Herrn Grafen Zedtwitz anschließt, zur Abstimmung über den rectificirten Artikel I.
Berichterst. Abg. Dr. Raudnitz (liest):
Art. I.
Die §§ 17, 80, 82, 84, 87 der mit dem
Gesetze vom 16. April 186. Nr. 7 L. -G. -Bl. kundgemachten, und mit den Gesetzen vom 11. November 1868 Nr. 39 L. -G. -B. und vom 26. November 1874 Nr. 88 L. -G. -Bl. abgeänderten Gemeindeordnung, dann der § 13 der mit demselben Gesetze erlassenen Gemeindewahlordnung, endlich die § 9, 11 und 54 des Gesetzes vom 25. Juli 1864 Nr. 27 L. -G. -Bl. über die Bezirksvertretung - werden dahin erläutert, daß unter den in diesen Gesetzesbestimmungen angeführten direkten Steuern auch alle vom Staate eingehobenen Zuschläge mitbegriffen sind.
Sněm. akt. Sládek (čte):
Článek I.
§§ 17, 80, 82, 84, 87 zřízení obecního, zákonem daným dne 16. dubna 1864 čísl. 7 nař. a zák. pro král. České vyhlášeného a zákony ze dne 11. listopadu 1868 čís. 39 zák. zemsk. a ze dne 26. listopadu 1874 č. 88 zák. změněného, též § 13 řádu volení v obcích týmž zákonem vydaného, konečně §§9, 11 a 54 zákona daného dne 25. července 1864 č. 27 zák. a nař. pro král. České, jenž se týče zastupitelstva okresního, - vysvětlují se v ten rozum, že v přímých daních, jež v zákonních těchto ustanoveních se uvádějí, zahrnuty jsou též veškeré přirážky státem vybírané.
Oberstlandmarschall: Ich bitte Jene, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
Er ist angenommen.
Jest přijat.
Der Herr Berichterst. hat mir inzwischen die Aufklärung gegeben, daß es sich nicht in das Wahlrecht des Großgrundbesitzes für den Landtag handle, Sondern für die Gemeinde, es entfällt daher die Nothwendigkeit der 2/3 Majorität.
Berichterst. Abg. Dr. Raudnitz (liest):
Art. II.
Die §§ 7, 13 und 15 des Gesetzes vom
25. Juli 1864 Nr. 27 L. -G. -Bl. werden in
ihrer dermaligen Fassung außer Kraft gesetzt und haben in Hinkunft zu lauten:
§ 7.
Nach den einzelnen Gruppen insbesondere.
Zur Gruppe des großen Grundbesitzers (§ 6 sub a) gehört der im Bezirke liegende land- und lehentäfliche Gnundbesitz. Zur Gruppe der Höchstbesteuerten der Industrie und des Handels (§ 6. sub b) gehören alle Inhaber einer im Bezirke betriebenen Industrie und Bergwerks- oder Handelsunternehmung, welche von dieser Unternehmung und von den dazu gewidmeten Realitäten an direkten Steuern wenigstens 100 fl. entrichten.
Die im Bezirke liegenden Städte und Märkte und die im § 3. der Landtags-Wahlordnung angeführten Industrialorte bilden die Städte und Märkte (§ 6 sub c): die übrigen Gemeinden des Bezirkes bilden die Gruppen der Landgemeinden (§ 6 sub d).
§ 13.
Wahlrecht des großen Grundbesitzes.
Wahlberechtigt in der Gruppe des großen Grundbesitzes sind die dem österreichischen Staatsverbande angehörigen Besitzer solcher im Bezirke gelegenen land- oder lehentäslicher Güter, deren Jahresschuldigkeit an direkten Steuern wenigstens 100 fl. beträgt.
In dieser Jahresschuldigkeit sind auch alle direkten Steuern von den auf den Gütern betriebenen Industrial- und Bergwerksunternehmungen einzurechnen.
§ 15.
Wahlrecht der Höchstbesteuerten des Handels und der Industrie.
Wahlberechtigt in der Gruppe der Höchstbesteuerten des Handels und der Industrie sind jene dem österreichischen Staatsverbande angehörigen Inhaber einer im Bezirke betriebenen Industrie-, Bergwerks- oder Handels-Unternehmung, welche von dieser Unternehmung und von den dazu gewidmeten Realitäten an direkten Steuern wenigstens 100 fl. entrichten.
Sněm. akt. Sládek (čte): Článek II.
§§ 7, 13 a 15 zákona daného dne 25. července 1864 č. 27 zák. a nař. pro král. České, co do posavadního znění svého pozbývají platnosti a budou na příště zníti takto:
§ 7.
Podle jednotlivých skupení zvláště. Ke skupení velkých statkářů (§ 6. lit. a. ) náležejí držitelově statků do desk zemských a manských zapsaných, které leží v okresu. Ke skupení těch, kteří platí z průmyslu neb obchodu největší daň (§ 6, lit. b. ), náležejí majetníci živností průmyslových a hornických nebo obchodních v okresu provozovaných, kteří ze živnosti této a nemovitostí k ní náležejících zapravují alespoň 100 zl. daní přímých.
V okresu ležící města a městysy, pak v § 3 řádu volení do sněmu zemského jmenovaná místa průmyslová činí skupení měst a městysů (§ 6, lit. c); a všechny jiné obce toho okresu činí skupení obcí venkovských (§ 6, lit d).
§ 13.
Kdo má právo voliti ve skupení velkých statkářů.
Ve skupení velkých statkářů mají právo voliti držitelé statků v okresu ležících, v desky zemské nebo manské zapsaných, kteří náležejí ke svazku státu Rakouského a platí z těch statků alespoň 100 zl. daní přímých.
V tuto daň roční počítají se také veškeré přímé daně ze živností průmyslových neb hornických, na statcích provozovaných.
§ 15.
Kdo má právo voliti v skupení těch, jenž platí největší daň z obchodu a průmyslu.
Ve skupení těch, kteří platí největší daň z obchodu a průmyslu, mají právo voliti náležející k svazku státu Rakouského majitelé živností průmyslových, hornických nebo obchodních, v okresu provozovaných, kteří z takových živností a z nemovitostí k nim příslušejících zapravují alespoň 100 zl. daní přímých.
Nejv. marš. zem.: Žádá někdo za slovo?
Wünscht Jemand das Wort? Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Stane se. )
(Geschieht. )
Der Antrag ist angenommen. Ref. Abg. Dr. Raudnitz (liest):
Artikel III.
Dieses Gesetz tritt mit dem Tage der Kundmachung in Wirksamkeit,
Sn. akt. Sládek (čte): Článek III.
Zákon tento nabude moci dnem, kdy prohlášen bude.
Nejv. marš. zem.: Kteří jsou pro ten článek, nechť pozvednou ruku.
Diejenigen, welche dem Artikel zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Geschieht. )
(Stane se. )
Er ist angenommen.
Ref. Abg. Dr. Raudnitz: Der Titel und Eingang des Gesetzes lautet (liest):
Gesetz
vom ........
wirksam für das Königreich Böhmen, enthaltend die Erläuterung und theilweise Abänderung einzelner Bestimmungen der Gemeindeordnung und Gemeinde-Wahlordnung vom 16. April 1864 Nr. 7 L. -G. -Bl., dann des Gesetzes über die Bezirksvertretung vom 25. Juli 1864 Nr. 27 L. -G. -Bl., betreffend die Anrechnung der Zuschläge zu den directen Steuern.
Uiber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich zu verordnen, wie folgt:
Sn. akt. Sládek: Nadpis a úvod zákona zní (čte):
Zákon daný dne ......
pro království České, jímž se vysvětlují a z části mění některá ustanovení zřízení obecního a řádu volení v obcích. daného dne 16. dubna 1864 č. 7 zák. a nař. pro král. České, též zákona o okresním zastupitelstvu daného dne 25. července 1864 č. 27 zák. a nař. pro král. České, pokud běží o počítání přirážek k přímým daním. K návrhu sněmu Mého království Českého vidi se Mi naříditi takto:
Nejv. marš. zem.: Kteří jsou pro ten nadpis zákona, nechť pozvednou ruku.
(Stane se. )
Diejenigen, welche dem Gesetzestitel zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Geschieht. )
Er ist angenommen.
Ref. Abg. Dr. Raudnitz: Ich erlaube mir den Antrag zu stellen, der h. Landtag wolle Sofort in die dritte Lesung eingehen. Im Falle daß der Antrag auf dritte Lesung angenommen wurde, habe ich nachfolgendes zu bemerken:
Der ursprüngliche Antrag des Landesausschußes wurde noch ergänzt durch den Zusatzantrag des Herrn Grafen Zedtwitz indem im Art. I vor § 80 der § 17 noch eingefügt wurde.
