Pondělí 10. října 1881

Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich auf Grund der § 2 und 5 des Gesetzes über die Bezirksvertretungen vom 25. Juli 1864 Nr. 27 (Gesetz- und Verordnungsblatt für Böhmen) anzuordnen wie folgt:

Sněm. akt. Baretta: Zákon

daný dne ......

pro království České, jenž se týče vyloučení katastrálních obcí Knínice, Týniště a Touchořin z obvodu okresního zastupitelstva v Litoměřicích a sloučení s obvodem okresního zastupitelstva v Ouštěku.

K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mně v základě §§ 2. a 5. zákona o okresním zastupitelstvo daného dne 25. červ. 1864 (č. 27. zák. a nař. pro království České) naříditi takto:

Nám. nejv. marš.: Kteří jsou pro ten nápis zákona, nechť pozdvihnou ruku.

Diejenigen, welche dem Gesetzestitel zustimmen, wollen die Hand erheben. (Geschieht). Er ist angenommen.

Dr. Funke: Ich erlaube mir unter Einem den Antrag auf dritte Lesung des Entwurfes zu stellen.

Sněm. akt. Baretta: Pan zpravodaj činí návrh, aby se předsevzalo třetí čtení.

Nám. nejv. marš.: Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.

(Geschieht).

Ich bitte nun Diejenigen, welche dem Gesetze in dritter Lesung endgiltig zustimmen, sich zu erheben.

Kteří jsou pro ten zákon v třetím čtení, nechť vstanou. (Stane se).

Oberstlandmarschall: Das Gesetz ist in dritter Lesung angenommen.

Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten, betreffend die Petition der Gemeinde Mě stec mit der zugetheilten Ortschaft Weselitz um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Neustadt a, d. Mettau und Zutheilung zum Gerichts-Bezirke Böhm. Skalitz.

Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva komise pro obecní a okresní záležitosti o žádosti obce Městce a připojené osady Veselické za vyloučení ze soudn. okr. Novoměstského a přidělení k soudn. okr. Českoskalickému.

Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist der Hr. Landtagsabgeordnete Dr. Žak.

Zpravodaj posl. Dr. Žák (čte): Slavný sněme!

Obec Městec a připojená osada Veselice udávají ve své žádosti za vyloučení z posavádního svazku s okresem Novoměstským následující důvody:

Obec Městec s připojenou osadou Veselickou tvoří prý se sousední obcí Jesenicí takřka jedinou souvislou obec, ježto poslední domy obce prvé jmenované sotva 5 minut vzdáleny jsou od prvních domů obce Jesenické.

Mimo to jest obec Městec s Veselicí přifařena i přiškolena k Jesenici, kterážto obec patří nyní k okresu Česko-Skalickému.

Dále jest Městec-Veselice od České Skalice pouze 3/4 hodiny vzdálen, kdežto vzdálenost od Nového Města n. M. l l/2 hod činí.

Kromě toho navštěvují občané Městečtí a Veseličtí ponejvíc trhy v České Skalici, kde si též potřeby svoje opatřují.

Již zeměpisná poloha obce této ukazuje k tomu, aby byla přikázána k soudnímu okresu Česko-Skalickému, ana položena jest v západním cípu okresu Novoměstského takřka na ztracené stráži.

Poněvadž ostatně zástupce velkostatku Novoměstského proti žádosti namítal, že by v případu povoleného vyloučení berní síla okresu Novoměstského velmi seslabena byla, snaží se petenti vůči této námitce dokazovati, že by jednak okres Novoměstský vyloučením tímto jenom nepatrně v příjmech svých skrácen byl, jednak ale že by jemu ubylo také značné části okresních silnic, jichž vydržování nyní okresu Novoměstskému náleží, ježto by pak připadly k okresu Česko-Skalickému.

Následkem této žádosti podaly však sousední obce spolu se zástupcem velkostatku Novoměstského protiosvědčení, prohlašujíce v něm žádost za úplně bezdůvodnou, ano za smělou, a usilujíce o zachování posavádního poměru.

Zejména připomíná zástupce velkostatku, že obecní výbor, v Městci roku 1874, když se zřizoval okres Česko-Skalický, proti připojení Městce s Veselicí k novému okresu soudnímu důrazně protestoval, následkem čehož obec tato ponechána v soudním okresu Novoměstském; zájmy občanů Městeckých zůstaly ale v tom ohledu do dnešního dne nezměněny.

Okresní zastupitelstvo Novoměstské dalo sobě o žádosti podati dobré zdání od úřadně oprávněného soukromého, technika Josefa Štěpána, dle jehož vyjádření to, co petenti udávají, většinou na pravdě se nezakládá.

Zejména činí prý rozdíl vzdálenosti mezi Městcem a Novým Městem se strany jedné a Českou Skalicí se strany druhé toliko 1/8 míle aneb 1 kilom.

Mimo to vede do Nového Města krásně zřízená silnice po úplné rovině, kdežto silnice do české Skalice v samých prudkých zatáčkách vede a za počasí mokrého těžko schůdná a sjízdná jest.

Okresní výbor v Novém Městě prohlašuje se rozhodně proti řečené žádosti, dovolávaje se zvláště toho, že by vyloučením obce Městce životní zájmy okresu nemálo byly ohroženy, ježto obyvatelé okresu Novoměstského chudi jsou, komunikace okresní velmi značných výloh vyžadují, a po oddělení obce Městce, která 2453 zl. 25 1/2 kr. daně platí, tedy k značnějším obcím náleží, beztoho již nesnesitelná 20% ní přirážka okresní ještě více zvýšiti by se musila.

Vyloučením obce Městce vzešla by okresu Novoměstskému velká škoda, kdežto by z toho obec sama neměla prospěchu ni nejmenšího.

Okresní zastupitelstvo v České Skalici pokládá žádost za úplně odůvodněnou.

Dle náhledu okresního zastupitelstva v České Skalici nelze prý popříti, že by občané Městečtí a Veseličtí, kteréžto obce školu a faru v Jesenici společnou mají a takřka souvislou obec tvoří, vyloučením z posavadního svazku svého rozhodně získali.

C. k. okresní hejtmanství v Novém Městě n. M. potvrzuje z části důvody v žádosti pronešené co úplně pravdivé, připouští ale také, že by okres Novoměstský, kdyby se žádosti vyhovělo, ztratil obec se značnou berní silou.

C. k. okresní soud v Novém Městě pochybuje, že by občanům Městeckým a Veselickým z vyloučení jich vzešel prospěch, a shoduje se s okresním výborem Novoměstským v tom, že sobě občané tito vyloučení z okresu Novoměstského přejí bezpochyby as jenom z příčiny té, poněvadž v okresu Česko-Skalickém na ten čas vybírá se nižší přirážka okresní, což však nemůže rozhodovati, protože procento přirážky každoročně měniti se může.

C. k. okresní soud v České Skalici připomíná souvislost obou obcí Městce a Jesenice, a podporuje žádost, protože by soudní řízení, kdyby obě tyto obce v jediném okresu soudním byly, v mnohých případech se zjednodušilo, na př. při výslechu svědků.

Rovněž i c. k. krajský soud v Hradci Králové přimlouvá se za žádost, ježto v ohledu soudničkám není prý žádné překážky proti žádané změně obvodů okresních.

C. k. vrchní soud zemský a c. k. místodržitelství prohlašují, že pro nedostatek závažných důvodů, jež by ku prospěchu žádosti svědčily, nemohou se sice za ni přimlouvati, že však se stanoviska politické správy a soudnictví není žádné závady proti žádané změně obvodu těchto okresů soudních.

Zároveň ukazuje c. k. vrchní soud zemský k tomu, že zde neběží o žádný životní intres obce Městce, aby byla vyloučena, což již z toho na jevo jde, že obec ta, když roku 1874, vyjednávalo se o zřízení okresního soudu v české Skalici, rozhodně a důrazně na tom stála, aby zůstala při okresním soudu Novoměstském.

Zemský výbor, jenž veškeré tyto částečně odporující okolnosti ve své slavnému sněmu pod č. 35. r. 1881 podané zprávě uvážil, nabyl přesvědčení, že by obci Městci z příznivého vyřízení její žádosti pražádný prospěch nevzešel, že by však naproti tomu okresu Novoměstskému zajisté ublíženo bylo.

Tomu i komise pro obecní a okresní záležitosti přisvědčiti musí, poněvadž jak zemský výbor taktéž ve své zprávě zjistil, obec Městec platí dva a dvacátý díl veškeré okresu Novoměstskému předepsané daně.

V úplném souhlasu s návrhem zemského výboru činí i komise pro obecní a okresní záležitosti návrh:

Slavný sněme račiž o žádosti obce Městce a připojené osady Veselice za vyloučení ze soudního okresu Novoměstského a přivtělení k soudnímu okresu Česko-Skalickému k dennímu pořádku přejíti.

Im Einklage mit diesem Vorschlage des L. -A. stellt die Commission für Gemeinde- und Bezirksangelegenheiten den Antrag, der h. Landtag wolle über die Petition der Gemeinde Městec sammt der zugetheilten Ortschaft Weselitz um Ausscheidung aus dem Gerichtssprengel Neustadt a. M. und Zutheilung zum Gerichtssprengel Böhm. -Skalitz zur Tagesordnung übergehen.

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort.

Žádá někdo za slovo? Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

Diejenigen, welche für den Antrag sind, wollen die Hand erheben.

(Geschieht. )

Der Antrag ist angenommen.

Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten, betreffend die von der Gemeinde Žižkov angestrebte Einhebung einer Kanaleeinmündungsgebühr.

Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti v příčině vybírání dávky k uhražení nákladu kanalisace v obci Žižkovské.

Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist derselbe.

Dr. Žák:

Slavný sněme!

Dne 14. dubna 1880 usnesl se obecní výbor Žižkovský, že majitel každé nynější budovy v obci, jakož i příště každý majitel budovy, která bude v obci Žižkově stavěna, povinen býti má, pokud se to pbsaváde nestalo, za vpuštění domovní stoky do obecní hlavní stoky zapraviti obci po padesáti krejcarech za každý čtverečný sáh zastavené plochy a to z každého patra zvláště, při čemž přízemí a sklepy též za patro počítati, sklepy však jenom, pokud jsou obydlené, v zastavenou plochu počítati se mají.

Ježto by počítání dávky té z obydlených místností sklepních mohlo vésti k rozličným nepřístojnostem, dáno obecnímu výboru Žižkovskému na srozuměnou, že by bylo nejpříhodnějším, kdyby při zamýšleném zavedení řečené dávky ke sklepům vůbec zřetel se nebral, a aby na místě čtver. sáhu co základu dávky užito bylo nové míry zákonní.

V  sezení ze dne 3. února 1881 usnesl se tedy obecní výbor Žižkovský, aby místo dávky 50 kr. z každého čtverečného sáhu určena byla dávka po 15 kr. z každého metru čtverečného; co se však týče dávky z příbytků sklepních, setrval obecní výbor na usnešení ze dne 14. dubna 1880, a usnesl se konečně, aby při továrnách počítána byla ona dávka netoliko z obytných místností dle zastavené plochy a dle pater, nýbrž i z dílen a přístrojů i strojů mimo dílny postavených, které na podezděných základech spočívají, a sice z řečených dílen a strojů až do 4 metrů výšky, jakož i z obytného přizem ku, jestliže by však dílna, přístroj neb stroj vyšší byly než 4 metry, má se při každém metru výšky o 4 krejcary více z každého čtver. metru zastavené plochy počítati.

V  základě usnešení těchto domáhá se obecní výbor Žižkovský vydání zemského zákona v příčině vybírání této dávky.

V  obci Žižkově posud jest zřízena čásť projektovaných a potřebných stok, náklad na tyto stavby uhražen byl dílem příspěvky majitelů domů a pozemků, kteří v tom byli zúčástněni, dílem z prostředků obecních.

Dle § 67 stavebního řádu pro král. České má obec vystavěti hlavní stoky, kdežto odtoky z domu vystavěti až do stoky hlavní povinen jest stavebník.

Obec Žižkovská, jejíž obyvatelstvo i počet domů - jakož obecně známo - v posledním desítiletí značně se rozmnožil, a která nyní povýšena byla za město, nemá žádného jmění obecního.

Ježto z ohledů zdravotních pilná jest toho potřeba, aby se zřídily stoky hlavní čili uliční a žumpy aby se odstranily, mohla by obec Žižkovská výlohy se stavbou stok spojené uhraditi toliko přirážkami.

Těmi by však stížení byli veškeří poplatníci.

Neníť zajisté přiměřeno, aby k výlohám těm přispívali také ti poplatníci, kteří mají v obci předepsanou pouze daň z výdělku nebo příjmu, tím méně, ješto v obci nejsou trvale usazeni.

Spíše sluší povinnosť takovou složiti hlavně na majitele domů; tito ostatně již také přispěli k nákladu tomuto částkami značnými.

Takovéto přispívání se strany majitelů domů vešlo již v obyčej všeobecný; známo jestiť, že větší města výlohy zřízení stok uličních zcela nebo alespoň z části kryjí vybíráním dávek za vpouštění stok domovních.

Obec Žižkovská nebyla by s to, celou síť stok vystavěti, kdyby sobě náhrady za náklad ten nemohla zjednati poplatkem za vpouštění stok domovních.

Usnešení obecního výboru Žižkovského v ohledu formálním vyhovuje zákonu, okresní zastupitelstvo Vinohradské přimlouvá se za ně.

C. kr. finanční ředitelstvo zemské nečiní žádných námitek.

Poplatek ten podle § 79 odst. 3. § 89 zř. ob. lze připustiti. Nezdá se však býti účelno, aby dávka ona vybírána byla též z příbytků sklepních a aby místnosti sklepní jsou-li obydelné, počítaly se za patro.

Měřítko takové jest nejasné a mohlo by při vyměřování dávky snadno podnět dáti k pochybnostem a sporům, nehledíc k tomu, že se všude o to usiluje, aby obývání místností sklepních nebylo připuštěno.

Také počítání dávky té z přístrojů továrních a ze strojů není podstatou věci a účelem s dostatek odůvodněno; příhodným v ohledu tom zdá se býti toliko, aby i budovy továrnické a dílny dávce té byly podrobeny a aby počítání dávky dělo se dle navrženého měřítka.

Komise činí tedy v úplné shodě s výborem zemským návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti na zákonu Obci města Žižkova povoluje se, aby od majitele každé nynější budovy v obci, jakož i od majitele každé budovy, která bude v obci stavěna, za vpuštění domovní stoky do hlavních stok obecních vybírati mohla - pokud se to v příčině budovy nebo staveniště, jehož se týče, posud nestalo - dávku patnácti krejcarů r. č. za každý čtvereční metr zastavené plochy, a to z každého patra o sobě, jakož i z místností přízemních, jež počítány budtež za patro.

Der Stadtgemeinde Žižkov wird die Bewilligung ertheilt, von dem Eigenthümer jedes bestahenden, sowie jedes künftig aufgeführten Gebäudes in der Gemeinde für die Einmündung des Hauskanals in die Gemeindehauptkanäle eine Abgabe von fünfzehn Kreuzern österr. W. für jeden Quadratmeter der verbauten Flache und zwar von jedem Stockwerke,. sowie von den ebenerdigen Localitäten, welche gleich einem Stockwerke zu zählen sind, insbesondere einzugeben, soweit dieß hinsichtlich des betreffenden Gebäudes oder des bezüglichen Bauplatzes nicht bereits geschehen ist.

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo? Kteří jsou pro ten článek, nechť pozdvihnou ruku.

Diejenigen, welche dem § zustimmen, wollen die Hand erheben. (Geschieht. ) Der Antrag ist angenommen.

Posl. Žák:

§2.

Co se týče. továren, budiž dávka tato vyměřována netoliko z obydlených místností podle měřítka pater a plochy zastavené, nýbrž i z dílen, a sice z těchto až do čtyř metrů výšky tak jako z přízemku obytného, byla-li by však dílna vyšší nežli čtyry metry, budiž dávka vyměřena tím spůsobem, aby při každém metru výšky počítalo se o 4 krejcary r. č. více z každého čtver. metru plochy zastavené.

Landt. -Akt. Baretta: § 2.

Bei Fabriken ist diese Abgabe nicht nur von den bewohnten Räumen nach dem Maßstäbe der Stockwerke und der verbauten Flache, sondern auch von den Werkstätten zu bemessen, und zwar von den letzteren bis zu vier Meter Höhe, wie von einem Wohnungsparterre, bei einer Höhe von über vier Meter aber in der Weise, daß für jeden Meter um vier Kreuzer österr, Wahr. mehr vom Quadratmeter der verbauten Flache gerechnet wird.

Oberstlandmarschall: Zu diesem § hat sich der Landtagsabgeordnete Hr. Sobotka zum Worte gemeldet.

Abg. Sobotka:

Hohes Haus!

Ich habe mir zu diesem § das Wort erbeten, um am Schlusse der Ausführung, welche ich vorhabe, Se. Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall um eine getrennte Abstimmung über die beiden Theile dieses § zu bitten, u. zwar aus folgenden Gründen:

Wenn man den kleinen Gesetzentwurf, welcher hier vorliegt, in`s Auge faßt, so wird man der Commission die Anerkennung nicht versagen dürfen, daß sie den berechtigten Wünschen und Anforderungen der Gemeinde Žižkov in liberaler Weise entgegengekommen ist. Dieses erhellt in zweierlei Richtung:

Einmal hat die Gemeinde Žižkov in ihrem Beschlusse vom 14. April 1880 eine Anschlußgebühr von nur 50 kr. für eine Quadratklafter, in ihrem spätern Beschlusse eine solche von 15 kr. pr. Quadratmeter, das macht 54 kr. pr. Quadratklafter, also mehr als früher bestimmt und wurde dieselbe in einer jetzigen Abstimmung sowohl von der Commission als vom hohen Hause bewilligt.

Es ist aber diese Gebühr nicht bloß relativ recht hoch, sondern auch absolut, n. zw. können wir dies erfahren, wenn wir sie vergleichen mit jener Gebühr, welche die Stadt Prag für denselben Zweck einhebt.

Diese Gebühr ist für die Stadt Prag die von 35 kr. per Quadratklafter, resp. nicht ganz 10 kr. für den Quadratmeter, weil eine Quadratklafter gleich 3. 6 Quadratmeter ist, und es ist daher die Gebühr, welche für Žižkov eingehoben wird, eine um 50-55 % höhere als für die Stadt Prag.

Der financielle Effekt dieser Gebühr ist gewiß nicht unbedeutend. Wenn wir z. B. ein Haus von mittlerer Größe annehmen, wie ste auf den Bauparcellen, welche bei dem Stadtparke von der Stadt Prag verkauft wurden, stehen, also ein Haus von der Größe von 138 Quadratklastern, und wenn wir davon einen größeren Hofraum abrechnen, so würde die Anschlußgebühr für ein 2stöckiges Haus in Prag 126 fl., für ein 3stöckiges 168 fl. betragen; in Žižkov aber würde sie für ein 2stöckiges 193 fl. 98 kr. und für ein 4stöckiges 268 fl. ausmachen.

Die Differenz ist ziemlich bedeutend, obzwar die Herstellung der Kanalisirung in Žižkov wahrscheinlich nicht theurer kommt als in Prag, andererseits aber die Hausbesitzer in Žižkov wahrscheinlich minder leistungsfähig und vermögend sein durften, als in Prag, Aber es lassen sich Gründe dafür anführen, die die verehrliche Commission sich gegenwärtig gehalten, daß die Stadt Prag Kanäle bereits besitzt, wahrend Žižkow erst solche anlegen will, und bei der großen Nahe dieser Vororte und der wichtigen sanitären Bedeutung derselben für die Hauptstadt Prag habe ich auch gegen diese ziemlich hohe Gebühr nichts einzuwenden.

In ihrem Wohlwollen gegen die Gemeinde Žižkov ist aber die Commission in § 2 zu dem Antrage gelangt, daß sie Fabriken also Fabriksetablissements, anders behandelt als Wohnhäuser, und zwar zu Ungunsten der Fabriken, und hiebei hat sie einen eigentümlichen Maßstab gewählt, den Maßstab der Höhe.

Nun ich glaube, daß sowie diese Maßnahme der Erhöhung im Berichte überhaupt nicht motivirt ist, sich eine Begründung dafür vielleicht auch Schwer beibringen ließe, denn die Basis einer solchen Anschlußgebühr ist jedenfalls nur die Anzahl derjenigen Menschen, welche sich auf einem gewissen Raume aufhalten und bewegen; nur für diese sind die Canäle nothwendig. Hiemit hat aber nur die Bodenflache etwas zu thun. Wenn z. B. ein Wohnraum eine gewisse Größe hat, so können, einerlei ob er 4 oder 6 Meter Höhe hat doch nur ebensoviel Menschen darin wohnen, Dasselbe gilt nun vollständig für Fabriken. In einem Fabriksraume können nur ebensoviele Menschen arbeiten als die Grundfläche Qu. -Fuß. im Ausmaß hat. Wenn die Grundfläche 20 Meter lang, 20 M. breit ist, also 400 Qu. -M. umfaßt und 4 M. hoch ist, so können sich so und soviel Menschen darin aufhalten und wenn sie 5 M. hoch ist ebensoviel.

Die Höhe hat also gar nichts damit zu thun, denn die Arbeiter sitzen und stehen nicht übereinander,. Sondern nebeneinander. Die Fälle, Wo Solche Gebäude höher gemacht werden, sind aber Sehr häusig, und zwar wird jetzt aus humanitären und sanitären Rücksichten durchwegs über 4 M. hoch gebaut. Man hat erkannt, daß 4 M. hohe Arbeissäle genügen, jedoch nicht so zweckmäßig sind, wie die heutigen humanitären Anschauungen es verlangen; und um daher den Arbeitern besseres Licht, bessere Luft und bessere Gesundheit zu sichern, macht man alle modernen Fabriksräume über 4 M. hoch.

Ich glaube daher, daß diejenigen Fabriksbesitzer, die die humanitären Rücksichten ins Auge fassen, mit einer höheren Steuer belegt, resp. bestraft werden, und dieser finanzielle Effekt ist kein geringer. Ich habe z. B. eine Fabriksanlage größten Stils, welche in diesem Monat in. der Nähe von Prag errichtet wurde, ins Auge gefaßt. und habe gefunden, daß diese in Prag 636 fl., in Zižkov an und für sich 971 fl,, incl. dieser höheren Berechnung aber eine Anschlußgebühr von 1248°79 fl., also doppelt soviel, als in präg bezahlt wird, zu entrichten hatte.

Wenn ich daher auch vollkommen einversianden bin, daß Werkstätten und Fabriksräume in die Anschlußgebühr einbezogen werden, weil sich in denselben Menschen den ganzen Tag aushalten und daher dieselben Bedingungen erfüllen, wie jene, welche sich in Wohugebänden befinden, so finde ich doch gar keine logische Begründung für die höhere Besteuerung und zwar insbesonders für ein Ausmaß dieser Besteuerung nach der Höhe der Werkstatten, Ich werde daher bitten, wenn das h. Haus den § in dieser Weise bewilligen wollte, daß es nur jenen Absatz annimmt, welcher heißt: Bei Fabriken ist diese Abgabe nicht nur von den bewohnten Räumen nach dem Maßstabe der Stockwerke und der verbauten Flache, sondern auch von den Werkstätten zu bemessen. Das übrige bitte ich abzulehnen, und um dem h. Hause Gelegenheit hiezu zu geben, bitte ich Se. Durchlaucht, den H. O. -L. -M. über die beiden Absätze in getrennter Weise abstimmen zu lassen und zwar derart, wie ich es nur erlaubt habe, im Beginnc meiner Rede anzudeuten.

Sněm. akt. Baretta: Pan poslanec Sobotka činí návrh, aby se hlasovalo dvojím spůsobem, totiž, aby při §. 2. přijat byl jen první odstavec a sice: "Co se týče továren budiž dávka tato vyměřována netoliko z obydlených místností podle měřítka pater a plochy zastavené, nýbrž i z dílen. "

Oberstlandmarschall: Ich stelle Vorerst die Unterstützungsfrage.

Kteří podporujou tento návrh, nechť pozdvihnou ruku. (Stane se. )

Der Antrag ist unterstützt und steht in Verhandlung.

Wünscht noch jemand das Wort ?

Žádá někdo za slovo?

(Nikdo. )

Rokování jest ukončeno.

Die Debatte ist geschlossen.

Der Berichterstatter hat das Wort.

Ref. pan Žák: Pan poslanec Sobotka poukazuje především k tomu, že původní usnešení obecního zastupitelstva Žižkovského z roku 1880 znělo v ten smysl, že se má vybírati tento poplatek z kvadrátního sáhu 50 kr.; poukazuje dále k tomu, že dle novějšího usnešení téhož zastupitelstva má se vybírati za jeden kvadrátní metr 15 kr., to že jest zvýšení poplatku.

To jest ovšem nepopiratelné, avšak mám za to, že kdyby se bylo mělo 50 kr. konvertovati na kvadrátní metr, bylo by přišlo zastupitelstvo a my také na zlomek, čemuž se zastupitelstvo z dobrých důvodů vyhnulo.

Ostatně difference mezi původním usnešením a nynějším usnešením, jak také p. posl. Sobotka uznal, není tak velká. Pan poslanec Sobotka vytýká ovšem druhou differenpi a tu si stěžuje a porovnává ten poplatek, který se má platiti nyní v Žižkově s poplatkem, který se platí až posud v Praze. Jest ovšem jisto, že v Praze se platí 35 kr. za čtvereční sáh, v Žižkově více než 50 kr. Ale, pánové, poměr leží docela jinak v Žižkově a docela jinak v Praze. V Praze byly již kanály vystaveny a pozůstávaly.

Obec vybírá od dávných časů za vpuštění privátních stok do obecní hlavní stoky 35 kr.

Pánové, já musím skutečně vyznati, že mně čas, kdy poplatek ten 35 kr. zaveden byl, znám není; jistě ale poplatek, dle tehdejších poměrů vyměřen byl, hledě k tomu, že obec již měla hlavní stoky a vybírá poplatek 35 kr. z pradávných časů.

Ovšem že stavba byla tenkráte lacinější, když se v Praze stavělo, než nyní, kde se jedná o ustanovení poplatku pro Žižkov. Nesmíme zapomenouti, že podle zprávy zemského výboru majitelé domů a stavebností již před tím 33. 774 zl. 76 1/2 kr. platili jakožto příspěvek na kanál Žižkovský a že kromě toho obec musela zaplatiti 18. 386 zl. 38 kr. Jest tedy oprávněno, že obec Žižkovská žádá vyšší poplatek, nežli žádala obec Pražská před dávnými lety.

Pakli p. posl. Sobotka si na to stěžuje, že u továren jiným měřítkem se měřilo, nežli u ostatních obecních stavení se měřilo, musím poukázati k tomu, že dle prvního odstavce to pravda není, a sice tady se povídá, že továrny se mají počítati jako dle §. 1. a dílny tím samým měřítkem jak v §. 1. a dle §. 2., když mají víc než 4 čtvereční metry.

Pan posl. Sobotka stěžuje si na poslední větu a sice, že dávka má býti vyměřena tím spůsobem, aby při každém metru výšky počítalo se o čtyry krejcary více z každého čtverečního metru plochy zastavené.

Pan posl. Sobotka jest toho náhledu, že tedy jest rozhodná jedině plocha zastavená, čtvereční plocha.

Pánové, může to býti v některých pádech, ale ve všech to nemusí býti; víme, že obyčejné byty obnáší také okolo 4 m., a že přes 4 m. jest již první poschodí. Vezmeme, že půda by byla dílna více než 4 m. vysoká, a která by měla více než 4 poschodí, - to jest také možné; tedy v tom případě nenahlížím, proč by měl ten, kdo má také prostory takové v jiném stavení, které má více poschodí, neměl vyšší poplatek platiti.

Já poukazuji konečně k tomu, že poplatek tento, jak v tomto zákoně jest, v souhlasu se zastupitelstvem obecním, v souhlasu s usnesením zastupitelstva okresního a po návrhu zemského výboru předložen, že tento poplatek se v obci Žižkově skutečně již vybírá.

Já jsem již jednou řekl, že celý náklad na kanalisaci Žižkovskou obnáší 33. 774 zl. 76 1/2 kr. a že z toho zaplatili poplatky dobrovolně dle téhož měřítka, jak se právě navrhují, 31. 873 zl. 66 1/2 kr.

Jedná se skutečně při tomto zákoně jedině o to, co zastupitelstvo obce Žižkovské až posud, abych tak řekl, ne sice per nefas, ale bez povolení vybíralo, aby právní moci nabylo, a sice také proti jedinému občanu, který se zdráhá zaplatiti ten příspěvek, a to jest, opakuji to, jediný občan Žižkovský.

Podporuji tedy návrh komise, jak právě byl přečten.

Oberstlandmarschall: Ich schreite nun Zur Abstimmung und werde den § 2 in 2 Abtheilungen zur Abstimmung bringen.

Die erste Alinea soll lauten:

Bei Fabriken ist diese Abgabe nicht nur von den bewohnten Räumen nach dem Maßstabe der Stockwerke und der verbauten Fläche, sondern auch von den Werkstatten zu bemessen.

Sněm. akt. Baretta (čte):

Co se týče továren, budiž dávka tato vyměřována netoliko z obydlených místností podle měřítka pater a plochy zastavené, nýbrž i z dílen.

Oberstlandmarschall: Diejenigen, welche diesem Autrag zustimmen, wollen die Hand erheben.

Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

(Stane se. )

Der Antrag ist angenommen.

Der zweite Theil lautet (liest):

Und zwar von den letzteren bis zu vier Meter Höhe, wie von einem Wohnungsparterre, bei einer Höhe von über vier Meter aber in der Weise, daß für jeden Meter um vier Kreuzer öst. W. mehr vom Quadratmeter der verbauten Flache gerechnet wird.

Sněm. akt. Baretta (čte):

A sice z těchto až do čtyř metrů výšky tak jako z přízemku obytného, byla-li by však dílna vyšší nežli čtyry metry, budiž dávka vyměřena tím spůsobem, aby při každém metru výšky počítalo se o 4 krejcary r. č. více z každého čtverečného metru plochy zastavené.

Oberstlandmarschall: Diejenigen, welche diesem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.

Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.

(Stane se. )

Ich muß bitten, daß diejenigen Herren, welche diesem Antrage zustimmen, sich erheben.

(Geschieht. )

Ich bitte um die Gegenprobe.

(Geschieht. )

Der Antrag ist angenommen, nämlich der Antrag des Herrn Abg Sobotka auf Ablehnung dieser Alinea.

Sprav. Dr. Žák (čte):

§3.

Zákon tento nabude moci dnem, kdy vyhlášen bude.

Landt. -Akt. Baretta:

§ 3.

Dieses Gesetz tritt mit dem Tage feiner Kundmachung in Wirksamkeit.

Oberstlandmarschall: Diejenigen, welche diesem Paragraphe zustimmen, wollen die Hand erheben.

Kteří jsou pro tento článek nechť pozdvihnou ruku.

(Stane se).

Der Antrag ist angenommen.

Zprav. Dr. Žák:

Zákon

daný dne...,

kterýmž se obci města Žižkova (v okresu Král. Vinohradů) povoluje, aby k částečnému uhražení nákladu kanalisace vybírati mohla dávku od majitelů budov v obci této. K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mně naříditi takto:

Landt. -Akt. Baretta: Gesetz

vom....

womit der Stadtgemeinde Žižkov (Bezirk königl. Weinberge) die Einhebung einer Gebühr von den Gebäudeeigenthümern dasebst zum Zwecke der theilweisen Bestreitung der Kosten der Kanalisirung bewilligt wird.

Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich zu verordnen, wie folgt:

Oberstlandmarschall: Diejenigen, welche dem Gesetzestitel zustimmen, mögen die Hand erheben.

Kteří jsou pro nápis zákona, nechť pozdvihnou ruku. (Stane se. )

Der Antrag ist angenommen.

Zprav. Dr. Žák: Já navrhuji zároveň 3. čtení, při čemž ovšem zákon bude muset býti celý čten.

Nejv. marš. zemský: Žádá někdo za slovo ?

Wünscht Jemand das Wort?

Kteří jsou pro ten návrh, na třetí čtení, nechť pozdvihnou ruku.

Diejenigen, welche dem Antrage auf 3. Lesung zustimmen, wollen die Hand erheben. (Geschieht. ) Er ist angenommen, Ich bitte um die Vorlesung.

Zprav. Dr. Žák (čte):

Zákon

daný dne....,

kterýmž se obci města Žižkova (v okresu Král. Vinohradů) povoluje, aby k částečnému uhražení nákladu kanalisace vybírati mohla dávku od majitelů budov v obci této. K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mně naříditi takto:

Obci města Žižkova povoluje se, aby od majitele každé nynější budovy v obci, jakož i od majitele každé budovy, která bude v obci stavěna, za vpuštění domovní stoky do hlavních stok obecních vybírati mohla - pokud se to v příčině budovy nebo staveniště, jehož se týče, posud nestalo - dávku patnácti krejcarů r. č. za každý čtvereční metr zastavené plochy, a to z každého patra o sobě, jakož i z místností přízemních, jež počítány buďtež za patro.

§ 2.

Co se týče továren, budiž dávka tato vyměřována netoliko z obydlených místností podle měřítka pater a plochy zastavené, nýbrž i z dílen.

§3.

Zákon tento nabude moci dnem, kdy vyhlášen bude.

Landt. -Akt. Baretta: Gesetz

vom...,

womit der Stadtgemeinde Žižkov (Bezirk königl. Weinberge) die Einhebung einer Gebühr von den Gebaudeeigenthümern daselbst zum Zwecke der theilweisen Bestreitung der Kosten der Kanalisirung bewilligt wird.

Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich zu verordnen, wie folgt:

Der Stadtgemeinde Žižkov wird die Bewilligung ertheilt, von dem Eigenthümer jedes bestehenden, sowie jedes künftig aufgeführten Gebäudes in der Gemeinde für die Einmündung des Hauskanals in die Gemeindehauptkanäle eine Abgabe Von fünfzehn Kreuzern österr. W. für jeden Quadratmeter der verbauten Fläche und zwar von jedem Stockwerke, sowie von den ebenerdigen Localitäten, welche gleich einem Stockwerke zu zählen sind, insbesondere einzuheben, so weit dieß hinsichtlich des betreffenden Gebäudes oder des bezüglichen Bauplatzes nicht bereits geschehen ist.

§ 2.

Bei Fabriken ist diese Abgabe nicht nur von den bewohnten Räumen nach dem Maßstabe der Stockwerke und der verbauten Flache, sondern auch von den Werkstatten zu bemessen.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP