Úterý 18. října 1881

jitel domu č. 579, chtěje svůj majetek okrouhliti, aby mu obec Pražská ponechala ten pozemek, kterého k upravení podle navržené čáry má zapotřebí.                          

Sbor obecních starších usnesl se ve schůzi dne 3. října odbývané také na tom, že skutečně ten pozemek, který měří 32 čtv. sáhů Či 11509 čtv. m. má za navrženou cenu 120 zl. za čtvereční sáh tomu majiteli puštěn býti, tak že by celá cena trhová obnášela 3840 zl. Při té schůzi obecních starších bylo přítomno 64 členů, tak že bylo vyhověno úplně předpisům zřízení obecního pro město Prahu, které předpisuje, že jedná-li se o scizení nemovitého jmění obecního mají přítomny býti 2/3 všech obecních starších; tedy nejméně 60 členů.

Poněvadž cena, která zde byla nabídnuta, jest skutečně okolnostem přiměřená a jelikož také vedlejšímu sousedu pozemek rovněž za tutéž cenu prodán byl a v okolí tom se prodávaly obecní pozemky i za menší cenu, totiž za 90 zl., poněvadž šetřeno předpisů řádu obecního a konečně se zde skutečně jedná jen o upravení ulice velmi žádoucí, komise pro okr. a ob. záležitosti tedy navrhuje, aby sl. sněm v této příčině ráčil se usnésti na zákoně, jenž zní:

K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi dáti povolení obci král. hlav. města Prahy, aby prodati mohla k číslu 579 - II. v Mezibranské ulici pouliční pozemek ve výměře 115. 09 čtv. m. za cenu 3840 zl.

Die Commission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten erlaubt sich den Antrag zu stellen:

Der h. Landtag geruhe folgendes Gesetz zu beschließen.

Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich der Stadtgemeinde der kgl. Hauptstadt Prag die Bewilligung zu ertheilen, zum Besitzstande Nr. C. 579-11. in der Thorgasse eine Gassenarundfläche im Ausmaße von 115. 09 Quadr. Metern um den Kaufschilling von 3. 840 fl. abzuverkaufen.

Nám. nejv. mar š.: Žádá někdo za slovo ?

Wünscht Jemand das Wort?

Wenn das nicht der Fall ist, so Bitte ich die Herren, welche dem Antrage der Commission zustimmen, ihre Zustimmung durch Handerheben auszudrücken.

Prosím pány, kteří jsou pro návrh, netht pozdvihnou ruku.

Berichterft. Dr. Prachenský: Der Titel des Gesetzes lautet:

Gesetz vom........

womit der Stadtgemeinde der kgl. Landeshauptstadt Prag die Bewilligung zur Veräußerung eines Gemeindearundstückes ertheilt wird.

Nápis zákona zní:

Zákon

daný dne. .....

kterým se obci královského města Prahy udílí povolení, aby prodala pozemek obecní.

Nám. nejv. marš.: Prosím pány, kteří souhlasí s tímto nápisem, aby vyzdvihli ruku.

Ich Bitte die Herren, welche dem Gesetzestitel zustimmen, die Hand zu erheben.

(Geschieht. )

Er ist angenommen.

Zpravodaj Dr. Práchenský:

Já bych si dovolil učiniti návrh, poněvadž zákon byl přijat beze změny, by bylo vykonánotřetí čtení.

Ich beantrage, daß der h. Landtag sogleich in die dritte Lesung des oben Beschlossenen Gesetzes eingehe.

Oberstlandmarschall: Ich bitte die Herren, welche dem Vorschlage in 3. Lesung zustimmen, ihre Zustimmung durch Handerheben kund zu geben.

Prosím pany, kteří jsou pro to, aby se třetí čtení vykonalo, by vyzdvihli ruku. (Stane se. )

Der Antrag ist angenommen.

Ich bitte nun die Herren, welche dem Gesetze in dritter LeSung zustimmen, wie es eben vor gelesen wurde, aufzustehen.

Prosím pány, kteří se srovnávají s tím zákonem, aby vstali. (Stane se. )

Der Gesetzentwurf ist einstimmig angenommen.

Nápis zákona jest jednohlasně přijat.

Následuje zpráva komise pro okres. a obec. záležitostí o žádostech za povolení, aby se kmenových jistin vynaložiti smělo k účelům obecně prospěšným.