Sn akt. Sládek: Pan zpravodaj navrhuje, aby se přistoupilo ihned ku čtení třetímu.
Nejv. marš. zem.: Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozvednou ruku.
(Stane se. )
Diejenigen welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Geschieht. )
Ich bitte Jene, welche dem Gesetze in dritter Lesung ihre endgiltige Zustimmung geben, sich zu erheben.
(Stane se. )
(Geschieht. )
Das Gesetz ist in dritter Lesung angenommen.
(Náměstek nejv. marš. uvazuje se v předsednictví. )
(Den Vorsitz übernimmt der Oberstlandmarschallstellvertreter. )
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva petiční komise o žádosti okresního výboru Pardubického za změnu §§ 7 a 14 řádu policie silničné.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Petitionscommission zum Gesuche des Bezirksauschußes Pardubitz um Abänderung der §§ 7 und 14 des Gesetzes über die Straßenpolizeiordnung.
Berichterstatter ist der Herr Abgeord. Dr. Marhold.
Zprav. posl. Dr. Marhold: Slavný sněme!
Okresní výbor Pardubický podal dne 10. m. m. petici, v níž se žádá:
1. aby § 7 zák. ze dne 18. června 1876 č. 63 zemsk. zák. o policii silničné změněn byl v ten spůsob, že vozy nákladní jakéhokoliv druhu připuštěny býti smějí na silnice, jež nejsou erární, jen tehdy, když, nehledíc k počtu potahu, kování loukotí jest nejméně 10 cm. široké;
2. vykonávání soudcovství v záležitostech policie silničné budiž představenstvům obecním odejmuto a tedy § 14 zák. ze dne 15. června 1866 č. 47 budiž v tom směru změněn.
K opodstatnění první žádosti provádí se, že náklad na vydržování Pardubické okresní silnice páčí se na 16. 912 zl., vydržování silnice pak z Pardubic do Heřmanova Městce, kteráž jest 9807 metrů dlouhá, že do konce r. 1878 stálo 5281 zl. 46 kr.
Ustanovení § 7 zák. ze dne 7. června 1876, kteréžto rozeznává "vozy nákladní, na kterých se spůsobem živnosti zboží rozváží, dále pak váhu nákladu a to nejvyšší tíži 2000 kg. v zřetel béře - že prý neodpovídá účelu a vůbec prý nemůže přijíti k platnosti.
Zvláště prý dávají úřadové političtí slovům: "vozy, na kterých se spůsobem živnosti zboží rozváží", výklad takový, (táhnouce se k § 390 obch. zák. ), dle něhož by toto ustanovení mělo platnost toliko oproti speditérům, jakýchž na venkově nebývá.
Co se pak týče znění druhého odstavce zmíněného § 7 zákona o policii silničné, nepřichází prý norma tato nikdy v užívání, jelikož prý jest to v praktickém případě nemožno, aby se zjistila váha nákladu.
Naproti tomu však uvážil petiční výbor, že zmíněný § 7 již vícekráte změněn byl; an jeho původní znění dle zák. ze dne 15. června 1866 nahraženo bylo nejprv zákonem ze dne 9. prosince 1869 a posléze zákonem nyní platným ze dne 18. června 1876; uvážil, že jest to samo o sobě zlo, aby zákon bez uznané potřeby tak často měněn byl; dále uvážil, že dotčený § 7 zmíněného zákona ustanoven byl na základě rozsáhlého šetření a jmenovitě na základě dobrých zdání téměř ode všech okresních zastupitelstev podaných a že většina těch zastupitelstev stála na oněch zásadách, na nichž spočívá nynější znění § 7, (čtvero okresních zastupitelstev projevilo zdání, že by se mělo ustanovení šíře loukotí ze zákona vůbec vymýtiti).
Dále nemohl neviděti výbor, že by donucování k- širším, totiž nejméně 10 cm. loukotím bylo pro obyvatelstvo mnohých krajin velikou obtíží ano břemenem, aniž by bylo dokázáno, že tím silnice vůbec získají; konečně že by to byla anomálie spojená s obmezením obchodu, aby se vyžadovala kolesa udané šířky vůbec a bez rozdílu na silnicích vedlejších, kdežto se jich nevyžaduje na silnicích erárních, čímž by se stalo, že by vozatajové z erárních silnic na okresní a jiné silnice jedoucí povozy měniti a zboží na ně překládati nuceni byli.
