K návrhu sněmu Mého království českého vidí se mi naříditi takto:
§. 1.
Obci města Prahy se povoluje, aby k uhrazení nákladu na stavbu mostu z Prahy na Smíchov, na stavbu nábřeží při něm a na ostatní úpravy s tím souvisící, pokud náklad ten převyšuje sumu půjčky jednoho milionu zlatých, obci této zákonem ze dne 16. června 1875, č. 3322 povolené novou půjčku až do sumy jednoho milionu jedenkrát sto tisíc zlatých r. m. postupně dle potřeby sobě zjednati mohla.
§. 2.
Obci města Prahy dává se plná moc, aby větší náklad tento prozatím a dokud půjčky pěti milionů zl. r. m. učiněné v základě zákona ze dne 7. října 1874, č. 62 zák. zems., nebude potřebí k podnikům, pro něž po zákonu určena jest, těchto peněz spůsobem zálohy uhražovala.
§. 3.
Zákon tento nabude platnosti tím dnem, kdy bude prohlášen.
Oberstlandmarschall: (übernimmt den Vorsitz. ) Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Da dies nicht der Fall ist, werde ich zur Abstimmung schreiten.
Der Antrag der Kommission lautet, den Gesetzinhalt betreffend.
§. 1.
Der Stadtgemeinde Prag wird die Bewilligung ertheilt, zur Bedeckung des Aufwandes für den Bau der Prag-Smichower Brücke, des Quai bei derselben, und für sonstige damit verbundene Herstellungen, soweit dieser Aufwand die Summe des dieser Gemeinde mit dem Gesetze vom 16. Juni 1875, Nr. 33 L. -G. -Bl. bewilligten Anlehens von Einer Million übersteigt, ein neues Anlehen bis zu dem Betrage von Einer Million ein Hundert Tausend Gulden sukzessive nach Bedarf aufzunehmen.
Nám. nejv. marš.: Obsah zákona navrženého má zníti:
§. 1.
Obci města Prahy se povoluje, aby k uhražení nákladu na stavbu mostu z Prahy na Smíchov, na stavbu nábřeží při něm a na ostatní úpravy s tím souvisící, pokud náklad ten převyšuje sumu půjčky jednoho milionu zlatých, obci této zákonem ze dne 16. června 1875, č. 3322, povolené novou půjčku až do sumy jednoho milionu jedenkrát sto tisíc zlat. r. m. postupně dle potřeby sobě zjednati mohla.
Nám. nejv. marš.: Kteří jsou pro ten článek, nechť pozdvihnou ruku.
Welche dem Paragraphe zustimmen, wollen die Händ erheben.
Der Paragraph ist angenommen.
§. 2.
Die Stadtgemeinde Prag wird, ermächtigt, den genannten Mehraufwand vorläufig, und bis zu jener Zeit, wo das auf Grund des Gesetzes vom 7. Oktober 1874, Nr. 62 L. -G. -Bl. aufgenommene Darlehen von fünf Millionen Gulden zu den Unternehmungen, denen es gesetzlich gewidmet ist, wird benöthigt werden, aus diesen Geldern vorschußweise zu bestreiten.
Nám. nejv. marš.:
§. 2.
Obci města Prahy dává se plna moc, aby větší náklad tento prozatím a dokud půjčky pěti milionů zl. r. m. učiněné v základě zákona ze dne 7. října 1874, č. 62 zák. zem., nebude potřebí k podnikům, pro něž po zákonu určena jest, těchto peněž spůsobem zálohy uhražovala.
Oberstlandmarschall: Diejenigen, welche dem 8. zustimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten článek, nechť pozdvihnou ruku.
(Stane se. )
Der Paragraph ist angenommen.
§. 3.
Dieses Gesetz tritt mit dem Tage der Kundmachung in Wirksamkeit.
Nám. nejv. marš.:
§. 3.
Zákon tento nabude platnosti tím dnem, kdy bude prohlášen.
Nejv. marš. zems.: Kteří jsou pro ten článek, nechť pozdvihnou ruku.
Diejenigen, welche dem Paragraphe zustimmen, wollen die Hand erheben (Geschieht. ) Er ist angenommen. Der Gesetzestitel lautet: Gesetz vom. . . . . . . . . womit der k. Hauptstadt Prag die Bewilligung ertheilt wird zur Bedeckung des Aufwandes der Prag-Smichower Brücke, des Quai bei derselben, und für sonstige damit verbundene Herstellungen ein weiteres Anlehen von 1100000 fl. aufzunehmen.
