zákonů a nařízení pro království České, k výboru okresnímu.
Z usnešení okresního výbora, jež za příčinou stížnosti takové bylo učiněno, může podle § 77. zákona daného dne 25. července 1864 č. 27 zákonů a nařízení pro království České a dle zákona daného dne 25. října 1868 č. 36 zák. zemsk. odvolati se k výboru zemskému stavebník, a bylo-li stížnosti místa dáno, tedy výbor obecní.
Nejv. marš.: Žádá někdo za slovo?
Wünscht Jemand das Wort?
(Nikdo. )
(Niemand. )
Diejenigen, welche dem Paragraphen zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten článek, nechť pozdvihnou ruku.
(Geschieht. )
(Stane se. )
Er ist angenommen. Ref. Ritter v. Limbeck:
§ 4.
Mit dem Vollzuge dieses Gesetzes, welches mit dem Tage der Kundmachung in Wirksamkeit tritt, ist der Minister des Innern beauftragt.
Sněm. akt. Sládek:
§ 4.
Ministru záležitostí vnitřních uloženo jest, aby ve skutek uvedl zákon tento, jenž nabude moci dnem, kdy prohlášen bude.
Nejv. marš.: Kteří jsou pro ten článek, nechť pozdvihnou ruku.
Welche dem Paragraphen zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Stane se. )
(Geschieht. )
Er ist angenommen.
Ref. Ritter v. Limbeck: Der Titel und Eingang des Gesetzes lauten:
Gesetz
vom...........
womit der Stadtgemeinde Theresienstadt bewilligt wird, die Ausführung von Neubauten auf den für Privathäuser vorbehaltenen Baustellen Bau-
Cautionen einzugeben.
Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde. Ich anzuordnen, wie folgt:
Sněm. akt. Sládek: Nadpis a úvod zákona zní:
Zákon daný dne...........,
kterýmž se obci Terezínu povoluje, aby při provádění nových staveb na pozemcích pro soukromé budovy vyhražených vybírati mohla kauce stavební.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi naříditi takto:
Nejv. marš.: Kteří jsou pro ten nadpis, nechť pozdvihnou ruku.
Welche dem Titel zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Stane se. )
(Geschieht. )
Er ist angenommen.
Ref. Ritter v. Limbeck: Nachdem keine Aenderung erfolgt ist, erlaube ich mir die dritte Lesung zu beantragen.
Sněm. akt. Sládek: Pan zpravodaj činí návrh, aby se přikročilo hned k třetímu čtení.
Nejv. marš.: Kteří jsou pro návrh nechť zvednou ruku.
Welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Stane se. )
(Geschieht).
Welche dem Gesetze in dritter Lesung ihre Zustimmung geben wollen sich erheben.
Kteří jsou pro zákon, nechť povstanou. (Stane se)
(Geschieht. )
Das Gesetz ist in dritter Lesung angenommen,
Oberstlandmarschall: Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Schulkommission über die wiederholt eingebrachten Gesuche der an den Volks- und Bürgerschulen der Prager Vororte angestellten Lehrer um den weiteren Fortbezug von Personalzulagen.
Nám. nejv. marš.: Zpráva školské komise o žádostech učitelů na obecních a měšťanských školách v předměstích Pražských, aby jim i na dále ponechány byly osobní přídavky.
Berichterstatter ist Herr Abg. Dr. Čelakovský.
Dr. Čelakovský: Slavný sněme!
V posledním zasedání sl. sněmů měl jsem čest jakožto zpravodaj školské komise přednášeti zprávu a návrhy v příčině žádosti učitelů předměstí Pražských o ponechání přídavku jejich na další léta.
Slavný sněm v posledním zasedání ze dne 10. října 1878 povolil těmto žádostem na léta 1878 a 1879 tím způsobem, aby tyto osobní přídavky, které učitelové na předměstských školách požívali, vpočítány do bývalých příjmů, tak aby na svých příjmech žádné újmy netrpěli.
Letošním rokem opět učitelové škol předměstských obrátili se na sl. sněm se žádostmi, žádajíce aby jim byly tyto osobní přídavky nadále ponechány. O těchto žádostech byla sl. sněmu předložena zpráva školské komise a já dovolím si přednésti pouze návrh konečný.
Podotýkám, že z týchž důvodů slušnosti, z jakých komise před 2 lety navrhovala vyhovění žádostem těm, navrhuje i letos, aby sl. sněm ráčil tento návrh schváliti. (čte):
Slavný sněme račiž výjimečně výbor zemský splnomocniti, aby učitelům ustanoveným na školách obecných a občanských v Karlině, na Smíchově, Vinohradech, Žižkově a Vyšehradě, i pro rok 1880 schválil a pro následující léta až do dalšího rozhodnutí schvaloval propůjčování osobních přídavků, jež jim před tím, než zákon zemský ze dne 19. prosince 1875 č. 86 zák. zem. nabyl platnosti, uděleny byly a sice tím spůsobem, aby osobní přídavky ty vpočítány byly do onoho obnosu přijmův, jež učitelé do té doby požívali a jak je zemská školní rada readjustovala.
Žádá někdo za slovo?
Die Schulkommission stellt einstimmig den Antrag:
Der hohe Landtag wolle ausnahmsweise den Landesausschuß ermächtigen, die den bereits an böhmischen und deutschen Volks- und Bürgerschulen der Vororte Prags bestellten Lehrern mit Einrechnung der denselben vor dem Inslebentreten des Gesetzes vom 19. Dezember 1875 Z. 86 L. -
G. -B. zugesprochenen Personalzulagen zukommenden Bezüge auch auf das Jahr 1880 und die nachfolgenden Jahre bis auf weiteres in dem vom Landesschulrathe readjustirten Betrage genehm zu halten.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Geschieht. )
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Schulkommission zum Gesuche derselen Lehrer um Theuerungszulagen.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva školské komise k petici učitelů týchž za drahotní příspěvky.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist derselbe:
Dr. Čelakovský (čte):
Slavný sněm dal usnešením svým ze dne 18. října 1878 zemskému výboru plnou moc, aby suma potřebná k uhražení osobních přídavků v rozpočty školních okresů na leta 1878 a 1879 dodatkem vložena byla pouze vzhledem k oněm učitelům na školách v předměstích Pražských, kteří byli v trvalé službě ustanoveni, již před 19. lednem 1877, a slavnému sněmu předložena také zpráva komise školské ze dne 22. června 1880 č. 293 sněm. o tom, aby tito učitelé v předměstích Pražských požívali i v budoucích letech těchto přídavků osobních, a slavný sněm ráčil tuto zprávu komise slyšeti. V těchto předměstích jest ale několik učitelů, kteří sice po 19. lednu 1877 v službu dosazeni byli, však bud! jsou jmenovací dekrety jejich jen několik málo dní, po 19. lednu 1877 datovány, buď to jsou takoví učitelé, kteří jmenováni byli na základě konkursu před 19. lednem 1877 vypsaného a přípověď osobního přídavku obsahujícího. Těmto učitelům byl přídavek slíben v konkursu, ano i v samém dekretu, oni osobní ten přídavek také v roce 1877 skutečně dostali, oni byli již před 19. lednem 1877 navrženi a že teprva později definitivně dosazeni byli, toho příčinu hledati sluší v té nahodilé okolností, že c. k. zemská rada školní presentaci teprva později vyřídila.
Vzhledem k těmto okolnostem navrhla zemská rada školní výboru zemskému aby sedmi učitelům a sice:
1. Josefu Cimlerovi, podučiteli při obecné škole chlapecké v Žižkově,
2. Matěji Sušánkovi, učiteli při něm. obecné škole v Žižkově,
3. Antonínu Knorovi, řídícímu učiteli při české obecné škole chlapecké v Žižkově,
4. Jakubu Karlu Schwarzovi, učiteli při německé obecné škole v Žižkově,
5. Františkovi Čumpelíkovi, učiteli při německé obecné škole na Vinohradech,
6. Františku Kohoutovi, řídícímu učiteli při německé obecné škole na Vinohradech,
7. Antonínu Roušalovi, učiteli při měšťanské škole v Karlině nově upravené přídavky za léta 1878 a 1879 dodatkem právě tak přiřknuty byly, jakož se to stalo učitelům, kteří již před 19. lednem 1877 v službě trvale ustanoveni byli.
Za tou příčinou podal také zemský výbor dne 11. června 1880 č. 280 sněmu slavnému zprávu, o které se sice opět v podstatě proti každému udělení přídavků vyslovil, ale předce v tomto případu z ohledu slušnosti za návrhy c. k. zemské rady školní k slavnému sněmu se přimlouval a navrhl, aby se učitelům: Matěji Sušánkovi, Antonínu Knorovi, Jakubu Schwarzovi, Frant. Čumpelikovi a Frant. Kohoutovi znova upravený drahotní přídavek každému po 80 zl. za rok 1878 pak učitelům Josefu Cimlerovi a Antonínu Roušalovi drahotní příspěvek po 180 zl. za léta 1878 a 1879 z milosti dodatečné udělil.
A mimo to vznesly rada města Karlina, místní rady školní na Smíchově a Žižkově a veškeré učitelstvo předměstí Pražských k slavnému sněmu žádosti č. 21, 36, 69, 85. v kterých se vede stížnosť na drahotní poměry v těchto předměstích, žádatelé odvolávají se tu k §. 55 říšského zákona o školách, odvozují, že ceny nezbytných potravin jsou v předměstích řečených mnohem vyšší než v městech venkovských jež vřaděny jsou do první třídy služného a nikoli nižší, nežli v hlavním městě Praze, uvádějí dále, že již r. 1874 vzhledem k drahotě potřeb životních povoleny byly učitelům v předměstích Pražských drahotní přídavky po 180 zl., a žádají konečně, aby hmotné postavení veškerého učitelstva při školách obecných a měšťanských v předměstích Pražských bylo zlepšeno.
Komise pro záležitosti školské nemohla neuznávati důvodů slušnosti, kterými zemský výbor ve své zprávě ze dne 11. června 1880 č. 208. sněm. se přimlouvá za dodatečné udělení osobních přídavku sedmi učitelům v předměstích Pražských, kteří po 19. lednu 1879 v službé ustanoveni byli, a protož z těchže důvodů, jež ve své zprávě ze dne 22. června 1880 č. 293 sněm. vylíčila, a které jí pohnuly, navrhnouti slavnému sněmu, aby povoliti ráčil učitelům v Pražských předměstích, před 19. lednem 1877 ustanoveným další užívání tohoto přídavku, pokud ho jest potřebí k doplnění platů jejich, do té míry, v jaké je dříve dostávali, má za slušné podati návrh, aby i oněch sedm učitelů budoucně bylo na roveň postaveno učitelům před 19. lednem 1877 ustanoveným.
Co se však dotýče ostatních po 19. lednu 1877 ustanovených učitelů v Pražských předměstích, nemohla se komise školská o to snesti, aby také jim přiznala zlepšení jich platu povolením drahotních neb osobních přídavků, poněvadž by se to příčilo znění jakož i účelu zákona ze dne 19. prosince 1875 č. 86 zemsk. zák., a jelikož nově ustanovení učitelé na svých po zákonu nabytých platech žádné ujmy netrpěli; za to však uznává komise školská, že hmotné postavení učitelstva v předměstích Pražských toho zasluhuje, aby se vší opravdovostí bylo oněm uvažováno a k němu hleděno, a sice již z té příčiny, že panuje nyní nerovnosť mezi platy učitelů, kteří ustanoveni byli před 19. lednem 1877, a platy těch, kteří ustanoveni jsou po tomto dni, ačkoli drahotní poměry, pro kteréž r. 1874 osobní přirážky byly, předce pro veškeré učitelstvo v předměstích Pražských tytéž zůstaly.
Komise školská činí tedy jednohlasně návrh:
Slavný sněme, račiž se usnesti takto:
I. Učitelům Matěji Sušánkovi, Antonínu
Knorovi, Jakubu Karlu Schwarzovi, Františku
Čumpelíkovi a Františku Kohoutovi budiž nově
upravený osobní přídavek po 80 zl. za leta
1878 a 1879 dodatečně přiřknut, podučitelům Jos. Cimlerovi, Ant. Roušalovi osobní přídavek po 180 zl. za rok 1878 a 1879 dodatečně přiřknut a zemskému výboru dává se výminkou moc, aby také na r. 1880 a následující léta, dokud jinak nebude rozhodnuto, schválil platy těch sedmi učitelů, včítajíc ony přídavky osobní v té sumě, jak je zemská školní rada na novo upravila. II. Petice rady města Karlina, místních rad školních na Smíchově a Žižkově, jakož i žádosti učitelstva škol obecných a měšťanských v předměstích Pražských za zlepšení hmotného postavení jejich, odevzdávají se výboru zemskému, aby o nich co nejbedlivěji uvažoval a v příštím zasedání sněmu návrhy své podal.
Die Schulcommission stellt einstimmig den Antrag:
1. Der h. Landtag wolle beschließen, es sei den Lehrern Mathias Sušanka, Anton Knorr, Jakob Karl Schwarz, Franz Czumpelik und Franz Kohout die readjustirte personalzulage von 80 fl. und den Unterlehrern Josef Cimler und Anton Rousal die Personalzulage von je 180 fl. für die Jahre 1878 und 1879 nachträglich zuzugestehen und der Landesauschuß sei ausnahmsweise zu ermächtigen, auch auf das Jahr 1880 und die nachfolgenden Jahre bis auf Weiteres die diesen 7 Lehrpersonen mit Einrechnung der jenen Personalzulagen zukommenden Bezüge in dem vom Landesausschuße readjustirten Betrage genehm zu halten und
2. es seien die Petitionen des Karolinen thaler Stadtrates, der Ortsschulräthe von Smichov und Žižkov, sowie die Gesuche der an den Volksschulen und Bürgerschulen der Vororte Prags angestellten Lehrpersonen um Aufbesserung ihrer materiellen Lage dem Landesausschuße zur eingehendsten Würdigung und Antragstellung in der nächsten Landtagssession zuzuweisen.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo? Kteří s návrhem souhlasí, nechť pozdvihnou ruku.
Welche für den Antrag sind, wollen die Hand erheben.
(Geschieht).
Der Antrag ist angenommen.
Ich glaube keinen Widerspruch zu erfahren, wenn ich nun die Verhandlung schließe.
Die nächste Sitzung findet morgen um 11 Uhr statt.
Nám. nejv. marš.: Nejblíže příští sezení bude zítra dne 3. července 1880 v 11 hodin dopoledne.
Oberstlandmarschall: Auf der TagesOrdnung steht vorerst die Fortsetzung der heutigen, dann:
2. Wahlbericht.
3. Bericht der Budget-Commission über die Borlage des Landesausschußes, betreffend die Einhebung der Grundsteuer auf Grundlage der neuen Steuer-Regulirung.
4. Bericht der Budget-Commission, betreffend die Weiterverwendung des für Pegelaufstellung vorhandenen Dotationsrestes.
5. Bericht der Budget-Commission betreffend die unentgeltliche Ueberlassung einer Grundfläche von 800 Klft. von den Landesgütern an die Gemeinde Kosíř.
6. Bericht der Budget-Commission betreffend den Abverkauf der Nutzungsrechte an den Moldauflußparzellen Nr. 287, 288 in Bohnic
7. Bericht der Budget-Commission betreffend den Ankauf des Hauses Nr. 47-IV. in Chrudim zur Unterbringung der dortigen Ackerbauschule.
Nám. nejv. marš.: Denní pořádek bude:
1. Pokračování dnešního od článku 9-16.
2. Potom následuje zpráva o volbě poslanců.
3. Potom zpráva budžetní komise o předloze zemského výboru v příčine vybírání pozemkové daně v základě nového upravení daně této.
4. Zpráva budžetní komise, týkající se dalšího vynaložení zbytku dotace na zřizování vodoměrů.
5. Zpráva budžetní komise v příčině přenechání plochy 800 sáhů od statků zemských obci Košířské.
6. Zpráva budžetní komise v příčině požitečných práv na pozemcích č. 287 a 288 v Bohnicích.
7. Zpráva budžetní komise v příčině zakoupení domu č. 47/IV. v Chrudimi pro tamní rolnickou školu.
Oberstlandmarschall: Die Sitzung ist geschlossen.
Sezení jest uzavřeno.
Schluß der Sitzung um 3 Uhr Nachmittag.
Konec sezení ve 3 hod. odpoledne.
Baron Ferd. Koß, Verificator.
Dr. Kiemann, Verificator.
Dr. Zátka, Verificator.
Mimořádná příloha k stenografické zprávě o XV. sezení 1880.
Außerordentliche Beilage zum stenographischen Berichte der XV. Sitzung 1880,
Čís. 281 sněm. 1880.
Nr. E. 281 Ldtg. 1880.
Zpráva
budžetní komise pro záležitosti okresní a obecní, týkající se žádosti městské rady král. hlavního města Prahy za povolení, aby sobě vypůjčiti mohla sumu dvou milionů zlatých ku krytí výloh se stavbou škol spojených.
Bericht
der Commission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über das Ansuchen des Stadtrathes der königl. Hanptstadt Prag um die Bewilligung zur Aufnahme eines Anlehens von zwei Millionen Gulden ö. W. zu Schuldauzwecken.
Slavný sněme!
Obecní zastupitelstvo královského hlavního města Prahy požádalo zemský výbor za přímluvu žádosti, aby sobě vypůjčiti mohlo k účelům stavby škol dvou milionů zlatých a odůvodnilo žádost svou následujícím spůsobem:
Obecní zastupitelstvo král. hlavního města Prahy nešetřilo, od roku 1861 počínaje, obětí, aby se městským školám dostalo k vyučování úplně spůsobilých místností.
Tak byly v letech 1861 až 1873, totiž až do vyjití zákona ze dne 24. února 1873, zejména následující školy vystaveny: Obecné školy u sv. Haštala, u sv. Vojtěcha, u sv. Tomáše, škola Maltezská a Hradčanská, mimo to vyšší dívčí škola, Staroměstská škola německá (č. 1000-I. ) a opatrovna u sv. Štěpána.
Veškerý náklad na stavbu těchto škol obnášel 343. 405 zl. 34 1/2 kr. r. č.
Die Gemeindevertretung der königl. Hauptstadt Prag ist beim Landesausschuße um Befürwortung des Ansuchens um Aufnahme eines Anlehens für Schulbauzwecke in der Hohe von zwei Millionen Gulden ö. W. eingeschritten, und motivirte dieses Ansuchen in nachstehender Weise:
Die Gemeindevertretung der königl. Hauptstadt Prag hat seit dem Jahre 1861 für die Herstellung geeigneter Schullokalitäten in den städtischen Schulen namhafte Opfer gebracht.
Insbefonders wurden in den Jahren 1861 bis 1873 nämlich bis zum Erscheinen des Gesetzes vom 24. Februar 1873 erbaut: Die böhmischen Volksschulen bei Sct. Castulus, bei Sct. Adalbert, bei Sct. Thomas, bei den Malthesern und am Hradschin, ferner die böhmische höhere Töchterschule (Nr. C. 1000. -I. ) und die Kinderbewahranstalt bei Sct. Stefan.
Der Gesammt-Aufwand für diese Schulbauten betrug 343. 405 st. 34 1/2 kr. ö. W.
Od roku 1874 byly následující obecné a měšťanské školy dílem nově vystaveny, dílem rozšířeny: dům č. p. 287-I. koupen a k účelům školním upraven, na budově německé školy měšťanské č. p. 1000-I., na Starém městě vystavěno třetí patro a proveden k ní přístavek, vystavěna nová budova pro měštanskou školu Novoměstskou pro hochy a dívky, pak budova, v níž umístněna Česká obecná dívčí škola u sv. Petra a započato konečně se stavbou nové české školy na Rejdišti.
Veškerý náklad na stavby tyto obnášel sumu 671. 120 zl. 42 kr. a uhraženy školní výlohy ty spůsobem, jaký v zákoně ze dne 24. února 1873 byl ustanoven.
Ačkoliv obec Pražská i poplatníci přinesli již značných obětí, není nynějším potřebám škol se týkajícím posud úplně vyhověno, nebot dosud jsou v Praze některé budovy školní, které, pocházejíce ze starších dob, nemají místností dosti světlých a suchých a pro tyto vady zvláště k účelu svému se nehodí, kdežto jiné budovy školní z doby novější mají sice prostranné a světlé místnosti, jichž počet však pro nynější četné třídy a paralelky, které za příčinou stále rostoucího počtu školních dítek zříditi se musily, nikterak nestačí, tak že pro některé třídy místnosti v soukromých domech, často i ve více domech najmouti se musily, ovšem na újmu vyučování a jednotného řízení škol samých.
Konečně jsou zde školy, které ani žádných vlastních budov nemají a zcela v cizích domech veřejných neb soukromých se nalézají. Ke školám, jež umístněny jsou v cizích domech veřejných, náležejí jmenovitě česká škola u sv. Mikuláše, česká škola u sv. Havla, německá škola v Josefově a poněkud i škola u sv. Jindřicha.
V soukromých domech, které nemají ani dostatečný počet místností, umístněny jsou: česká škola u sv. Jiljí, sv. Františka, škola na Hrádku, u panny Marie Sněžné, u sv. Vojtěcha, u sv. Štěpána, u Maltezů a německá škola u panny Marie Vítězné.
Žádných vlastních budov školních nemají vůbec: Staroměstská obecná dívčí škola, Škola u sv. Apolináře, u sv. Trojice a konečně německá škola pro hochy a dívky na Novém městě.
Seit dem Jahre 1874 wurden nachstehende Volks- und Bürgerschulen theils neu erbaut, theils erweitert: Das Haus Nr. C. 287. -I. Wurde gekauft und zu Schulzwecken adaptirt; beim deutschen Altstädter Bürgerschulgebäude Nr. C. 1000. -I. wurde ein drittes Stockwerk aufgesetzt und ein Zubau ausgeführt; die Neustädter böhmische Bürgerschule für Knaben und Mädchen, die böhmische Mädchen-Volksschule bei Sct. Peter Wurden neu erbaut, begonnen wurde ein neuer Schulbau für die böhmische Schule am Tummelplatz,
Der Gesammtaufwand dieser Bauten betrug 671. 120 fl. 42 kr. Die Bedeckung dieser Schulauslagen erfolgte im Sinne der Bestimmungen des Gesetzes vom 24. Februar 1873.
Ungeachtet dieser namhaften von der Stadtgemeinde und den Steuerträgern gebrachten Opfer ist dem gegewärtigen Bedürfnisse bezüglich der Schulen noch nicht vollkommen entsprochen, denn es bestehen einzelne Schulgebäude aus älteren Zeiten, welche trockener, lichter Räumlichkeiten entbehren und deßhalb in sanitärer Beziehung für die Unterbringung der Schulen ungeeignet sind; andere aus der neueren Zeit herrührende Schulgebäude besitzen wohl große und lichte Räumlichkeiten, deren Anzahl ist jedoch unzureichend für die gegenwärtigen Klassen und Parallelklassen, die in Folge der stets zunehmenden Zahl der Schulkinder errichtet werden mußten, so daß für einzelne Klassen Lokalitäten in Privathäusern, öfters auch in mehreren Häusern gemiethet werden mußten, wodurch sowohl der Unterricht als die Einheit der Leitung der Schulen empfindlich geschädigt wird.
Endlich gibt es Schulen, die überhaupt keine eigenen Gebäude haben und zur Gänze in fremden öffentlichen oder Privathäusern untergebracht sind. Zu den in fremden öffentlichen Häusern untergebrachten Schulen gehören namentlich die böhmische Volksschule zu Sct. Niklas, die böhm. Volksschule zu Sct. Galli, die Josefstädter deutsche Schule und theilweife die böhm. Volksschule zu Sct. Heinrich.
In Privathäusern mit nicht ausreichenden Lokalitäten sind untergebracht die böhm. Schule bei Sct. Aegidi, bei Set. Franz, am Hradek, bei Maria Schnee, bei Sct. Adalbert, bei Sct. Stefan, bei den Malthesern und die deutsche Schule bei Maria de Viktoria,
Gar keine eigenen Gebäude besitzen die Alt städter Mädchen-Volksschule, die Apollinarschule, die Schule bei Sct. Trinitas und endlich die deutsche Volksschule für Knaben und Mädchen in der Neustadt.
Tento nedostatek řádných budov školních a úplně spůsobilých místností k vyučování stává se rok od roku citelnějším a zavdal již několikráte příčinu ku stížnostem i se strany c. k. školních úřadů učiněným.
Rada městská, přihlížejíc k této naléhavé potřebě, seznala, že občasnou stavbou té neb oné školy nedostatku tomuto v krátké době pomoci se nedá, nýbrž že jest třeba, aby v době co nejdříve krátké pomoc zjednána byla, i nařídila tedy vyšetření veškerých budov školních, načež při poradách konaných za účastenství německé i české c. k. okresní školní rady na jisto se postavilo, které budovy by se rozšířiti aneb jinak vhodně upraviti a které školy by se nově vystavěti měly.
Náklad k účelu tomu potřebný vypočtěn městským úřadem hospodářským na 1, 930. 000 zl., včítajíc také výlohy za koupi pozemků.
K uhrazení značného nákladu tohoto nestačí obyčejné prostředky obce, tím méně, any vlastní příjmy školní dle rozpočtu na rok 1880 činí jenom 54. 909 zl., veškeré výlohy naproti tomu 472. 181 zl., tak že že jeví schodek 372. 272 zl. jenž se uhraditi musí pokladničním zbytkem 22. 500 zl. a 14 % přirážkou školní, která dle rozpočtu vynese 349. 772 zl.
Kdyby tedy onen náklad 1, 930. 000 zl. třeba i na několik let rozdělen, uhraditi se měl spůsobem obyčejným, musila by se při patrné nemožnosti zvýšení vlastních příjmů dosavádní 14% přirážka školní značnou měrou zvýšiti.
Zvýšení to by však přesahovalo síly poplatníkův beztoho přetížených a nebylo by to, jak městská rada Pražská soudí, ani spravedlivé, aby nynější pokolení veškerá břemena takovéto velkolepé úpravy školské samo neslo, budoucí však pokolení, která výhody z nich požívati budou, všeho přičinění vlastního sproštěna zůstala.
Dle mínění městské rady nezbývá nežli jen jediný prostředek, totiž půjčka, jež jeví se býti tím nutnější, a na platnost prostředku takového zákonem ze dne 24. února 1873 v §§. 26. a 27. uznána jest a obec Pražská dle §. 32. zákona
Dieser Mangel an ordentlichen Schulgebäuden und an vollkommen geeigneten Schullokalitäten wird alljährlich fühlbarer und war wiederholt der Anlaß zu verschiedenen, namentlich von den k. k. Schulbehörden erhobenen Beschwerden.
Der Prager Stadtrath hat nun von der Erwägung ausgehend, daß dem dringenden Bedürfnisse durch den successiven Bau der einen oder anderen Schule in kurzer Zeit nicht abgeholfen werden kann, und daß in möglichst kurzer Zeit eine Abhilfe dringend nothwendig ist, zunächst eine Untersuchung sämmtlicher Schulgebäude veranlaßt und unter Intervention des k. k. deutschen und des k. k. böhmischen Bezirksschulrathes sichergestellt, bei welchen Schulen eine Erweiterung oder Sonstige zweckmäßige Aenderung, dann bezüglich welcher Schulen ein Neubau vorzunehmen sein wird.
Der Gesammtaufwand für sämmtliche Herstellungen wurde vom städtischen Oekonomie-Amte mit Einrechnung der Kosten für den Grund-Ankauf auf 1, 930. 000 fl. ö. W. berechnet.
Zur Bedeckung dieses bedeutenden Aufwandes reichen nun die gewöhnlichen Mittel der Gemeinde nicht aus, zumal die eigenen Schulen nach dem Voranschlage für das Jahr 1880 an Einkünften nur 54. 909 fl. betrugen, denen die Gesammtauslagen von 472, 181 fl. entgegen stehen, so daß Sich ein Deficit von 372. 272 st. ergibt, das durch den Kassenrest von 22. 500 fl. und aus dem Ertrage der 14perzentigen Schulumlage pr. 349, 772 fl. bedeckt werden muß,
Sollte daher der Aufwand für die in Aussicht genommenen Bauten im Betrage von 1, 930, 000 fl., wenn auch auf mehrere Jahre vertheilt, im gewöhnlichen Wege aufgebracht werden, so müßte bei der Unmöglichkeit, die eigenen Einkünfte zu erhöhen, die bisherige 14perzentige Schulumlage im bedeutenden Maße erhöht werden,
Eine solche Erhöhung würde die Kräfte der ohnehin überbürdeten Steuerträger übersteigen, und es wäre nach Anschauung des Prager Stadtrathes nicht billig, die jetzige Generation zur Tragung der sämmtlichen Lasten dieser großartigen Bauten allein heranzuziehen, und die künftige Generation, welcher die Wohlthat dieser Schulen erst zukommen wird, von jeder Beitragsleistung zu entheben,
Der Prager Stadtrath glaubt nun, daß kein anderes Mittel erübrige, als zu einer Anleihe die Zuflucht zu nehmen, deren Zulässigkeit durch die
§§ 26 und 27 des Gesetzes vom 24. Febr. 1873
ausgesprochen ist, zumal die Prager Stadtgemeinde
toho, podporu z prostředků zemských požadovati nemůže.
Obmýšlené půjčce této jest po náhledu Pražské městské rady nynější trh peněžní velmi přízniv a nadbytek peněz při bankách a ústavech peněžních činí to možným, že se potřebné sumy za mírné úroky a při amortisaci na delší řadu let, možná i beze vší ztráty na kapitále, seženou.
Podpírajíc se na tyto důvody učinila městská rada sboru obecních starších návrh:
"Aby k vůli uhražení nákladu, jehož stavbou a jiným zařízením z jedné části českých a německých obecných a měšťanských Škol v Praze v úhrné sumě 1, 930. 000 zl. potřebí bude, učiněna byla půjčka dvou milionů zlatých r. m., jejížto dílné úpisy pěti ze sta by se zúrokovaly a která by se při amortisaci 1/2% zároveň s úroky dle zvláštního plánu slosovacího z přirážek k daním pro potřeby školní splácela. "
Návrch tento přijat byl ve schůzi sboru obecních starších za přítomnosti 65 členů většinou 64 hlasů; spolu zmocněna městská rada ve schůzi té dne 10. ledna 1880, učiniti čeho třeba, aby Nejvyšší povolení v příčině této se vymohlo a zamyšlená půjčka se uskutečnila.
V podání došlém dne 17. února 1880 žádala městská rada, aby zemský výbor k tomu ohled vzal, že záležitost tato velice pilná jest a k stavbě jednotlivých budov školních ještě letošního roku přistoupiti se má, dále že pozemky k tomu potřebné zakoupiti se musí a že v době, kdy žádost tato podána byla, známo nebylo, kdy slavný sněm bude zasedati i aby tedy zemský výbor k žádané půjče svolil a Nejvyšší schválení tohoto usnešení svého vymohl.
Zemský výbor uznav pilnost věci této, zprávou ze dne 25. února 1880, č. 5335, odevzdal žádost městské rady Pražské c. k. vládě, aby vymohla Nejvyšší povolení žádané půjčky dvou milionů zlatých.
gemäß § 32 dieses Gesetzes eine Unterstützung zu diesem Zwecke aus Landesmitteln anzusprechen nicht berechtigt ist.
Der Aufnahme eines Anlehens aber ist nach der Anschauung des Prager Stadtrathes der gegenwärtige Geldmarkt Sehr günstig, und würde der Geldüberfluß bei den Geldinstituten es möglich machen, das Anlehen gegen mäßigen Zinsfuß und Amortisirung auf längere Zeit ohne Kapitalsverlust zu negociren.
Gestützt auf diese Erwägungen hat der Prager Stadtrath dem Stadtverordneten- Collegium nachstehenden Antrag unterbreitet:
"Es möge zur Bedeckung des Aufwandes der zum Neubau und anderen Einrichtungen einiger böhmischer und deutscher Volks- und Bürgerschulen Prags im Gesammtbetrage von 1, 930. 000 fl. ö. W. erforderlich sein wird, ein Anlehen von zwei Millionen Gulden ö. W. ausgenommen werden, dessen Parcial-Obligationen mit fünf von Hundert verzinst, und das mit einhalbprocentiger Amortisirung gleichzeitig mit den Zinsen nach einem besonderen Verlosungsplane aus den zu Schulzwecken eingehobenen Steuerzuschlägen getilgt werden soll. "
Dieser Antrag wurde in der Sitzung des Prager Stadtverordneten-Collegiums vom 10. Jan. 1880 in Anwesenheit von 65 Mitgliedern mit 64 Stimmen angenommen, und zugleich der Stadtrath ermächtigt, die nöthigen Schritte wegen Erwirkung der allerhöchsten Bewilligung und Durchführung dieses Anlehens einzuleiten.
Der Prager Stadtrath hat in dem diesbezüglich am 17. Februar 1880 überreichten Einschreiten die Bitte an den Landesausschuß gestellt, derselbe möge mit Rücksicht aus die Dringlichkeit dieser Angelegenheit und mit Rücksicht auf den Umstand, daß der Bau der einzelnen Schulgebäude schon in diesem Jahre in Angriff genommen werden soll, der Ankauf der nöthigen Baugründe daher in kürzester Zeit durchgeführt sein muß, und mit Rücksicht darauf, daß zur Zeit der Einbringung dieses Gesuches der Zeitpunkt noch nicht bekannt war, zu welchem der h, Landtag tagen wird - die Bewilligung des bezüglichen Anlehens beschließen, und die allerhöchste Genehmigung dieses Beschlußes erwirken.
Der Landesausschuß hat in Würdigung der vom Prager Stadtrathe geltend gemachten Dringlichkeit mit seinem Berichte vom 25. Febr. 1880, Z. 5335, das diesfällige Gesuch des Prager Stadtrathes an die k. k, Regierung mit dem Ersuchen geleitet, die allerhöchste Bewilligung dieses Anlehens von zwei Millionen Gulden ö. W. zu erwirken,