Co pak se týče v petici vylíčených nepřístojností při používání zmíněného § 7 zákona o policii silničné, dá se ovšem tvrditi, že výklad slov zákona "vozy nákladní, na kterých se spůsobem živnosti zboží rozváží, " jakýž stal se v případu v žádosti uvedeném, jest příliš úzkým; však praxis taková může se zlepšiti.
Zbývá však ještě druhý odstavec zmíněného § 7., ustanovující, že na žádný povoz více 2000 kilogramů nakládati se nesmí, kteréž ustanovení k ochraně silnic vystačí předpokládaje, že se budou silnice v dobrém stavu vydržovati, zvláště ale v pravý čas dobrým štěrkem a vydatně šutrovati.
Neboť na silnicích erárních jest při povozech s úzkými loukotěmi maximální váha nákladu 60 centů, tedy o jednu třetinu více, než se připouští na silnicích jiných.
Tvrzení petice, že by se váha nákladu kontrolovati nedala, není podstatné, poněvadž dozorce silnice poněkud obeznalý tíži nákladu dle jeho objemu pak dle toho, jak na dráhu účinkuje, aspoň přibližně seznati může, určitou váhu pak vyšetřiti lze na místě, kde se zboží nakládalo, neb skládalo, ano že v krajinách, kde jest živější frekvence, stává hojnosť vah mostních.
Výbor petiční nemohl se tedy usnésti na tom, aby zákon směrem v petici vyžádaným změněn byl a to také z té příčiny tak nemohl učiniti výbor, ana petice ta jest v tom směru posud jediná.
Ad 2. Co důvod drahého žádání petice uvádí se, že prý těžko jest, aby se v případu potřeby trestní komise obecní sestavila, což prý obzvláště v obcích venkovských se vyskytuje.
Avšak nehledě k tomu, že takovéto obtíže vyskytnou se snad na nejvýš za jistých dob prací polních, nejsouce nepřekonatelné, udají se dle povahy věci asi zřídka případy, aby s výrokem trestním in flagranti (bezodkladně) předsejíti se muselo.
Není tedy též žádné podstatné příčiny, pro kterou by ve směru tuto udaném na zákonu něčeho se měnilo.
Výbor petiční činí tedy návrh:
Slavný sněme račiž učiniti usnešení, aby se o petici okresního výboru Pardubického za změnu §§ 7 a 14 zákonův o řádu policie silničné ze dne 18. června 1876 č. 63 z. z. a pokud se týče ze dne 15. června 1866 č. 47 z. z. přešlo k dennímu pořádku.
Der Petitionsausschuß stellt den folgenden Antrag:
Hoher Landtag wolle beschließen, es sei über die Petition des Bezirksausschußes Pardubitz um Abänderung des § 7 und 14 des Gesetzes über die Straßenpolizeiordnung vom 18. Juli 1876 Z. 6. R. G. B. und beziehungsweise vom 15. Juni 1866 Z. 47 L. -G. -B. zur Tagesordnung zu übergehen.
Nám. nejv. marš. Žádá někdo za slovo?
Wünscht Jemand das Wort zu diesem Gegenstände ?
Wenn dies nicht der Fall ist, so bitte ich diejenigen Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Prosím pány, kteří jsou pro ten návrh, aby pozvedli ruku. (Stane se. )
(Geschieht. )
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht derselben Commission zum Gesuche des Bezirksausschußes Welwarn betreffend die Abänderung des § 7 der Straßenpolizeiordnung.
Následuje zprava téže komise o žádosti okresního výboru Velvarského za změnu § 7 řádu policie silniční.
Zprav. Dr. Marhold: Okresní výbor Velvarský podal dne 27. června 1880 petici též stran změny § 7 zmíněného právě řádu policejního, však ve směru poněkud opačném než byla právě petice okresního výboru Pardubického. To jest důkazem toho, jak těžko jest všem zájmům v této příčině vyhověti.
Žádá se v této petici Okres. výb. Velvarského, aby byl zákon ten právě § 7 opět změněn v ten způsob, aby na místo loukotí 10% širokých bylo nařízeno 8% širokých užívati.
§ 7 zmíněného zákona předpisuje takové loukotě ve dvou případech. Petiční výbor činí návrh:
Slavný sněme račiž usnésti se, by se o petici okresního výboru Velvarského ze dne 27. června 1880 č. 280 o změnu zákona zemského, daného dne 18. června 1876 č. 63 přešlo k dennímu pořádku a to z příčiny té, že v petici nebyl jiný důvod udán, než že prý je těžko dostati ráfy, které by byly tak Široké, jak zákon předpisuje.
