a)   plán i rozpočet nákladův stran zřízení stavení v Kotcích za divadlo;

b)  přípis sboru obecních starších vyslovující ochotu k věnování staveniště a

c)  písemná prohlášení o přístupu pánů hraběte Jana z Kolovratů, Harracha, knížete Schwarzenberka a hraběte Chotka, při čemž podotýkáme, že příspěvek z fondu domestikálního sumou 14. 000 zl. stř. podle původního svého nadání teprvé pak k volnému naložení s ním bude moci býti vydán, až se stavbou divadla skutečně bude započato.

"V příčině modalit smlouvy o prodeji loží máme čest slavnému sboru pod 4. zaslati dle prvopisu vyhotovený přepis smlouvy zcela dle toho prvopisu vyhotovené s žádostí, aby slavný sbor pamětliv jsa ustanovení, že obě divadla na příště jak nejvíce možná stejně spravovány býti mají, podmínky prodeje při přepouštění loží co možná souhlasně s podmínkami dosavadními určil.

"Poněvadž pak slavný sbor v ctěném přípisu svém výslovně k tomu ukázal, že k přáním zemského výboru chce míti zřetel a při důležitých otázkách míní požádati ho o své zdání, musíme k tomu odpověděti, že zemský výbor co úřad musí odmítnouti každý vliv svůj na činnost slavného sboru, že však nebyl by proti tomu, aby slavný sbor jednoho neb dva členy výboru, kteří by však nestali se tím skutečnými členy sboru, při vyřizování důležitějších otázek do schůzí sborových k tomu cíli pozval, aby vyslyšel jich mínění.

"Konečně dovolujeme sobě slavnému sboru oznámiti, že vrchní pokladna zároveň byla poukázána, aby příspěvky došlé k žádosti slavného sboru jemu vydala, pak že zároveň Jeho Excelencí panu místodržiteli českému a pražské vládě krajské o nynějším stavu dotyčného vyjednávání činíme potřebná sdělení. "

Toto vyřízení dalo sboru podnět k změně svých stanov, načež byly schváleny a dne 12. dubna 1851 čís. 1765 stavovskému výboru zemskému předloženy s oznámením že nyní sbor veřejnou svou činnost započal. Při tom vyslovil sbor důvěru, "že zemský výbor i na dále laskavě podporovati bude podnik, který první svou ideí z něho samého vyšel a po svém dokončení zřejmý pomník bude starostlivé jeho péče o vyšší vzdělání a mrav českého národa a tím i o blaho celé země. "

Poněvadž přípisem ze dne 6. prosince 1850 čís. 5671 stavovský výbor zemský prohlásil, že nebyl by proti tomu, kdyby sbor jednoho neb dva členy výboru do schůzí sboru k jednání o důležitých otázkách pozval, podal tento sbor dne 12. dubna 1852 čís. 1474 zemskému výboru následující žádost:

"K slušnému nabídnutí podepsaného sboru ze dne 28. listopadu 1850 čís. 59 odepřel sice veleslavný výbor zemský jako úřad výslovně dne 6. prosince př. r. čís. 5671 dle předposledního odstavce tohoto vysokého vynešení veškerou působnost na činnost sboru, prohlásil však zároveň, že nebyl by proti tomu, aby sbor jednoho neb dva členy vys. výboru zemského při vyřizování důležitějších otázek do schůzí sborových k tomu cíli pozval, aby vyslyšel jich mínění. Takový případ sboru právě nastal, neboť nabídnutím učiněným paní ze Schlosserů stran náležejícího jí staveniště na nábřeží blíže řetězového mostu a ostrova Žofinského, č. pop. 223-II. s příslušenstvím, jest tento nucen v krátké době se rozhodnouti o staveništi pro zamýšlené divadlo.

"K tomu cíli byli uctivě podepsaní členové výboru o tom zplnomocněni a poukázáni, aby vyšetřili bližší okolnosti v příčině toho místa a zahájili předběžná vyjednávání, vůbec aby v nejblíže příštích schůzích ohledně zajištění příhodného místa k danému účelu činili návrhy a při hlavních úradách jménem výboru sboru vyprosili sobě přítomnost dvou P. T. pánů členů zemského výboru.

"Ledva že právě nyní podstatné podmínky nabídnutí k prodeji se strany paní ze Schlosserů byly objasněny, vychází na jevo, že na dílci řečeného staveniště č. pop. 223-II. vázne ze smlouvy učiněné dne 10. října 1840 výhrada českých pánů stavů v příčině výšky a průčelí tamnějšího stavení, jakož i všech stavení, které by na nábřeží znovu byly zřízeny.

