Die Commission stellt den Antrag, es Sei über die Gesuche des Cultusgemeindevorstandes in Beraun, des Culturgemeindevorstandes in Náchod und des Cultusgemeindevorstandes in Suchomast um Subventionirung der in diesen Orten besindlichen israelitischen Privatschulen zur Tagesordnung zu übergehen.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
(Niemand meldet sich. ) Diejenigen, welche diesem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří s návrhem souhlasí, nechť pozdvihnou ruku.
(Geschieht).
(Stane se).
Der Antrag ist angenommen.
Ref. p. Dr. Mattuš:
Ohledně petice náboženské obce Brandýsské a představenstva kláštera Uršulinek v Horách Kutných činí komise návrh, aby se subvence dosavádní na další 3 leta povolila..
Bezüglich der Petitionen des Cultusgemeindevorstandes in Brandeis und der Vorstehung des Ursulinerinnenklosters in Kuttenberg beantragt die Commission, der h. Landtag wolle die bisher bewilligte Subvention auf weitere 3 Jahre bewilligen.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
(Niemand meldet sich). Diejenigen, welche für den Antrag find, wollen die Hand erheben.
Kteří s návrhem souhlasí, nechť pozdvihnou ruku.
(Geschieht).
(Stane se).
Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist: Die Wahl eines Directors der Hypothekenbank nach § 50 der Statuten und zwar aus der Curie der Landgemeinden.
Nám. nejv. marš.: Následuje volba ředitele pro hypoteční banku dle § 50 stanov a sice z kurie obcí venkovských.
Skrutatory jsou pánové:
Baron Kutschera, Dr. Zunterer a Dr. Krofta (není přítomen) tedy Dr. Melchers.
Nám. nejv. marš.: Prosím, začnu čísti jména pánů poslanců obcí venkovských.
(Poslanci, jichž jména se vyvolávají, odevzdávají hlasovací lístky).
(Die aufgerufenen Abgeordneten geben ihre Stimmzettel ab). Herr Dr. Alter.
Herr Aßmann. Herr BauriedeI. Herr Bibus.
Pan Böhm.
Herr Böns (abwesend).
Pan Brzorád. Pan Dr. Čelakovský. Pan Dušek (není přítomen). Pan Faber (není přítomen). Pan Fáček. Pan Fiala. Pan Gärtner. Pan Dr. Edvard Grégr. Jeho Jasnost p. hrabě Harrach (není přítomen).
Pan Hartl (není přítomen).
Herr Heinrich (abwesend). Se. Exe. H. Dr. Herbst.
Pan Hevera.
Pan Dr. Hruška Roman.
Pan Janda.
Herr Janota.
Pan Dr. Jeřábek. Pan Kahles. Pan Dr. Kaizl. Pan Dr. Kalousek. Pan Kletečka. Pan Klimeš.
Herr Köpl (abwesend).
Pan Kořán.
Pan vikář Kubíček.
Pan Dr. Kučera.
Herr Löw.
Herr Lorenz (abwesend).
Pan Mašek (není přítomen).
Pan Dr. Melchers.
Pan Morávek (není přítomen).
Herr Müller.
Pan Nedoma.
Pan Neubauer.
Pan Novák (není přítomen).
Herr Ritter von Obentraut (abwesend).
Pan Dr. Peták (není přítomen).
Herr Richter (abwesend).
Pan Pleva.
Pan Pražák (není přítomen).
Herr Pichler (abwesend). Herr Prof. RiedI.
Pan Dr. Rieger.
Herr Rochlitz (abwesend). Herr Dr. Roser.
Pan Ruml.
Herr Dr. Schlesinger (abwesend). Herr Dr. Schneider (abwesend). Herr Ritter von Schwarzenfeld (abwesend).
Pan Seigerschmidt.
Pan Stangler.
Pan Dr. Steidl (není přítomen).
Herr Stibitz.