Takové obtíže nebudou nepřekonatelné a petice, které jsem právě přečetl, okresu Pardubického, jsou opačného náhledu, že by měly býti širší loukotě.
Zdá se, že věc není podstatnou i činí se týž návrh.
Nám. nejv. marš.: Žádá někdo za slovo?
Wünscht Jemand das Wort?
Wenn dies nicht der Fall ist, so bitte ich die Herren durch Handaufheben zu erkennen zu geben, daß sie dem Antrag zustimmen.
Prosím pány, kteří jsou pro ten návrh, aby pozvedli ruku. (Stane se. )
Der Antrag ist angenommen.
Následuje zpráva petiční komise o žádosti okr. výboru Mladoboleslavského za odstranění vad při provádění řádu cejchovního se vyskytujících.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht derselben Commission über die Petition der Bezirksvertretung Jung-Bunzlau um Behebung der Übelstände bei der Handhabung der Aichordnung.
Oberstlandmarschall (den Vorsitz übernehmend): Berichterstatter ist der Landtagsabg. Jahnel.
Berichterst. Abg. Jahnel (liest): Hoher Landtag!
Die Bezirksvertretung Jungbunzlau bittet in ihrer am 30. Oktober 1879 eingebrachten, vom Landesausschuße dem hohen Landtage überreichten und mit Beschluß vom 18. Juni der Petitionskommission zur Behandlung übergebenen Petition de dato 29. August 1879 um die Veranlassung, daß die mit der Durchführung des Aichgesetzes verbundenen Unzukömmlichkeiten beseitigt werden.
Die Petition erkennt an, daß eine strenge Aufsichht auf Maße und Gewichte im Interesse des allgemeinen Verkehres nothwendig sei, doch dürfen die hiedurch erreichten Vortheile nicht mit größeren Lasten Verknüpft werden, als zur Erzielung des Erfolges nöthig ist.
In dieser Beziehung sei insbesondere zu bedauern, daß die Berechtigungen der Aufsichtsorgane nicht streng genug abgegrenzt sind und daß den Einzelnen Sowohl wie den Gemeinden unnöthige Opfer auferlegt werden.
Namentlich klagt die Petition darüber, daß
1. die periodischen Visitationen nicht auf die eigentlichen Gewerbslokalitäten beschränkt, sondern auch auf private Räumlichkeiten ausgedehnt, daß
2. nicht selten auch solche Gefäße, aus denen verkauft wird, und nicht bloß solche, nach denen der Verkauf geschieht, beanständet, daß
3. die periodischen Erneuerungen der Aichung in viel zu kurzen Zeiträumen vorgenommen,
4. daß für die Aichung selbst eine tarifmäßige Gebühr verlangt, und daß
5. die Gemeinden verhalten werden, alljährlich mit dem Eichmeister die Gewerbe- und Handeltreibenden zu revidiren, was ebenso unnöthig wie kostspielig sei.
Die Bezirksvertretung Jungbunzlau bittet um Beseitigung dieser Schwierigkeiten,
Der Petitionsausschuß hält sich gegenwärtig, daß die Gesetzgebung über Maße und Gewichte sich beim hohen. Reichsrathe befindet und daß auch die bezüglichen Durchführungsvorschriften durchgehends solche Ministerialverordnungen sind, welche aus dem Reichsgesetze vom 23. Juni 1871 Nr. 16 R. -G. -Bl. resultiren.
Deßhalb und weil die Revision dieses Gesetzes vom Abgeordnetenhause des hohen Reichsrathes bereits zweimal, nämlich anläßlich der Budgetberathungen pro 1879 und 1880 als dringend erklärt und von der hohen Regierung auch bei der letzten Budgetberathung eine diesfällige Vorlage in Aussicht gestellt worden ist, erachtet der Petitionsausschuß, daß es sich empfehle, auch die von der Jungbunzlauer Bezirksvertretung erhobenen Gravamina der hohen Regierung zur Würdigung bei Verfassung der in Aussicht gestellten Vorlage zur Kenntniß zu bringen, weshalb die Petitionscommission den Antrag stellt:
Ein hoher Landtag wolle beschließen: Die Petition der Bezirksvertretung Jungbunzlau vom 23. August 1879 um Behebung der sich bei der Durchführung der Aichordnung geltend machenden Uebelstände werde der hohen Regierung zur Würdigung bei der Revision des Aichgesetzes übersendet.
