Pánové, že se nehledívalo, aby též břehy byly upraveny, toho je následek ten, že voda podmílá břehy a štěrk s náplavem znenáhla řeku zanáší tak, že opětně má stavební úřad co dělati, musí opětně řečiště vyhloubávati, aby se mohla plavba prováděti.

Že se při stavbách vodních, jak se nyní provádějí, pouze, hledí k interesu plavby, má za následek, že téměř rok co rok anebo při velkých povodních tamní obyvatelstvo se doprošuje peticemi a dělá vše možné, aby se stalo nějaké odpomožení.

Abych vás, pánové, neunavoval velikou řadou takových petic, dovolím si upozorniti, že byla podobná petice roku 1876 sněmu podána od obyvatelstva z okresu Mělnického a též podobná z okresu Velvarského; k vyřízení této žádosti bylo potřebí dlouhého času, a postoupena slavnému ministerstvu, a to konečně řeklo, že na základě článku 45. upravení břehů a hrazení náleží obcím anebo poškozeným, a odkázáno na článek 66. a 67. zákona vodního.

Podobná petice byla zadána letošního roku říšské radě, a není známo, jak byla vyřízena aneb jak bude vyřízena; ale bezpochyby - a je to pravdě podobno - lze očekávati, že tuto petici stihne podobný osud, jaký stihl její starší sestru, která roku 1868 podána byla.

Jak dalece osvobozuje nynější vodní zákon stát nebo zemi, aby nemusily přispívati nebo aby nemusily opravovati břehy tak, aby řeky nepoškozovaly tím zároveň i pozemky vůkolní, to ponechávám komisím; ale z ohledu na povinnosti, když se na zřeteli mají příspěvky, tu zdá se mi, že §§ 46 a 52 téhož zákona podává dostatečné jasnoty; konečně dovolím si připomenouti, že podobného názoru byl i slavný sněm; neboť rohu 1872 stalo se usnešení, že cís. král. vláda žádá se důtklivě, aby všemi prostředky po ruce jsoucími působila k tonu, aby ona čásť Vltavy a Labe, která do správy státní náleží, byla upravena tak, aby všem požadavkům vyhověno bylo.

Připouštím, že tedy ve slovech resoluce uvedené, aby nejdříve upraveny byly břehy řeky a aby se všem požadavkům vyhovělo, není obsaženo vyzvání vlády, aby hleděla při stavbách vodních zároveň i chrániti i upravovati břehy.

Připouštím, že ani zákon nepřikazuje něco podobného, totiž nynější zákon; avšak, pánové, stává ještě jiného zákona, který není sice uveden v paragrafy, avšak vyplývá z názoru o moderním státu, a dle téhož názoru má stát za přijaté berně a za konané povinnosti od občanů také povinnost naproti nim, aby v takových důležitých otázkách, kde nestačí pouze síla jednotlivé obce k sebeobraně, vláda také něčím přispívala k ochraně.

Že obce povodní stížené v našem okresu zasluhují též podobného povšimnutí, aby vláda a země také vzala na jejich potřeby nějaký zřetel, viděti nejlépe z toho, mnoho-li ty obce platí daní.

Obce ležící podle Labe, Kly, Tuháň, Libiš, Dušníky, Obřiství, Semelkovice platí 16. 000 zl. daní úhrnem, ostatní obce ležící podle Vltavy a Labe a delty oněch řek, Vraňany, Lužec, Vrbno, Chramostek, Želčín, Zálezlice, Kozárovice, Hořín a Klomín platí 32. 000 zl., tedy úhrnem tyto obce, které bývají tak často povodní postiženy, platí 49. 064 zl. a několik krejcarů. Okres platí asi 185. 000 zl. veškerých daní, jest to čtvrtá čásť veškerých přímých daní v okresu tom placených. Mnoho-li tyto obce přispívají na nepřímých daních, to, pánové, se nedá tak snadno vypočítati.

Dovolím si, pánové, uvésti některá data, mnoho-li taková povodeň asi učiní škody. Připomínám, že data jsou úřední.

Povodeň v roku 1871, která zaplavila Obřiství, Zálezlici, Klomín, Vrbuo, Vraňany, Lužec a Želčín; zaplavila tehdy 2168 jiter, dle katastrálního výnosu jest vypočteno na tyto pozemky 37. 380 zl. Tenkrát odpustila vláda či berní úřad 5053 zl. obcím.

