(Rufe im Centrum: "Sehr logisch!" Heiterkeit. )

Denn ich sage ja eben, zur Beurteilung einer so hochwichtigen Institution ist die historische Entwicklung zu kennen sehr nothwendig. (Bravo! Sehr richtig !) Wenn ich dieses Jahrhundert, welches dazwischen liegt, in Betracht ziehe, und wenn Sie, meine Herren, mir hiebei folgen, so können Sie wenigstens dermal, wo der Anzahl von Null Böhmischen Schulen eine so ungeheuere Anzahl böhmischer Schulen in der Gegenwart gegenüber steht, nicht mehr über Germanisation klagen.

(Bravo! Sehr richtig!)

Das Volksschulwesen hat seit den constitutionellen Zeiten einen Aufschwung genommen, der lebhaft Begrüßt worden ist, wenn auch im Anfang nicht von der Böhm. Bevölkerung.

Das Jahr 1869 ist abermals ein Markstein in der Entwicklung des Böhmischen Volksschulwesens und wenn man den heutigen Zustand mit Ziffern Beleuchten will, so glaube ich, muß man anknüpfen - und das ist die geringste Forderung, die man stellen kann - an den Zustand, wie er im Jahre 1870 sich vorgefunden hat und wie er übernommen worden ist von der durch die neuen Schulgesetze eingesetzten Schulbehörde.

Nun, im Jahre 1870 - und es sind das amtliche Ziffern, die ich mittheile -- bestanden in jenen Landestheilen, welche dermalen deutsche Schulbezirke einnehmen, 1678 Schulen mit 2562 Klassen und in jenen Landestheilen, welche dermalen böhmische Schulbezirke einnehmen, 2147 Schulen mit 3556 Klassen.

Dazu muß ich aber Bemerken, daß die Schulen in jenen Landestheilen, die dermalen von den böhmischen Schulbezirken eingenommen werden, nicht alle mit Böhmischer Unterrichtssprache eingerichtet, sondern größtenteils utraquistischer Natur waren, in manchen Distrikten auch deutsch waren. Aber ich nehme an, daß alle diese Schulen im Jahre 1870 böhmische Unterrichtssprache hatten und frage: Was haben wir seit dem Jahre 1870 für eine Vermehrung auf der einen Seite und auf der andern Seite. Ich Bitte nur immer im Auge zu behalten, daß diese Ziffern vom Jahre 1870 denn doch immer den Schlüssel Bilden müssen zu den Verhältnißziffern für eine gerechte Vermehrung der einzelnen Schulen nach Nationalitaten, und da stellt sich nun folgendes heraus: der Zuwachs an deutschen Schulklassen seit dem Jahre 1870 (ich sage nicht Schulen, denn die Vermehrung wird Besser getroffen mit Schulklassen) Beträgt 1623; es wurden also seit 1870 - 1623 deutsche Schulklassen errichtet, letzt sollte man glauben, weil immer von Unterdrückung, Ungerechtigkeit u. s. w. gesprochen wird, daß viel weniger böhmische Schulen errichtet worden wären, dem ist nicht so, sondern es wurden 2012 böhmische Schulklassen errichtet.

(Rufe links: Hört! Hört! Im Centrum: Pro kolik let ? Das ist doch wenig!)

Oberstlandmarschall (läntet): Ich Bitte, keinen in der Versammlung zu unterbrechen.