Es folgt nun der Commissionsbericht der Commission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten um Bewilligung vou Fondscapitalien zu gemeinnützigen Zweckeu.

Berichterst. Abg. Rochlitz: Hoher Landtag !

Die Gemeinde-Vertretungen von Altzetlisch, Bezirk Tachau, Křechoř, Bezirk Kolin, Frauenreith, Bezirk Tachau, Ulliersreith, Nenzetlisch, Innichen, Pirkau, Bernezreith, Schossenreith, Mauthdorf, Kleingropizreith, Wosant, Bezirk Tachan, Holetin, Bezirk Hlinsko, Stolzenhahn, Bezirk Joachimsthal, Nenačowic, Bezirk Unhoscht, Jesničan, Trebositz, Dřič, Metic, Hostowic, Bezirk Pardubitz, Straupitz, Bezirk Saaz-Postelberg, Herrmannsseifen, Bezirk Arnau, Schönbüchel-Rassendorf, Bezirk Rumburg, und Labaut, Bezirk Pfranmberg, stellen Namens und unter Zustimmung der betheiligten FondsMitglieder der Betreffenden Stenergeldfonde das Ansuchen, diese Fondskapitalien in den am Schluße Speziell angeführten Betragen zu gemeinnützigen Zwecken verwenden zu dürfen.

Das Gesetz vom 7. Juli 1864 Bestimmt, daß das Stamm-Vermögen der Steuergeldfonde ungeschmälert erhalten werden soll und nur die Nutzungen dieser Fonde zu gemeinnützigen Zwecken der Fondstheilhaber verwendet werden sollen. Nachdem jedoch gemäß § 6 des Besagten Gesetzes, beziehungsweise § 68, al. 2 der Gemeinde-Ordnung durch einen Beschluß des Landtages selbst die Verkeilung von Stamm-Vermögen Bewilligt werden kann, so fand sich der hohe Landtag Bereits in den Verflossenen Sessionen bestimmt, in mehreren berückstchtigungswürdigen Fallen auch die Bewilligung zur Verwendung von Steuergeldfondskapitalien zu gemeinnützigen Zwecken zu ertheilen.

Sämmtliche 25 Gesuche der genannten Gemeinden und Fondstheilnehmer enthalten die Bitte, die nachstehend ausführlich spezifirten Steuergeldfondskapitalien zu gemeinnützigen Zwecken, und zwar theils zur Bedeckung von Schulbauauslagen, theils zur Anschaffung von Feuerlöschreqnisiten verwenden zu dürfen.

Nachdem sämmtliche Gesuche von den zuständigen Bezirks-Vertretungen befürwortet werden und der Landesausschuß bei allen auf deren Bewilligung anträgt, so stellt die Commission für Gemeinde und Bezirks-Angelegenheiten nach Prüfung der erhaltenen Gesuche in Ubereinstimmung mit dem Landesausschuße den Antrag: Der hohe Landtag wolle Beschließen: Auf Grund des Gesetzes vom 7. Juli 1864, § 6, und der Gemeinde-Ordnung § 68, al. 2, wird den Teilnehmern der nachbezeichneten Steuergeldfonde die Bewilligung zur Verwendung von Stammkapitalien jener Fonde ertheilt, und zwar:

1.    Den Teilnehmern des Steuergeldfondes in Křechoř, Bezirk Kolin, zur Verwendung des Stammkapitales per 724 fl. 60 kr. für Schulzwecte der Gemeinde Křechoř.

2.    Den Teilnehmern des Steuergeldfondes in Altzetlifch, Bezirk Tachau, zur Verwendung der Stammkapitalien per 792 fl. 50 kr. für Schulbauzwecke und zur Anschaffung einer Feuerspritze in der Gemeinde Altzetlifch.

3.     Den Teilnehmern des Steuergeldfondes in Frauenreith, Bezirk Tachau, um Verwendung der Fondskapitalien per 119 fl. 27 1/2 kr. für Schulzwecke.

4.     Den Teilnehmern des Steuergeldfondes in Ulliersreith, Bezirk Tachau, zur Verwendung des Fondskapitals per 100 fl. für Schulzwecke und zur Anschaffung abgängiger Feuerlöschrequisiten.