Rok na to následující povodně bylo zaplaveno 4465 jiter s čistým katastrálním výnosem 68. 110 a bylo odpuštěno 11. 260 zl.

Povodeň roku 1876 zaplavila 2356 jiter s čistým výnosem 41. 000 zl. a daní bylo odpuštěno 1733.

Pro letošní rok data nelze uvésti, poněvadž dosud není veškeré vyšetřování provedeno, ale to, pánové, mohu přidati, že dimense té povodně nebyla o málo menší než ona roku 1872. Uděláme-li součet, tedy se objeví, že během 10 let bylo zaplaveno 14456 jiter pozemků s čistým výnosem 215. 454 zl. (Slyšte!) a že odpuštěno byla daní aneb bude okolo 30. 000 zl.

Škoda, pánové, jak jest vám známo, činí vždy více, než jak ji uvádí katastr a může se jinak ustanovit. Neboť musíme míti na zřeteli, že berní úřad při vypočítávání k tomu účelu, aby se odpustila daň, nebere na škodu, která nedosahuje jednu třetinu poškozeného pozemku žádného ohledu, a na škody, které jdou do polovice, se teprv odrazí třetí čásť.

Na menší škody se nebéře vůbec žádného ohledu; taktéž ne na takové škody, když se stala povodeň v době takové, že možno jest ještě tentýž rok oseti pozemek rostlinou, která by dala nějaký užitek.

Dále se musí uvážiti, že hospodář neutrpí pouze onu škodu, jak ji vykazuje katastr, neboť se zničením úrody ztratí hospodář veškerou režii a práci, kterou věnoval setbě a opatrování, a zároveň tratí i veškeré úroky, a mimo to přispívá ještě ten moment, že v takových případech, když přijde o úrodu, aby jeho hospodářství neutrpělo ještě větší újmy, musí opatřiti píci pro svůj potažný a užitkový dobytek, čímž se škoda tato ještě značně zvýší.

Dovolím si jen upozorniti krátce, že dle novějšího odhadu, jak nyní bude upravena u nás daň, vezmeme-li, že by při jednom jitru bylo průměrně 22 mandel pšenice za základ vzato a cena 4 zl. 65 kr., činí obnos 102 zl. Veškerá práce setbou semena a vůbec po odrážce sklizně a mlácení činí 29 zl. a konečně hospodář jest přinucen koupiti slámu a podobné věci z produktu, což. činí 27 zl., tedy úhrnem na jednom jitru to činí 158-160 zl.

Pánové, nebylo to tedy mnoho, když jsem tvrdil, že tyto škody jsou nejméně pětkrát i víceronásobně větší a tedy by to činilo přes 1 milion zlatých škody, co krajina tamnější utrpěla během 10 roků.

Úřední dáta za minulých 10 let mi nebylo možno sehnati, poněvadž nejsou na snadě, ale tolik mohu ujistiti, že škoda v těchto 10. letech nebude menší než škoda v minulých 10. letech.

Pánové, v zasedání roku 1875 byla přijata resoluce, že zemskému výboru se ukládá, aby se uvázal ve vyjednávání se slavnou vládou za účelem ustanovení obecných pravidel v příčině řek říšských a zemských a aby při tom měl na zřeteli, aby celé Labe až ke Králové Hradci a Vltava až k sv. Leonoře ve správu říšskou převzata byla.

A další usnešení tehdáž bylo:

C. k. vláda žádá se důtklivě, aby všemi prostředky po ruce ji jsoucími působila k tomu, aby ony části Vltavy a Labe, které ve správě státní se nalézají co nejdříve byly upraveny, aby se vyhovělo všem požadavkům, po případě, aby za účelem rychlého provedení upravení toho vymohlo se značné zvýšení státní dotace, aby co nejdříve splavnou učiněna byla zejména též čásť Vltavy obvodem města Prahy tekoucí, jediná čásť Vltavy, která říšskou silnici od Budějovic až k Děčínu vedoucí přerušuje.

Jak s těmito usnešeními bylo pánové naloženo, o tom dílem zmínil se můj předchůdce pan Hevera a já dovoluji si upozorniti, že jak všem známo, se nestalo pranic.