Herr Stöhr (abwesend).
Herr Ritter von Streeruwitz (abwesend).
Pan prof. Dr. Talíř.
Herr Teubner (abwesend).
Pan prof. Tilšer (není přítomen).
Pan Dr. Trojan.
Pan Vacek.
Pan Václavík.
Pan Dr. Vaníček.
Pan Vepřík (není přítomen).
Pan Vorel.
Pan Dr. Waldert.
Pan Dr. Zátka.
Pan Zeithammer (není přítomen).
Herr Ziegler (abwesend). Herr Dr. Zintl.
Oberstlandmarschall: Bei der Wahl eines Direktors der Hypothekenbank wurden ans der Curie der Landgemeinden abgegeben 47 Stimmzettel, die absolute Majorität betragt 24. Es erscheint gewählt Hr. Dr. Trojan mit 46 Stimmen, 1 Stimmzettel war leer.
Nám. nejv. marš.: Při volbě ředitele hypoteční banky podle § 50 stanov té banky vykonané od kurie venkovských obcí, bylo odevzdáno 47 hlasovacích lístků; většina absolutní obnáší 24 a obdržel pan Dr. Trojan 46 hlasů; jeden lístek byl prázdný; jest tedy zvolen pan Dr. Trojan.
Oberstlandmarschall: Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Schulkommission zur Regierungsvorlage über die Erläuterung des Gesetzes betreffend die Errichtung und Erhaltung der öffentlichen Volksschulen.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva komise školní o vládní předloze v príčine zřizování a vydržování veřejných škol obecných.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist der Herr Landtagsabgeordnete Dr. Zintl.
Dr. Zintl:
Hoher Landtag!
Dem hohen Hause wurde zu Beginn der Session eine Vorlage der hohen Regierung, betreffend die Erläuterung des Gesetzes vom 24. Feber 1873 vorgelegt.
Diese Vorlage hat den Zweck, eine Lücke in der Gesetzgebung auszufüllen, beziehungsweise jenen Punkt klar zu stellen, der sich auf die sachlichen Bedürfnisse der Bürgerschulen bezieht. Der Bericht besindet sich seit mehreren Tagen in den Handen der Mitglieder des hohen Hauses; ich glaube, mit Rücksicht auf die kostbare Zeit, welche dem hohen Hause nur noch in geringem Maße übrig bleib, von der Vorlesung dieses Berichtes Umgang nehmen zu können und stelle im Namen der Commission den Antrag auf die Annahme der Gesetzesvorlage.
Sněm. sekretář Schmidt: činí se návrh, aby se předloha vládní schválila.
Nejv. marš.: Pan poslanec Dr. Čelakovský má slovo.
Posl. Čelakovský: Slavný sněme!
Kontroversa, která vznikla o to, kdo jest povinnen vésti náklad na školy občanské a na věcné potřeby škol občanských, zdaliž okres školní anebo obec, ve které se škola měšťanská nalezá, jest příliš poučná pro spůsob, jakým zákony školské byly sdělávány v čase, ve kterém poslancové čeští neúčastnili se zasedání říšské rady a sněmu českého, než aby z našeho středu, kteří jsme vždy dokazovali nutnost reformy zákonodárství školského, neozvali se hlasové, kteří by z tohoto tak nápadného příkladu nečerpali důvod k našemu dávnému tvrzení, že jest třeba zákonodárství školské opraviti a je přehlédnouti a zdokonaliti v těch kusech, ve kterých skutečně opravy a zdokonalení zasluhuje.
Proto prvé, než dovolím si uvésti své důvody, které mě k tomu mají, abych hlasoval pro předlohu vládní, chci zmíniti se několika slovy o poučné dosti genesi zákonodárství školního v této otázce.
