš.: Kteří ten návrh podporují, nechť pozdvihnou ruku.
Welche den Antrag unterstützen, wollen die Hand erheben.
(Geschieht).
Er ist hinreichend unterstützt und steht in Verbandlung.
Pan poslanec Dr. Jireček má slovo.
Posl. Dr. Jireček:
Jako subreferent pro zemský fond, jehožto položka zde jest uvedena v debatu, dovolím si jen několik slov. Budžetní komise od další doby drží se té zásady, že od země se mají dávati podpory hospodářským školám, nikoliv pak školám průmyslovým.
Co se za minulé doby stalo, totiž povolení sumy pro školu v Kamenné Šenavě, průmyslové škole Pražské, jakož i Plzeňské, to vše padá do dob starších. O tom mohou býti rozdílná mínění, zdali tato zásada je pravá nebo nepravá. Faktický stav věcí jest ten, že do sebe má velmi nesnadnou stránku, aby se povolovalo podle žádostí, jak právě která přijde, jak právě stádo doběhne.
Kdyby se mělo přistoupiti k podporování škol průmyslových, proti čemuž bych já osobně sám nejméně byl, musily by se docela určitě vytknouti podmínky, za kterých se podpory takové dávati mohou.
Ale tu přichází jedna škola z té strany, druhá z oné a třetí opět z jiné strany a peněz by se vydalo větší suma, aniž by se vědělo, zdali se velikým tím výdajem vůbec pomáhá celku.
Jsem proto, aby otázka tato byla rozhodnuta. Ale dokud stojíme na zásadě, která posud jest platná, jest nad míru těžko o jednotlivých případech po různu rozhodovati.
Budžetní komise, co se týká podpor školám průmyslovým, zachovala se důsledně; k žádostem za podporu z německých končin zrovna tak se měla, jako k žádostem z české strany, že se jednoměrně zamítaly. Co se tedy týká školy zámečnické, v Hradci Králové, nemohu podporovati návrh, který byl učiněn od pana poslance prof. Kvíčaly a přál bych si ovšem, aby sl. vláda ve Vídni, když něco přikazuje zemskému sněmu, zemského výboru prvé se otázala a nečinila výroků, kterými přicházíme do kolise tak podivného způsobu.
Průmyslové školy ostatně nyní teprv vstupují i v zřízení bohdá poněkud spořádanější; v celosti pak jest to otázka, která patří na říšskou radu.
Co do průmyslové školy v Plzni, nebudu se tajiti s tím, co jsem zcela určitým způsobem vyslovil na jiném místě, totiž, že škola Plzeňská má býti paritetní. Nám od sl. vlády nebylo nikdy vytknuto, proč toho posavád nechce provésti, ale doufám, že resoluce, která v říšské radě ke dvěma budžetům byla vyslovena, bude míti účinek, aby se stalo světlo v té věci.
Jeho Exc. pan ministr vyučování vydal nařízení, s kterým se úplně srovnávám, totiž aby se hledělo k tomu, aby se průmyslové vyučování zdvihalo a aby přítok od škol učených se odvrátil a přivrátil ke školám průmyslovým. Ale Jeho Excelencí zapomenul a neměl snad na mysli, že těžko něco vykonati, kde prostředků k tomu po ruce není. Kdybychom měli české školy průmyslové, pak bych řekl, že nařízení ono jest něco opravdu řádného a náležitého, ale takto kam pak máme své děti, které neumějí německy, posýlati? Jest nad míru těžko, aby se čeští mladíci k vůli průmyslovému vyučování napřed rok neb dva roky teprv učily německy; takové ztráty času přece na nikom žádati nelze. O té věci ostatně doufám, že bude mluveno na jiném místě a proto zde dále šířiti se nebudu.
Oberstlandmarschall: Der Herr Abg Dr. Schier hat das Wort.
Abg. Dr. Schier: Ich erlaube mir Schluß der Debatte zu beantragen. (Bravo!)
O b e r st l a n d m a r s ch all: Es ist der Antrag auf Schluß der Debatte gestellt worden.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
Er ist angenommen.
