ich antworten, daß jeder, der sie verstehen wollte, sie auch verstehen konnte.
Oberstlandmarschall Bezüglich der Abstimmung muß ich wie in den früheren Jahren, damit die Abstimmung nicht ermüdet, den Vorgang beobachten, daß ich nur jene Posten, welche eine Ansehung oder eine Debatte hervorgerufen haben werden, wirklich zur Abstimmung bringe, diejenigen, die nicht angefochten wurden, werde ich als angenommen betrachten.
Nám. nejv. marš.: Co se týká hlasování při tomto rozpočtu, míní jeho Jasnost nejvyšší pan maršálek, jako v předešlých letech pouze dáti hlasovati o těch odstavcích, o kterých se rozpředla debata, nebo kde se navrhovala změna. Pokud by se to nestalo, přijmou se tyto položky za schváleny a nebude se hlasovati, nýbrž přejde se hned k příští položce.
Oberstlandmarschall: Ich nehme die Spezialberathung des Entwurfes vor.
Berichterstatter W o l f r u m: In der Spezialberathung habe ich zuerst aus die Erledigung des Landesvoranschlages für das Jahr 1882 überzugehen und nachdem die ersten 4 Artikel erst beschlossen werden können, wenn das Erforderniß und die Bedeckung die Genehmigung des h. Hauses erhalten haben, fo übergehe ich fogleich zu Erforderniß" Artikel 5 auf Seite 28 des Commissionsberichtes.
Erfordernis
Artikel V.
Domestikalfond.
§ 1.
Z. Z. 1. Rubr. 1.
In Rubrik 1. wird bei Subrubrik 6. die Post 1.,, Konservationsherstellungen im Reitschulgebäude" um 70 fl. ermäßiget - und Rubrik 1. ,, Exerzitienanstalten" mit 6. 158 fl. festgestellt.
Sněm. sekr. Schmidt: Potřeba.
Článek V. Fond domestikální.
§ 1.
K čís. 1. rubrice 1.
V rubrice 1. zmenšuje se u vedlejší rubr. 6. položka 1. "zachovací správky v jízdárně" o 70 zl., a rubrika 1. "ústavy cvičné" vkládá se v rozpočet sumou 6. 158 zlatých.
Oberstlandmarschall: Angenommen. Wolfrum: Rubr. 2. Deutsches Landestheater 29048 fl.
Sněm. sekr. S ch m i d t: Rubr. II. Německé
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Nám. nejv. marš.: Přijat.
Wolfrum: § 2 z. Z. 3 Rubr. 3. In Erledigung des L. A. B., Z. 207, wird für aus Anlaß des Brandes nothwendige Herstellungen in Rubr. 3 Subrubr. 7 30. 000 fl. eingestellt und Rubr. 3 "Böhmisches Landestheater" mit 72658 fl. festgestellt.
Sněm. sekr. Schmidt:
§ 2.
K čís. 3. rubr. 3.
K zprávě zemského výboru 6. 207 sněm. vkládá se na nové úpravy za příčinou požáru v divadle národním suma 30. 000 zl. do rubr. 3, vedlejší rubr 7, a rubrika 3, "české zemské divadlo " stanoví se sumou 72. 658 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Nám. nejv. marš.: Přijat.
Wolfrum: Rubr. 4. Subventionen und Beiträge 8126 fl.
Sněm. sekr. Schmidt: Rubr. 4. Podpory a příspěvky 8126 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Nam. nejv. marš.: Přijat.
W o l f r u m: Rubr. 5. Militärstiftung 1741 7 fl.
Sněm. akt. Schmidt: Rubr. 5. Vojenská nadání 17417 zl.
Nám. nejv. marš.: Přijat.
Oberstlandmarschall: Angenommen. W o l f r u m: Rub. 6. Erhaltung der Gebäude 1690 fl.
Sněm. akt. Schmidt: Rubr. 6. Zachování budov 1690 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Nam. nejv. marš.: Přijat.
Wolfrum: Rubr. 7. Steuern und Haben 14889 fl.
Sněm. akt. Schmidt: Rubr. 7. Daně a dávky 14889 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Nám. nejv. marš.: Přijat.
Wolfrum: Rubr. 8. Rechtauwaltschaft 200 fl.
Sněm. akt. Schmidt: Právní zastupitelstvo 200 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Nám. nejv. marš.: Přijat.