Jest, pánové, společnosť v Čechách, která sobě za úkol vzala, aby byla provedena plavba vůbec a paroplavba zvláště. V poslední době dostal se mi do ruky úryvek řeči pana předsedy téže společnosti při jakémsi výletu, který byl konán do Litoměřic. Pan předseda pravil asi takto: "Jest obyčejem, činiti výčitky vládě, že nedělá ničeho pro upravení Vltavy a Labe, kdo jede s námi dnes a má zdravé oči, musí doznati, že výčitky tyto jsou neoprávněny. Po léta již plaví se lodi naší společnosti po těchto řekách a musím uznati, že vláda učinila co do provedení potřebných prací regulačních značné pokroky. Staly-li se tu a tam chyby, přece nelze upírati vládě aspoň dobrou vůli. "

Pánové, dle této řeči by každý musil souditi, že již máme provedeno upravení Vltavy v nejkrásnějším pořádku, že naše parníky jezdí již do Budějovic, že máme řetězovou paroplavbu a všecko možné.

Tedy se táži, jak to přijde, že ona společnost neustále si nechává prodlužovati privilej od vlády a proč nejezdí parníky tak, jako to pan předseda oné slavné společnosti naznačil.

Pánové, podívejme se, co země učinila v tom ohledu. Během 20. roků, od r. 1861 počítaje, bylo vydáno 1, 360. 000 zlatých zemských peněz na upravení řek a potoků k účelu voroplavby a podobné.

Ona dotace, která ještě roku 1876 a 1877 činila 130. 000 zl" dnes nalézá se v rozpočtu na rok 1881 zmírněná až na 100. 000 zl.

Pánové, tážu se Vás, jest se sumou touto možno, aby naše řeky, které, jak uvedl můj pan předchůdce, činí, a to pouze ony řeky, které jest možno upraviti pro plavbu lodí, 173 mil, upraveny byly pro plavbu lodí?

Jest to možné dle tehdejší komise, která pracovala v tehdejších letech 1875 v podobných otázkách? Tehdáž bylo vypočtěno že, kdyby se měly upraviti všecky naše řeky tedy těch 173 mil, by k tomu bylo zapotřebí 86, 000. 000 zl., hledíc k poměrům jaké asi byly při stavbách ve Francii.

Pánové, vezme-li se zřetel, že letošní subvence má obnášeti na příšií rok 100. 000 zl., tedy to činí úhrnem na 1 míli 578 zl. Jak daleko jsme tudíž od cíle aby se staly naše řeky splavnými.

Kdyby se mělo pánové, dle toho systému pokračovati, potřebovali bychom nejméně 900 ne-li 1000 roků. Jest-li ale, pánové, my můžeme tak dlouho čekati, to jest jiná.

Máme se dívati na to, jak krajina polabská počítaná k těm nejžirnějším v Čechách jest stále pustošena a lid neustále ožebračován?

Že, pánové, krajina ta jest tak úrodná, toho nejlepším důkazem jest, že slavné odhadovací komise našly tam v onom delta jeden z největších výnosů, které existují v Čechách. Nebudu činiti vládě minulé výčitky, že tak otčímsky hleděla k našim veletokům; nebudu opakovati, co stát učinil pro upravení Dunaje, co učinil pro jiné řeky, které konečně nemají ani takové nároky na splavnost, jako naše Labe a Vltava, očekávám, že tyto poměry se změní k lepšímu. Taktéž mám za to že svým časem sněm sám rozmnoží dotaci zemskou.

Vzhledem k všemu tomu dovoluji sobě návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti: c. k. vláda žádá se důtklivě, aby všemožnými prostředky po ruce jsoucími působila k tomu, by ony části Vltavy a Labe, které v správě statní se nalézají, co nejdříve byly upraveny ták aby vyhověly všem požadavkům jak v ohledu plavby tak i v ohledu hospodářství, totiž aby se současně hledělo k ochraně břehů okolních pozemků, za tím účelem aby v cestě ústavní provedla přiměřené změny zákona vodního; a další návrh: Zemskému výboru se ukládá, aby při stavbách vodních konaných v zájmu plavby brán byl též současně přiměřený zřetel na zabezpečení zájmů hospodářských.

Oberstlandmarschall: Der Herr Abgeordnete Frank hat das Wort.

Abg. Dr. Frank: Ich erlaube mir den Antrag auf Schluß der Debatte zu stellen. (Bravo !)

Nám. nejv. marš.: Jest učiněn návrh na konec debaty.

