Posl. p. Adámek: Slavný sněme!
Nemohu s panem řečníkem přede mnou polemisovati již proto, poněvadž pan řečník smysl slov mých, která arciť proslovena byla řečí mou mateřskou, co do podstaty neráčil úplně postihnouti. Poukazuji k tomu, že já jsem nemluvil o tom, že by se měly zemské subvence na stavby škol zmenšiti, ale opačné, že jsem tvrdil, že takovým úmyslem zemsk. výb. nesouhlasím.
Mimo to pan řečník, mně imputoval, že jsem řekl, že se mají ménětřídní školy zrušovati atd. Mluvil jsem jen o zbytečném rozdrobování mateřských škol tak zvanými exponovanými stanicemi. Jest samo srozumitelné, že jsem mluvil také o úsporách, k jichž provedení by bylo potřebí i změn našich školních zákonů.
Přiznávám, že bych se nelekal, jako pan řečník přede mnou, změn našich školních zákonů, nimiž by bylo lze docíliti skutečné úspory v naší správě školní. Mám za to, že naše zákony školní nejsou nedotknutelné dogma, vždyť i naše základní zákony státní mohou býti ústavně změněny.
Proto mám za to, že anketa z té příčiny nebude míti za úkol, aby se pouze poradila o úsporách v mezích nynějších zákonů, nýbrž že má nejen právo, ale i povinnost, aby se chopila iniciativy sama se zemským výborem ku potřebným změnám zákonů školních. To jsem chtěl jen co faktickou poznámku povědíti.
Oberstlandmarschall: Hr. Abg. Jahnel hat das Wort.
Abg. Jahnel: Ich erlaube mir, Schluß der Debatte zu beantragen.
Oberstlandmarschall: Es ist Schluß der Debatte beantragt.
Ich bitte diejenigen Herren welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Stane se. )
(Geschieht. )
Die Debatte ist geschlossen.
Der Herr Berichterstatter hat das Wort.
Abg. Wolfrnm: Es sind zu den Ziffern, welche ich namens des Budgetausschusses beantragt habe, Abanderungsauträge nicht gestellt worden, und ich kann mich enthalten, auf die sehr Schätzenswerthen Ausführungen des Hrn. Redners im Centrum etwas zu antworten. Nur soviel möchte ich bemerken, daß ja auch in der Budgetcommission die große Höhe der Schulauslagen zu einer Resolution geführt hat, welche ich sofort die Ehre haben werde, vorzulesen, wenn über die Zisfern die Abstimmung des h. Hauses wird stattgefunden haben.
Was nun aber die auch von dem geehrten H. Vorredner hervorgehobenen Remunerationen für Lehrerinnen weiblicher Handarbeiten betrifft. fte sind allerdings ziemlich hoch; sie sind mit 324. 209 fl. in das Praliminar für die Schule eingesetzt. Wenn man aber bedenkt, daß für das weibliche Geschlecht dieser Unterricht eigentlich zu dem weiteren Fortkommen im künftigen Leben bestimmt ist, daß dieser Unterricht in weiblichen Handarbeiten gewissermaßen den der Fachschulen ersetzt, so wird man sich mit der großen Höhe dieser Remunerationen wohl einigermaßen befreunden können. Uebrigens verweise ich auf die Resolution, welche nachher zur Beschlußfassung kommt, und welche sich auf die Resolution im J. 1880 bezieht, wie auch schon der h. Landtag den L. A. beauftragt hat, Untersuchungen zu pflegen, um die Höhe der Schulauslagen etwas herabzumindern. |ch beantrage, das h. Haus möge für Volksschule und Unterrichtszwecke 3, 095. 775 fl. bewilligen.
Sněm akt. Baretta:
Pan zpravodaj činí návrh, aby pro náklad na školy obecní suma 3, 095. 775 zl. povolena byla.
Nejv marš.: Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
Welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Geschieht. )
Er ist angenommen.
Abg. Wolfrum:
Resolution.
Die Regierung wird aufgefordert mit Bezug und in Gemäßheit der schon im vorigen Jahre, für das Jahr 1880 beschlossenen Resolution (sub N. III. ) bezüglich regelmäßiger Abführung der Interkalarien an den Lehrerpensionsfond, bez. an den Landesfond mit möglichster Beschleunigung die Ordnung herzustellen.