Wolfrum: Rubr. 9. Geschichte Böhmens entfällt.
Rubr. 10. Passivinteressen entfällt.
Rubr. 11. Pensionen für Beamte, Professoren und Diener 540 fl.
Sněm. sekr. S ch m i d t; Rubr. 9. Dějepis český odpadá.
Rubr. 10. Úroky pasivní odpadá. Rubr. 11. Výslužné úředníkům, professorům a sluhům 540 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Wolfrum: Rubrik 12. Pensionszulage entfällt.
Rubr. 13. Pensionen für Witwen 3690 fl.
Sněm. sekr. Schmidt: Rubr. 12. Přídavky k výslužnému odpadá.
Rubr. 13. Výslužné vdovám 3690 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Wolfrum: Rubr. 14. Erziehungsbeiträge 313 fl.
Sněm. sekr. Schmidt: Rubr. 14. Vychovací příspěvky 313 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen. Wolfrum: Rubr. 15. Provisionen 102 fl.
Sněm. sekr. Schmidt: Rubr. 15. Provise 102 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen. Wolfrum: Rubr. 16. Gnadengaben 4603 fl.
Sněm. sekr. Schmidt: Rubr. 16. Dary z milosti 4603 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Wolfrum: Rubr. 17. Abfertigungen und Konduktquartale,
Rubr. 18. Verschiedene Ausgaben entfallen.
Sněm. sekr. Schmidt: Rubr. 17. Odbytné a kvartál konduktni a
Rubr. 18. Rozličné výlohy odpadají.
Wolfrum:
Art. 6.
Bubenčer Fond. Rubr. 1. Besoldungen 1620 fl.
Sněm. sekr. Schmidt: Článek 6.
Fond bubenečský. Rubr. 1. Služné 1620 zl.
Oberstlandrnarschall: Angenommen. Wolfrum: Rubr. 2. Löhnungen 920 fl.
Sněm., sekr. Schmidt: Rubr. 2. Mzdy 920 zl.
Oberstlandmarschall. Angenommen. Wolfrum:
§ 3.
Z. Z. 22. Rubr. 4.
In Erledigung des LAB. Z. 75 wird dem nach einer 49jährigen Dienstzeit pensionirten Parkgärtner Georg Braul eine jährige Personalzulage von 100 fl. bewilligt und Rubrik 4. "Personalzulagen" mit 100 fl. eingestellt.
Sněm. sekr. Schmidt:
§. 3.
K čís. 22, rubr. 4.
K zprávě zemského výboru číslo 75 povoluje se zahradníku Jiřímu Braulovi, jenž po 49leté službě dán byl do výslužby, osobní přídavek ročních 100 zl. a rubrika 4, "přídavky osobní", vkládá se v rozpočet sumou 100 zlat.
Oberstlandmarschall: Angenommen. Wolfrum: Rubr. 3. Pensionen 900 fl.
Sněm. akt. Baretta: Rubr. 3. Výslužné 900 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen. Wolfrum: Rubr. 4. Personalzulagen 100 fl.
Sněm. akt. Baretta: Rubr. 4. Přídavky osobní 100 zl.
Oberstlandmarschall. Angenommen. Wolfrum: Rubr. 5. Emolumente 234 fl.
Sněm. akt. Baretta: Rubr. 5. Případky 234 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen. Wolfrum: Rub. 6. Beiträge 42 fl.
Sněm. akt. Baretta: Rubr. 6. Příspěvky 42 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Wolfrum: Rubr. 7. Erhaltung der Gebäude und Parkanlagen 10661 fl.
Sněm. akt. Baretta: Rubr. 7. Zachování budov a sadů 10661 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen. Wolfrum:
§ 4.
Z. Z. 26. Rubr. 8.
In Erledigung des LAB. Z. 111 werden die Ausgaben für bereits gemachte Herstellungen im Parke im Betrage von 1530 fl. nachträglich genehmigt, die im Beriete Z. 111 näher bezeichneten Neuherstellungen im Gesammtbetrage von 32. 978 fl. bewilligt und Rubrik 8.,, Herstellung neuer Anlagen" mit 34. 508 fl. bestimmt.
Sněm. akt. Baretta:
§ 4.
K čís. 26, rubr. 8.