5.    Den Teilnehmern des Fondes in Neuzetlisch, Bezirk Tachau, zur Verwendung des Fondskapitals per 20 fl. zur Anschaffung von Feuer löschgeräthen.

6.   Den Teilnehmern des Fondes in Innichen, Bezirk Tachau, zur Verwendung des Fondskapitals per 10 fl. zur Anschaffung von Feuerlöschgeräthen in der Gemeinde Innichen.

7.   Den Teilnehmern des Fondes in Pirkau, Bezirk Tachau, zur Verwendung des Fondskapitales per 100 fl. zur Neuanschaffung von Feuerlöschgerathen in der Gemeinde Pirkau.

8.    Den Theilnehmern des Fondes in Bernezreith, Bezirk Tachau, zur Verwendung des Fondskapitales per 93 fl. 47 kr. für Schulzwecke.

9.   Den Theilnehmern des Fondes in Schofsenreith, Bezirk Tachau, zur Verwendung des Fondskapitales per 30 fl. zu Schulzwecken.

10.   Den Theilnehmern des Fondes in Mauthdorf, Bezirk Tachau, zur Verwendung des Kapitales per 95 fl. zur Anschaffung von Feuerlöschrequisiten.

11.   Den Theilnehmern des Steuergeldfondes in Kleingropizreith, Bezirk Tachau, zur Verwendung des Fondskapitales per 50 fl. zur Anschaffung der nothwendigen Löschrequisiten.

12. Den Theilnehmern des Fondes in Wosant, Bezirk Tachau, zur Verwendung des Fondskapitales per 117 fl. 88 1/2 kr. zur Komplettirung der Feuerlöschrequisiten.

13.   Den Theilnehmern des Steuergeldfondes in Holetin, Bezirk Hlinsko, zur Verwendung des Fondskapitales per 3049 fl. 36 kr. zur theilweiSen Deckung der Kosten für das neu zu erbauende Schulhaus in Holetin.

14.   Den Theilnehmern des Steuergeldfondes in Nenačowic, Bezirk Unhoscht, zur Verwendung der Fondskapitalien per 571 fl. 25 kr. herstammend vom Steuergeldfonde des ehemaligen Dominiums Tachlowitz für Schulzwecke.

15.   Den Theilnehmern des Steuergeldfondes in Jesničan, Bezirk Pardubitz, zur Verwendung des Fondskapitales per 980 fl. 37 kr. als Beitragsleistung der eingeschulten Gemeinde Jesničan zum Baue des Schulhauses in Třebositz.

16.   Den Theilnehmern des Steuergeldfondes in Trebositz, Bezirk Pardubitz, zur Verwendung der Fondskapitalien per 613 fl. 51 kr. zu Schulbauzwecken.

17.   Den Theilnehmern des Steuergeldfondes in Stolzenhahn, Bezirk Joachimsthal, zur Verwendung der Fondskapitalien per 330 fl. 59 kr. zum Baue eines Armenhauses in der Gemeinde Stolzenhahn.

18.   Den Theilnehmern des Fondes in Dřič, Bezirk Pardubitz, zur Verwendung des Fondskapitalien per 985 fl. 17 kr. zum Beitrage für den Bait der Kunetitz-Dřičeř Bezirksstraße, wozu die Gemeinden Dříč einen 20% Beitrag zu leisten haben.

19.   Den Theilnehmern des Fondes in Mětic, Bezirk Pardubitz, zur Verwendung der Fondskapitalien per 586 fl. 61 kr. zum Beitrage der eingeschulten Gemeinde Mětic zum Baue des neuen Schulgebäudes in Hostowic.

20.   Den Teilnehmern des Steuergeldfondes in Hoftowic, Bezirk Pardubitz, zur Verwendung der Fondskapitalien per 1355 fl. 9 kr. für Schulbauzwecke der Gemeinde Hostowic.

21.   Den Theilnehmern des Steuergeldfondes in Straupitz, Bezirk Saaz-Postelberg, zur Verwendung der Fondskapitalien per 208 fl. zur Anschaffung von Feuerlöschrequisiten in der Gemeinde Straupitz.

22.   Den Theilnehmern des Steuergeldfondes in Herrmannseifen, Bezirk Arnau, zur Verwendung der Fondskapitalien per 3532 fl. 65 kr. ö. W. als Beitrag zu den Kosten der Herrmannseifen-Polkendorfer Straße, welche die Gemeinde Herrmannseifen zu bauen verpflichtet ist.