Sněm. akt. Baretta:
Resoluce.
Vzhledem k resoluci již roku 1880 usnesené (č. III. ) a podle resoluce té vybízí se vláda, aby v příčině pravidelného odvádění interkalárních úspor do pensijního fondu učitelského, pokud se týče do fondu zemského, s rychlostí všemožnou zjednala pořádek.
Oberstlandmarschall: Diejenigen, welche der Resolution zustimmen, Wohen die Hand erheben.
Kteří jsou pro tu resoluci, nechť pozdvihnou ruku. (Stane se. )
Die Resolution ist angenommen. Abg. Wolfrum:
§. 11.
Z. Z. 46 Rubr. 13.
In Erledigung der L. -A. -B. Z. 55, 60, 73 Pet. 73, 85, 56 werden die eingestellten Ansätze für Realschulen in Leitmeritz, Böhm. -Leipa, Rakonitz, Pilsen, Königgrätz und für die böhm. Communal-Oberrealschule in Karolinenthal nur für 2 Jahre bis 1883 bewilligt, für die Realschule in Leitomischl bloß 4000 fl. für das J. 1882. für die Realschule in Gitschin 1000 fl. für 1882 genehmigt und Rubrik 13 Realfchulen mit 43. 000 fl. festgesetzt.
Die Anträge der Budgetcommission hinsichtlich der Dauer Bloß auf 2 Jahre gründen sich darauf, daß viele Realschulen jetzt vom Staate übernommen werden und es sich daher empfiehlt, einen gleichmäßigen Endtermin, u. zw. nur für 3 Jahre anzunehmen. Was die Realschule in Leitomischl anbelangt, so ist deswegen 1000 fl. gestrichen worden, weil diese Realschule bestimmt ist, in Staatsregie überzugehen und schon eine Classe in Staatsregie übernommen worden ist, daher die Summe von früher 5000 fl. um 1000 fl. ermäßigt werden kann. Diese 1000 fl. sind der Realschule in Gitschin, welche um eine Subvention eingekommen ist, Beantragt worden, u. zw. deswegen blos 1000 fl. einestheils weil die Summe 43. 000 fl. nicht überschritten werden sollte, anderntheils auch deswegen, weil in Gitschin bloß eine Unterrealschule ist, und eine Unterrealschule bisher gar nicht unterstützt ist. Uebrigens wird, wenn es nothwendig ist, der Herr Subreferent diesen Ansatz vertheidigen.
Sněm. akt. Baretta:
§ 11.
K č. 46. rubr. 13.
U vyřízení zprávy zemsk. výb. č. 55, 60 73, pak petic Č. 73, 85 a 56 toliko na dvě leta, totiž do konce r. 1883 se povolují v rozpočet vložené subvence pro reálné školy v Litoměřicích, České Lípě, Rakovníku, Plzni, Hradci Králové a pro českou obecní vyšší reálku v Karlině; reálce v Litomyšli povoluje se pouze 4000 zl. na rok 1882, reálce v Jičíně 1000 zl. na r. 1882 a rubrika "realné školy" stanoví se sumou 43. 000 zl.
Nejv. marš.: Pan poslanec Dr. Jansa má slovo.
Posl. Dr. Jansa:
Slavný sněme!
Dne 27. září běžícího roku byla ve slavném sněmu tomto přednesena zpráva a náhled sl. zemského výboru o peticích podaných za subvence reálních škol vyšších v Plzni, Litomyšli, české Lípě a Karlině, a petici za subvenci nižší reální školy v Jičíně.
Kdežto sl. výbor zemský o peticích nasubvencionování reálek v Plzni, Litomyšli, Č. Lípě zpravil sl. sněm v ten smysl a učinil návrhy, aby každému z těchto ústavů byla udělena podpora 1000 zl., vidělo se mu o petici městské obce Jičínské navrhnout přejíti k dennímu pořádku.
Vyžádal jsem si slovo, sl. sněme, abych poukázal k nesrovnalostem křiklavým, které uvedl co důvody na odmrštění petice obce Jičínské a na návrh, by se o této přešlo k dennímu pořádku.