K zprávě zemského výboru č. 111 schvalují se dodatné výlohy 1530 zlatých za úpravy v sadech již provedené, povolují se další nové úpravy ve zprávě č. 111 naznačené úhrnnou sumou 32. 978 zl., a rubr. 8. "zřízení nových sadů" stanoví se sumou 34. 508 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen. Wolfrum: Rubr. 9. Steuern und Gaben 1772 fl.
Sněm. akt Baretta: Rubr. 9. Daně a dávky 1772 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Wolfrum: Rubr. 10. Diäten und Reisekosten 100 fl.
Sněm. akt. Baretta: Rubr. 10. Diety a cestovné 100 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen. Wolfrum: Rubr. 11. Pauschalien 853 fl.
Sněm. akt. Baretta: Rubr. 11. Úhrnkové platy 853 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen. Wolfrum: Rubr. 12. Provisionen 73 fl.
Sněm. akt. Baretta: Rubr. 12. Provise 73 zl.,
Oberstlandmarschall: Angenommen. Wolfrum: Rubr. 13. Gnadengaben 53 fl.
Sněm. akt. Baretta: Rubr. 13. Dary z milosti 53 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Wolfrum: Rubr. 14. Verschiedene Ausgaben 540 fl.
Sněm. akt. Baretta: Rubr. 14. Rozličné výdaje 540 zl. "
Oberstlandmarschall: Angenommen. Wolfrum: Rubr. 15. Theuerungszulagen 288 fl.
Sněm. akt. Baretta: Rubr. 15. Drahotní příspěvky 288 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen. Wolfrum:
Art. 7.
Landesfond.
Rubr. 1. Landtagsauslagen 104010 fl.
Sněm. akt. Baretta:
Článek 7. Zemský fond. Rubr. 1. Vydání sněmovní 104. 010 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Wolfrum:
§ 5.
Z. Z. 34. Rub. 1.
Der Landesausschuß wird aufgefordert, dem Landtage die Normen zu Beantragen, nach denen die Berechnung der Reisekosten an die LandtagsAbgeordneten fortan stattzufinden habe.
Sněm. akt. Baretta:
§ 5.
K čís. 34, rubr. 1.
Zemskému výboru se nařizuje, aby sněmu navrhnul pravidla, podle nichž mají se na příště účtovati cestovné útraty poslanců zemských,
Wolfrum: Bei dem Abgange einer jeden von dem hohen Landtage genehmigten Norm empfiehlt sich diese Resolution wohl von selbst.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Abg. Wolfrum:
Z. Z. 35. Rubr. 2.
In Rubrik 2 wird in Subrubrik 9 die Post "Beheizungsmaterial" um 200 fl. und die Post h) "Siegelmarken" um 30 fl. ermäßigt, und in Post 14 "Verschiedene Auslagen" der Totalaufwand für Aufbesserung der Bezüge der Diener laut Landtagsbeschluß mit 2. 900 fl. eingestellt.
Rubrik 2, Verwaltungsauslagen werden mit 288. 613 fl. Bewilligt.
Sněm. akt. Baretta:
§ 6.
K čís. 35. Rubr. 2.
V rubrice 2. zmenšuje se ve vedlejší rubrice 9 položka f) za palivo o 200 zl., položka h) za oplatky o 30 zl. a v položce 14 "rozličné výdaje" vkládá se dle usnešení sněmu suma 2900 zl., kterou vyžaduje zlepšení platu služebnictva. Rubrika 2. "správní výlohy stanoví se sumou 288. 613 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Abg. Wolfrum:
§ 7. Z. Z. 36. Rubr. 3.
In Erledigung des L. -A. -B. Z. 135 wird dem Rechnungsrathe Josef Horn Bei seiner Pensionirung eine Personalzulage von 200 fl. jährlich bewilligt, die Pension mit jährlich 2. 100 fl. und die Personalzulage von jährlich 200 fl. in Rubrik 3 eingestellt, und diese Rubrik "Pensionen für Beamte und Diener" mit 41. 260 fl. festgesetzt.
Sněm. akt. Baretta: § 7.
K čís. 36. Rubr. 3.
Vyřizujíc zprávu zemského výboru č. 135 povoluje se účetnímu radovi Josefu Hornovi za příčinou, že byl dán do pense, osobní přídavek 200 zl. ročně, pense ta ročními 2100 zl. a osobní přídavek 200 zl. vkládá se v rubr. 3. a rubr. tato "výslužné úředníkům a sluhům stanoví se sumou 41260 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Abg. Wolfrum: Rubrik 4, Pensionen für Witwen 13. 810 fl.
