Sněm. akt. Sládek (čte):

§ 10. K č. 49., rubr. XIV.

U vyřízení zprávy zemského výboru č. 35 povoluje se příspěvek státní škole průmyslové v Plzni sumou ročních 3000 zl. až do roku 1882, včítajíc i rok tento, a u vyřízení zprávy zemsk. výb. č. 46 povoluje se průmyslové jednotě v Liberci k doplnění musea roční subvence 500 zl. na 3 leta, až včetně do r. 1880.

Rubr. 14, "podpory a příspěvky" vkládá se v rozpočet sumou 45. 270 zl.

Nejv. marš. zems.: Žádá někdo za slovo ?

Dr. Jul. Grégr:

Slavný sněme!

Dovoluji si uchopiti se slova k rubrice, kde se jedná o to, aby se plzeňské škole udělila státní subvence 3000 zl. ročně. Chápu se slova z dvojího důvodu.

1.    Abych ukázal, že zde není důvodů pro vysoký sněm, aby povolil subvenci ústavu, který nevyhovuje v nynější své spůsobě a v tom zřízení, v jakém jest, svému účeli.

2.    Proto že právě při této rubrice nejpatrněji jeví se nepravda toho, co zde Jeho Excelence pan místodržitel tvrdil, zde nejjasněji se ukazuje, že totiž nejen cís. kr. školní rada, jejíž předsedou jest pan místodržitel, nýbrž i sama vláda vídenská t. j. ústřední vláda, kdy-

koliv se jí udá k tomu příležitost, poškoditi naši národnost, zejména ve věcech školských, činí to vždy ochotně, nešetříc potřeb naší národnosti. Záležitost plzeňské průmyslové školy jest tak zřejmým toho dokladem, že se při zakládání jejím nebral ohled na potřeby našeho národa, že si musím dovoliti slavný sněm požádati, aby mi bylo dovoleno, vylíčiti, jakým způsobem průmyslová škola tato byla založena.

Průmyslová tato škola státní byla založena pro obvod plzeňské obchodní komory, tedy pro kraj, který se skládá z 31 okresů, totiž 21 okresů českých a pouze z 10 okresů německých, byla tedy založena tato škola pro kraj, který je z 2/3 obyvatelstva českého a pouze z 1/3 obyvatelstva německého.

Vzhledem k těmto jazykovým poměrům kraje, v němž škola byla založena, mělo by se míti za to, a kdyby bylo pravda, co zde pan místodržitel tvrdil, že vláda vždy a všude šetří rovnoprávnosti a že ničím a nikde nekřivdí naší národnosti - nemohla tato škola býti jinou, než aspoň dvoujazyčnou, ku které by měli přístup i čeští žáci, a v níž by vzdělávání průmyslové také bylo v prospěch obyvatelstvu českému.

Však pánové, škola tato byla založena pouze na základě německém. - Z teto školy jest vyloučen jazyk český naprosto a v této škole se vyučuje předmětům pouze v jazyku německém. Zdálo by se, že snad jen opomenutím se stalo, že škola tato nebrala nižádného ohledu k potřebám obyvatelstva českého, avšak průběh celého jednání, které založení této školy v Plzni předcházelo, dokazuje, že se zde s jasným rozmyslem, s dobrou rozvahou jednalo a že vláda zúmyslně poškodila interesu národnosti české.

Původně jednala vláda o převzetí školy průmyslové v Praze, školy, která jest zde vydržována z nepatrných prostředků průmyslové jednoty a příspěvkem obce pražské. Škola tato sestává z oddělení denního, večerního a nedělního.

Vláda měla původně převzíti oddělení denní do vlastní správy a tuto školu, která zde již od let je zařízena, měla nadati prostředky většími, prostředky takovými, aby mohla vyhověti potřebám průmyslového rozvoje, jak se ukazuje zde v Praze. Také s obcí pražskou bylo jednáno, aby obec pražská při vydržování této státní školy něčím přispívala, měla totiž ve smyslu zákona opatřiti místnosti a jelikož to mělo obtíže, tak se konečně stalo dorozumění a dohodnutí v ten smysl, že obec pražská bude přispívati na vydržování školy 10. 000 zl. ročně. Tedy zde nacházela vláda již hotový material pro svou školu, zde nacházela i obecenstvo,

které nemá žádné podobné průmyslové školy, které jí potřebuje a zde byla konečně i obec, která se k příspěvku na školu a dosti značnému dobrovolně zavazovala.

Když se jednalo o to, jakým směrem má škola býti zařízena, samo sebou se rozumělo, že škola tato vzhledem k obecenstvu pražskému skládající se z obou národnosti bude dvoujazyčná, totiž že se všem předmětům bude vyučovati jak jazykem německým, tak i českým, a veškeré učitelské síly mají býti k tomu přizpůsobeny. A tento základ potřebný a poměrům zdejším přiměřený přijala skutečně vláda a nejvyšším rozhodnutím Jeho cís. král. Milosti ze dne 11. října 1875 a později taktéž nejvyšším rozhodnutím ze dne 14. ledna 1876 byl v principu přijat, že průmyslová škola tato má býti v Praze a že má míti vyučování v obou zemských jazycích.

Když se jednalo již jen o formální smlouvu mezi obcí pražskou z jedné strany, a průmyslovou jednotou a správou státní z druhé strany, a věc byla tedy již téměř hotova, tu najednou přišlo zase nejvyšší rozhodnutí Jeho cís. král. Milosti a sice rozhodnutí, tuším od 20. října 1876, kterým se pojednou nařizuje, že škola nemá býti v Praze, nýbrž že má býti přeložena do Plzně a že má býti škola úplně německá.

Co se stalo, že pojednou se změnilo, co již bylo umluveno a co původně bylo ustanoveno na základě dvou nejvyšších císařských rozhodnutích? Co o tom vniklo do veřejnosti, jest nanejvýš to, co v orgánech místodržitelství pražského bylo povědmo.

