Meine Herren ! so ähnlich verhält es sich mit den Grundsteuerträgern und Hauszinssteuerträgern. Man verlangt, daß die das Meiste zusammensteuern, damit für die anderen nicht viel übrigbleibe.

Das sind im Großen und Ganzen die Gründe, warum ich für die Antrage der Commission gesprochen habe.

Es wurde erwähnt, daß der Vorschlag der Commission eine Ueberwälzung der Umlagen bedeuten ich glaube aber, daß es nicht der Fall ist. Wenn alle Steuerträger bisher gleichmäßig besteuert gewesen wären, und es sollten jetzt die Erwerbs- und Einkommensteuerpflichtigen mehr zahlen, dann würde es ein Ueberwälzen der Umlagen bedeuten. Nachdem dies aber nicht der Fall war, nachdem alle einzelnen Steuerträger härter besteuert waren, als die Erwerbs- und Einkommensteuerträger und nach dem Vorschlage der Regierung nur eine gleichmäßige Vertheilung der Steuern sein soll, so kann von einer Umwälzung der Steuer nie die Rede sein.

Es wurde hiebei insbesondere betont, daß für die kleinern Gewerbs- und Geschäftsleute hier sehr wenig gethan werden soll. Die Vertreter der Landgemeinden haben auch ein Herz für die kleinen Gewerbs- und Geschäftsleute und es fällt ihnen gar nicht ein, diesen wehe zu thun; wenn aber den kleinen Gewerbs- und Geschäftsleuten geholfen werden sollte, dann müßte dies wohl anderswo Sein, es müßte das im Reichsrathe stattfinden durch die Steuerregulirung überhaupt; da möge man zugreifen, und den kleinen Gewerbs- und Geschäftsleuten helfen, wo man kann.

Bei der jetzigen Steuerregulirung im Lande aber wird den kleinen Geschäftsleuten nicht viel geholfen und nicht viel geschadet werden, denn die kleinste Steuer, welche der Geschäftsmann zahlt, wird halt in Zukunft 16 kr. Landesumlage mehr Zahlen, als bisher.

Ein Steuerträger, der Erwerbssteuer von 3 fl. 48 kr. zahlt, wird in Zukunft. 62 kr. mehr zahlen als bisher; erst derjenige, der 42 fl. zahlt, das ist aber schon ein Mann, der eine große Summe in Seinem Geschäfte hat, (Oho! ) der wird 7 fl. 30 kr. mehr zahlen, als bisher.

Meine Herren, darüber wird Zetter und Mordio gerufen, aber darüber, daß die Grundsteuer- und Hauszinssteuerzahler seit 30 Jahren mehr gezahlt haben, darüber will man mit Stillschweigen hinweggehen.

(Bravo !)

Meine Herren, wir Vertreter der Landgemeinden haben auch ein Herz für die kleinen Gewerbsleute, es scheint mir aber auch, daß die kleinen Gewerbsleute, welche hier mit ziemlich viel Liebe herangezogen wurden, nur dazu dienen sollen, um ein Pflaster aus ihnen zu machen, mit

welchem man die Ansprüche größerer Steuerträger zudecken will,

(Bravo ! Bravo !)

Meine Herren ! Dieses Pflaster ist aber zu klein ausgefallen, auf allen Seiten Schauen diejenigen, welche nicht herangezogen werden sollen, noch hervor. Die Verschiebung der Zuschläge wird, wenn Sie es Sehnlichst wünschen, so durchgeführt werden und es werden die Commissionsanträge nichts Ungerechtes, sein, und werden, ich bin mir dessen bewußt, vielleicht das Gute im Gefolge haben, daß sie in kurzer Zeit, vielleicht auch zur Steuerregulirung im Lande führen. Angefangen muß endlich einmal werden, dieser Zustand kann nicht so bleiben.

Ich habe noch einen Grund, weßhalb ich bitte, der hohe Landtag möge die Anträge der Budgetcommission annehmen.

Bis zum Jahre 1859 haben unsere Regierungen, wenn sie Geld gebraucht haben, nichts anderes gewußt, als die Grundsteuer und die Hauszinssteuer mit Zuschlägen zu belegen.