Sněm. akt. Baretta:
Rubr. 4. Výslužné vdovám 13. 810 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Abg. Wolfrum:
§ 8.
Z. Z. 38. Rubr. 5.
In Erledigung des L. -A. -B. Z. 59 wird der unter Post 22. für Cornelius Lederer eingestellte Erziehungsbeitrag unter den üblichen Bedingungen auf 150 fl. jährlich erhöht und Rubrik 5, "Erziehungsbeiträge" mit 1. 355 fl. eingestellt.
Sněm. akt. Baretta:
§ 8.
K čís. 38. rubr. 5.
K zprávé zemsk. výboru č 59 zvyšuje se v pol. 22. obsažený vychovací příspěvek pro Kornela Lederera pod obvyklými podmínkami na 150 zl. ročně a rubrika 5. "vychovací příspěvky" vkládá se v rozpočet sumou 1355 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen. Abg. Wolfrum: Rubrik 6, Provisionen 110 fl.
Sněm. akt Baretta: Rubr. 6. Provise 110 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Abg. Wolfrum: Rubrik 7, Gnadengaben 2554 fl.
Sněm. akt. Baretta: Rubr. 7. Dary z milosti 2554 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Abg. Wolfrum: Rubrik 8, Abfertigungen und Sterbequartale entfällt.
Rubrik 9, Landesarch. u. Bibliothek 10. 050 fl.
Sněm. akt Baretta: Rubr. 8. Odbytné a kvartál konduktní odpadá.
Rubrika 9. Archiv zemský a knihovna 10. 050 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Abg. Wolfrum: Rubrik 10, Landesgesetzblatt 2. 280 fl.
Sněm akt. Baretta: Rubr. 10. Vydávání zakonníka zemského 2280 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Abg. Wolfrum: Rubrik 11, Sanitätsauslagen 1, 422. 287 fl.
Sněm. akt. Baretta: Rubr. 11. Výlohy zdravotní 1, 422. 287 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen. Abg. Wolfrum:
Z. Z. 44. Rubr. 11.
1. Der Landesausschuß wird aufgefordert, durch Einberufung einer Enquete von Sachverständigen sich die Einsicht zu verschaffen und eventuell dem Landtage Vorschläge zu machen, in welcher Weise, mit schuldiger Rücksicht auf die Anforderungen der Humanität, dem Anwachsen der durch den Landesfond zu bestreitenden Krankenkosten Einhalt zu thun und in welcher Weise hiebei eine wirksame Controle gegen allenfällige Mißbräuche einzuführen wäre.
2. Der Landesausschuß wird aufgefordert, die medicinische Facultät der Prager Universität um ihr Gutachten zu ersuchen, ob die Anwendung der unmittelbar von einem Thiere gewonnenen Lymphe zum Impfen in sanitärer Beziehung entschiedene Vortheile biete, und im Falle dieses außer Zweifel steht, ob nicht im Gesetzgebungswege dahin zu wirken wäre, die ausschließliche Anwendung einer solchen Lymphe anzuordnen.
Sněm. akt. Baretta:
§ 9.
K č. 44, rubr. 11.
1. Zemskému výboru ukládá se, aby svolav enketu znalců přesvědčiti se hleděl a po případě sněmu učinil návrhy, jakým spůsobem dalo by se, aniž by to požadavkům lidskosti na ujmu bylo, zabrániti stálému vzrůstání výloh léčebných z fondu zemského zapravovaných, a kterak by se zavést dala účinná kontrola proti možným zlořádům.
2. Zemskému výboru nařizuje se, aby lékařskou fakultu vysokých škol Pražských požádal o dobré zdání, zdali použití očkovací látky zvířeti přímo odebrané skytá v ohledu zdravotním výhody rozhodné a bylo-li by tomu tak, zda-li by se nemělo cestou zákonodární působiti k tomu, aby k očkování užívalo se výhradně látky takovéto.
Oberstlandmarschall: Angenommen. Abg. Wolfrum:
§ 10.
