vyřízením stavovského výboru zemského ze dne 6. prosince 1850 čís. 5671 bylo přislíbeno.
O záležitosti té bylo již slavným sněmem rokováno.
Podal totiž často jmenovaný sbor dne 16. dubna 1875 čís. 11548 žádost za povolení subvence 300. 000 zl. z fondu zemského, načež slavný sněm v 21. schůzi IV. ročního zasedání, konané dne 8. května 1875 o zprávě komise budžetní u vyřízení zprávy výboru zemského ze dne 27. dubna čís. 11548 (čís. sn. z. 223) učinil snešení:
a) sboru pro zřízení českého divadla národního povoluje se na rok 1876 částečná subvence sumou 60. 000 zl. z pokladničních přebytků fondů zemského, a ukládá se zemskému výboru, učiniti opatření, aby subvence tato k další stavbě divadla podle určeného již plánu a podle toho, jak stavba pokračovati bude, obrácena byla;
b) v úmyslu dalšího podporování na leta následující až do sumy 300. 000 zl. nařizuje se zemskému výboru, zavésti jednání k tomu konci, aby vynaložení subvence této k účelu jejímu zabezpečeno bylo, a aby se na jisto postavil právní poměr země k sboru pro vystavení divadla dotčeného, a ukládá se dále zemskému výboru, aby o věci té v zasedání nejblíže příštím zprávu podal.
Toto snešení slavného sněmu bylo sboru stavebnímu sděleno a vzhledem k tomu, že mezitím stalo se knihovní předepsání dotyčného objektu, dána jemu k uvážení otázka, nebylo-li by záhodno vyhotovením ku knihovnímu vkladu spůsobilé listiny zastupitelstvu zemskému podati právní možnost, by v případu, že by v jeho zájmu to shledáno bylo, shora dotčený poměr veřejnými knihami mohl dát vyznačiti.
Zprávou zemského výboru ze dne 22. března 1876 čís. 8007 byl slavný sněm uvědoměn, že stavební sbor podáním ze dne 13. března 1876 vyslovil se v ten smysl, že sdílí náhled zemského výboru, kterak právně jest zavázán, aby po skončení stavby divadla stavení to odevzdal zemi, pokud se týče výboru zemskému, za ústav zemský k cíli provozování dramatických představení v české řeči, a že naproti tomu třeba bude slavnému sněmu převzetí tohoto divadla za ústav zemský navrhnouti, tak že převzetí to jen na snešení jeho záviseti bude; sbor předložil zároveň protokol o valné hromadě dne 23. ledna 1876 sborem pro zřízení divadla odbývané v originálu, z něhož vychází, že náhled ten i valná hromada sdílí a výboru dala plnomocenství, aby na požádání vydal listinu ke knihovnímu vkladu spůsobilou, jež by panující poměr právní na jisto postavila.
Slavný sněm v 19. své schůzi, konané dne 4. dubna 1876 vzal tuto zprávu na vědomí a uložil zemskému výboru, aby učinil potřebná opatření v příčině knihovního vyznačení právního poměru stran stavení divadelního.
Následkem příslušného vybídnutí předložil stavební sbor sub praes. 14. března 1877 čís. 5351 osvědčení, které však nesouhlasilo zcela s vyřízením stavovského výboru zemského ze dne 6. prosince 1850 čís. 5671, pročež v základě snešení ze dne 20. září 1878 čís. 29294 stavebnímu sboru vráceno bylo s vybídnutím, aby je ve smyslu zmíněného vyřízení změnil a opětně předložil.
Sbor stavební tomuto vyzvání také vyhověl podav dne 20. března 1879 čís. 8187 nový návrh prohlášení následujícího obsahu:
"V základě smlouvy učiněné dne 13. září 1852 mezi p. Eleonorou ze Schlosserů a sborem pro zřízení českého národního divadla v Praze bylo výměrem c. k. zemského soudu v Praze ze dne 4. srpna 1853 čís. 11964 právo vlastnické k domu č. pop. 223-II. se vším příslušenstvím v Praze převedeno na , Sbor pro zřízení českého národního divadla v Praze, eventuelně na orgán, který příště nastoupí na místě jmenovaného sboru.