Sněm. akt. Sládek: Komise činí návrh: Slavný sněme račiž se usnésti na tom, aby petice okresního zastupitelstva v Mladé Boleslavi ze dne 23. srpna 1879 za odstranění některých vad, ježto z provedených předpisů o řádu cejchovním byly vznikly, slavné vládě odevzdána byla, by ji vzala v úvahu při revisi dotyčného zákona cimentního.
Nejv. marš.: Žádá někdo za slovo?
Wünscht Jemand das Wort? Diejenigen, welche für den Antrag sind, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Stane se. )
(Geschieht. )
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht derselben Commission über die Gemeinden des Bezirkes Weißwasser und Münchengratz in Sachen der Aichordnung.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva téže komise o petici obcí okresu Bělského a Mnichovo-Hradišťského v záležitostech cejchovních.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist derselbe.
Berichterst. Abg. Jahnel (liest):
Hoher Landtag!
Die Gemeinden des Bezirkes Weißwasser bitten in einer am 22. Juni 1. J. sub Nr. 167 überreichten Petition um Behebung der Erlasse des Landesanschusses vom 3. April 1878 Z. 7131 und 5. März 1879 Z. 4641, mit welchen den Gemeinden die Zuziehung des. k. k. Aichmeisters zu den Revisionen der Maße und Gewichte verordnet wurde,
Eingezogenen Erkundigungen zufolge basirt das an sammtliche Bezirksausschüsse ergangene Umlaufschreiben des Landesausschusses vom 3. April 1878 Z. 7131 auf einer Note der hohen k. k. Statthalterei vom 21. Februar 1878 Z. 5976, mit welcher dem Landesausschusse über Aufforderung des k. k. Handelsministeriums die Nothwendigkeit von periodischen, mindestens einmal im Jahre vorzunehmenden Revisionen, sowie die Nothwendigkeit, diesen Revisionen den k. k. Aichmeister beizuziehen, vorgestellt wurde, da es nur so möglich gemacht werde, sich die Ueberzeugung zu verschaffen, daß überall die neuen Maße und Gewichte im Gebrauche seien, Der Erlaß des Landesausschusses vom 5. März 1879 Z. 4641 ist lediglich eine Wiederholung des Auftrages vom 3. April 1878 mit der speziellen Weisung, die Intervenirung des Aichmeisters nicht erst zu Ende des Jahres, wo er wegen vermehrter Amtsgeschäfte nicht sofort abkommen kann, sondern spätestens im Monate Oktober anzusuchen,
Die petirenden Gemeinden führen nun aus, daß die Besorgung der Aufsicht über Maß und Gewicht zum selbständigen Wirkungskreise derselben gehöre und daß sich daher die Verfügung des Landesausschusses, mit welcher der autonomen Gemeinde ein Organ zur Mitbesorgung dieses
Wirkungskreises aufgedrungen wird, nicht rechtfertigt.
Die petitionirenden Gemeinden bitten deßhalb zu veranlassen, daß die Intervenirung des Aichmeisters auf jene Falle beschränkt werde, in welchen entweder der Gemeindevorsteher dieselbe ansucht oder der Bezirksausschuß sie als nothwendig erkennt. Auch die Gemeinden des Bezirkes Münchengrätz haben am 1. Juli l. J. sub 317 eine Petition überreicht, in welcher sie um die Zurücknahme des die Selbstverwaltung der Gemeinden schädigenden und denselben unnöthige Kosten verursachenden Verordnungen des Landesausschusses die Bitte stellen.
Der Petitionsausschuß hat diese Petitionen einer Sorgfältigen Berathung unterzogen und ist hiedurch zu der einstimmigen Ansicht gelangt, daß dieselben der Berücksichtigung in der That werth und würdig sind, denn es ist wahr, daß die Aufsicht auf Maß und Gewicht in den selbstständigen Wirkungskreis der Gemeinden gehört, weßhalb es zunächst der Beurtheilung der Gemeinden überlassen werden muß, wie sie der Aufsicht auf Maß und Gewicht mit den ihnen zu Gebote stehenden Mitteln zu genügen haben; der peremptorische Zwange alljährlich Revisionen vorzunehmen und denselben den von der Gemeinde zu bezahlenden k. k. Aichmeister beizuziehen, verleidet ihnen die Selbstverwaltung, Setzt diese in ihrem Werthe herab und macht den Communen Kosten, die insbesondere in kleinen, vom Amtssitze des k. k. Aichmeisters entlegenen Orten, kaum zu rechtfertigen sind.