Ldtgs. -Abg. Dr. Schlesinger (fortfahrend): Nun ich kann den Herren Unterbrechern auch noch mit anderen Gründen dienen, welche die Verhältnißziffer, weil die angeführten Gründe ihnen noch nicht zureichen, gewiß erklären werden, und da werden auch die Herren aus dem Centrum mir beistimmen. Ich habe schon gesagt, daß zur glücklichen Durchführung einer Culturinstitution nicht bloß hinreicht das gute Gesetz; da ist nicht Bloß hinreichend, daß ein guter Wille bei den Betreffenden Behörden vorhanden ist; es gehört auch der gute Willen der Bevölkerung dazu (Bravo! Bravo!) und meine Herren, das können Sie nicht läugnen, daß beim erscheinen des Schulgesetzes im Jahre 1869 und bei seiner Aktivirung durch eine Reihe von Jahren die böhmische Bevölkerung der Durchführung dieses Gesetzes gegenüber Opposition gemacht hat (Ganz richtig !) und daß diese Opposition von den Herren Abgeordneten insofern unterstützt wurde, als sie eine Abstinenz von jeglichem öffentlichen politischen Leben beobachteten. (Rufe: Sehr wahr !) Ja wenn nun da in dieser Zeit der sterilen Passivität, wenn da das böhmische Volksschulwesen vielleicht - ich weiß das nicht, ich kenne nur die anderen Ziffern- in geringerem Maße kultivirt worden ist als das deutsche, wobei ich bemerken muß, daß die deutsche Bevölkerung mit größter Sympathie und Opferwilligkeit diesen Gesetzen entgegengekommen ist (Bravo ! Oho ! im Centrum), dann dürfen Sie, meine Herren, nicht den Landesausschuß, dann müssen Sie sich selbst dafür verantwortlich machen. (Stürmisches Bravo !) Eines ist mir aufgefallen von Seite des Herrn Vorredners, die Hervorhebung, daß die böhmische Bevölkerung so und so viel mehr zu zahlen hatte ich habe die Ziffern nicht verfolgt - als die deutschen Schulbezirke zahlen.

Dem gegenüber möchte ich nur die Verhältnißzahl des Schulgeldes, die von böhmischer und von deutscher Seite gegeben wird, anführen; da stellt sich denn heraus, daß per Kopf auf ein deutsches Schulkind 2 fl. entfällt, auf ein böhmisches Schulkind dagegen 1 fl. 87 kr. Wenn ich nun aus den angeführten Gründen nicht in der Lage bin, das Verhältniß von 2: 2 zuzugeben und in Folge dessen auch nicht in der Lage bin, den Čelakovský´schen Antrag zu akzeptiren, weil ich ihn in Seinem innersten Motive nicht für Berechtigt halte, so kann ich um so weniger auf denselben eingehen, wenn ich mir seine Einzelheiten ansehe. Da hat mich nun der Herr Berichterstatter der Majorität der Auseinandersetzungen überhoben, weßwegen nicht nöthig ist, auf die Einzelheiten besonders einzugehen und ich will nur einen Punkt hervorheben. Wenn ich für meine Person mich vielleicht damit befreunden könnte, daß die Anzahl derjenigen, welche aus dem Lehrerstande entnommen werden soll, um in den Landesschulrath einzutreten oder die Anzahl derjenigen, welche von Seite des hohen Landtages, beziehungsweise des Landesausschußes zu wählen sind, vermehrt werden soll, nimmer, hoher Landtag! könnte ich mich einverstanden damit erklären, daß die Landeshauptstadt Prag 2 Deputirte in den Böhmischen Landtag entsenden soll. (Bravo !) Die Herren werden es mir und uns nicht übel nehmen, wenn wir in die dermalige Vertretung der Landeshauptstadt nicht unser volles Vertrauen setzen und wenn wir es hier aussprechen, daß wir nicht die Ueberzeugung haben, daß in nationalen Sachen die Prager Stadtvertretung jene Objectivitat Besitze, welche wünschenswerth wäre von unserem Standpunkt. (Sehr gut!) Insbesondere glaube ich, ist diese Objectivität nicht zu finden in allen Angelegenheiten, welche die Schule betreffen.

Meine Herren, die wenigen deutschen öffentlichen Volksschulen Prags mußten in buchstäblichem Sinne des Wortes erkämpft werden (Oho ! im Centrum, links und rechts: Bravo!), erkämpft werden mit Hilfe aller möglichen Factoren (Rufe: Sehr wahr!) und sie sind gegenwärtig nicht zureichend.

Vor kurzer Zeit bestand ein Monstrum von einer deutschen Volksschule, welche nicht weniger als 3000 Schulkinder zahlte (Hört!) und daß die gegenwartige Anzahl von deutschen Schulen in Prag noch immer nicht ausreichend ist (Oho ! im Centrum), beweist die Ueberfüllung und die große Anzahl von 23 dentschen Privatvolksschulen, welche aus Privatmitteln erhalten werden müssen.

Und so frage ich weiter: Gibt es denn in der großen Stadt Prag, in der denn doch auch noch einige Deutsche wohnen, (Sehr gut !) auch nach der letzten Volkszählung (Heiterkeit) gibt es da einen einzigen deutschen Kindergarten, welcher aus städtischen Mitteln erhalten wird, gegenüber der großen Anzahl von Böhmischen Kindergärten, welche aus städtischen Mitteln erhalten werden ?