Jak již pan zpravodaj dnes vytknul, konformuje se i sl. zemský výbor s náhledem, že doposud reální školy nižší neobdržují zemské subvence a také sl. zemský výbor uvádí, že jest hlavní důvod:
Jeho Osvícenost nejvyšší pan zemský maršálek dovoliž mi, abych ze stenografického protokolu doslovně uvedl několik řádků, které sl. zemský výbor podávaje zprávu města Jičína uvedl, praví:
"Der Hauptgrund, aus welchem der Landesausschuß den Uebergang zur Tagesordnung beim h. Landtage beantragt hatte, Bestand darin, daß bei einer nur unvollständigen Realschule, wie sie in Jičin besteht, also Bei 4 Classen, neben dem Director und dem Katecheten nicht weniger als 8 Lehrkräfte, wovon 5 Professoren und 3 Supplenten gewesen sind, mit einem Aufwande von 10. 503 fl. angestellt waren und daß der für verschiedene Auslagen Bestimmt gewesene Betrag von 1725 fl. selbst bei der passendsten Vorsorge für Lehrmittel, Bibliothek u. s. w. für ein einziges Jahr ausreicht und daher unnöthig präliminirt wäre. "
Dále uvádí zpráva zemského výboru co důvod zamítnutí petice města Jičína, že sice vychází na jevo schodek 13. 412 zl. 99 kr. při správě reálek a při správě obecní, že však obec Jičínská nepostarala se o to, aby příslušnými přirážkami zamezila a odstranila schodek ten. Jakmile obec Jičínská z veřejných zpráv o těchto důvodech se byla dověděla, předložila dodatečně sl. zemsk. výboru protokoly originální o zasedání a usnešení obecního městského výboru, z nichž dokázala, že obec městská Jičínská má nejenom tak zvaný činžovní groš, který representuje 6% přirážky, nýbrž že mimo to uzavřela r. 1880 9% přirážku obecní.
Mám za to, že na základě těchto dodatečně předložených protokolů sželelo se sl. výboru budžetnímu přejíti k dennímu pořádku o petici městské obce Jičínské a že navrhl subvenci 1000 zl. a to pouze na rok 1881 a 1882.
Slavný sněme, dříve než dovolím si jaksi direktivu anebo-li příčiny měřítka vytknouti, kterýchž by asi hleděti bylo při vyměřování a udělování subvence, budiž mi dovoleno zmíniti se o příčině také dnes panem zpravodajem opakované, že totiž nižší reální školy neobdržely doposud žádné podpory ze zemského fondu.
Především poopravuji tuto zprávu tím, že právě městská reálka Jičínská v r. 1875 obdržela od tohoto slavn. sněmu subvenci 1500 zl. rak. č.
Dále poukazuji však k zákonu a sice §11. ze dne 13. září 1874, kterýž nečiní rozdílu žádného, má-li se uděliti podpora z fondu zemského reálkám nižším anebo pouze reálkám vyšším. Pravíť zákon ten, že toliko reální komunální školy mohou obdržet subvenci z fondu zemského.
Mám tedy za to, že jak důvod sl. zems. výboru, tak i důvod pana referenta nespočívá na zákoně a že jest také nepodstatný, a že jsem dokázal a dokázati jest zajisté i příslušným členům sl. zemsk. výboru, že komunální reálka nižší v Jičíně obdržela již, a to r. 1878, subvenci 1500 zl.
Že však sl. zemský výbor, abych řekl nestejně odůvodňuje své zprávy a své návrhy, to dokazuji tou zprávou sl. zemsk. výboru o subvenci sl. zemské školní rady pro německou vyšší reálku v Plzni.
Ačkoliv zákon mnou citovaný z r. 1874 výslovně ustanovuje, že toliko komunální reální školy mají nárok na zemskou subvenci, tož přece nicméně vyhovuje ochotně sl. zemský výbor zemské školní radě, aby vyšší reální škola v Plzni po 3 leta užívala subvenci ze zemského fondu, a to po 5000 zl. a také sl. zemský výbor, jakož i budžetní komise odporučuje návrh ten k přijmutí.
