außer Ansatz gebracht. Unter Post 26 und 27 werden die Tangenten der Pensionen der Josefine Kiegler mit 175 fl. und der Franziska Edlen von Wersin mit 450 fl. eingesetzt und Rubr. 13. "Pensionen für Witwen" mit 4825 fl. bestimmt.
Sněm. akt. Storch (čte):
§5. K čís. 13., rubr. 13.
V rubr. 13 pol. 1 za příčinou úmrtí zmírňuje se pense Františky Pátkové na 14 zl. 58 kr. a z téhož důvodu pol. 17 na 93 zl. 20 kr. Položky 10 a 15 vypouštějí se. V pol. 26 a 27 vkládají se příslušné částky pensí Josefiny Kieglerové sumou 175 zl. a Františky šlecht. z Wersinů sumou 450 zl. Rubr. 13 "výslužné vdovám" vkladá su rozpočet sumou 4825 zl.
Nejv. marš.:
Jest přijato.
Ist angenommen.
Berichterstatter Abg. Wolfrum (liest): Rubr. 14, Erziehungsbeiträge 399 st.
Sněm. akt. Storch (čte):
Rubr. 14. Vychovávací příspěvky 399 zl.
Nejv. marš.:
Jest přijato.
Ist angenommen,
Berichterstatter Abg. Wolfrum (liest):
Z. Z. 15. Rubr. 15.
Wegen Ableben wird die Pension der Anna Batka außer Ansatz gebracht und Rubrik 15 "Provisionen" mit 102 fl. eingestellt.
Sněm akt. Storch (čte):
§ 6.
K čis. 15, rubr. 15.
Následkem úmrtí Anny Batkové vypouští se její provise a rubr. 15 "provise" stanoví se sumou 102 zl. Nejv. marš.: Jest přijato.
Ist angenommen.
Berichterstatter Abg. Wolfrum (liest):
§ 7, Z. Z. 16. Rubr. 16.
In Erledigung des L. -A. -B. Z. 121, wird der Professors-Waise Ludovika Staniek eine Gnadengabe bis zu ihrer anderweitigen Versorgung von 75 st, jährlich vom 1. Januar 1879 an, bewilligt, und mit 150 fl. in Rubrik 16 Gnadengaben ausgestellt. Ferner in Erledigung des L. A. -B. Z. 43 wird der Augenarzt-Waise Maria Ryba eine Gnadengabe bis zu ihrer anderweitigen
Versorgung von 50 fl. jährlich und in Erledigung des L. -A. -B. Z. 171 den hinterlassenen Töchtern des Professors Edlen von Wersin Marie, Magdalena, Franziska und Antonie von Wersin eine Gnadengabe bis zu ihrer anderweitigen Versorgung von je 100 fl. bewilligt und in Rubr. 16 eingestellt und diese Rubr. mit 4762 fl. festgesetzt,
Sněm. akt. Storch (čte):
§7.
K č. 16, rubr. 16.
U vyřízení zprávy zemsk. výb. č. 121, povoluje se Ludovice Staňkové, sirotku po profesorovi, dar z milosti ročních 75 zl. ode dne 1. ledna 1879 počínajíc na dobu, pokud jinak zaopatřena nebude, a vkládá se sumou 150 zl. v rubr. 16 "dary z milosti. " Vyřizujíc dále zprávu zemského výboru č. 43 povoluje se Marii Rybové, sirotku po lékaři očním dar z milosti ročních 50 zl. za dobu, pokud nedosáhne zaopatření jiného, a u vyřízení zprávy zemského výboru č. 171 povoluje se Marii, Magdaleně, Františce a Antonii z Wersinů, na dobu pokud nebudou jinak zaopatřeny, roční dar z milosti, a to každé z nich po 100 zl., a vkládá se v rubriku 16. Rubrika tato stanoví se sumou 4. 762 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Jest přijato.
Ref. Wolfrum (liest):
Rubr. 17. "Abfertigungen und Konduktquartal", dann Rubr. 18. "Verschiedene Ausgaben" entfallen, und kommt der
Bubenčer Fond Art. VI.
Rubr. 1. Beeidungen 1620 fl.
Rubr. 2. Löhnungen 920 fl. Rubr. 3. Quartiergelder, entfällt.
Sněm. akt. Dr. Storch (čte): Bubenečský fond
čl. 4.
Rubr. 1. "Služné" 1620 zl. Rubr. 2. "Mzdy" 920 zl. Rubr. 3. "Příbytečné" odpadá. Nejv. marš.: Jest přijato.
Angenommen.
Ref. Wolfrum (liest):
§ 8.
Zur Z. 22. Rubr. 4.