Z. Z. 45. Rubr. 12. In Rubrik 12 wird Subrubrik 1) um 132. 604 fl. erhöht und mit 2, 630. 435 fl. eingestellt, die Subrubrik 2 mit 15. 340 fl. festgesetzt und Subrubrik 4 mit dem um 15. 000 fl. verminderten Betrage von 300. 000 fl. bestimmt und Rubrik 12 für Volksschulen zu Unterrichtszwecken mit 3. 095. 775 fl. bewilligt.
Sněm. akt. Baretta:
§ 10.
K. č. 45. rubr. 12.
V rubr. 12 zvyšuje se vedlejší rubrika 1. o 132. 604 zl. a vkládá se sumou 2, 630. 435 zl., vedlejší rubrika 2. stanoví se sumou 15. 340 zl. a vedlejší rubr. 4. upravuje se po vypuštění částky 15. 000 zl. sumou 300. 000 zl.
Rub. 12. Na národní školy k účelům vyučovacím 3. 095. 775 zl.
Nejv. marš.: Pan poslanec Adámek má slovo.
Poslanec Karel Adámek:
Slavný sněme!
Království České přispělo v roce 1871 k uhražení schodku nákladu na obecné školy 1, 782. 21, 8 zl. 9 kr. obnosem 360. 252 zl.
Schodek tento vzrostl r. 1881 o 4, 775. 270 zl., příspěvek země na 2, 491. 831 zl. a dle rozpočtu na příští rok vzroste příspěvek tento na 2, 630. 435 zlatých.
Pánové, náklad na obecné školy je na ten čas zajisté nejdůležitější položkou ve vydání zemském, má zajisté důležitý vliv na skládání rozpočtu a je také přirozeno, že při rokování o rozpočtu zemském k nákladům těmto zvláštní zřetel se obrací.
Avšak náklady tyto nesluší toliko absolutně z finančního stanoviska posuzovati, musíť býti posuzovány také relativně, totiž poměrně ku vývoji našeho školství. Při velikém kulturním významu obecné školy není náklad na školy také neproduktivní, každý zlatý na opravdový prospěch školy vydaný vyplácí se úrokem steronásobným, protože obecné vzdělání jest předním zdrojem obecného blahobytu, úhelným kamenem rozkvětu naší samosprávy.
Na školy nemá býti ani groše marně vydáno, ale nemístným spořením nemají býti také paedagogické úspěchy našeho školství nikterak ohrožovány.
Mám za to, že je především potřeba, abychom posuzujíce vydání na školy obecné zaujali toto jedině správné stanovisko. Ve zprávě zemského výboru o poměrech našeho školství obecného za rok 1881 mimo jiné podává se také zevrubné vysvětlení o nevalném výsledku vyhledávání úspor v nákladech na školy a finanční výklady tyto vrcholí v mínění, že není lze při správě při vydání na školy uspořiti tolik, aby schodek, který má uhraditi země, valně byl snížen, že tedy bude potřeba pokoušeti se o to, aby důchody školní, a tedy především školné, byly rozmnoženy.
Na tomto slavném sněme bylo již tolikráte jednáno o úplném zrušení školného, tak že není zajisté potřebí, zásadné o věci samé dnes se šířiti, avšak mám za to, že nežli bychom se mohli odhodlati k takovéto finanční operaci, kterou by našemu obecnému školství byla zasazena rána tak hluboká, že před tím přece musíme se všemožně pokusiti o to, aby pokud lze u vydání na školství, pokud jen lze, rozumně bylo spořeno.
Toliko nepřítel školství obecného by mohl lhostejně k zbytečným a bezúčelným výdajům na školy hleděti a toho nedbati, aby spolu vnitřní úspěchy obecného školství poměrně k nákladu na školství nevzrůstaly.
Mám za to, že nemohu býti viněn z nepřátelství k našemu školství obecnému, když se osměluji pozornosť tohoto slavného sněmu obrátiti k úsporám, jimiž by po mém mínění zájmům školy nižádným spůsobem ujma se nestala, a jimiž by vývoj našeho školství obecného nikterak přerušen nebyl.
Uznávám, že při ukvapeném opravováni a uniformování našeho obecného školství, zvláště v době přechodní bylo u správě škol mnoho peněz zbytečně vydáno, avšak na ten čas jsou již ty žaloby marné, nyní jest na nás, pánové, abychom v těžkých hospodářských poměrech našeho obyvatelstva hleděli, pokud v poměrech nynějších možno, i v těchto nákladech rozumně spořiti.