Vychází tedy z tohoto příkladu, že nestejně se odůvodňuje, pakliže se buď petici vyhovuje, anebo pakliže se petice zamítá.
Dále vytýká sl. zemský výbor, že náklad 10. 503 zl. 13 kr. a pak 1725 zl. na rozmnožení potřeb školních, jako na př. na rozmnožení kabinetů, bibliothéky atd. jest příliš vysoký.
Avšak, sl. sněme, platy kteréž obec Jičínská zkoušeným a od sl. zemské školní rady potvrzeným učitelům ustanovila, upravila, byla nucena upraviti dle zákona z r. 1873. Pak-li že tedy výdaje tyto dosáhly výšky 10. 503 zl. 13 kr., nenese toho vinu městská obec Jičínská, nýbrž jest to odůvodněno zákonem z r. 1873.
Ostatně poukazuji také k tomu, že při zprávě sl. zemsk. výboru o peticích již mnou zmíněných uvedeno jest, že vydání na vyšší reální školy v Plzni, v Litoměřicích a České Lípě přesahuje, anebo dosahuje aspoň 21 až 23. 000 zl. Rozumí se tedy samo sebou, že polovice takovéto sumy, 10. 503 zl. 13 kr., nezdá se mi býti tak přemrštěnou a takovou sumou, kteráž by vzhledem k sumě na vydání na reálky vyšší zdála se býti velikou.
Poopraviv takto důvody sl. zemsk. výboru, dovoluji sobě ještě zmíniti se několika slovy o tom, jak asi, kterými důvody a jaké měřítko asi by mělo býti sl. zemsk. výboru a budžetní komisi při vyměřování a udělování subvence.
Především mám za to, že rozhodným momentem jest nalehavá potřeba reálních škol v takovém městě, v takovém okolí, neboť jenom moment ten může přiměti obec reálky takové zřizovati a reálky takové udržovati.
Že reálka nižší v obci Jičínské je naléhavou potřebou, o tom sl. sněmu podávám následující důkazy.
Již v roku 1870-71 navštěvovalo reálku tu 217 žáků, r. 1871-72 264 a r. 1872- 73 288 žáků. Počet žáků těch se v posledních letech zmírnil na 247-223 r. 1879-80 a to jedině z příčiny té, poněvadž obec nemohla osvobozovati od školného žáky více méně chudé.
Když r. 1874 náleželo obci Jičínské upraviti platy podle zákona, shledala obec ta, že vedle prostředků svých nevelkých důchodů nemůže vydržovati reální školy a protož učinila sl. ministerstvu vyučování návrh ten, aby sl. ministerstvo spojilo tamnější reální školu s gymnasiem v reální gymnasium.
Ministerstvo osvěty a vyučování vyšetřivši poměry vydalo následující rozhodnutí:
Žádosti města Jičína na sloučení reální školy s gymnasiem vyhověti nelze, jelikož jest úradně zjištěno, že vedle frekvence obou ústavů oba tyto ústavy samostatně pro sebe obstáti mohou.
Avšak ministerstvo jest ochotno převzíti reální školu v správu státní, ano i rozšířiti reální školy ty na reálku vyšší, jestliže svolí obec Jičínská, aby v třídách reálky vyšší vyučovalo se předmětům jazykem německým. (Slyšte!)
Jelikož však tento návrh sl. ministerstva vyučování odporuje zákonu, jelikož totiž utrakvistických středních škol doposud nemáme, tedy s politováním sl. obec Jičínská tento návrh nepřijala a obrátila se na sl. vládu o udělení subvence.
Vláda také od r. 1876 byla ochotna a udělila tamnější obci 2000-3000 zl. ročního příspěvku.
Dokázal jsem tedy tím, že reální školy nižší v obci městské Jičíně jsou nevyhnutelné, ano že reální školy ty dnes jsou jako semeniště pro střední ústav státní, totiž pro paedagogium, jelikož více než dvě třetiny žáků, kteří čtvrtou třídu reálních škol v Jičíně absolvovali, vstupují do paedagogia.