In Rubr. 4 wird die Post 1 auf 158 fl. 30 kr. ermäßigt und Rubr. 4 "Emolumente" mit 253 fl. eingestellt.
Sněm. akt. Dr. Storch (čte):
§ 8.
K č. 22 rubr. 4.
V rubr. 4. zmírňuje se položka 1. na 158 zl. 30 kr. a rubr. 4. "případky" vkládá se v rozpočet sumou 253 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Jest přijato.
Ref. Wolfrum (liest): Rubr. 5. Beiträge 42 fl.
Sněm. akt. Dr. Storch (čte): Rubr. 4. Příspěvky 42 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Přijato.
Ref. Wolfrum (liest):
§. 9.
Zur Zahl 24. Rubr. 6. In Rubr. 6 wird die Post auf 56 fl. 79 kr. ermäßigt und Rubr. 6 "Erhaltung der Gebäude und Parkanlagen" mit 10. 684 fl. eingestellt.
Sněm. akt. Dr. Storch (čte):
§ 9.
K čl. 24 rubr. 6.
V rubr. 6 zmenšuje se položka 4. na 56 zl. 79 kr. a stanoví se rubr. 6. "zachování budov a sadů" na 10. 684 zl.
Nejv. marš.:
Přijato.
Angenomen.
Ref. Wolfrum (liest):
§. 10.
Zur Zahl 25. Rubr. 7,
In Rubr. 7 werden laut Landtagsbeschluß 24. 750 fl. für Herstellung neuer Anlagen eingestellt.
Sněm. akt. Dr. Storch (čte):
§ 10.
K čís. 25. rubr. 7.
V rubr. 7. vkládá se dle usnešení sněmu 24. 750 zl. na "zřízení nových sadů". Nejv. marš.: Jest přijato.
Angenommen.
Ref. Wofrum (liest):
Rubr. 8. Steuern und Gaben 1764 st.
Rubr. 9. Diäten und Reisekosten 100 st,
Rubr. 10. Pauschalien 853 st.
Rubr. 11. Erziehungsbeiträge, entfällt.
Rubr. 12. Provisionen 73 fl.
Rubr. 13. Gnadengaben 53 fl.
Rubr. 14. Verschiedene Ausgaben 540 fl.
Rubr. 15. Theuerungszulagen 288 fl.
Rubr. 16. Abfertigungen und Sterbquartale entfällt.
Sněm. akt. Dr. Storch (čte): Rubr. 8. Daně a dávky 1764 zl. Rubr. 9. Diety a cestovné 100 zl. Rubr. 10. Úhrnkové platy 853 zl. Rubr. 11. Vychovací příspěvky odpadá. Rubr. 12. Provise 73 zl. Rubr. 13. Dary z milosti 53 zl. Rubr. 14. Rozličné výdaje 540 zl. Rubr. 15. Drahotní příspěvky 288 zl. Rubr. 16. Odbytné a kvartál konduktní odpadá.
Nejv. marš.: Jest přijato.
Angenommen,
Ref. Wolfrum (liest):
Art. 7. Landesfondrubrik 1. Landtagsauslagen 104. 110 fl.
Sněm. akt. Dr. Storch (čte): Čl. 7. Zemský fond rubr. 1. vydání sněmovní 104. 110 zl. Nejv. marš.: Přijato.
Angenommen.
Referent Wolfrum (liest):
§ 11.
Z. Z. 36. Rubr. 2.
In Erledigung des L. -A. -B. Z. 15, 155 und 204 werden in Rubrik 2 unter Genehmigung der in Subrubrik 2 eingestellten Personalzulage von 100 fl. für den Hausportier Peter Oehm die in Subrubrik 3, wegen Vermehrung der Diener, die Quartiergelder um 120 fl. und in Erledigung des L. -A. -B. Z. 294 in Subrubrik 11. Post 4 die Reparaturen in der Gensdarmerie-Caserne in Kaaden auf 1000 fl. erhöht, Rubnik 9 "Verwaltungsanslagen" wird mit 282. 623 fl. genehmigt.
Rubr. 2 enthält einen Druckfehler soll heißen
282. 623 fl.
Sněm. akt. dr. Storch (čte):
§ 11.
K č. 36, rubr. 2.
Vyřizujíc zprávu zemsk. výb. č. 15, 155 a 204, a schvalujíc osobní přídavek 100 zl. pro vrátného Petra Oehma, do vedlejší rubriky 2 již pojatý zvyšuje se v rubrice 2 vedlejší rubrice 3 následkem rozmnoženého počtu sluhů platy přebytečné o 120 zl., a ve vedlejší rubrice 11 pol. 4 výlohy opravení budovy četnických kasáren v Kadani na 1000 zl. Rubr. 2, "správní výlohy" povoluje se sumou 282. 623 zl.