(Hört ! Hört !)

Ja, freilich deswegen nicht, weil wir ihn gesetzlich nicht erzwingen können.

(Sehr gut ! Bravo !)

Nun, auch mit den sonstigen pädagogischen Ansichten, welche im Schöße des Stadtrathes obwalten, und die heute in einzelnen Rednern Ver theidiger gefunden haben - zu meiner großen Verwunderung, muß ich sagen - können wir Deutsche uns nicht einverstanden erklären. Ich erinnere nur an den großen Berühmten Ausspruch von der Verkuppelung der Geister, (Bravo! Bravo!) welche entstehen soll in der deutschen Volksschule, wenn Kinder Böhmischer Eltern sie besuchet.

(Sehr gut ! )

Ich erinnere an das vehemente Besireben zu Beginn dieses Schuljahres, das freie Bestimmungsrecht der Eltern (Hört !) in der Wahl der Schule für ihre Kinder zu perhorresciren.

(Bravo !)

Ich glaube da im Namen aller Eltern, aller Eltern, denn auch die čechischen Eltern müssen einverstanden sein, weil sie ihre Kinder ja doch hineiuschicken, dem soviel verlästerten Landesschulrath meine Anerkennung aussprechen zu müssen, daß er in dieser Frage kurzen Prozeß gemacht hat.

Der Antrag Čelakowsky, wie er vorliegt, erscheint mir also aus inneren Gründen nicht annehmbar, aber auch dann nicht, wenn man die einzelnen Details naher in´s Auge fasst. Ich werde gegen denselben stimmen und mich für den Majoritätsantrag entscheiden, nämlich den zur Tagesordnung überzugehen.

(Bravo! Beifall und Händeklatschen. )

Nejv. marš.: Pan poslanec KareI Adámek má slovo.

Posl. Adámek:

SIavný sněme !

Po tak zevrubném ohjasnění, jakéhož se dostalo návrhu menšiny panem zpravodajem a poslancem panem Kořánem, jest arciť úkolem nesnadným účastniti se ještě rokování, avšak vůči paIčivé důležitosti otázky, kterou dnes máme řešiti, mám za svou povinnost nevzdáti se sIova, jakoIiv se musím ohmeziti na pouha klasobraní. Pan zpravodaj většiny mimo jiné ve své zprávě praví:

Ostatně nelze v činnosti zemské školní rady dle dosavadních ustanovení složencé, v kteréž národnosť česká dříve, pokud se v životě ústavním nesúčastňovala a k zákonům školním odmítně se chovala, ovšem nebyla zastoupena tak, jak si toho nyní přeje, ani v dřívějším ani v nynějším složení jejím shledávatii oprávněného důvodu k domněnce, že školní úřad tento strannickými názory národními opanovati se dal, aneb: že se jimi v budoucnost opanovati dá, a není tedy úzkostlivé toto hájení národní rovnoprávnosti, kterého ostaně - jakož dokázano - navrženými změnami § 40. dosíci nelze, ni potěbné, ani ospravedlněné, že pan zpravodaj vetšiny nenalezá toho potřebu, aby národnost svou proti působení naší z. školní rady ohražoval, zcela dobře pochopuji, poněvaž není s to uvésti ani jediný případ, v kterém by se národnosti německé jakákoliv křivda stala.

(Výborné!) (Výborně!)

Avšak tvrzení pana zpravodaje většiny, jakoby naše žaloby o křivdění a potlačování národa našeho při zřízení našich škol obecných byly plané a neospravedlněné, jest tak smělé a odvážné, že i po ostré a pádné odvetě, která se mu od dřívějších řečníků dostala, i já proti němu ještě obrátit se musím.

Kompetence správních orgánů školních jest za nynějších poměrů tou měrou při zemské školní radě soustředěna, že odpovědnost za vše provádění i za neprovádění zákonů školních spadá toliko a jedině na zemskou školní radu, jejíž působení zůstane v dějinách českého školství na vždy památným. Škola arci nemá býti zevními, zvláště politickými vlivy odvracována od svých vznešených kulturních úkolů. Proto má při zřizování a při rozšiřování, jakož i při správě škol vůbec, při stejném nadání a při stejných kulturních potřebách, jakož i při poměrně stejné poplatnosti veškerého obyvatelstva tohoto království, vždy brán býti zřetel ku poměrně stejnému šetření kulturních zájmův obou národností. Úřadové školní mají zajisté povinnost, o provádění zákonů školních netoliko v německých, ale také v českých okresích stejnou péči míti.