V hlavní položce vydání na školy, totiž při důchodech učitelův, kteréž jsou na rok 1882 na 6, 552. 831 zl. rozpočítány, není lze velkých úspor docíliti, poněvadž jsou založeny a systemisováuy podle platných zákonů školních a poněvadž nikoho není v tomto slavném sněme, kdo by popíral potřebu toho, aby učitelstvo bylo hmotně samostatné, a který by neuznával toho potřebu, že důchody učitelů musely býti poměrně k našim poměrům živnostenským upraveny.
Nesnadno bude také hájiti úspory takové, jaké se staly na př. konfiskováním kvinkvenálek ubohým podučitelům, poněvadž porušováním práva není lze docíliti úspor jimiž by se nestala valná ujma našemu školství.
Úspor by bylo lze docíliti při remuneracích za vyučování neobligátních předmětů, zvláště němčině při českých školách, jakož i při nákladu za vyučování pracím ručním.
Remunerace za vyučování němčině obnášela při českých školách r. 1874 8415 zl. a náklad ten vzrostl pro rok 1882 již na 98. 300 zl. Remunerace učitelek ručních prací, která obnášela r. 1874 42. 852 zl., rozpočtena jest na r. 1882 na 324. 000 zl.
Pro vyučování neobligátním předmětům bylo při našich školách obecných r. 187-9 324 a na tento rok jest 401 místo systemisovano. Uznávám plnou měrou prospěch vyučování ručním pracím při našich obecných školách a nebudu se dnes šířiti o tom, zdali jest vyučování němčině při našich českých školách obecných prospěšné a důležité, avšak mám za to, že neobligátním předmětům vůbec, jakož i ručním pracím s prospěchem vyučuje se jen tehdáž, když vyučování to jest svěřeno silám úplně k tomu způsobilým a když se vyučování to nesystemisuje proto, aby té neb oné učitelské síle dopomohlo se k remuneraci s tím spojené.
Ručním pracím vyučuje se nyní při 1412 německých a při 1265 českých školách ve venkovských okresích, dosud jest toliko 1371 učitelek pro tento úřad zkoušeno.
Souhlasím s přáním, které vyslovuje zemský výbor, aby veškeré učitelky ručních prací byly zkoušeny, avšak mám za to, že do té doby, dokud naše učitelky ručním pracím budou v témdni vyučovati pouze 4 neb 8 hodin a dokud jim bude remunerace vyměřena pouze i také na 80 zl. ročně, že do té doby ono přání zůstane pouze přáním zbožným a nebude moci býti vyplněno.
Avšak sluší bráti k věcem těmto zřetel, poněvadž vyučování neobligátním předmětům silami nezkoušenými aneb nezpůsobilými nevede k žádnému cíli, ani ku kýženým paedagogickým úspěchům.
Proto mám za to, že by bylo žádoucno, aby se při obecných školách jen tehdáž a tam systemisovalo vyučování neobligátním předmětům i ručním pracím, kde bude pojištěno, že vyučování to bude udělováno silami úplně k tomu kvalifikovanými, jakož i aby remunerace tyto v celé zemi byly vyměřovány dle stejných pravidel a zvláště se zřetelem k těm hodinám, které učitel, jenž má vyučovati neobligátním předmětům, při této škole také předmětům obligátním vyučuje.
Výdaje na školy vzrostly s nepoměrnou rychlostí zvláště nepřipraveným obratem v našem zřízení škol, při němž se nebral zřetel ani k nedostatku učitelů, ani k nedostatečnosti školních budov. Když v prvých letech sedmdesátých ve Francii strana republikánská po bádala vládu k urychlenému reformování obecných škol, odtušil ministr vyučování: "Dříve musíme si vychovati učitele a vystavěti školy!"
Podobné rozumné zásady ovšem při reformování škol obecných u nás šetřeno nebylo. U nás netoliko učitelstvo, nýbrž i obecné školy fabrikovány přímo parou a neblahé toho následky jeví se v tom, že v té době přechodní bylo zřízeno při našich školách množství učitelů, ne přímo dobré kvalifikace, kteří na drahnou dobu budou ještě velkou překážkou zdár ného a prospěšného vývoje našich škol, a že ukvapeným a příliš drahým stavěním budov školních ukládána byla obcím namnoze břemena přímo nesnesitelná.
Jest mi znám případ, že obec po odpočtení subvence, která jí byla na stavbu školy povolena, platila k účelům školním přirážku 650 % (Slyšte!) a ze zpráv úřadních, které zemský výbor sestavuje a vydává, vychází na jevo, že u nás dostoupila školní přirážka v r. 1873 výše 553, r. 1875 550, r. 1876 685 a r. 1877 600%.
Výpomocných sil učitelských působilo při našich obecných školách r. 1878 2524, r. 1880 a 1881 1250 vedle 9427 učitelů zkoušených. Tyto zatímně výpomocné tak zvané síly učitelské zajisté nebyly našim školám k žádnému prospěchu, ale spíše k velké škodě, poněvadž namnoze působením a chováním svým přispěly nejvíce k podrytí vážnosti ctihodného stavu učitelského a podaly hlavní podnět k tomu, že tu a tam proti novým školám odpor se jevil.
Jakkoliv ještě r. 1880 bylo u nás 1250 výpomocných učitelů, přece bylo toho roku systemisováno 356 nových učitelských míst. Nákladem na tyto zatímně učitele se zajisté našemu školství neprospělo.
V zájmu našich škol by bylo, aby se budoucně žádná nová třída při našich obecných školách neotvírala dříve, dokud nebude úplně pojištěno, že bude moci býti obsazena silou náležitě kvalifikovanou, poněvadž výpomocnými silami, které jsou dotirovány 70 až 80% systemisovaného služného učitelů se vychovává jen našemu školství velmi nebezpečný školský proletariát.
(Tak jest!).
Při našich paedagogiích stává 200 zemských stipendií po 100 zl., kterými se mělo svého času působiti ku rozmnožení chovanců a tím ku rozmnožení potřebných sil učitelských.
Uvážíme-li, že r. 1879-80 navštěvovalo naše paedagogia 2263 chovanců, že toho roku 959 abiturientův složilo zkoušku dospělosti, pak poznáme, že během tohoto roku mimořádná potřeba sil učitelských bude uhrazena a že není potřebí, aby mimořádnými prostředky, jako udělováním stipendií zemských, byl i příště dáván podnět k rozmnožené návštěvě našich paedagogií, když není. vyhlídky, že by absolvovaní kandidáti paedagogia mohli nalézti při našich školách místa.
Proto nesouhlasím toliko s obmezením, nýbrž souhlasil bych s úplným zrušením zemských stipendií při našich paedagogiích a mám za to, že by bylo k prospěchu našich zemských financí, kdyby aspoň stipendia ta více nově propůjčena nebyla.
Spojováním správy a řízení škol bylo by lze docíliti úspory při funkčních přídavcích. Dosud jsou případy, že v městech školy obecné a měšťanské, jakkoliv jsou umístěny v stejné budově, mají rozdílné správy.
Mimo to uvádím ještě jiný případ.
V Heřmanovu Městci naléhá zemská školní rada na to, aby byla tamní obecná škola, rozdělena v dívčí a chlapeckou.
Kdyby se stalo po vůli zemské školní rady, pak poměrně malé město Heřmanův Městec bude míti příště tři správy obecné školy, dvě správy českých a jednu správu školy německé. Obec bude muset opatřiti tři byty ředitelům, jaká další vydání zemi a okresu z toho vzniknou, nepotřebuji líčiti.
Při stavbě nových a při rozšiřování stávajících budov školních bylo lze docíliti úspor valných, kdyby se bylo vždy hledělo toliko ku skutečným potřebám a k skutečným poměrům.
Náklady ty byly však, jak povědomo, rozmnoženy pověstným stavebním programem, který ministerstvo vyučování 7. dne měsíce června r. 1873 č. 4816 vydalo, a který po pětiletém namnoze krutém provádění r. 1878 svolenými úlevami téměř na dobro byl odčiněn.
Věci té arciť nyní měniti nelze; avšak mám za to, že by se značné úspory v ohledu tomto i nyní ještě docílily, kdyby dle usnešení, které slavný sněm tuším roku 1876 byl učinil, byly opatřeny a vydány důkladně přepracované normální plány staveb školních, poněvadž by se takovým způsobem vyhnulo mnohým zbytečným nákladům stavebním.