ES hat sich noch zum Worte gemeldet der Herr Dr. Krofta.
Posl. Dr. Krofta:
Slavný sněme!
Já jsem povděčen pánům řečníkům, kteří přede mnou mluvili, že otázku, o které se právě jednalo, uvedli na denní pořádek v této sl. sněmovně a sice z toho důvodu, poněvadž Jeho Excell. nynější pan správce místodržitelství, který poblíže stojí poměrům našim, zajisté vezme si z toho důvod, aby ve věci té se náležitě informoval a nejsem ani nejkratší dobu v pochybnosti, že skutečně, pakli se tak stane, žádosti obce Plzeňské a dvou krajů tak rozsáhlých, jako-jsou kraj Písecký a Plzeňský, se učiní zadost.
Myslím, že k otázce této sluší hleděti s praktického stanoviska a ne jen z národního a politického.
Vezme-li se věc se stanoviska praktického, myslím, že žádá toho skutečně životní zájem řemeslnictva oněch krajů, aby jemu byla poskytnuta možnost, ve škole té se vzdělati. Vezmeme-li zřetel k tomu, jak je navštěvována nynější škola, seznáme, že není tak navštěvována, jak by se očekávati dalo podle, nákladu, který se z říšského fondu a zemského fondu na ni vynakládá. Podle výkazu z loňského roku čítala ta škola tuším 30 žákův a oddělení pro dílovedoucí, pak ve vyšší škole 59, tedy dohromady 89 žáků. Z těch, ačkoliv přednáší se v německé řeči, bylo 47 Čechů a 42 Němců. Hledíme-li k tomu, jak je navštívena pokračovací škola, která má býti průpravnou pro odbornou školu a která dle ministerského rozhodnutí z lonského roku byla učiněna paritétní, shledáme 181 žáků a z těchto 28 Němců. (Slyšte!) Dále musím poukázati k tomu, že obec Plzeňská vydržuje při svých reálních školách školu pokračovací, která je navštívena 500 dětí. Kdyby těmto 500 žákům, pak těm žákům, kteří jsou v pokračovací škole státní byla zjednána příležitost, aby se mohli vzdělávati ve své mateřské řeči na vyšší škole průmyslové, neb škole pro dílovedoucí, byla by dosti četně naplněna a pak by svému účelu, aby totiž průmyslu napomáhala, dostála. Myslím tudiž že jest to ve prospěch průmyslu samého a ve prospěch státu, který nehledí na to, jestli průmysl se zvelebuje česky neb německy, aby tato škola aspoň tak, jak si toho žádají obyvatelé ze 3/4 částí, stala se paritétní. (Výborně. )
Oberstlandmarschall: Es ist noch zum Worte vorgemerkt der Herr Abg. Dr. Hevera. Ich ertheile ihm das Wort.
Posl. Hevera:
Neračte se obávati, že budu dlouho zneužívati Vaší laskavé trpělivosti. Věc jest ale velmi důležitá, že stojí za uvážení, a čas takovým úvahám věnovaný není zajisté marně vynaložen. (Výborně!)
Mohl bych říci, že v této otázce řemeslnických škol jest skryta také část naší otázky sociální. (Tak jest!) Ale já tak daleko nepůjdu, řeknu jen, že ve všech zemích, ve všech pokročilejších státech, snaží se vláda a parlamenty, aby povznesly stav řemeslnický zaváděním odborných škol řemeslnických.
Bylo by to, pánové, velmi vděčné, při této příležitosti poukázati zase k tomu, že naši vážení krajané němečtí mají pravou síť odborných škol průmyslových, které s velkou péčí a nákladem vláda zřídila.
Jsem, pánové, z té četné řady českého lidu, kteří jim toho nezávidí. My jim přejeme takové vymoženosti; jsou to vymoženosti z doby, kde přední důvěrníci jejich byli v čele vlády a dovedli o zájmy lidu svého až přes příliš štědrým způsobem se zastati a postarati.
