dem k bchodním poměrům této obce jest věcí účelnou a žádoucí aby byla ze soudního okresu Zbraslavského vyloučena k soudnímu okresu Smíchovskému připojena.
Landt. -Akt. Haubner:
Die Commission für Gemeinde- und Bezirksangelegenheiten stellt in Uebereinstimmung mit dem Landesausschuße den Antrag, der h. Landtag geruhe zu beschließen:
Die Petition der Gemeinde Lochkow um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Königsaal und Zutheilung zum Gerichtsbezirke Smichow wird im Sinne des § 2 des Gesetzes vom 11. Juni 1868 Nr. 59 R. G. Bl. mit dem Gutachten an die hohe Regierung geleitet, daß mit Rücksicht auf die Verkehrsverhältnisse dieser Gemeinde ihre Auscheidung aus dem Gerichtsbezirke Königsaal und Zutheilung zu dem Smichower Gerichtsbezirke zweckmäßig und wünschenswerth sei.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo? Kteří jsou pro ten návrh, nechť vyzdvihnou ruku.
Welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
Er ist angenommen.
Ref. pan Pražák:
K tomu cíli navrhuje se zákon:
§ 1.
Obec Lochkov vylučuje se z obvodu okresního zastupitelstva Zbraslavského a slučuje se s obvodem okresního zastupitelstva na Smíchově.
Landt. -Akt. Haubner: Der Gesetzentwurf lautet:
§ 1.
Die Gemeinde Lochkow wird aus dem Gebiete der Bezirksvertretung Königsaal ausgeschieden und mit dem Gebiete der Bezirksvertretung Smichow vereinigt.
Nejv. marš.: Žádá někdo za slovo?
Wünscht Jemand das Wort? Welche dem § 1 zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro čl. 1., nechť pozdvihnou ruku.
Er ist angenommen.
Ref. pan Pražák:
§ 2.
Zákon tento nabude moci dnem, kdy obec Lochkov z obvodu okresního soudu na Zbraslavi vyloučena a s obvodem okresního soudu na Smíchově spojena bude.
Landt. -Akt. Haubner:
§ 2.
Dieses Gesetz tritt mit dem Tage der Ausscheidung der genannten Gemeinde aus dem Bezirksgerichtsspregel Königsaal und deren Vereinigung mit dem Gerichtssprengel Smichow in Wirksamkeit.
Oberstlandmarschall: Welche für den § 2 sind, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten čl. 2., nechť pozdvihnou ruku.
Er ist angenommen.
Ref. pan Pražák: o.
Ministru záležitostí vnitřních uloženo jest, aby zákon tento v skutek uvedl.
Landt. -Akt. Haubner:
§ 3.
Der Minister des Inneren ist mit der Durchführung dieses Gesetzes betraut.
Nejv. marš.: Kteří jsou pro ten čl. 3., nechť pozdvihnou ruku.
Welche dem § 3 zustimmen, wollen die Hand erheben.
Ref: pan Pražák: Titul zákona zněl by následovně: Zákon
daný dne ........
pro království České, jenž se týče vyloučení obce Lochkova z obvodu okresního zastupitelstva Zbraslavského a sloučení obce té s obvodem okresního zastupitelstva Smíchovského.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi naříditi v základě §§ 2. a 5. zákona o okresním zastupitelstvu daného dne 25. července 1864 (č. 27 zák. a nařízení pro království české) naříditi takto:
Landt. -Akt. Haubner: Titel und Eingang des Gesetzes lautet: Gesetz
vom ..........
wirksam für das Königreich Böhmen, betreffend die Ausscheidung der Gemeinde Lochkow aus dem Bezirksvertretungsgebiete Königsaal und deren Bereinigung mit dem Bezirksvertretungs - Gebiete Smichow.
Ueber Antrag des Landtages Meines Königreicher Böhmen finde Ich auf Grund der §§ 2 und 5 des Gesetzes über die Bezirksvertretungen vom 25. Juli 1864 Nr. 27 (Gesetz- und Verordnungsblatt für Böhmen) anzuordnen wie folgt:
Oberstlandmarschall: Diejenigen, welche dem Gesetztitel zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten nápis zákona, nechť pozdvihnou ruku.
Er ist angenommen.
Ref. pan Pražák.
Dovolím si učiniti návrh, aby zákon ten byl přijat v třetím čtení.
Nejv. marš.: Žádá někdo za slovo?
Wünscht Jemand das Wort ?
Kteří jsou pro 3. čtení toho zákona, nechť pozdvihnou ruku.
Welche dem Antrage auf dritte Lesung zustimmen, wollen die Hand erheben.
Ich bitte nunmehr diejenigen, welche dem Gesetze in dritter Lesung endgiltig ihre Zustimmung geben, sich zu erheben.
Das Gesetz ist in dritter Lesung angenommen.
Ref. p. Pražák: Přijetím návrhu komise pro obecní a okresní záležitosti, aby se odporučilo slavné vládě vyloučení obce Lochkova z obvodu okresního zastupitelstva Smíchovského, jest i vyřízena petice okresního zastupitelstva Zbraslavského ze dne 27. září t. r. čísl. 72. v její části, jenž se týká obce Lochkovské.
Landt. -Akt. Haubner: Durch die Annahme des vorstehenden Antrages der Comm. für Gemeindeund Bezirksangelegenheiten erscheint auch die Petition der Bezirksvertretung Königsaal de dato 27. September I. J. Z. 72 in dem die Gemeinde Lochkow betreffenden Punkte erledigt.
Oberstlandmarschall: Ist selbstverständlich, bedarf daher keiner Abstimmung,
Ich bitte zur Kenntniß zu nehmen, daß die Hypöthekeubankcommission Freitag, den 14. Oktober, eine Sitzung um 9 Uhr Vormittags halt.
Nám. nejv. marš.: Komise pro záležitosti hypoteční banky bude odbývati sezení v pátek o 9. hodině ranní.
Oberstlandmarschall: Die Commission, welche über das Gesetz betreffend die Errichtung von landwirthschaftlichen Bezirksvorschußkassen zu berathen hat, halt eine Sitzung heute Nachmittag um 6 Uhr.
Nám. nejv. marš.: Komise, která se radí o záložnách hospodářských, bude odbývati sezení dnes odpoledne o 6. hodině.
Oberstlandmarschall: Wir gehen in der Tagesordnung weiter: Bericht der Commission für Gemeinde- und Bezirksangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Wotrub um Trennung aus dem Gemeindeverbande mit Trpoměch.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti obce Votrub za vyloučení ze svazku s obcí Trpoměchy.
Oberstlandmarschall: Statt des abwesenden H. Landtagsabg. Pollach hat Herr Landtagsabg. Dr. Žák die Berichterstattung übernommen.
Zpravodaj Dr. Žák:
Slavný sněme!
Politická obec Trpoměchy skládala se z katastrálních obcí Trpoměchy, Lotouš a Votrub. V roku 1879 podalo představenstvo obce Trpoměchy v okresu Slanském žádost, aby politická obec Trpoměchy rozloučena byla ve tři zvláštní obce o sobě.
Provedeným za tou příčinou vyšetřováním bylo na jisto postaveno, že obec Trpoměchy a Lotouš vedle svých poměrů všem požadavkům s postavením o sobě spojeným úplně vyhověti mohou, pročež nejen c. k. místodržitelství vý= nosem daným ze dne 22. dubna 1880 č. 13769, nýbrž také výbor zemský v sezení svém ze dne 13. října 1880 podle zákona daného dne 26. listopadu 1874 čís. 87 zákona zemsk. rozloučení polit. obce Trpoměchy toliko ve dvě samostatné obce a to Trpoměchy s Votruby a Lotouš povolili.
Obci Votrub nebylo samostatné postavení z toho hlavního důvodu povoleno, poněvadž v této osadě pouze 12 majitelů domů se vynachází, z nichž jenom 4 větší držebnost pozemkovou mají a mimo to tři z nich mimo osadu své trvalé bydliště zaujímají.
Ostatní obyvatelé, počtem 8, jsou namnoze domkáři bez polností. Nebylo by tedy možné z těchto obyvatelů řádné obecní představenstvo zvoliti.
Vzhledem k poměrům zde vylíčeným přistoupila komise k náhledu c. k. místodržitelství a výboru zemského, že nelze obci Votrub povoliti, aby se co samostatná obec ustavila, a činí návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti takto: o žádosti obce Votrub v okresu Slanském za odloučení od obce Trpoměchy a postavení co obec samostatná přechází se k dennímu pořádku.
Die Commission für Gemeinde- und Bezirksangelegenheiten stellt in Ubereinstimmung mit dem Antrage des L. -A. den Antrag: der h. Landtag wolle über das Gesuch der Ortschaft und Katastralgemeinde Wotrub um Trennung aus dem politischen. Verband mit Trpoměch und Constituirung als sebststandige Gemeinde zur Tagesordnung übergehen.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort ?
Žádá někdo za slovo? Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, mögen die Hand erheben.
(Geschieht. )
Er ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der petitionscommission über Petittonen um Schutz der Infassen aus Hranic gegen den Besitzer der Domäne Dobřisch.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva petiční komise za ochranu občanů Hranických proti majiteli panství Dobříšského.
O b e r st l a n d m a r s ch a l l: Berichterstatter ist der Herr Ldtgs. Abg. Dr. Sedláček.
Zpravodaj Dr. Sedláček: Několik občanů z obcí okresu Dobříšského a sice z obcí Chraníšť, Staré Huti, Drhova, Kozích Hor, Homole a Dřevník žádají za ochranu občanů z obce Hranické č. pop. 1., 2. a 3. proti majiteli panství Dobříšského ohledně pozemných práv požitečných a vlastnických.
Žadatelé dokládají svou žádost ze dne 27. června 1880 č. pet. 281, v tomto sněmovním zasedání k pojednání předloženou, co domnělí zástupcové obcí Hranické obci vůkolních, a uvádí, že sousedé jejich, občané z č. pop. 1, 2 a 3 v Hranicích dotyčné nemovitosti nabyli spůsobem úplatným neb dědičným, že tak jako jejich předchůdcové i po provedeném vykoupení činžovních povinností dotyčné nemovitosti volně užívali co jim vlastní, že Jeho Jasnost kníže Colloredo-Mannsfeld svými zřízenci a zástupci od r. 1864 občanům Hranickým příslušná práva požitečná a vlastnická do sporu přivedl, že držitelé usedlostí č. pop. 1, 2 a 3 v Hranicích dosavadních práv těch pozbyli, že i tehdáž, kdy pozemnosti dotyčné zaseli a zužitkovat se snažili, vypuzeni byli, ano že i také trestnímu právu propadli.
Petiční komise uváživši tuto žádost a její domnělé důvody, nehledíc ani k tomu, že žadatelé za osoby jiné jen vzhledem na sousední svůj poměr k držitelům usedlostí č. p. 1. 2 a 3 v Hranicích a také vzhledem na jejich chudobu, kterouž vysvědčením zvláštním prokazují, žádost tuto podávají, a že tito účastníci usnešením slav. sněmu ze dne 13. května 1875 při podání podobné, ano skoro rovněž takové žádosti ve smyslu svém slyšáni nebyli, vtom dalším uvážení, že podle obsahu petice prvější ze dne 15. dubna 1875 č. pet. 86, i také z petice nynější vychází, že veškerá záležitost tato od příslušných úřadů již platně jest rozhodnuta a nové projednávání její mocí petice že zavésti nelze, činí tento návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti:
O žádosti vícero občanů z obcí Chraníšt, Staré Huti, Drhova, Kozích Hor, Homole a Dřevníka ze dne 27. června 1880 č. pet. 281, za ochranu požitečných a vlastnických práv občanů č. pop. 1, 2, 3 v Hranicích proti majiteli pan ství Dobříšského přechází se k dennímu pořádku.
Die Petitionscommission erlaubt sich nachstehenden Antrag zn stellen:
Der hohe Landtag wolle beschließen: Ueber die Petitionen mehrerer Insassen aus den Gemeinden Chráništ, Althütten, Drhow, Kozohor, Homole und Dřewnik ddto. 27. Juni 1880 Pet. Zahl 281, um Schutz von Benutzungs und Eigenthumsrechten der Insassen von NC. 1, 2, 3 in Ehraništ gegen den Besitzer der Domäne Dobřisch wird zur Tagesordnung übergangen.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Diejenigen, welche dem Antrag zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Stane se).
Er ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Commission für Gemeinde- und Bezirksangelegenheiten über das Gesuch der Insassen der Ortschaft Bujesil um Ausscheidung aus dem bisherigen Gemeindeverbande mit Liblin.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti občanů osady Bujesil, aby osada tato z posavádního svazku s obcí Liblínem vyloučena byla.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist der Landtagsabgeordnete Herr Dr. Fáček.
Zpravodaj Dr. Fáček: Slavný sněme!
Osada Bujesil spojena jest s osadou Liblínem v jednu místní obec; někteří osadníci Bujesilští žádali, aby osada Bujesil byla vyloučena z místní obce Liblínské, a aby byla ustavena jako zvláštní obec místní. Tuto svou žádost zakládají na tom, že byla osada Bujesil až do zřízení obcí roka 1850 vždy obec samostatná, a že má dostatečné jmění, aby mohla plniti povinnosti, na místní obce podle působnosti samostatné a přenešené naložené.
Osada Bujesil byla ovšem při novém zřízení obcí roku 1850 s osadou Liblínem spojena v jednu obec místní, ale ona činila již dříve od samého založení katastru s osadou Liblínem jednu obec katastrální, kterážto okolnost k tomu ukazuje, že území obou osad přirozený celek činí.
Obec Bujesilská má obecní jmění, jež záleží v pozemcích 4750, mezi nimiž jest neplodné půdy 43°, pak v státním úpisu na 700 zl. a skládá se z 28 domů s 302 obyvately. V Liblíně jest 65 domů s 433 obyvately; obecní jmění této osady záleží v domku a pozemcích 3 jiter.
Představenstvo obce Liblínské a okresní zastupitelstvo Královické pronesla se záporně o žádosti těchto osad, uvádějíce že příjmy z obecního jmění v osadě Bujesilské vynakládají se jen na potřeby té osady a že osada Liblínská taktéž uhražuje své potřeby a sice přirážkami k daním, poněvadž skrovné její jmění obecní na potřeby nestačí a že tedy spojení s osadou Liblínskou není osadě Bujesilské na škodu; pak že pozemky obou osad jsou pomíchané jedna s druhou, tak že by po rozdělení obou osad zůstaly pozemky osady jedné v území osady druhé, z čeho by povstaly mnohé obtíže při rozvrhu a odvádění daní a přirážek obecních.
Ukazují konečně k tomu, kterak mnoho osadníků Bujesilských nežádá si toho vyloučení, a kterak žádost o toto vyloučení z toho vyšla, že jistý osadník, chtěje býti starostou, toho úřadu nedošel.
Také c. kr. okr. hejtmanství Královické a c. k. místodržitelství prohlásila se proti vyloučení této osady, zvláště proto, že rozdělení obou osad podle potřeb a pravidel katastru provésti nelze.
Výbor zemský navrhuje, aby byla žádosť ona zamítnuta, a z příčin tuto uvedených činí komise pro okresní a obecní záležitosti tento návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti na tom, že se má přes žádost některých osadníků Bujesilských, aby byla vyloučena z místní obce Liblínské a ustanovena jako zvláštní obec místní přejíti k dennímu pořádku.
Die Commission für Gemeinde und Bezirksangelegenheiten stellt den Antrag:
Der hohe Landtag wolle über das Gesuch einzelner Insassen der Ortschaft Bujesil um Ausscheidung dieser Ortschaft aus der Ortsgemeinde Liblin und um Constituirung derselben als selbstständige Gemeinde zur Tagesordnung übergehen.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo? Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
Welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand ergeben. (Geschieht. )
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Landescultur - Commission über Petitionen, um strenge Durchführung der Vorschriften des Feldschutzgesetzes und des Viehseuchengesetzes.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva komise pro zeměvzdělání o peticích, aby zákon k ochraně polního majetku a taktéž předpisy zákona v příčině moru dobytčího přísně se zachovávaly.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist der Landtagsabg. Hr. Teklý.
Zpravodaj prof. Teklý: Slavný sněme!
Hosposdářské spolky ve Vysoké, v Jilemnici, pak obce v Českém Brodě, v Nové Vsi, Třič, Olešná, Stanov žádaly vysoký sněm, aby učinil zákonná opatření, by se do Čech nesměl přiháněti dobytek vepřový z Uher a Polska. Uvedly co důvod předně to, že přiháněním stád vepřového dobytka přenášejí se nemoce, tak že tyto nemoce vznikají také u dobytka doma chovaného.
Jiný důvod uvedený v peticích jest ten, že so též velké škody na polích dějí, když se stáda vepřového dobytka honí úzkými cestami. Komise pro záležitosti zeměvzdělání uvážila všechny důvody ty zrale a přišla k výsledku tomu, že již zákonem o ochraně polního majetku jest učiněno opatření, kdež výslovně jest řečeno, že obecní starosta ve spojení s radními má to právo, všechnu škodu učiněnou vyšetřiti a řádně potrestati. Dále jest v jednom článku obsaženo, že se dobytek v noční době honiti nemá, leč když na útraty podnikatele bude přidělen ještě jeden dozorce.
Co se týče zavlečení nemocí, to jest postaráno zákonem vydaným o moru dobytčím, kdež výslovně jest poznamenáno, že každý majitel takového stáda každý 5. den má se vykázati vysvědčením zvěrolékařským.
Na základě úvah těch činí zemědělská komise návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti, aby stížnosti hospodářských spolků v Bernardicích, ve Vysoké, v Jilemnici, v Novém Bydžově, v českém Brodě pak obcí Nové Vsi, Tříče, Olešné a Stanova odkázány byly vys. vládě k vyšetření se žádostí, aby
1. se postarati ráčila o šetření předpisů zák. v příčině ochrany majetku polního ze dne 12. října 1875, č. 76, XX. části z. z. ze dne 13. listopadu 1875 prohlášeného;
2. aby předpisy zák. ze dne 29. února 1880 o moru dobytčím v ř. z. ze dne 14. dubna 1880 část XIV. č. 35 obsaženého přísně se prováděly a zachovávaly.
3. Zemský výbor se vyzývá vzíti v bedlivou úvahu, zdali by opatřením zákonnitým uvedená zla dala se odstraniti.
Landt. -Akt. Haubner: Die Landesculturcommission stellt den Antrag: Der h. Landtag wolle beschließen: Die Beschwerde der landw. Vereine von Bernardic, Hochstadt, Starkenbach,. Neubydžow und Böhm. -Brod, dann der Gemeinden Neudorf, Tříc, Olešna und Stanov werden der hohen Regierung mit dem Ersuchen abgetreten, diesfalls die nöthigen Erhebungen einleiten und Sorge tragen zu wollen, damit
1. die Vorschriften des Feldschutzgesetzes vom 12. Okt. 1875 Nr. 76, L. -G. -Bl, vom 13. Nov. 1875 und
2. die Bestimmungen des Viehseuchengesetzes vom 29. Feber 1880 Nr. 35 des R. -G. -Bl. vom 14. April 1880 strenge durchgeführt und befolgt werden.
3. Der Landesausschuß wird aufgefordert, in Erwägung zu ziehen, ob nicht durch eine gesetzliche Regelung die erwähnten Uebelstände sich beheben ließen.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku. (Stane se)
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Petitionscommission über das Gesuch um Erwirkung eines Landesgesetzes, wornach die Assecuranzanstalten verhalten werden, den sich an dem Schutze des versicherten Eigenthums betheiligenden Feuerwehrvereinen eine Entschädigung zu leisten.
Nám. nejv.. marš.: Následuje zpráva petiční komise o petici, aby vydán byl zákon, jímž by společnosti pojišťovací donucovány byly, aby sborům hasičským, súčastnivším se v zachránění majetku pojištěného, daly náhradu.
Oberstlandmarschal: Berichterstatter ist Abg. Herr Dr. Zunterer. Dr. Zunterer:
Hoher Landtag!
Die Gemeindevertretung von Brauna und der freiwillige Feuerwehrverein daselbst haben d. h. Landtag eine Petition überreicht, in welcher dieselben bitten um Erlassung eines Landesgesetzes, mit welchem die Assecuranzanstalten verhalten werden, den Feuerwehrvereinen, welche sich am Schutze des Versicherten Eigenthums betheiligen, eine Entschädigung zu geben.
2, Die Generalrepräsentanz in Wien der Versicherungsanstalt,, North British und Mercantile Insurance Company" zu verhalten, dem Feuerwehrvereine zu Brauna eine Entschädigung zu leisten für den Schutz der Mühle und der Wirthschaftsgebäude in Walteřic bei einer Feuersbrunst in Unter-Brauna.
Die Petenten begründen ihr Begehren durch den Umstand, daß gemäß L, -G. vom 25. Mai 1876 § 35 es den Gemeindevorstehern zur Pflicht gemacht ist dahin zu wirken, daß überall freiwilige Feuerwehren errichtet und erhalten werden.
Dies erfordert unbedingt einen großen Kostenaufwand seitens der Gemeinden und Opfermuth der freiw. Feuerwehrvereine und es ist nothwendig, daß die Gemeinden und freiw. Feuerwehrvereine in dieser Beziehung eine Unterstützung finden.
Es ist constatirt, daß seit Bestehen der freiwilligen Feuerwehrvereine die Brände nicht nur sehr abgenommen haben, sondern auch die Schaden wesentlich geringer wurden.
Die Assecuranzanstalten ziehen aus der Opferwilligkeit der Feuerwehrvereine mittelbaren Nutzen und die Commission hat sich daher der Prüfung dieser Petition eingehend gewidmet.
Die Petition ist nicht vereinzelt dastehend, denn es haben bereits dem h, Abgeordnetenhause Zahlreiche Feuerwehrverbände und Vereine im Vorjahre eine Petition des gleichen Inhaltes überreicht.
Was nun den Gegenstand ad 1. anbelangt, nämlich die Erlassung eines Landesgesetzes, mit welchem die Assecuranzanstalten verhalten werden den Feuerwehrvereinen, welche sich an dem Schutze des versicherten Eigenthums betheiligen, Entschädigungen zu geben, so konnte die Commission nicht verkennen, daß die freiwilligen Feuerwehrvereine durch ihre Thätigkeit bei einem Brande mittelbar auch das Interesse der Versicherungsanstalten durch die Rettung des bedrohten Eigenthums sowohl, als auch durch die Schutzmaßregeln gegen die weitere Ausbreitung des verheerenden Elements wahren, und gleichwie in solchen Fällen die Beschädigten und diejenigen, deren Eigenthum durch die Wirksamkeit der Feuerwehr geschützt wurde, es zumeist nicht unterlassen, den freiwilligen Feuerwehren Remunerationen zuzuwenden, so ist es auch nur in der Billigkeit gelegen, daß auch die Versicherungsanstalten den freiwilligen Feuerwehrvereinen eine Entschädigung für ihre Mühewaltung zuwenden.
In vielen Fallen findet dies auch statt, es ist aber unbedingt wünschenswert, daß die Assecuranzanstalten mit Rücksicht auf die von den Feuerwehrvereinen bethätigte Aufopferung und Bemühung und den hiedurch bewährten Bürgersinn verhalten werden,. den freiw. Feuerwehrvereinen zum Zwecke ihrer Unterstützung und Förderung bestimmte Beitrage nach Maßgabe des geschätzten versicherten Eigenthums oder in einen Perzentsatze des Prämienbetrages zuzuwenden, weshalb es die Commission für dringend geboten erachtet, daß von Seite der hohen Regierung in dieser Beziehung die erforderliche Initiative ergriffen werde.
Was den 2. Theil der Petition anbelangt, so ist das diesfalls gestellte Begehren rein privatrechtlicher Narur und überdies mit Rücksicht auf die der Commission von dem Ueberreicher der Petition Sr. Erlaucht Herrn Grafen Harrach vorgelegte Zuschrift der erwähnten Assecuranzanstalt dto. Wien 7. Juli 1880 Z. 16604 2/2 unbegründet, weil die genannte Assecuranzanstalt Sich keineswegs weigert, dem freiwilligen Feuerwehrvereine zu Brauna eine Entschädigung zuzuführen, vielmehr die Angelegenheit rücksichtlich des Schadenersatzes an den Versicherten noch nicht ausgetragen ist und die Assekuranzanstalt sich vorbehält, gleichzeitig mit der Ordnung der Schadenersatz - Angelegenheit auch volle Rücksicht auf das Gesuch des Feuerwehrvereines in Brauna zu nehmen.
Die Petitionscommission erlaubt sich daher dem hohen Landtage den Antrag zu stellen, der hohe Landtag geruhe den ersten Theil der Petition der hohen Regierung zur Berücksichtigung bei einer allfälligen Gesetzvorlage über das Assecuranzwesen zu empfehlen.
Nücksichtlich des 2. Theiles beantragt aber die Petitionscommission, der hohe Landtag wolle über diesen Theil der Petition zur Tagesordnung übergehen.
Komise dovoluje si činiti návrh: Sl. sněme račiž I. díl petice odporučiti vysoké vládě v tom případě, když by zákon o assekuraci byl předložen. Pokud se týče II. části petice přednešené, aby se přešlo k dennímu pořádku.
Oberstlandmarschall: In dieser Angelegenheit hat Sich der Abg. Hr. Dr. Roser zum Worte gemeldet. Ich ertheile ihm dasselbe.
Dr. Roser:
Hoher Landtag !
Ich habe bereits im Jahre 1880 im Abgeordnetenhause den Antrag gestellt, es möge die Beitragsleistung der Feuerversicherungsgesellschaften für die freiwilligen Feuerwehren geregelt, mit anderen Worten, es mögen die FeuerversicherungsGesellschaften gesetzlich verpflichtet werden, den freiwilligen Feuerwehren Beiträge zu leisten.
Bei diesem Antrage ging ich von dem Grundsatze aus, daß es ja gerade die FeuerversicherungsAnstalten sind, denen durch ein geschicktes, energisches, rasches Eingreifen der Feuerwehren der größte Nutzen in Folge der Beschränkung der Brände erwächst.
Nun, meine Herren, die Bersicherungsgesellschaften ersparen jährlich durch das Wachsen und die Zunahme der Feuerwehren ungeheuere Summen, und was leisten dafür die FeuerversicherungsAnstalten? Es gibt wohl einige Anstalten, die den Feuerwehren Beitrage leisten, aber diese sind oft so minimaler Natur, daß sie gar nicht der Erwähnung werth sind. Nicht umsonst glaubt das Volk, daß die Feuerwehren nur dazu da sind, um den Feuerversicherungs- Anstalten Geld zu ersparen.
Es laßt sich auch nicht läugnen, daß viele Gesellschaften, wie bereits erwähnt, Beiträge leisten, die meisten geben aber nichts und behaupten, sie seien gesetzlich nicht dazu verpflichtet:
Nun, ich bin anderer Ansicht und verweise in dieser Hinsicht auf andere Staaten - verweise auf Baiern, Baden, Württemberg, wo ich aus statistischen Tabellen gefunden habe, daß größere Summen geleistet werden, ja in neuester Zeit ist sogar in Sachsen ein Gesetz geschaffen worden, wodurch die Feuerversicherungs -Gesellschaften verpflichtet werden sollen, Beiträge zu leisten.
Meine Herren ! Der Feuerwehrmann opfert seine Gesundheit, sein Leben und nicht allein, daß er das Eigenthum seines Mitmenschen schützt und rettet sondern auch dessen Leben, und was ist sein Dank dafür, wenn er verunglückt, was ist sein Dank dafür, wenn die Familie ohne Vater bleibt; sie muß entweder betteln, von Wohlthaten und Unterstützungen leben, oder sie fällt der Gemeinde zur Last, wie ja häusig der Fall ist.
Meine Herren ! Die Gemeinden tragen ja am meisten zu den Feuerwehren bei, und mit dem Fortschreiten der Feuerwehren, mit dem Abnützen der Fenerlöschmittel wachsen auch die Auslagen.
Und, wie gesagt die größten Auslagen haben eben die Gemeinden, die ja ohnehin schon so sehr belastet sind, daß sie wahrlich nicht mehr zahlen können und ich weiß selbst Bezirke, in denen Feuerwehren aufgelassen werden müssen, weil die Gemeinden nicht mehr im Stande sind, die Löschapparate verbessern zu lassen oder neue anzuschaffen.
Durch Beitrage der Feuerversicherungsgesellschaften an die Feuerwehren würde den Gemeinden, und in dieser Namen spreche ich hier, eine bedeutende Erleichterung geschaffen werden, und aus diesem Grunde erlaube ich mir als Freund der Feuerwehren das Wort zu ergreifen und diese Petition zu unterstützen.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Hr. Dr. Funke hat das Wort.
Hr. Dr. Funke:
Die Ausführungen der Commission und des Hr. Abg. Noser sind eigentlich erschöpfender Natur und es liegt mir nur ob, nachdem ich eine hinreichende praktische Kenntniß im Feuerwehrwesen besitze, auf einen Umstand hinzuweisen.
Nämlich es ist richtig, daß einzelne Assekuranzgesellschaften im Falle eines Brandes den betreffenden Feuerwehren Beträge zukommen lassen, aber der Umstand, daß diese Beträge sehr verschiedener Natur sind, und daß sie oft so klein und gering sind, daß, wie ich aus eigener Erfahrung weiß, diese Betrage von einer Feuerwehr nicht angenomnien werden können, weil sie eben zu gering sind und weil es eine Feuerwehr mit ihrer Ehre nicht vereinbar finden kann,. sie anzunehmen, ist es nothwendig, daß diese Angelegenheit im gesetzlichen Wege geregelt Werde.
Die Aufopferung und Thatigkeit der Feuerwehr ist ja hinreichend im ganzen Lande anerkannt und es braucht darüber kein einziges Wort verloren zu werden; aber es sollen jene Männer, welche oft in aufopfernder Weise ihre Kraft und Gesundheit für die gute Sache opfern, auch in die Lage gesetzt werden, daß sie nicht Wohlthaten zu empfangen haben, sondern, daß diese Angelegenheit gesetzlich geregelt werde und sie indirekt für ihre Bemühungen, (direkt kann dieß niemals geschehen, ) eine Entlohnung haben, dadurch, daß sie in den Stand gesetzt werden, ihren Bemühnngen auch fernerhin im vollen Maße gerecht zu werden.
Aus diesem Grunde glaubte ich nur wenige Worte den Ausführungen des Abg. Roser hinznfügen zu müssen und unterstütze gleichfalls aufs Wärmste den Antrag der Commission.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort ?
Žádá nědo za slovo ?
Die Debatte ist geschlossen.
Rokování jest ukončeno.
Berichterstatter Dr. Z u n t e r e r: Die warmen Worten, mit welchen die Herren Abgeordneten Noser und Funke den Antrag. der Petitionscommission unterstützt haben, entheben mich eigentlich einer weiteren Ausführung und erlaube ich mir nur noch darauf hinzuweisen, daß in anderen Ländern, wie z. B. Württemberg, Preußen, Bayern, Hessen eine derartige gesetzliche Bestimmung zu Gunsten der Feuerwehren in Bezug auf die Asdekuranzgedellschaften bereits besteht; ich glaube, daß es daher angezeigt wäre, daß wir in Oesterreich den Feuerwehren, welche in aufopfernder Weise zum Schütze des Eigenthums mitwirken, auch im Sinne des Antrages der Petitionscommission Hilfe bringen, indem ich den hohen Landtag bitte, den Antrag des Pelitionsausschußes anzunehmen.
Der Antrag lautet:
Der hohe Landtag geruhe den ersten Theil der Petition der hohen Negierung zur Berücksichtigung bei einer anfälligen Gesetzvorlage über das Assekuranzwesen zu empfehlen.
Rücksichtlich des 2. Theiles der Petition stellt die Commission den Antrag:
Der hohe Landtag wolle über diesen Tyeil der Petition zur Tagesordnung übergehen.
Sn. akt. Haubner: Komise dovoluje si činiti návrh:
Sl. sněme račiž první díl petice odporučiti vysoké vládě v tom případě, když by zákon o assekuraci byl předložen. Dále račiž se usnésti, aby pokud se týká druhé části předložené petice, přešlo se k dennímu pořádku.
O b e r st l a n d m a r s ch a l l: Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Stane se. )
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Landesculturcommission über Petitionen, betreffend Abwehr und Tilgung ansteckender Thierkrankheiten.
N á m. n e j v. marš.: Následuje zpráva komise zemědělské o peticích stran zamezení a udušení nákažlivých nemocí zvířecích.
O b e r st l a n d m a r s ch a l l: Berichterstatter ist Herr Abg. Bepřik.
Posl. Vepřík:
Slavný sněme!
59 obcí v okresu Klatovském a 188 občanů města Klatov podalo petici ze dne 24. září 1881, v níž poukazují k tomu, kterak zákon ze dne 29. února 1880 vydaný k odvrácení a udušení nákažlivých nemocí zvířecích v §. 44. prohlašuje opomenutí ohlášení vzešlých známek o nakažlivých nemocech zvířecích za přestupek, jinak dle §. 45. veškeré činění a jednání proti nařízením téhož zákona za přečin. Jelikož dle §. 48. téhož zákona přikazuje se řízení úřadům politickým, přečiny pak přikazují se tímtéž zákonem trestnímu řízení soudnímu, tak že dle platných předpisů všeob. tr. ř. právomocnosť v těchto záležitostech spadá do působnosti c. k. soudů krajských, po případě c. k. soudu zemského. Z příčiny, že zákon tento nečiní rozdílu, zda-li aneb jakých následků trestní skutek za sebou má a zřetel majíce ku nabytým zkušenostem, že pro takovéto řízení i při nahodilých mnohdy jen případech opomenutí předpisů dotýčného zákona občané daleké cesty do sídla c. k. krajského soudu, po případě soudu