"Dříve již ujednáno bylo mezi jmenovaným sborem a bývalým českým výborem stavovským, že tento s vyhrazením schválení sněmu řečené divadlo, jak zřízeno bude k užívání náležitému, převezme jako ústav zemský téhož spůsobu a rozsahu, jakož jím bylo posud pražské stavovské divadlo, že je z prostředků zemských podporovati a jako posavadní pražské stavovské divadlo vydržovati bude, vše to s výslovnou podmínkou, že divadlo řečené věnováno jest k tomu účelu, by v něm dramatická představení v české řeči dávána byla (t. j. prováděny byly české čino- a zpěvohry, opery, frašky atd. ) s vedlejším účelem, že tam bez újmy onomu hlavnímu účelu - též provozovány býti mohou pantomimy, tance, oratoria, všeobecné koncerty a podobné produkce umělecké, a bylo dále mezi výše jmenovaným sborem a bývalým zemským výborem stavovským též ujednáno, že tento ve své zprávě o záležitosti českého divadla sněmu království Českého ponavrhne, aby v případě, kdyby sněm divadlo sborem zřízené jako ústav zemský převzíti nehodlal, sboru tomu jedno privilegium k provozování divadelních her v Praze postoupeno a takto jemu samému provozování divadelních her v Praze umožněno bylo.
"Nastalou změnou v politickém zřízení zaujal od té doby místo někdejšího českého výboru stavovského nynější výbor zemský království Českého. Výbor tento podal sněmu Českému zprávu o ujednání mezi bývalým českým výborem stavovským a sborem pro zřízení českého národního divadla v Praze, načež sněm český bera zprávu tu k vědomosti usnesl se ve své schůzi dne 4. dubna 1876, by stran divadla, které sbor pro zřízení českého národního divadla v Praze staví na prostoře usedlosti čís. pop. 223. -II. v Praze, právní poměr řádně byl vyznačen v knihách veřejných.
"Za tou příčinou prohlašuje podepsaný výbor sboru pro zřízení českého národního divadla v Praze na základě zmocnění uděleného mu usnešením jmenovaného sboru ve valné hromadě odbývané dne 23. ledna 1874, že k tomu svoluje, aby na usedlosti č. pop. 223-II. v Praze při stavu držebnosti bylo poznamenáno v knihách veřejných:
a) že výbor zemský království českého divadlo, jež staví se na prostoře této usedlosti, jakmile tak zřízeno bude, že se ho dá ku hraní použiti, s vyhražením schválení sněmu převezme jako ústav zemský stejným spůsobem, jak se to při dosavadním divadle stavovském stalo, stavě je s ním na roveň co do udržování a podporování;
b) že toto divadlo s vyhražením ustanovení sněmu věnováno jest k tomu účelu, by v něm dramatická představení v české řeči dávána byla (t. j. prováděny byly českoslovanské čino- a zpěvohry, opery, frašky atd. ) a s vedlejším účelem, že tam - bez újmy onomu hlavnímu účelu - též provozovány býti mohou pantomimy, tance, oratoria, všeobecné koncerty a podobné produkce umělecké;
c) že království České zastoupené svým výborem zemským jest ten orgán, který eventuelně nastoupí příště na místě sboru pro zřízení českého národního divadla v Praze ve vlastnictví divadla toho, a
d) že pro případ, kdyby zemský výbor, pokud se týče sněm království Českého, divadlo to jako ústav zemský převzíti nechtěl, zemský výbor ve své zprávě o záležitosti českého divadla sněmu ponavrhne, aby sboru pro zřízení českého národního divadla v Praze jedno z obou privilegií ku provozování divadelních her v Praze zemi příslušejících postoupeno a sboru tomu takto provozování divadelních her v Praze umožněno bylo.