Die bestehenden Gesetze und Verordnungen scheinen eine solche Maßregel auch nicht zu beabsichtigen, denn der §. 84 der Aichordnung verpflichtet allerdings die Aichämter, bei der polizeilichen Aufsicht über Maße und Gewichte die erforderliche Hilfe zu leisten, allein damit kann doch nur gemeint sein, daß sie diese Hilfe dann zu gewahren haben, wenn sie darum von jenen Organen, au deren Competenz diese Aufsicht zunächst gehört, ersucht werden; und die Ministerialverordnung vom 3, April 1877, R. -G. -Bl. Nr. 45, sagt denn auch wirklich, daß der Aichmeister über Ersuchen der Gemeinde verpflichtet ist, gegen eine angemessene Vergütung bei polizeiliehen Revisionen der Maße und Gewichte technische Assistenz zu leisten, deßhalb und weil die im hohen Statthaltereischreiben vom 21. Feber 1878 ausgesprochene Absicht, sich die Ueberzeugung zu verschaffen, ob überall die neuen Maße und Gewichte schon im Gebrauche seien, durch die bisher vorgenommenen Revisionen nun wohl schon erreicht sein dürste, stellt der Petitionsanschuß den Antrag:
Ein hoher Landtag wolle beschließen: Die Petitionen der sämmtlichen Gemeinden der Bezirke Weißwasser und Münchengrätz um Zurücknahme der Landesausschuß-Verordnung vom 3. April 1878 Z. 7131, betreffend die den Gemeinden auferlegte Verpflichtung, zu den alljährlichen Revisionen der Maße und Gewichte den k. k. Aichmeister beizuziehen, werden dem Landesausschuße zur eingehenden Erwägung übergeben.
Sněm. akt. Sládek (čte):
Petiční komise činí návrh:
Slavný sněme račiž se usnésti takto: Petice veškerých obcí okresu Bělského a Mnichovo-Hradišťského č. 167 a 317 za vyzdvižení nabízení zemského výboru ze dne 3. dubna 1878 čís. 7131, jímž bylo obcím uloženo, aby ku každoroční revisi měr a váh přivzaly c. k. cimentmistra, odevzdávají se výboru zemskému, aby je důkladně vzal na uváženou.
Nejv. marš.: Žádá někdo za slovo?
Wünscht Jemand das Wort? Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Stane se. )
(Geschieht. )
Er ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht derselben Commission betreffend den Bau der Straße von Lišná nach Popovic.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva téže komise o žádosti obce Popovické za vystavění okresní silnice od Lišné na Popovice.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist der Herr Abg. Dr. Sedláček.
Zpravodaj Dr. Sedláček (čte): Slavný sněme!
Obec Popovice okresu Benešovského podala petici prostřednictvím pana poslance Neubauera slavnému sněmu a žádá, aby nařízeno bylo, aby okresní výbor a zastupitelstvo v Benešově provedly stavbu okresní silnice od Lišné na Popovice aneb z Postupic do Popovic, a k tomu účeli aby na stavební tento náklad silniční okresní přirážka v Benešově na dobu 3 let o 4 krejcary na jeden zlatý přímých daní byla zvýšena.
Starostenství městýse Popovic dokládá tuto žádost důležitostí této obce v okresu Benešovském co do počtu svého obyvatelstva a jeho zaměstnání ve všech oborech průmyslového hospodářství, i co do výše berní a také ohledně poměrné výše okresních přirážek, dále pak nedostatkem silničného spojení; jakož také dokládá tuto žádost pilnou potřebou, i uznáním nutné takové potřeby se strany okresního výboru Benešovského - jenž ji však odkazuje na značný náklad stavební, jemuž tamní okresní fond nemůže stačiti, pročež žadatelé žádají za zvýšení okresní přirážky na řadu tří let k uhražení tohoto nákladu silničného.
Obec Popovická v téže záležitosti domáhá se pomoci u výboru zemského a tento výnosy svými z 25. května b. r. č. 16024 a ze dne 30. května b. r. č. 16230 okresní výbor v Benešově vyzval, aby stavební tuto záležitosť v úvahu vzal a tamnějšímu okr. zastupitelstvu k řádnému usnešení předložil.
Okresní výbor v Benešově prohlásil již svou ochotu k věci a zařízena jsou předběžná jednání o směru a spůsobu žádoucího spojení silničného buď k Lišné aneb k Postupicům.