Říšský zákon školský ze dne 14. května 1869, který, jak známo, byl vzdělán podle vzoru zákona badenského a který byl na říšské radě přijat v jednom sezení šmahem beze všeho rokování, zákon ten zrušil rozdíly mezi dřívějšími školami hlavními a farními a mínil na místě těchto rozdílů postaviti jedinou veřejnou školu národní, kteráž by byla přístupna všem dětem od 6 do 14 let.
Avšak ve směru tom nejednáno konsekventně; neboť již při dalším §. zákona toho nalézáme opět starý paralelismus mezi školami obecnými, nalezáme rozdělování školy veřejné na tak zv. obyčejnou školu obecnou a na školu občanskou. A z celé stylisace zákona těžko uvěřiti, že by původcům zákona říšského bylo docela jasno bývalo, jaké rozdíly mají panovati mezi těmito odrudami veřejné školy.
Zákon ustanovuje, že občanská škola liší se od školy obecní tím, že má poskytovati dětem většího vzdělání, než kterého dojíti mohou ve škole obecné. On ustanovuje, že vyučování na těchto školách má býti důkladnější, rozsáhlejší, rozmnoženější než na škole obecné, on ustanovuje, že učitelové na těchto školách mají býti odborně vzděláni, tedy že více učitelů má ustanoveno býti pro jednotlivé předměty a nikoliv jeden učitel pro všecky předměty.
On konečně ustanovuje, že mají míti školy občanské pro každý ročník dětí školou povinných zvláštní třídu a že děti mají býti rozděleny na těchto školách občanských dle pohlaví a to jsou nepopiratelně jisté přednosti škol občanských; avšak vedle toho ponechává se v zákoně říšském konkurenční ústav 8 třídní obecní škola a tím nejasnost a mlhovitost do celého zákona přišla; a tato mlhovitost tím více se ještě rozšířila šablonovitými osnovami učebnými, které vydány byly od ministerstva v roce 1878 a které jsou předepsány pro jednu i druhou školu jenom s tím dodatkem, že jedna škola musí cíle těchto osnov učebních dojíti, kdežto druhá jenom má jich dojíti.
Touto osnovou učební ještě více popleten byl rozdíl mezi občanskými školami a obecními, tak že není se co diviti, že z toho povstal dosti značný zmatek i v obecenstvu o účelu škol občanských i konečně mezi učitelstvem samým.
Není-li ale v tomto ohledu znění zákona školského, (říšského zákona školského) šťastné, tož tím ještě méně šťastnější je ustanovení zákona toho v příčině té, kdo má vésti náklad na školy obecné.
Zákon říšský ve své VII. části obsahuje ustanovení o tom, kdo má zapravovati náklad na školy obecné, v § 62 tím způsobem, že o školy obecní a jich potřeby péči mají míti nejprve obce místní a dále ustanovuje: "pokud v té věci mají účastenství okresy, ustanoví zákonodárství zemské. " Avšak v přednější části VI. jedná o zřizování škol tak, jako by náklad na zřizování škol nenáležel rovněž mezi náklad na školy obecné a tam § 61 ustanovuje: "kde a z kterých důchodů se zříditi mají školy měšťanské, ustanoví zákonodárství zemské. "
Pánové, to jest tak, jakoby školy měšťanské, když teprv o nich se má státi ustanovení nějaké v zákonodárství zemském, kdo je má vydržovati, nenáležely pod pojem škol obecných, o kterých následující § 62 ustanovuje, že náklad na ně mají obce místní vésti.
Ustanoveními těmi opět nový zmatek povstal v otázce, k čemu a pro koho jsou občanské školy zřízeny a vysvětluje se tím, že od té doby vedeny byly stále větší a větší spory, kdo tedy náklad na školy občanské má vésti; jsou-li ony ústavy obecními nebo okresními, nebo dokonce zemskými a jaká jest vlastně pravá podstata jejich a jaký rozdíl od školy obecné. Naše zákonodárství zemské, jež napotom následovalo, přivedlo do věci té zmatek co možná ještě větší.