O nestrannosti zemské školní rady, zvláště při provedení §11. zákona říšského o školách, bylo již opětně na tomto sl. sněmu a také na říšské radě a opět dnes tak zevrubně a podrobně jednáno, že záporné tvrzení pana zpravodaje většiny, jakož i pana řečníka přede mnou, musí veliký úžas při všech, kdož poměry škol našich znají, vzbuditi.

Přičiněním, školní rady zemské jest ku vyvrácení tohoto tvrzení pana zpravodaje většiny tak ohromný materiál, že jakkoliv u velké míře. pány řečníky přede mnou byl vyčerpán, přec nemohu i já odolat své lásce k číslicím (Veselost) a musím horlivým obrancům naší zemské školní rady dáti nové podněty k hlubokému rozhorlení nad příliš zřejmou mluvou číselných poměrů.

Resultáty šetření rovnoprávnosti naší zemskou školní radou při rozmnožování a při rozšiřování našich obecných škol, jeví se zajisté zřejmě v poměrech obyvatelstva, žáků ku počtu škol. Jest mi s podivením, že tak důkladný znalec obecného školství, jako pan řečník přede mnou, opírá se tomu a že zapomněl na § 11. ř. z. o školách obecných, kterým se, jak obecně povědomo, zřejmě ustanovuje poměr počtu žáků k počtu učitelů a i k počtu tříd, indirektně tedy poměr obyvatelstva k počtu škol i k počtu tříd.

Že pan posl. Dr. Schlesinger dovolával se různosti kulturních poměrů obyvatelstva českého a německého v království Českém, nepřekvapuje při něm. Tvrzení to mi neukládá povinnost, abych proti tomu polemisoval, poněvadž p. poslanec Dr. Schlesinger učinil toliko výrok, aniž by byl podal jakých k tomu dokladů. Uvedu k objasnění poměrů našeho školství v ohledu národním jen některá velká čísla, poněvadž nemohu po tak zevrubných výkladech sl. sněm vypočítáním podrobností unavovati.

Již minulého roku bylo na sl. sněmu konstatováno, že jsme my proti našim německým krajanům, poměrně k počtu obyvatelstva a žákův zkráceni o 747 škol a asi o 1300 tříd.

Mimo to je nejnovějšími zprávami o našem školství konstatováno, že se letos vyučuje ve venkovských okresích 314. 335 žáků německých v 4619 a 520. 515 žáků českých v 5911 třídách, a že při oněch školách je systemisováno 4185 a při těchto 5568 učitelův, ačkoliv školné a 10% přirážka okresní, načež zvláště pana poslance Dr. Schlesingra upozorňuji, na rok 1882 v německých okresích jen na 1, 550. 449 a v českých okresích na 2, 455. 230 zl. je rozpočtena.

(Výborně!)

Následky této nestrannosti naší zemské školní rady při rozmnožování a rozšiřování obecných škol jeví se, jak již bylo pádnými a nevývratnými důvody přede mnou dokázáno, namnoze v přílišném přeplnění škol českých a také v tom, že se na mnoze německým školám žáků nedostává. Byly německé školy také zřizovány v obcích, v kterých ani Němců není a v jiných obcích, aby se nalezla příčina k zřízení německých škol, slavná zemská školní rada rázem a šmahem všecky židy pasovala na Němce.

Pánové, tímto způsobem se nalezla příležitost, že soukromé židovské školy konfessionálné byly proměňovány ve veřejné školy německé, (Slyšte!) jimiž se netoliko na zem, ale také na české okresy a na české obce uvalila nepoměrně velká břemena hmotná.

Teprvé naše slavná zemská školní rada vynalezla, že je židovství a němectví totožné, že židovství je neomylný znak němectví. (Veselosť. )

Ale, pánové, co by té definici říkali židé na př. ve Francii nebo v Uhrách? S jak úzkostlivou péčí stará se zemská školní rada o kulturní zájmy těchto židovsko-německých nebo německo-židovských menšin v městech převahou českých, ukazují opět jednoduché číslice.