Petiční komise po uvážení této žádosti obce Popovic a její odůvodnění, pak hledíc k té okolnosti, že okresní výbor v Benešově právě předložené vyhledávání zařizuje, aby o žádaném silničném spojení městyse Popovic okresní zastupitelstvo Benešovské ve smyslu čl. 14 zákona z 12. srpna 1864 rozhodlo, pak ohledně druhé části této žádosti, v uvážení, že otázka o rozvržení dotyčného stavebního nákladu co do způsobu, i co do výše neurčitého dosud jest předčasná, mimo to pak, že zemský sněm není povolán ustanovovati zvýšení okresní přirážky v tom kterém okresu, činí vedle usnešení svého z dne 5. července b. r. návrh tento:
Slavný sněme račiž se usnésti:
O žádosti obce Popovické z dne 24. června 1880 č. pet. 246 za nařízení, aby výbor okr. zastupitelstva Benešovského provedl stavbu okresní silnice od Lišné na Popovice aneb z Postupic do Popovic i za povolení, aby na tento stavební náklad silniční zvýšena byla okresní přirážka v okresu Benešovském na dobu 3 let o čtyry krejcary na jeden zlatý přechází se k dennímu pořádku.
Die petitionscommission erlaubt sich über die eben zur Behandlung gebrachte Petition an den hohen Landtag den nachfolgenden Antrag zu stellen:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Ueber die Petition der Gemeinde Popovic de praes. 24. Juni 1880 Pet. -Z. 246 um Erlassung des Auftrages an den Bezirksausschuß Beneschau zum Baue einer Bezirksstraße von Lišna gegen Popovic oder von Postupic nach Popovic und nm Bewilligung zur Erhödhung des Bezirksfondszuschlages von vier Kreuzer bei jedem Steuergulden im Bezirke Beneschau auf die Dauer von 3 Jahren zur Deckung dieses Strassenbaues - wird zur Tagesordnung übergegangen.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo? Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
Diejenigen, welche diesem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Geschieht. ) Er ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Gemeindecommission über das Ansuchen der Gemeinde Wysočan (Bezirk Komotau) um Bewilligung zur Verwendung des Steuergeldfondes.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti obce Vysočan za upotřebení peněžního fondu kontribučenského.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist der Herr Landtagsabgeordnete Stiebitz.
Ref. Stiebitz (liest): Hoher Landtag !
Das Gemeindeamt Wysočan im Bezirke Komotau hat unterm 4. Feber 1878 Namens der Theilhaber des dortigen Steuergeldfondes das Ansuchen gestellt, diesen Fond im Betrage von 250 fl. 25 kr. zur Anschaffung einer Feuerspritze verwenden zu dürfen.
Die Gemeinde weist nach, daß sie nur ein Jahreseinkommen von 313 fl. 22 1/2 kr., dagegen eine jährliche Ausgabe von 511 st., hiemit einen jährlichen Abgang von 197 fl. 77 1/2 kr. hat, welcher durch eine 8 1/2percentige Steuerumlage hereingebracht werden muß, daß sie folglich nicht in der Lage ist, die Anschaffung der Spritze aus Gemeindemitteln zu bestreiten. Von Seiten der Theilhaber des Steuergeldfondes wurde die Zustimmung zur Verwendung des Fondes für diesen Zweck ertheilt, mit Ausnahme des Theilhabers Kraus, welcher seine Einwilligung hiezu verweigerte.
Am 29. August 1878 wurde von Seiten des Gemeindeamtes Wysočan ein neuerliches Ansuchen an den Landesausschuß gerichtet, welches dahin geht, daß dem Gemeindeamte gestattet Werde, das Steuergeldfondskapital pr. 250 fl. gegen Hinterlegung einer von der Gemeindevertretung gefertigten Schuldurkunde auszuborgen.
Der Bezirksausschuß in Komotau befürwortet das Ansuchen des Gemeindeamtes Wysočan, da die Gemeinde keine Mittel zur Anschaffung einer Spritze besitzt und der Landesausschuß beantragt ebenfalls, dem Ansuchen der Gemeinde Wysočan stattzugeben.
Der Ausschuß für Gemeinde und Bezirksangelegenheiten ist nun der Ansicht, daß insofern das Gemeindeamt in Wysočan die Absicht hat, das Steuergeldfondskapital sich auszuleihen, die Entscheidung über das hierauf bezügliche Ansuchen