"Zemský výbor království Českého též podepsal prohlášení toto na důkaz svého souhlasu. " Osnovu tuto předložil sbor s následujícím podáním:
"Dotyčný právní poměr smluven byl dopisem, jehož datum jest den 28. listopadu 1850 a jenž se zřetelem k usnesení bývalého stavovského zemského výboru z dne 6. listopadu 1850 č. 5292 L. A. tehdejšímu zemskému výboru sborem pro zřízení českého národního divadla v Praze byl zaslán, a pak odpovědí téhož stavovského výboru zemského z dne 6. prosince 1850 na onen přípiš tomuto sboru zaslanou.
"Oba tyto dopisy sluší tudíž u souvislosti obapolné uvažovati a vykládati a nikoli snad jeden neb druhý pouze o sobě, neb dopis první obsahuje návrh, který dopisem druhým přijat byl a není z dopisu druhého patrno, že by byl chtěl klásti podmínek jiných než dopis první obsahoval.
"Kdyby přijetí návrhu bylo se stalo za podmínek jiných, než jaké návrh obsahoval, pak nebylo by docíleno bývalo souhlasu obapolného a tudíž také žádné smlouvy (§. 869 o. z. obč. ). Z dopisu druhého však nikde nevysvítá, že by bylchtěl stanoviti podmínky jiné aneb vyloučiti některou podmínku v dopisu prvním obsaženou. Byly tudíž podmínky obsažené v dopisu prvním akceptovány.
"To platí zejména o účelu, jemuž budova národního divadla věnována býti má.
"V dopisu z dne 28. listopadu 1850 naznačeny jsou co účel hlavní: představení dramatická v české řeči (t. j. českoslovanské činohry a zpěvohry, opery, frašky atd. ) a co účel vedlejší (bez újmy onomu hlavnímu účelu) pantomimy, tance, oratoria, všeobecné koncerty a podobné produkce umělecké, - právě tak jak jsme účel ten ve vrácené nám osnově prohlášení byli uvedli.
"V dopisu z dne 6. prosince 1850 akceptoval zemský výbor tehdejší onen hlavní účel, totiž: představení dramatická v české řeči, a třeba by nebyl výslovně též uvedl vedlejší účel, tedy jest předce patrno, že jiný vedlejší účel na mysli míti ani nemohl, než jaký měl na mysli navrhovatel, totiž: pantominy, tance atd.
"Má-li se tedy nyní v základě obou dopisů výše zmíněných zříditi právní listina, tož sluší míti na zřeteli, aby listina ta neobsahovala odpor a byla platnou (§. 914 o. z. obč. ), pak aby srovnávala se s obsahem obou oněch dopisů v souvislosti své a s úmyslem obou stran v nich jasně vysloveným (§. 861 o. z. obč. )
"Kdybychom v osnovu prohlášení položili odstavec 3. dopisu ze dne 6. pros. 1850 tak stručně, jak jest v tomto dopisu psán, a nedoplnili jej náležitě dotyčným výkladem z dopisu dto. 28. listopadu 1850, dopustili bychom se nejasnosti, neboť by nebylo zřejmo, jakému vedlejšímu účelu národní divadlo sloužiti má, ač účel netoliko hlavni, nýbrž i vedlejší v dopisu z dne 28. listopadu 1850 zřejmě byl vyřknut a nelze nahlédnouti, proč by v právní listině účel ten vyznačen býti měl spůsobem méně jasným, jenž by nejrůznějších výkladů dojíti a původnímu úmyslu obou stran na újmu býti mohl. "
Ve schůzi zemsk. výboru ze dne 9. červ. 1879 usnešeno, aby druhé toto osvědčení slavnému sněmu bylo předloženo s návrhem na schválení.
Mezitím pilně bylo divadlo dále budováno a prvé než bylo lze zemskému výboru předložiti shora řečený návrh slavnému sněmu, pokročila stavba tak daleko, že mohlo pomýšleno býti na konečné upravení panujícího poměru právního. Návrh k tomu podal sbor stavební učiniv krátce po sobě trojí podání k zemskému výboru; žádal totiž dne 14. března 1880 čís. 8069 za zařízení kr. lože v českém národním divadle zemským nákladem, dne 14. března 1880 čís. 8060 za opatření nových dekorací pro toto divadlo a dne 23. dubna 1880 čís. 12374 za převzetí divadla toho jako ústav zemský.