My Čechové nejsme tak šťastni, abychom vykázali jen jedinou českou průmyslovou školu a přece, pánové, nechať někdo slyší hlasy průmyslníků a řemeslníků, na př. Vídeňských, kteří dávají vesměs výtečná vysvědčení o schopnostech řemeslníků našich.
Co by z řemeslníků takových bylo, kdyby jim dopřáno bylo v odborných školách také získati a doplniti vzdělání své. Avšak jak pravím, věren jsa svému slovu, nechci se při této příležitosti zdržovati. Jsem přesvědčen, že slavný sněm nebude se dále vyhýbati této otázce, poněvadž se týká několika set tisíc rodin řemeslnických. Dovoluji si jen poukázati k tomu, že slavný sněm při předešlém zasedání ráčil velmi blahosklonným způsobem uvažovati v komisi školské o pamětním spise vrchního ředitelstva jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách. Školní komise podala petici tu sl. sněmu a sl. sněm, jak dosvědčuje spis č. 436 z r. 1880 ráčil se usnésti dle návrhu školské komise takto:
Slavný sněme račiž tuto žádost vrchního ředitelství jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách přikázati zemskému výboru, aby k účelu vydání zákona zemského v příčině zřízení a vydržování pokračovacích škol a odborných škol živnostenských, příslušné vyhledávání konal, a sl. sněmu v nejbližším zasedání (tedy patrně v nynějším) zprávu o tom podal - po případě osnovu zákona v této příčině předložil.
Nyní se očekává odpověď definitivní, ale dle dnešního stavu věcí sotva jest naděje, že by slavný zemský výbor ještě podal v této záležitosti zprávu, poněvadž není to dobře možná v nejbližším, to jest, v tomto zasedání.
Prosím jmenem všechněch kruhů řemeslnických a průmyslových, v nichž usnešení loňské, právě uvedené, velkou radost spůsobilo, aby také slavný zemský výbor nezapomněl na tuto záležitost a aby zejména slavné vládě vložil na srdce, za velmi potřebné, aby se přihlíželo k tomu, aby potřebě se vyhovělo.
Akademické okružníky p. ministra, o kterých se zmínil vážený pan poslanec Dr. Grégr, nemají skutek, nemohou docela nic působiti.
Prosím tedy slavný sněm zemský a prosím slavnou vládu, aby potřebám českým, zejména jak jsem řekl z kruhů řemeslnických, bylo vyhověno, a poukazuji k tomu, že řemeslnictvo české platí do státní pokladny více než 3, 000. 000 zlatých ročně, že tedy řemeslnictvo jest toho hodno, aby se jeho žádosti vyhovělo.
Oberstlandmarschall: Der H. Berichterstatter hat daS Wort.
Berichterstatter Wolfrum: Es find an dem Antrage, welchen die Budgetcommission in dieser Rubrik 14 stellt, keine Ausstellungen gemacht worden; wohl aber hat der verehrte Herr Abg. aus dem Centrum den Antrag gestellt auf Berücksichtigung einer Petition, welche unter Zahl 2 in den weiteren Berichten der Budgetcommission aufgeführt ist. Dort Beantragt die Budgetcommission über diese Petition 2 des Curatoriums der Schlosserschule in Königgrätz: Der hohe Landtag wolle diese Petition abweisen, da die Unterstützung solcher Schulen dem Reichsrathe zusteht.
Nun hat der geehrte Herr Subreferent für den Landesfond Herr Dr. Jireček die Anschanungen auseinandergesetzt, nach welchen in der Budgetcommission Bei der Beurtheilung derartiger Gesuche immer vorgegangen worden ist. Das kann ich sie versichern: Sowohl in dem jetzigen Landtag, als auch früher, ist in der Budgetcommission bei Unterstützungen stets ohne Rücksicht auf die Nationalität vorgegangen worden. (Rufe: Sehr richtig !) Man hat immer das Bedürfniß, den Zweck und die Mittel des Landes im Auge gehabt und dann, wenn das Bedürfniß da war, wenn der Zweck ein solcher, der werth war, vom Lande unterstützt zu werden, und die Mittel des Landes nicht zu sehr in Anspruch genommen wurden, hat man sich entschlossen, die Unterstützung zu gewahren.
Aber man hat nie eine Subvention ertheilt, weil dieselbe der oder jener Nationalität angehörte (Bravo! Bravo!), und wenn der geehrte Herr Antragsteller auf die Subvention der Schule in Steinschönau hinwies, so muß ich ihn darauf aufmerksam machen, daß diese Subvention von jeher seit 1861 in unserem Budget steht, daß diese Subvention der Anfang der Subventionen der Fachschulen gewesen ist, zu einer Zeit wo man im Reiche noch gar nicht daran gedacht hat, überhaupt Fachschulen zu errichten, geschweige denn sie zu subventioniren.
Ich muß sie aber darauf aufmerksam machen, daß es nicht deswegen geschehen ist, weil das gerade eine Fachschule im Deutschen gewesen ist, Gott behüte! (Heiterkeit). Man hat eben das bedürfniß und die gedrückte Lage der Glasarbeiter dazumal berücksichtigt. Zum Beweis könnte ich auch hinweisen auf viel größere Subventionen, die der GewerBeverein hier in Prag seit dem Jahre 1863 hat, nämlich 3000 fl. jährlich. (Sehr gut! Hört, hört!) Das ist aus der nämlichen Ursache geschehen, weil der Gewerbeverein in Bezug auf das Handwerk einen edlen Zweck verfolgt, weil das Bedürfniß da war; darum hat man diese 3000 fl. eingestellt ohne Rücksicht auf die Nationalität.
Wenn man also jetzt wieder neue Subventionen beantragt, so soll man nicht auf die Schule in Steinschönau hinweisen, man soll nicht auf die Handwerkerschule in Prag hinweisen, man muß.
Sich jetzt nur die Frage stellen: Da diese Subventionen der Fachschulen etwas ganz neues, die Fachschulen erst seit ungefähr 10 Jahren eingeführt sind: wie denn diese Fachschulen unterstützt werden, wer sie Subventioniren soll.
Ich höre, daß eine Verhandlung zwischen dem Landesausschuß und der Regierung Stattfindet über diese Frage. Aber wir haben Schon früher, Seitdem die Fachschulen errichtet worden find, immer den Grundsatz verfolgt, daß dies Reichssache sei, damit nicht etwa im Königreiche Böhmen die Fachschulen vom Lande unterstützt werden, aber die Fachschulen in den übrigen Landern vom Reich. (Rufe: Sehr gut!)
Deswegen haben wir darauf gedrungen, deswegen haben wir beantragt, daß die Fachschulen nicht vom Lande unterstützt werden, damit man uns nicht Sagen kann, wenn wir zum Reiche kommen: "Ah, ihr unterstützt Schon die Fachschule; ihr braucht nichts. " Das aber haben wir vorausgesehen, daß die anderen armen Länder ganz sicher vom Reiche unterstützt werden!
Würden wir daher die Fachschulen hier im Lande unterstützen, so würde uns das im Reiche entgegengehalten werden, daß kein Bedürfniß dafür da ist, nachdem das Land schon unterstützt und deswegen haben wir, seitdem die Frage aufgetaucht ist, grundsätzlich Fachschulen aus Landesmitteln nichts subventionirt und haben dieß dem Reiche überlassen. Und ich glaube, wenn man mit Rücksicht auf die Mittel des Landes vorgehen will, wenn man sieht, welche gewaltige Summen bei uns vom Unterrichtswesen verschlungen werden, viel gewaltiger, als in allen übrigen Ländern; wenn man auch hier diese Rubr. 14 ansieht, wie das Land nicht karg ist mit Unterstützungen sowohl von Unterrichtsfachen, so z. B. der Staatsgewerbeschulen, wie es aber auch nicht karg ist, eine, ich möchte sagen opulente Unterstützung auf Kunstsachen zu gewähren - ich weife hin auf die seit 1863 übliche Subvention für den Dombau mit 10. 000 fl., auf die erhöhte Unterstützung fürs Museum mit 10. 000 fl., auf die seit jeher im Domestikalfonde Bestehende Subvention mit 8000 fl. für den Musikverein, und auf noch viele andere solche Subventionen, die sowohl die Kunst als auch die Industrie und Wissenschaft betreffen wenn man das sieht, kann man gewiß dem Lande keinen Vorwurf machen, wenn es gerade Fachschulen prinzipiell momentan, so lange dafür nicht eine bestimmte Norm aufgestellt ist, von der Subvention des Landes ausschließt.