Im Budget ist es richtig.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Přijato.
Referent Wolfrum: § 12.
Z. Z. 37. Rubr. 3.
In Erledigung des L. -A. -B. Z. 54 wird die Personalzulage des pensionirten Registrators Rudolf Weihenweber mit 300 fl. jährlich genehmigt und die betreffenden Tangenten der Pension und Zulage mit 1333 st. und 250 fl. in Rubrik 3 eingestellt. Die Post 19 dieser Rubrik wird wegen Todesfall mit 3130 fl. außer Ansatz gebracht. Rubrik 3 "Pensionen für Beamten und Diener" wird mit 39233 fl. bestimmt.
Sněm. akt. dr. Storch (čte):
§ 12. K č. 37. rubr. 3.
U vyřízení zprávy zemsk. výb. č. 54 povoluje se do výslužby danému registratoru Rudolfu Weitenwebrovi osobní přídavek ročních 300 zl. a vkládají se příslušné kvoty jeho pense a přídavku sumou 1333 zl. a 250 zl. do rubr. 3. Položka 19. rubriky této sumou 3130 zl. za příčinou úmrtí se vypouští. Rubrika 3 "výslužné úřadníkům a sluhům" stanoví se sumou 39. 233 zl.
Nejv. marš. zem.:
Jest přijato.
Angenommen.
Referent Wolfrum (liest):
§ 13.
Z. Z. 38. Rubr. 4.
In Rubrik 4 wird Post 28 wegen Ableben der Witwe Fraus auf 48 fl. ermäßigt und Rubr. 4 "Pensionen für Witwen" mit 11. 868 st. eingestellt.
Sněm. akt. dr. Storch (čte):
§ 13.
K č. 38, rubr. 4.
V rubr. 4 snižuje se položka 28, za příčinou úmrtí vdovy Frausové na 48 zl., a vkládá se rubr. 4 "výslužne vdovám" sumou 11868 zl. do rozpočtu.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Přijato.
Referent Wolfrum (liest):
Rubr. 5. Erziehungsbeiträge 1470 fl.
Rubr. 6. Provisionen 110 fl.
Sněm. akt. dr. Storch (čte):
Rubr. 5. Vychovací příspěvky 1470 zl.
Rubr. 6. Provise 110 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Jest přijato.
Referent Wolfrum (liest):
§ 14.
Z. Z. 41 Rubr. 7.
In Erledigung des L. -A. -B. Z. 46, 5, 152 und 154 wird die Gnadengabe für die Landesbuchhalters - Waise Maria Miltner mit 250 fl. jährlich, vom 1. Novbr. 1879 an, die Gnadengabe der Diurnistenwitwe Amalie Blowski von 100 fl. ein für allemal, die Gnadengabe für den über 80 Jahre alten Diurnisten Andreas Nemetz mit 180 st. jährlich und der Fortbezug des Erziehungsbeitrages für die Raths- Waise Maria Kuchinka von 400 st, als Gnadengabe bis 16.
Aug. 1882 bewilligt.
Die entfallenden Beträge werden in Rubr. 7 mit Summa 679 st. eingestellt und Rubr. 7 Gnadengaben mit 2439 st. genehmigt.
Sněm. akt. dr. Storch (čte):
§ 14. K čís. 41, rubr. 7.
U vyřízení zpráv zemsk. výb. č. 49, 5, 152, a 154 povoluje se: Marii Miltnerové, sirotku po zemském účetním, dar z milosti ročních 250 zl. ode dne 1. listopadu 1879 počínajíc, Amalii Blovské, vdově po diurnistovi, jednou pro vždy dar z milosti sumou 100 zl., diurnistovi Ondřeji Němcovi, více než 80 let starému, dar z milosti ročních 180 zl., a Marii Kuchinkové, sirotku po radovi zemského výboru, další užívání vychovacího příspěvku ročních 400 zl. co daru z milosti až do dne 16. srpna 1882. Příslušné částky vkládají se v rubr. 7, sumou 679 zl. a rubrika 7, "dary z milosti" schvaluje se sumou 2439 zl.
Oberstlandmarschall: Ist angenommen.
Jest přijato.
Referent Wolfrum (liest): Rubr. 8. Abfertigungen und Sterbquartale entfällt.
Rubr. 9. Landesarchiv und Bibliothek 9610 fl.
Rubr. 10. Laudesgesetzblatt 2770 fl.
Rubr. 11. Sanitätsauslagen 1, 274. 812 fl.
Sněm. akt. dr. Storch (čte):
Rubr. 8. Odbytné a quartal conduktní odpadá.
Rubr. 9. Archiv zemský a knihovna 9610 zl.
Rubr. 10. Vydávání zákonníka zemského 2770 zl.
Rubr. 11. Výlohy zdravotní 1, 274. 812 zl.
Oberstlandmarschall: Angenommen.
Jest přijato.
Abg. Dr. Roser hat das Wort.
Dr. Roser:
Hoher Landtag !
Ich habe mir in der Specialdebatte zu dieser Rubrik das Wort erbeten, um die sanitären Zustände oder besser gesagt, die Uebelstände der Landeshauptstadt Prag in kurzen, aber kräftigen Zügen zu kennzeichnen.
Meine Herren ! Weit entfernt die anerkennenswerthen Bestrebungen zu läugnen, mit welchen die Stadt Prag in neuester Zeit manchem Sanitäts-Uebelstande zu begegnen gesucht hat, läßt sich doch nicht verkennen, daß eigentlich die wichtigsten Uebelstände, deren Beseitigung dringend nothwendig erscheint, und welche am meisten die Gesundheit der Bewohner der Stadt Prag gefährden, noch bestehen.
Ich fühle mich hiezu verpflichtet, nicht nur als Arzt, sondern auch als Abgeordneter dieses Landes, welches mich hieher gesendet hat. Ich zähle in erster Linie zu den größten Nachteilen, die die Gesundheit der Bewohner Prags gefährden, die Beschaffenheit der Canäle.
Meine Herren! Diese sind ein Gegenstand des Eckels und Schreckens für jeden Fremden.
Sie sind nichts anderes, wie lang gezogene Senkgruben, die nichts als Unrath enthalten.
Ein weiterer Uebelstand, der sehr nachtheilig auf die Gesundheit der Bewohner einwirkt, ist die Beschaffenheit der Aborte, besonders in alten Häusern, in Gasthäusern, in öffentlichen Anstalten, in Kassernen, welche besonders zur Sommer- und Regenszeit eine mephitische Luft verbreiten, welche gewiß nicht dazu dient, die Lunge zu stählen, sondern eine Brutstätte für Infectionskrankheiten abzugeben.
Nicht minder nachtheilig ist die Beschaffenheit der Parterre-Anstandsorte, welche die Luft in den Hofräumen verpesten und ihren Gifthauch in die Wohnungen senden. Aus den Aborten sickert die Jauche in die Brunnen und das trinken die Bewohner Prags.
In die Wasserleitungen, die in der Moldau sich befinden, münden Kanäle, welche den Unrath dahin absenden, und dieses Wasser wird nach allen Richtungen als Kochwasser vertheilt, so z. B. münden in die Moldau, beim Wasserthurme, bei der neuen Kettenbrücke die Kanäle der Elisabethstraße, der unteren Altstadt, des BarmherzigenSpitals und der Josefstadt, wahrlich Material genug, um die Gesundheit der Bewohner Prags zu verberden,
In den Wasserthurm bei den Novotný`schen Mühlen münden die Kanäle der Neustadt und der Postgasse, in den Wasserthurm bei der Sofieninsel münden die Kanäle des Strafhauses, des allgemeinen Krankenhauses und des sauberen BotíčBaches.
Dieser Botič-Bach gibt sich schon auf 30 Schritte zu erkennen, was das Non plus uItra eines Baches ist.
Dr. Vejdovský hat die Brunnen untersucht, und eine furchtbare Verunreinigung gefunden.
Herr Kaftan, ein strebsamer Ingenieur, kann Manches vor. der Beschaffenheit der Kanäle erzählen. Wenn man zu diesen Nachtheilen und Schädlichkeiten noch das schlechte Trinkwasser addirt, ist es dann kein Wunder, meine Herren wenn die Infectionskrankheiten das ganze Jahr hindurch bestehen, ist es Wunder, wenn die Sterblichkeit so groß ist, wie es in den meisten Städten in Europa nicht der Fall ist?
Warum ich mich aber zum Worte gemeldet habe, ist Folgendes: In der Sitzung des Prager Stadtverordneten-Collegiums vom 10. Juli 1874 wurde der Beschluß gefaßt, behufs Beseitigung verschiedener Sanitätsgebrechen und Erwirkung eines Anlehens von 5, 000. 000 fl. anznsuchen. Die Projecte, welche durchgeführt werden sollten, bestanden im Folgenden:
1. Demolirung der Stadtmauern zwischen dem Blinden und dem Poříčer Thor und Anlegung eines Parkes. Nun, der Park ist zur Wahrheit geworden und was die Baumpflanzungen in Sanitärer Beziehung bezwecken, brauche ich Ihnen nicht zu sagen.