Prvější žádost opírá se o následující důvody: "Stavba divadla co do zevnějšku jest téměř úplně dokončena a dohotovují se toliko ještě zbývající okrasy architektonické, které se nemohly opominouti bez újmy esthetického dojmu, kdežto postavení obou trig na věžích a skupení soch na risalitech nábřežních zůstaveno době pozdější, neboť mohou býti postaveny, aniž by se tím rušila představení v divadle; chodník žulový i s kandelábry plynovými před divadlem, zřízen bude ještě letos nákladem obce Pražské. Uvnitř jsou téměř veškeré místnosti ukončeny, zbývají v nich jen některé truhlářské a čalounické práce, pak malby, které bude lze as provésti během tohoto roku. Jeviště bude co nejdříve zcela zařízeno, neb jest pevná mašinerie již hotová a pohyblivá mašinerie připravena. Nejvíce práce zbývá ještě v hledišti; tam jest teprv osazena železná kostra pro lože a galerie a provedena práce zednická, kdežto práce ostatní během tohoto léta budou moci býti provedeny, což vyžadovati bude ještě značného nákladu.
Mimo vytčené práce bude ještě ukončiti plynovod a vodovod. Plynovod obstará Pražská obec nákladem as 35. 000 zl., jehož zaplacení vyžaduje v 15 ročních anuitách, kdežto vodovod provede zcela na vlastní svůj náklad.
Z toho jest patrno, že divadlo toto na začátku roku 1881 bude ukončeno až na kr. loži a náležející k ní salon a boudoir, kteréž místnosti vedlé rozpočtu přiloženého vyžadovati budou nákladu as 25. 000 zl.
Co se týče upravení těchto místností, které vyhraženými zůstanou pro Jeho c. k. Veličenstvo našeho nejmilostivějšího císaře a krále Františka Josefa a pro nejvznešenější členy nejjasnějšího domu panujícího, pokládáme za to, že k nesení nákladu k tomu potřebného v první řadě povolána jest země sama, jíž divadlo to vlastnicky bude náležeti, neboť důstojným upravením těchto místností vykoná akt loyality povinné nejjasnějšímu panovníkovi a vymahá toho důstojnost země, aby Jeho c. k. Veličenstvo při Nejvyšší návštěvě Prahy uvítán byl v důstojném stánku Musy dramatické.
vom 6, Dezember 1850 Z. 5671 in Aussicht gestellt worden ist, Ueber diese Angelegenheit wurde bereits im hohen Landtage verhandelt.
Es ist nämlich das mehrgenannte Comité unterm 16. April 1875 Z. 11548 um die Bewilligung einer Subvention von 300000 fl. aus dem Landesfonde eingeschritten, worauf der hohe Landtag in der am 8. Mai 1875 abgehaltenen 21, Sitzung der 4, Jahressession über Bericht der Budgetkommission in Erledigung des Landesausschußberichtes vom 27. April 1875 z. 11548 (L. Z. 223) den Beschluß faßte:
a) Dem Comité zur Erbauung des böhm. Nationaltheaters wird für das Jahr 1876 aus dem Kassareste des Landesfondes ein Subventionsbeitrag von 60, 000 fl. bewilligt und der Landesausschuß beauftragt, die Bestimmung zu treffen, damit diese Subvention zur Forsetzung des Theaterbaues nach dem bestehenden und bestimmten Plane und nach Maßgabe des Baufortschrittes verwendet werde;
b) in Absicht der weiteren Subvention in den folgenden Jahren bis zur Höhe von 300, 000 fl. wird der Landesausschuß ferner beauftragt, zum Zwecke der Sicherung der Verordnung der Subvention und zur Klarstellung des Rechtsverhältnisses des Landes gegenüber dem Baucomité Verhandlung zu pflegen und in nächster Session darüber Bericht zu erstatten,
Dieser Beschluß des hohen Landtages wurde dem Baukomité mitgetheilt und demselben bei dem Umstande, als mittlerweile die bücherliche Verschreibung des Objektes erfolgt ist, die Erwägung der Frage anheim gestellt, ob nicht durch Ausfertigung eines intabulationsfähigen Instrumentes der Landesvertretung die rechtliche Möglichkeit das obbezeichnete Verhältnis in den öffentlichen Büchern zur Evidenz zu bringen, für den Fall zu bieten wäre, wenn sie dies in ihrer Intention finden sollte.