Ich bitte Sie daher, meine Herren auf den Antrag des sehr geehrten H. Abgeordneten Kwíčala nicht einzugehen, denn es würde dadurch ein Präjudiz geschaffen, in Folge dessen uns im nächsten Jahr evielleicht an hundert derartige Petitionen vorliegen würden. (Rufe: So ist es!)
Wenn gesagt worden ist, daß vom Reich Bittstellern die Antwort geworden wäre, sie möchten sich ans Land wenden, so muß ich da mein Erstaunen ansprechen, daß das so erledigt worden sein soll. Ich habe wenigstens, seitdem ich in der Budgetcommission in Wien anwesend bin - und das ist Schon ziemlich lange - noch nie den Einwand gehört, daß man die Unterstützung der Fachschulen ans Land weisen wollte. Ich habe es noch nicht gehört.
Wenn es aber ja der Fall gewesen sein sollte, so wird es wohl in Hinsicht auf die Unterstützung armer Schüler, wie der Antrag lautet, gewesen sein; dann handelt es sich gewiß um Stipendien. Nun möchte ich die Herren darauf aufmerksam machen, daß auch unter der Erledigung der gedruckten Sachen auch eine Petition um Stipendien abgewiesen wird, u. zw. aus dem Grunde des Präjudizes, denn, meine Herren, wenn sie jetzt Fachschulen unterstützen und Stipendien für Fachschulen geben, so können wir uns darauf gefaßt machen, daß wir im nächsten Jahre Gesuche vielleicht um eine Summe von 30. 000 fl. zu erledigen haben werden.
Das muß man sich daher vor´s Auge Stellen, wenn man solche Beschlüsse faßt, und deswegen ersuche ich die Herren im Namen der Budgetcommission die Anträge der Budgetcommission nicht allein zu genehmigen, sondern auch den Antrag des Hrn. Abgeordneten Kvíčala, gemäß dem Antrage, der hier gedruckt unter Zahl -- ist, abzuweisen.
(Bravo! links. )
Oberstlandmarschall: Ich schreite nun Zur Abstimmung.
Zur Abstimmung bringe ich zuerst den Antrag des Hrn. Abg. Kvíčala.
Sněm. akt. Wolinský: Pan poslanec Kvíčala činí návrh: Slavný sněme račiž zámečnické škole v Králové Hradci, na podporu chudých žáků té školy povoliti roční příspěvek 300 zl. na dobu 3 roků.
Hr. Abg. Dr. Kvíčala stellt den Antrag, der h. Landtag wolle für die Schlosserschule in Königgratz zur Unterstützung armer Schüler an dieser Schule jährlich einen Beitrag von 300 fl. auf die Dauer von 3 Jahren bewilligen.
Oberstlandmarschall: Welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Stane se)
Der Antrag ist gefallen.
Abg. Wolfrum: Ich erlaube mir nun den Antrag zu stellen, daß die Rubrik 14, Subventionen und Beitrage mit 59. 970 fl. eingestellt werde.
Sněm. akt. Baretta: Rubr. 14. Podpory a příspěvky 59. 970 zl.
Nejv. marš.: Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
Diejenigen. welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben. (Geschieht. ) Er ist angenommen.
Abg. Wolfrum: Rubrik 15, Schubsauslagen 190. 000 fl.
Sněm akt. Baretta: Kubr. 15. Hnací náklady 190. 000 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Abg. Wolfrum: Rubrik 16, Gendarmerie beauartirung 85. 339 fl.
Sněm. akt. Baretta: Kubrika 16. na ubytování četnictva 85. 339 zl.
O b e r s t l a n d m a r s ch a l l: Angenommen.