Druhý moment, ku kterému při udělování subvence přihlížeti dlužno, jest zajisté ten, mnoho-li obec pro školství vůbec činí, jaké výlohy, jaké oběti pro školy v městě stávající přináší. A tu musím, sl. sněme, poukázati k tomu, že obec Jičínská na udržování gymnasia státního přispívá ročně až 1200 zl. r. č., že udržuje osmitřídní měšťanskou dívčí školu, kteráž vymáhá náklad 1940 zl. a že konečně vydržuje pětitřídní chlapeckou školu s nákladem 940 zl., že tedy pro školství činí náklad, nehledě na náklad za reálky, kterýž počítá se na více než 17. 000 zl., ročně více než 4000 zl. r. č.
Konečně třetí moment, ku kterémuž zajisté přihlížeti jest, jest ten, kdy takováto reální škola zařízena aneb založena byla. Jestiť zajisté rozdíl, byla-li škola reální založena po vydání zákona z roků 1873 a 1874, aneb pakliže školy ty vstoupily v život dříve, a tu musím poukázati opět k tomu, že reální školy Jičínské stávají od r. 1855 že městská obec na stavbu reální školy vynaložila ze svých důchodů 120. 000 zlatých r. č., že doposud snáší na svých bedrách dluh za tuto stavbu v zbytku 40. 000 zl., tak že pivní a kořaleční krejcar, který obec tato vybírá, sotva stačí na umoření annuit, za vystavění reálních škol. Mám, sl. sněme, za to, že vůči poměrům městské obce Jičínské, kteréž jsem sobě dovolil stručně vylíčiti, že vzhledem k zásadám, jež zákon připouští a vytýká, oprávněn jsem v zastoupení této obce žádati na sl. sněmu, aby subvenci navrženou od sl. výboru zemského částkou 1000 zl. zvýšil na 2000 zl., dále pak, aby subvence ta nikoliv na jeden rok, nýbrž jako i ostatním ústavům na tři léta, tedy až do r. 1884, udělena byla.
Činím tedy návrh následující:
Sl. sněme račiž se usnésti o tom, aby městské obci Jičínské k snadnějšímu vydržování reáiních škol povolena byla z fondu zemského subvence ročních 2000 zl. na dobu tří roků, tedy od r. 1881 až do r. 1884.
Ich erlaube mir den Antrag zu fallen: Der hohe Landtag wolle beschließen, es werde der Stadtgemeinde Jičín zur leichteren Erhaltung der Communalunterrealschule aus dem Landesfonde eine jährliche Subvention im Betrage von 2000 fl. auf die Dauer von 3 Jahren, also für die Jahre 1881-1884 bewilligt.
Oberstlandmarschall: Ich stelle über den Antrag des Abg. Herrn Dr. Jansa die Unterstützungsfrage:
Der Antrag lautet: (liest):
Der hohe Landtag wolle beschließen, es werde der Stadtgemeinde Jičín zur leichteren Erhaltung der Communalunterrealschule aus dem Landesfonde eine jährliche Subvention im Betrage von 2000 fl. auf die Dauer von 3 Jahren, also für die Jahre 1881-84 bewilligt.
Pan posl. Dr. Jansa: Prosím o slovo. Obmezuji svůj návrh na dvě leta, tedy na r. 1881 až do r. 1883.
Oberstlandmarschall: Also auf zwei Jahre.
Nám. nejv. marš.: Návrh pana poslance Dr. Jansy zní:
Slavný sněme račiž se usnésti na tom, aby městské obci Jičínské k snadnějšímu vydržování reálních škol povolena byla ze zemského fondu subvence ročních 2000 zl. na dobu dvou roků, t. j. od roku 1881 do roku 1883.
Nám. nejv. marš.: Kteří ten návrh podporují, nechť pozdvihnou ruku. (Stane se).
Welche den Antrag unterstützen, wollen die Hand erheben. (Geschieht).
Er ist unterstützt und steht in Verhandlung. Herr Ldtgsabg. Hr. Bareuther hat das Wort.
Abg. Dr. Barenther:
Hoher Landtag!