Nejv. marš.: Kteří jsou pro ten návrh nechť pozdvihnou ruku.

Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben. (Geschieht. )

(Stane se. )

Der Antrag ist angenommen.

Zum Worte sind noch angemeldet die Herren Dr. Waldert, Dr. Radimský, Nitsche und Mercy.

Ich bitte mir die Mittheilung zu machen, welche für und welche gegen den Antrag sprechen wollen.

Nám. nejv. marš.: Páni se žádají, aby ohlásili, kdo chce mluviti pro a kdo proti návrhu.

Posl. Dr. Radimský: Já nechci mluviti ani pro ani proti, nýbrž pouze k rubrice 19 co se týká způsobu nákladu těchtě praeliminovaných peněz.

Abg. Dr. Waldert: Ich will für den Antrag Sprechen.

Nam. n, ejv. marš.: (K Dru. Radimskému. )

Já bych prosil, abyste se smluvil s těmi pány řečníky, poněvadž může mluviti jen jeden pro a jeden proti návrhu.

Prosím, aby se pánové dohodli, kdo z obou pánů p. Mercy a p. Radimský má řečniti. Neshodnou-li se, musí se losem to rozhodnouti, jak to káže 49. článek řádu jednacího.

Haben sich die Herren Mercy und Radimský geeinigt?

Wenn dies nicht der Fall wäre, so müßten beide Herren losen, wer von beiden zu Sprechen hat.

(Pause. )

Oberstlandmarschall: Ich bitte die Verhandlung nicht aufzuhalten, entweder sich zu erklären oder zu losen.

Abg. Mercy: Es ist eine Einigung nicht möglich, es bleibt also nichts übrig, als die Losung.

(Heiterkeit. )

Oberstlandmarschall: Ich bitte die Verifikatoren des heutigen Tages sich um diese Verlosung zu kümmern.

(Heiterkeit. )

Oberstlandmarschallstellvertreter: Die Verifikatoren des heutigen Tages sind die Herren Polak, Dr Schneider und Dr. Melchers,

(Dr. Schneider ist abwesend. )

Ich bitte H. -Dr. Zunterer für Dr. Schneider einzutreten.

Oberstlandmarschall: Der jüngste Verifikator hat das Loos zu ziehen,

Dr. Melkers: Also ich werde ziehen, (Dr. Melchers zieht den Zettel mit dem Namen Dr. Radimský aus der Wahlurne. )

Posl. Radimský: Hlásil jsem se k článku 19., abych nepromluvil tak směrem k částce zde praeliminováných peněz, jako ke způsobu, jakým se ta částka vynakládá u nás na Labi a sice proti zásadě, která se u zemského výboru praktikuje a jest oblíbena a kde častokráte zájmy jiné (zájmy průmyslu a zemědělství) se zájmy voroplavců kolidují. Těchto zájmů zemědělských bývá vždy aspoň mírně řečeno nevšímáno.

Málo kdo z Vás, pánové, má tušení o tom, v jaké míře a s jakou péčí jest o plavce na Malém Labi postaráno. Již z jara obdrží mlynáři ona přísná nařízení, kterážto zajisté péče aspoň v tomto způsobu dosti chvalitebna jest, vydávaná v dorozumění s vys. c. k. místodržitelstvím, aby se žádný mlynář neodvažoval voroplavce zdržovati při plavbě a aby vodu dlouhým nadržováním nastřádanou voroplavci zadarmo přenechal a tak škodu trpěl, a což ještě více, mlynáři se nařizuje, aby nespravoval svá vrata, dvířka poškozená, kdy chce, nýbrž aby je spravoval v jistou dobu, která se mu určí, nehledě k tomu, že často zvýšená voda to udělá nemožným, další starost a péče se věnuje pořičným.

Tito poříční, kteří jsou od zemského výboru ustanoveni, jsou pravým dobrodiním pro voroplavce.

Nechci jejich činnost jinak charakterisovati, nežli tím, že poříční jsou pro voroplavce to, co jest snad pro malé dítě anděl strážný, anebo pro velikého pána cestujícího jeho Reisemarschall - chargé ďaffaires - kterýž všecky jeho záležitosti obstarává.