23.   Den Teilnehmern des Steuergeldfondes des ehemaligen Dominiums Böhmisch-Kamnitz in der Ortschaft Nassendorf, Bezirk Rumburg, zur Verwendung der Fondskapitalien per 717 fl. 13 kr. für Schulzwecke der Gemeinde Khan, zu welcher die Ortschaft Nassendorf eingeschult ist.

24.   Den Teilnehmern des Gemeinde Elbogen Steuergeldfondes in den Gemeinden Janessen, Putschirn und Taschwitz, Bezirk Karlsbad, zur Devinkulirung der Staatsschuldverschreibung ddto.

1. August 1870, Z. 47414 über 500 fl. und Verwendung zu Schulbeziehungsweise Gemeindezwecken.

25.   Den Teilnehmern des Steuergeldfondes in Labant, Bezirk Pfraumberg, zur Verwendung von Fondskapitalien per 550 fl. ö. W. nom. zur Bezahlung eines Theiles der Gemeindeschuld.

Sněm. akt. Haubner:

Slavný sněme račiž se usnésti takto:

V základě čl. 6. zákona ze dne 7. července 1864 a čl. 68. odst. 2. řádu obecního dává se podílníkům níže uvedených kontribučenských fondů peněžných dovolení, aby s kmenovými kapitály těch kterých fondů naložili jak následuje;

1.   Účastníkům kontribučenského fondu peněžného v Křečhoři (v okresu Kolínském) k vynaložení kmenovního kapitála 724 zl. 60 kr. k účelům školským obce Křečhoře.

2.   Účastníkům kontribučenského fondu peněžného v Starém Sedlišti (v okresu Tachovském) k užití kmenovních kapitálů 792 zl. 50 kr. na stavby školské a na zakoupení stříhačky v obci Starém Sedlišti.

3.   Účastníkům kontribučenského fondu peněžného ve Frauenreitu (v okresu Tachovském) k obrácení kmenovních kapitálů 119 zl. 27 1/2 kr. k účelům školským.

4.   Účastníkům kontribučenského fondu peněžného v Oldřichově (v okresu Tachovském) k vynaložení kmenovního kapitálu 100 zl. k účelům školským a na zakoupení scházejícího náčiní hasičského.

5.     Účastníkům kontribučenského fondu v Novém Sedlišti (v okr. Tachovském) k obrácení kmenovního kapitálu 20 zl. na zjednání náčiní hasičského pro obec Nové Sedliště.

6.      Účastníkům kontribučenského fondu v Innichenu (v okresu Tachovském) k obrácení kmenovního kapitálu 10 zl. na zakoupení náčiní hasičského v obci Innichenu.

7.      Účastníkům fondu kontribučenského v Pirkově (v okresu Tachovském) k vynaložení kapitálů kmenovních 100 zl. na zakoupení nového náčiní hasičského v obci Pirkově.

8.     Účastníkům kontribučenského fondu v Pernolci (v okresu Tachovském) k obrácení kmenovního kapitálu 93 zl. 47 kr. k účelům školským.

9.      Účastníkům fondu kontribučenského v Částkově (v okresu Tachovském) k užití kmenovního kapitálu 30 zl. r. m. k účelům školským.

10.     Účastníkům kontribučenského fondu peněžného v Mauthdorfu (v okresu Tachovském) k obrácení kapitálu 95 zl. r. m. na zjednání hasičského náčiní.

11.     Účastníkům fondu v Rapotíně Malém (v okresu Tachovském) k vynaložení kmenovního kapitálu 50 zl. na zakoupení potřebného náčiní hasičského.

12.     Účastníkům kontribučenského fondu peněžného v Bažantově (v okresu Tachovském) k užití kmenovního kapitálu 117 zl. 88 1/2 kr. na doplnění náčiní hasičského.

13.     Účastníkům kontribučenského fondu peněžného v Holetíně (v okresu Hlinském) k obrácení kmenovních kapitálů 3049 zl. 36 kr. na částečné uhražení výloh, jež stavba nové školy v Holetíně státi bude.