Mit dem Berichte des Landesausschusses vom
22. März 1876, Z. 8007 wurde dem hohen Landtage mitgetheilt, daß das Baukomité gemäß Eingabe vom 13. März 1876 sich dahin ausgesprochen hat, daß es die Absicht des Landesausschußes, wornach es rechtlich verpflichtet ist, nach Vollendung des Theaterbaues das Gebäude dem Lande, beziehungsweise dem Landesausschuße zum Zwecke dramatischer Vorstellungen in böhmischer Sprache als Landesanstalt zu übergeben und daß dagegen beim hohen Landtage die Übernahme dieses Theaters als Landesanstalt zu beantragen sein wird, dessen Beschlußfassung somit diese Übernahme allein anheim gegeben ist, - theile; auch gleichzeitig das Original-Protokoll über die am
23. Jänner 1876 abgehaltene Generalversammlung des Theaterbaukomités vorgelegt habe, aus welchem hervorgeht, daß auch die Generalversammlung diese Ansicht hegt und dem Ausschuße die Ermächtigung ertheilt hat, über Verlangen eine intabulationsfähige, das obwaltende Rechtsverhältnis dokumentirende Urkunde auszufertigen,
Der hohe Landtag hat diesen Bericht in der am 4. April 1876 abgehaltenen 19. Sitzung zur Kenntnis genommen und den Landesausschuß beauftragt, wegen bücherlicher Ersichtlichmachung des Rechtsverhältnisses in Betreff des Theatergebäudes das Erforderliche zu veranlassen,
In Folge der an das Baukomité diesfalls ergangenen Aufforderung hat dasselbe sub pr. 14. März 1877 Z. 8351 eine Erklärung vorgelegt, welche jedoch mit der Erledigung des ständischen Landesausschusses vom 6 Dezember 1850 Z. 5671 nicht übereinstimmte, weshalb sie gemäß
Beschlußes von 10. September 1878 Z. 24294 dem Baukomité mit der Aufforderung zurückgestellt wurde, dieselbe im Sinne der erwähnten Erledigung abzuändern und neuerdings vorzulegen.
Dieser Aufforderung ist das Baucomité auch nachgekommen, indem es unterm 20. März 1879 Z. 8187 einen neuen Entwurf der Erklärung nachstehenden Inhalts vorlegte:
"Auf Grund des zwischen der Fr. Eleonore von Schlosser und dem Comité zur Errichtung des böhmischen Nationaltheaters in Prag am 13. September 1852 abgeschlossenen Vertrages wurde mit Bescheid des k, k. Landesgerichtes Prag vom 4. August 1853 Z. 11964 das Eigenthumsrecht zu dem Hause Nr. C. 223-II. mit allem Zugehör in Prag an das Comité zur Errichtung des böhmischen Nationaltheaters in Prag eventuell an jenes Organ übertragen, welches künftighin an Stelle des genannten Comités treten wird,
"Bereits früher wurde zwischen dem genannten Comité und dem gewesenen böhm. -ständischen Ausschuße vereinbart, dass dieser unter Vorbehalt der Genehmigung des Landtags das genannte Theater, sobald es zur geeigneten Benützung hergestellt sein wird, als Landesanstalt in derselben Art und in demselben Umfange übernehmen werde, wie bisher das ständische Theater eine Solche Anstalt war, dass er es aus Landesmitteln unterstützen und wie das bestehende Prager ständische Theater erhalten werde, dies alles unter der ausdrücklichen Bedingung, dass das genannte Theater dem Zwecke gewidmet sei, damit in demselben dramatische Vorstellungen in böhmischer Sprache gegeben werden (d. i. böhmisch-Slavische Schau- und Singspiele, Opern, Possen u. dgl. ) und mit dem Nebenzwecke, daß daselbst unbeschadet jener Hauptbestimmung auch Pantomimen, Tänze, Oratorien, allgemeine Concerte und ähnliche künstlerische Produktionen gegeben werden können; ferner wurde weiter zwischen dem obgenannten Comité und dem gew. stand. Ausschusse vereinbart, daß dieser in seinem Berichte über die Angelegenheit des böhmischen Theaters beim Landtage des Königreiches Böhmen beantragen werde, daß der Landtag, im Falle derselbe das vom Comité errichtete Theater als Landesanstalt nicht zu übernehmen bereit wäre, diesem Comité eines der dem Lande zustehenden Privilegien zur Aufführung von Theatervorstellungen in Prag abtrete und auf diese Art diesem selbst die Aufführung von Theatervorstellungen in Prag ermögliche. "