V Roudnici, v Třebenicích, ve Vranově, v Čachrově, v Kosových Horách a ve Strážově bylo nalezeno při posledním sčítání lidu 1798 obyvatelů, kteří udali, že obcují jazykem německým a pro těchto 1798 za Němce zapsaných obyvatelů bylo zřízeno v těch obcích 13 německých škol s 22 třídami; tedy jedna škola na 138 a 1 třída na 81 tak zvaných Němců, nikoliv německých žáků.

Ve Vinohradech jest dle úřadních dát 140 k navštěvování povinných dítek německých, pro ně by měly býti po zákonu systemisovány 2 učitelské síly; naproti tomu jest při Vinohradské škole systemisováno 5 německých učitelů a aby se jim dostalo žáků, byla provedena i pomocí c. k. policie pověstná ona rekrutýrka českých domácích i přespolních žáků do německé školy Vinohradské.

Když místní školní rada proti tomuto jednání se opřela a nalezla, že děti německé řeči neschopné do německých škol přijímány býti nemohou a nemají, Karlínský pan okresní hejtman nález ten zrušil a tak pomocí orgánů, které jsou po zákonu povinny starati se, aby zákony byly prováděny, proti duchu i proti písmeně zákona jest na Vinohradech zachována ona pověstná přelejvárna. (Výborně!)

V  Heřmanově Městci přes důrazný odpor místní školní a okresní školní rady byla proměněna tamnější konfesionální židovská, jakkoliv v městě jest pětitřídní obecná škola o 10 odděleních, a jakkoliv se při této škole, od třetí třídy počínaje, německému jazyku vyučuje, ve dvojtřídní veřejnou školu německou. Tím se sejmulo velké břemeno se židovské obce, ale tím větší břemena uvalena na obec Heřmanův Městec.

V   Čechách jest 252 obecných škol soukromých s 525 třídami, při 178 soukromých školách vyučuje se jazykem německým a při 68 školách jazykem českým. Školy tyto mělo navštěvovati 20348 žáků, navštěvovalo je pouze 14. 761 žáků. Zvláště židovské školy soukromé, které se těší netoliko zvláštní přízni při udělování subvencí zemských, těší se zvláštním privilegiím a výhodám, což se jeví již v nepoměru žáků ku škole povinných a žáků školy tyto skutečně navštěvujících.

Školám těmto poskytují se naproti zákonu, opakuji to, naproti zákonu, rozmanitá privilegia netoliko při zřizování budov školních, ale i při opatřování místností, při opatřování potřeb školních, i při zřizování učitelův. A co nejvíce platí, při těchto školách, i bez Lienbachra, snižuje se návštěva školní na 13. až i na 12. rok. Tendence těchto úlev jest zřejmá!

Jedná se hlavně o to, aby tyto školy mohly v českých obcích konkurovati s českými veřejnými školami. (Výborně!) Enqueta, kteráž po opětném vyzvání budžetní komise má býti za tou příčinou svolána, aby vyhledala možné úspory v našich nákladech na obecné školy, by měla zvláštní péči a pozornosť věnovati takovým zajisté zbytečným školám, kterými se nemá šířiti, což patrno jest, osvěta lidu, nýbrž kterými se má podporovati poněmčování českého obyvatelstva. (Tak jest!)

Jak oproti tomu zachovala se naše zemská školní rada v českých okresích a proti českým menšinám v městech většinou německých? (Hlasy: To jest hlavní!) Dle posledního sčítání lidu jest v Liberci 6312, v Litoměřicích 3601, v Nýřanech 2604, v Krumlově 1408, v Trutnově 1399, v Terezíně 1136, v Mostu 1026, v Teplicích 812, v Žatci 668, v Stokách 586, v Lovosicích 522, v Děčíně 372, tedy v těchto městech dohromady 20. 443 Čechův, aniž by se dosud i jen pomýšlelo na to, aby v těchto městech proveden byl zákon školní a sice §. 51. ř. š. z., totiž, aby české mládeži byla dána příležitost, aby ve své rodné obci mohla býti vyučována řečí mateřskou.

V městech těchto ani jediná škola česká nákladem veřejným zřízena nebyla. V Nýřanech na př. jest 1647 Němců a 2604 Čechů, 321 německých a 476 dětí českých. Česká škola v obci této zřízena není, a proto více než 400 českých dětí musí navštěvovati školu německou. Do školní opatrovny, kterou v městě tomto zřídila Ústřední Matice, přihlásilo se prvním rokem 68 českých dítek, nejpatrnější to důkaz potřeby veřejné školy české v městě tom.

Zásluha českých školních inspektoru o n ezříze ní českých škol v Liberci byla panem zpravodajem menšiny náležitě uznána a osvětlena.

Letos otevřela Ústřední Matice školská v Liberci opatrovnu, již navštěvuje 149 dítek českých a prvou třídu obecní školy, již navštěvuje 128 českých dítek. Strnouti musíme nad tím, že mimořádnými příspěvky musí býti zřizovány školy v takových obcích, kde po zákonu platném, po právu, dávno měly býti veřejné školy české zřízeny. (Výborně!)

Nestrannost zemské školní rady jeví se také zvláště v místech s obyvatelstvem smíšeným. Tak zvláště v Plzni, kde je 16, na Smíchově 14, v Karlině 16, v Žižkpvě 5 a na Kladně 4% veškerého obyvatelstva národnosti německé. Dle posledního sčítání je v Plzni žáků k návštěvě obecné školy povinných 4987 českých a 1075 německých dítek. Pro dítky české stává 38 tříd, tedy třída pro 131 dítek, a pro dítky německé 23 tříd, tedy jedna třída pro 47 dítek. Kdyby se počítalo 60 žáků na třídu, mělo by pro dítky německé, odpočítaje 178 školu židovskou navštěvujících žáků, býti 15 a pro dítky české 83 tříd. Podle nynějšího poměru tříd k počtu dítek německých mělo býti v Plzni

místo 38 106 tříd českých. Tuším, že proti tomuto poměru nebude namítati ani pan poslanec Dr. Schlesinger, že by kulturní potřeby Němců a Čechů byly tak rozdílné, že by bylo lze tento nepoměr jakkoli ospravedlniti. V některých třídách Českých obecných škol v Plzni jest 135, 155 ano až 180 žáků, tak že se muselo zavésti v těchto třídách vyučování polodenní. Kladu na to důraz, že v těchto třídách vyučuje se polodenně, poněvadž je to následkem opatření, které učinili orgánové u většině své ústavověrní, tedy náležející k té straně, která trvá tak konsequentně na 81eté návštěvě školní. Polodenní návštěvou zkracuje se v Plzni návštěva školní na polovici. (Výborně! Tak jest!)

Velmi nám je ukřivděno také tím, že naše české a německé školy obecné jsou nepoměrně rozděleny netoliko dle tříd dietních, ale i že ménětřídní, zvláště jedno-, dvou- a třítřídní školy jsou nepoměrně rozděleny v českých a v německých okresích. Bilanci o rozdělení škol těchto v třídy dietní podal pan poslanec Kořán, k doplnění dodávám pouze některá data. Ve venkovských okresích školních bylo roku 1880 747 německých a 982 českých, roku 1881 jest 877 německých a 875 českých jednotřídních škol. Prosím pana poslance Dra. Schlesingra, aby těmito číslicemi, které jsou autentické, svou opačnou zprávu ráčil poopraviti.

Pak jest proti 592 německým 819 českých dvoutřídních, proti 223 německým 331 českých trojtřídních, tedy jednotřídních až trojtřídních škol 1692 německých, českých 2035.

Tímto nepoměrným rozdělením jsme zajisté především zkráceni v ohledu paedagogickém, poněvadž jest věcí povědomou, že na ménětřídní školy, zvláště na ltřídní, o nichž pan poslanec Dr. Schlesinger dobře tvrdí, že by měly býti obsazovány paedagogy nejlepšími a nejvýtečnějšími, poněvadž právě při těchto školách mají učitelé nejdůležitější úkoly didaktické a paedagogické řešiti, že na tyto školy jsou dosazováni učitelé nejméně schopní, ano, že bývají tam. také z trestu přesazováni, a to z příčin těch, poněvadž jsou tyto školy většinou v posledních dietních třídách. Bylo roku 1881 v Cechách z 1828 jednotřídních 1676 a z 1380 dvoutřídních 778 škol v 4., tedy v poslední dietní třídě. Soustava rozdělení škol místo učitelů do tříd dietních jest založena na základě velmi vrtkavém. Jest povědomo, že při rozdělování škol do tříd dietních bylo především bráno za základ obyvatelstvo obce, v kteréž právě škola jest zřízena, a jest také povědomo, že učitel mnohdy na malé odlehlé vísce jest poměrně dráže živ, než ve větším městě. Toto nepoměrné roztřídění národních škol má následky velmi neblahé, hlavně stálým měněním se učitelstva při těchto ústavech, čímž školám těm velké škody vznikají a tím indirektně také nám, kteří těmito školami jsme nejvíce požehnáni.

V minulém zasedání na tomto slavném sněmu bylo konstatováno, že tímto spůsobem jest učitelstvo české oproti německému zkráceno o 900. 000 zl. při služném, že poměrně by mělo obnášeti služné učitelů Českých 4, 000. 000 zl., kdežto obnáší pouze 3. 1 milionu.

Avšak při této nestejné organisaci, při níž jest mnohem lépe postaráno o kulturní zájmy a vzdělání lidu německého než českého, vznikají také obyvatelstvu našemu velké hospodářské škody. Marie Terezie vytkla v listy svém, který dne 1. června 1770 hraběti Chotkovi psala, že snad o vzdělání obecného lidu proto tak nedbale jest postaráno, poněvadž nevzdělaní poddaní jsou vrchnostem pohodlnější a prospěšnější. V čele řádu školního z roku 1774 čteme: "Vzdělání mládeže obojího pohlaví jest nejdůležitějším pramenem obecního blahobytu. " Přední národní hospodáři souhlasí v tom, že ve výrobě práce duševní výše stojí než práce hmotná, že vědění je hlavním pramenem veškerého bohatství.

Proto při takovémto křivdění, při starání se o vzdělání našeho lidu obecného jest také ochromována výrobní síla lidu našeho a znesnadněna také schopnost naše ku konkurenci, již s našimi sousedy Němci ve všech oborech podnikati musíme. Podle loňského usnešení slavného sněmu má býti provedena revise škol, až znám bude resultát přesného sčítání lidu, tuším, že můžeme se kojiti nadějí, že při této revisi mnohá křivda, která nás tíží, bude odklizena. Na ospravedlnění těchto křivd, které se nám staly, dnes pan poslanec Dr. Schlesinger a před ním jiní páni z oné strany svalovali vinu na nás, na naše obce, že jsme totiž kladli svého času trpný odpor proti provádění zákonů školských.

České obce, pánové, dokázaly před rokem 1868 svou vzornou a neobyčejnou obětavostí, jak vysoko cení školství obecné, a pan poslanec Schlesinger sám ukázal k číslům, z nichž vysvítá velký vývoj obecných škol v Čechách, který v letech 1772 až do roku 1860 jeví se v tom, že v té době vzrostl počet škol z 1000 na 3934, počet žáků z 300. 000 na 643. 527.

Na naše obce nemůže padati vina toho, že školské zákony poměrně nestejně byly prováděny v Českých a německých okresích. Při nynější organisaci našeho dozoru ku školám nemohou místní a okresní školní rady proti vůli a bez schválení zemské školní rady, zvláště při zřizování škol ani zastaviti, ani překaziti, ani podniknouti. Zemská školní rada, přes odpor a to přes činný odpor českých obcí, českých okresů dovedla toho, že k vůli německo-židovským menšinám v českých školních okresích jsou přeměňovány židovské školy soukromé ve veřejné školy německé. Táži se, zdali tatáž zemská školní rada nebyla by mohla, kdyby byla chtěla, proti trpnému odporu postarati se o zřízení potřebných škol českých ?

(Výborně!)

Konstatuji pak, že odpor trpný proti provedení zákonů školních u nás již před osmi lety přestal. Za takovýchto poměrů a hledíce střízlivě ke všem těmto tolikráte již opakovaným křivdám a ku stávajícím faktickým poměrům školství, musíme se s důrazem tázati, zdali zákony jsou u nás vydávány jenom proto, aby nebyly plněny? Fakta uvedená, jež mohl bych do nekonečna rozmnožiti, dosvědčují jen, jak nalehavá jest potřeba, aby opravením složení zemské školní rady byly dány netoliko německé, ale také naší národnosti garancie, že při provádění našich školních zákonů platiti bude zákon a právo a nikoliv byrokratická libovůle, a k podání těchto záruk čelí náš návrh, o němž se dnes v této sl. sněmovně jedná.