Pravilo se, že má být Praha tím potrestána a ukazovalo se jaksi na to, že při jednání se strany obce pražské, respective tehdejších její representantů, nebylo dosti šetřeno důstojnosti vlády. Já ovšem mám za to, že jest-liže v onom vyjednávání domnívala se vláda, že byla její důstojnost uražena, měla jinak hájiti svou reputaci, než obraceti se proti celému obecenstvu, trestati celou obec, největší po Vídni v celém císařství rakouském: je divno, když proto poškodila hned interesy celého četného obyvatelstva českého. Pokud jsem znal já průběh jednání v té věci, nechci bráti v ochranu jednání tehdejších zástupců obce pražské, ostatně vím, že hlavně se jednalo o to, aby v té smlouvě se jednalo o záruky, že vláda na tomto učilišti zachovávati bude i pro příště rovné právo obou jazyků zemských, aby obec si zjednala záruky, že z peněz, kterými přispívati na vydržování této školy se zavázala, vydržovati se bude ústav pro obě národnosti stejně prospěšný; chtělať míti jistotu, že se bude hovět zájmům obou vrstev obyvatelstva, že tato

škola zůstane skutečně rovnoprávnou i pro doby příští.

A tu ovšem jednalo se obci pražské o to, aby do smlouvy přišly takové garancie, které - rovnoprávnost zaručuji; žádala tedy obec, aby i učitelové na českém oddělení byli učiteli řádnými, aby, jak se samo sebou rozumí při poctivé paritě a rovnoprávnosti, aby ředitel tohoto dvoujazyčného ústavu byl mocen obou jazyků a konečně žádala obec, aby, kdyby se stalo, jak pohříchu u nás v Čechách děje se velmi často, že vláda pojednou proti interesům naší národnosti by přeměnila školu na ústav výhradně německý, aby v tom případě byla obec osvobozena od ročního příspěvku 10. 000 zl. To se mi zdá být požadavek tak správný a přirozený a slušný, že z věci samé vyplývá, a nevidím tedy v tom důvod pro vládu, aby pojednou změnila proto původní umluvení, aby proti oběma dřívějším císařským nařízením přeložila školu do místa, kde jí není tak potřebí a kde toho ani místní ani veřejný prospěch nevyžaduje, aby tam byla škola pouze německá. Mám za to, že přeložením školy do Plzně nechtělo se vlastně nic jiného dosáhnouti, nežli zase nové ohnisko progermanisování obyvatelstva českého a že tvrzení, že by vláda jednáním obce pražské byla bývala uražena, že byla jen jaksi záminkou, aby germanisační plán vlády mohl se provésti a škola mohla se dáti do Plzně, aby tamnější živel německý německou školou sesilila. Neboť, pánové, jaký má míti jiný účel založení čistě německé školy v Plzni? Již dříve přede mnou jeden z řečníků strany, ku které náležím, zde podotknul, že se děti verbují do německých škol, že tam, kde se zamýšlí založiti německá škola v české obci, děti pracně se sbírají, jen aby se naplnila škola a aby se nové ohnisko germanisační mohlo zříditi. Pánové, zde jest něco podobného, jen že zde se, abych tak řekl, kupovali děti, aby naplnily školu, která nebyla na svém místě, poněvadž potřebám obyvatelstva nevyhovovala.

Ježto tam německých žáků nebylo, musili se zaopatřovati a sice kupovali se. Pánové, škola ta má dnes 50 žáků a mezi těmi 50 žáky - jest to nepatrný počet na školu, která takovým nákladem se vydržuje z prostředků státních - mezi těmito 50 jest jich 35, kteří mají stipendia, denně 50 krejcarů a (Rufe: Hört!) kteří v tom nacházejí jaksi, při nynějších těžkých poměrech výdělkových, pramen výživy tím, že německou školu za 50 kr. denně naplňují. Tím spůsobem zjednali se žáci škole německé, která by jinak podle potřeb obyvatelstva byla prázdna. Než i z jiných důvodů nebylo té školy německé zapotřebí v Plzni, když již byla jedna německá škola průmyslová státní v zemi, totiž

v Liberci, pro obvod průmyslové komory Liberecké, kterážto škola také z prostředků, státních založena a vydržována jest. I tato škola jest německá! Již při té škole mohla vláda nabýti přesvědčení, že založení druhé školy německé v zemi není zapotřebí, neboť jaký jest stav školy průmyslové v Liberci? Nevím, mnoho-li v celku jest tam žáků, praví se, tolik vím, že jich není ani 50 a že v strojnickém oddělení jsou pouze dva žáci a v oddělení stavitelském pouze 5 žáků. A to strojnické oddělení, ve kterém jsou "jen dva žáci, stojí vládu ročně 4000 zl. Pánové, 2000 zl. stojí jeden jediný žák ve škole Liberecké, a k vůli těm několika žákům se vydržuje s takovým velkým nákladem škola! Vzdor tomu a podle zkušeností, které se nabyly při Liberecké škole, vláda zřídila druhou německou školu, které tak málo jest potřebí jako Liberecké a kterou nemůže naplniti místními německými žáky, jako nedovedla naplniti německými žáky školu Libereckou. Mohlo by se říci, že snad ani v Praze nebylo potřebí zaříditi, školu?

Mám, pánové za to, že nikdo nebude pochybovati o tom, že co se rozvoje průmyslového týče, zajisté jest tento větší v Praze a v nejbližším jeho okolí než v Plzni, tedy interes průmyslového rozvoje zajisté vyžaduje, aby škola založena byla spíše v Praze než v Plzni. Vidí se to také z toho, že zde potřeba v obyvatelstvu našem po průmyslovém vzdělání jeví se býti větší než v Liberci a v Plzni dohromady, kdežto jsou v Liberci v jedné třídě pouze dva žáci a kdežto v Plzni, jen pomocí stipendií lze získati žáky, jest v Praze žákův dostatek. Uvedu čísla.

V nynější průmyslové škole, která jest, jak jsem již v předu pravil, vydržována malými prostředky, která jest chudě nadána, která nemá takových zařízení jako státní školy v Liberci a v Plzni, kde tedy žák nenachází tolik pomůcek k vzdělání; v té chudě nadané nedostatečné škole průmyslové pražské jest podle výkazů školních při denní návštěvě 93 žáků a při nedělní a večerní návštěvě 842 žáků, tedy úhrnem 935 žáků, tedy desetkrát tolik, co je jich v obou školách ostatních v Liberecké a Plzeňské dohromady. A tento poměr jest důkazem, jest-li že vláda jednala spravedlivě, jest-li skutečně přihlížela k interesům i národnosti naší a ku skutečné veřejné potřebě v té míře, jak pravil zde právě J. Exc. p. místodržitel, že vlada přihlíží ve věcech školských bez ohledu na jednu neb druhou národnost. Jsem tedy přesvědčen, že požadavek vys. vlády, který se činí zde k vys. sněmu, aby se podporovala německá škola v Plzni, škola, která celým svým založením směřovala proti skutečné potřebě

obyvatelstva, že není odůvodněn, neboť mám za to, že sněm musí hlavně přihlížeti k tomu, aby škola, na niž má přispívati zem, skutečně vyhověla potřebám země, potřebám obytelstva, jehož nejvyšším representantem a jehož interesů nejvyšším strážcem jest sněm království českého.

Mám za to, že toho ani není potřebí, aby sněm království českého na tuto školu dával dotaci. Ať jen vláda jest spravedliva k nám Čechům, ať založí školu tam, kde má škola půdy, ať ji přeloží do Prahy, a nebude potřebí vymáhati subvenci, o kterou vláda žádá. A žádaná subvence se rovná téměř tomu, co platí vláda za stipendia, aby škole žáky opatřila. Tedy sněm království Českého má ještě dáti peníze na kupování českých duší do německé školy!

Žádané subvence nebylo by potřebí, kdyby vys. vláda přeložila školu sem do Prahy, kde jest jí větší potřeba než v Plzni. Vždyť Plzeň si školy německé ani nežádala. Ona ani o ní nestála, poněvadž neznala potřebu, aby ve svém středu, kde obyvatelstvo většinou české jest, zřídila se škola německá a také pokud vím o Plzni, na vydržování této školy ničím obec nepřispívá, kdežto zde obec Pražská vyslovila ochotu, každým rokem přispívati na vydržování školy 10. 000 zl.

Tedy pánové, jest-li se odpočítá, co dává vláda na stipendia a počítá-li se těch 10. 000 zl., které chtěla dáti obec Pražská, činí to dohromady 15. 000 zl. ročně - tedy vidíte, že není potřebí ničeho jinéno, než aby vláda byla spravedlivou k naší národnosti, aby přihlížila ke skutečným poměrům a potřebám obyvatelstva a škola tato získá více, než-li žádá se na sněmu království Českého. Nemohu tudíž souhlasiti s návrhem, aby vys. sněm škole v Plzni při nynějším jejím výhradně německém zřízení ještě povolil subvenci. My Čechové, nemůžeme podporovati návrh ten na udělení podpory i i proto, poněvadž v celém spůsobu, jak zařízena byla tato škola, nacházíme leda urážku svého citu národního. Já mám za to, že škola ta by mohla míti nárok o podporu jen tenkráte, kdyby skutečným potřebám země vyhovovala, kdyby totiž také zařízena byla pro obyvalstvo České, kdyby byla dvoujazyková.

Dovoluji si z těchto důvodův navrhnouti: Sl. sněme račiž k návrhu komise povoliti podporu ročních 3000 zl. státní průmyslové škole v Plzni jen pod tou podmínkou, že na této škole provedena bude rovnoprávnost obou jazyků zemských.

Oberstlandmarschall: Der Antrag, Welchen H. Dr. Grégr stellt, lautet: Der h. Landtag geruhe dem Antrage der Budget-Kommission auf Ertheilung einer Subvention von 3000 fl. zur

Erhaltung der Staatsgewerbeschule in Pilsen nur für den Fall die Zustimmung zu ertheilen, als sich die k. k. Staats-Behörde veranlaßt finden Sollte, die Gleichberechtigung der beiden Landessprachen in der fraglichen Schule herzustellen.

Ich bitte jene Herren, welche diesen Antrag unterstützen, sich zu erheben. (Geschieht. )

Er ist nicht genügend unterstützt, und steht nicht in Verhandlung.

Landtags-Abg. Fürth: Ich bitte um's Wort.

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Fürth hat das Wort.

Abg. Fürth: Der Antrag meines geehrten H. Vorredners wurde nicht genügend unterstützt, und ich hätte eigentlich keine Veranlassung, den selben zu besprechen. Nichts desto weniger sehe ich mich veranlaßt, durch einige Bemerkungen, die derselbe gemacht hat, auf den Gegenstand zurück zukommen. Ich will nur vorhinein bemerken, daß ich mich in die Besprechung der Verhältnisse, so weit sie sich auf die Prager Gewerbeschule be-ziehen, nicht einlasse. Vielleicht würden die Herren die Sache anders beurtheilen wenn ihnen bekannt wäre, daß eine Staatsgewerbeschule in Pilsen schon von früher her in Aussicht genommen war, u. überhaupt ihre Errichtung dort mit der wenn ich es so bezeichnen foll- Uebertragung oder Entfernung der Staatsgewerbeschule von Prag in gar keinem Zusammenhange steht. Sie steht nur insodern damit in Zusammenhang, als eben die Errichtung in Pilsen um ein Jahr beschleunigt wurde. Das ist der richtige Sachverhalt.

Auffallend ist es mir, wenn von Seite des geehrten H. Vorredners die Bemerkung gemacht wird, daß in Pilsen überhaupt eine StaatsgewerbeSchule unnöthig sei. Ich muß gestehen, daß er in dieser Beziehung in vollem Widerspruche mit allen feinen politischen Freunden ist. Das Be-dürfniß nach Errichtung einer Staatsgewerbeschule hat sich, meine Herren, in Pilsen in allen Kreisen fühlbar gemacht und es wird eben meinem geehrten H. Vorredner fremd gewesen fein, daß Petitionen um Errichtung einer Staatsgewerbe-schule in Pilsen nicht von Deutschen, nein, sondern von allen Gewerbsleuten beider Zungen eifrigst unterstützt und befürwortet wurden. Pilsen hat seit dem Jahre 1872, wo die Hand des Schickfals Schwer auf der Stadt tastete, schwere Erfahrungen gemacht, und man muß es dem dortigen Gewerbe-stande nachsagen, daß er zur Erkenntniß gelangte, das der Gewerbestand aus der bisherigen Letargie hervortreten, daß überaus etwas zur Hebung des Gewerbestandes geschehen müsse, daß man mit den jetzigen Mitteln nicht mehr sein Auskommen finde. Dieser Gedanke hat sich selbstverständlich in weiteren Kreisen Anerkennung verschafft, und ich will es nicht bestreiten, baß es vielleicht Deutsche waren, die zu diesem Bewußtsein um einen Moment früher

gelangten. Ich hatte schon Gelegenheit für die Errichtung der Staatsgewerbeschule im h. Abgeordnetenhause zu playdiren, und faktisch wurde auch Von der Regierung - vielleicht auch mit einiger Berücksichtigung der von nur angeführten Werhältnisse die Errichtung einer Staatsgewerbeschule in Aussicht genommen und die nöthigen Einleitungen und Vorkehrungen getroffen. Es wäre nicht uninteressant, wenn ich mir erlauben dürfte, diesen Bestrebungen gegenüber jene Vorgänge, wie sie in der Pilsner Kommune zum Ausdruck kamen, dem h. Hause mitzutheilen. Es find nämlich von Seite der Regierung erfolglos alle möglichen Schritte gemacht worden, um die Pilsner Kommune zur Unterstützung der Schule zu veranlassen.

In der Sitzung am 21. Aug. 1876 der Handels- und Gewerbekammer in Pilsen sah sich der Präsident derselben, unser verehrter Kollega Baier veranlaßt, einen Statthaltereierlaß mitzuttheilen - und ich bitte Euer Durchlaucht, mir zu gestatten, die betreffende Stelle vorzulesen.

"Se. Exc. der H. k. k. Minister für Kultus und Unterricht hat mir mit dem h. Erlasse vom 28. Juli 1876, Z. 502, eröffnet, daß er nach Erwägung aller Verhältnisse der Ansicht zuneige, daß die Verhandlungen mit der Gemeinde Pilsen bezüglich der Uebernahme von Verpflichtungen für eine k. k. Staatsgewerbeschule zu keinem annehmbaren Ergebnisse führen würden. Mit Rücksicht auf analoge Fälle, insbesondere bei der Angelegenheit der Errichtung einer deutschen Staatsgewerbeschule gemachten Erfahrungen scheine es sich anzuempfehlen, von jeder weiteren Verhandlung mit der Gemeinde-Vertretung abzusehen. "

Der Präsident der Kammer stellte nun mit Rücksicht auf diese Verhältnisse den folgenden Antrag:

"Die Kammer erklärt für den Fall, als die Aktivirung der Gewerbeschule mit dem J. 1876 - 77 hohenorts genehmigt werden sollte - die ersten Jahresauslagen für Miethzins etc. aus Kammermitteln bestreiten zu wollen.

Dieser Antrag wurde unterstützt und gegenüber der Ansicht meines geehrten H. Vorredners, daß eine Staatsgewerbeschule in Pilsen nicht gewünscht würde, möge mir gestattet sein, aus dem Sitzungsprotokolle zu citiren, was der čechische Stadtratch und Mitglied der Handelskammer in dieser Richtung bemerkt: "Herr Ignaz Schiebel ergreift das Wort, um den Antrag des Präsidenten, der dahin geht, die Kammer erklärt für den Fall als die Acquisition der Gewerbeschule mit den Jahren 1876 - 1877 hohen Orts genehmigt Werden Sollte, im ersten Jahre die Auslagen für den Miethzins aus Kammermitteln bestreiten zu wollen und bestens zu befürworten und um Seiner Ueberzeugung Ausdruck zu geben, daß die anerkennungswerthe Errichtung der Gewerbe-

schule für Pilsen eine große Zukunft haben werde. In der That wurde bei der Abstimmung der Antrag des Präsidenten ein Stimm ig angenommen - von deutschen und čechischen Kammermitgliedern. In dieser Beziehung Scheint somit kein Widerspruch bezüglich der Bedeutung der Gewerbeschule für Pilsen obzuwalten. Anders mag es sich mit der Mißstimmung Verhalten, die jetzt plötzlich hervortritt. Die hat wohl einen anderen Grund und ist wohl zunächst darin zu suchen, daß nicht bloß deutsche Eltern es für nöthig finden, ihre Kinder in die Schule zu schicken. Es kommt eben der Umstand zur Geltung, daß man in Gewerbekreisen zur Erkenntniß gelangt, daß der Gewerbsmann nicht mehr an einen engeren Kreis gebannt sein kann, daß es eine Wohlthat für die Kinder ist, wenn sie beider Sprachen mächtig find und daß sie überhaupt etwas Tüchtiges lernen. Das nennen heute die Herren "germanisiren. " Die kleineren Leute nennen das nicht so. Das Gegentheilige fühlen sie als Terrorismus, als Druck. Meine Herren, nehmen Sie unter vier Augen Rücksprache mit einem Gewerbsmann, hören sie überhaupt, wie das Volk darüber, was sie Germanisiren nennen, Spricht, Sie werden zu anderen Ansichten gelangen. Hier, meine Herren, in Pilsen handelt es sich nicht darum, daß man, wie heute gesagt wurde, "einige Judenkinder nimmt, um sie zum Krystallisationspunkt der Germanisation zu machen. " Sprechen Sie mit den Leuten und Sie Werden Ihnen Sagen, daß diese Verhältnisse geradezu unerträglich find. Wenn nun gar ein Demokrat uns sagt, man bezahlt in Pilsen die Schüler durch Stipendien! meine Herren, das würde ein wahrer Volksfreund von Seinem Standpunkte anders aufgefaßt haben, ja vielmehr aussprechen, daß es edel von der Gesetzgebung und vom Staate sei, dem armen Lehrling die Mittel zu geben, die ihm gestatten, auf einige Zeit aus seiner Werkstatt auszutreten, um einen Unterricht genießen zu können, der ihm feine Zukunft sichern und verbessern soll.

So würde man es gerechterweise auffässen; aber das paßt den Herren nicht, und deßhalb ist ihre Auffassung eine andere. Unter anderen Umständen würden sie eben anders Sprechen. Meine Herren, ich bin gewiß nicht derjenige, welcher absichtlich und gerne die Behandlung dieser Angelegenheiten auf das nationale Gebiet verpflanzt. Wer mich, meine ganze Tätigkeit, meine ganze Auffassung kennt, der weiß, daß ich gewiß ruhig und objektiv in Solchen Sachen denke und fühle. Aber, meine Herren, gehen auch Sie nicht zu weit.

Schließlich, wenn es sich auch um eine deutsche Schule handelt; werden Sie den Deutschen des südlichen, des westlichen Böhmens die Berechtigung für eine solche absprechen, abgesehen davon, daß Pilsen durch seine geografische Lage zn einer solchen berechtigt, ja sogar berufen ist?

Uebrigens, wäre nicht Pilsen dazu geeignet gewesen, so hätten sich wohl andere Punkte gefunden. Aber in Pilsen kann man ja überhaupt froh sein, daß dort die Schule errichtet wurde. Die Betheiligung der Schüler ist eigentlich auch eine Solche, daß sie in gewissen Kreisen Bedenken erwecken muß; denn von 59 Schülern ist die Hälfte čechisch. Es sind die Stipendien zur Hälfte an deutsche, zur Hälfte an čechische Schüler vertheilt Worden. Das sind Dinge, die eben vielleicht nur ich von meinem Standpunkte aus als natürlich finde und billige. Meine Herren! Mein geehrter Herr Vorredner hat mit den Worten geschlossen, daß er in dem Umstande, daß in Pilsen eine deutsche Schule errichtet wurde, eine Beleidigung des Nationalgefühls sehe. Wenn Sie, meine Herren, in dem Umstande, daß irgendwo eine deutsche Schute errichtet wird, eine Beleidigung des Nationalgefuhls erkennen, dann ist es sehr traurig bestellt. Dem ist aber überhaupt nicht so und ich bitte die Herren, die Sache ruhig und objektiv zu beurtheilen. Die Deutschen haben diese Schule, sind berechtigt zu einer Solchen und der Unterschied zwischen dieser Schule und jeder anderen besteht darin, daß diese Schule eben beiden Nationalitäten zugänglich ist und beiden zu Gute kommt und deshalb Scheint es mir, daß die vorgebrachten Einwendungen und der Kampf gegen die Schule gar nicht am Platze sind.

Ich bitte daher die Einstellungen, wie sie der Budgetausschuß gemacht hat, zu genehmigen.

Dr. Trojan: Meine Herren! Es ist schmerzlich, wenn wir an ihr Gemüth und Verstand, an ihren Patriotismus appelliren, um Gerechtigkeit zu erwirken, und wenn man uns antwortet mit Entstellungen, mit Verdrehen der Thatsachen, mit Verkennung ja Verhöhnung unseres Strebens und unserer Absichten. Meine Herren, ist's denn hier nur darum zu thun, daß Deutsche und Böhmen Gewewerbeschulen, überhaupt Bildungsaustalten haben und daß wir es ihnen etwa nicht gönnen, daß wir sie nur für uns haben wollen? Meine Herren, ich will es Ihnen verdolmetschen, was mein Freund und Mitkämpfer in dieser Angelegenheit vorgetragen hat, indem er Sagte: die Schute, die nach Pilsen kam, ist die zweite höhere Gewerbeschule. Keine ist für beide Volksstämme im Lande eingerichtet, keine dem böhmischen Sprachstamme zugänglich, sondern beide sind exklusiv deutsch geworden. Darauf sagte der letzte H. Redner: "haben wir Deutsche denn nicht auch Anspruch auf eine Schule?" Wir aber meinen: "Ihr habt ja jetzt schon die zweite! nun gut, sie mag Euch auch in Pilsen zu Statten kommen, aber sie soll auch den National=Böhmen zugänglich werden. " Und da tritt H. Furch sogar als Vertreter des böhmischen Volkes heran und versichert, das wisse er besser als wir, wir sollen die sprachlichen Forderungen

nicht zu hoch spannen u. s. w. Meine Herren! Daß wir auch Eine unmittelbar, ohne Schwierigkeiten, ohne Verlust der theueren Zeit und Kräfte auch unserer zugängliche Schute haben wollen, das fei also eine Ueberspannung. Ich erinnere Sie, was Sie sagten und thaten vor ungefähr 11 oder 12 Jahren, als es sich um die Gesetzesvorlage handelte, beiden Volksstämmen die Erlernung der anderen Landessprache zu erleichtern, dadurch, daß nun an Mittelschulen die andere Landessprache also an deutschen die böhmische, wie an böhmischen die deutsche zum bloßen Unterrichtsgegenstande gemacht werden sollte und gemacht wurde. Was war das für ein Wehgeschrei unter den deutschen Landsleuten, hier in diesem Hause und außerhalb desselben: die Kraft der Jugend werde unnütz verkümmert, ja förmlich abgetödtet, man klagte, wie die deutsche Jugend geistig geschwächt werde, als ob sie dadurch um ihre Bildung komme, und in ihrer Nationalität gefährdet wäre, wenn an Gymnasien und Realschulen die deutschen Jünglinge gehalten fein sollten, neben anderen Unterrichtsgegenständen auch die böhmische Sprache zu lernen, gleichwie unsere böhmischen Kinder das deutsche erlernen. Man nannte dies deutscherseits allgemein das Sprachenzwangsgesetz.

Man hat bewirkt, daß die Städte und Land= Gemeinden Protestationen einbrachten und zwar nicht blos in öffentlichen Blättern, sondern wie ich vernahm, auch an die Regierung mitunter Sogar direkt an den Landesfürsten, damit Se, Maj. das Gesetz nicht genehmige: und als es dennoch genehmigt war, benützten Sie die erste Gelegenheit, wo Sie hier wieder die Majorität hatten, um jene so anstößige Gesetzesbestimmung abzuschaffen. Also das bloße allmälige Erlernen der anderen Landessprache, unbeschadet der natürlichen Volkserziehung und Ausbildung in der Muttersprache war Ihnen für die deutsche Jugend so gräulich; uns aber soll es gleichgiltig sein, wenn man jetzt die Gewerbeschulen und sonstigen Bildungsanstalten dazu mißbraucht, um durch ganz deutschen Unterricht unsere Jugend entweder auszuschtießen, oder aber zu zwingen, daß sie zum großen Abbruche des Fortdchrittes sich erst die Sprache aneignen muß, um den deutschen Lehrer zu verstehen.

Meine Herren, das solt uns gleichgiltig sein ? Ich. legte Ihnen an's Herz, als es sich um unsere Hochschule, die einzige, die wir anstreben, und die wir schon hatten, handelte, ich legte Ihnen damals ans Herz, Sie mögen bedenken, daß, während Ihnen außer Prag und außer Böhmen so viele andere Bildungsanstalten in jeder Hauptstadt, nicht blos der Länder Oesterreichs, sondern auch sonst in deutschen Ländern zu Statten kommen, wir nichts haben für die höhere Entwicklung, was uns nicht Prag, nicht Böhmen bietet - denn Mähren hat noch schwächere Hilfsmittel für na-

tionale Entwicklung; wenn wir also hier auch Eine höhere Gewerbeschule haben wollen, kann man uns das verargen?

Wenn Sie unserem Antrage beitreten, daß die Regierung aufgefordert werde, auch für böhmische Vorträge und Unterweisung an der k. k. Gewerbeschule in Pilsen zu sorgen, und selbe nur unter dieser Bedingung: Bedeckung diesfälliger Er= haltungskosten einen Beitrag aus unseren Laudesmitteln erhalten solle, geschieht dadurch der deutschen Jugend und deren gewerblicher Fortbildung gar kein Abbruch.

Nicht unser Beitrag und Vorgang, Sondern nur jener von entgegenstehender Seite bezweckt eine Verkürzung und völlige Hintansetzung der anderen Nationalität, hochwichtiger Bitdungsinteresse des zweiten Volksstammes in Böhmen.

Indem wir verlangen: ES möge auch den böhmischen Industrialen die höhere Gewerbeschule in Pilsen zugänglich gemacht werden, sollte dies Niemandem im böhm. Landtage irgendwie anstössig geschweige schon ein Greuel Sein.

Wenn H. Fürth behauptet, daß das Gefühl des Bedürfnisses solcher Schulen da fei und daß dieses Bedürfniß vielleicht die Deutschen mehr fühlen oder früher fühlten, so widerspreche ich dem!

Wir Natiönalböhmen haben das Bedürfniß viel früher beurkundet und zwar lange vor dem Jahre 1848, in dem wir mit vielen Schwierigkeiten nach Ueberwindung unzähliger Schwierigfetten insbefondere auch von Seite der Regierung und anderer maßgebender Organe, endlich im J. 1848 es bewirkten, daß uns gestattet war, eine Gewerbeschule hier in Prag mit böhmischen Vorträgen, die Weiter reichten als der karge Unterricht an den niedrigsten Volksschulen, aus freiwilligen Beiträgen zu errichten und seither mit bedeutenden Opfern meist aus Privatmitteln fortzuerhalten. Dr. Julius Grégr hat nachgewiesen, wie groß das Bedürfniß solcher Anstalt hier in Prag thatsächlich sich offenbare, wie groß der Besuch also die Be= nützuug dieser Anstalt sei, daß hier in Prag die böhmische Gewerbeschule gegen oder vielmehr über 900 Schüler zähle, während die deutsche in Pilsen kaum 50 Besucher habe trotz dem, daß dort in Pilsener 35 oder 36 Stiftungsplätze bestehen, welche bei dem kargen Aus= und Unterkommen der Ge= werbsleute manchen vielleicht nur darum dahin bringen resp. hineinziehen, daß er das angeblich mit 50 kr. pr. Tag entfallende Stipendium nicht so sehr zu seiner gewerblichen Ausbildung als viel= mehr zum Lebensunterhalt erhalte, in solange er kein anderes Einkommen hat. In die böhm. Ge= werbeschute zu Prag aber zieht ihn nichts anderes, als deren wahrer Zweck, hier lockt ihn kein materielles Labsal; der Besucher muß es hier entbeh= ren, er muß hier umgekehrt manches Seinem Munde

absparen, um sich nur die notwendigen Schut= und Lehrmittet zu verschaffen.

Also meine Herren ! Das Bedürfniß nach höherer gewerblicher Ausbildung ist auch im böhm. Volksstamme mit böhmischer Sprache unläugbar da; die Gerechtigkeit fordert es, also dahin zu wirken, daß nicht die Einen - die deutschen Lands= teilte, im Uebermaße Schwelgen und noch auf un= sere Kosten, auch aus dem gemeinsamen Beutetdes Landes, zu welchem die böhmische Bevölkerung jedenfalls mehr beiträgt, wieder ausschließlich oder vorzugsweise unterstützt werde, wies eben gesche= hen würde, wenn Sie jene vom Staate einseitig - nur für die deutsche Bevölkerung eingerichtete Schule so ohne weiters aus unserem Landesfonde mitbotiren.

Wir wollen, sollen nun das Verlangen des Staates um Subvention dazu benűtzen, diese einseitige Einrichtung zu korrigiren und zu vervollständigen.

Es ist offenbar ganz gerecht, zu verfangen, daß die Regierung vom böhmischen Landtage bei dieser Gelegenheit aufgefordert wurde, sie möge beiden Volksstämmen wenigstens an dem einen Orte, nämlich in Pilsen, gerecht werden, wo sie die Mitwirkung des Landes dafür in Anspruch nimmt.

Gerecht Ware es eigentlich, daß hier in Prag eine ganz Böhmische Gewerbeschule ebenfalls aus Staatsmitteln ausgestattet und erhalten werden würde, wie jene rein deussche in Reichenberg be= steht und die in Pilsen sollte jedenfalls eine bi= glotte für beide Volksstämme gleich zugänglich sein mit Rücksicht auf die dortige Sprachverhältnisse. Ich erinnere, daß es sich jetzt eigentlich nicht erst um Einrichtung einer Letr = Ansalt zu Pilsen handelt, sondern um eine Verausgabung, um einen Beitrag aus dem gemeinsamen Landessäckel, wo sich es nicht mit der Gerechtigkeit vereinbaren ließe, die auffallend einseitige Einrichtung der Regierung hier noch mit unserer Zustimmung und mit un= seren gemeinsamen Fondsmitteln zu unterstützen. Der Vorgang der k. k. Regierung hiebei ist auffallend schon darnach, was uns H. Fürth vorlag; ich finde aber in den uns vorliegenden Akten einen vollständigeren Inhalt der von der Regie= rung hierüber geführten Verhandlung, wo mir manches noch auffälliger erscheint. Nach unserer Aktenlage hat der H. Minister des Unterrichtes laut Dekret V. 20. Juli 1876 von vornher verordnet, die Verhandlungen wegen Unterbringung der Staatsgewerbeschule in Pisen jedenfalls mit Umgehung der dortigen Stadtvertretung zu pflegen - weil die Verhandlungen mit der Stadtgemeinde Pilsen bezüglich der finanziellen Unter= Stützung einer k. k. Staatsgewerbeschule zu keinem annehmbaren Resultate führen würden. "

Warum wohlt das ? Weil der Minister vor-

aussah und annehmen mußte, daß Pilsen sich nicht herbeilassen würde, eine rein deutsche Schule aus Gemeindemitteln zu unterstützen. Sie hätte ganz gewiß, wie wir, weil Pilsen von beiden Nationalitäten bewohnt ist, nur dahin gewirkt, daß auch in beiden Sprachen die Vorträge dort gesichert wären.

Das wollte man aber von Seite der Regierung nicht, darum waren es für sie nicht annehmbare Resultate; man wollte nicht die böhm. Sprache dort berücksichtigen; offenbar deshalb hat man von der Pilsner Stadtgemeinde nichts erwartet und nichts verlangt, Sondern sogleich die strikte Weisung ertheilt: "Von jeder Verhandlung mit der Stadtgemeinde abzusehn, dagegen Erhebungen wegen Unterbringung jener Staatsgewerbe-Schule in Pilsen-ohne jede Intervention der Gemeinde zu pflegen, und gleich mit dem Landesaus Schuß in Verhandlung zu treten. "

Die Stadtgemeinde war ja nach dem Zeugnisse des Abg. Fürth bereit, etwas für die dortige Gewerbe-Schule zu thun, aber ihr Sogenannter Vertreter in der Pilsner Handelskammer hat da-mals, als er deren Errichtung dort voraus befürwortete, gewiß nicht daran gedacht, daß die Gewerbeschule nur eine rein deutsche werden sollte.

Ich habe noch eine Behauptung H. Fürths zu berichtigen, als fei die Gewerbeschule für Pilsen direkt bestimmt gewesen; sie sei nicht an die Stelle der Prager gekommen; nun es findet sich eine Note der Statthalterei den Akten vor (die ich natürlich in der Kommission genau durchgesehen habe), nämlich die Note vom 20. Oktober, womit "die Systemisirung einer Staatsgewerbeschule in Pilsen (ausdrücklich) an Stelle der für Prag projektiven (Fürth: vorläufig) StaatsgewerbeSchule notificirt wurde. "

Also es ist positiv ausgesprochen, diese Schule Sei eigentlich für Prag projektirt gewesen. Aber Wenn es auch nicht der Fall gewesen wäre, so haben Sie, meine Herren, doch immer die Obliegenheit hier als Theilnehmer an der Landes-Gesetzgebung in Vertretung der gesammten Bevölkerung Böhmens sich zu bewähren.

Hat die Regierung einseitig gehandelt, oder Sonst gefehlt und kommt an uns heran, dazu eine Unterstützung aus Landesmitteln zu Verleihen, so ist es nicht nur unser Recht, sondern geradezu unsere Pflicht, daß wir sagen: wir wollen zu solchen Anstalten gerne beitragen, aber können es nur dann und unter der Bedingung thun, wenn beiden Volkstämmen dabei Gerechtigkeit wiederfährt, kein Theil, des Landes hintangesetzt wird.

Der dahin zeilende Antrag wurde leider nicht unterstützt, wie er vom Dr. Julius Grégr positiv gestellt wurde; uns bleibt also nichts anderes übrig, als ihn negativ zu nehmen, d. h. da die Bedingung oder der Zusatz gefallen ist und nicht mehr zur

Abstimmung kommt, müssen wir uns gegen die Bewilligung dieser Subvention überhaupt erklären: wir werden also gegen den diesfälligen Antrag der Kommission stimmen.

Nejv. marš. zem.: Pan dr. Jul. Grégr má slovo.

Dr. Jul. Grégr: Já jen si chci dovolit faktickou poznámku k řeči ctěn. p. řečníka, který zastupuje obchodní komoru plzeňskou.

Ctěný pan řečník mně vytýkal něco z mé řeči, co do ní nebylo vloženo. Musím se především proti tomu ohraditi, že bych svým smýšlením směřoval ku skracování práva německé národnosti. Tato výčitka jakož i druhá, že prý jsem to jaksi považoval za urážku citu národního, co Čech, že se zařídila škola německá. Já v smyslu tomto nemluvil; poněvadž dle celého svého smýšlení a přesvědčení nikdy bych se nevzpíral právu, které se děje na kterémkoli oboru německé národnosti, a přál bych si ze svého stanoviska naopak, aby i druhé národnosti v zemi neděla se křivda, aby měla co možná nejvíce vyučovacích ústavů a prostředků, poněvadž to uznávám za větší prospěch svého národa, když žije v sousedství národa co nejvzdělanějšího. Musím se proti tomu ještě ohradit, že se p. řečník přede mnou dělal jaksi advokátem naší národnosti proti mně. On vyhlásil za dobrodiní našemu národu, které se mu děje tím, že se tlačí a žene do škol německých, neboť v obchodu světovém a v průmyslu jest jazyka německého prý zapotřebí. Já jsem také přesvědčen, že je jazyka německého zapotřebí, a že nikdo z nás nebude se tomu opírat, aby se děti české tomuto důležitému jazyku vedlé svého jazyka přiučily. Poukazuji na to, že ve školách, které se z naší strany zřizují a jichž správa v rukou našich se nachází, této jazykové potřebě s dostatek zadost se činí. Připomínám zde, že máme vyšší obchodní akademii českoslovanskou v Praze, která jen našimi prostředky zřízena byla a která výhradně Čechy se spravuje; a v této škole se vede pilná péče o to, aby se každý žák, kdo do té školy vstoupí, přiučil také jazyku německému. Vím z vlastní zkušenosti, že se tomu účelu hoví při každém žaku. V tom ohledu není potřebí dělat naší národnosti zástupce.

My se jen ohrazujeme proti tomu dobrodiní německého jazyka tam, kde pro přílišné toto dobrodiní jazykové nedostane se žáku praktického rozvoje a žák nenaučí se tomu, co pro svůj praktický život vedlé jazyka německého potřebuje.

Dovoluji sobě odmítnouti i tu výčitku, kterou ctěný p. řečník zde proti mně pronesl, jako by to, co jsem pověděl, nesrovnávalo se s mými demokratickými zásadami; neboť

jsem horlil proti stipendiím na škole plzeňské. Já mám za to, že jsem své demokratické stanovisko nijak nepoškodil; i já jsem proto, a při každé příležitosti se budu o to zasazovat, aby co možná udílely se prostředky ku vzdělání každého, zejména aby byli podporováni ti, kteří nemají sami prostředkův, aby se vzdělávali. Nejsem proti takovým stipendiím, jen když nemají účel zakrýti křivdu, jaká děje" se právě na škole plzeňské. Ze stanoviska demokratického jsem pro rovnost mezi jednotlivci a tím více musím býti pro rovnost mezi celými národy, a poněvadž se porušila rovnost vzhledem k našemu národu, jak jsem ve své řeči vyložil, byl jsem ze stanoviska právě demokratického proti tomuto nejhoršího spůsobu nerovnosti. -

Oberstlandmarschall: Hr. Dr. Volkelt hat das Wort.

Dr. Volkelt:

Hoher Landtag!

Es hat sich glücklicher Weise überall die Ueberzeugung Bahn gebrochen, daß ebenso gut, wie die allgemeine Wohlfahrt im Wesen bedingt ist durch Erweiterung der Schulbildung, auf die Wohlfahrt der gewerbetreibenden Klasse größer werden wird, wenn schulmäßig ihnen jene Bildung zugänglich gemacht wird, welche ihnen den Kampf, den sie mit der Maschine und der Fabrikation zu bestehen hat, erleichtert.

Es ist dieses Bestreben, die gewerbliche Bildung auszubreiten, ein solches, das schon lange besteht, und in früherer Zeit durch Vereine kultivirt wurde.

Wir haben in Prag einen solchen Verein, der sehr vortheilhaft und außerordentlich gewirkt hat. Es ist der Verein zur Ermunterung des Gewerbegeistes.

Mit diesem Verein ist eine Gewerbeschule für Gewerbe und Handwerker verbunden, die sich nach zwei Richtungen bewegt. Es ist nämlich die sogenannte Sonntags= oder Abendschule, und die Tagesschule.

Richtig erkennend das Bedürfniß des Gewerbes hat die hohe Regierung sich veranlaßt gesehen, den Wunsch und überhaupt darüber sich auszusprechen, daß sie beabsichtige eine Staatsgewerbeschule hier in Prag zu errichten und Wollte anknüpfen an das Material, welches hier bereits in der Gewerbeschule vorhanden war.