Er ist gefallen.
Ich bitte nun über den Antrag der Commission abzustimmen.
Návrh komise zní:
Sněm. akt. Dr. Storch (čte):
§ 11.
K č. 48, rubr. 14.
Subvence král českému museu vkládá se v rubriku tu sumou 10. 000 zl. a stanoví se tedy rubrika 14 "Podpory a příspěvky" sumou 54. 670 zl.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku. (Stane se. )
§ 11.
Z. Z. 48. Rubr. 14.
Die Subvention für das königl. böhmische Museum wird mit 10. 000 fl. eingestellt und Rubr. 14 "Subventionen und Beiträge" mit 54. 670 fl. bestimmt.
Oberstlandmarschall: Diejenigen, welche für den Antrag sind, wollen die Hand erheben.
Er ist angenommen.
Wir kommen nun zur Abstimmung über den Eventualantrag des H. Abg. Dr. Čelakovský.
Ldtgakt. Dr. Storch: Der Eventualantrag des H. Abg. Čelakovský lautet:
Die Petition des böhmischen Frauenerwerbvereines in Prag um Erhöhung der Subvention Z. 10 wird dem hochlöblichen Landtagsausschusse zur eingehendsten Würdigung und seinerzeitigen Berücksichtigung bei der Zusammenstellung des Landes-Budgets für das Jahr 1872 zugewiesen.
Sněm. akt. Dr. S t o r ch: Eventuelní návrh pana Dra. Čelakovského zní: Žádosť českého výrobního spolku v Praze o zvýšení podpory roční číslo 10. přikazuje se zemskému výboru, aby ji podrobně uvažil a při sestavování rozpočtu zemského na rok 1882 k ní zření měl.
Nejv. marš.: Kteří jsou pro ten návrh, nechť zvednou ruku.
(Stane se. )
Návrh není přijat.
Welche diesem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Geschieht. )
Ich muß bitten Diejenigen, welche für diesen Antrag sind, sich zu erheben. (Geschieht. ) Ich bitte um die Gegenprobe,
(Geschieht, )
Der Antrag ist gefallen.
Berichterst. Abg. Wolfrum: Rubrik XV. Schubauslagen.
Oberstlandmarschall: Zu dieser Rubrik hat Abg, Dr. Schneider sich zum Worte gemeldet. Ich ertheile ihm das Wort.
Abg, Dr. Schneider: Hoher Landtag !
Wir finden in dem Budget für das J. 1881 für Schubsauslagen die Summe von 176. 000 fl. eingestellt.
Es ist aber mit diesem Betrage v. 176. 000 fl. noch nicht abgethan, denn einerseits betragen die Kosten des Departements im Landesausschuße, welches sich mit der Schubsverreshnung zu befassen hat, doch auch jährlich eine gewisse Summe, andererseits hängen mit dem Schubs- und Vagabundenwesen auch für die Gemeinden so bedeutende Auslagen zusammen, daß es wohl werth ist, über diese Sache einige Worte zu reden,
Wir können im Allgemeinen 2 Arten von Vagabunden unterscheiden (Heiterkeit); Zigeuner und gewöhnliche Vagabunden und müssen die Zigeuner wieder in 2 Abtheilungen trennen: in fremde Zigeuner und einheimische Zigeuner. Bezüglich fremder Zigeuner wäre eine Abhilfe möglich, indem man die Grenzen unseres Kronlandes gegen sie in irgend einer Weise absperren könnte, aber anders verhalt es sich mit den Zigeunern, die nach Böhmen gehören.
Eine Abschiebung dieser Zigeuner in ihre Heimathsgemeinde ist im Allgemeinen vollkommen fruchtlos und wenn der Landesfond alle Kosten für Abschiebungen übernimmt, so wird denselben kein Ziel gesetzt und die Kosten wachsen ins Unendliche.
Nach den Bestimmungen des Reichsgesetzes vom 27. Juli 1871 soll die Abschiebung durch Verweisung der Vagabunden in die zuständige Gemeinde geschehen. Aber damit, verehrte Herren, ist ein großer Uebelstand und mannigfache Anstände verbunden, denn von dieser Verweisung lässt sich kein ordentlicher Erfolg erwarten.