Pan posl. Schlesinger mluvě o žalobách našich na křivdy na ná spáchané, při velké útrpnosti své hleděl nám osladiti utrpení naše tím, že důkladně ukázal, že se u nás na naši národnost nekřivdí toliko působením zemské školní rady nynější, nýbrž že tak bylo v Čechách od staletí.

(Hlasy: Tak jest!)

Pánové, mám za to, že toto vyznání historika na slovo vzatého zasluhuje našeho plného uznání.

(Výborně!)

Pan zpravodaj většiny dovozuje zbytečnost návrhu na opravu složení zemské školní rady také tím, že zemský výbor nynější při obnovování korporace té již beztoho dva Čechy zvolil.

Pánové ! Milerádi uznáváme, že se při té příležitosti zemský výbor naproti naší národnosti zachoval šetrněji než nynější vláda, avšak ptám se pana zpravodaje většiny i přátel jeho, zdali by se při opačném složení slavného sněmu a zemského výboru spokojili takovým resultátem nahodilé ochoty většiny zem. výboru a zdali by netrvali na tom, jako trváme my, aby poměrné zastoupení národnosti jejich v zemské školní radě. bylo zákonem zaručeno?

Zbytečná jest obava pana zpravodaje většiny, že oprava, jak ji navrhuje menšina, by dala podnět k utvoření národních stran v zemské školní radě.

(Veselost. )

Pánové, tento podnět není třeba dávati, poněvadž beztoho národní strany v zemské školní radě se již utvořily a ve sboru tom tak dlouho

budou trvati, dokud zemská školní rada vůbec bude.

Pan zpravodaj většiny namítá, že by rozmnožením členů zemské školní rady nevznikl žádné straně národní prospěch a přece celou zprávu svou založil v předpokládání, že by oprava tato mohla býti ve prospěch národnosti české.

(Veselost. )

Uvážíme-li pánové, že města

obyvateli do zemské školní rady zástupce své volí, pak zajisté s podivem se tážeme, proč právě Praha, která má dle posledního sčítání 255. 000 obyvatelů, do zemské školní rady nemá vyslati své zástupce.

(Výborně!)

Pánové nemohu míti za to, že má královská Praha propadnouti právem tímto proto, poněvadž je dle většiny česká, (Výborně !) aneb proto, že ročně 400. 000 zl. na své Školy přispívá? Pan poslanec Dr. Schlesinger praví, že zastupitelstvo města Prahy jest nepřítelem národnosti německé, aniž by to byl skutečně a platně dokázal; avšak dokázáno jest, jak německá zastupitelstva městská se chovají proti národnosti české, (Výborně !) na př. v Brně, v Liberci, v Budějovicích atd. (Výborně !) Tak nikdy Praha nejednala !

Námitka většiny, že by se jednání zemské školní rady stalo rozmnožením členů těžkopádnější, nemůže naproti velkému účeli, ku kterému návrh menšiny čelí, zajisté padnouti na váhu.

Ukazuji k tomu, že zemské školní rady v ostatních královstvích a zemích jsou poměrně mnohem četněji složeny, nežli naše školní rada zemská, která má mimo inspektory 14 členů. Na Moravě s 2, 017. 274 obyvateli čítá zem. školní rada 12, v Slezsku s 513. 352 obyvateli 11, v Horních Rakousích s 736. 557 obyv. 11, v Solnohradsku s 158. 000 obyv. 9, v Krajině s 466. 344 obyv. 10, ve Vorarlbergu, jenž jest menší mnohého našeho školn. okresu, s 102624 obyv. 11 členů. Při nynějších poměrech naší správy školní jest zemská školní rada - to nelze upírati - prací přetížena, avšak oproti tomu okr. školní rady, hledíce k intelektuelní i k hmotné síle okresu, jsou sevřeny příliš úzkým poutem kompetence a živoří. Bylo by snadno bylo možná decentralisací správy celou řadu agend zemské školní radé sejmouti a na okresní školní rady přenésti, Tím by se neto-