Umírněním těchto nákladů bylo by lze též redukovat subvence, které země k stavbám těmto dává. S míněním zemského výboru, že by bylo lze již nyní dotaci zemskou na subvence ku stavbám školním, pro rok 1882 na 150. 000 zl. rozpočítanou, valně redukovati, souhlasiti nemohu.
Sám zemský výbor ve své zprávě dovozuje, že došlo tolik žádostí o subvence, že bylo možné toliko k nejdůležitějším zřetel vzíti i připomíná, že v Čechách potřebí jest ještě 1000 nových tříd.
Kdyby nyní byla tato dotace na subvence valně obmezena, stalo by se tak především na ujmu chudých obcí, které dosud nenalezly prostředků ku postavení budov školních, jakož i na škodu obcí českých, v kterýchž, jak v tomto zasedání již dovozeno, stavby škol nepoměrně v minulých letech dle potřeby nebyly rozšiřovány.
Stavební náklad však vzrůstá také zřizováním tak zvaných exponovaných exkurrendních stanic školních, kterýmiž se mateřské školy drobí a ohrožují a kterými se proti zájmům paedagogickým a proti duchu našich zákonů školních, ménětřídní, zvláště jedno- a dvoutřídní školy, při nichž jest osmiletá návštěva školní zajisté netoliko břemenem žactvu, ale i velkou obtíží učitelstvu, rozmnožují.
Jakých úspěchů lze docíliti, když se mládež místo v jedné dvoutřídní ve dvou jednotřídních školách, aneb v zimních měsících ve dvou jednotřídních a v letních měsících v jedné dvoutřídní škole vyučuje, nepotřebuji doličovati.
Mám za to, že netoliko z paedagogických, ale i finančních důvodů jest potřebí, aby se rozdrobování mateřských škol pokud lze obmezovalo.
Našimi zákony školními uznána jest vůbec zásada rozděleného vyučování mládeže dle pohlaví.
Obrancové této zásady tvrdí, že toho potřebí jest z příčin mravních, zapomínají však, že do roku 1868 mládež naše byla vyučována společně, aniž by byla propadla spoustě mravní; zapomínají, že veliká většina mládeže haší v jedno-, dvou- a třitřídních školách, jichž jest v Čechách 3727, tedy téměř 90% všech obecných škol, jest vyučována společně, jakož že právě při těchto ménětřídních školách má učitel řešiti nejobtížnější úkoly, že při těchto školách jest mnohem nesnadněji udržeti kázeň, nežli ve školách vícetřídních.
Pánové, když z mravních ohledů společné vyučování mládeže v jedno- až třitřídních školách nepokládá se za nebezpečné, pak skutečně nenahlížím, proč právě při menšině škol vícetřídních mělo by býti zhoubným.
Vím dobře, že tato otázka jest v kruzích odborných otázkou spornou, avšak předce zasluhuje, aby brána byla u vážnou úvahu, a to tím více, poněvadž společným vyučováním mládeže by se usnadnilo otevření vyšších tříd na našich školách měšťanských dívkám, ménětřídní školy by se mohly rozšiřovati ve školy vícetřídní, poněvadž se tím zajisté dá docíliti valných úspor.
(Bravo!)
Náklad okresn. konferencí učitelů obnášel v letech 1871 až 1881 406. 524 zl. 2 l/2 kr. a sice roku 1871 16. 772 zl. 75 kr. a na rok 1882 připadá dle rozpočtu 20. 700 zl.
Zemské konference učitelů stály v r. 1874 9360 zl. 31 kr., v roku 1879 8719 zl. 49 kr. O planosti těchto porad svědčí nejlépe jejich praktické výsledky.
(Výborně!)
Protokoly o okresních konferencích pravídelně předkládají se okr. školní radě a touto zemské školní radě; tato bere obyčejně protokoly ty prostě k vědomosti, vrací je okr. školní radě, která je ukládá do archivu, kde dřímají spánek spravedlivých.
Konference zemské, které stály 18. 000 zl., měly po souhlasném soudu kruhů odborných výsledek pražádný. Proto mám, pánové, za to, že tyto porady učitelské, okresní i zemské bylo by lze a to na prospěch škol i k nemalé úspoře, zrušiti; úkoly jejich bylo by lze snadno přenést na naše okresní a zemské učitelské jednoty, které, kdyby se jim dostalo u příslušných orgánů náležité podpory, by zajisté úkoly