Dadurch ist es gekommen, daß diese beiden Steuergattungen nunmehr so ungleichmäßig hoch belastet find. Dafür aber hatten die früheren Regierungen allerdings die Verantwortung zu tragen gehabt. Jetzt aber steht die Regierung ein, daß dieses Unrecht nicht potenzirt werden kann dadurch, daß sie die regulirte Grundsteuer einer Gesammtumlage unterzieht und hat uns diesen Vorschlag gemacht, den wir heute verhandeln,

Meine Herren ! Wenn wir heute diesen Vorschlag ablehnen, hat die Regierung keine Verantwortung mehr, wohl aber wird der hohe Landtag die Verantwortung dafür tragen, wenn in Zukunft die Steuerträger Böhmens nicht gleichmäßig belastet werden.

Diese Verantwortung kann der hohe Landtag,. glaube ich, nicht auf sich nehmen und daher bitte ich, daß der Antrag der Budgetcommission angenommen werde.

(Bravo! Výborně!)

Poslanec prof. Dr. Talíř: Slavný sněme!

Věc, o kterou se nám zde jedná, jest v každém pádu nad míru důležitá a sice proto, poněvadž se týká jednak velkého počtu obyvatelstva, jak zámožného tak méně zámožného a pak proto, že má býti část břemene snešena čili svalena s ramen jisté třídy obyvatelstva a že má býti uvalena na rámě třídy obyvatelstva druhého; jedná se zde o něco, které v každém ohledu jest zapotřebí důkladně a zevrubně rozvažovati. Dle mého náhledu musí zde rozhodovati výhradně stanovisko spravedlnosti o té otázce, máli předloha, kterou činí zde budžetní komise, býti přijata čili nic.

Jedná se zde o uvalení nových břemen na ramena druhé třídy, na ramena, která tím posud nebyla tížena; a zde musí tedy toto stanovisko býti měřítkem, které jsem jmenoval, totiž stanovisko spravedlnosti, ku kterému se jmenovitě z tohoto místa již vícekráte bylo dovoláváno. Máme, pánové, jak známo tak zvanou daň říšskou a tak zvanou daň autonomní; prvnější uhražuje potřeby státní čili říšské a druhá uhražuje potřeby domácí. Daň říšská se vybírá nomine tak zvaného ordinaria tak zvanou třetinou, která zastupuje daň z příjmu a pak tak zvanou přirážkou mimořádní; daně autonomní se vybírají jménem přirážek a sice jménem přirážek s epithety nejrozličnějšího druhu, přirážka k zemskému fondu, k fondu vyvazovacímu, okresnímu, obecnímu, školnímu a t. d.

Což jest, pánové, měřítkem pro ukládání daní, jak říšských tak autonomních? Měřítkem není nic jiného nežli výnos čistý, který se má buď od pádu k pádu vyšetřiti, jak to máme u daně činžovní a daně z příjmů, aneb který se na jistou dobu, buďsi určitou neb neurčitou vyšetří, jako u daně gruntovní a z živnosti. Daně gruntovní mají týž základ jako daně říšské, rozdílu nestává žádného, než toho že země, slavný sněm, obec a t. d. věc jednoduše upraví; vyměřuje totiž přirážky ty ne dle čistého výnosu, nýbrž dle vyměřených daní říšských. Na té věci by nic nebylo, je-li základ daní říšských správný, spravedlivý; je-li daň říšská spravedlivá, je též daň autonomní spravedlivá, byť i nevyměřovala se přímo dle čistého výtěžku. Pánové, mám za to, že mezi námi žádný se nemá za neomylného, také se nemá stát za neomylná a také nepovažuje resultáty svých úředníků za neomylné; stát ano naopak nabyl přesvědčení, že resultáty, kterých docíleno během času co do vyšetření čistého výnosu, nebyly povždy správné, že stávaly mnohé vady mnohé nesrovnalosti a stát se všemožně staral o to, by odvaroval a odstranil co možná nejdříve podobné vady a nesrovnalosti nalezené.

Pánové, již roku 1857. 1858. a 1839. poukázalo ministerium financí k tomu v jednotlivých rozhodnutích, že uznává nesrovnalosti rozdělení daní přímých ale potěšovalo každého poukázáním na reformy v době již nejblíže příští, tak jako kdyby za půl roku nebo za rok oprava daně předsevzata býti měla. Od té doby uplynulo již přes 20 let a na opravu daní čekáme dosud. Na vzdor tomu, že od roku 1860, tedy po 20 let, zákonodárný sbor říšský, slavná říšská rada spoluvladařila, na vzdor tomu, jak vláda tak i tento sbor zákonodárný seznal i znal velmi dobře vady, jakých stává při dani přímé, na vzdor tomu že vláda opětně učinila svůj návrh a opravu těch daní, že každá vláda, kterých bylo několik od té doby bez ohledu na směr a barvu s toutéž sílou se namáhala, by oprav provedla: na vzdor, tomu všemu nestalo se nic, vyjma daň gruntovní, kteráž jak víme, jest nyní příčinou těchto debat, kteráž během roku budoucího má býti v život uvedena; zdali a kdy úprava druhých daní má býti uskutečněna, o tom nelze s určitostí výrok učiniti.

Když, pánové! roku 1859 zvětšila se potřeba státní, kterou nebylo lze uhraditi z přijmů běžících, což učinila vláda, která chtěla opraviti ale neměla opravu po ruce, což učinila? Opravila daň přímou přes noc obratem ruky a sice tím jednoduchým spůsobem, že se vypsala přirážka ku daním jednotlivým; slavná říšská rada později to opravila a můžeme to nazvati reformou provisorní, zbudovanou brzy nahoru brzy dolů, až konečně roku 1868 se přirážky tyto ustanovily; a od té doby po 12 roků nemáme žádné změny a tuším, že zdali kdo z těch pánů zde má obavu, že by snad zde změna mohla se státi, myslím, že není zapotřebí se báti; nebude-li daň vyšší, menší sotva bude.

Pánové, musím poukázati k tomu, že vláda tehdy provisorně reformovala a sice způsobem přirážek, tato přirážka nebyla však všude stejná, nebyla rovnoměrná, a proč ? Poněvadž stát dobře věděl, a s ním také sbor zákonodárný říšský, že výše ordinaria není všude stejnoměrná, že totiž daň živnostní, daň gruntovní a daň činžovní, že jsou v ordinariu s třetinovou přirážkou jíž na takové výši, že nelze dále je vyšinovati.

Pánové, když u nás platí dům od daně osvobozený více, nežli poplatní dům v Německu, potom nelze vyšinovati ještě tuto nehoráznou daň 26 2/3% ještě do větší výšky.

Ale proč vlastně asi vláda a spolu říšská rada s sebou uvalila na živnosti a na daň z příjmů tak veliké procento, totiž 70% čili 100% přirážky, a proč uvalila na daň domovní třídní přirážku alterum tantum ordinaria? Jednoduše proto, poněvadž daň domovní, třídní vůbec jest malou u porovnání s daní činžovní a poněvadž ta daň z příjmů vůbec se poměrně velmi málo platila a velmi málo platí.

Pánové, tady se již o tom mnoho mluvilo, že se basis jaksi má změniti, že v tom by asi leželo bezpráví.

Ale leží-li, pánové, bezpráví v odvarování stávajících nesrovnalostí a stávajících nesprávností, pak souhlasím s tím také, že jest to nesprávné, když nesprávností chce se odvarovat a odstranit.

Že daň gruntovní jest u nás na výši, která v nižádné zemi rakouské posud nebyla placena, že jest tak vysoká, dokazuje nejlépe předložená reforma daně této, dle které tady v Čechách v budoucí době má se platiti méně, než se posud platilo.

Nelze, pánové, míti za to, že by vláda a tedy také sbory zákonodárné, v této době peněžité tísně snížila daň gruntovní, kdyby nebyla úplně přesvědčena o tom, že tato daň jest přílišná, že jest vybírána ve výši nesprávné u porovnání s daněmi druhými.

Pánové, poukazovalo se zde k zákona o dani z příjmů, co zákonu, kterýž možná poznamenati zvláštními jmény.

Tento zákon ovšem jest velmi podivný, an byl vydán pouze proto, aby se nepraktikoval a kde se praktikuje, tam ovšem působí velmi neblaze, to jest u spolků, jejichž jednání jest veřejné. Jest to zákon velmi neblahý a působí velkou škodu, proto ale máme zde velkou třídu, velký počet živnostníků a obchodníků jiných, pro které zákon tento stává pouze na papíře, nikoliv ale ve skutečnosti.

Pánové, slyšel jsem a jmenovitě z úst osob, které zastupují obchod a živnosti, výrok, že Rakousko není státem rolnickým, nýbrž státem průmyslovým. Pánové, máme-li vůbec nějakou zem v Rakousku, která by zasluhovala toto jméno, aneb kterou by bylo možno poznamenati tímto jménem, jsou to Čechy. A podívejme se, co platili v Čechách veškeří průmyslníci a veškeří obchodníci u porovnání s gruntovníky, podívejme se na ně, co platili a platí r. 1880 a 1881.

Gruntovník a vůbec realista platí 76. 3% veškerých daní přímých a veškeré daně z příjmů obnáší v celku sumu 23. 7 %.

Pánové, z těchto procent nelze nijak seznati, že by mohl kdo Čechy považovati za zemi průmyslovou ale nicméně se to děje a mnohý okres musí se považovati za okres výhradně průmyslový.

Ale porovnejme i v těchto okresích průmyslových výšku vybrané daně z živností a přijmu s vybranou daní gruntovní a činžovní, nalezneme, že jest ještě menší v těchto okresích.

To jsou tuším nesrovnalosti, s kterými se můžeme setkati jen na základě našeho zákona o dani z příjmu.

Pánové, mluvím jasně a srozumitelně. Byly zde také pronešeny náhledy, že by tito malí živnostníci byli přes příliš tíženi touto přirážkou, kdyby se vybírala také z daně mimořádné.

Poukazuji k tomu, že my v Čechách vůbec máme 218. 000 živností, a mezi těmito 218. 000 živností jest jich více jak 117. 000, které jsou vřaděny v nejnižší třídu daně živnostenské, totiž které platí na venkově 2 zl.

10 kr. a v hlavním městě 3 zl. 15 kr. a které neplatí ani žádné daně z příjmů.

Pánové, tito živnostníci tuto přirážku pak vůbec platiti nebudou (Hlasy: Tak jest!) a nemohou.

Vedle těchto 218. 000 jest 46. 000 živnostníků, obchodníků a průmyslníků, kteří platí 1/3 daně ze živnosti co daň z příjmů, minimální tu quotu, kterou vůbec zákon dovoluje platiti.

A z těch 218. 000 živnostníků jest jenom 54. 000, co platí nad minimum daně z příjmů. Že by stávalo obavy, že by malý živnostník byl přes příliš tím zkrácen aneb obtížen, pochybuji velmi. Ano, že se přitíží tím dani z příjmů a jednotlivým obchodníkům, připouštím, a lituji jenom, že se zde přitíží hlavně spolkům a vůbec podnikům, jež musí veřejně klásti účty. Ty upřímně lituji, poněvadž jsou povinni platiti dle zásad našeho zákona o dani z příjmů.

Pánové! také se dále pronesu, že daň třídní přes příliš bude tížiti majitele domů, a proč? Poněvadž jest přirážka mimořádná alterum tantum ordinaria. Nevím, proč vlastně tento pan poslanec, který proti předloze budžetní komise mluvil, se tak ujímal toho majitele domu, který pravidelně jest gruntovník a platí daň gruntovní. Když se mu na jedné straně uleví, on velmi rád ponese tuto oběť, a konečně dovolím si ještě k něčemu poukázati. Přirážky vůbec mají se platiti a odváděti dle daní řádných. Co jest a nás daň řádná? My máme daň řádnou, třetinovou přirážku a mimořádnou přirážku. Ale co jest charakteristikou řádné daně? Snad rozhoduje jméno, že se to jmenuje mimořádnou přirážkou. Rádné daně mají v první čáře úlohu uhraditi výdaje řádné. Vezměme k ruce rozpočet říšský a nahlédněme do něho. Co se uhražuje přirážkami mimořádnými? Snad výdaje mimořádné? Bůh uchovej! ty nejřádnější výdaje se uhražují zrovna stejně jako ordinarium.

U nás, pánové, máme jiný obvyklý spůsob uhrazovati výdaje mimořádné, totiž vypůjčí se prozatím. Že vláda považuje také tuto mimořádnou přirážku též za daň řádnou, o tom dovoluji si poukázati k těm nejnovějším předlohám vládním o upravení daně třídní. Co navrhuje vláda při dani třídní? Navrhuje k. p.: aby při domě, který jest vřaděn do 12. třídy a nyní platí na dani řádné s třetinovou přirážkou 1 zl. 46 kr. a na mimořádné přirážce 17 kr., tedy 1 zl. 63 kr., aby se předpisovalo 1 zl. 60 kr.

Při třídě 11, kde obnáší nyní daň řádná i s přirážkou 4 zl. 98 kr., navrhuje předloha, aby se vybíralo 5 zl. Jednoduše tyto částky dohromady sloučené jsou zaokrouhlené, to pak má býti ordinarium? To nemůže ani býti, aby povaha tím se najednou tak změnila, že by z extraordinaria se stalo ordinarium. Dále jest také požadavek mimořádné daně, aby se vybírala dávka ta pouze potud, pokud mimořádná příčina zde jest a za kterou se daň tato zavedla. Takové příčiny, pánové, u nás jsou pořád a nepřestanou, poněvadž se tím uhražují vydaje řádné, udržuje se tím jednoduše správa státní a výlohy s ní spojené, a tyto výlohy zůstanou pořád stejné až na změny přirozené.

Tedy tato daň jest daň řádná, a jestli jest daň řádná a jestli tato přirážka se považuje za daň řádnou, nenahlížím, proč se vůbec již před lety nestalo, co se nyní stává, proč se již před lety nepředpisovala přirážka z přirážek pořádných k daním státním. Pánové, příčina toho, tuším, není nic jiného než přespřílišné lpění na stávajícím, na starém. Ale, pánové, to jest stanovisko přespřílišného konservatismu, který se nikdy se stanoviskem liberalismu srovnati a odůvodniti nedá. Mám za to, že v případu tomto nemůže rozhodovati stanovisko výhradně snad konservativní aneb snad liberální aneb snad feudální, anebo snad stanovisko nějakého justamentu; nýbrž mám za to, že zde musí rozhodovati pouze stanovisko spravedlnosti, a poněvadž návrh komise budžetní stojí na stanovisku tomto, budu hlasovati pro něj a dovoluji si jej slavnému sněmu k přijetí odporučiti.

(Výborně!)

Posl. Dr. Gabler: Činím návrh na konec debaty.

Oberstlandmarschall: Es ist der Antrag auf Schluß der Debatte gemacht worden.

Nám. nejv. marš.: Činí se návrh na konec debaty.

Nejv. marš.: Kteří jsou pro konec debaty, nechť pozdvihnou ruku.

Diejenigen, welche für den Antrag stimmen, wollen die Hand erheben. (Geschieht. )

(Stane se. )

Der Antrag ist angenommen. Es sind noch eingetragen die Herren Dr. Mattuš und Dr. Bareuther.

Da mir nicht bekannt ist, in welcher Richtung der Eine oder Andere sprechen will, so bitte ich, mir dies bekannt zu geben.

Prof. Dr. Mattuš: Pro.

Abg. Dr. Bareuther: Gegen.

Oberstlandmarschall: Ich ertheile also dem Herrn Dr. Bareuther das Wort.

Abg. Dr. Bareuther: Hoher Landtag !

Der Herr. Abg. der Egerer Handelskammer hat sich bereits in eingehender Weise den Antragen der Budget-Commission entgegengestellt. Ich theile vollkommen Seinen Standpunkt. Ich bin ihm dankbar dafür, daß er diesen Standpunkt ins Klare gesetzt hat.

Er hat uns ziffermäßig nachgewiesen, daß nach der bisherigen Steuergrundlage die Verschiebung der ungerechten Vertheilung in der Weise stattfindet, daß sie eben aus einer Kategorie die Ungerechtigkeit in eine andere Kategorie von Steuerträgern übertragen wird.

Es heißt nun allerdings, der Großgrundbesitz sei bisher sehr belastet gewesen, insbesondere hat uns der Herr Abgeordnete von Teplitz ein Resumé gehalten, wobei er sich wundert, daß dies erst heute eingesehen wurde, nachdem schon seit Jahren wir immer diese Umlage beschließen und nie ein Wörtlein darüber vom hohen Hause erwähnt wurde, daß der Grundbesitz unrichtiger behandelt Sei, als die Einkommen- und Erwerbsteuerpflichtigen. Ich gebe ja zu, daß der Grundbesitz schwer belastet sei, aber er ist es nicht allein. Es sind auch viele Einkommen- und Erwerbsteuerpflichtigen, insbesondere die kleinen Leute, der Handwerker, der kleine Gewerbsmann, der kleine Fabrikant, insbesondere auch die Vorschußkassen, aus die gar nicht gedacht wurde.

Der Herr Abgeordnete Stöhr hat uns vorgerechnet, wie viel im Jahre der Grundsteuerpflichtige mehr zahle, wie der Erwerb- und Einkommensteuerpflichtige, nämlich um 7 fl.

Er ist sogar weiter gegangen und hat gesagt: Wir haben in 30 Jahren so und soviel mehr gezahlt.

Aber, meine Herren, die Grundlagen sind ja da ganz verschieden. Bei dem kleinen Grundbesitze ist doch das festzuhalten, daß er etwas besitzt, daß er Grund und Boden besitzt. Er hat einen Grund, der einen Verkaufswerth hat, und diese Verkaufswerthe sind ja eigentlich, wie Herr von Plener nachgewiesen hat, in diese Steuer eingerechnet. Der kleine Gewerbsmann hat einen prekären Stand; er lebt eigentlich von der Hand in den Mund, er kann nicht einmal sein Gewerbe versichern. Wenn er keine Kundschaft hat, so geht er zu Grunde, und ich glaube daher, daß die Entlastung, welche den Grundbesitzern zu Theil werden sollte, eine viel höhere Belastung dieser kleinen Leute herbeiführen würde, und es erscheint mir daher der Vorschlag des Hrn. Abgeordneten der Egerer Handelskammer gerecht zu sein, oder doch minder ungerecht zu sein, als der andere,

Ich will dem nur noch hinzufügen, daß der mährische Landtag dieselbe Ansicht vertreten hat.

In Mähren, einem Lande, das in seinen Besitz- und Erwerbsverhältnissen unserem Lande in vieler Beziehung ähnelt, in Mähren hat man den Vorschlag der Regierung, daß die Zuschläge den Steuern zugerechnet werden Sollen und diese Gesammtsteuer als Grundlage für die Landesumlage dienen folle, zurückgewiesen u. zw. einstimmig zurückgewiesen aus dem Grunde, weil man, wie es in dem Finanzberichte heißt, bei der verschiedenen Hohe der einzelnen Zuschläge glaubte, eine große Unbilligkeit bei der Auftheilung der Landesumlage bezüglich der einzelnen Steuerträger zu begehen. Der mährische Landtag schreckte also auch vor der Inconsequenz zurück, die darin liegt, daß man eine Kategorie von Steuerträgern entlaste, aber gerade die weniger Bemittelten, denen ein Kreuzer Mehrauslage Schwerer ankommt, wie Anderen 1 st., in noch viel höherem Grade belastet.

Aus diesen Gründen werde ich gegen die Anträge stimmen und um jede Namensverwechslung zu verhüten, werde ich als Bareuther gegen den Antrag Baernreither stimmen.

(Bravo ! Heiterkeit ! )

Nejv. marš. zem. (zvoní):

Pan poslanec Dr. Mattuš má slovo.

Poslanec Dr. Mattuš: Slavný sněme!

Jde o věc, která nás nyní zajímá, která zahájena byla tím, že uvádělo se, kterak opravení daně pozemkové, jež nastati má rokem 1881, bylo zevnější příčinou, že nyní má se k popudu vysoké vlády zároveň upraviti uložení přirážek zemských. Při tom ovšem jakýsi osten dal se cítiti nám, kteří stojíme v této straně, a kteří zasedáme zároveň v říšské radě na pravici, když se řeklo, že ovšem nynější finanční ministr pochází z té strany, která proti novému upravení daně pozemkové nejvíce jednala a věc protokovala.

Jednou pro vždy musím aspoň v této slavné sněmovně konstatovati, že z té strany, ku které já náležeti za česť sobě pokládám, nikdy nebylo jednáno proti upravení daně pozemkové (Tak jest! Výborně! Výborně!) a kteráž upravení toto za tak důležité pokládá, jako kdokoliv ze slavné sněmovny této.

(Výborně! Výborně!)

Když jsme hlasovali a jednali proti jednotlivým článkům předlohy, o kterých jsme se domnívali, že s poměry a požadavky právě tohoto království českého se nesrovnávají, nemohu toho věru pochopiti, jak z té příčiny proti muži, který právě nastupuje ve finanční zprávu této říše, mohl zároveň velectěný p. poslanec přede mnou obrátiti se s útokem takovým, kterým, abych mírně řekl, podezřívá jej, že by neměl vůle, aby provedl, co jest zákon a co provésti musí, nejen každý úředník, ale hlavně a v přední řadě ten, kdo jest povolán v radu koruny.

(Výborně!)

Pánové! Poslanec, kterého právě míním, pronesl náhled, že by snad bylo nejprospěšnějším a nejspravedlivějším, kdyby se na sumu pozemkové daně, která bude vypsána na základě nového upravení, tolik vypsalo, aby vynesla suma přirážek právě to, co vynášela dosud.

Vychází-li se se stanoviska spravedlnosti, zdá se mi, že právě tento jeho náhled proti spravedlnosti samé čelí, neboť my očekávali a bylo to zřejmě řečeno, že úhrneční katastrální výnos ze všech pozemků v království Českém bude níže vzat, nežli dosud; a tudíž ta úhrneční daň níže než dotud.

Kdyby měla daň pozemková vynésti tolik, jako nyní, tedy by se muselo uložiti více, než nesla posud a ono bezpráví, které by se mělo odčiniti, bylo by dvojnásobným.

(Tak jest! Výborně!)

Bylo také od téhož pána poslance praveno, že nyní, kdy právě nás zaujímají otázky národnostní a politické, nebylo by to opatrné, abychom nové otázky, nové spory vnášeli do této sněmovny, a abychom mimo strany národní a politické chtěli ještě obyvatelstvo děliti na zvláštní třídy nebo kasty za příčinou nového rozepsání přirážek zemských.

Ale tážu se, jaké by to mohly býti strany, snad myslí, venkovské na jedné straně a městské na druhé straně?

Musím odpovědíti, že to pochybený náhled, neboť nedá se mluviti o zájmech venkovských na straně jedné a o zájmech městských na straně druhé; neboť uvážíme-li, jak roztříděna jest daň, přímá na venkově a v městech a jak nové upravení pozemkové daně zasahuje jednotlivé druhy přímé daně, musíme se k tomu náhledu přiznati, že poměry takové zasahují jeden v druhý, že co dobrého jsme docílili novým upravením, týká se právě tak měst jako venkova.

Po mém náhledu, pánové, jest to ovšem daň činžovní, kterou poměrně za nejtěžší a zároveň za nejnespravedlivější co do výměru pokládám. Stavím já daň pozemkovou do řady druhé, poněvadž zejména, jak nyní věc se má, se vyměřuje dle katastralního výnosu, který před 20-30 lety se vypočetl, kdežto daň činžovní hlavně přiznání činže, se ve skutečností každého roku státi má a jelikož výměra percentní daně činžovní ve velkých městech jest téměř tatáž, jako percentní výměra daně pozemkové, tedy z toho následuje, že majitel domu činžovního mnohem tíže bude zasá-

hnut uloženou daní činžovní, než majitel pozemků.

A, pánové, jestli že v této příčině i nejmenší úleva se stane, tedy stane se tolik, mnoho-li právě zemský sněm v oboru působnosti své učiniti může.

Na nepatrné věci, které se týkají daně třídní, ukázal pan řečník přede mnou.

Ovšem jest tato daň, zejména ze stavení, tak malá, že přirážka ta ani na váhu nepadá.

Co se týká živnostní daně, bylo vylíčeno, že daň ta, posud živnostníků malých, kteří pod 30 zl. platí, poměrně málo zasahuje a tu musíme na to bráti zřetel, že daň živnostní se vyměřuje fakticky, - anebo aspoň vyměřovati má - dle rozsahu živnosti a dle poměrů lokálních, a že aspoň dle zákona i autonomní orgány mají účastenství v upravení návrhu a tu mohou mnoho činiti, když se jedná o úlevě nějaké křivdy.

Mně jest známo z mé působnosti, že obchodník jeden, kterému se zdálo, že mnoho platí, prohlásil se za kramáře, vedl obchod v rozměru menším a platil mnohem menší daně, a taktéž jinému, když se mu uzdálo, bylo docela snadno provésti to, aby byl přeložen do třídy nižší.

Něčeho podobného u daně činžovní, u daně pozemkové naprosto není.

Pan řečník vylíčil též zejména a udal dle procent, jak budou obtíženy jednotlivé třídy a jmenoval procenta ovšem veliká od 24-46 %.

Co se týká těch procent, tu ovšem jest věc rozdílná podle toho, co se právě za náklad výpočtu bere.

Beru-li menší sumu při počítání percent, vypadnou ovšem percenta větší. Já jsem si učinil dle toho úsudku a myslím, že proti tomu výpočtu nedá se ničeho namítati, že jsem vzal úhrnečnou sumu, kterou platí majitelé pozemků k řádné dani, tedy i s přirážkami státními a připočetl jsem k tomu, co budou platiti i s přirážkami zemskými, tedy veškeré břemeno, které nesou, abych tak řekl, veřejné náklady v zemi a v státu a tak jsem to provedl u všech ostatních takovýchto kategorií daní a nyní jsem počítal, mnoho-li se mu asi uleví, když vypočtu percento to, co nyní má dle nového způsobu odpadnouti, anebo to, o mnoho-li se má asi přitížiti.

A tu přišel jsem k resultátu tomu, že se majiteli pozemku uleví asi o 2 percenta, majitelům činžovních domů ale 3. 7%, tedy zajisté jest to konečně, když to vezmeme kolem do kola, ulevení dosti nepatrné. A nyní oč se přitíží ostatním?

Tedy v první řadě přitíží se majitelům domu asi o 3% v první třídě. Vezmeme-li

tedy ohled na to, oč se tedy majitelům pozemků uleví a zase oč se jim zde přitíží, tedy ovšem, poněvadž platí více daně pozemkové, jeví se jaksi výhodné, ale celkem nebude to výhoda taková, aby se jim z toho nějaká výčitka činiti mohla. Co se týče daně z pozemků, tedy tam bude snížena o 4-6 % a daň z příjmů o 6. 4 %, celkem tedy takové percento jest více méně nepatrné.

Myslím, že nemusíme věc zrovna tuze bráti na takovou váhu a myslím, že nepřitížíme příliš svému svědomí, když přijmeme to, co nám navrhuje budžetní komise.

Zde ovšem musím také vzíti na jakési formelní námitky ohled. Praví se nám: my tím předsevezmeme jakousi reformu daně, a k tomu sněm zemský zajisté není povolán, avšak, pánové, já zas hledím na věc tu z toho stanoviska, že myslím, když již daně, jak všeobecně uznáno, jsou nespravedlivě rozvrženy, a když sněm zemský svým opatřením někde aspoň nějaké úlevy dáti a něco k spravedlnosti učiniti může, že zajisté to patří v jeho obor a že zajisté činí jen tím, co mu náleží, svou povinnost.

Konečně ale i těm, kteří myslí-li, že se snad tím tomu neb onomu přitíží, tu myslím, že těm se může snadně říci, jedná se nám, pánové, o provisorium, které snad bude jen trvati jeden rok, neboť, že všechny strany této sněmovny, které jsou zastoupeny v říšské radě, budou hleděti, aby reforma, o kterou se jedná, neprotáhla se na celé decennium, a aby reforma veškerých daní přímých přijmuta byla brzy, konečně skutkem, to zajisté můžeme o každém předpokládati a poněvadž není to ani percento velké ani na dlouhou dobu, budu hlasovati pro návrh komise.

(Výborně!)

Oberstlandmarschall: Der H. Berichterstatter hat das Wort.

Berichterstatter Abg. Baernreither.

Hohes Haus!

Ich muß zunächst constatiren, daß sich in dieser Frage 2 principielle Meinungen entgegenstehen. Die eine dem Commissionsberichte entgegen gestellte, ist von dem verehrten Abg. der Egerer Handelskammer auf das Ausführlichste dargelegt worden, es erübrigt nur also für den Commissionsbericht eintretend, mich vor allem gegen diese principielle Ansicht zu wenden. Es kann aber natürlich nicht meine Aufgabe sein, in das ziffermäßige Detail, welches gegeben worden ist einzugehen, Sondern ich will die Aufgabe, die mir zugefallen ist, in der nachstehenden Weise lösen. Ich will mir erlauben den prinzipiellen Standpunkt der Commission auseinanderzusetzen und dann auf