Abg. Wolfrum: Rubrik 17, Vorspaunauslagen 16. 000 fl.
Sněm. akt. Baretta: Rubrika 17. náklad na přípřeže 16. 000 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen. Abg. Wolfrum:
§ 13.
Z. Z. 51. Rubr. 18.
Der L. -A. -B. Z. 141 wird zur Kenntniß genommen und Rubrik 18, "Landesstrassenbauten" mit 152. 000 fl. genehmigt.
Sněm. akt. Baretta:
§ 13.
K č. 51, rubr. 18.
Zpráva zemského výboru č. 141 bére se na vědomí a rubrika 18. "stavby zemských silnic" schvaluje se sumou 152. 000 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen. Abg. Wolfrum:
§ 14.
Z. Z. 52. Rubr. 19.
In Erlediguug des L. -A. -B. Z. 152, wird dem Stromauffeher M. Diener eine Personaldienftzulage von 120 fl. jährlich aus der Wafserbaudotation bewilligt, der Landesausfchuß - Bericht Z. 142, zur Kenntniß genommen und Rubrik 19, "Landes-Wasserbauten" mit 100. 000 fl. festgesetzt.
Die h. Regierung wird aufgefordert, dafür zu sorgen, daß von Staatswegen für eine Baldige Verbesserung der Schiffbarkeit der Moldau von Melnik Bis Prag und für die Schiffbarmachung weiter aufwärts bis Budweis eine größere Dotation festgestellt und daß auch die obere Elbe auf Reichskosten schiffbar gemacht werde.
Sněm. akt. B a r e t t a:
§ 14.
K č. 52, rubr. 19.
K zprávě zemsk. výb. č. 152 povoluje se pořičnému dozorci Dienerovi osobní přídavek ročních 120 zl. z dotace na vodní stavby, zpráva zemsk. výb. č. 142 bére se na vědomí a rubrika 19. "vodní stavby zemské" stanoví se sumou 100. 000 zl.
Slavná vláda vybízí se, míti péči o to, aby z prostředků státních ustanovena byla větší dotace k tomu konci, by splavnost Vltavy od Mělníka až k Praze pro lodě v brzku se zlepšila, a aby Vltava odtud až k Budějovicům, rovněž i hořejší Labe nákladem říšským pro lodě splavnými učiněny byly.
Oberstlandmarschall: Angenommen. Abg. Wolfrum:
§ 15.
Z. Z. 53. Rubr. 20. In Erledigung des Landesausschuß-Berichtes Z. 82, wird nach dem Antrage des Landesausschusses die Rückzahlung der bei dem Grundentlastungsfonde aufgenommenen Anleihe im Betrage von 1, 000. 000 fl. in Sieben Jahresraten bestimmt, die erste am 15. December 1882 fällige Rate mit 142. 857 fl. in Rubrik 20 eingestellt und Rubrik 20, "Tilgung und Interessen von Passivkapitalien" mit 196. 857 fl. genehmigt.
Sněm. akt. Baretta:
§ 15.
K č. 53. rubr. 20.
K zprávě a dle návrhu zemského výboru č. 82. stanoví se, aby suma 1, 000. 000 zl. z vyvazovacího fondu vypůjčená splacena byla v 7 ročních lhůtách; první dne 15. prosince. 1882 splatná lhůta vkládá se sumou 142. 857 do rubriky 20., a rubrika tato "umoření a zúročení pasivních kapitálů" schvaluje se sumou 196. 857 zl..
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Abg. Wolfrum: Rubr. 21. Verschiedene Auslagen 4992 fl.
Sněm. akt. Baretta: Rubr. 21. rozličné výdaje 4992 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen. Abg. Wolfrum:
§ 16.
Z. Z. 55. Rub. 22.
In Erledigung des L. -A. -B. Z. 133 wird: 1. Die Darstellung des gegenwärtigen Stanes des Baues und der in Bezug auf die ärztliche und administrative Leitung der Landesirrenanstalt zu Dobřan getroffenen, beziehungsweise beabsich tigten Verfügungen zur Kenntniß genommen.