Uiber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen verordne ich, wie folgt.
Nám. nejv. marš.: Nápis zákona má zníti:
Zákon
daný dne........kterýmž obci král. hlavního města Prahy se povoluje, aby k zapravení nákladu na stavbu mostu z Prahy na Smíchov, nábřeží při něm a na jiné s tím spojené úpravy učiniti mohla dálší půjčku 1100000 zl.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se mi naříditi takto:
Nejv. marš. zem: Kteří jsou pro nápis zákona, nechť pozdvihnou ruku.
Welche dem Gesetzestitel zustinimen, wollen die Hand erheben.
(Geschieht. ) Er ist angenommen Berichterstatter Dr. Urban:. Ich erlaube mir gleichzeitig den Antrag auf 3. Lesung des Gesetzes zu Stellen.
Dovolím si návrh, aby zákon také v třetím čtení byl přijat.
Nejv. marš. zem.: Kteří jsou pro návrh na třetí čtení, nechť pozdvihnou ruku.
Welche für den Antrag auf 3. Lesung zustimmen, wollen die Hand erheben.
(Geschieht. ) Ich bitte nunmehr Jene, welche dem Gesetze in 3. Lesung endgiltig ihre Zustimmung geben, sich zu erheben.
(Geschieht. ) Das Gesetz ist in dritter Lesung angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Eingabe der Stadtgemeinde Jičin um Bewilligung zur Einhebung einer Miethzinsumlage.
Nám. n ej v. m ar š.: Následuje zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti městské obce Jičína za povolení k vybírání přirážky k nájemnému.
Oderstlandmarschall: Berichterstatter ist Herr Dr. Mattusch.
Dr. Mattusch: K usnesení obecního zastupitelstva předložila městská rada Jičínská žádost, aby- jí. zákonem bylo povoleno vybírati přirážku k nájemnému. Žádost tato odůvodňuje se tím, že dle rozpočtu na rok 1878 má obec, ač vypisuje 8 % přirážku, ještě neuhražený schodek 2116 zl., dále tím, že obec má přes 82000 zl. dluhů, s jich splácením se nyní musí počíti, konečně tím, že v městě je velký počet takových lidí, kteří sice žádné daně neplatí, avšak dosti zámožní jsou a všech obecných institucí potřebují, aniž by nějakých přirážek obecních platili.
K účeli tomu navrhuje se dle usnešení obecního zastupitelstva, aby vybírána byla v Jičíně přirážka z nájemného, a sice tím spů-. sobem, že by nájemné až do částky 40 zl. bylo každé přirážky prosto, že by se dále z nájemného 40 zl. přesahujícího až do částky 100 zl. vybíral jeden krejcar ze zlatého a z. nájemného, které přesahuje 100 zl., by se vybíraly 2 kr.
Komise, souhlasíc úplně se zemským výborem, navrhuje:
Slavný sněme račiž se usnésti o zákonu tomto:
Zákon, daný dne........ jímž městské obci Jičínu povoluje se vybírati přirážku z nájemného.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mně povoliti městské obci Jičínu, aby z každého zlatého roční činže nájemní sumu 40 zl. převyšující až do sumy 100 zl., tuto vpočítajíc, přirážku jednoho krejcaru a z každého zlatého roční činže nájemní. 100 zl. převyšující přirážku dvou krejcarů na dobu šesti let vybírati mohla.
Die Stadtgemeinde Jičin hat eine Petition eingebracht, in welcher sie um die Erlassung eines Gesetzes zur Einführung einer Miethzinsumlage ersucht und motivirt dieses ihr Ansuchen dadurch, daß die Gemeinde nach Auflagen einer 3% Umlage auf die direkten Steuern noch ein unbedecktes Deficit von 2116 fl. aufweist, daß weiter die Gemeinde eine Schuldlaft von 82000 fl. hat; und daß viele Auswärtige in der Stadt wohnen, welche, obzwar sie die Gememdeanstalt in hohem Grade benutzen, in anderer Weife zu den Auslagen nicht beitragen.
Die Kommission pflichtet dem Antrage des Landesausschußes bei und beantragt die Bewilligung und Erkassung des nachsolgeuden Gefetzes: (Liest)
Gesetz vom womit der Stadtgemeinde Jičin die Einhebung einer Miethzinsumlage bewilligt wird.
Uider den Antrag des Landtages. Meines Königreiches Böhmen finde Ich der Stadtgemeinde Jičin die Einhebung einer Umlage von einem Kreuzer von jedem Gulden eines jährlichen Miethzinses von mehr als 40 fl. bis einschließlich 100 fl. und von zwei Kreuzern von jedem Gulden eines 100 fl. üdersteigenden jährlichen Miethzinses auf die Dauer von sechs Jahren zu bewilligen.
Oderstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo? (Nikdo se nehlásí. )
Dä dies nicht der Fall ist, schreite ich zur Abstimmung.
Das Gesetz soll lauten: (Liest)
Uider den Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich der Stadtgemeinde Jičin die Einhebung einer Umlage von einem Kreuzer von jedem Gulden eines jährlichen Miethzinses von mehr als 40 fl. bis einschließlich 100 fl. und von zwei Kreuzern von jedem Gulden eines 100 fl. üdersteigenden jährlichen Miethzinses auf die Dauer von sechs Jahren zu bewilligen.
Nám. nej. v. marš.: Zákon má zníti takto: K návrhu sněmu Mého království českého vidí se Mně povoliti městské obci Jičínu, aby z každého zlatého roční činže nájemní sumu 40 zl. převyšující až do sumy 100 zl. tuto vpočítajíc, přirážku jednoho krejcaru a z každého zlatého roční činže nájemní 100 zl. převyšující, přirážku dvou krejcarů na dobu šesti let vybírati mohla.
Nejv. marš. zemský: Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
Diejenigen, welche für den Antrag sind wollen, die Hand erheben. (Geschieht. ) Er ist angenommen.
Der Gesetzestitel lautet (liest): "Gesetz vom...... womit der Stadtgemeinde Jičín die Einhebung einer Miethzinsumlage bewilligt wird. "
Nám. nejv. marš.: Nápis zákona má zníti:
Zákon, daný dne...... jímž městské obci Jičínů povoluje se vybírati přirážku z nájemného.
Nejv. marš. zemský: Kteří jsou pro ten nápis zákona, nechť pozdvihnou ruku.
Welche dein Gesetzestitel zustimmen, wollen die Hand erheben. (Geschieht. ) Er ist angenommen.
Posl. dr. M a t t u š: Dovoluji si učiniti návrh, aby se zároveň zákon tento přijal v třetím čtení.
Ich erlaube mir den Antrag zu stellen, daß die 3. Lesung des Gesetzes Sofort vorgenommen werde.
Oberstlandmarschall: Ich bitte Jene, welche dein Antrage zustimmen, die 3. Lesung abzuhalten, die Hand zu erheben.
Kteří jsou pro ten návrh na třetí čtení, nechť pozdvihnou ruku. (Stane se. )
Er ist angenommen.
Ich bitte nunmehr diejenigen, welche dem Gesetze in 3. Lesung endgiltig ihre Zustimmung geben, sich zu erheben. (Geschieht).
Das Gesetz ist in dritter Lesung endgiltig angenommen.
Wir kommen nun zum Berichte der Commission für Bezirks- und Gemeinde-Angelegenheiten über die Petition der Gemeinde Brozan um Bewilligung zur Einhebung von Gemeindeumlagen vom Verbrauche des Branntweines.
Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti obce Brozan; za povolení k vybírání přirážky ze spotřeby kořalky.
Oberstlandmarschall: Berichterstatter ist derselbe.
Ref. dr. Mattuš: Sl. sněme! Obec Brozany podala dne 7. října t. r. petici, v níž žádá, aby jí dáno bylo povolení vybírati obecní dávku ze spotřeby, kořalky, jež by 4 kr. z litru obnášela - a to na dobu 10 let.
Žádost tato odůvodněna je tím, že obec řádných příjmů s dostatek nemá a že za posledních let se stavbou silnic a školy měla velká vydání.
Mimo to uvádí petice, že pití kořalky v žalostné míře se zmahá, což uložením obecní daně na potřebu kořalky dalo by se snad poněkud obmeziti.
Žádost ta není však opatřena nezbytnými doklady.
Schází průkaz, že obecní zastupitelstvo v řádné schůzi o věci učinilo zákonné usnesení, že usnesení to bylo v obci řádně prohlášeno, také připojeno není zdání a návrh zastupitelstva okresního, konečně ani závěrka účetní ani rozpočet obecní na rok ležící se nepřiložily. Za okolností takových nelze komisi raditi, aby se hned ve věci samé rozhodla, pročež, činí návrh: Sl. sněme račiž se usnésti, petice obce Brozan za povolení k vybírání dávky z potřeby kořalky podaná 7. října t. r. odkazuje se výboru zemskému, aby. si potřebných k ní dokladů vyžádal a svého času zprávu a návrh podal.
Rachdem die eingebrachte Petition der Gemeinde Brozan um Bewilligung zur Auflage einer Gemeinde Umlage von 4 Kreuzern von dem Verbrauche des Branntweines mit den nöthigen Belegen nicht versehen ist, findet sich die Kommission veranlaßt, zu beantragen: (Liest),, Der hohe Landtag wolle beschließen, die Petition der Gemeinde Brozan um Bewilligung der Einhebung einer Umlage von 4 kr. von dem Verbrauche des Branntweines ddo. 7. Oktober l. J. wird au den Landesausschuß mit der Aufforderung geleitet, die erforderlichen Nachweise abfordern zu lassen und seinerzeit Bericht und Antrag zu erstatten.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo ? Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
Diejenigen, welche für den Antrag find, wollen die Hand erheben. (Geschieht. )
Der Antrag ist angenommen.
Wir kommen nun zu dem Berichte der Landeskulturkommission über die Verlegung der Liebwerder Ackerbauschule nach Böhm. -Leipa
Berichterstatter ist Herr Abg. Pfeiffer.
Nám. nejv. marš.: Zpráva komise pro zeměvzdělání v příčině přeložení hospodářské školy z Libverdy do České Lípy.
Berichterstatter Abg. Pfeiffer (liest):
Hoher Landtag!
Die zur Berathung über den Stand der hierländischen Ackerbauschulen und deren Subvention aus Reichsmitteln in Folge Erlasses des h. k. k. Ackerbauministeriums vom 16. Jänner 1874 einberufenen Enquete hat in ihrem Berichte vom 30. Dezember 1875 enthaltenen Schlußanträgen die Verlegung der Liebwerder Ackerbauschule in eine andere deutsche Gegend des nordöstlichen Böhmens dein Landesausschuße empfohlen.
Dieser Antrag wurde damit begründet, daß vom Kuratorium der in Liebwerd befindlichen höheren landwirthschaftlichen Landeslehranstalt die Verlegung der Ackerbauschule als sehr wünschenswerth bezeichnet wurde, indem es einer gedeihlichen Entwicklung der höheren landwirthschaftlichen Landeslehranstalt abträglich sei, daß gleichzeitig an demselben Orte sich die Ackerbauschule befinde, wodurch abgesehen von den Unzukömmlichkeiten, welche das Zusammenleben der Hörer der höheren Landeslehranstalt mit den minder gebildeten Schülern der Ackerbauschule in Bezug auf die Handhabung der Disziplin im Gefolge hat, die Landeslehranstalt selbst in ihrer räumlichen Entfaltung gehemmt werde, was um so empfindlicher sei, als sie in ihren Räumlichkeiten beschränkt ist.
Auch Se. Excellenz Graf Friedrich Thun als Protektor dieser Ackerbauschule hat in Würdigung der von der Enquete-Kommission dargelegten Gründen dieser projektirten Verlegung zugestimmt.
Weiters hat der Landesausschuß die Wohlmeinung des Landeskulturrathes über die Wahl des künftigen Standortes dieser zu verlegenden Ackerbauschule eingeholt und auf Grund dieser im Prinzipe beschlossen, daß die Liebwerder Ackerbauschule nach Böhm. -Leipa verlegt und diese Anstalt ebenso wie in Liebwerd als eine niedere ländwirthschaftliche Fachschule (Ackerbauschule) unter gleichzeitiger Auflassung des bisher in Liebwerd bestehenden Internats eingerichtet werden soll.
Für die Wahl der Stadt Böhm. -Leipa war, abgesehen davon, daß, wie aus den gepflogenen Verhandlungen hervorgeht, der landwirthschaftliche Verein von Friedland und die Stadt Wartenberg von der Mitbewerbung um diese Schule nachträglich zurückgetreten sind, haüptsächlich die Erwägung maßgebend, daß einerseits die Lage der Stadt Böhm. -Leipa für eine Ackerbauschule sehr günstig erscheint und daß anderseits von den dortigen zunächst berührten Interessentenkreisen, für die Realisirung dieses Projektes ein sehr reges und warmes Interesse entgegengebracht wurde, welches sich insbesondere in der Zusicherung materieller Unterstützung manifestirte.
Für den Fall der Verlegung dieser Ackerbauschule nach Böhm. -Leipa hat die Stadtgemeinde Böhm-Leipa einen jährlichen Erhältungsbeitrag von 500 fl. vorläufig auf 5 Jahre, die dortige Bezirksvertretung jährlich 300 fl. zunächst auf 3 Jahre, eventuell auch fernerhin bei Erneuerung des Gesuches, dann die Bezirksvertretung Haida 100 fl. auf 3 Jahre bestimmt zugesichert.
Außerdem hat der Bezirksausschuß in Zwickau seine Bereitwilligkeit zur Leistung einer Jahressubvention erklärt und ist mit voller Sicherheit zu erwarten, daß auch die Bezirksvertretung Niemes einen Jahresbeitrag für diese neue Ackerbauschule leisten werde, so daß auf eine dauernde Unterstützung von 1100 bis 1200. fl. jährlich, seitens der dortigen Interessentenkreise gerechnet werden kann.
Die Vorverhandlungen mit der Stadtgemeinde Böhm. -Leipa haben zu dem Resultate geführt, daß für die Unterbringung das am Ende der Stadt gelegene Graf'sche Fabriksgebäude um einen jährlichen Miethzins von 1000 fl. und von den zu dieser Realität gehörigen, an diese anstoßenden Grundstücke von 46 Joch um einen Jahreszins von 900 fl. auf eine längere Zeit von 25 bis 30 Jahren von den dermaligen Besitzern offerirt wird und dieselben erbötig sind, die erforderliche Scheuer aus Eigenem gegen ihnen zu leistende Verzinsung des Baukapitals erbauen zu lassen.
Der bezügliche Bestandvertrag würde, wie aus dem Berichte des Bürgermeisteramtes BöhmischLeipa vom 29. Dezember 1877 Z. 655 hervorgeht, auf den Namen, der Stadtgemeinde Böhmisch-Leipa, welcher der entfallende Bestandszins aus den Mitteln der Anstalt zur Verfügung gestellt würde, abgeschlossen werden, wogegen dieselbe sich zu verpflichten hätte, die Wirthschaftsführung sammt allen Einkünften aus der Institutswirthschaft der Verwaltung der Schule zu überlassen und sich jeder Ingerenz in dieser Richtung zu enthalten.
Die Adaptirungskosten des Gebäudes sind auf 4600 fl. beziffert und die Gesammtkosten der Instruirung der Institutswirthschaft auf 10987 fl. 74 kr. veranschlagt.
Mit Zurechnung des einjährigen Pachtzinses von 900 fl., da im ersten Jahre auf einen Ertrag der gegenwärtig parzellweise verpachteten Grundstücke nicht zu rechnen sein wird, beziffert sich der Gesammtaufwand auf 11887 fl. 74 kr. oder rund 12000 fl.
Was die jährlichen Erhaltungskosten anbelangt, so betrügen dieselben in Liebwerd 3150 fl., welche durch die jährliche Landessubvention von gleicher Höhe gedeckt wurden.
In dieser Summe erscheinen 80 fl. für Lehrmittel, die für die ersten Jahre als unzureichend erscheinen und wenigstens 500 fl. erforderlich sein werden.
Auch für Lehrhonorare wirb ein höherer Betrag durch die Verhältnisse geboten, einzustellen sein, endlich nebst dem Gebäudezins von 1000 fl. auch ein Betrag von 100 bis 150 fl. als Verzinsung des Baukapitals für die zu erbauende Scheuer, so daß sich die jährlichen Erhaltungskosten auf 2100 bis 2150 fl. höher Steffen werden als in Liebwerd.
Zur Deckung dieser Erhaltungskosten sind dermalen folgende Mittel vorhanden:
1. Die bisher der Liebwerder Ackerbauschule gewährte Landessubvention pr. 3150 fl., welche auch der neuen Anstalt in Böhm. -Leipa zugewendet werden soll.
2. Die in Aussicht stehenden Subvenitonsbeiträge seitens der Stadtgemeinde Böhmisch-Leipa und der Bezirksvertretungen von Böhmisch-Leipa, Haida, Zwickau und Niemes im Betrage von cirka 11-1200 fl., wovon der Gebäudezins, sowie die Verzinsung des Baukapitales für die Scheuer bestritten werden können, wogegen der für Lehrmittelsammlungen, erhöhte Lehrhonorare, und sonstige Bedürfnisse der Anstalt erforderliche und -mit 1000 fl. bezifferte Aufwand noch ungedeckt erscheint.
Bezüglich der Gründungsauslagen, welche nach Erörterung
a) für Adaptirung des Schulgebäudes 4600 fl.,
b) für die Instruirung der Institutswirthschaft mit 12000 fl. veranschlagt sind, würde ersterer Betrag durch Herbeiziehung eines bei der Auflösung der ehemaligen patriotisch-ökonomischen Gesellschaft mit übernommenen und angelegten Betrages von 2896 fl. 98 kr. zum Theile gedeckt werden können.
Gegen die Verwendung dieser Summe zu dem angegebenen Zwecke dürfte um so weniger ein Anstand obwalten, als dieselbe nach ihrer ursprünglichen Widmung zu Gründungszwecken für Ackerbauschulen bestimmt ist, weshalb auch mit dem Landesausschuß-Beschluße vom 8. Feber 1874 die Verfügung getroffen wurde, daß dieser von der patriotisch-ökonomischen Gesellschaft übernommene Betrag der gewidmeten Bestimmung auch fernerhin erhalten und demgemäß in das Vermögen des Landeskulturfondes nicht einbezogen werde.
Außerdem ist nach dein Berichte der Direktion der Liebwerder Ackerbauschule vom 17. Juni 1877, Z. 10, ein aus den Ersparnissen der J. 1866 bis 1873 herrührender Aktivrest von 1878 fl. 35 kr. vorhanden, welcher in dem seiner Zeit bei Uibertragung der Anstalt rechnungsmäßig sich ergebenden Betrage, Soweit derselbe nicht etwa für die kurrenten Auslagen in Anspruch genommen sein würde, gleichfalls zur Bestreitung der Adaptirungskosten des Schulgebäudes herangezogen Werden soll, wodurch es möglich wird, die für die Adaptirung erforderliche Summe pr. 4600 fl. nahezu gänzlich zu decken.
Dagegen erscheint der Instruirungsbeitrag von 12000 fl. und der Erhaltungskostentheilbetrag von 1000 fl. nicht gedeckt.
Um nun das Projekt der Verlegung der Liebwerder Ackerbauschule nach Böhmisch-Leipa einer günstigen Lösung entgegenzuführen, hat der Landesausschuß in der Sitzung vom 28. Mai l. J. beschlossen, das hohe k. k. Ackerbauministerium um die Gewährung eines Gründungsbeitrages von 12000 fl., sowie eines jährlichen Erhaltungsbeitrages von 1000 fl. für die in Böhm. -Leipa zu errichtende Ackerbauschule zu ersuchen.
Laut der Zuschrift der k. k. Statthaltern vom 14. August l. J. macht dasselbe jedoch die Gewährung einer allfälligen Staatssubvention für das projektirte Unternehmen, ebenso wie die Fortdauer der bisher den übrigen Ackerbauschulen Böhmens gewährten Staatssubventionen von einer günstigen Losung der Sicherstellung der Zukunft der Ackerbauschullehrer abhängig und bemerkt zugleich, daß für das Jahr 1879 der beanspruchte Subventionsbetrag von 13000 fI. nicht in Aussicht gestellt werden könne, weil das bezügliche Ansuchen des Landesausschußes erst nach Abschluß des Präliminares für land- und forstwirtschaftlichen Unterricht des Jahres 1879 bei dem hohen k. k. Ackerbauministerium eingelangt ist.
Unter der Voraussetzung, daß der h. Landtag die Uibernahme der Pensionen der Ackerbauschullehrer aus den Landesfond im Prinzipe genehmigt, erscheint die Gewährung einer Staatssubvention nicht ausgeschlossen und wäre der Umstand, daß für das Jahr 1879 eine solche Subvention aus formalen Gründen noch nicht zu gewärtigen wäre, ohne Belang, weil diese projektirte Schule ohnehin erst mit Oktober 1879 eröffnet werden könnte.
Da ein anderes geeignetes Objekt nicht gesunden wurde, so hat der Landesausschuß vorläufig die Pachtung der zur Institutswirthschaft erforderlichen Grundstücke aus ein Jahr vom 1. Okt. 1878 bis Ende September 1879 mit den Besitzern unter der Bedingung vereinbart, daß im Genehmigungsfalle seitens des h. Landtages die Besitzer sich verpflichteten, den Pacht auf eine längere Zeit einzugehen, was auch bezüglich des Gebäudes einzutreten hatte.
In Erwägung, daß die Verlegung der Liebwerder Ackerbauschule im Interesse der höheren landwirthschaftlichen Landeslehranstalt Tetschen-Liebwerd nothwendig erscheint, dann in weiterer Erwägung, daß die Bevölkerung von Böhmisch-Leipa und der dortigen Umgegend der Errichtung einer Ackerbauschule in Böhmisch-Leipa die regste Theilnahme entgegenbringt und auch auf eine materielle Unter Stützung seitens der dortigen Interessentenkreise zu rechnen ist, so daß an einem Gedeihen der projektirten Anstalt nicht gezweifelt werden kann, endlich mit Rücksicht darauf, daß die deutsche landwirthschaftliche Bevölkerung des ganzen nordöstlichen Böhmen blos auf diese einzige Ackerbauschule angewiesen und diese Anstalt für sie ein unerläßliches Bedürfniß ist, stellt die Landeskulturkommission den Antrag:
Hoher Landtag wolle beschließen
1. die projektirte Verlegung der Liebwerder Ackerbauschule nach Böhmisch-Leipa, sowie die dieserhalb vom Landesausschuße eingeleiteten vorbereitenden Schritte sei zu genehmigen;
2. zu bewilligen, daß
a) der Aufwand auf die Adaptirung des Schulgebäudes pr. 4600 fl. in der vom Landesausschuße beantragten Weise aus den vorhandenen Aktivresten der Liebwerder Ackerbauschule und aus dein übernommenen Vermögen der aufgelösten patriotisch-ökonomischen Gesellschaft herrührenden, zu Gründungszwecken für Ackerbauschulen gewidmeten Betrage, eventuell aus dein Landeskulturfonde gedeckt werde;
h) die Gründungsauslagen für die Instruirung der Institutswirthschaft pr. 12000 fl. aus dem Landesfonde gegen seinerzeitige Refundirung aus der allfälligen Staatssubvention bestritten werden können.
Sněm. aktuár Haubner: Komise pro zemědělství činí návrh:
Slavný sněme račiž
1. Zamýšlené přeložení školy hospodářské z Libverdy do české Lípy, jakož i v příčině té učiněné vyjednávání schváliti.
2. Račiž povoliti
a) náklad na zařízení stavení pro školu částkou 4600 zl., jakž výborem zemským ponavrženo bylo, ze zbytku, jmění hospodářské školy v Libverdě a ze jmění pozůstalého k základním účelům pro hospodářské školy věnovaného, po někdejší vlastenecko-hospodářské společnosti, eventuelně z fondu pro zemědělství;
6) základní výlohy na upravení hospodářství pro ústav částkou 12000 zl. z fondu zemského, kteráž suma svého času státní subvencí uhražena bude.
Nejv. zem. marš.: Žádá někdo za slovo?
Dr. Ed. Grégr: Prosím o slovo.
Nejv. marš. zemský: Poslanec pan dr. Ed. Grégr má slovo.
Posl. p. dr. Ed. Grégr: Nemám úmyslu, mluviti proti tomu, aby hospodářská škola, jak komise navrhuje, přeložena byla do české Lípy, důvody uvedené mne přesvědčili a budu hlasovati pro návrh komise.
Avšak návrh komise skládá se ze dvou částí, a druhá část jedná o tom, z jakých peněz má ta škola býti zřízena a tu mám nějaké pochybnosti, které bych si dovolil, zde vyslovit.
Praví se, že škola v České Lípě má býti zřízena z části z peněz zemských a z části z oněch peněz, které zbyly a které zůstaly po rozpuštěné vlastenecké hospodářské společnosti, a kteréžto peníze, jak známo, v roce tuším 73. přešly do správy země.
Komise navrhuje, aby se část 2800 zl. z těchto peněz vzala a upotřebila právě na zařízení školy v české Lípě.
To se mi zdá, pánové, že jaksi nemáme k tomu práva na tyto peníze sáhat (Výborně. ) Pánové se zajisté pamatují jakým způsobem tenkrát vlastenecko-hospodářská jednota v Praze rozpuštěna byla.
Bylo to v r. 1872, když za příčinou tuším odeslání vídeňské výstavy povstala hádka mezi předsedou jednoty a mezi vládním komisařem a následkem této hádky byla rozpuštěná jednota vlastenecko-hospodářská.
Pánové! Kdyby každý spolek mohl býti rozpuštěn na základe toho důvodu, že se některý člen neb předseda toho spolku nedohodne s přítomným vládním komisařem, já jsem přesvědčen, že by vláda to měla v moci za několik dní všecky spolky v celých Čechách rozpustiti, (výborně) a z té příčiny byl rozpuštěn spolek, který trval v Čechách víc jak 100 let, a který působil, jak mi zajisté každý hospodář přisvědčí, který působil velmi dobře a velmi blahodárně (Výborně).
Místo tohoto spolku rozpuštěného zařízena byla tak zvaná hospodářská zemědělská rada.
Já, pánové, nejsem kompetentní, abych posuzoval činnost této nové instituce, ale kdykoliv jsem se stran toho chtěl informovat u lidí v te věci kompetentních, u naších hospodářů, vždy řekli, to není žádné porovnání s jednotou vlastenecko-hospodářskou, ta nynější zemědělská rada nevyhovuje nikterak potřebám našeho hospodářství, jest to ústav čistě byrokratický a který podlehá bůh ví jakým instrukcím vládním, který zkrátka nevyhovuje potřebám země, a je tomu tak, to vidí každý. Jakmile byla rozpuštěna jednota hospodářská, tak ochaboval interes pro hospodářství v našem národě vůčihledě.
Hospodářské spolky, které před tím podporou jednoty ústřední zkvétaly a utěšeně se zmáhaly, ty pak klesaly a pomalu hynuly, zemědělská rada nová, tento úřední apparát, nebyla v stavu je znova elektrisovat, spíše je ubíjela, než aby je v život uvedla.
Když ale hospodářská jednota byla rozpuštěna, tedy bylo její jmění, které po ní pozůstalo, na základě stanov odevzdáno do správy země, a nyní se část toho jmění má obrátit k tomu, aby se zařídila škola hospodářská v České Lípě.
Pánové! Mně se zdá, že nemám k tomu práva. Já se kojím tou nadějí, že přece se nám podaří opět v život uvésti tu rozpuštěnou hospodářskou jednotu vlasteneckou.
Kojím se proto tou nadějí, poněvadž se o to ucházelo již vloni a předloni několik mužů, kteří patří k prvním autoritám v oboru hospodářství v naší zemi, nejen mužové národnosti české ale i národnosti německé a přes všechno toto usilování těchto mužů, aby znova hospodářská centrální jednota byla zřízena, posud se to nedocílilo.
Jest to také jedna z illustrac té nynější tak vyhlášené svobody. (Výborně. ) Říšské základní zákony praví, že mají občané rakouští právo, spolky tvořit a se spolčovat.
Jak se u nás tyto zákony praktikují, toho důkaz máte, že spolek, který není politický, spolek hospodářský se nemůže domoci toho, aby stanovy jeho byly potvrzeny, aby mohl pokračovat v té blahodárné činnosti, s kterou působil po 100 let až do doby persekuce za minulého místodržitele Kollera.
Já myslím, pánové, že ty peníze, které zůstaly po rozpuštěné hospodářské jednotě, že mají býti deponovány, uloženy a uschovány pro ten případ, kdyby někdy jednota opět přišla v život. Naději se, že se poměry změní, a že přece bude možno, tuto jednotu zaříditi.
Z toho stanoviska ne proto, že by mi záleželo na těch 2800 zl., ale z toho stanoviska zdá se mi, že se nemají tyto peníze k tomu upotřebit, že se mají vzíti odjinud, totiž odtamtud, kde se již 1200 dere, ze zemského fondu a že má zůstat nedotknuto jmění, které dnes neb zítra může vstoupiti opět v život, které pak může říci, kam jste dali mé peníze, vraťte mi mé peníze.
Z toho stanoviska dovoluji si udělati návrh, aby v odstavci drahém vynechána byla ona část, která ustanovuje, že peníze z hospodářské jednoty k tomu mají vzaty býti. a) Náklad na zařízení stavení pro školu částkou 4600 zl. ze zbytku jmění hospodářské