,, In Folge der eingetretenen Aenderung in der politischen Verwaltung hat seit jener Zeit die Stelle des gewesenen ständischen Ausschusses der Landesausschuß des Königreiches Böhmen eingenommen. Dieser Landesausschuß hat dem böhmischen Landtage über die Vereinbarung zwischen dem gewesenen böhm. ständischen Ausschusse und dem Comité zur Errichtung des böhmischen Nationaltheaters in Prag Bericht erstattet, worauf der böhmische Landtag diesen Bericht zur Kenntniß genommen und in seiner am 4. April 1876 abgehallenen Sitzung beschlossen hat, daß bezüglich des Theaters, welches das Comité zur Errichtung des böhmischen Nationaltheaters in Prag auf der Area von Nr. C. 223. -II. in Prag baut, das obwaltende Rechtsverhältniß in den öffentlichen Büchern gehörig ersichtlich gemacht werde.
,, Deshalb erklärt der gefertigte Ausschuß des Comités zur Errichtung des böhmischen Nationaltheaters in Prag auf Grund der ihm durch den in der Generalversammlung vom 23, Jänner 1876 gefaßten Beschluß dem Comité ertheilten Vollmacht, daß er seine Einwilligung dazu ertheile, daß bei dem Besitzstand Nr. C. 223. -II. in Prag in den öffentlichen Büchern ersichtlich gemacht werde;
a) daß der Landesausschuß des Königreiches Böhmen das auf der Area dieses Besitzstandes im Bau begriffene Theater, sobald es zur Benützung für Theatervorstellungen hergestellt sein wird, unter Vorbehalt der Genehmigung des Landtages als Landesanstalt in der Art übernehmen werde, wie dies bei dem bestehenden ständ. Theater geschehen ist und daß er es bezüglich der Erhaltung und Unterstützung mit diesem gleichhalten werde;
h) daß dieses Theater unter Vorbehalt der Bestimmungen des Landtages zu dem Zwecke gewidmet ist, daß in demselben dramatische Vorstellungen in böhm. Sprache abgehalten (d. i. böhmisch-slavische Schau- und Singspiele, Opern, Possen u. dgl. aufgeführt werden mit dem Nebenzwecke, daß daselbst - unbeschadet jener Hauptbestimmung - auch Pantomimen, Tänze, Oratorien, allgemeine Concerte und ähnliche künstlerische Produktionen abgehalten werden können;
c) daß das Königreich Böhmen, vertreten durch seinen Landesausschuß, dasjenige Organ ist, welches eventuell künftighin das Comité zur Errichtung des böhmifchen Nationaltheaters in Prag in das Eigentum dieses Theaters eintreten wird und
d) daß für den Fall, wenn der Landesausschuß beziehungsweise der Landtag des Königreiches Böhmen dieses Theater als eine Landesanstalt nicht übernehmen wollte, der Landesausschuß in Seinem Berichte über die Angelegenheit des böhmischen Theaters dem Landtage den Antrag stellen werde, daß dem Comité zur Errichtung des böhmischen Nationaltheaters in Prag eines der beiden, dem Lande zustehenden Privilegien zur Auf führung von Theatervorstellungen in Prag abgetreten und dem Comité auf diese Art die Aufführung von Theatervorstellungen in Prag ermöglicht werde,
"Der Landesausschuß der Königreichs Böhmen hat diese Erklärung zum Beweise seinem Einverständnisses mitgefertigt.