Als Referent über die in Rede stehende Petition zur Budgetcommission fühle ich mich veranlaßt, dem angehörten Antrag entgegenzutreten. Ich begreife es, daß der Herr Vorredner als Abgeordneter der Stadt Jičin für die Einstellung einer höheren Summe plaidirt und daß er nicht müde wurde, die Verdienste der Stadt Jičin für das Schulwefen hervorzuheben, und andrerseits auch die LaSten, welche diefe Stadt treffen. Die Fälle, wo der Patriotismus sich in das Weichbild einer Stadt zurückzieht, kommen oft vor, ich glaube aber, daß der Herr Vorredner des Guten zu viel gethan hat. In zweierlei Hinsicht ist er unzufrieden mit dem Antrag der Budgetcommission; erstens hält er die Subvention für zu klein, zweitens für zu kurz, das heißt für einen zu kurzen Zeitraum bemessen. In erfterer Hinsicht möchte ich hervorheben, daß die Petition von Seiten des Landet Ausschußes der Budgetcommission mit dem Antrag auf Abweisung vorgelegt wurde, und zwar hauptfächlich aus dem Grunde, weil die Stadtgemeinde Jičin es unterließ, nachzuweisen, ob die Gemeinde eine Umlage hat oder nicht. Dieser Nachweis ist während der Dauer der Landtagssession vorgelegt worden, und zwar betragt die Umlage 9 Pct. und außerdem wird der Bier und Zinskrenzer in Jičin eingehoben. Es ist das nun eine Umlage, welche im Verhältnitz zu andern Gemeinden ausfallend gering ist; nichtsdestoweniger nahm die Budgetcommission an, daß der Stadt Jičin eine Subvention von 1000 fl. zuzuwenden sei Weil wir bei der Leitomischler Schule einen Beitrag von 1000 fl. ersparen konnten und das Budget daher nicht erhöht wurde.
Was das zweite Verlangen anbelangt, daß man es auf Jahre geben soll, so erwähne ich dagegen, daß wir nur 1 Jahr angenommen haben, weil wir diese Subvention nur ausnahmsweise der Communalrealschule gewähren wollten. DieseUnterRealschule genießt nämlich Schon vom Staate eine Subvention von 3000 fl.; überdieß ist es bekannt, daß die Stadtgemeinde Jičin mit der Staatsverwaltung in Unterhandlung steht, daß diese UnterRealschule in Staatsverwaltung übernommen werde. Aus diesen Gründen haben wir die Subvention nur auf 1 Jahr eingestellt; das sind auch die Gründe, warum nur 1000 fl. beantragt wurden und ich bitte den h. Landtag diese Summe anzunehmen. (Rufe: Bravo!)
Oberstlandmarschall: Wünscht noch Jemand das Wort?
Rokování jest ukončeno.
Die Debatte ist geschlossen.
Der Hr. Berichterstatter hat das Wort.
Berichterst. Wolfrum:
Nach den Ausführungen des Hrn. Subrefe renten für diese Realschule kann ich das h. Haus nur dringend bitten, den Antrag des Budgetausschußes anzunehmen und den Antrag des Abg. Jansa abzulehnen.
Oberstlandmarschall: Bei der Abstimmung geht der Antrag des Hrn. Dr. Iaufa voraus, um die Schlußfumme bestimmen zu können, welche die Commission beantragt.
Nám. nej v. marš.: Při hlasování bude se nejprve hlasovati o návrhu p. Dr. Jansy, aby se potom mohla závěrečná suma určiti, která se- podle toho má postaviti do budžetu.
Sněm. akt. Baretta: Návrh. p. poslance Dr. Jansy zní:
Slavný sněme račiž se usnésti na tom, aby městské obci Jičínské k snadnějšímu vydržování reální školy povolena byla z fondu zemského subvence roční 2000 zl. na dobu 2 roků, to jest od školního roku 1881 až do konce roku 1883.
Der h. Landtag Wolle beschließen, es werde der Stadtgemeinde Jičin zur leichteren Erhaltung der Communal-Unterrealschule aus dem Landesfonde eine jährliche Subvention pr. 2000 fl. auf die Dauer von 2 Jahren vom Schuljahre 1881 bis Ende 1883 bewilligt.
Oberstlandmarschall: Ich bitte Jene, welche detn Antrage zustimmen die Hand zu erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Stane se).