2. Wurde projectirt der Bau eines neuen Quais zwischen der Karl- und Franz Josef-Brücke am rechten Moldauufer. Dieses ist jetzt im Bau begriffen.
Ein drittes Project war die Beseitigung der Schlachthäuser aus der Stadt,
Meine Herren ! Was Schlachthäuser in der Stadt für ein Nachtheil sind, davon kann Ihnen die Geschichte der Medicin Beispiele geben, daß die größten Epidemien in der Nahe von Schlachthäusern entstehen.
Was aber das Wichtigste ist, warum das Anlehen beim Landtage angesucht wurde, ist die Errichtung einer neuen Wasserleitung, welche den Bedürfnissen der Bevölkerung, der jetzigen und der späteren entsprechen sollen, und das Merkwürdigste ist, in dem Gesuche der Stadt Prag wurde besonders die Wichtigkeit des Trinkwassers hervorgehoben, und daß ein gesundes Trinkwasser die Existensbedingung einer gesunden Stadt ist. Der Aufwand wurde hierauf in dem Gesuche berechnet auf 4, 884. 690 fl. Ich habe damals mit Vergnügen für das Anlehen gestimmt, weil ich von der Ueberzeugung ausging, daß gesundes Trinkwasser die erste Bedingung des Lebens ist, und als ich im Jahre 1868 in Wien den Antrag stellte, die Stadt möge ein gefunudes Trinkwasser schaffen, habe ich es im Voraus verkündet, daß die Sterblichkeit abnehmen wird und in Wahrheit hat die Sterblichkeit um 12 Percent abgenommen.
Meine Herren! Das Anlehen wurde bewilligt, ist zum Gesetze geworden, aber leider erfreut sich Prag noch immer nicht eines gesunden Trinkwassers. Ich bedauere es auf das Tiefste, weil ich für das Anlehen nur deßhalb gestimmt habe. Ich bedauere es aber auch deßhalb, weil dadurch die Gefundheit der Bewohner Prags fortwährend gefährdet wird.
Nun, meine Herren, man ist angstlich bei der Krankheit eines einzelnen Menschen und man ist gleichgiltig gegen die großen Objektgebrechen, gegen die Schädlichkeiten, welche gleichzeitig und heftig Tausende von Menschen treten.
Man ist so ängstlich, daß in diesem oder jenem Bezirke eine Apotheke errichtet werde, man ist ängstlich, daß in derselben Familie alle möglichen Krauter vorhanden Seien, aber man ist vollkommen gleichgiltig gegen die großen Objektgebrechen: Man kümmert sich um Kleinigkeiten, aber vernachlässigt den großen Standpunkt der öffentlichen Hygiene.
Die wirklichen Ursachen der Krankheiten und Epidemien, die in der schlechten Luft, schlechter Ventilation, im Schlechten Trinkwasser, in der Schlechten Canalisation und den Aborten der Stadt ihren Grund haben, werden vernachläßigt.
Meine Herren, ich kann nur sagen, daß die Grundbedingung zur Fortentwicklung einer Stadt eine gesunde Luft und gesundes Wasser ist.
Würde man für die großen Summen, die man für die Blutvergiftung durch die Impfung, für die Desinfektionsmittel, die man centnerweise in die Canäle schüttet, die man zur Errichtung von Monumentalbauten, für theuere Luster und Theatergardinen verwendet, lieber zur Regelung der Canalisation, der Abortverhältnisse und zur Gewinnung gesunden Trinkwassers verwenden, man würde der Bevölkerung mehr nützen!
Eine Stadt ohne gesunde Luft und gesundes Wasser kann nie gedeihen.
Meine Herren! Ich werde keinen Antrag stellen, aber ich wünsche, daß doch endlich einmal die Wasserfrage in Prag gelöst werde; denn nicht umsonst hat der Landtag diese hohen Summen bewilligt.
Ich wünsche aber auch, daß die öffentliche Gesundheitspflege nicht allein von der Vertretung der Landeshauptstadt Prag, sondern auch von der Regierung beachtet werde, denn in erster Linie ist die Regierung die oberste Sanitätsbehörde, welche verpflichtet ist, einzuwirken, daß nicht solche sanitäre Uebelstände fortbestehen und ich möchte mit den Worten des großen Hygienisten Reich schließen:
,, Das Band, welches Priester, Aerzte, Staats mäuner und Erzieher umschlingt, die Seele, welche allen gemeinsam ist, der Boden auf dem alle zu edlem Wirken sich vereinen, es ist die öffentliche Gesundheitspflege. "
(Bravo!)
Nejv. marš. zems.: Pan Dr. Milde má slovo.
Poslanec Dr. Milde: Vysoký sněme!
Musím se přiznati, že ježto mám tu česť býti zde ponejprv, mně ani na mysl nepřipadlo, že budu nucen uchopiti se slova. Ale poněvadž jsem ač krátkou dobu členem městské rady královského tohoto města, mám za svou povinnosť, poněvadž zde náhodou není staršího zástupce, ujmouti se v té věci slova, a hájiti obec naši proti útokům, jakové na ni učinil pan poslanec, jenž přede mnou mluvil. Já nechci upírati, že v zdravotním ohledu jest nápravy v Praze velice potřebí.
Ale, velectění pánové, neračte zapomenouti, že byla doba, kde v Praze naší ani půjčka se nepovolila, když za ní žádala (Tak jest to!) a nedivte se, když se pak všechno shrne na jednou, že nelze tomu hned odpomoci.
Bylo zde řečeno, a v tom vlastně leží osten toho, co pověděl p. Dr. Roser, ze půjčka pětimilionová, která byla obci povolena, byla povolena na různé věci, z kterých první věc jen s části se provedla a druhá věc, totiž nábřeží korunního prince Rudolfa se teprv staví a ostatní věci provedeny nejsou a tu jmenoval p. posl. Dr. Roser především jatky.
Já se musím přiznati, že má pravdu; jatky hotovy nejsou. Ale když se, velectění pánové, tážete po příčině proč? tu naleznete, že příčina ta jest jinde než u obce. Jatky mohou býti v Praze, to každý nepředpojatý musí uznati, jen tehdy zřízeny a mají zdravotnický účel, když budou centrální, když nebudou zároveň zřízeny jatky na Vyšehradě, v Karlině, na Smíchově, v Bubnech a t. d., když zkrátka a dobře každá jednotlivá obec nebude míti své jatky a dobytek jen na centrálních jatkách bude porážen, poněvadž jen tehdy jest kotrola možná, jen tehdy jest možná, aby se náklad s tím spojený uhradil. Ale k tomu jest zapotřebí vyjednávati s ostatnými obcemi, k tomu jest zapotřebí svolení vlády a toho nám bylo po vždy od vlády odepřeno, ačkoliv jsme dvakráte za to žádali, od nejnižší instance až k nejvyššímu ministerstvu.
(Výborně!)
(Slyšte! Slyšte!)
To, co se jatek týká.
Co se vodárny týče, tu velectění pánové, nechci upříti, že se věc vleče a zajisté, že obec naše jest ta poslední, která si toho přeje a jest toho příčinou. Ale věc jest taková: Kde se jedná o náklad několik milionů musí se ovšem opatrně a s rozvahou hospodařiti a nikoliv bez přípravy k dílu přistoupiti a je odkudkoli začíti. Vždyť i sama obec Vídeňská, jež si výtečné vodovody zřídila od Simmeringu, přece si na ně z části naříká a musí si vypomáhati leckdes vodou jinou, vodou z Dunaje a t. d.
To byla příčina, že věc dána do komise, a když ta komise byla nejlépe hotova a když projekty na zaopatřování vodou filtrační z Vltavy dospěly tak daleko, že byly dva návrhy, od podnikatelů Frankfurtské společnosti a od p. Salbachu v Dráždanech, tu přišly vědecké spolky, a všeckny pravily, že by to bylo úplně pochybeno; vy musíte míti vodu jinou, ta voda filtrační z Vltavy nestačí. Následkem toho měla obec za svou povinnosť přibrati zástupce spolků těch, a utvořiti komisi novou, a znovu věc vzíti na přetřes a tu skutečně po dlouhém jednání došlo se na různé náhledy, které záležely v tom, že má býti voda k pití opatřena pro Prahu a že má z druhé strany býti opatřena voda filtrační z Vltavy. Tak byly různé projekty. Tu různili se pánové zase v tom, že někteří žádali výhradně vodu k pití a k domácím potřebám, druzí zase říkali, že by to bylo zbytečno, voda tvrdá k pití že se nemůže potřebovati k vaření; jest obecně známá věc, že nelze potřebovati tvrdé vody k domácím potřebám, jako praní a t. d. a žádali zase, aby byla oddělena otázka vody k pití, od vody měkké. A v tomto stadiu se velectění pánové nyní ta otázka nalézá; jest dvojí komise přírodovědecká, z nichž jedna zkouší projekty opatřování vody z Vrutic, druhá pak opatřování vody, jak to navrhl jeden z nejslavnějších našich geologů a znatelů země české, prof. Krejčí, který zkoumá projekty toho, aby opatřována byla voda k pití zde v Praze studnicemi z Vltavy, ale ne Vltavskou vodu; mimo to filtrační voda z Vltavy. V tom stadiu se věc nalézá; zajisté obec všechno, co na ní bylo, učinila, aby své povinnosti vyhověla; ale není to možno, zlomiti to přes koleno.
V té příčině musel jsem se obce naší ujmouti, a prosím, aby slavný sněm to ráčil vzíti na vědomí, že tomu není tak, že jen ledabylo a beze všeho rozmyslu se to provádí, a že není tudíž vina zdravotním stavem Prahy.
Já ukazuji k tomu, že se konečně nalezl vědecký spolek, - který po všem pátrání dřívějším, kdy se i povídalo, že voda Vltavy je příliš špatná na proplachování kanálů, - který praví: studně v Praze jsou dosti dobré a vy můžete jich úplně používati.
Jen ty studně, které jsou porušeny, ty musíte zadržeti. A i v tomto směru činí obec co může, a dává je vyšetřovati prof. Dr. Vejdovským - a na toho se právě odvolávám - a prof. Štolbou a některými chemiky.
Já ostatně mohu, pánové, sděliti, že aspoň, jak prof. Krejčí myslí, za 2 měsíce bude s přípravnými pracemi úplně hotov a že na rok společně se dočkáme začátku té stavby - aspoň prof. Krejčí tak doufá, a myslím že to dojde k rychlému provedení.
Měl jsem to tedy za svou povinnosť ačkoli nemám čest, býti zástupcem obce Pražské, ale zasedám v radě městské, - abych se jí ujal, a jakkoliv toho želím, že věc s vodárnou tak dlouho se protáhla, přece musím konstatovati, že obec neskládala v té otázce ruce v klín a činilo se, co vůbec činiti se dalo.
(Výborně!)
Nejv. marš.: Posl. Dr. Grégr má slovo.
Posl. Dr. Grégr: Já nemám sice čest, zasedati v radě obce Pražské a nemám tudiž také povinnost, ji hájiti, ale co lékař mám povinnost souhlasiti s tím z větší části, co kollega Dr. Roser zde byl přednesl, co se týká špatných zdravotních poměrů města Prahy.
(Bravo!)
Vezměte si statistiku veškerých velkých měst evropských do rukou a porovnejte dáta. Nikdo mi nepopře, ani městská rada ne, že úmrtnosť obce Pražské jest největší mezi všemi velkými městy v Evropě.
(Hlas: Není pravda!)
(Dr. Vašatý volá: Ale proč?)
To jest pravda! a jestli p. Dr. Vašatý co právník nalezne, že nejsou pravdivá statistická data, která byla uvedena od vědeckých autorit evropských, prosím aby ráčil je korrigovati. Jak statistická data dokazují, jest úmrtnosť největší vyjímaje snad jediný Cařihrad a jiná města na východě.
Že příčiny toho, že zdravotní poměry v Praze jsou tak špatné, jsou nalezeny a uznány od autorit medicínských, že záleží v tom předně, že jest tu špatná voda a pak za druhé špatná kanalisace, (Sehr richtig!) to jsou fakta, která nebude nikdo popírati, kdo, abych tak řekl, zdravý smysl v obyčeji má.
Já nechci uvalovati celou vinu na zastupitelstvo obce Pražské, jest tím ovšem také dílem vinna nešťastná poloha Prahy.
Jest pravda, že Praha leží v takovém kotli, kde není snadný přístup svěžím větrům, zvláště větrům východním, které čistí nejvíce vzduch, že přeletují větry přes ty hory které obkličují Prahu; ale na druhé straně nedá se zase upříti, že v ohledu tom, aby se zaopatřila zdravá voda obyvatelstvu Pražskému a lepší kanalizace, naše zastupitelstvo obecní jest dosud dosti liknavé.
Upozorňuji pány jen na to, co se týče vody samé. Nevím, kolik tomu let, ale jest tomu již řada let, co se jedná o tu vodu v Praze, co komise za komisí pořade se usnáší, a komisionuje se stran té vody. Jsem přesvědčen, že ty sumy, které byly komisemi pohlceny, zajisté dělají velkou částku a že by bylo dobře, kdyby se byly přidaly k té sumě, které bude zapotřebí, aby se voda skutečně přivedla do Prahy.
A dnes, pánové, nemáme vyhlídky, že budeme míti zdravou vodu.
Že zdravá voda má velký vliv na zdravotní poměry obyvatelstva, vtom ohledu dobře poukázal Dr. Roser na Vídeň, že hned v tomto roku, když přišla zdravá voda, sklesla úmrtnost o 12%. To jest, pánové, faktum nepopiratelné, že ukazuje vliv na zdravotní poměry obyvatelstva.
Pánové, to se nedá upříti, že zastupitelstvo obce Pražské mělo v té věci s větší energií pokračovati a že mělo se více starati o zdravotní poměry obce Pražské.
Já ovšem nestojím na tom stanovisku jako p. Dr. Roser, že by to byl zbytečný luxus stavěti divadla a monumentální stavby atd., že bychom mohli klesnouti na primitivní stav člověčenstva, kde by nebylo třeba jen zdravého vzduchu někde v lese a studánky čerstvé vody.
Na tom stanovisku nestojím a také nelituji té sumy, která se vydala z peněz zemských, poněvadž právě v tom ohledu Praha jest odkázána sama na sebe a na malý příspěvek ze zemského fondu, kdežto říšské město Vídeň jest odkázáno na příspěvky z celé říše; a ty luxuriosní stavby a všechny ty okrasy nejdou pouze z kapsy obce Vídeňské, na to přispíváme i my, království České, v tom velkém poměru, v jakém přispíváme na vydaje říšské.
Když bylo podotknuto prvé p. Drem. Mildem, že ovšem také má vláda, místodržitelství velkou vinu na tom, když zdravotní poměry v Praze nejsou v každém směru takové, jakými by měly býti (Výborně!), úplně s tím souhlasím a poukazuji k tomu, že se velmi často stává, - případy nemám právě na paměti, ale mohl bych je vyhledati a uvésti, - že městská rada řekne, ten neb onen závod průmyslový jest škodný, má býti odstraněn, poněvadž výpary z toho průmyslového závodu jsou škodné, a že majitel závodu rekuruje k místodržitelství, a místodržitelství mu dá za pravdu a obec Pražská nemůže si v té věci pomoci.
Jestli tedy padá vina na obec Pražskou, mnohem větší vina padá na zemskou zdravotní radu, která nečiní pranic, nýbrž překáží obci Pražské tam, kde by se mělo něco učiniti. (Výborně!)
Nejv. marš.: Pan posl. Dr. Vašatý má slovo.
Posl. Dr. Vašatý: Neočekával jsem, že také na mne přijde řada, abych měl hájiti zájmy obce Pražské a ujmouti se jich v ohledu veřejném. Co se týče Dra. Rosera, tedy se k výkladům jeho stručně vrátím.
Lituji však, že také proti Dru. Grégrovi leckteré námitky činiti musím. Pan Dr. Roser chtěl vůbec dnes činiti výklady o městě Pražském, které málo zná, a chtěl v generální debatě o budžetu něco říci, aby se řeklo, že jest,, Volksbeglücker".
(Veselost. )
Odpusťte mu to. On neudělal žádný návrh, a nemusím se k jeho námitkám více vraceti. Toliko dovoluji si podotknouti proti lékařským jeho vývodům, že to není pravda, že jest to znalci dokázáno, a že to není možná dle zákonů přírodních, aby z kanálů nečistota táhla se do studen Pražských. Jest učenci z Německa dokázáno, že nečistoty protahují se a prosakují nejvíce na tři sáhy zdélí od kanálu a že vůbec žádného vlivu nemají, poněvadž země se jednak napije a pak vůbec husté vlhkosti nepropouští. Jestli to pan Dr. Roser neví, musím se diviti jeho autoritě, s jakou vystupuje a poměry zdravotní obce Pražské kritisuje.
Pražské obci se vytýká, že nemá kanalisaci, kdežto v jiných městech jest kanalisace výborná; ale nikdo z těch pánů nepřipomenul, že by kanalisování města Prahy, kdyby se mělo systematicky provésti, stálo 50 milionů zl. To bylo, pánové, konstatováno. Konstatováno bylo též, že obec Pražská nedostala žádné zápůjčky na nejdůležitější věci; jak má provésti kanalisaci, kdyžby stála 50 milionů zlatých? Vidno, že jsou to lehkovážné výroky, (Volání: Oho! Oho!) které se vynášejí o městě Praze, a jest mně líto. že bylo proneseno i osvědčenými vlastenci, (Hlas: Dobře!) jakoby Praha byla hnízdem, kde by nebylo lze živu býti. Jest dokázáno, že v chudobinci pod Vyšehradom u sv. Bartoloměje jsou lidé, kteří žijí 80, 90 až 100 let, a ti nepijí ničeho jiného nežli vody z Pražských studní.
Vytýká se nyní zastupitelstvu nynějšímu města Prahy, že prý nic nedělá; ale, pánové, nikdo nevzpomněl na to, že za doby do šedesátých let nestalo se v Praze v ohledu sanitétním ničeho, a že tenkráte byla vláda absolutní či lépe řečeno centralistická, a tenkráte se nikdo o to nestaral. K tomu měl poukázati pan