Co se dalšího upravování řek týče, podotýkám, že se odklizují jespy (jsou to mělčiny, písek nanosený pod jezem), a neměl bych ničeho proti tomu namítati, že se tyto jespy odklizují, proti tomu však jsem, že se odklizují tak, že tím zemská kasa trpí. Ony se odklizují jako u nás v Opatovicích na zimu. Jarní pak vody, kdy žádný voroplavec, jak se ví, nejede, obchází jez tak, že to odklízení nemá jiného výsledku, než že peníze jsou vyhozeny.

(Veselost. )

Pro voroplavce se staví dlouhé hráze v zátočinách (u nás pod Kolínem u Hradiska a ty hráze stály mnoho tisíc, mnoholi, nemohl jsem se dopíditi) avšak voda je podemele a přebíhá a pozemky dále ničí a hráze se stávají pořade menší a schovávají se, abych tak řekl, pod niveau Labe, jako by se samy za to styděly.

Pro voroplavce se také strže zahražují. U nás byla též jedna strž zahražována a myslím, že by celé to zřízení stálo sotva 500 zl. byl jsem toho očitým svědkem a téměř každodenně jsem se na onom místě nacházel - po dlouhém však uvažování a radění a odbývání komisí - nač ovšem Labe nebralo žádného ohledu, - nýbrž stále vráželo hlubším způsobem do řečiště, stálo to 15. 000 zl.

Ale neříkal bych nic proti tomu, jako proti způsobu, jakým se to zahražovalo. Bylo mně totiž divno, když jsem dostal ombrometrická pozorování a práce vodoměrné tak důkladné a ovšem i odborné, že pánové si jich nevšimli, sice by nebyli nařídili, aby se ty práce vodní počaly na začátku února nebo koncem ledna, anebo, jak se to začalo v době práce, v době, pánové, kde žádný člověk, který poněkud zná Labe, na to nepomyslí, aby se pustil do práce.

Voda to totiž vzala a zemská pokladnice to zaplatila.

(Veselosť).

Není divu, pánové, že voroplavec, když vidí, co všecko se na Labi pro něj děje, když vidí, že jest abych tak řekl enfant gâté i zemského výboru i místodržitelství, že si dovoluje často při svém plavení nemírným a dosti citlivým způsobem zavaditi na břehy a také mohu říci a tvrdí se mi to ze všech stran, že nikdy se nedály v té míře škody na pozemcích až do té doby, co zemský výbor se stará tak mnoho, tak přílišně mnoho o voroplavce. Vždyť oni to vidí, proč by, když vidí že se to pro ně dělá, neměli býti s tím spokojeni a také si dovolují tím způsobem mnoho.

A že to poříční neudávají, a že se to tak děje, dá se dokázati statistickým způsobem tím, že když dřívější zastupitelstva měst měla tu moc aby to udávání činila a trestala, častějikráte byli trestávání než nyní. Následek toho jest, pánové, že zájmy průmyslové, zájmy mlynářů a zájmy zemědělské se tedy velmi poškozují aneb aspoň mírně řečeno se jich nevšímá a proto si dovoluji na zemský výbor tu snažnou prosbu vznésti, aby při vynakládání peněz ne tak přílišně fedroval a patronisoval zájmy voroplavců, nýbrž aby vzal stejný ohled na zájmy zemědělství a průmyslu, jak myslím že to jsme opráv něni od zemského výboru a jeho správy očekávati.

(Výborně. )

Nejv. marš. (zvoní):

Der Herr Referent des Landesausschusses Dr. Waldert hat das Wort.

Ref. Dr. Waldert:

Hoher Landtag !

Es ist wohl ganz begreiflich und sehr erklärlich, daß die Dotation, welche dem Landesausschuß zur Ausführung von Wasserbauten jährlich vom h. Landtage bewilligt wird, auch in den Sitzungen des h. Landtages sebst als Anlaß zu einer eingehenden Besprechung genommen wird.

Es ist ja von den zahlreichen Agenden, welche dem Landesausschuße theils auf Grund des Gesetzes, theils auf Grund von Gewohnheiten zugewiesen sind, keine so vielfach bestritten und keine gibt Gelegenheit zu so vielfachen Auffassungen, als gerade die Ausführungen im Wasserbau. Die Ursachen dieser verschiedenen Auffassungen sind mehrfach; und ich glaube dieselben in folgender Weife skiziren zu können:

Die nächste Ursache ist die, daß dem Landesausschuß für die Ausführungen der Wasserbauten jede legale Basis fehlt. Die ganze Wasserbauaktion beruht bei dem Landesausschusse gegenwärtig bloß auf einem factischen Zustand, eine gesetzliche Basis hiefür fehlt und auch direct bindende Beschlüsse des h. Landtages für den Wasserbau liegen nicht vor. Der Landesausschuß ist daher nur in der Lage, auf der Grundlage die Wasserbauarbeiten fortzusetzen, auf welcher ihm dieselben von Seite der h. k. k. politischen Behörden übergeben worden sind.

Eine andere Ursache aus welcher die Arbeiten des Landesausschusses im Wasserbaufache zu Unzufriedenheiten Anlaß gegen, find die Mangel der entsprechenden Mittel, und diese Mittel welche mangeln, sind wieder zweierlei Natur,

Zunächst fehlen dem Landesausschusse zur Ausführung und zur Befriedigung aller Wünsche die finanziellen Mittel.

Der h. Landtag bewilligt Jahr aus Jahr ein beiläusig eine Dotation von 100. 000 fl. zur Bestreitung aller Baulichkeiten und Herstellungen, welche auf den Flüssen nothwendig sind. Es dürfte wohl keiner großen, keiner weitläufigen Beweisführung bedürfen, daß diese Summe bei weitem nicht ausreicht, um allen den Anforderungen gerecht zu werden, welche von Seite der verschiedensten Interessenten an den Landesausschuß und an diese Wasserbauten gestellt werden.

ES fehlt aber auch in anderer Beziehung an den entsprechenden Mitteln, und ich meine damit, daß dem L. -A. nicht jene gewiegten technischen Kräfte zugewiesen sind, mit welchen man Wasserbauregulirungen im großen Style ausfuhren kann. (Bravo! ) Ich nehme keinen Anstand und es gereicht mir zur großer Befriedigung hier zu erklären, daß der L. -A. einzelne Sehr gewandte und tüchtige Landesingenieure zur Seite hat, allein trotzdem, und ich fürchte nicht den Herren damit irgendwie nahe zu treten, fondern ich will ihren Pflichteifer und ihre technische Verwendbarkeit hiemit öffentlich konstatirt haben - kann damit an die große Aufgabe einer systematischen Flußregulirung im ganzen Lande nicht gegangen werden, dazu glaube ich fehlt ihnen denn doch jene weitgehende Erfahrung, welche namentlich durch das Studium der Flußbauausführungen in andern weiter vorgeschrittenen Ländern erlangt wird. (Sehr richtig ! Bravo ! Bravo !)

Wenn also, meine Herren 1 der hohe Landtag in dieser Beziehung weigehendere Aufforderungen an den L. -A. stellt, dann ist es wohl auch nothwendig, daß das h. Haus zunächst selbst dem L. -A. die Mittel bewillige, (Sehr richtig !) um diesen weitgehenden Aufforderungen gerecht werden zu könen. Mit der gegenwärtigen Dotation und mit den gegenwärtigen Kräften in eine systematische, im großen Style auszuführende Flußregulirung einzugehen, würde nur eine müssige Zeitverschwendug sein. (Sehr richtig 1) Damit komme ich aber auch sofort auf den Antrag, welcher von dem Hrn. Abg. Hevera gestellt worden ist und welcher nichts weniger bezweckt als eine Enquêtcommission einzusetzen, welche bezüglich der Schiffbarmachung und der Uferbefestigung an den Flüßen und zwar bezüglich einer systematischen Regulirung der Flüße das Nöthige vorkehren soll ! Meine Herren ! auch die Einsetzung einer solchen Enquêtecommission ist schon mit größeren Kosten verbunden, als daß sie aus der laufenden Wasserbaudotation bestritten werden könnten. --

Es ist ja doch einleuchtend, daß, wenn der L. -A. eine solche Enquêtecommission einberuft, dazu die Sachverständigen nicht aus der nächsten Nähe genommen werden können, denn sonst würde man eine Enquêtecommission nicht brauchen. Wenn die derzeit im Landesdienste stehenden Ingenieure voll-

ständig ausreichend waren, um diese Frage mit vollster Beruhigung zu lösen, dann würden wir ja keine Enquêtecommission nothwendig haben, wenn aber auf weitere Fachkreise, auf Kapacitäten im Wasserbaufache hingewiesen wird, so muß ich eben darauf aufmerksam machen, daß diese Einberufung an Sachverständigen mit sehr bedeutenden Kosten verbunden wäre, und daß, wenn wir diese Kosten der Enquêtecommission aus der laufenden Wasserbaudotation bestreiten, dann diese Dotation für die kuranten Wasserbauarbeiten nicht ausreichen wird. Diese Enquêtecommission kann ihre Aufgabe nicht wie ein anderer Ausschuß hier in Prag beim grünen Tisch lösen, sondern dazu sind die weitgehendsten Erhebungen, Vermessungen, daher Reisen und Studien nothwendig, was alles sehr viel Geld kostet. Es wird gesagt, die Schiffbarkeit soll Sichergestellt werden und die Art und Weife der Schiffbarmachung. -

Da muß ich doch aufmerksam machen, daß die Elbe von Herrnskretschen bis Melnik und die Moldau von Melnik bis Budweis derzeit schon in Verwaltung des Staates stehen, daß diese Flüße als Reichsflüße behandelt werden, und daß dem Landesausschuße jede Ingerenz auf diese Flüße abgeht. Nun, meine Herren! gedenken Sie vielleicht, die anderen Landesflüße, die noch in Verwaltung des Landesausschußes stehen, also die kleinen Nebenflüße der Elbe und Moldau, die Wottava, Sázava, die Lužnitz, die Nežárka und etwa die Maltsch Schiffbar zu machen? Ich glaube, das wird mit großem Kostenaufwand und mit Aufgebot der größten technischen Capacitäten kaum ausführbar sein! Wenn wir uns aber heute schon darüber klar sind, daß diese Nebenflüße nicht schiffbar gemacht werden können, dann glaube ich, wären auch die Kosten für die Enquêtecommission wohl ein herausgeworfenes Geld, und darum könnte ich mich nicht dafür aussprechen ! -

Wenn aber gesagt wird, die Enquêtecommission habe sich auch mit der Uferbefestigung zu befassen, so ist das ein Gegenstand über den sich allerdings reden läßt, der etwa auch davon ausgeschlossen werden muß, wie ich nachzuweisen mir erlauben werde. Es ist ja eben in der gegenwärtigen Debatte hervorgekommen, wie verschieden artig die Interessen sind, welche bei den Wasserund Flußbauten überhaupt mitspielen. Da sind zunächst die landwirthschaftliche Interessen, welche von dem Herrn Redner aus dem Centrum in gründlicher Weise besprochen worden sind.

Die Landwirthe betrachten das Wasser als eine von der Natur gespendete Gabe, welche vorzugsweise zur Förderung und zur Hebung der Landwirthschaft bestimmt ist; und sie glauben daher gewissermaßen ein natürliches Recht und einen natürlichen Anspruch auf die weitgehenden Benützungen des Wassers zu haben. -

Eine andere Gruppe von Interessenten, welche der Herr Sprecher auf dieser Seite des h. Hauses vertreten hat, sind die Wasserwerksbesitzer, für dieselben sind alle anderen Interessen Nebensache und nur die Interessen der Wasserwerksbesitzer die Hauptsache.

Sie betrachten das Wasser als ihr Privateigenthum, ihre Ansprüche sind privatrechtlicher Natur und doch verlangen sie, daß auch diese privatrechtlichen Interessen mit öffentlichen Mitteln, mit Landesmitteln geschützt und unterstützt werden sollen! -

Eine dritte Gruppe von Interessenten sind endlich die, welche Verkehr und Handel vertreten und welch bezüglich der Landesflüsse zunächst durch die Floßfahrt zum Ausdrucke kommen, da, wie gesagt, auf den Landesslüssen, die Herstellung der Schiftfahrt wohl ausgeschlosen erscheint.

Diese letzteren Interessenten berufen sich aufs öffentliche Recht, ihre Ansprüche sind öffentlich- rechtlicher Natur!

Und, meine Herren, zwischen diesen drei ver schiedenen Gruppen, zwischen den natürlichen Rechtsansprüchen, zwischen den privatrechtlichen Ansprüchen und zwischen jenen Ansprüchen, die öffentlich rechtlicher Natur sind, die richtige Lösung zu treffen, das ist die Schwierigste Aufgabe der Gesetzgebung, aber auch die Schwierigste Aufgabe für die Administration.

Für die Administration ist sie dann um so Schwieriger, wenn die bestehenden Gesetze nicht in der entsprechenden Weise schon die Basis für die Entscheidungen geben. Und ich glaube in dieser Beziehung nicht verschweigen zu dürfen, daß unser bestehendes Wassergesetz den Interessen, wie sie hier geltend gemacht worden sind, wohl nicht in jeder Beziehung Rechnung trägt!

Es wird namentlich geltend gemacht, daß der Landesausschuß bei der Vornahme der Wasserbauten oder bei der Verausgabung der Wasserbaudotation neben den Interessen der Floßfahrt auch die Interessen der Landwirthschaft berücksichtigen, mit andern Worten, daß auch die Uferbefestigung in den Kreis feiner Fürsorge gezogen werden Soll.

Meine Herren, in dieser Beziehung komme ich auf meine Bemerkung bezüglich des Wassergesetzes zurück, und bin ich bemüssiget, auf die Bestimmungen des derzeitig in Kraft stehenden Wassergesetzes hinzuweisen, welches geradezu erklärt, daß solche Uferbefestigungen nicht Sache der Verwaltung, nicht Sache des Landesausschusses, sondern Sache der einzelnen Grundbesitzer ist.

Um in dieser Beziehung nicht widersprochen zu werden, muß ich mir erlauben, den Wortlaut des bestehenden Gesetzes zur Verlesung zu bringen. Der § 45 des Wassergesetzes lautet: "Die Herstellung und Instandhaltung der Vorrichtungen und Bauten, dann die Ausführung der Maßregeln

zum Schutze der Ufergrundstücke, Gebäude, Straßen, Eisenbahnen und sonstigen Anlagen an Strömen, Flüssen, Bächen gegen schädliche Einwirkungen des Wassers oder zur Beseitigung des bereits eingetretenen Wasserschadens ist, insofern keine rechtsgiltigen Verpflichtungen Anderer bestehen, zunächst eine Angelegenheit derjenigen, welchen die bedrohten oder beschädigten Liegenschaften und Anlagen gehören. "

Nun ist es doch sehr natürlich, daß der Landesausschuß, Wenn solche Ansprüche an ihn gestellt werden und wenn er bezüglich der Verwendung der Wasserbaudotation zu beschließen hat, auch die bestehenden Gesetze und namentlich die Gesetze, die so klar und deutlich sprechen, sich gegenwärtig halt! Was würde auch der h. Landtag dazu sagen, wenn in dem Rechenschaftsbericht ausgewiesen würde, daß von diesen 100. 000 fl. ein Betrag von 80. 000 fl., oder sagen wir 60. 000 fl. lediglich im Interesse der einzelnen Uferbesitzer verwendet worden ist?"

Müßte der Landesausschuß nicht besorgen, daß vom h, Landtage auf Grund des Gesetzes diese Verwendung mißbilligt werden würde?

Ich glaube daher, daß in dieser Beziehung die bestehenden Gesetze für den Landesausschuß maßgebend seien, und daß der h. Landtag diese Anschanung wird theilen müssen!

Was speziell vom Hrn. Vorredner aus dem Centrum angeführt worden ist, über die großen Beschädigungen, welche das Hochwasser jährlich bei dem Zusammenfluß der Elbe und der Moldau bei Melnik, im sogenannten Elbedelta, verursacht, so ist es allerdings eine Calamität, welche ich ebenso beklage, wie der Hr. Vorredner selbst.

Aber der Landesausschuß trägt an dem Bestande dieser Calamität keine Schuld und ist dafür nicht verantwortlich.

Ich glaube auch nicht, daß jene Ausführungen direkt an die Adresse des Landesausschusses gegangen sind, wenigstens müßte ich mich, wenn sie an die Adresse des Landesausschußes gerichtet wären, wieder auf Grund des Gesetzes dagegen aussprechen,

Es ist eben auch eine Bestimmung des Wassergesetzes, welche den Landesausschuß geradezu verhindert, in dieser Frage und in dieser Weise eine Fürsorge zu treffen. § 75. des Wassergesetzes sagt nämlich:

"Alle Angelegenheiten, welche sich auf die Benützung, Leitung und Abwehr der Gewässer nach diesem Gesetze beziehen, gehören in den Wirkungskreis der politischen Behörden, "

Wenn es sich also um die Abwehr der Hochwasser in diesem Elbedelta handelt, so ist, wie ich glaube, wieder nicht der Landesausschuß berufen, diese Fürsorge in die Hand zu nehmen und diese Schäden zu beseitigen,