Der Antrag iSt gefallen.
Wo lfrum: Rubrik 13. Realschulen 43. 000 sl.
Sněm. akt. Baretta: Rubr. 13. Reální školy. 43. 000 zl.
Oberstlandmarschall: Welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Stane se. )
Der Antrag tst angenommen. Wolfrum:
§. 12.
Z. Z. 47, Rub. 14.
In Erledigung des L. -A. -B. Z. 76, wird die für 10 arme Kinder im Privatblindeninstitute eingeteilte Subvention von 1. 600 fl. jährlich auf 3 Jahre bis zum Jahre 1884, und in Erledigung des L. -A. -B. Z. 72 die unter Post 21 dem Asylvereine in Prag eingestellte Subvention von 300 fl. jährlich ebenfalls auf 3 Jahre bis zum Jahre 1884, dann in Erledigung des L. -A. -B. Z. 124 dem k. k. Gerichtsarzte Med. Dr. Lilienfeld nach Antrag des Landesausschußes eine jährliche Subvention von 500 fl. auf 3 Jahre bis zum Jahre 1884, für Unterhaltung einer Anstalt zur Erzeugung animalischer Impflymphe Bewilliget und unter Post 22 in Rubrik 14 eingestellt.
In Erledigung des L. -A. -B. Z. 106 wird nach dem Antrage des Landesausschusses dem Feuerwehr-Laudes-Centralverband in Gewährung der Petition Z. 123/1880 als Beitrag für den Fond zur Unterstützung im Dienste verunglückter Feuerwehrmänner und deren Hinterrbliebenen (§. 1 Abth. 2 der Statuten) ein Betrag von 2000 fl. ein für allemal, bewilligt, unter Post 23 in Rubrik 14 eingestellt, dann unter Post 24 in Gewährung der Pet. Z. 126 für Restauration der Barbara-Kirche in Kuttenberg eine Subvention von 2. 000 fl. für 1882 eingestellt, endlich in Erledigung des L. -A. -B. Z. 192 für das Museum in Reichenberg eine Subvention von 500 fl. ein für allemal bewilligt und unter Post 25 eingestellt, Rubrik 14 "Subventionen und Beiträge" wird mit 59. 970 fl. bestimmt.
Sněm. akt. Baretta:
§. 12.
K č. 47., rubr. 14.
K zprávě zemsk. výb. č. 76. povoluje se subvence ročních 1600 zl., navržená pro 10 chudých dítek v soukromém ústavu slepců, na dobu 3 let, totiž do konce 1884; k zprávě zemsk. výb. č. 72 povoluje se též na 3 léta, tedy do konce r. 1884, v pol. 21, navržená subvence ročních 300 zl. pro útulnu Pražskou; dále se k zprávě a dle návrhu zemsk. výb. č. 124 c. kr. soudnímu lékaři Dr. Lilienfeldovi k vydržování ústavu pro vyrábění zvířecí látky očkovací povoluje subvence ročních 500 zl. na 3 leta, tedy do konce r. 1884 a vkládá se co položka 22. v rubriku 14.
K zprávě a dle návrhu zemského výb. č. 106 povoluje se zemské ústřední jednotě hasičské, vyhovujíc petici její č. 123 1880, jednou pro vždy suma 2000 zl. co příspěvek k fondu pro podporování hasičů ve službě k úrazu přišlých a jich pozůstalých (§.. 1. odděl. 2. stanov) a vkládá se suma ta co položka 23. do rubriky 14.
Vyhovujíc petici č. 126 vkládá se co položka 24. do rozpočtu na rok 1882 subvence 2000 zl. k opravení chrámu sv. Barbory v Horách Kutných, konečně se k zprávě zemsk. výb. č. 192 museu Libereckému jednou pro vždy povoluje subvence 500 zl. a vkládá se co položka 25. Rubrika 14. "podpory a příspěvky" stanoví se sumou 59. 970 zl.
Nejv. marš.: Pan posl. prof. Kvíčala má slovo.
Prof. Kvíčala:
Slavný sněme!
Vyžádal jsem si k této položce, která se týká příspěvků k odborným školám, slovo, abych se přimlouval, aby odborné škole zámečnické v Králové Hradci dostalo se mírné podpory.
Kuratorium této školy podalo k slavn. sněmu prosbu, aby na podporu chudých žáků této školy zámečnické jakýsi příspěvek z prostředků zemských se dal.
Ctěná budžetní komise vyřídila tuto žádost nepříznivě, a sice krátce, ale jak se mi zdá ne dobře tímto způsobem:
"Slavný sněme račiž petici tu zamítnout, ješto podporování takových škol jest věcí říšskou, " jak se na straně 24 zprávy budžetní komise dočteme.
Já mohu slavnému sněmu sdělit, že ten pokus, ku kterému budžetní komise petentům radí, již učiněn jest od kuratoria zámečnické školy odborné v Králové Hradci.
Kuratorium této školy obrátilo se na vládu s podobnou žádostí, a dostalo na žádosť odpověď od ministerstva obchodu vynešením ze dne 11. května t. r. č. 12. 232 odpověď, která zní v ten smysl, že ministerstvu nelze zaopatřiti takové nadace, pro chudé žáky té školy, ježto vláda zásady se drží, že jest to věcí zemského sněmu, okresních zastupitelstev atd.
Petenti tedy obrátili se dříve k vládě o státní podporu a obdrželi radu, aby se obrátili na zemský sněm; nyní sě obrátili na zemský sněm a zde odkázáni jsou těmito motivy na státní podporu a slavnou vládu.
Já dovolím si podotknouti, že důvody budžetní komise nezdají se mi zcela dostatečné, i když nehledím k tomu, že se ze zemských prostředků uděluje subvence průmyslově škole; ale to musím podotknout, že pro školu pro kreslení a vzorkování v Šenavě Kamenné.
(Zeichen- und Modellirschnle in Steinschönau)
Navrhuje se subvence 600 zl. až do konce roku 1884, a že také v jiných zemích uznává se to za přiměřené, podporovati takové odborné školy řemeslnické, toho důkaz jsme četli právě v novinách a sice ten, že v předvčerejším zasedání slezského sněmu usnesl se tento na tom, že se má tkalcovská škola v Zuckmantlu zříditi a aby se jí dostávalo roční subvence 500 zl.; myslím tedy, že nemusí to býti sl. sněmu lhostejno, zdaliž se podporují takové školy, čili nic.
Pánové! Zastupitelstvo města Králové Hradce zasadilo se s neobyčejnou obětavostí o to, aby škola zámečnická, která až do r. 1879 byla v Třebechovicích, přenesla se do Hradce Králové za tou příčinou, poněvadž se nahlíží, že tam ve větším městě lépe bude prospívati než ve městě menším; mělo značné výlohy z přesídlení této školy, ze zařízení a opatření místnosti a t. d., nyní nastanou nové výlohy, poněvadž se má III. ročník zříditi, neboť má-li škola prospívat, musí se rozšířiti.
Co se týká škol odborných, mohou tyto značnějších úspěchů jen tenkrát se dodělati, když se také dětem chudých i nejchudších rodičů učiní přístupnými a k tomu právě petice, kterou kuratorium zámečnické školy podává, směřuje.
Pánové, zvláště v nynější době, kde velký, a pravím to bez obalu nešťastný nával žactva do gymnasií se jeví, myslím, že by jsme takovým odborným školám řemeslnickým měli býti příznivěji naladěni; taková přízeň však neměla by se pouze ve slovech, theoreticky, nýbrž skutky, prakticky jevit.
Co platno jest, když ministerstvo vyučování vydává instrukci ředitelům gymnasií, aby co možná děti odháněli od gymnasií, aby rodičům dávali radu, by dali děti své do průmyslových škol, takové školy musí také existovat a musí se také podporovat, a zvláště se musí udílet podpory pro chudé žáky.
Já proto, sl. sněme, přimlouvám zato, aby se touto, peticí jinak naložilo, než jak. ctěná budžetní komise s ní naložila, aby se petici té vyhovělo a myslím, že tento výdaj není neproduktivní, nýbrž naopak, že takový výdaj patří v první řadě k výdajům produktivním, které mnohonásobné ovoce nesou; neboť když se ti, kterým se podporou návštěva takových škol