Diesen Entwurf hat das Comité mit folgender Eingabe begleitet:
"Das bezügliche Rechtsverhältniß wurde mit der Zuschrift, welche mit Rücksicht auf den Beschluß des gewesenen ständischen Ausschusses vom 6. November 1850 Z. 5293 L. A. vom Baucomité dem ständischen Landesausschuße am 28. Novemb. und 1. Dezemb. 1850 Z. 5671 überreicht wurde, und durch die Erledigung desselben ständischen Ausschußes vom 6. Dezember 1850 Z. 5671 vereinbart.
"Beide diese Schriftstücke müssen daher im Zusammenhange erwogen und ausgelegt werden und nicht etwa eins oder das andere blos für steh allein; denn das erste Schriftstück enthält den Antrag, welcher durch das zweite Schriftstück angenommen wurde, und ist aus diesem zweiten Schriftstücke nicht ersichtlich, daß man die Absicht hatte andere Bedingungen zu stellen als jene, welche in der erwähnten Zuschrift enthalten waren.
"Wäre die Annahme des Antrags unter anderen Bedingungen erfolgt, als der Antrag enthalten hat, so wäre ein gegenseitiges Einverständniß nicht erzielt, daher auch kein Vertrag (§. 869 a, b, G. B. ) abgeschlossen worden.
"Aus der zweiten Zuschrift ist aber nirgends ersichtlich, daß man andere Bedingungen stellen oder eine der in der ersten Zuschrift enthalteuen Bedingungen nicht annehmen wollte. Es wurden somit alle in der ersten Zuschrift enthaltenen Bedingungen angenommen.
Dieses gilt namentlich von dem Zwecke, welchem das Theatergebäude gewidmet werden soll. In der Zuschrift vom 28. Novemb. und 1. Dezemb. 1850 ist als Hauptzweck angeführt: dramatische Vorstellungen in böhmischer Sprache (d. i. böhmisch- slavische Schau- und Singspiele, Opern, Possen u. dgl. ) und als Nebenzweck (unbeschadet einer Hauptbestimmung) Pantomimen, Tänze, Oratorien, allgemeine Concerte, eben wie es in dem rückgestellten Entwurfe der Erklärung angeführt wurde.
,, In der Zuschrift vom 6. Dez. 1850 hat der damalige Landesausschuß jenen Hauptzweck, d. i, dramatische Vorstellungen in böhmischer Sprache acceptirt und wenn er auch den Nebenzweck nicht ausdrücklich angeführt hat, so ist dennoch klar, daß er einen anderen Nebenzweck im Sinne nicht haben konnte als jenen, welchen der Antragsteller beabsichtigle, d. i. Pantomimen, Tänze u. dgl.
"Soll daher jetzt auf Grund der beiden oberwähnten Zuschriften eine rechtsverbindliche Urkunde errichtet werden, so muß vor Augen behalten werden, daß diese Schrift keinen Widerspruch enthalte und giltig sei (§. 914 a. b. G. B. ) dann daß sie mit dem Inhalte beider Zuschriften im Zusammenhange und mit der von beiden Theilen deutlich ausgesprochenen Absicht (§. 861 a. b. G. B. ) übereinstimme.
,, Hätten wir in den Entwurf der Erklärung den Absatz 3 der Zuschrift vom 6. Dez. 1850 in derselben Kürze einbezogen, wie er in dieser Zuschrift lautet, und ihn mit der betreffenden Auslegung in der Zuschrift vom 28. November 1850 nicht ergänzt, so wäre die Erklärung undeutlich, weil aus ihr nicht ersichtlich wäre, welchem Nebenzwecke das Nationaltheater dienen soll, wiewohl nicht blos der Haupt-, sondern auch der Nebenzweck in der Zuschrift vom 28. November 1850 ausdrücklich erwähnt war; es kann auch nicht abgesehen werden, warum in der Rechtsurkunde der Zweck auf eine minder deutliche Art bezeichnet werden sollte, welche dann zu den divergirendsten Auslegungen führen und der ursprünglichen Absicht beider Theile zuwider sein könnte. "
Rücksichtlich dieser zweiten Erklärung wurde vom Landesausschusse in der Sitzung vom 9. Juli 1879 beschlossen, dieselbe dem hohen Landtage mit dem Antrage auf Genehmigung vorzulegen.
Inzwischen wurde an dem Theater fleißig gebaut, und ehe der Landesausschuß in die Lage kam, den oben erwähnten Antrag dem hohen Landtage vorzulegen, ist der Bau so weit gediehen, daß an eine definitive Regelung des obwaltenden Rechtsverhältnisses gedacht werden konnte, Die Initiative hiezu ergriff das Baucomité, indem es bald nacheinander drei Gesuche beim Landesausschuße überreichte, nämlich am 14. März 1880 Z. 8059 um Herrichtung der Loge im böhm. Nationaltheater auf Landeskosten, am 14. März 1880 Z. 8060 um Anschaffung neuer Dekorationen für dieses Theater und am 23. April 1880 Z. 12374 um Uebernahme dieses Theaters als Landesanstalt.
Das erste Ansuchen wird nachstehends begründet: "Der Bau des Theaters ist von Außen fast gänzlich vollendet und wird nur noch an wenigen architektonischen Verzierungen gearbeitet, welche durchgeführt werden müssen, um den ästhetischen Eindruck des Ganzen nicht zu schwachen, wahrend die Durchführung der beiden Trigen auf den Thürmen so wie der Statuengruppen auf den Quairisalits einer spateren Zeit vorbehalten wird, weil diese hergestellt werden können, ohne die Borstellungen im Theater zu stören; das Granittrottoir so wie die Gaskandelaber vor dem Theater wird die Stadtgemeinde Prag noch im heurigen Sommer auf eigene Kosten herstellen. Inwendig sind fast alle Nebenlokalitäten hergestellt, und nur noch einige Tischler- und Malerarbeiten durchzuführen, welche wohl im Verlaufe dieses Jahres beendet werden; die Bühne wird in kurzer Zeit vollkommen eingerichtet fein, denn die feste Maschinerie ist bereits aufgestellt und an der Aufstellung der beweglichen Maschinerie wird eben gearbeitet. Die meiste Arbeit steht noch im Zuschauerraume bevor; daselbst ist erst die Eifenconstruction für die Logen und Gallerien aufgestellt und die Maurerarbeit durchgeführt, während die sonstigen Arbeiten im Verlaufe des heurigen Sommers ihrer Vollendung werden zugeführt werden, wozu ein namhafter Aufwand nöthig sein wird. Außer diesen Arbeiten ist auch noch die Gas- und Wasserleitung herzustellen, Erstere besorgt die Prager Stadtgemeinde mit einem Aufwande von circa 35, 000 fl., dessen Bezahlung sie in 15 einjährigen Annuitäten gewärtigt, während sie die letztere ganz auf eigene Kosten durchführt,
Daraus ist zu entnehmen, daß zu Anfang des Jahres 1881 dieses Theater vollendet sein wird bis auf die k. Loge mit dem dazu gehörigen Salon und Boudoir, wofür die Kosten nach dem beiliegenden Voranschlage an 25, 000 fl. betragen werden,
Was die Herstellung dieser Lokalitäten betrifft, welche für Se. k. k. Majestät unseren Allergnädigsten Kaiser und König Franz Josef und für die Durchlauchtigsten Mitglieder allerhöchstdessen Familie reservirt bleiben, so halten wir dafür, daß zur Bestreitung des erforderlichen Aufwandes in erster Reihe das Land selbst berufen ist, welchem dieses Theater eigenthümlich gehören wird, weil es durch würdige Herrichtung dieser Lokalitäten einen Akt der dem Durchlauchtigsten Monarchen gebührenden Loyalität ausüben wird und weil es die Wurde des Landes fordert, daß Se. k. k. Majestät bei allerhöchst dessen Besuche in Prag in einer würdigen Stätte der dramatischen Muse empfangen werde.