Třetí část zákona zemského ze dne 19. února roku 1870, která po prvé jednala o zřizování a vydržování škol, v § 37 přikázala pojednou všechen náklad na školy obecné, jak platy učitelské, tak také všechno vydržování škol, stavby budov školních a náklad na věcné potřeby škol okresu školnímu a sice přikázala to proti výslovnému znění říšského zákona, jenž praví, že nejprve obec má vésti na svou školu náklad, tak že v tomto případě zemský zákon protrhl a porušil zákon říšský, což ostatně není jediným případem; takovýchto protrhnutí zákona říšského v zákonodárství zemském, se nalézá dosti značný počet, mohu jen na př. uvésti, poněvadž se pochybnost o tom vyslovuje, mohu jen uvésti, že na př. zákon říšský ustanovuje, že má býti v každém školním okresu jedna školní rada okresní a v každé obci místní jedna školní rada místní, ale podle našeho zákona zemského máme v školním okresu Pražském dvě okresní školní rady a v mnohých obcích máme dvě místní rady školní.
V konkurenčním zákoně zemském z roku 1870 činí se v § 37 odvolání k § 5, kdež se praví, že v každém politickém okresu má býti zřízena občanská škola a tudíž rozumělo se v tomto čase ovšem přirozeně, že okres všechny věcné potřeby škol povinnen jest nésti, že má tedy také vydržovati školy občanské. Od té doby na základě tohoto ustanovení zákona zemského dálo se zakládání občanských škol u nás ve velmi značném rozměru. Obce naše byly výslovně vyzvány nařízením ministerským z téhož roku 1870, aby své průmyslové školy, své nesamostatné podreálky proměňovaly na občanské školy. Mnoho obcí také tak učinilo, ačkoliv již dříve byly samy ze svých peněz značný náklad na stavbu takovýchto škol vedly. V německých ale krajinách od roku 1870 až do roku 1874 vystavěn a zařízen značný počet občanských škol nákladem arci okresů školních a tak trvalo toto zakládání občanských škol, které v tak velikých rozměrech pouze u nás v Čechách se může pozorovat, trvalo až do 1. ledna 1874, kdy nabyl platnosti nový zákon konkurenční ze dne 24. února 1873. V tomto zákoně sice nalézá se ustanovení o tom v § 1. a 2, kdo má vydržovati školy obecné; avšak o školách občanských nenalézá se tam žádného ustanovení; otázka o nákladu na školy občanské byla pominuta mlčením, určitého ustanovení tam aspoň žádného není, že by na př. okres školní aneb obec školní byly povinny vydržovati občanské školy. Z této nesrovnalosti v zákonech povstal přirozenou měrou spor, kdo má tedy vydržovati, kdo má vésti náklad na školy občanské a je známo, že, kdežto ministerstvo již v roku 1873 rozhodlo, že náklad ten má býti veden z pokladnice obecní, že správní soudní dvůr v případě jednom dal místa - byl to případ, kde se obec Blatenská odvolala - dal místa rekursu obce Blatenské a ustanovil, že náklad na školy občanské má býti veden z okresní pokladnice školní.
Následkem toho arci povstalo veliké hnutí v našich obcích, obce samy se nyní domáhají toho, aby se dle tohoto rozhodnutí nejvyššího soudního správního dvoru občanské školy na náklad okresu vydržovaly a následkem těchto poměrů je vládní předloha, která se nám předkládá, aby tato otázka byla cestou legislativnou konečně rozřešena.
Z tohoto historického vylíčení celé záležitosti vyplívá tuším, že školské zákony nebyly a nejsou takovým ideálem dokonalosti, za jaký se obyčejně vydávají, že nejsou ani z jedné tak litiny, jak se to stále tvrdí, a že jest zajisté záhodno, aby byly v mnohém kuse prohlédnuty a zdokonaleny.