14.     Účastníkům kontribučenského fondu peněžného v Nenačovicích (v okr. Unhoštském) k vynaložení kmenovních kapitálů 571 zl. 25 kr. v. m. pocházejících z kontribučenského fondu peněžného bývalého panství Tachlovického, k účelům školským.

15.     Účastníkům kontribučenského fondu peněžného v Jesenčanech (v okr. Pardubickém) k obrácení kmenovních kapitálů 980 zl. 37 kr. r. m. na příspěvek školou přidělené obce Jesenčan k stavbě školní budovy v Třebosicích.

16. Účastníkům kontribučenského fondu peněžného v Třebosicích (v okr. Pardubickém) k vynaložení kmenovního kapitálu 613 zl. 51 kr. r. m. na stavby školské.

17. Účastníkům fondu kontribučenského v Štolzenhahnu (v okr. Jáchymovském) k obrácení kmenovních kapitálů 330 zl. 59 kr. na stavbu chudobince v obci Stolzenhahnu.

18.    Účastníkům fondu kontribučenského v Dříteči (v okresu Pardubickém) k vynaložení kmenovních kapitálů 985 zl. 17 kr. na příspěvek k stavbě okresní silnice z Kunětic do Dříteče, k čemuž obec Dříteč povinna jest přispěti dvaceti percenty.

19.    Účastníkům kontribučenského fondu peněžného v Měticích (v okresu Pardubickém) k obrácení kmenovních kapitálů 586 zl. 61 kr. r. m. na příspěvek školou přivtělené obce Mětické k stavbě nové školní budovy v Hostovicích.            

20.    Účastníkům kontribučenského fondu peněžného v Hostovicích (v okr. Pardubickém) k obrácení kmenovních kapitálů 1355 zl. 9 kr. k účelům stavby školské v Hostovicich.

21.     Účastníkům kontribučenského fondu peněžného v Stroupeči (v okresu Žatecko-Postoloprtském) k vynaložení kmenovních kapitálů 208 zl. na zjednání hasičského náčiní pro obec Stroupeč.

22.    Účastníkům kontribučenského fondu peněžného v Sejfách (v okresu Hostinském) k obrácení kmenovních kapitálů 3532 zl. 65 kr. r. m. na příspěvek k nákladu na silnici ze Sejf do Polkendorfu, kterou obec Sejfy povinna jest vystavěti.

23.    Účastníkům kontribučenského fondu bývalého panství Česko-Kamenického v místě Helách (v okresu Rumburském) k vynaložení kmenovních kapitálů 717 zl. 13 kr. k účelům školským obce Kyjova, ku které osada Hely školou přidělena jest.

24.     Účastníkům kontribučenského fondu peněžného obce Loketské v obcích Janessen, Putschirn a Taschwitz (v okr. Karlovarském) k vyvadění státního dlužního úpisu ze dne 1. srpna 1870, č. 47414, na 500 zl. a k vynaložení částky té k účelům školským a pokud se týče obecním.

25.    Účastníkům kontribučenského fondu peněžného v Labuti (v okresu Přimdeckém) k vynaložení kmenovního kapitálu 550 zl. nom. na zaplacení části dluhu obecního.

Nejv. marš.: Žádá někdo za slovo? Wünscht Jemand das Wort? Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.                      

Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.

(Geschieht. )

Der Antrag ist angenommen.

Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Grundbesitzer des Bezirkes Pisek um Erlassung einer Auslegung der

§§ 12, 21, 69, 70 der G. O.

Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva komise pro obecní a okresní záležitosti o žádosti rolníků z okresu Píseckého za vydání výkladu článků 12., 121. b) a 70. řádu obecního.

Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist der H. Landtagsabgeordnete Dr. Žák.

Zpravodaj Dr. Žák: Slavný sněme!

Dne 29. září t. r. pod č. 93 byla podána slavnému sněmu petice, jejížto hlavní obsah jest tento:

Obecní zřízení pro království České uznává a stvrzuje starobylá práva a zvyky a zaručuje jim zákonné ochrany. Až po nynější dobu zachovala se v českých osadách práva záležející v požívání, užívání a podílubraní z užitku nemovitých majetností, které od samého základu osad jich zakladateli k tomu cíli, by jim takovýto v pospolném osadním životě potřebný požitek nesly v celkovém společném majetku ponechány, na čemž aneb k podobným společným hospodářským potřebám zřízeny byly a v tom stavu a způsobu až posaváde se zachovaly. Práva tato záleží ve společném a podílném, užívání majiteli posavad stávajících starousedlostí buď přímo dle obyčejného na ně připadajícího podílu, neb v společném užívání lesů, luk, pastvin, pastýřských a kovářských obydlí a dílen pro hospodářskou potřebu zřízených. Při zřízení Josefinského katastru byly tyto nemovitosti co obecní majetek zapsány. Právo starousedlých gruntovníků k nim bylo dle náhledu petice zákonodárně takto zamčeno:

a)  Patentem ze dne 5. listopadu 1768 bylo nařízeno, že společné pastviny na díly rozděleny a každému majetniku některé usedlosti po dílu ku vzdělání v pole přiděleny býti mají a že jistá část se pro společné pasení ovcí těchto majitelů ponechati má, čím, jak petice tvrdí, právní nárok na požitkové právo dotyčných nemovitostí uznán a stvrzen byl.

b)  Patentem ze dne 31. srpna 1770 § 3. bylo ustanoveno, že domkáři a podruzi, jež právo měli za poplatek dobytek na dotyčných pastvinách pásti, mají míti právo toto i na dále, pokud poplatek platí, a tím prý prokázáno jest, že starousedlí gruntovníci měli právo neobmezené, ostatní však občané za používání pastvin poplatek odváděti museli.

c) Nejvyšším ustanovením ze dne 12. prosince 1846 bylo povoleno, že se může vynaložiti obecního jmění na výkupy robot a desátku, čím úplné právo starousedlých gruntovníků k obecnímu majetku uznáno bylo, an jen rolník v obci robotou a desátkem povinován byl.

d) Obecným zákonníkem občanským jsou každému zaručena práva, která po čas zákonem vyměřený užíval, co práva jemu příslušná.

e) Obecním zřízením zemským (vlastně obecním zřízením pro království České) ze dne 16. dubna 1864 § 12 jsou tato práva požitková uznána a zaručena, v § 70. téhož zákona jest toto požitkové právo dosavadním poživatelům na základě dosavadních obyčejů zaručeno a majetnost, z níž právo toto plyne, obecním majetkem ve smyslu § 288 obec. z. obč. nazvána a prohlášena.

V petici uvádí se dále, že vzdor veškerým těmto zárukám a zákonnitým předpisům právo toto od okresních výborů se neuznává, že okresní výbory při rozhodování o oprávněnosti těchto požitkových práv jsou stranou proti tomu právu stojící a zároveň rozhodujícími sbory, že nešetří příslušné po zákonu obce, že § 12. a 70. ob. zřízení převrácený výklad dávají, § 288. ob. z. obč. popírají a překrucují, že právo toto ve více případnostech obcím, jež práva toho dostatečně hájiti nedovedly, zrušeno bylo, kdežto právo toto ve více případech zemským výborem uznáno, stvrzeno a v platnosti zachováno bylo, tak zejména rozhodnutím ze dne 15. května 1867, č. 6412, bylo obci Krči doznáno a schváleno právo požitkové tamnějších starousedlých gruntovníků k obecní kovárně, pastoušce a jisté pozemnosti, an zjištěno bylo, že zmíněného majetku starousedlí od nepamětných dob užívali. C. k. správní soudní dvůr uznal prý v jistých případech oprávněnost k těmto požitkům jen potud, pokud takové poživatelé sami přímo užívají, nepřímé užívání, jako kováren a pastoušek, c. k. správní soudní dvůr zavrhl, čímž prý zákon porušen byl. Tím prý byly v osadách třenice, nesváry, spory a nepořádky na denní pořádek uvedeny, jichž příčinu, jak petice za to má, v nejasném výměru: co jest obecní jmění a co obecní statek, hledati dlužno.

Okresní výborové hledí prý toho využitkovati, neberou žádného zřetele na dosavadní obyčeje, opírají se o zájmy katastrální, v nichž majetnosti dotyčné obci přivlastněny jsou a prohlašují majetnosti ty šmahem co obecní jmění.

Na doklad toho uvádí se usnešení okresního zastupitelstva Píseckého ze dne 1. června 1881, jímž, a sice jak se tvrdí, dvěma hlasy proti dvěma, kovárna a pastouška v Mladoticích za obecní jmění prohlášeny byly, ačkoliv komisí vyhledáno bylo, že tamní občané za své peníze, svým nákladem obě vystavěli, vydržovali a do toho času užívali.

Dle tvrzení petice uráží tento neblahý poměr veškeren právní cit, působí neblahé poměry, jest samému zákonodárství na odpor, a proto žádají občané okresu Píseckého dne 14. června 1881 v shromáždění lidu přítomní, by sněm cestou zákonodárnou dal §§ 12., 31., 69. a 70. obecního zřízení potřebný výklad a doplněk s určitým naznačením, co jest dle smyslu tohoto zákona obecní jmění a co obecní statek, dále by práva požitková, jež v § 12. ob. zříz. se vypočítávají, se ve své moci zachovaly a přesně vyznačily, konečně by spory o práva tato na pořad práva řádného z té příčiny přenešeny byly, poněvadž okresní výborové nemají potřebných pomůcek k řádnému vyšetření tak důležitých sporů a an se při nich žádoucí nestrannosti postrádá.

Komise pro obecní a okresní záležitosti nemůže vůči zde věrně citovanému obsahu petice schvalovati, že shromáždění lidu v Písku dne 17. června 1881 odbývané okresním výborům všeobecně vytýká strannost, překrucování zákona a věci podobné a že také c. k. správnímu soudnímu dvoru porušení práva za vinu klade.

Co se pak jednotlivých, v petici ovšem jen připomenutých rozhodnutí těch kterých sporů tkne, nemůže komise pro okresní a obecní záležitosti o jich správnosti neb nesprávnosti žádný úsudek projeviti, an jí stav věcí úplně neznámý jest. Ostatně by také slavnému sněmu o těchto věcech rozhodování nepříslušelo.

Avšak tolik jest jisto, že spory o tak zvané obecní pozemky tak rozmanité jsou, že není všeobecného pravidla, dle kterého by tyto různé případy rozhodnuty býti mohly.

A právě v tom leží dle náhledu komise omyl, jehož se dopustilo shromáždění lidu dne 14. června 1881 v Písku odbývané, majíc za to, že užitek z obecního statku vždy a všude přisluší tak zvaným starousedlým gruntovníkům (rustikalistům).

Komise nechce a nemůže rozebírati, zda-li v petici částečně nesprávně citované zákony onen smysl mají, jaký se jim tam přikládá, musí však k tomu poukázati, že pak-li k petici mimo jiné užitků z obecního statku také z důvodů vydržení dle obecného občanského zákonníka dovolává, právě tím na srozuměnou dává, že jde o právo soukromé, které, jak se samo sebou rozumí, leží mimo obor zřízení obecního, nenáleží do kompetence sl. sněmu, a které, pokud pochybné jest, rozhodnouti a přisouditi může toliko soud.

Žádá-li tedy petice, by sl. sněm §§. 12., 21., 69. a 70. obec. zříz. dal výklad a doplněk, tedy nevidí se komisi potřeba toho, poněvadž paragrafy tyto tak jasné jsou, jak věc sama, o kterou jde, dovoluje.

Zádá-li pak petice dále, by dal sl. sněm výklad a doplněk, co dle smyslu obecního zřízení jest jmění obecní a co statek obecní, tedy sluší uvážiti, že pojmy tyto ustanoveny jsou obec. obč. zákonníkem, že není nutno, ba ani rádno, na nich něco měniti, aneb jim výklad dávati a že předměty obec. obč. zák. se týkající leží mimo kompetenci slavného sněmu.

Že se práva požitková, pokud skutečně prokázána jsou, ve své moci zachovati mají, o tom, vzhledem k ustanovením v petici samé citovaných paragrafů obecního zřízení ani té nejmenší pochybnosti býti nemůže, a že správy a tak zvané obecní pozemky, pak-li cestou administrativní konečného rozhodnutí nenajdou aneb rozhodnutím některá strana zkrácena se býti vidí, pořadem práva se provádějí, o tom zajisté nikdo nepochybuje.

Proto činí komise pro okresní a obecní záležitosti návrh:

Slavný sněme račiž o žádosti rolnictva okresu Píseckého za vydání výkladu §. 12., 21., 69. a 70. obecního zřízení přejíti k dennímu pořádku.

Die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten beantragt:

Der hohe Landtag wolle über das Gesuch der Grundbesitzer des Bezirkes Pisek um Erlassung einer Interpretation der §§. 12, 21, 69 und 70 der Gemeinde zur Tagesordnung übergegehen.

Oberstlandmarschall: Zu dieser Vorlage hat Sich zum Worte gemeldet der Herr L. -Abg. Karl Max Graf Zedtwitz.

Ich ertheile ihm daS Wort.

Abg. Karl Max Graf Zedwitz:

Hoher Landtag!

Die vorliegende Petition Scheint ihren Grund darin zu haben, daß die Stadtgemeinde Pisek und überhaupt der Piseker Bezirk einen Besitz ihr Eigenthum nennt, über dessen Natur sie sich nicht ganz klar zu sein scheint.

Deswegen richtet sie eben eine Petition an den hohen Landtag um Klarsiellung. Ueber die Natur dieses Besitzes hier sich auszusprechen, resp. eine Interpretation der betreffenden §§ zu geben, kann wohl nicht Aufgabe des h. Landtages sein.

In dieser Richtung bin ich mit dem Antrage der Bezirkscommission vollständig einverstanden: nämlich auf Uebergang zur Tagesordnung.

Ich möchte jedoch bei dieser Gelegenheit auf einen jener vielen Uebelstände hinweisen, welche heute in vielen unserer Gemeinden bestehen.

Es ist dieser Uebelsiand der Abgang, der Mangel eines jeglichen Gemeindevermögeninventars.

Viele unserer Gemeinden besitzen ein Vermögen; aber sie besitzen keinen Ausweis über dasselbe, sie sind sich dessen vielleicht gar nicht bewußt, daß eben Gegenstände ihr Eigenthum sind, von denen sie eine Nutzung haben könnten, von denen sie eine Rente ziehen könnten, was bei den heutigen Auslagen und häufig nothwendigen Ausgaben, die die Gemeinden haben, höchst wünschenswerth, ja höchst nothwendig wäre.

ES entwickeln sich weiter aus diesem Unbewußtsein über das Gemeindevermögen Gebräuche und Uebelftände, verwickelte Rechtsfälle, welche späterhin - wie es auch bei der Gemeinde Pisek der Fall ist - zu Prozessen und anderen Streitigkeiten der Gemeinde vielfach Veranlassung geben, die vermieden worden wären, wenn Bei Zeiten darauf gesehen werden möchte, daß eben ein ordentliches Vermögens-Inventar von der Betreffenden Gemeinde hergestellt wird.

Es hat allerdings der L. -A. vor einigen Jahren an Sammtliche Bezirksvertretungen einen Erlaß herausgegeben, in welchem er dieselben auffordert, nebst den jährlichen Gemeinde-Rechnungen auch die Vermögensinventare von Seiten der Gemeinden zu verlangen.

Dieser Erlaß ist in den Bezirks-Vertretungen zur Verhandlung gekommen, er ist den Gemeinden mitgetheilt worden, und wurde von den Gemeinden zur Kenntniß genommen, -- aber die Vermögensinventare fehlen heute in sehr viel Bezirksvertretungen noch zur Ganze und sind nicht beschafft worden.

Anläßlich der neuen Grundbücher hat es sich herausgestellt, daß, wo keine Gemeindevermögensinventare waren, dieselben jetzt, - wenn auch in Sehr verkürzter Form manchmal durch die theilweise Inanspruchnahme von Seiten der angranzenden Gemeindemitglieder u. s. w. eine gewisse Vorschreibung erhielten.

Und ich glaube, es wäre da der Moment gekommen, wo eine Erneuerung dieses Erlasses und zwar unter direkter Hinweisung auf die unbedingte Nothwendigkeit, daß die Gemeinden ein Vermögensinventar jetzt den autonomen, ihnen übergeordneten Behörden, also den Bezirksbehörden abzuliefern haben, am Platze wäre.

Und ich erlaube mir, zwar nicht einen Antrag zu stellen, aber hier im hohen Landtage dem Wunsch Ausdruck zu geben, daß der Landesausschuß dieser Angelegenheit seine volle Anfmerksamkeit zuwenden möge.

Oberstlandmarschall: Wünscht noch Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Přísedící zemsk. výb. Dr. Škarda: Prosím.

Nej. v. marš.: Pan Dr. Škarda má slovo.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP