musí dovésti samosprávu vydržovati beze všeho jmění, ale, pánové, neptejte se, jak taková obec se vydržuje, neptejte se jak se spravuje. Já vím, že vlastně bude zase Litomyšl veřejnou bezpečnosť vydržovati, bude tam se svými stříkačkami z Litomyšle jezditi, a že všechno zase bude vydržováno v Lánské obci jako nyní: Policajta si tam nezřídí, stříkačku nemají a tu si nekoupí a t. d.
Zkrátka Litomyšl bude platiti a ty ústavy vydržovati, bude míti o ně starost a ti budou jako cizopasníci vedle žíti. Já myslím, že z všeobecného stanoviska, ze stanoviska celé země, pánové, byste měli tuto žádost zamítnouti; zemský výbor jistě důkladně uvážil tu věc a po tolika letech stojí na pevném svém přesvědčení, a širší toto stanovisko je jaksi onen směr slavného sněmu. Směr zemského výboru, pokud jsem pozorovati mohl, jde k cíli tomu, aby co možná zemské přirážky se menšily, viděl jsem, že subvence, které se jindy povolovaly, nyní se tak nepovolují, viděl jsem, že byl vyřizován zákon o vydržování věcných potřeb na měšťanské školy, a že vycházel slavný sněm při tom z toho stanoviska, že obec levněji si může opatřiti ty věci a vydržovati než země, a že je to zkrátka na zemi žádati nemístné, že budou obce lépe šetřiti, a že nebudou věcné potřeby tolik poněz státi.
Mají-li takové výlohy od městských obcí se dělati, mají-li se vydržovati, tak pánové nesmíme je mrzačití. Krásně se vyvinující obec Litomyšlská by se opravdu tím zmrzačila a Lánům by se tím nic neprospělo. Já proto pánové jak z místních tak z všeobecných důvodů se přimlouvám, aby byl návrh zemského výboru přijat, aby se přešlo přes petici Lánských občanů k dennímu pořádku (Výborně. )
Nejv. maršálek: Poslanec pan Vacek má slovo.
Poslanec Vacek: Slavný sněme! Po tom co zde uvedl pan řečník přede ranou, nezbývá mi jen to, abych jím tak sestrojený obraz doplnil. Obec Litomyšlská vystavěla nákladem 120000 zl. nižší a vyšší reální školu, tatáž obec vystavěla občanskou školu pro dívky s nákladem asi 60000 zl., tatáž obec nadala reální školu fondem 20000 zl., tatáž obec ve spojení s okresem, který přispěl ku stavbě 1/3 nou, stavěla nemocnici s nákladem 52000 zl., tatáž obec zlepšuje všude vše co možno, aby vůbec to bylo městu k potřebě; to však nesla obec až do let 1870 z vlastních prostředků, poněvadž obec Litomyšlská je tak šťastna, že má menší velkostatek; veškeré příjmy z tohoto velkostatku věnovala na zlepšení města a vůbec humanitních a vzdělávacích ústavů a právě to bylo ono předměstí, které začalo říkati: Jmění své dáme si zvláště, nás se to netýká a vy jen platíte z něho. Rozumí se samo sebou, že se ozvaly hlasy, jak k tomu obec přijde, aby, když všecky ústavy za své peníze vystavěla, je dále vydržovala. Obec Lánská nemá žádného jmění, nezbývá nic jiného, než dělat přirážky. Pan zpravodaj se zmínil, že dříve neplatili přirážky, poněvadž jich nebylo potřeba. Nyní jest jich nevyhnutedlně potřeba, jestli ty ústavy, které zde jsou, mají se z nich udržovati. Přirážky, které byly vybírány, byly vybírány všude v celém městě pod jmenem obecních přirážek, ačkoliv to přirážky obecní nebyly, nýbrž byly to hlavně přirážky školní, neboť obec pro svou správu, jak z účtů ve věcech těchto přiložených bude vidno, potřebuje velmi málo, a ještě na to málo dělá jakýsi rozdíl mezi předměstími a městem; jen nejnutnější věci přikazuje společnému vydržování dlažba, osvětlování města a podobné věci jsou úplně vyňaty z rozpočtu obecního.
Kdybychom tedy vzali čistý obecní rozpočet, připadlo by 5 a 6% na obecní přirážky a ostatní na přirážky školní. Nemyslím, že musím dokazovati, že snad v Lánech, které jsou takřka pravou rukou, souvislou částí těla města Litomyšle, nedá se ani rozdělení provésti, kde Lány začínají a kde Litomyšle, ba nevědí to ani Litomyšlští ani Lánští, poněvadž je několik čísel Litomyšlských hozeno do Lán, a několik Lánských čísel zase do Litomyšle. Jiného rozdílu nebylo, než ze starých dob, že jedna obec byla obec poddaná, a druhá obec městská.
S obcí Lánami, jak již bylo dříve podotknuto, zachází se všestranně dobře, na všechna její přání béře se zřetel vždy jako dříve. Býval li výbor volen, byly Lány vždy ve výboru zastoupeny, ve všem všudy bral se k jejím potřebám zřetel, až nyní v posledním roku stalo, se to snad jinak následkem osobností.
Když se již mluvilo o osobnostech, dovolím si vyložiti jak to bylo, dovolí-li nejvyšší pan maršálek.
Bylo to z té příčiny: Poněvadž obec měla potřebu, aby udržela realku, kterou s tak velikým nákladem vydržuje a ty ostatní ústavy, žádala na sněmu, aby povolil jí pivní krejcar, tento byl arci povolen a vybírán a jest hlavním prostředkem k udržování vzdělávacích ústavů a obec. Lánská (jejíž představený právě tehdáž náhodou byl hostinským, a když tehdy v Litomyšli se prodávalo pivo za 7 krejc. on by je byl mohl dávati za 6 krejc. ) vzpírala se proti tomu. Prosím já nevím, jestli to bylo zrovna tak správné a jestli zde nebyl kousek egoismu pro ty příspěvky, že děti Lánské navštěvují ústavy Litomyšlské, že jsou na Lánech lidé, kteří si vezmou študenty na byt a na stravu.
Pak se mi zdá, že p. referent v té věci, poněvadž návrh zní všeobecně, snad neměl času za tak krátkou dobu, aby ty velmi rozsáhlé referáty mohl prozkoumati. Jak jsem dříve
pravil, jsou Lány díl města, že se ani nenechají vyříznouti, byla by to násilná operace, kdežto obec Suchá, která jest na druhé straně, jest od města půl hodiny cesty vzdálena. Proto bych prosil, aby po tom, co jsem uvedl, vysoké shromáždění ostalo při návrhu výboru zemského, který na té věci dozajista pilně pracoval a aby se přes návrh komise přešlo k dennímu pořádku, a v tom případu, že by slavný sněm tak neuzavřel, aby to bylo opětně zemskému výboru k uvážení odevzdáno.
Nejv. marš. z.: Pan poslanec Dr. Škarda má slovo.
Přís. ze. m. výb. posl. Dr. Škarda: Slavný sněme! Chci jen několika slovy objasniti stanoviště, které zaujímá zemský výbor při vyřizování žádostí za rozdělení jednotlivých obcí.
Zemský výbor, jemuž zákonem ze dne 26. list. 1874 bylo dáno právo, aby ve srozumění s c. k. místodržitelstvím povoloval rozdělení obcí, jest u vyřízení této žádosti dosti liberální, a kdekoliv vidí, že jsou věcné důvody pro takové rozdělení, tedy na takové rozdělení navrhne a o něm se usnese.
Kdekoliv ale pozoruje, že to nejsou věcné důvody, nýbrž že takové žádosti jsou výsledky agitace, tu navrhne, aby takovým žádostem nebylo vyhověno. (Výborně. )
Co se týká věci, o které nyní jednáme, nemohl zemský výbor nabyti přesvědčení, že by to byly věcné důvody. Jak řečníci přede mnou uvedli, jsou Lány téměř částí Litomyšle a když kdo přijde do Lán, nepozná, že jsou to dvě obce, nýbrž každý bude souditi podle polohy, že Lány a Litomyšl nejsou než obec jedna.
Zemský výbor naopak seznal ze všeho toho, že nejdůležitější organy brzy tak brzy onak se usnášejí, že nebylo v tom důslednosti, že v tom najisto účinkovalo osobní jednání a ne věcné důvody, uznal, že není příčiny, aby byly obce ty rozděleny a musí se s podivením vysloviti, že právě nyní při Lanách navrhuje se rozdělení a nikoliv při Záhradí a Suché, a poněvadž když se řekne A mělo by se říci také B.
Tak komise uznala, že při těch dvou obcích by nebylo rozdělení radné, a co uznala tam, platí zajisté zde. Když se objektivně soudí o celé záležitosti, musí se říci, že Lány chtějí užitky dostávati z Litomyšle, ale břemena nechtějí nésti. (Bravo. Výborně).
Já žádám slavný sněm, aby se rozhodl pro návrh zemského výboru, aby se přešlo přes žádost obce Lán za oddělení od Litomyšle k dennímu pořádku, jak p. poslanec Thanabauer návrh učinil. (Výborně).
Nejv. marš.: Ještě žádný z těch pánů neučinil návrh.
Pan poslanec nepodal návrh.
Pan poslanec Dr. Marhold má slovo.
Posl. Dr. Marhold: Slavný sněme ! Přihlásil jsem se ke slovu jenom z té příčiny, poněvadž jsem v Litomyšli vyrostl, tam jsem byl vychován a co úředník dvakrát působil, a poměry znám lépe, než kterýkoliv člen komise, a musím se vysloviti, že mne to bylo divné, kterak komise návrh takový činiti mohla.
Nechci činiti nikomu výčitky, poněvadž důvody, které byly zde proneseny, mají něco pro sebe; poněvadž ale nebylo navrženo oddělení obce Suché, která geograficky k tomu spíše se hodí, jak se to může učiniti u Lán?
Ty dlouhé vývody p. zpravodaje činí na mne dojem ten, že vlastně ani jeden ani druhý z faktorů oprávněných nevyslovil se pro rozdělení, nýbrž toliko Lány samotny. Městské zastupitelství jest nyní proti tomu, okresní výbor jest také proti tomu, hejtmanství není pro to, nýbrž jen neodporuje a místodržitelství jen praví, že by to byl jediný důvod, aby Lány proto byly odloučeny, poněvadž se vypočítalo, že jest 20 více než 10 aneb nic, že by museli na realku, kterou město s velkou obětí vystavělo, jen připláceti 17 1/2%, což dříve nečinili, neboť pánové, město Litomyšl jest město, které má panství; Lány bývaly jeho poddaní a ono jim velké dobrodiní prokázalo, že je přijalo a oni z toho panství užitky asi 25. 000 ročně braly, dokud nebylo na společný náklad vydržovati škol, špitálů atd. Ovšem, když se ústavy takové stavěly, tedy se to dělo také k prospěchu obcí, které jim byly přivtěleny. Pánové, na druhé straně se Litomyšl ještě šířeji rozbíhá než k Lánům, jsou taková předměstí až 1/2 ho diny daleko, a nevidí se ani, kde vlastně město přestává.
Co byli za branou, byli chalupníci, a uvnitř bylo město; ti za branou byli poddaní hraběte Waldštejna. Mohli by tedy říci: My předměstští na ústavy takové přispívati nebudeme, my k městu nenáležíme a pak by tu zůstali jen měšťané uvnitř, právováreční, a těch je hrstka, a ti by museli celý náklad nésti, z čehož by jen škodu měli: To by byla nemravnost, a nemůže to býti, aby z každého ústavu veřejného měli stejný podíl, břemena však aby jen nesli čásť jich.
Když se staví silnice obecní, mají nejbližší, kteří při silnici jsou, z toho užitek a sedlák, který jest dále, musí si cestu k silnici- postaviti. Tak to býti nemůže, poněvadž by celý stát rakouský se musel rozpadnouti, neboť ti ostatní, kteří jsou dále od centra, také by se vyhýbali všem břemenům, ale mají z toho výhodu, poněvadž dítky své do těch ústavů posílají, tedy musí také čásť břemena na sebe vzíti. Lány nejsou žádný geografický celek. Rozložení jest tak spletené, že není možno, aby se z nich samostatná obec učiniti mohla. Jsem tudíž proti
návrhu komise, a budu hlasovati, aby se přešlo k dennímu pořádku.
Posl. Vacek: Já se akkomoduji s návrhem p. přísedícího zemsk. výboru.
Oberstlandmarschall: Der Abgeordnete Dr. Škarda hat folgenden Autrag gestellt:
Der hohe Landtag wolle beschließen, über das Gesuch der Ortschaft Lan um Ausscheidung aus der Gemeinde Leitomyschl wird zur Tagesordnung übergegangen.
Mam, nejv. maršálka: Pan poslanec Dr. Škarda navrhuje: Slavný sněme račiž se usnesti na tom, že se o žádosti osady Lán za oddělení od Litomyšle přecházi k dálšímu dennímu pořádku.
Nejv. marš. zem.: Kteří ten návrh podporují, nechť pozvihnou ruku.
Welche den Antrag unterstützen, wollen die Hand erheben.
(Stane se. Geschieht. )
Er ist unterstützt und steht in Verhandlung.
Der Abg. Herr Nietsche hat das Wort.
Abg. Nietfche: Mit Rücksicht auf die folgende Tagesordnung und in weiterer Erwägung, daß dieser Gegenstand bereits sehr eingehend behandelt wurde, erlaube ich mir den Schluß der Debatte zu beantragen.
Nam. nejv. marš.: Pan posl. Nietsche navrhuje konec debaty.
Nejv. marš.: Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozvihnou ruku.
Welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Stane se. Geschieht. )
Die Debatte ist geschlossen.
Der Berichterstatter hat das Wort.
Ref. Bibus: Die Kommission hat sich bei ihrem Antrage besonders von den Umständen leiten lassen, daß nicht allein die Stadtvertretung von Leitomyschl in zwei Sitzungen nach reiflicher Erwägung, sondern. daß auch die bezirksvertretung nach Erforschung der fachlichen Momente sich für die Trennung der Gemeinde Lany von Leitomyschl ausgesprochen hat, ja Sogar daß Sie iniciativ vorgegangen ist und die Gemeinde entschieden aufgefordert hat, das Ansuchen auf Trennung zu stellen. Bei diesen so gewichtigen und einschneidenden Momenten konnte sie auf die nachträglich erfolgten Proteste wenig Gewicht legen. Sie hat um so weniger Gewicht darauf gelegt, als sie von der Uiberzeugung durchdrungen ist, daß nach dem Geiste der Gemeindeordnung jede Ortschaft an und für sich eine selbstständige Gemeinde bilden soll und nur, wenn die Gemeinde nicht in der Lage Ware, die Kosten der selbstständigen Verwaltung zu tragen, eine Verschmelzung der Gemeinde stattfinden soll, daß jedoch in den Fällen, wo die Verschmelzung stattgefunden hat, wo die Lasten, wie hier in dein Zeitraume von 30 Jahren mehr und mehr wachsen, die Zuschlage von 9% bis 18% gestiegen sind, die Gemeinde mit
Grund nicht gehalten sein könne, diesem Verbande weiter anzugehören, besonders wenn sie die Mittel besitzt, selbstständig zu existiren.
Ich bin zugleich von der festen Uiberzeugung durchdrungen, daß die altberühmte und aufstrebende Stadt Leitomyschl gewiß der Beisteuer der kleinen Gemeinde Lany nicht bedarf, um in ihrer weiteren Entwicklung fortzuschreiten. Ich mochte endlich noch darauf hinweisen, daß der frühere Bürgermeister Faltis, der insbesondere gegen die Ausscheidung angestrebt hat, in seiner Beschwerdeschrift ausdrücklich erklärt hat, daß die Stadt auf den Bestand der Verbindung mit Lany kein Gewicht lege, ja daß sie sogar die Ausscheidung von Lany wünsche, und daß sie nur deshalb widerstrebe, weil eben die polizeilichen Verhältnisse, da Lany so nahe bei Leitomyschl liegt, dies widerrathen. Ich glaube daher den Antrag der Kommission, der nur vom Sachlichen Standpunkte ausgegangen ist und gerade das Bestreben hat, den seit Jahren andauernden Mißhelligkeiten zwischen Lany und Leitomyschl ein Ende zu machen, zur Annahme empfehlen zu können.
Oberstlandmarschall: Wir schreiten zur Abstimmung. Die Kommission hat zwei Antrage gestellt, der erste Antrag hat keine Anfechtung gefunden, er kann daher zur Abstimmung gebracht werden. Was den zweiten Antrag betrifft, so ist ein Abänderungsantrag gestellt worden; dieser geht voraus. Wenn dieser fällt, so kommt der Antrag der Kommission zur Abstimmung.
Nám. nejv. marš.: Pokud se týče hlasování, bude se hlasovati nejprvé o prvním odstavci návrhu-komise, poněvadž k tomuto odstavci není podán návrh změňovací. K druhému odstavci jest podán návrh změňovací a sice odročovací a musí se o něm hlasovati dříve, a teprv, kdyby nebyl přijat, bude se hlasovati o druhém odstavci komise.
Ldtgs. -Aktuar Dr. Storch: Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten stellt den Antrag: Der h. Landtag wolle beschließen:
1. Uiber die Petition der Ortschaften Zahrad mit Sucha um Ausscheidung aus dem Verbande der Stadtgemeinde Leitomyschl und Konstituirung zu einer eigenen Ortsgemeinde wird zur Tagesordnung übergegangen.
Slavný sněme ráčiž se usnésti takto: O petici osad Zahradí a Suché za vyloučení ze svazku s městskou obcí Litomyšlí a ustavení co místní obec pro sebe přechází se k dennímu pořádku.
Nejv. marš. z.: Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben. (Geschieht. Stane se. ) Der Antrag ist angenommen.
Sněm. akt. Dr. Storch: Návrh p. draŠkardy zní:
Slavný sněme ráčiž se usnésti: Přes žádost osady Lány za rozdělení od obce Litomyšle přechází se k dennímu pořádku.
Der hohe Landtag wolle beschließen: Uiber das Gesuch der Ortschast Lany um Ausscheidung aus dem Verbande der Stadtgemeinde Leitomyschl wird zur Tagesordnung übergegangen.
Oberstlandmarschall: Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen sich erheben.
(Geschieht. Kteří jsou pro ten návrh, nechť vstanou. Stane se. )
Der Antrag ist angenommen,
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten um Zuweisung der Gemeinden Radomilic und Oujezd zum Gerichtsbezirke Wodňan.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva téže komise o žádosti obce Radomilic za vyloučení 7, okresu Netolického a připojení k okresu Vodňanskému.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist Herr Ldtgs. -Abg. Ritter von Nádherný.
Referent Ritter von N á d h e r n ý: Hoher Landtag ! Die Gemeinde Radomilic hat am 10. Mai 1878 und die Gemeinde Oujezd am 18. Juni 1878 an den hohen Landtag die Bitte um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Netolic, beziehungsweise Verwaltungsbezirke Prachatic und Zutheilung zum Gerichtsbezirke Wodňan, beziehungsweise zum Verwaltungsbezirke Pisek gestellt.
Die beiden Gemeinden begründen ihr Ansuchen in nachstehender Weise:
1. Im nördlichsten Theile des Netolicer Gerichtsbezirkes gelegen, sei Oujezd von Netolic 2 Stunden, von Wodňan hingegen blos 1/2 Stunde entfernt; ebenso betrage die Entfernung der Gemeinde Radomilic von Netolic 1 1/2 Meilen, von Wodňan hingegen blos 3/4 Weilen. Außerdem standen diese zwei Gemeinden in sehr engem Verkehre mit Wodňan, woselbst deren Insassen auch die nöthigen Einkäufe besorgen.
2. Durch die Zutheilung zum Sprengel des Bezirksgerichtes Wodňan würden die petirenden
Gemeinden zum politischen Verwaltuugsbezirke Pisek fallen und auch in dieser Hinsicht würde ihnen eine Wohltat erwiesen werden, indem die Verbindung mit Pisek mittels einer gut erhaltenen Aerarialstrasse möglich sei, wahrend sie den Weg nach Prachatic auf einer 5 Stunden langen, minder guten, wegen der zahlreichen Steigerungen beschwerlichen Straffe zurücklegen müßten. Außerdem könnten sie nach Wodňan im Nothfalle auch mittels der Eisenbahn gelangen, wahrend nach Retolic die Kommunikation blos aus der Bezirksstrasse ermöglicht sei.
3. Die Ausscheidung aus dem bisherigen Verbande sei auch aus dem Grunde wünschenswerth, weil die Gemeinden Oujezd und Radomilic an der anßersten nördlichen Bezirksgränze gelegen, nicht erwarten könnten, daß zur Erhaltung der Kommunikationen irgend welche Beiträge aus dem Bezirksfonde bewilligt werden und sonach derlei Anslagen stets aus Gemeindemitteln würden bestreiten müssen.
Im Falle der Zutheilung zu Wodňan konnten sie mit berechtigter Hoffnung erwarten, daß die bisherige Gemeindestrasse nach Frauenberg vom Bezirksfonde übernommen werde.
Die angestellten Erhebungen haben ergeben, daß die Gemeinde Radomilic 178 Insassen mit einer Zahlung von 1155 fl. 50 kr. ö. W. an direkten Steuern, die Gemeinde Oujezd 286 Seelen mit einer direkten Steuerzahlung von 1436 fl. 56 kr. aufweist.
Die Außerungen der über diese Petitionen einvernommenen Behörden gehen auseinander. Der Bezirksausschuß in Wodňan, dessen Sprengel die beiden Gemeinden vergrößern würden, erklärt sich für die Gewährung der Bitte.
Die Bezirkshauptmannschaft in Prachatic und der überwachende k. k. Statthaltereirath in Pisek, Sowie das Bezirksgericht in Wodňan (jedoch nur rücksichtlich der Gemeinde Oujezd) und das Kreisgericht in Pisek schließen sich diesem befürwortenden Votum au, jedoch muß hervorgehoben werden, daß der Bezirkshauptmann in Prachatic, dem die Verhältnisse genau bekannt sei müssen, bezweifelt, dass die Mehrzahl der von den petirenden Gemeinden vorgebrachten Vortheile ihrer Ausscheidung aus den bisherigen Verbanden erwachsen würden.
Gegen die Gewährung der Bitte Spricht sich zunächst der Netolicer Bezirksausschuß aus, indem er ausführt, daß gewichtigere Interessen des ganzen Bezirkes in Frage kommien.
Der Bezirk Netolic habe anläßlich der im Jahre 1875 erfolgten Zutheilung der Gemeinde Padeřišt bedeutende Lasten durch Strassenbauten übernehmen müssen, zudem sei er durch die im Jahre 1877 durchgeführte Ausscheidung der Ortschaften Rebanov und Jelenko Stark geschwächt worden. Sollte dem Ansuchen Folge gegeben werden, wurde daher der bereits stark eingeschränkte ohnehin kleine Netolicer Bezirk unverhältnißmäßig verkleinert werden
Das Bezirksgericht in Netolic spricht sich ebenfalls gegen die Ausscheidung ans und ebenso das Bezirksgericht in Wodňan rücksichtlich der Gemeinde Radomilic. Mit Entschiedenheit erklären sich ferner das k. k. Oberlandesgericht und die k. k. Statthalterei gegen die Bittsteller. Insbesondere hebt das k. k. Oberlandesgericht hervor, daß der kleine Netolicer Bezirk, welcher verhältnißmäßig viele Bezirksstrassen zu erhalten und bedeutende Bezirksauslagen zu bestreiten hat, durch den Abfall der sehr produktiven Gemeinden geschwächt und verkleinert würde.
Der Landesausschuß tritt dem Ansuchen ebenfalls entgegen, indem er zwar die von den Bittstellern geltend gemachten Gründe besserer Kommunikation würdigt, die dagegen geltend gemachten Gründe aber für die gewichtigeren erklärt.
In Würdigung der insbesondere vom k. k. Oberlandesgerichte, sowie auch von der k. k. Statthalterei hervorgehobenen und vom Landesausschuße anerkannten höheren Interessen des Bezirkes Stellt die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten den Antrag:
Der hohe Landtag wolle über die Petitionen der Gemeinden Radomilic und Oujezd um Ausscheidung aus dem Netolicer Gerichtsbezirke, beziehungsweise Prachaticer Verwaltungsbezirke und Zutheilung zum Gerichtsbezirke Wodňan, beziehungsweise zum Verwaltungsbezirke Pisek zur Tagesordnung übergehen.
Snem. akt. Dr. Storch: Komise pro záležitosti okresní a obecní činí návrh: Slavný sněme račiž přejíti k dennímu pořádku přes petici obce Radomilic a Újezdu za vyloučení ze soudního okresu Netolického, pokud se týče Prachatického a připojení jich k soudnímu okresu, Vodňanskému, pokud se týče správnímu politickému okresu Píseckému.
O b e r s t l a n d m a r s ch a l l: Wünscht Jemand vas Wort?
Žádá někdo za slovo ?
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
Welche für den Antrag find, wollen die Hand ergeben.
(Geschieht)
Er ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten, betreffend die Ausscheidung der Gemeinde Wotsch aus dem Verbände mit Kleingrün und Mühlendorf.
Kám. nejv. marš.: Následuje zpráva téže komise o petici obce Voči za vyloučení ze svazku s obcí Kleingrünem a Mühlendorfem.
O b e r s t l a n d m a r s ch a l l: Berichterstatter ist derselbe.
Baron Ritter v. Nádherny:
Hoher Landtag!
Die Ortsgemeinde Wotsch, politischer Bezirk Kaaden, bestehend aus 3 Katastralgemeinden: Wotsch, Kleingrün und Mühlendorf, von welchen sich jede dieser Katastralgemeinden lediglich die gleichnamige einzige Ortschaft umfaßt, hat eine Petition ddto. Ortsvertretung Wotsch am 15. April 1877 an den hochlöblichen Landesausschuß und hohe k. k. Statthalterei zu Prag um Erwirkung der hohen Bewilligung zur Trennung dieser Ortschaft von Kleingrün und Mühlendorf und Konstituirung einer selbstständigen Gemeinde Wotsch eingebracht und begründet die petirende Ortsgemeinde Wotsch ihr Ansuchen in nachstehender Weise:
1. Daß es ans Grund des Sitzungsprotokolles vom 15. April 1877 Wunsch der Ortsvertretung Wotsch ist, selbstständige Gemeinde zu bilden.
2. Daß die Ortschaft Wotsch ein ziemlich beträchtliches ortschaftliches Gemeindevermögen besitzt, wodurch es ermöglicht sein wird, im Sinne des Gesetzes vom 26. November 1874, §. 3 G. o., alle Gemeindeanslagen ohne Umlagen zu bestreiten.
3. Daß auch die beiden übrigen Ortschaften Kleingrün und Mühlendorf ein hinreichendes Einkommen vom Ortschaftsvermögen besitzen, so daß nur zu außerordentlichen Auslagen sporadisch eine gar nicht nennenswerthe Umlage erhoben werden müßte.
4. Daß die Ortschaft Wotsch ein bedeutender Ort ist mit 40 Wohngebäuden, Kirche, Schule und 3 größeren Einkehrhäusern und dasselbe von der frequenten Teplitz-Karlsbader Straße durchzogen ist und eine Bevölkerung von 280 Seelen besitzt.
5. Daß sämmtliche 52 wahlberechtigte Gemeindemitglieder der Ortschaft Wotfch dringend wüschen die Trennung, resp. Selbstständigkeit.
6. Daß für die Auseinandersetzungen des gemeinsamen Gemeindevermögens und besonders des Armenfondes, sowie auch der Zuständigkeitsverhältnisse laut Sitzungsprotokolles der Ortsvertretung ein entsprechender Antrag gestellt wurde.
Die Äußerungen der über die Petition einvernommenen Behörden sind nachstehende:
a) Der Kaaden-Duppauer Bezirksausschuß laut dessen au den hochlöblichen Landesausschuß unterm 16. Juni 1877, Z. 802 B. V. eingebrachtem Bericht besürwortet die obenangeführte Petition der Ortsgemeinde Wotsch und hebt hauptsächlichst hervor, daß die Zusammenlegung mehrerer Ortschaften in eine Ortsgemeinde eine sehr versehlte Maßregel war, ferner, daß alle gesetzlichen Bedingungen für die angesuchte Trennung nach abgeändertem §. 3 der G. O. vorhanden sind und endlich, daß die Ortschaft Kleingrün ihre Auslagen mit Inbegriff des Beitrags zu den Ortsgemeindeauslagen aus dein eigenen Einkommen des ortschaftlichen Gemeindevermögens bestreitet und daß blos Mühlendorf eine Umlage von 5%, höchstens 6% nachweist.
h) Die Ortsvertretung Mühlendorf laut Protokoll vom 4. Mai 1877 ist gegen die Abtrennung der Ortsgemeinde Wotsch und Konstituirung einer selbstständigen Gemeinde und widerlegt alle die von der petirenden Ortsgerneinde Wotsch vorgebrachten Gesuchsmotive. Hauptsächlich aber erhebt die Ortsvertretung Mühlendorf Schwierigkeiten bezüglich des Heimatsrechtes, der Armenunterhaltung und der Baukosten zur Wotscher Schule, welche von Kleingrün und Mühlendorf eingezahlt, im Abtrennungsfalle von Wotsch aber wieder rückzuzahlen wären.
c) Der Ortsvorstand in Kleingrün laut Protokoll vom 5. Mai 1877 ist ebenfalls gegen die Abtrennung der Ortsgerneinde Wotsch und Bildung einer selbstständigen Gemeinde und behauptet, daß die Ortsgemeinde Kleingrün in Anbetracht der geringen Mittel, welche diese Ortschaft besitzt, nicht im Stande wäre, die sämmtlichen Auslagen, welche sie als Ortsgemeinde haben würde, zu bestreiten und zu Gemeindeumlagen gegriffen werden müßte. Ferner erhellt aus obangeführtem Protokoll, daß die meisten und größtbesteuerten Ortsinsassen von Wotsch die Abtrennung nicht wünschen und schließlich erkennt der Ortsvorstand Kleingrün die Kirche und Schule zu Wotsch, welche beide neugebaut sein Sollen, als gemeinsames Gemeindegut an, welches aber nicht getrennt werden könne.
d) Laut Protokoll ausgenommen im Gemeindeamte Wotsch zu Kleingrün am 27 Mai 1877, Nr. E. 138, wobei von allen 12 Ausschußmitgliedern 11 Mitglieder anwesend waren, wurde die Abtrennung von der Ortsgemeinde Wotsch mit 9 Stimmen verneint.
In diesem Protokoll wird auch die Vehauptung aufgestellt, daß die Ortschaft Wotsch am allerwenigsten die Mittel zur selbstständigen Verwaltungsübernahme nachweisen kann, daß zur Bestreitung der Gemeindeauslagen die Gemeindewälder und noch jugendliche Hölzer abgetrieben werden müßten, daß die meisten Infassen von Wotsch die Abtrennung gar nicht wünschen, daß alle die der jetzigen politischen Ortsgemeinde gehörigen Einrichtungen, Requisiten und Geräthschaften als Eigenthum der Ortschaften Mühlendorf und Kleingrün verbleiben müßten und endlich, daß bezüglich des Heimatsrechtes und des Armenfondes sich Differenzen ergeben würden.
e) Haben mehrere Infassen aus Wotsch unterm 1. September 1877 an die k. k. Bezirkshauptmannschaft Kaaden ein Gesuch gegen die Abtrennung eingebracht.
In diesem Gesuche wird hauptsächlich darauf hingewiesen, daß die Ortsgemeinde Wotsch die Mittel dazu nicht besitzt, eine selbstständige Gemeinde ohne Gemeindeumlagen bilden zu können und daß die Ortschaft Wotsch nicht nur kein Baarvermögen besitzt, sondern noch mit Schluß des Jahres 1876 ein Passivstand per 300 fl. ausgewiesen wurde, welcher Betrag mit 12% verzinst werden sollte.
f) In Folge der von der k. k. Bezirkshauptmannschaft Kaaden vom 6. August 1877, Nr. 6574, an das Gemieindeamt Wotsch ergangenen Aufforderung hat letzteres Gemeindeamt seine Äußerung unterm 3. September 1877, Nr. 216, in dem Sinne abgegeben, daß im Falle der Abtrennung alle eintretenden Mehrerfordernisse durch Umlage auf den Steuergulden eingebracht werden, was um so empfindlicher für die dort meist armen Gebirgsbewohner wäre, wie auch, daß mit Ausnahme zweier, alle übrigen Gemeindeausschüsse als auch die Mehrzahl der steuerpflichtigen Ortsinsassen von Wotsch, Kleingrün und Mühlendorf gegen diese Abtrennung sind.
g) Über Aufforderung der k. k. Bezirkshauptmannschaft Kaaden am 26. Oktober 1877, Nr. 7264-7265, hat das Gemeindeamt ddto. Wotsch zu Kleingrün am 19. Dezember 1877, Nr. 287, abermals einen Bericht eingebracht, in welchem alle in dem Von der Ortsgemeinde Wotsch vorgelegten Abtrennungsgesuche angeführten Gründe widerlegt werden.
h) In Folge letztangeführten Berichtes der Ortsgemeinde Wotsch hat die k. k. Bezirkshauptmannschaft ddto. Kaaden am 9. Jänner 1878, Nr. 10469, diesen Bericht an die h. k. k. Statthalterei in dem Sinne einbegleitet, daß die angesuchte, lediglich von einem Theile der Ortschaft Wotsch ausgehende Ausscheidung der Ortschaft Wotsch aus dem bisherigen Verbande der Ortsgemeinde Wotsch und deren Trennung in 2 selbstständige Ortsgemeinden Wotsch und Mühlendorf mit Kleingrün nicht zu bewilligen sein dürfte, weil, abgesehen von den größeren Auslagen, welche dadurch für alle diese 3 Ortschaften erwachsen würden und von Mühlendorf nicht ohne Steuerumlage gedeckt werden konnten, nicht nur die Ortsvertretungen von Mühlendorf und Kleingrün, sondern auch der Gemeindeausschuß von Wotsch nebst einem Theile steuerzahlender Insassen von Wotsch selbst dawider Einsprache erheben und nach der Lage und Entfernung der Ortschaften durchaus kein genügender Grund vorhanden ist, dieselben wider den Willen eines größeren Theiles auseinanderzulegen.
Schließlich hat die hochlöbliche k. k Statthalterei mittelst Note ddto. Prag den 7. Februar 1878, Nr. 3520, mit Rücksicht aus die in dem vorerwähnten Berichte der k. k. Bezirkshauptmannschaft Kaaden vom 9. Jänner 1878, Z. 10649, dargestellten thatsächlichen Verhältnisse an den hochlöblichen Landesausschuß die Äußerung dahin abgegeben, daß selbe nicht in der Lage ist, der Bewilligung der angestrebten Trennung zuzustimmen.
In Anbetracht dessen, daß außer der petirenden Ortsgerneinde Wotsch und des Kaaden-Duppauer Bezirksausschußes alle die übrigen einvernommenen, sowohl landesfürstlichen als auch autonomen Behörden gegen die Bewilligung dieses Gesuches sich geäußert haben, so schließt sich die Kommission den auf Nichtgewährung des Ansuchens abzielenden Ansichten vollkommen an, und Stellt den Antrag.
Der h. Landtag wolle über das Gesuch der Gemeinde Wotsch um Abtrennung derselben von den Gemeinden Kleingrün und Mühlendorf und Bildung einer selbstständigen Gemeinde zur Tagesordnung übergehen.
Sněm akt. dr. Storch: Komise pro záležitosti okresní a obecní činí návrh:
Slavný sněme račiž k dennímu pořádku přejíti o petici obce Voči za vyloučení ze svazku s obcemi Kleingrünem a Mühlendorfem a za ustavení její co obce o sobě.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo? Kteří jsou pro ten návrh, ať pozvednou ruku.