Chtěl bych i to podotknouti, že, když na říšské radě se nám tak honosivě a mohu dodati posměšně stalo to vyzvání, že činíme dobře, když připouštíme, aby se ze strany ústavověrné také dálo účastenství při zdělávání zákonů, že i my v této příčině musíme říci, že by bývalo rovněž dobře, kdyby byli ti pánové, kteří ještě v předešlém sezení se zde chlubili zákonodárnou svou činností, kdyby byli oni pánové také nás připustili v těch tak důležitých otázkách školských k slovu a byli také nás připustili, abychom my byli v těchto otázkách mohli do toho slovo promluvit a nebyli rozhodným, bezohledným odmítáním požadavků českých vypudili poslance české svého času ze sněmovny Vídeňské a napotom i Pražské. Možná, že by nebylo dnes tohoto sporu, kdo má náklad vésti na občanské školy, který musíme nějak rozřešiti; sporu, pánové, který na jisto trpkost a zlou krev způsobuje v našich obcích i mezi učitelstvem škol obecných a měšťanských a nemůže býti pokroku našeho školství na prospěch.
Vracím se nyní k samé předloze vládní. Vláda nám navrhuje, abychom jedním rázem přeťali tento uzel protismyslných ustanovení zákonů školních; abychom řekli: obec jest to, kteráž jest povinna vydržovati občanskou školu. Po zralém uvážení celého stavu věci a ačkoliv se tím netajím, že jsou mnohé vážné důvody, které mluví proti takovému výkladu zákona aspoň de lege ferrenda, že já nicméně uznávám, že většina důvodů jest na straně toho výkladu zákona, který ukládá obcím vydržování a zřizování škol obecných, a že proto budu hlasovati pro takovéto deklaratorium zákonů školních, jak je vláda navrhuje.
Činím tak netoliko z těch důvodů, které se nalézají ve zprávě školské komise, která nám byla předložena; nýbrž i z mnohých ještě důvodů jiných.
Škola občanská jest po mém přesvědčení a má býti školou obecnou a povinnou; ona má svůj zvláštní školní obvod, má děti, které jsou k ní přiškoleny, a jsou povinny ji navštěvovati. Tímto znakem rozeznává se od školy střední, kteráž jest zřízena jaksi pro celou krajinu a nemá dětí školou povinných. Tato charakteristická známka vřaduje občanskou školu clo kategorie obecných škol a následkem toho ustanovení, která platí o zřizování a vydržování škol obecných, musí platiti dle zákonů říšských také o občanských školách potud, pokud zákony zemskými nebyla zvláštní ustanovení o této záležitosti vydána. V jiných zemích skutečně tak se stalo, v Rakousích horních a dolních vydány byly zákony o vydržování a zřizování škol občanských a tam platí takové zvláštní ustanovení partikulárního zákonodárství. My v Čechách ale nemáme takových zákonů a nemůžeme tedy jinak než souditi, že ustanovení zákona o vydržování a zřizování škol stejně platí pro školy jak obecné tak občanské.
Vede nás k tornu i to uvážení, že kdyby občanská škola nespadala pod pojem povinné školy obecné; kdyby se k ní nevztahoval náš zákon o vydržování a zřizování škol, že by tu vlastně nikdo nebyl, kdo by byl povinnen zřizovati a vydržovati školy občanské; neboť okres dle § 15, který ustanovuje, co má okres podniknouti, okres dle tohoto § najisto by nebyl tím závazným orgánem, který má náklad vésti.
V § 15 konkurenčního zákona z r. 1876 ustanoveno bylo, že okres školní má vésti náklad na platy učitelů, na knihovny učitelské, na konference učitelův, a pomůcky učebné, a co tam v § 15. není, to že náleží obci.
Kdyby tedy nebyla obec zavázána k vydržování občanských škol, tedy by to nebyl též okres školní a rovněž ne země, která jenom subsidiarně přispívati má; tedy by tu vůbec nebyl nikdo, kdo by měl vésti náklad na školu občanskou, a tím by arci visela v povětří.
Dále sluší uvážiti, že ve většině případů, kdyby v obci nebylo občanské školy, že by obec byla nucena pro děti, které do těch škol chodí, vydržovati školy obecné a že by tudíž rovněž náklad na tuto školu dle nynějšího zákonodárství vésti musila a že náklad, který se vede se strany obce na školy občanské-není o mnoho větší než náklad, který se vede na školy obecné a to z té příčiny, poněvadž náklad v těchto dvou případech se liší hlavně nákladem na platy učitelstva a na pomůcky učebné, kdežto tyto v obou případech okres nese a dále ponese. Ostatně ale náklad na věcné potřeby školské, na zařízení budovy, na vydržování této budovy v dobrém stavu, ten obstarává obec celkem v stejném rozměru při škole občanské tak i obecné. Musí se tedy říci, že v tomto případu neděla by se školním obcím velká křivda, kdyby ony školu občanskou vydržovaly.
A sluší dále i to uvážiti, že by to nebylo slušné, aby obce, kterým vydržuje okres lepší, cvičenější a také dražší učitele, aby ty obce neměly žádného nákladu na školu občanskou vésti, ačkoliv z ní samy nejprvé prospěch mají, kdežto obec, která má méně placené a méně cvičené síly učitelské, která tedy nalezá se na tom hůře, ta aby nicméně musela náklad vésti na věcné potřeby školy obecné. Mám za to, že by to nebylo slušné a spravedlivé. Zásada ostatně, že obce jsou povinny vésti náklad na věcné potřeby svých škol, škol, které se tam nalézají, zásada ta byla dříve uznána u nás v starších zákonech vždy a teprv novější zákonodárství přivedlo k platnosti zásadu novou, že celá společnost má přispívati na školy národní; avšak i toto zákonodárství uznalo závazek společnosti pouze jako subsidiární a zavázalo k nákladu na školy nejprvé obce samé.
Obec na př., kdyby dnes měla střední školy obecné, a chtěla je převésti do státní správy, mohla by to učiniti pouze pod tou podmínkou, že by se uvázala budovu zaříditi a věcné potřeby školy opatřovati.
Obci nečiní se tím deklaratoriem taková újma, jaká by se okresu školnímu stala, a v následcích toho také ostatním obcím, kdyby se zavrhla vládní předloha.
Kdybychom řekli dnes, že má okres vydržovati budovy školní, tedy musili bychom uvážiti následky takového rozhodnutí.
Naše obce zřídily budovy školské pro občanské školy vlastním nákladem a tím bychom řekli, že se sedm roků, od r. 1874 až po tento rok, páchala křivda na těch obcích, které byly nuceny vydržovati a zřizovati občanské školy a přirozený následek musel by toho býti ten, že by obce ty byly oprávněny žádati, aby se jim všechen náklad, kterýž za těchto 7 let v tom směru vedly, z pokladny okresní neb zemské nahradil, a že by dále následkem toho také všechny ostatní obce domáhaly se přirozenou měrou, aby jich obecné školy vícetřídné byly v občanské školy proměněny a dostaly se do správy okresu a země, a tu by nastalo v obcích našich přirozeně takovéto snažení a vzájemné předhánění školy dávat do správy země; a v tom ohledu muselo by se říci, že kdyby toto hnutí mělo ostati obmezené pouze na vícetřídní školy a nemělo se týkat též vesnických škol, bylo by to zajisté křivdou pro ménětřídní školy. Já, pánové, aspoň nemohu to srovnati s mým přesvědčením, abych ku vzniku takovéhoto všeobecného hnutí přispíval a pro převzetí do správy zemské vícetřídních škol na úkor ménětřídních hlasoval. A to by byl nutně následek toho, kdybychom dnes zamítli vládní předlohu.
Vydaje zemské rozmnožily by se tím daleko přes milion zl. a tu vůči tomu, že v našem obyvatelstvu, jak známo, všeobecné jest přání, aby byl zrušen školní plat, vůči tomu, že jest toto první gravamen, o jehož odstranění se nám musí jednati, vůči tomu, že všecky obce naše čekají a pro boha prosí, aby se něco v té věci stalo a nám se vždy namítá, že by toto zrušení školného, o které se zasazujeme, kdyby se jenom v posledních dvou třídách stalo, obnášelo 400. 000 zl., nemůžeme hlasovati pro jiný veliký náklad, kterýžby zrušení školného ještě více do pozadí postrčil. Kdybychom následkem zavržení vládní předlohy převzali všechny vícetřídní školy do správy okresu a země, musela by země přirozenou měrou platiti více než 1, 000. 000 zlatých a kdyby se o takovýto větší náklad jednati mělo, tedy by nejprvé muselo přijíti na řadu zrušení školného, o něž obyvatelstvo naše od dráhných let usiluje a žádá. Já jsem přesvědčen, že kdo spravedlivě uváží záležitost tuto a všechny tyto poměry, přisvědčí, že není možno tak daleko se pustiti, že není možno zamítnouti vládní předlohu.
Panové, konečně i ta okolnost se dá jako důvod uvésti, že obce stavějí laciněji budovy školní, než okresy.
Jest známo, jak to vypadalo v našich okresích školních, když okresy převzaly správu veškerého školství na základě zákona z roku 1870. Jest známo jak draze se stavěly tehdy budovy školní. I tento moment padá na váhu, a odporučuje se system nynějšího platného zákona, aby se obcím raději udělovaly subvence a tu mám za to, že když se udělovaly subvence na př. 15. 000 zl. na zřízení německé občanské školy na Žižkově, 20. 000 zl. na zřízení občanské školy německé v Karlině, že se také najdou subvence, které by se tam, kde jest jich skutečná potřeba, daly na vystavení budov českých občanských škol z prostředků zemských. Oddávám se té naději, že nebude nadále platiti zásada, že má býti méně na stavbu škol českých z prostředků zemských dáváno, než na stavbu škol německých a že se konečně uzná spravedlivost toho, aby když se dávalo po tolik let na školy německé více než na české, aby se konečně na školy české počalo dávat v poměra k tomu, co se dávalo na školy německé.
Důvody tyto, pánové, zdají se mi býti tak podstatné, že mám za to, že i v městských obcích se to uzná, že nám v nynějším okamžiku není možná jináče jednati, než hlasovat pro takový výklad zákona, který jim ukládá povinnost dalšího vydržování školy občanské. Já mám i za to, že takový výklad jest ve většině aneb aspoň v značné části případů spravedlivý; poněvadž pokud je mi známo chodí do škol občanských, předce po většinou děti z těch obcí, kde jest občanská škola zřízena.
Pánové, to jsou důvody, které mne vedou k tomu, abych se přidržel výkladu, jejž nám vláda navrhuje. Nicméně uznávám plnou váhu toho, že odhlasovavše takovýto výklad, dopouštíme se tím na nejedné obci křivdy. Uznávám plně platnost i té námitky, že touto předlohou nevyřídili jsme otázku občanských škol v Čechách.
Jest známo, že byly leckdes zřízeny občanské školy, aniž by se byla okresní školní rada ptala obce a aniž by jí byla oznámila, že se škola taková zříditi má. Postačí v té příčině poukázati jen na dva případy v Karlině a na Žižkově. V Karlině byla zřízena občanská škola nákladem okresu za 45. 000 zl. Tam dostal okres 20. 000 zl. z peněz zemských a 25. 000 zl. koupiv dům zůstal dlužen, a když byl vydán zákon z roku 1873 uvrhl jednoduše těch 25. 000 zl. obci na krk a řekl: plať dále. V takových případech nelze popříti, že se obci takové děje křivda, poněvadž se na ní uvalilo břemeno, aniž by byla o tom slyšena a byla dala své svolení k tomu.
Zajisté jest takových příkladů v Čechách více, ale nechci je dále uváděti. Rovněž bylo poněkud ukřivděno obcím těm, kde byly nižší reální školy, které výborně prospívaly, kde obec na ně velmi mnoho nakládala, kde nebylo příčiny, proč by tyto reální školy byly se měly zrušiti a na místě nich občanské školy zřizovati, kde by bývalo mnohem lépe, kdyby tyto reálné školy byly se udržely a raději se občanské školy do jiného menšího městečka přenesly.
V letech 1870 až 1874 stalo se vůbec v Čechách velmi mnoho takového, co se dle mého přesvědčení zodpovídati nedá a mezi to náleží také libovolné zařizování občanských škol, anižby obce o tom bývaly slyšáňy. I to přiznávám, že poněkud ukřivděno takovým obcím, kde se na jich občanské škole velká většina dětí z okresu nalézá a kde jest škola tak zařízena, že se o ní může říci, ona vyhovuje potřebám okresu.
Připadá mně na mysl případ, který vypravoval jeden z p. poslanců. V Novém Bydžově zřízen byl při občanské škole odborný kurs hospodářský; kurs ten navštěvují žáci z okresu, tak že se může říci, že skutečně jest této školy potřebí pro celý okres. Následkem toho udělilo okresní zastupitelstvo podporu obci Novobydžovské na školu občanskou a tak se zde uznala potřeba školy pro okres prakticky, uznalo se, že obecní zastupitelstvo zasluhuje podpory pro tuto školu.
Pánové, v takovýchto případech uznávám, že by se pro obce, jež mají takovéto stížnosti, mělo něco učiniti a jest to také hlavní příčina, pro kterou jsem se já ujal slova, abych náhledy své, které o občanských školách chovám, zde přednesl.
Pánové, myslím si záležitost tuto tím způsobem, abychom my dnes sice principielně řekli, že zákonodárství nepřipouští jiného výkladu, nežli toho, že obce mají nadále nésti náklad, jejž doposud také vedly; ale zároveň, abychom se pokusili o to, aby zvláštním zákonem byly upraveny právní poměry občanských škol, jak se to stalo již v některých zemích, jmenovitě v Horních a Dolních Kakousích a v Stýrsku, abychom vyzvaly vládu, aby nepovažovala odhlasováním dnešním o této předloze záležitost občanských škol za vyřízenou, nýbrž, aby svolala poradu znalců o této otázce, aby uvažovala sama, co by se pro obce i pro školy ty mělo státi a v jakém směru by se zdokonaliti daly a výsledek těchto porad aby se vyjádřil ve zvláštním zákoně o těchto školách.
Chtěje odůvodniti tento návrh, poukazuji k tomu, že je celá řada otázek, které se týkají občanských škol, a které jsou posud nerozřešeny, rovněž tak nerozřešeny, jako tato otázka, o kteréž pojednává vládní předloha. Jest to nejprve otázka o nákladu na náboženství, která podobně zmítá našemi obcemi, jako jimi zmítá otázka o nákladu na školy občanské.
Jest známo, že náš zákon ponechal v pochybnosti, kdo má náklad na náboženství vésti na školách občanských, kdo má platiti katechetu na těchto školách.
Výklady jsou následkem toho různé. Správní soudní dvůr jest toho mínění, že mají příslušníci toho kterého náboženství okresu platiti a že to nemá býti repartováno na příslušníky toho vyznání v obci.
Naše zemská školní rada jest opačného náhledu, totiž že vyznávači té obce, kde je občanská škola, mají nésti náklad na katechetu. Následkem takového výkladu zákona jest ale možno, že má býti dle zákona zřízeno místo