in dieser einen großen Frage einer Ansicht sind, so merkwürdig ist es anderseits, was für ein Unglück die Regierung mit ihrer Vorlage hat; daß in dem großen weiten Oesterreich nicht irgend Jemand ist, der sich für diese Vorlage ausspricht, daß die Regierung, welche den Bedürfnissen der Bevölkerung zu entsprechen, als ihre Aufgabe erklärt hat, diese Bedürfnisse und die Wünsche der Bevölkerung so wenig kennt (Hört! Bravo!), daß sie im Stande war, solche Vorlagen einzubringen. Denn hätte man irgend ein Mitglied dieses h. Landtages - es hatte ja nicht aus unserer Partei Mitte zu sein gebraucht - hätte man irgend ein Mitglied um seine Meinung gefragt, so hätte es gesagt: Solche Vorlagen sind ja ganz unannehmbar! Was Weiter? das Weiß ich allerdings nicht. Ob es möglich ist, daß man vielleicht eine gerade entgegengesetzte Vorlage im nächsten Jahre einbringt - das kann ich nicht beurtheilen. (Heiterkeit. ) Aber die Thatsache der Schlappe, welche das Ministerium mit dieser Vorlage erlitten hat, ist eine zu konstatirende Thatsache, betrübend für die Anhänger des Ministeriums, nicht erfreulich für feine Gegner. (Bravo! ) Denn eine Solche Niederlage der an der Spitze des Staates stehenden Regierung, ist nicht blos eine Niederlage der Regierung, sie ist auch eine Niederlage des Staates. (Lebhafter Beifall. )
Posl. Dr. Rieger: Prosím o slovo k faktické poznámce; jen několik slov.
Nejv. marš.: Rokování jest ukončeno a nemohu udělit slovo.
Posl. Dr. Rieger: Jen k faktické poznámce, slibuji, že promluvím krátce.
Nejv. marš.: Máte slovo.
Posl. Dr. Rieger:
Já, pánové, chci jen to konstatovati, že nás čili naši stranu, to velmi těšilo, že jsme našli konečně předmět, v kterém všickni zástupcové celé země souhlasně vyjevili své mínění v obraně autonomie, autonomie obecní a okresní. (Hlasy: "Daš ist keine factische Bemerkung. ") Těšilo nás to tím více, an se souhlas ten právě v tomto případě tak utěšeně ukázal. My jsme doufali, že, poněvadž o té věci bylo v takové shodě rokováno v komisi, že také nikdo nebude zde ve valném shromáždění hledati příčinu k nějakým velkým politickým diskusím; mohli jsme to doufati, poněvadž v komisi nebyla se pouštěla žádná strana do vysoké politiky. Poněvadž ale pan zpravodaj většiny v této příčině uznal za vhodno vypustiti velikou polemiku proti ministerstvu, musím říci, že bychom vlastně nyní ani neměli hlasovat pro ten návrh, poněvadž by se mohlo zdáti, že dáváme také všem důvodům za pravdu, které p. zpravodaj byl přednesl; my ale budeme hlasovati pro tu předlohu z jiných příčin, než které přednesl pan zpravodaj. Já jenom podotýkám ještě to, že bylo vládě vyčítáno, že nechává své úřady v nejistotě, jak mají úřadovat, t. j. že jim nedává dosti instrukcí. Pánové, v tom ohledu předešlá vláda nehřešila, ta dávala instrukcí dosti, a jak za předešlé vlády úřadové jednali, to jsme všickni zkusili. Já bych si, pánové, přál, aby každá vláda jednala tak, aby nedala jiných instrukcí, než:,, Držte se zákona a ničeho jiného, než zákona. (Bouřlivý souhlas ve středu. )
Oberstlandmarschall: Ich habe nur zu bemerken, daß was der H. Vorredner gesagt hat, ja Selbstverständlich ist.
Wenn gestimmt wird, wird nicht über den Bericht und die Ausführung des Berichterstatters gestimmt, sondern nur über die Anträge. - Es ist also nicht nothwendig mit der Abstimmung auch in Rechnung zu ziehen, was irgend jemand im Haufe gesagt hat. (Bravo-Rufe. ) Ich bitte gefälligst Platz zu nehmen.
(Geschaht. )
Dr. Herbst: Der Antrag der Commission, welcher, wie ich übrigens thatsächlich constatiren muß, über den einhellig genehmigten Bericht derselben beschlossen wurde, lautet:
Der h. Landtag wolle beschließen: Die von der k. k. Regierung gestellten Fragen, betreffend die in der Gemeindegesetzgebung begründete Doppelverwaltung der autonomen Organe und der landesfürstlichen Behörden, werden im Sinne des § 19, Z. 2. der Landesordnung mit Nachstehendem beantwortet:
1. Es erscheint weder als nothwendig noch bei der derzeit bestehenden Organisation der politischen Behörden als wünschenswerth, einige oder alle Gegenstände der Ortspolizei aus dem selbstständigen Wirkungskreise der Gemeinden auszuscheiden und in den übertragenen Wirkungskreis der politischen Behörde einzuziehen.
2. Es würde den Landesverhältnissen nicht entsprechen, die bestehenden Bezirksvertretungen in der Art zu organisiren, daß die Bezirke der Bezirksvertretungen mit den gegenwärtigen politischen Bezirken übereinstimmen, und daß der Bezirkshauptmann an die Spitze der gesammten Bezirksvertretung oder des Bezirksausschusses trete und die Leitung der Geschäfte übernehme.
Sněm. akt. Baretta: Komise činí tedy návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti takto: K otázkám c. k. vládou položeným, jež se vztahují k dvojí správě orgánů samosprávných a úřadů zeměpanských zakládající se na zákonodárství obecním, dává se podle § 19, č. 2 zřízení zemského odpověď tato:
1. Sněmu nezdá se býti ani zapotřebí, ani při nynější organisaci politických úřadů věcí žádoucí, aby některé anebo všechny předměty policie místní byly ze samostatné působnosti obcí vyloučeny a k přenešené působnosti obce, některé z nich k oboru působnosti úřadů politických přikázány.
2. Poměrům země nebylo by přiměřeno, kdyby nynější zastupitelstva okresní byla zřízena v ten spůsob, aby obvody zastupitelstev okresních srovnávaly se s politickými okresy, jaké teď jsou, i aby okresní hejtman postaven byl v čelo celému zastupitelstvu okresnímu nebo výboru okresnímu a tak převzal řízení záležitostí okresních.
Oberstlandmarschall: Diejenigen, welche dem Antrag zustimmen, wollen sich erbeben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť vstanou. (Stane se. )
Er ist angenommen.
(Bravo-Rufe und Händeklatschen. Rufe: Einstimmig !)
Oberstlandmarschall: Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Landesculturcommission über die Petition mehrerer landwirthschaftlicher Vereine um Ertheilung des landwirthschaftlichen Unterrichtes an Pädagogien und Volksschulen.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva komise pro zeměvzdělání o peticích více hospodářských spolků, aby na učitelských ústavech a národních školách vyučovalo se hospodářským předmětům.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist der Landtagsabg. Herr Vepřík.
Zpravodaj Vepřík: Slavný sněme!
Hospodářští spolkové v Bernardicích, Opočně, Vysokém v Krkonoších a Novém Bydžově podaly petice ze dne 16. a 20. června 1880, v nichž poukazují k tomu, jménem krajanů svých polním hospodářstvím se zanášejících, kterak na paedagogiích pro vzdělání učitelů a učitelek málo jest o to postaráno, aby kandidátům a kandidátkám učitelství vědomosti hospodářské a pokud se týče učitelek potřebné vědomosti, jakých zapotřebí jest řádné hospodyni ku správnému vedení domácnosti, se vštěpovaly, aby na školách obecných mohli žákům svým nejen lásku a příchylnost ke stavu rolnickému buditi, nýbrž i nejpotřebnější základní vědomosti hospodářské pro život jejich jim vštěpovati; pročež touží na to, by na ústavech zpředu jmenovaných kandidátům i kandidátkám přednášky udíleny byly toliko od osob věci úplně znalých, ne však jak se namnoze tu a tam děje, že odbor ten odkázán v podruží a svěřen osobám důležitého tohoto odvětví úplně neznalým.
Komise pro záležitosti zemědělské, uvažujíc důvody v peticích uvedené, neopomenula přihlédnouti k zákonu ze dne 14. května 1864, kterým se ustanovují pravidla vyučování ve školách obecných, zvláště pak ku §§ 1, 3, 10, 15, 29 a 30, jakož i k ministerským nařízením ze dne 19. června 1870, kterýmiž se zavádí osnova vyučování na ústavech ku vzdělání učitelů a učitelek (§ 9) a konečně k ministerskému nařízení ze dne 20. srpna 1870, jímžto se vydává řád školní a vyučovací pro obyčejné školy obecné (§ 61).
Prozkoumavši toto zák. a min. nařízení, přišla komise k tomu přesvědčení, že jest jimi o vyučování hosp. vědomostem jak na paedagogiích pro vzdělání učitelů a učitelek, tak i na školách obecných postaráno, a že toliko záleží na tom, aby nařízení tato byla řádně a svědomitě vůbec prováděna, resp. aby jak petenti tvrdí, odbor tento na ústavech zmíněných nebyl v podruží, nýbrž byl svěřen toliko sílám věcí hospodářských úplně znalým.
Vzhledem k předeslanému dovoluje sobě komise zemědělská činiti následující návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti takto:
Petice hospodářských spolků v Bernardicích, Opočně, Vysokém v Krkonoších a Novém Bydžově odstupuje se vys. vládě s tím důtklivým požádáním, aby působeno bylo k tomu
a) by zákon a minist. nařízení, ku kterýmž tato zpráva poukazuje, byla řádně prováděna,
b) aby vyučování hospodářským vědomostem na ústavech ku vzdělání učitelů a učitelek bylo svěřeno toliko silám věci znalým.
Lndt. -Akt. Wolinský:
Es wird der Antrag gestellt, der h. Landtag wolle beschließen, die Petitionen der landwirthschaftlichen Vereine in Bernardic, Opočno, Hochstadt und Neubydžov werden an die hohe Regierung mit dem dringenden Ersuchen abgetreten, dahin zu wirken,
a) daß für eine ordnungsmäßige Durchführung der in diesem Berichte angezogenen Gesetze und Ministerialverord. Sorge getragen, und ferner
b) der landwirthschaftliche Unterricht an den Lehrer- und Lehrerinnenbildungsanstalten lediglich fachkundigen Kräften anvertraut werde.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort.
Žádá někdo za slovo?
Diejenigen, welche für den Antrag sind, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Stane se).
Der Antrag ist angenommen.
Oberstlandmarschall: Ich bitte zur Kenntniß zu nehmen, daß die Commission, welche über die Aufhebung der officioden Findelverpflegung zu berathen hat, morgen um 10 Uhr V. -M. eine Sitzung abhält im Bureau des Herrn Dr. Waldert.
Nám. nejv. marš.: Komise, která se raditi má o zrušení opatrování nalezenců, bude odbývati zítra o 10. h. sezení.
Oberstlandmarschall: Die Budgetcommission halt morgen Freitag 14. Oktober 10 Uhr V. -M. eine Sitzung ab.
Nám. nejv. marš.: Budžetní komise též bude odbývati zítra v 10. hod. dopoledne sezení.
Oberstlandmarschall: Die Commission Zur Berathung des Gesetzentwurfes über die landwirthschaftlichen Borschußkassen halt heute Nachmittags um 1/2 Uhr eine Sitzung ab.
Nám nejv. marš.: Komise, která se radí o záložnách hospodářských, bude odbývati dnes odpoledne o 1/2 6 hod. sezení.
Oberstlandmarschall: Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeinde-Angelegenheiten über die Petition der Gemeindebeamten um Gleichstellung mit den Landesbeamten.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o petici úředníků obecních, aby na roveň postaveni byli s úředníky zemskými.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist Hr. Abg. Dr. Funke.
Abgeordneter Dr. Funke (lieft). Hoher Landtag !
Das zur Gründung eines Gemeindebeamtenvereines und zur Wahrung der Standes-Interessen bestellte Comité hat unter dem 24. September l. J. an den hohen Landtag eine Petition um gesetzliche Regelung der Gehalte der Gemeindebeamten und deren Gleichstellung mit den Landesbeamten, um Ertheilung des politischen Wahlrechtes für die Gemeinde-, Landtags- und Reichsrathswahlen, sowie um Verleihung des Heimathsrechtes gerichtet, und begründet dieses Comité sein Ausuchen mit der angeblich bekannten unsichern Stellung der Gemeinde. beamten, besonders in kleinen Städten und Marktflecken, wo dieselben Von der persönlichen Gunst oder Ungnade der durch die öfteren Wahlperioden "stets^ wechselnden,, Borstände^ der Gemeinden abhängen und können diese unsichere Stellung der Gemeindebeamten nur durch die Gleichstellung derfelben mit den Landesbeamten behoben werden, wodurch die Gemeindebeamten eine von der Will. kühr ihrer Vorgesetzten unabhängige und gesicherte Existenz erhalten.
Diese Petition sindet in dem ersten Theile schon in dem gesetzlich ausgesprochenen Selbstverwaltungsrecht der Gemeinden ihre entsprechende Beantwortung und Entscheidung und normirt insbesondere der § 32 der Gemeindeordnung, daß der Gemeindeausschuß für den Fall der erkannten Nothwendigkeit die Gemeindebeamten bestellt, über die Zahl und Bezüge derselben, über die Art ihrer Ernennung, Beeidigung, sowie über ihre Ruheund Bersorgungsgenuße erkennt.
Dieses Recht kann nun der Gemeinde, ohne den gesetzlich ausgesprochenen Grundsatz der Antonomie nicht zu verletzen, in keiner Weise benommen oder verkürzt werden und es kann eine staatliche Jngerenz rücksichtlich der Befähigung, Anstellung und der Besoldung der Gemeindebeamten um so weniger Platz greifen, als hiebei nur der individuelle Standpunkt der einzelnen Gemeinde und des Umfanges ihrer Geschäftsthätigkeit maßgebend fein kann und eine allgemeine dispositive Norm über die Qualification der Gemeindebeamten und ihrer Bezüge sich gar nicht ausstellen und praktisch durchführen läßt, zumal die Verhältnisse der Gemeindebeamten in Stadt und Land wesentlich verschieden find.
Die Aussührungen der Gesuchsteller über die unstchere Stellung der Gemeindebeamten einerseits und die Willkühr der Gemeinde-Vorgesetzten andererseits sind um so weniger begründet, als das Austellugs- und Entlassungsrecht der Gemeindebeamten nicht wie die Gesuchssteller vermeinen, den Gemeindevorständen, sondern den Gemeindeansschüssen vorbehalten ist, und in dieser gesetzlichen Bestimmung eine hinreichende Gewähr gegen jede Vergewaltigung wol gelegen ist.
Die angestrebte Gleichstellung der Gemeindebeamien mit den Landesbeamten aber erscheint aus dem Grunde nicht gerechtfertigt, Weil ein analoges Verhältniß zwischen denselben nicht vorhanden ist, und die Anstellung eines Landesbeamten durchschnittlich eine ganz andere Qualistcation erfordert als jene eines Gemeindebeamten Ebenso unbegründet erscheint das Ansuchen, den Gemeindebeamten in tieser ihrer Stellung das politische Wahlrecht einzuräumen; die Wahlberechtigung der Landes- und öffentlichen Fondsbeamten stützt sich auf die besondere Qualification derfelben als öffentliche Funktionäre und ihrer hieraus resultirenden Stellung, und gehören dieselben einem ganzen organisirten Status an, während dieselbe Qualistkation bei den Gemeindebeamten nicht gefordert wird, ein gesetzliches Vorrecht derselben rücksichtlich der Wahlberechtigung sich prinzipiell gar nicht rechtfertigen ließe und von einem Stande der Gemeindebeamten gar nicht gesprochen werden kann abgesehen von diesen Momenten kann dem Gemeindebeamten in dieser seiner Eigenschaft das aktive Wahlrecht für die Gemeindevertretung als jener Körperschaft nicht zuerkannt werden, welcher er Seine Dienste zu leisten verpflichtet ist und welche seine Entlassung aussprechen kann.
Es läßt sich auch nicht der geringste Grund für das beanspruchte Wahlrecht geltend machen und die Gleichstellung der Gemeindebeamten mit den Gemeindeangehörigen und Staatsbürgern in Ansehung des aktiven Wahlrechtes überhaupt erscheint vollkommen gerechtfertigt.
Auf das Ansuchen um Verleihung des Heimathsrechtes im Sinne des § 10 des Heimathsgesetzes erscheint durchaus nicht begründet und wird kein Gemeindeausschuß einem verdienten und vertrauenswürdigen Beamten die Verleihung des Heimathsrechtes im Sinne des § 8 des Heimatsgesetzes versagen.
Aus diesen Gründen stellt nun die Commission für Gemeinde und Bezirksangelegenheiten den Antrag:
Der hohe Landtag Wolle über die vorliegende Petition zur Tagesordnung übergehen.
Sněm. akt. V o 1 i n s k i: Komise činí návrh: Slavný sněme račiž o této petici přejíti k dennímu pořádku.
Nejv. marš.: Žádá někdo za slovo ?
Wünscht Jemand das Wort? Welche dem Antrage zustimmen, heben die Hand in die Höhe.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Stane se. )
Angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Landeskulturkommission über die Petition des Bezirksausschusses Klattan um gesetzliche Regelung betreffend die Bepflanzung und Schutz der Alleebäume längs der öffentlichen Straßen und Wege.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva komise pro zemědělství o žádosti okresního výboru Klatovského za upravení zákona v příčině vysazování a ochrany stromořadí podél veřejných silnic a cest.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist Herr Abg. Graf Harrach.
Zpravod. hrabě H a r r a ch: Slavný sněme!
Okr. výbor v Klatovech udává v petici své ze dne 23. září 1881, že již roku 1880 6. července podal sl. sněmu petici o vydání zákona pro království České v příčině vysazování a ochrany stromořadí podél veřejných silnic, které nejsou erární.
Tato petice byla skutečně podána a nalezá se v archivu zemského výboru co vyřízena, totiž připravena k předložení sl. sněmu.
Zemský výbor totiž následkem této petice zaslal okružník i s návrhem osnovy zákona na okr. zastupitelství, na štěpařský spolek český, jakož i na zemědělskou radu, aby se vyjádřily v této záležitosti, což se také částečně již stalo a zajisté zemský výbor pak celý výsledek sl. sněmu podá s návrhem dotýčným.
V tomto letošním zasedání se to však s tíží stane, poněvadž vypracování osnovy zákona takové důležitosti, potřebuje delší uvážení a přípravu, a proto bude dle náhledu zemědělské komise nejpřiměřenější, když se i tato letošní petice okr. výboru Klatovského postoupí zemskému výboru k dalšímu, co možná brzkému vyřízení.
Že petice r. 1880 nebyla ve sněmu vyřízena, leží v tom, že sněm se uzavřel 10. července, kdežto petice 6. července podána byla, což tedy docela odůvodněno jest.
Letošní petice okr. výboru Klatovského se odvolává na odůvodnění v první petici své z r. 1880.
Nebude třeba tedy na věc samou déle poukázati, a to tím méně, an třeba snad nebude odůvodniti důležitosť stromořadí podél silnic a zákona v tom ohledu pro království České potřebného.
Předpisy, vydané od zemsk. výboru co všeobecný oběžník ze dne 12. září 1877 č. 26891, nepostačí, poněvadž více méně ponechávají to vůli jednotlivců stromořadí podél silnic založiti čili nic.
Zde jest třeba zákona. Taková stromořadí by daly dvojnásobný užitek. Nejenom, že by bezpečnosti cestující v noční době i při sněhu sloužily, ony by též majitelům užitek nesly za dříví a za ovoce, což v národohospodářském ohledu bez důležitosti by nebylo.
Mimo to ještě by sloužily k okrášlení krajiny.
Okr. výbor Klatovský žádá, aby osnova zákona v tom ohledu k sněmovnímu pojednání přivedena byla. Jsem o tom přesvědčen, že bezpochyby zemský výbor již návrh takové osnovy zákona připravuje a sněmu v brzku předloží, která pak naší komisi sněmovní k prozkoumání odevzdána bude.
K obtížím v tom ohledu poukázati, pokládám však již nyní za povinnosť.
Zdá se, že by nebyly překážky, a předně, páni, dosti vážné. Nařídilo by se totiž, že by stromořadí podél silnic, které nejsou erární, se postavily, tak musí býti rozhodnuto, mají-li se postaviti na silnici samou, neb pozemky jednotlivců, podél silnic, aneb konečně do příkopů samých. Každý z těchto pádů má svou obtíž.
Na silnici samé, která nemá šířku erárních silnic, vadily by stromy při jízdě. Na poli by se jednalo o obmezování práva vlastnictví, v příkopu opět by trpěly mokrem a větve by opět škodily komunikaci.
Bude tedy úplně v pořádku, aby zemský výbor záležitost tuto polovičně vyrovnal, v tom ohledu hlasů, teprv odůvodněný návrh v příštím zasedání sněmu podá k osnově takového zákona. -
Ze všech těch příčin dovoluje si komise pro zeměvzdělání podati sl. sněmu následující návrh: Petice okr. výboru Klatovského budiž odkázána zemskému výboru k dalšímu vyřízení.
Der hohe Landtag wolle beschließen, die Petition des Bezirksausschußes vou Klattau werde dem Landesausschuße zur weiteren Erledigung zugewiesen.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Diejenigen, welche für den Antrag find, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Stane se).
Er ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Schulcommission über die Petition der evangelischen Gemeinde Kloster um Ergänzung des Absatzes 5, § 40 des Gesetzes vom 24. Feber 1873, Z. 17 L. G. B., betreffend die Schulaufstcht.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva školní komise o petici evang. obce Kláštera za doplnění odstavce 5., § 40, zákona ze dne 24. února 1873, č. 17 z. z. jenž se týče dohlídky ke školám.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist Herr Ldtgs. Abg. Pros. GintI. Berichterstatter Pros. Gintl: Hoher Landtag!
Die vorliegende Petition ist dahin gerichtet, daß der 5. Absatz des § 40 des Gesetzes vom 24. Feber 1873 betreffend die Schulaufstcht in dem Sinne abgeändert werde, daß auch Geistlichen helvetiseher Confession Sitz und Stimme im Landesschulrathe des Königreiches Böhmen eingeräumt werde und es wird beantragt, es habe der genannte Absatz in Hinkunft zu lauten:
"5. aus zwei katholischen Geistlichen, einem evangelischen Geglichen Augsburger Confession, einem evangelischen helvetischer Confession und einem Bekenner des israelitischen Glaubens. "
Motivirt wird diese Petition damit, das die Augsburger und helvetische Confession bis auf die gemeinschaftliche Vertretung im Oberkirchenrathe in Wien in allen Stücken völlig getrennt seien, und daß die im Lndesschulrathe derzeit nicht ver tretenen evangelischen Gemeinden helvetischer Confession in Böhmen eine sehr bedenkende Seelenzahl, angeblich mehr als 67. 000, aufzuweisen haben, sowie daß sie nebst dem Seminare in Časlau der zeit noch 44 böhmische evangelische Schulen erhalte, welche von circa 3600 Kindern besucht werden, während eine noch größere Zahl dieser Kinder gezwungen ist, öffentliche Schulen zu besuchen.
Das in Frage stehende Petit gründet sich wesentlich aus den § 12 des Gesetzes vom 25. Mai 1866 (R. G. Bl. XIX. St. Nr. 48) betreffend die grundsätzlichen Bestimmungen über das Verhältniß der Schule zur Kirche, welcher unter den in den Landesschulrath zu Berufenden auch Geistliche aus den im Lande bestehenden Konfessionen berufen wissen will.
Insoferne diese Bestimmung ganz allgemein lautet, ließe sich allerdings aus dem Wortlaute des Gesetzes solgern, daß jede der im Lande bestehenden Consessionen durch Geistliche im Landesschulrathe vertreten sein solle.
Es kann indeß nicht zweiselhast sein, daß es nicht im Sinne des Gesetzgebers gelegen sein mochte, jeder einzelnen der in einem Lande bestehenden Religions und Glanbenssekten die Vertretung im Landesschulrathe durch einen besonderen Delegirten zu sichern, und daß vielmehr nur den principiell verschiedenen Religionsgenossenschasten eine solche Vertretung eingeräumt werden wollte. Von dieser Auschauung war offenbar auch die Landesgesetzgebung geleitet, als sie bei Beschlußsassuug über das Gesetz vom 24. Feber 1873 trotz des Umstandes, daß schon damals die Verhältnisse der evangelischen Kirche in Böhmen so lagen wie heute, dieser Kirche, ohne Rucksicht ans die einzelnen Bekenntniß-Verschiedenheiten im Schooße derselben nur einen Vertreter im Landesschulrathe einräumte, ohne indeß zu bestimmen, welcher Confession dieser Kirche derselbe zu entnehmen sei.
Daß hiemit dem thatsächlichen Bedürfnisse auch völlig entsprochen wurde, dafür bietet das in der Petition selbst gemachte Zugeständniß den besten Beleg, daß durch die bisherige Vertretung der evangelischen Kirche im Landesschulrathe durch einen Geistlichen der augsburgischen Consession, der evangelischen Religionsgenossenschaft helvetischer Consession bisher kein Grund zu einer Beschwerde gegeben worden sei.
Da, wie zugestanden wird, aus dem durch die bisherigen Bestimmungen des Gesetzes bedingten Verhältnisse der Genossen des evangelischeu Glaubensbekenntnisses helvetischer Consession kein Nachtheil erwachsen ist, ein solcher bei den nahen Beziehungen der augsburgischen und helvetischen Consession, sowie anderer Zweige der evangelischen Kirche auch nicht zu besorgen steht, und überdieß die Wahl der Confession, welcher der in den Landesschulrath zu entsendende Geistliche angehört, der obersten Kirchenbehörde der evangelischen Kirche vorbehalten ist, und da endlich die Vermehrung der Mitgliederzahl des Landesschulrathes an und für sich nicht im Interesse der Förderung der Wirksamkeit dieser Behörde gelegen wäre, stellt die Schulcommission den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen.
Es sei über die Petition Nr. 251 a. 1878 der Superintendenz der evangelischen Gemeinde Kloster zur Tagesordnung überzugehen.
Sněm. akt. Baretta: Komise činí návrh:
Slavný sněme račiž o petici superintendence evang. obce Kláštera přejíti k dennímu pořádku.
Nejv. marš.: Pan posl. Dr. Čelakovský má slovo.
Posl. Dr. Čelakovský:
Slavný sněme!
Petice evang. obce Klášterské, o které právě byla zpráva podána, souvisí úzce s návrhem, který jsem si dovolil učiniti v zasedání slavného sněmu před třemi lety a který se týká reorganizace zemské školní rady.
Lituji toho velice, že o této záležitosti musí slavný sněm dříve zde rozhodnout, nežli o návrhu mém bude zde platně rozhodnuto. Nepochybuji totiž o tom, že kdyby slav. sněm ráčil zásadu parity obou národností uznati, zásadu, kterou jsem si dovolil ponavrhnouti a hájiti v příčině složení školské rady zemské, že by potom uějákým spůsobem bylo možno předce této žádosti vyhověti, že by bylo možná nějakého zastoupení vyznání helvetskému poskytnouti.
Já, pánové, nemohu souhlasiti úplně s výborem školním a s panem zpravodajem, a již v komisi školní dovolil jsem si k tomu poukázati, že nemohu se docela shodnouti s tím náhledem, jako by naše zákony školské nebyly uznaly práva evangelicko-helvetského vyznáni na zastoupení v zemské školní radě.
Naopak po mém přesvědčení dá se ze zákona dokázati, a sice ze zákona říšského ze dne 25. května roku 1868, kterým byly upraveny poměry církve ke školám, že intence zákona k tomu směřovala, aby byla v zemské školní radě zastoupena každá konfesse, nebo se tam výslovně praví, že do zemské školní rady mají býti "vysláni duchovní všelikých konfessí. "
,, Geisiliche aus den im Lande bestehenden Confessionen. "
Pánové, výraz slova konfesse také vždycky přicházel v zákonech starších, přichází již v tolerančním patentu z r. 1781, a též v novějších zákonech, hlavně v organisačním statutu z roku 1861, ve všech těchto zákonech činil se přesně rozdíl mezi helvetským a augšpurgským vyznáním a uznávalo se, že jsou to dvě od sebe různé konfesse.
Také v praxi to bylo vždy uznáváno; tyto konfesse měly vždy různou organisaci, různou správu, různé synody, konventy a školy; přechod z jedné do druhé konfesse musí se podnes ohlásiti u politických úřadů, a kdykoli se jedná na př. o otázku, má-li býti ustanoven katecheta na některé střední škole, hledí se toliko k tomu, je-li tu počet dvaceti žáků jedné konfesse a nikdy se neustanoví katecheta, když je 19 žáků jedné a vedle toho jeden neb deset žáků druhé konfesse.
Tak tedy praxe a zákon uznávají, že helvetské vyznání je samostatnou konfessí; ony směřují k tomu, aby se zastoupení oběma konfessím dalo v zemské školní radě.
Nic méně, sl. sněme, nemám naději, kdybych si dovolil učiniti v tomto smyslu zde návrh, že by nalezl velikého ohlasu a příznivého vyřízení. Proto se uspokojuju s tím, že své náhledy stavím proti náhledům většiny komise, že věc není tak v zákoně, jak se tvrdí.
Avšak sl. sněme, uchopuju se té příležitosti, abych zároveň, nechtěje činiti určitého návrhu, aspoň vyslovil zde jedno přání; abych poukázal krátce uěkolika slovy k neblahému stavu, v němž se školy evangelické v Čechách nyní nalézají, abych upozornil jmenovitě slavnou vládu, by ona orgánům školským dala pokynutí, by ony hleděly v praxi odčiniti nepopiratelnou křivdu, která se evangelickým školám novým zřízení školským stala.
Evangelické školy byly od nejstarších dob od sta let jedny z nejlepších škol našich v naší zemi. Tyto školy byly veřejné školy; podle organisačního statutu z roku 1861, ony stály na roveň se všemi ostatními veřejnými školami. Najednou přišla nová školní organisace, a tu se stalo, že asi 200 takových škol úplně bylo vyloučeno z počtu veřejně vydržovaných škol.
Těm školám bylo najednou řečeno, že nemají stejného práva jako školy ostatní, že jsou jen školami soukromými; učitelstvo, které působilo dlouhá leta na těchto školách, najednou ztratilo právo na vysvědčení, jemu se řeklo, že musí teprvé podniknouti novou zkoušku, když se chce dostati na veřejnou školu a děti těchto škol přiškoleny jsou ke školám druhdy katolickým, a školám samým řeklo se krátce: nemáte nikoho, kdoby byl povinen vás vydr-