"Uctivě podepsaní nemeškají tudíž veleslavnému výboru zemskému tento stav věcí dáti na vědomí a prosí ve jmenu sboru:

1. aby vysoké praesidium neráčilo sobě obtěžovati pozvati dva z pánů přísedících zemského výboru, kteří by byli té laskavosti, aby přijali na se úkol súčastniti se v nastávajících poradách výboru dne 14. dubna t. r. o 6. hodině, pak ve schůzi celého sboru příštího dne, t. j. dne 15. t. m. o 4. hodině odpolední v sále českého musea, jakož i v dalších důležitějších jednáních u věci těto, by svými zkušenostmi a radou svou laskavě sbor podporovali při domáhání se vlasteneckého toho účelu;

2. aby veleslavný výbor zemský co možná nejdříve laskavě nám sděliti ráčil, zdaž byl by nakloněn a zdali jemu lze upustiti od onoho obmezujícího vyhražení ohledně spůsobu stavby, když by stavba divadla na onom místě při přesném zření k architektonickým a k administrativně ekonomickým ohledům jiných rozměrů, ku př. větší výše než dvě poschodí a zvláštního průčelí vyhledávala ? při čemž ve vší úctě podepsaní dovolují sobě připomenouti, že bude sboru s potěšením slyšeti dobré zdání vyslaných P. T. pánů přísedících zemského výboru i v příčině volby staveniště, jakož také úmysl mají, aby krásnou vyhlídku na nábřeží nejen nerušili, nýbrž naopak pěkným zakončením ji zvýšili. "

Avšak o tom vydáno bylo následující praesidialní vyřízení ze dne 13. dubna 1852 číslo 1474:

"Ježto výbor zemský snešením ze dne 6. prosince 1850 číslo 5671 odmítnul každý jakýkoliv úřední vliv na činnost slavného sboru v příčině stavby divadla, nejsem s to vyhověti ctěné žádosti ze dne 10. t. m, úředním povoláním členů výboru k účastenství v poradách sboru a musím zůstaviti uznání slavného sboru, míní-li jednotlivé pány členy zemského výboru k soukromému účastenství v zmíněných poradách vyzvati.

"Zároveň dovoluji si ale podotknouti, že otázka zrušení pány stavy ustanovených, stavby na Františkovu nábřeží obmezujících podmínek teprvé pak mohla by vzata býti zde v úvahu, když slyšán by byl. návrh ohledně dosahu zamyšlených změn. "

Odmítnulť tedy zemský výbor každé účastenství v dotyčných poradách a zůstal také později na tom stanovisku, tak že důsledně odepřel vše účastenství při koupení staveniště, při zkoumání programu stavebního, při následovavší změně stanov a p. -

Tehdejší poměry nesly to sebou, že příspěvky k vystavení národního divadla scházely se jen po skrovnu, což zejména odtud pocházelo, že činnost dotyčného sboru byla vždy více a více obmezována. Tím stalo se, že roku 1861 nebylo ještě započato se stavbou českého divadla.

"Zahájením nové doby oživilo se také účastenství pro toto divadlo. Příspěvky scházely se hojněji a i ve slavném sněmu zemském bylo otázky té vzpomenuto tím, že poslanci Jeho Jasnost Karel kníže Schwarzenberg a Jeho Exc. Jindřich hrabě Martinic dne 21. dubna 1861 podali návrh: "Slavný sněme račiž uzavříti, že zemský výbor jest poukázán, aby záležitost zemského divadla upravil ve smyslu přání a potřeb obou národností, po případě aby vystavěl české divadlo. "

Slavný sněm nutkán jsa k ukončení svého zasedání nemohl návrh tento více vyříditi a odkázal ho zemskému výboru k rozhodnutí.

Tomuto byl tedy přidělen úkol, aby staral se dle možnosti o potřeby českého obyvatelstva, pokud divadlo náleží k ústavům zemským.

Zemský výbor nemohl býti v pochybnosti o tom, že vysoký sněm zemský otázku tu rozřešenu si přeje nejinak než podle zásady o rovnoprávnosti a že nikterak nemůže sobě přáti, aby po prohlášení řečené zásady s Nejvyššího trůnu a po vstoupení ústavy v život, umělecký ústav prostředky zemskými vydržovaný a disposicí vysokého sněmu zemského podřízený i na dále udržován byl v zájmu jen jedné národnosti země.

Zjednati průchod požadavku rovnoprávnosti na tomto jediném ústavu v ten spůsob, že by rozdělen býval mezi obě národnosti, nebylo možno proto, že při takovém zařízení nebylo by prospívalo ani německé ani české jeviště, ba žádné z nich nebylo by bylo schopno života. Mimo toho vadily takovému dělení platné závazky ze smluv a potřeba četného a denně se množícího obecenstva divadelního v lidnatém našem hlavním městě vyžadovala nezbytně zřízení druhého divadla.

Zemský výbor shledával tudíž v zřízení druhého a sice českého divadla nejvhodnější prostředek, aby záležitost tu vyřídil jak ve smyslu rovnoprávnosti tak i podle potřeb a právních nároků českého obyvatelstva.

Toto rozřešení vyžadovalo však velikých obětí a výbor zemský nechtěl a nemohl vysokému sněmu zemskému v záležitosti tak důležité nikterak praejudikovati, aniž na vlastní zodpovědnost na fondu zemském tolik vyžadovati.

Po mnohých zmařených pokusech učiniti zadost potřebám a oprávněným nárokům českého obecenstva divadelního, rozhodl se zemský výbor na tom, že zřídí zděné zatímní divadlo na zadní části staveniště sborem pro zřízení českého národního divadla k tomu cíli zjednaného, načež během roku 1862 zatímní to divadlo bylo vystaveno a o tom slavnému sněmu dne 20. února 1863 čís. 814 dodána zpráva, později zprávou ze dne 17. dubna 1864 čís. 178 doplněná.

Veškerý náklad na toto zatímní divadlo Činí 106. 626 zl. 82 kr. a sloužíť ono od polovice listopadu 1862 nepřetržitě účelu svému.

Tímto zatímním opatřením nebyla otázka divadelní konečně rozhodnuta; nenělť ani zemský výbor úmysl konečně ji rozhodnouti, neboť ve schůzi své ze dne 21. ledna 1862 čís. 874, kdy snesl se na zřízení zatímního divadla, uzavřel zároveň podati slavmému sněmu následující návrhy:

1.    Budiž zřízeno a upraveno prostředky zemskými s použitím fondů k tomu účeli již sebraných nové zemské divadlo k provozování dramatických představení v české řeči;

2.   zemskému výboru ukládá se, aby toto snesení provedl. Při tom bude míti týž na zřeteli, aby v mezích jemu daných zřídil ústav účelu svému v každém ohledu vyhovující, důstojností zevně přiměřený a zároveň spůsobilý k stálému okrášlení hlavního města Prahy umělecky krásnými, monumentálními formami stavby.

3.    K tomu cíli uděluje se zemskému výboru plná moc, aby dle vlastního uznání vynaložil k tomu z fodu zemského sumu až do 300. 000 zl.

4.    Zemský výbor dá zprávu o těchto snešeních dosavadnímu sboru pro zřízení českého divadla v Praze k tomu konci, aby odevzdal jim k účelu tomu sebrané jmění a dohodnul se o ostatních svých nárocích.

Nebude třeba zmiňovati se o důvodech, z kterých o návrhu tomto v slavném sněmu nebylo rokováno; sdítelť osud mnohých jiných návrhů, které již po leta konečného vyřízení svého čekají proto, že ěas sněmům zemským spoře vyměřený nestačí k tomu, aby o nich bylo rokováno.

Konstatovati však musíme, že zmíněným návrhem zemského výboru činnost sboru pro zřízení českého národního divadla v Praze nikterak nebyla zastavena, ona v letech 1863 a 1864 naopak nepopiratelně se povznesla. Stanovy sboru byly poměrům časovým přiměřené změněny a sbírky se vší rázností obnoveny, tak že v krátké době pohromadě byl dostatečný fond, že mohly konány býti přípravy ku početí stavby.

Roku 1867 počato bylo se stavbou divadla, ale teprv dne 16. května 1868 položen byl základní kámen slavnostním spůsobem.

Tehdy rozpočten byl náklad celé stavby sumou 500. 000 zl., která snad byla by stačila, kdyby stavení bývalo se provedlo z cihel, Avšak mezi stavbou rozhodl se sbor, že provede celou stavbu z kamene, čímž ovšem monumentální povaze stavby bylo vyhověno, zároveň však potřebný náklad tou měrou zvýšen, že činiti bude zajisté třikrát tolik než, původně bylo rozpočteno.

Berouce zřetel k poměrům naší vlasti v posledním desítiletí pochopíme snadno, že nebylo možno sumu tak ohromnou sebrati jen dobrovolnými příspěvky a že tedy vzdor osvědčené obětavosti všech vrstev obyvatelstva, nebylo lze vystavěti divadlo jen z výtěžku těchto dárků.

Sbor musil tudíž starati se o získání i jiných pramenů příjmu. Nejprvé vypůjčil se na budovu divadelní z České spořitelny sumu 200. 000 zl. splatnou v anuitách, načež podal žádost k vysokému sněmu za subvenci, konečně vymohl si povolení k lolerii věcné, kterou také provedl.

Slavný sněm povolil na stavbu českého divadla subvenci 300. 000 zl. a věcná loterie poskytla čistého výtěžku zl. 169. 077. 57.

Co pak se týče nákladu na stavbu tohoto divadla, činil tentýž do konce roku 1879 celkem.....zl. 1, 240. 714. 45 1/2

Odečte-li se od toho hned původně z domestikalního fondu vyplacených zl. 14. 700 z české spořitelny vypůjčených.. zl. 200. 000

a jako subvence ze zemského fondu vyplacených... zl. 300. 000

dohromady.....zl. 514. 700-

vychází z toho, že vynesly sbírky, ku kterým ovšem připočísti sluší i výtěžek z loterie věcné, poněvadž prodej losů považovati lze jen za zvláštní spůsob sbírání, celkem sumu........ zl. 726. 0 14. 45 1/2

pokud se týče vzhledem k tomu, že koncem roku 1879 sbor měl ještě v rukou hotovost...........zl. 44. 717. 191/2

úhrnem.... zl. 770. 731. 65 sumu to, která zřejmého podává důkazu, že národ český vydatně a obětavě podporuje uskutečnění své oblíbené myšlénky, postaviti v naší metropoli české Muse důstojný chrám.

Tuto svou obětavost osvědčil český národ v novějším čase skvěle tím, že od 1. ledna do 31. května 1880 na stavbu divadla poznovu se sešlo příspěvků za.........zl. 168. 027. 83 tak že až do tohoto dne výtěžek všech sbírek dosáhl značné výše.........zl. 938. 759. 48

Tento chrám České Musy blíží se svému ukončení; třeba jen ještě některých prací vnitřních provésti a v několika měsících státi zde bude v celém svém lesku, aby vlastnímu svému účelu odevzdán býti mohl, a to tím více, an stavební sbor nyní úsilovně se snaží, aby dílo to dokončil do onoho radostného okamžení, který očekávají národové rakouští, zejmena pak obyvatelstvo kr. hlavního města Prahy v prvních dnech příštího roku.

Vzhledem k této skutečnosti jest nyní na čase, aby konečně upraven byl poměr země k tomu podniku, jakož to shora uvedeným

a) Den vorhandenen Plan sammt Kostenüberschlag über die Herrichtung des Kotzengebäudes zu einem Theater;

h) Die Zuschrift des Stadtverordneten-Collegiums über die Bereitwilligkeit zur Widmung eines Bauplatzes, und

c) Die brieflichen Betritts-Erklärungen der Herren Grafen Johann Kolovrat, Harrach, Fürst Schwarzenberg und Graf Chotek sub 3 mitzutheilen, zugleich aber demselben zu eröffnen, daß der Beitrag aus dem Domestikalfonde pr. 14. 000 fl. CM. seinem ursprünglichen Widmungszwecke entsprechend erst dann verfügbar gestellt werden kann, wenn der Bau des Theaters wirklich in Angriff genommen wird.

"Rücksichtlich der Modalitäten des Logenkaufkontrakts beehrt man sich dem löblichen Comité sub 4 eine, dem Originale Selbst entnommene Abschrift eines dem vorhandenen ganz gleichförmig ausgestellten Logenkontraktes mit dem Ansuchen zu übersenden, bei dem Umstande, wo künftig beide Theater Sich möglichst gleichgestellt werden sollen, die Verkaufsbedingungen rücksichtlich der Logenbenützungen, den bisher bestehenden möglichst conform stellen zu wollen,

"Nachdem ferner das löbliche Comité in seiner Schätzbaren Dienstschrift ausdrücklich darauf hingewiesen hat, die Wünsche des Landesausschusses berücksichtigen und bei wichtigen Fragen auch dessen Willensmeinung einholen zu wollen, so muß hierauf lediglich erwiedert werden, daß der Landesausschuß als Behörde ausdrücklich jede wie immer geartete Einflußnahme auf die Thätigkeit des löblichen Comité ablehnen müsse, jedoch nicht dagegen sein würde, wenn das löbliche Comité eins oder zwei Mitglieder der Ausschußes, jedoch ohne daß dieselben wirklich Comité-Mitglieder würden, bei wichtigeren Fragen allenfalls den Comité-Sitzungen beizöge, um ihre Ansichten zu vernehmen,

"Schließlich beehrt man sich dem löbl. Comité bekannt zu geben, daß die Oberkassa unter Einem angewiesen werde, die einlaufenden Beiträge auf Verlangen des löbl. Comité demselben auszufolgen, so wie endlich auch Sr. Excel. dem Herrn Statthalter von Böhmen und der Prager Kreisregierung über den gegenwärtigen Stand der diesfälligen Verhandlung unter Einem die nöthigen Mittheilungen gemacht werden. "

Diese Erledigung veranlaßte das Comité Seine Statuten zu ändern, worauf dieselben genehmigt und unterm 12. April 1851 Z. 1765 dem stand. Landesausschuße mit der Anzeige vorgelegt wurden, daß nunmehr das Comité seine öffentliche Wirksamkeit beginnt. Hiebei hat dasselbe das Vertrauen ausgesprochen,,, der Landesausschuß werde auch fernerhin ein Unternehmen geneigtest unterstützen, das in seiner ersten Idee aus ihm selbst hervorgegangen, in feiner Vollendung ein Sprechendes Merkmal seines fürsorglichen Waltens für die höhere Bildung und Gesittung der böhmischen Nation und dadurch für das Wohl des ganzen Landes bilden wird. "

Weil in dem Erlasse vom 6. Dezember 1850 Z. 5671 der stand. Landesausschuß erklärte, daß er nicht dagegen sein würde, wenn das Comité eins oder zwei Mitglieder des Ausschusses bei wichtigen Fragen allenfalls den Comitésitzungen beizöge, so hat dieses Comité unterm 12. April 1852 Z. 1474 bei dem Landesausschusse nachstehende Eingabe überreicht.

"Auf das geziemende Anerbieten des unterzeichneten Comités vom 28. November 1850 Z. 59 hat der Hochlöbliche Landesausschuß unterm 6. Dezember j. J. N. E. 5671 - laut vorletzten Absatzes des diefälligen Hochortigen Erlasses zwar als Behörde jede Einflußnahme auf die Tätigkeit des Comités ausdrücklich abgelehnt, jedoch zugleich erklärt, nicht entgegen zu Sein, wenn das Comité ein oder zwei Mitglieder des hohen Landesausschusses bei wichtigeren Fragen den Sitzungen beizöge, um Ihre Ansichten zu vernehmen. An einem solchen Punkte ist das Comité nun angelangt, Dasselbe ist nämlich durch einen Antrag der Frau von Schlosser bezüglich ihrer am Quai nächst der Kettenbrücke und der SofienInsel gelegenen Baustelle NC. 223-II. sammt Nebenräumen gedrängt, sich über den Bauplatz für das beabsichtigte Theater in kurzer Frist zu entscheiden,

"Zu diesem Behufe wurden die ehrerbietig unterzeichneten Glieder des Comité-Ausschusses ermächtigt und beauftragt, die näheren Umstände in Betreff dieses Platzes zu erheben, hierüber Vorverhandlungen zu pflegen, überhaupt Antrage zur Sicherstellung eines geeigneten Standortes für jenen Zweck bei den Hauptberathungen im Namen des Comité-Ausschusses selbst zwei der P. T. Herren Landesausschußbeisitzer zu erbitten.

,, Nachdem Soeben erst die wesentlichen Bedingungen des Verkanfs-Anbotes der Frau von Schlosser in´s Klare gebracht wurden, kam es hervor, daß auf einem Theile des bezeichneten Bauplatzes Nr. C. 223 -II. aus dem Vertrage ddto. 10. Oktober 1840 ein Vorbehalt der böhmischen Herren Stände in Absicht auf die Höhe und Facade des dortigen wie aller am Quai neu aufzuführenden Gebäude haftet.

"Die achtungsvoll Gezeichneten beeilen sich daher den Sachverhalt dem hochlöblichen Landesausschusse zur geneigten Ktuntnis zu bringen und im Namen des Comités zu bitten:

1. Dass es etwa einem hohem Präsidio gefällig sein wollte, zwei der Herren Landesausschuß-Beisitzer einzuladen, welche die Mühe zu übernehmen die Güte hatten, den bevorstehenden Berathungen des Ausschusses am 14. April d. J. um 6 Uhr, sowie des gesammten Comités am nachfolgenden Tage, d. i. den 15. l. M, um 4 Uhr Nachmittags im Saale des bohmischen Museums, und weiterhin den wichtigeren diesfälligen Verhandlungen beizuwohnen, um das Comité mit ihren Erfahrungen und ihrem Rathe zur Förderung des patriotischen Zweckes freundlichst zu unterstützen;

2, daß der hochlöbliche Landesausschuß mit gütigster Beschleunigung gewogenst zu eröffnen geruhe, ob hochderselbe geneigt und in der Lage wäre, es von jenem beschränkten Vorbehalte rücksichtlich der Bauart abkommen zu lassen, wenn der Theaterbau dort mit Beobachtung der architektonischen und administrativ-ökonomischen Rücksichten eine andere Eintheilung allenfalls mehr als die Höhe von zwei Stockwerken und eine besondere Façade erheischen möchte? wobei sich die ehrerbietig Unterzeichneten beizufügen erlauben, daß es dem Comité zum Vergnügen gereichen wird, auch in Hinsicht des Bauplatzes seiner Zeit die Wohlmeinung der beiden P. T. abgeordneten Herren Landesausschuß-Beisitzer zu vernehmen und jedenfalls den schönen Anblick auf das Quai nicht bloß keineswegs zu stören, Sondern vielmehr durch einen Schönen Abschluß nur noch zu erhöhend Allein darüber wurde folgende Präsidial-Erledigung vom 13. April 1852 Z. 1474 erlassen.

"Nachdem der Landesausschuß mit Beschluß vom 6. Dezember 1850 Z. 5671 eine jede wie immer geartete behördliche Einflußnahme auf die Thätigkeit Eines löblichen Comités in der Angelegenheit des Theaterbaues ablehnte so befinde ich mich nicht in der Lage um durch ämtliche Berufung von Ausschußmitgliedern für die Theilnahme an den Berathungen des Comité dem verehrlichen Belangen vom 10. d. M. zu entsprechen und muß die Aufforderung einzelner Herren Gremialen des Landesausschußes zur privativen Betheiligung an den in Frage stehenden Verhandlungen dem Ermessen eines löblichen Comités anheim stellen,

"Zugleich erlaube ich mir aber zu bemerken, daß die Frage wegen Behebung der die Baulichkeiten auf dem Franzenquai beschränkenden, von den Herren Ständen festgestellten Bedingungen hierorts erst nach Vernehmung des Antrags über den Umfang der beabsichtigten Abweichung in Verhandlung wird gezogen werden können. "

ES hat somit der Landesausschuß eine jede Theilnahme an den bezüglichen Berathungen abgelehut und diesen Standpunkt auch fernerhin eingehalten, daher auch jede Theilnahme beim Ankaufe des Baugrundes, bei Prüfung des Bauprogramms, bei der nachfolgenden Aenderung der Statuten u. dgl. konsequent verweigert.

Die damaligen Zustande brachten es mit sich, daß die Sammlungen zum Aufbaue des Nationaltheaters nur spärlich eingingen, was namentlich darin seinen Grund hatte, daß die Tätigkeit des bezüglichen Comités immer mehr und mehr eingeschränkt wurde. So kam es, dass im Jahre 1861 mit dem Baue des böhmischen Theaters noch nicht begonnen worden war.

Mit dem Eintritte der neuen Aera wurde auch das Interesse für dieses Theater wieder reger. Die Beitrage flossen reichlicher ein und Selbst in dem hohen Landtage wurde diese Frage dadurch angeregt, daß die Abgeordneten Se. Durchlaucht Karl Fürst Schwarzenberg und Se. Excellenz Heinrich Graf Martinitz am 21. April 1861 den Antrag stellen: "Der hohe Landtag wolle beschließen, es sei der Landesausschuß zu beauftragen, die Angelegenheit des Landestheaters im Sinne der Wünsche und Bedürfnisse beider Nationalitäten zu regeln, eventuell ein böhmisches Theater zu erbauen. "

Der hohe Landtag gedrängt, seine Sitzungen zu schließen, konnte diesen Antrag nicht mehr erledigen und überwies denselben dem Landesausschusse zur Verhandlung.

Diesem war Somit die Aufgabe geworden, für die Bedürfnisse der böhmischen Bevölkerung, in so weit als das Theater eine Landesanstalt ist, so weit als thunlich Sorge zu tragen.

Für den Landesausschuß konnte kein Zweifel obwalten, daß der hohe Landtag die Frage nicht anders als nach dem Prinzipe der Gleichberechtigung gelöst sehen wolle und daß er unmöglich wollen könne, daß nach der Proklamirung des erwähnten Prinzipes vom Allerhöchsten Throne und nach dem Inslebentreten der Verfassung eine aus Landesmitteln erhaltene und der Disposition des hohen Landtages vorbehaltene Kunstanstalt auch fernerhin exclusiv nur im Interesse einer Nationalität des Landes erhalten werde.

Das Postulat der Gleichberechtigung auf dieser einen Anstalt in der Weise zur Geltung zu bringen, daß sie unter beide Nationalitäten, getheilt werde, erschien deshalb nicht thunlich, weil bei einer solchen Einrichtung weder die deutsche noch die böhmische Bühne prosperirt hätte, ja keine auch nur lebensfähig gewesen wäre. Zudem waren dieser Theilung bestehende Vertragsverhältnisse im Wege und das Bedürfniß des in unserer volkreichen Hauptstadt so zahlreichen und täglich steigenden Theaterpublikums machte die Errichtung eines zweiten Theaters entschieden nothwendig.

Die Errichtung eines zweiten und zwar böhmischen Theaters schien demnach dem Landesausschuße das geeignetste Mittel, diese Angelegenheit sowohl im Snne der Gleichberechtigung als auch Zur Befriedigung der Bedürfnisse und Rechtsansprüche der böhmischen Bevölkerung auszutragen.

Aber diese Lösung erheischte große Opfer und der Landesausschuß wollte und konnte dem hohen Landtage in einer so wichtigen Angelegenheit nach keiner Richtung hin praejudiciren, noch auch den Landesfond auf eigene Verantwortung hin bedeutend in Anspruch nehmen.

Nach vielen vergeblichen Versuchen den Bedürfnissen und billigen Ansprüchen des böhmischen Theaterpublikums gerecht zu werden, entschied sich der Landesausschuß dafür ein provisorisches Theater von Mauerwerk auf dem hinteren Theile des von dem für Errichtung eines böhmischen Nationaltheaters bestehenden Comité zu diesem Zwecke erworbenen Bauplatzes zu errichten, worauf im Verlaufe des Jahres 1862 dieses provisorische Theater auch hergestellt und darüber dem hohen Landtage der Bericht vom 20. Feber 1863 Z. 814 erstattet wurde, welcher in dem Berichte vom 17. April 1864 Z. 178 seine Ergänzung fand.

Die sämmtlichen Kosten dieses Interimstheaters betrugen 106. 626 fl, 82 kr. und es ist seit Mitte November 1862 Seinem Zwecke ununterbrochen gewidmet,

Durch dieses Provisorium war die Theaterfrage definitiv nicht gelöst; es hatte auch der Landesausschuß nicht im Sinne sie definitiv zu lösen, denn in seiner Sitzung vom 21. Jänner 1862 Z. 874, in welcher er sich für den Bau des Interimstheaters entschied, hat er zugleich beschlossen, an den hohen Landtag nachstehende Anträge zu stellen.

1.     Es sei aus Landesmitteln mit Benützung der für diesen Zweck bereits vorhandenen Fonds ein neues Landestheater zur Aufführung dramatischer Borstellungen in böhmischer Sprache zu errichten und auszustatten.

2.     Der Landesausschuß wird mit der Ausführung dieses Veschlußes beauftragt. Er hat sich hiebei die Aufgabe gegenwärtig zu halten, innerhalb der ihm gegebenen Gränzen eine Anstalt zu errichten, die in jeder Beziehung ihrem Zwecke entspricht, der Würde des Landes angemessen ist und gleichzeitig durch künstlerisch schöne, monumentale Bauformen zur bleibenden Verschönerung der Landeshauptstadt Prag geeignet ist.

3.    Zu diesem Zwecke Wird dem Landesausschuße die Vollmacht ertheilt nach eigenem Ermessen aus dem Landesfonde über den Betrag bis 300. 000 fl. zu disponiren.

4.    Der Landesausschuß hat das bestehende Comité zur Errichtung eines böhmischen Nationaltheaters in Prag behufs der Uebergabe beziehungsweise Ubernahme des vom Letzteren erworbenen Vermögens und seiner sonstigen Ansprüche von diesen Beschlüßen in Kenntniß zu setzen.

Es wird nicht nothwendig sein die Gründe zu erörtern, aus welchen dieser Antrag von dem hohen Landtage nicht zur Verhandlung kam; er theilte das Schicksal vieler anderen Anträge, welche jahrelang ihrer endlichen Erledigung harren, weil die den Landtagen spärlich bemessene Zeit nicht hinreichte, um dieselben in Berhandlung nehmen zu können.

Es muß jedoch konstatirt werden, daß durch den erwähnten Antrag des Comités zur Errichtung des böhmischen Nationaltheaters in Prag in keiner Weise gelähmt wurde, daß diese vielmehr in den Jahren 1863 und 1864 einen unverkennbaren Aufschwung nahm. Die Statuten desselben wurden den Zeitverhältnissen entsprechend mit aller Energie erneuert, so daß in kurzer Frist ein solcher Fond angesammelt war, daß zum Beginne des Baues die nöthigen Vorkehrungen getroffen werden konnten.

Schon im Jahre 1867 wurde mit dem Baue des Theaters begonnen, aber der Grundstein erst am 16. Mai 1868 feierlich gelegt.

Damals war auf den ganzen Bau die Summe von 500. 000 fl. präliminirt, welche vielleicht hingereicht hätte, wenn das Gebäude aus Ziegeln hergestellt worden wäre, Allein während des Baues hat sich das Comité entschieden den ganzen Bau aus Stein durchzuführen, wodurch zwar dem monumentalen Charakter des Baues Rechnung getragen, zugleich aber der Aufwand in einer Weife erhöht wurde, daß derselbe das Dreifache der ursprünglich präliminirten Summe übersteigen wird.

Blickt man auf die Verhältnisse unseres Vaterlandes im letzten Decennium zurück, so wird man es erklärlich finden, daß es unmöglich war, eine so enorme Summe nur in freiwilligen Beiträgen zu sammeln und daß es trotz der bewährten Opferwilligkeit aller Schichten der Bevölkerung nicht möglich war, dass Theater nur aus dem Erträgnisse solcher Spenden aufzubauen.

Es mußte daher das Comité bedacht fein andere Einnahmsquellen dafür zu eröffnen. Vorerst hat dasselbe aus der böhmischen Sparkassa ein in Annuitäten rückzahlbares Darlehen von 200. 000 fl, auf das Theatergebäude entlehnt, dann aber bei dem hohen Landtag das Gesuch un eine Subvention überreicht, endlich die Bewilligung zu einer Effectenlotterie erwirkt und dieselbe auch durchgeführt.

Der hohe Landtag hat zum Baue des böhmischen Theaters 300. 000 fl. bewilligt und die Effenktenlotterie ergab ein reines Erträgniß von

169. 077 fl. 57 kr.

Was nun den Aufwand auf diesen Theaterbau betrifft, so betrug derselbe bis Ende des Jahres 1879 im Ganzen......... fl. 1, 240. 714. 45 1/2

Werden davon die hiezu gleich anfänglich aus dem Domestikalfonde ausgezahlten st. 14. 700 die ans der Sparkassa entlehnten. fl. 200. 000 und die ans dem Landesfonde als Subvention aus

gezahlten.... fl. 300. 000

zusammen.... fl. 514. 7000 abgerechnet, so ergibt sich, daß die Sammlungen, zu welchen natürlich auch das Erträgniß der Effektenlotterie beigezählt wird, weil der Verkaus der Lose nur als eine eigene Species der Sammlung angesehen werden muß, im Ganzen die Summe von........ fl. 726. 014, 45 1/2

beziehungsweise mit Rücksicht darauf, daß mit Ende des Jahres das Comité noch eine Baarschaft von...... fl. 44. 717. 19 1/2

besaß, die Summe von... fl. 770. 731. 65 ausmachten, eine Summe, welche den klarsten Beweis liefert, daß die böhmische Nation die Realisirung ihrer beliebten Idee, in unserer Metropole der böhmischen Muse einen würdigen Tempel zu bauen thatkräftig und opferwillig unterstützt. Diese seine Opferwilligkeit hat die böhmische Nation in der neuesten Zeit dadurch glänzend bewährt, daß für den Theaterbau feit dem 1. Jänner 1880 bis 31. Mai 1880 neuerlich an Beitragen fl. 168. 027. 83 eingezahlt wurden, so daß bis zu diesem Tage der Ertrag aller Sammlungen die namhafte Summe von     ............ fl. 938. 759. 48 1/2

Dieser Tempel der böhmischen Muse naht nun seiner Vollendung; es sind nur noch einige Arbeiten im Innern desselben durchzuführen und in wenigen Monaten wird er in seiner ganzen Pracht dastehen, um seinem eigentlichen Zwecke zugeführt zu werden, dies um so mehr, als das Baukomité jetzt unermüdlich bestrebt ist, das Werk bis zu dem erfreulichen Momente zu vollenden, welches die Völker Oesterreichs, insbesondere die Bevölkerung der k, Hauptstadt Prag in den ersten Tagen des kommenden Jahres gewärtigt.

In Hinblick auf diese Thatsache ist es an der Zeit, das Verhältniß des Landes zu diesem Unternehmen desinitiv zu regeln, wie es in der obcitirten Erledigung des ständ. Landesausschusses