Wenn nämlich solch´ ein Abgeschobener in seine Gemeinde zurückkommt, dann ist es das erste, daß er so bald als möglich die Gemeinde wieder verlässt, und die Gemeindemitglieder sind darüber gerade nicht böse.
Es ist bekannt und in Böhmen thatsächlich vorgekommen, daß eine Gemeinde einer solchen Zigeuner-Familie, um nur endlich vor ihr Ruhe zu haben, ein eigenes Haus einrichtete, ihr das Hausgeräthe anschaffte, ihr sogar eine Ziege hineinstellte, nm ste auf diese Weise an ihre Heimat zu fesseln,
Als nun die Zigeunerfamilie nach Hause gekommen war, war es das Erste, daß sie Alles zusammenpackte und sammt der Ziege verschwand.
(Heiterkeit !)
Es ist bekannt, daß sich solche Zigeuner in einem Monate zwei- bis dreimal abschieben lassen,.
und die Kosten, die eine solche Familie, ich glaube sie heißt Syřinek, in einem Jahre dem Lande verursachte, betragen mehr als 500 st. Aber auch bei Feststellung der Zuständigkeit gibt es bedeutende Anstände, denn wenn die Behörde, welche das Recht hat, in dieser Hinsicht zu erkennen, die Leute vernimmt, so nennen sie entweder absichtlich oder unabsichtlich ihren Zuständigkeitsort nicht, denn es liegt ihnen mitunter daran, daß sie dort, wo sie angehalten wurden, sich gemütlich auf längere Zeit aushalten können und es ist ebenso bekannt, daß den Gemeinden mit der Versorgung dieser Vagabunden in der Zeit, während welcher sie zurückgehalten werden, große Auslagen erwachsen.
Die Schwierigkeit liegt ferner darin, von den Gemeinden das Fünstel, welches ste nach dem bezüglichen Gesetze auf die Schubskosten zu ersetzen haben, einzuheben.
Wie kommen denn die Gemeinden dazu, daß sie aus diese Zigerner, die ja doch, wenn man es genau nimmt, nicht dahin zuständig sind, noch Kosten tragen soll und überhaupt ist die Frage der Heimatlosigkeit dieser in Böhmen befindlichen Zigeuner eine offene.
Es ist unmöglich, von den Gemeinden zu verlangen, daß ste diese Kosten tragen und vollständig ungerecht, wenn die politischen Behörden den Gemeinden anbefehlen würden, diese Zigeuner als in die Gemeinde zuständig zu behandeln.
Bestimmungen in dieser Beziehung sind daher unbedingt nöthig.
Vielleicht läge ein Ausweg darin, daß die Abschiebung unter Zwangspaß stattfände, jedoch unter sehr genauer und strenger Befolgung des Reichsgesetzes bezüglich des Vagabundenwesens oder es wäre der Ausweg der, daß die Kosten für solche Schüblinge auf das Reich geschoben würden,
Das in Kurzem über eine Art von Vagabunden, die Zigenner.
Die anderen Vagabunden zerfallen gleichfalls wieder in 2 Kathegorien, nämlich in die Käthegorie der Arbeitsunfähigen, welche in Folge der schlechten Armenversorgung in ihrer Gemeinde geradezu genöthigt sind anderweitig durch Fechten sich ihr Brod zu verschaffen.
Eine viel gefährlichere Kathegorie aber sind die Professionsvagabunden, welche im Sommer fechten, die Landbevölkerung belästigen, stehlen, wo sie können, ein sehr angenehmes Leben führen, Berg- und Landpartien machen, und dann den Winter im Arreste zubringen. (Heiterkeit. ) Theils aus Furcht, theils aus Gemüthlichkeit läßt sich die Landbevölkerung diesen Unfug gefallen und dabei lebt der eigentliche Ortsarme knapp und miserabel, (Sehr wahr!)
Meine Herren, der Werth der alljährlichen in Folge der Geschenke an solche Vagabunden vertheilten Gaben übersteigt in manchen Bauernwirthschaften die Höhe der Jahresschuldigkeit an Steuern und es ist nothwendig, daß in dieser Hinsicht Ordnung geschaffen und Maßregeln und Bestimmungen getroffen werden, welche dieser Landplage endlich ein Ende machen.
Es ist nicht zu leugnen, daß die Sache sofort ein Ende nehmen würde, wenn man den Vagabunden nichts mehr schenken würde, aber ebenso ist es nicht zu leugnen, daß die Arreststrafen, welche an sie ausgetheilt werden, durchaus keinen Erfolg haben, (Sehr richtig !) und wenn wir nicht in einem gar so schrecklich humanen Jahrhundert leben würden, wo man an allen Ecken und Enden auf Humanität stößt (Lebhafte Heiterkeit) und wenn ich mich nicht fürchten würde, gegen die Prinzipien dieser Humanität zu verstoßen, so würde ich einen sehr greifbaren und direkten Antrag stellen (Heiterkeit). So aber muß ich mich darauf beschränken, folgenden Antrag dem h. Landtage zu unterbreiten:
Der hohe Landtag wolle beschließen, der Landesausschuß werde beauftragt, dem nächsten Landtage Vorschläge bezüglich der Aenderung der gesetzlichen Bestimmungen des Schub- und Vagabundenwesens zu erstatten.
(Lebhafter Beifall. )
Oberstlandmarschall (läutet): Der Hr. Abg. Dr. Volkelt hat das Wort.
Abg. Dr. Volkelt:
Hoher Landtag !
Es ist nicht wegzuleugnen, daß die gegenwärtigen Heimatsgesetze insbesondere in Betreff der Zigeuner vielen Gemeinden außerordentlich schwere Lasten auflegen welche, von diesen Gemeinden nur mit außerordentlicher Aufopferung getragen werden können.
Es ist auch nicht wegzuleugnen, was von Seite des H. Vorredners gesagt worden ist, daß die gegenwärtigen Gesetze über das Schub- und Vagabundenwesen in der Art und Weise, wie sie faktisch praktizirt werden müssen, nicht jenen Erfolg haben, welcher gewünscht wird, aber andererseits darf nicht übersehen werden, daß die Gesetzgebung über das Heimats-, Schub- und Vagabundenwesen Reichsgesetzsache ist und daß von Seiten des Landtages in dieser Angelegenheit unmittelbar nicht eingegriffen werden kann. Es sind auch in Betreff der Heimatslosen Verhandlungen zwischen der h. Statthalterei und dem Landesausschule im Zuge.
Es scheint mir, daß in der Art, wie der Antrag gestellt worden ist von Seite des Hrn. Vorredners, daß unmittelbar ein Gesetzentwurf vorgelegt werden soll, nicht vorgegangen werden kann.
Dagegen glaube ich, daß der Landesausschuß diese Anregung, welche von Seite des Hrn. Vorredners gegeben worden ist, und welche auch in So vielfacher Weise durch Einzelne, Bezirke, durch Circularien oder öffentliche Blätter kundgegeben wurde, jedenfalls zur Kenntniß nehmen wird und festzustellen hat, in Welcher Richtung Erhebungen vorgenommen und dem h. Landtage vorgelegt werden sollen, welche Klarheit darüber geben Werden, inwiefern eine Gesetzesänderung wünschenswerth sei. Auf diese Weise kann es ausgesprochen werden, welche Wirkung dieses Gesetz auf die hiesigen Verhältnisse und Landesangelegenheiten hat, Ich glaube, daß wenn auch das h. Haus den Antrag des Hrn. Vorredners nicht annehmen kann, und nicht annimmt, So ist durch die Anregung dieser Angelegenheit in dem Hause das geschehen, was gewünscht wird, daß nämlich mit möglichster Beschleunigung in dieser Angelegenheit vorgegangen werde.
Oberstlandmarschall (lautet):
Der H. Abg. Dr. Schneider hat das Wort,
Abg. Dr. Schneider:
Hoher Landtag !
Ich glaube, daß ich den Intentionen des Laudesausschuß-Beisitzers Dr. Volkelt am besten damit entspreche, wenn ich bitte, daß eingeschaltet werde "im Sinne des § 19 der Landesordnung".
Oberstlandmarschall: Der Antrag, den der Hr. Abg. reformirt hat, lautet:
Hoher Landtag wolle beschließen: Der Landesausschuß wird beauftragt im Sinne des § 19. der Landesordnung dem nächsten Landtage einen Vorschlag bezüglich der Aenderung der gesetzlichen Bestimmungen des Schub- und Vagabundenwesens zu erstatten.
Sněni. akt. Dr. Storch: Slavný sněme račiž usnésti se takto:
Zemsk. výboru se ukládá aby ve smyslu §. 19. zřízení zemsk. nejblíže příštímu sněmu návrh podal v příčině změn zákonných ustanovení o postrku a tuláctví.
Oberstlandmarschall: Diejenigen, welche den Antrag unterstützen, wollen die Hand erheben.
Kteří ten návrh, podporují, nechť pozvednou ruku. (Stane se. )
Er ist unterstützt und steht in Verhandlung. Wünscht noch Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo? (Nikdo se nehlásí. )
Wir gehen nun zur Abstimmung über und zwar vorerst zur Abstimmung über den Antrag der Commission.
Berichterst. Wolfrum: Die Commission beantragt für die Rubrik 15 die Summe der Schubsauslagen per 176000 fl.
Sněm. akt. Dr. Storch:
Budžetní komise činí návrh, aby rubrika 15, hnací náklady ustanovena byla sumou 176. 000 zl.
Oberstlandmarschall: Da keine Anfechtung des Antrages stattgefunden hat, ist der Antrag angenommen.
Jest přijat.
Wir kommen zur Abstimmung über den Zusatzantrag des H. Dr. Schneider.
Ldtgakt. Dr. Storch (liest): H. Landtag wolle beschließen: Der L. -A. wird im Sinne des § 19. der L. -A. beauftragt dem nächsten Landtage den Vorschlag bezüglich einer Änderung der gesetzlichen Bestimmungen über das Schub- und Vagabundenwesen zu erstatten.
Sl. sněme račiž usnésti se takto: Zemskému výboru se ukládá, aby ve smyslu § 19. zemsk. zříz. nejblíže příštímu sněmu návrh podal v příčině změn zákonních ustanovení o postrku a tuláctví.
Nejv. marš.: Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozvednou ruku.
Welche für den Antrag stimmen, wollen die Hand erheben.
(Stane se. )
(Geschieht. )
Der Antrag ist angenommen,
Berichterstatter Abg. Wolfrum: Rubr. 16. Gendarmeriebequartirung 85. 258 fl. Rubr. 17. Vorspannsauslagen 17. 000 fl. Rubr. 18. Landesstrassenbauten 152. 000 fl.
Sněm. akt. Dr. Storch:
Rubr. 16. Ubytování četnictva 85. 258 zl. Rubr. 17. Náklad na přípřež 17. 000 zl. Rubr. 18. Stavby zemských silnic 152. 000 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Jest přijat.
Berichterstatter Abg. Wolfrum: Rubr. 19. Landeswasserbauten.
Oberstlandmarschall: Zu diesem Artikel hat sich zum Worte gemeldet der H. Abg. Hevera.
Pan posl. Hevera má slovo.
Posl. pan Hevera: Slavný sněme!
V rubrice o vodních stavbách, skrývá se zajisté jedna z nejdůležitějších otázek země naší, země zajisté nám všem drahé. Otázku tuto rozřešiti slavný sněm nesmí se vyhýbati, nemají-li tím dány býti nejdůležitější zájmy zemědělské, komunikační národohospodářské i policejní v šanc.
Můžeme, pánové, směle tvrditi, že partie tato veřejné naší správy jest jedna z. nejzanedbanějších, - nejzanedbanější nejen co do stránky zákonodárné, ale i také co do stránky technické a ekonomické. Ohledně stránky zákonodárné nemáme, vyjímaje pouhé nařízení ministerstva obchodu ze dne 29. května 1850 žádného jiného základu.
Tímto nařízením ustanovena a do dnes platná kompetence při správě řek v Čechách nebyla od roku 1850 vzdor ohromnému pokroku, vzdor velikému rozvoji průmyslovému, zemědělskému a komunikačnímu V zemi, nijakým způsobem doplněna neb prospěšně změněna.
Dle těchto nařízeni přísluší do kompetence říšské Labe od Mělníka na hranici zemskou, pak Vltava od Budějovic do Mělníka. Do kompetence čili do správy zemské přísluší veškeré ostatní řeky.
Délka všech řek, které se ve správě zemské nalézají, o jejichžto splavnost usilují přečetné obce, korporace a jednotlivci, a o jichž splavnosti také již jednou komise sl. sněmem ustanovenou podala zprávu, jsou následující:
Vltava od Budějovic až k Lenoři 22 mil, Nežárky a Lužnice 14 mil, Otavy 15 mil, Malého Labe od Mělníka až ke Králové Hradci 26 mil, což činí úhrnem 77 mil.
Délka oněch řek, které by se napotom měly opraviti, činí: 18 mil délka Berounky, 31 mil délka Ohře, 15 mil délka Jizery, 14 mil délka Orlice, což zase činí 78 mil. Jestliže k tomu připočteme délku Sázavy, která má zajisté dosti značnou důležitost, to jest délku 15 mil, obnáší veškerá délka řek 173 mil.
Pánové! na upravení a opevnění zajisté důležitých řek jest po dlouhou dobu do rozpočtu zemského vsazena částka okolo - dříve 150. 000, v dobách předešlých 130. 000 a již po tři léta 100. 000 zl.
Pánové, je to možná, aby - tak můžeme počítati podle číselného poměru, rozsáhlosti země, podle délky řeky a podle nákladu, jest možná, aby na jednu kurrentní míli vystačilo sotva 600 zl. To zajisté nebude, pánové, nikdo chtíti tvrditi.
Otázka tato jest tedy jedna z nejdůležitějších, poněvadž, jak jsem řekl, nejzanedbanější. Ovšem se upříti nedá, že Labe, které má chlubný a zajisté velmi dobrý název "řeka velmi říšská" od Mělníka až na hranice zemské jest v dosti dobrém stavu.
Slušno a dlužno uznati, že Labe ód Ústí, (Aussig) až k Podmoklí nalézá se v stavu zajisté slušném. Nalézáme v rozpočtu státním na Labe a Vltavu mezi 300 až 500. 000 zl.
Můžeme-li s radostí konstatovati, že pokud se nákladu říšského týče, řeky tyto Velké Labe a Vltava jsou aspoň tak dalece zaopatřeny, že k patrným a zjevným stížnostem poměrně k ostatním řekám našim neposkytují příčiny; jinak, pánové, jest to s řekami zemskými, jež jsem uvedl.
Labe od Mělníka až k Jaroměři zajisté protéká poříčí v každém ohledu důležité a vyvinuté nejen v ohledu průmyslovém, s nímž jde stejnou cestou i rozvoj hospodářský; můžeme také zajisté říci, že Labe toto nemá menší důležitosti ani co do stránky národohospodářské, ani co do stránky komunikační a průmyslové, nežli Labe od Mělníka ku Podmoklí.
Pánové, jest zajisté smutno konstatovati, že řeka, jež jak řečeno, protéká jednou z nejplodnějších, nejúrodnějších, nejkrásnějších částí naší vlasti jest taková, jakou byla při stvoření světa.
(Veselost. )
Pánové, poříčí u Hradce Králové, u Pardubic, u Kolína, u Poděbrad, u Brandýsa jest zajisté tak zubožené, že nejen každý rok miliony a miliony škod řeka spůsobuje, ale že na druhé straně nepřináší žádného prospěchu,
Příčiny jsou zajisté mnohé. Hlavní příčina spočívá, jak jsem dovolil si uvésti, nejen v neurovnané kompetenci, nýbrž i v jiných poměrech našich a zajisté ne poslední měrou v poměrech našich státoprávních.
Jest pravda, že zemský výbor řídí se dle platných předpisů. Těch 100. 000, jež jsou poukázány výboru zemskému stačí sotva na to, aby následky vyskytnuvších se několikráte do roka katastrof živelních, jakž tak byly odstraněny. Druhá příčina těchto zajisté nepříznivých poměrů spočívá v tom, že se přihlíží při upravování a upevňování břehu labských a břehů ostatních řek v Čechách spočívá v tom, že se přihlíželo pouze ku zájmům plavců, ku zájmům plavectví, jmenovitě pak plavby vorové, a že se nepřihlíželo ku zájmům zemědělství. To by bylo úlohou, aby poměry tyto spůsobem zákonodárným byly změněny.
Zlo, pánové, dostupuje již takové výše, že žádná obec, žádný jednotlivec a může se říci, žádný spolek nemá tak ohromný fond morální a materielní, jakéž otázka tato vyžaduje. Jak naléhavou otázka upravení řek v Čechách jest, to nejlépe vysvítá z toho, že již se spolky za účelem upravení řek našich utvořily, poukazuji na spolek polabský v Hradci Králové, jenž právě včera odbýval první ustavující schůzi. Poukazuji dále na to, že Pražská průmyslová jednota vzala otázku tuto veledůležitou do porad svých a že zejména otázka ta jest předmětem úřady ve zvláštní enquêtní komisi.
Pánové, nelze upříti, že činiti máme s jednou z nejdůležitějších otázek národohospodářských, policejních a zajisté také finančních.
Otázkou národohospodářskou je. upravení řek v Čechách, vůbec a Labe zvláště, poněvadž se značnou měrou dotýká zájmů zemědělských a průmyslových.
Otázka ta má velkou důležitost komunikační, poněvadž může se utvořiti komunikační dráha velmi laciná a spolehlivá. Jest zajisté, pánové, známo, a není potřebí v tomto slavném sněmu šířiti o tom slov, že dráhy vodní od počátku světa, - můžeme říci - byly nejlacinější a nejspolehlivější komunikací a zajisté takovou komunikací zůstanou.
Upravení řek v Čechách jest pak konečně i otázkou finanční a sice proto, poněvadž vyžaduje nákladu velkého. Avšak, pánové, i kdybychom měli těch 100 neb kolikkoliv milionů zlatých, jež toto upravení řek vyžaduje, jestli pak bychom byli s to, abychom řekli v tom okamžení, jak se upravení řek v Čechách díti má.
Zajisté bychom nemohli tuto otázku rozhodnouti, poněvadž vyžaduje velikých příprav a velkého důmyslu technického. Poněvadž je to otázka, kterou uvažovati dlužno bedlivě, zrale a všestranně, zajisté jest potřebí, aby sl. sněm, jenž na péči míti má důležité otázky zemědělské, jež dotýkají se celého království Českého, aby tento sl. sněm konečně učinil spásný krok ku prospěchu našich řek v Čechách.
Že jest k tomu zajisté velmi mnohostranných příprav potřebí, uznáno bude snad všeobecně, pročež sl. sněm ušetřím s úvahami, jakým spůsobem by se mělo pokračovati o upravení řek v království českém.
Jest to partie, která tedy bude vyžadovati nesmírně mnoho příprav, nesmírně mnoho důmyslu a také poměrně mnoho času.
Jest, pánové, zajisté známo, že otázka tato v slavném sněmu není ponejprv na denním pořádku. Slavný sněm, nemýlím-li se, usnešením svým ze dne 26. srpna 1868 ustanovil, aby zřízena byla zvláštní komise euquêtní. Komise tato řídila s uznání hodnou horlivostí a uvažovala o všech poměrech, snášela dosti drahý a důležitý material a podala slavnému sněmu, tuším ze dne 10. května 1875 zvláštní zprávu, jež jest znamenána číslem 286. zprávu, jakým spůsobem by se upravení řek v Čechách vůbec a vodních poměrů zvláště mělo vykonati. Ve zprávě této enquêtní komise klade se hlavní váha na ty momenty, aby se rozšířila kompetence čili povinnost říšská o Labi, aby totiž Labe, které se nazývá nyní Labem malým, od Hradce Králové až k Mělníku bylo přijato do zprávy státní; dále aby se upravení řek ostatních Vltavy a uvedených řek v Čechách, aby se věnovala příslušná pozornost!
Abych neopakoval návrhy, jež zajisté všem pánům jsou přístupny, návrhy této komise, dím jen krátce, že těžiště návrhů těch spočívalo v tom směru, aby slavná vláda ještě to a konečně ještě něco vykonala. Co slavná vláda vykonala, to zajisté nevíme. My jenom, pokud není veřejnost dává vědomost o tom, víme, že nevykonala nic. Je tedy, pánové, potřebí, aby těmto záležitostem věnovala se příslušná pozornost. Upříti se nedá, že kouzlo svépomoci jest veliké, že zejména to kouzlo jest lidu našemu známo, že sám myslí, že zvláštní spolky a zvláštní sbory, že by mohly nějakým způsobem upraviti řeku Labe. Upříti se nedá, že činnost taková jest velmi blahodárná, jest velmi dobrá. Upravení těch důležitých cest, na kterých se konečně přikročiti musí k regulování řek v Čechách, soustřeďovati se musí u vrchní instance samosprávy zemské t. j. výboru zemského.
Dále je jedině kompetentní, jedině také povinnen slavný sněm království Českého, pří čemž ovšem nerad bych vyloučil i účastenství a povinnost státu a slavné vlády. Pánové, vlasť naše, která přispívá k říšskému nákladu zajisté 100, 000. 000 zl. ročně, má právo, aby konečně se přemýšlelo o jejích zájmech, o jejích zájmech národohospodářských a jak dovolil jsem si uvésti zemědělských, průmyslových a kommunikačních. Se všemi těmi otázkami pánové, souvisí upravení řek v Čechách. Abych nezneužil laskavosti slavného sněmu přikročím tu hned k návrhu, jejž jsem sestaviti za povinnost si pokládal a jehož znění slavnému sněmu k laskavé přízni uvádím. Návrh tento zní:
Slavný sněme račiž se usnésti: za příčinou soustavného upravení řek i co do splavnosti i co do upravení břehů v Čechách budiž ve výboru zems. sestavena enquêta, která by v příštím zasedání sněmu zprávy a návrhy podala.
Ein hoher Landtag wolle beschließen, über die Systematische Regulirung der Flüße im Königreiche Böhmen Sowohl bezüglich der Schiffbarmachung als auch bezüglich der Uferbefestigung ist im Landesausschuße eine Enquête - Commission zusammenzustellen, welche dem hohen Landtag in der nächsten Session Bericht und Anträge zu erstatten hat.
Prosím tedy, slavný sněme, račiž návrh tento s obvyklou přízní schváliti a račiž dáti důkaz, že věnována bude péče tolikerým a tolikerým peticím, jež jak ze stolku předsednického slyšíme, každodenně se množí.
Nejv. marš.: Kteří ten návrh podporují, nechť pozdvednou ruku.
Diejenigen, Welche den Antrag unterstützen wollen die Hand erheben,
(Geschieht. )
Er ist unterstützt und steht in Verhandlung.
Poslanec pan Pražák má slovo.
Pražák: Kdo měl příležitost pohlížeti k vínoplodným stráním mělnickým, kdo viděl krásné okolí rozprostírající se kolem Mělníka, kdo zahleděl se s výšiny té, do tiše plynoucího Labe, kdo měl příležitost naslouchati šepotání vlnek s břehu společného Vltavy a Labe v luhu oupovském, ten zajisté nepomyslil na to, že když tyto řeky opustí své nízké hráze jsou v stavu, v několika hodinách změniti celou klinovitou rovinu rozprostírající se mezi těmi řekami v nedohledné moře.
Pakli se toto stane, tu na místech, kde rok ještě před tím lahodila šťavnatá zeleň žirných luk a zahrad, z nichž se bělela úhledná obydlí lidská, na místech těch jest viděti spousty vod a ledu. Na místo šplouchání vlnek nastane hučení rozčeřených vln a na místo tiše plynoucí řeky jest viděti blátivé spousty vod. Podobné smutné divadlo poskytovala povodeň letošní. Veškerá planina, v níž leží obce: Kly, Duháň, Obřiství, Semelkovice, Dušníky, Klomín, Zalezlice, Zátvor, Kovarovice, Dvůr, Ouhor, Zelčín, Chramoustek, Lůžec, Vrbno, Bůkol, Křivousy, Jedíbaby až k Veltrusům byla pokryta ledem a vodou. Tisíc měr úrodných pozemků bylo zaplaveno. Ohromné ledové kry zaryly se a rozbrázdily žírnou půdu neb nastavěly se v ohromné hradby, tak že krajina ta měla pohled ledového moře v malém. Ovšem pánové, takové události, takové krise povodňové nedějou se každý rok; ale byť se opětovaly jen několikráte v desítiletí, i menší záplavy, které se i několikráte v roce opakují, stačí úplně k tomu, aby tamního rolníka přivedly na mizinu. Následek takových povodní, které povstávají následkem nedostatečného, ba vůbec žádného upravení břehů tamních-jest také příčinou, že řeky ty mění a měnily neustále své řečiště, že v oněch místech, kudy dneska je vidíme téci, stávala úrodná pole a zahrady ano i obce a zase naopak, kde bývalo řečiště, jsou zase role a známé polabské luhy a jen tu a tam ještě upomínají hluboké příšerné tůně na ony doby. Tak stalo se, že r. 1792 při takové povodni byly odplaveny Semelkovice a ještě před několika roky bělely se základy farního kostela této nešťastné obce v řečišti Labském. V r. 1845 odplavilo Labe téměř celé Kly, tak že tehdejšího gubernium pomýšlelo na to, aby obec tu přestavělo podle silnice erární v místa, kde stojí hostinec tak zv. Krauzovna. Podobný osud stihl asi před 3 věky obec Doničky, která při podobné povodni byla odplavena a znovu vystavena pod jménem Zález lice. Není však, pánové, třeba, aby se ty obě řeky spojily v ničícím díle, postačíť Vltava sama. Viděli jsme roku 1872 při známé květnové povodni, že byly odplaveny vory z Prahy a zaplaveny přes Labe až k obci Kelské na tamnější luka, tedy plavaly přes řeku Labskou na příč a letošního jara, když následkem utvoření se zácpy na mělčinách pod Vrbnem zatloukl se led vysoko nad hladinu řeky, prorazil hráze nevysoké a valil se mezi Kozarovicemi, Jedibaby a Obřistvím, zatloukl a zastavil Labe v té míře, že Labe si hledalo nové řečiště totiž od Neratovic v přímé čáře a vrhlo se na Tubáň a od Štěpánského přívozu pod navigační most a okolo Kel. A pánové, mnoho nescházelo, že to co způsobilo Labe Zálezlicím a Kelům, že by se bylo letošního roku u téže obce opakovala opět. Uvedená mělčina u Vrbna, tak zvaná Kačina, je pravým postrachem obyvatelstva podle řeky Vltavy a Labe.
Tak utvořila se roku 1841 v oněch místech zácpa ledu, která dle pamětníků tamnějších přesahovala zácpu letošní; tehdáž šel led ze všech českých řek najednou; zácpa trvala několik dní a veškerá ta krajina byla zaplavena ledem a zácpa došla až k Nelahozevsi tak, že místy stál na nížinách podle řek led až na 3 sáhy výše. Podobné katastrofy opakovaly se roku 1851, 1853, 1860, 1864, 1865, 1871 a letošního roku.
Zácpa v roku 1865 byla též ohromná, a nechybělo mnoho, že by bylo Vrbno též odplaveno, a jen velikému úsilí a namáhání se poštěstilo zameziti, aby se tak nestalo.
Je zřejmo, že příčina povodně, která byla právě uvedena, leží jedině vtom, že obě řeky v nížině, které spějí k svému spojení, nejsou regulovány, a jsou-li regulovány, že toto regulování úplně nedostačuje, že má jedině ten účel, aby se řečiště prohloubilo, aby se usnadnilo plavbě. Je sice částečně postaráno o to, aby při mělké vodě mohly lodě a vory plynouti; ale aby bylo postaráno o to, aby vůkolní břehy nebyly podemílány, aby nebyla ničena úroda, o to, se, pánové, nestará stát, ani země nestará se o to, pakli změní se řečiště, při podobných stavbách následkem změněného proudu se podmílají břehy a ničí celé pozemky, a bývá-li, pánové, při podobných stavbách upozorněna stavební komise na následky možné, tu se odpoví velmi lakonicky: My máme upraviti Vltavu k tomu účeli, aby byla splavná, a pakli vám z toho povstanou nemilé následky, tu je vám dle stávajícího zákona svobodno, břehy si upraviti, my povinnosti takové nemáme, země a stát takové povinnosti nemá.