Já jen na jeden důvod dovolím si zde poukázati. Dle nového zákona školního jest poručeno, že každé dítě, nechť bohatých, nechť chudých rodičů, do 14. roku musí navštěvovati školu. Jest tedy zákonnitě přikázáno nucené navštěvování škol. Ale na druhé straně, pánové, se řekne, ty za to musíš platit.
To, pánové, jest patrná neshoda a nespravedlnost, říci: ty máš tu a tu povinnost, kterou
ti zákon ukládá, ale za plnění té povinnosti musíš ještě zaplatiti. Pánové, kdyby nebylo jiného důvodu, zajisté by tento důvod postačil, aby konečně v té věci se učinila nějaká změna a nějaká oprava.
Řekne se mi: snad není to tak zlé s tím školním platem a více se s tím nadělá hluku, než to v pravdě zasluhuje; řekne se: vždyť chudý může být osvobozen a málo který chudý musí platiti za dítky své školné. Pánové, nechci popírati, že naše obce jsou co možná humánní a liberální v osvobozování od školného platu. Avšak, pánové, račte si vzíti noviny do rukou, a abych tak řekl, málo který týden uplyne, abyste nečtli: v obci té a té tolik a tolik exekucí provedeno pro nezaplacení školního platu. A, pánové, tyto exekuce v obcích našich venkovských zajisté do roka mohou se počítati na tisíce a nejenom v obcích našich venkovských se takové exekuce dějí, i také v samém královském městě Praze se tak dálo, dokud nebyl zrušen školní plat. Pánové! Zastupitelstvo obce Pražské počínalo si co do osvobození od školního platu velmi liberálně a velmi humánně a předce, pánové, v roce 1873 bylo provedeno v Praze pro nezaplacení školního platu asi 800 exekucí.
Pánové! 800 exekucí na chudých řemeslnících a chudých dělnících a mezi těmi jsou, jak jsem to prohlížel, také chudé vdovy! Nuže, pánové, co se týče toho, že by to bylo tak snadno ten školní plat platit, a že by to netížilo chudý lid, to, pánové, ty exekuce již vyvrátily.
Avšak, pánové, mimo exekuce, které soudní cestou se provádějí na těch lidech, kteří nemohou platit školní plat, jest ještě jiný druh exekucí.
Pánové! Abych tak řekl, jsou to dobrovolné exekuce těch chudých rodičů samých.
Včera právě mi vypravoval jeden vážený starosta venkovské obce příklad, který tu věc objasní.
V jednom dvoru byla služka, která měla dítě ve škole a měla za ně platit školní plat. Když byla upomínána, řekla: já platiti nemohu, já jsem chudá služka, odkud to mám zapravit?
Řeklo se jí: Když ty nemůžeš platit, může to platit aspoň obec Na to ona řekla: to prosím, tu hanbu na sebe nenechám uvaliti, aby obec vyzvána byla, za mne platiti; za to já se stydím. I šla a prodala svou svátečni sukni a zaplatila školní plat za své dítě.
Pánové, to jest také exekuce a exekuce tak strašná, jako jest exekuce, která se vymáhá cestou úřední. Když ten chudý člověk z rozličných důvodů, dílem z citu hanby aneb z jiného ohledu nechce žádati za osvobození svých dětí, pak si to sám, abych tak řekl, na svém
těle utrhne, aby mohl zaplatiti ten těžký poplatek, který naň jest uložen.
Pánové! Kdyby nebylo jiných důvodů, než tohoto, myslím, že by postačil dost a dost, aby zrušena byla instituce, která se nesrovnává se zásadou spravedlnosti, instituce, která vůči pokročilému našemu věku má na sobě ráz více méně nehumanní a barbarský. Však, pánové, ještě jiné jsou důvody a mohl bych o nich mluviti několik hodin, avšak jen několik jich chci naznačiti v největší krátkosti. Pánové! Heslo naší doby jest všeobecná osvěta, všeobecná vzdělanost, hlavně vzdělanost těch nejnižšich vrstev národa, neb, pánové, vzdělanost národa neměří se dnes již dle toho, na jakém stupni vzdělanosti stojí nejvyšší třídy v národě. Nejvyšší třídy ve všech skoro národech stojí skoro na stejném stupni vzdělanosti, na stupni světové vzdělanosti; ale vzdělanost národa, stupeň osvěty národa musí se měřiti dle toho, jak hluboko a jak intensivně vnikla vzdělanost a osvěta do těch nejnižších vrstev národa.
Tedy, pánové, to jest heslo naší doby a v té velké konkurenci národů, na tom velkém světovém dějišti jen onen národ může konkurovati s jinými, který co do vzdělanosti v nejnižších svých vrstvách vyrovná se národům ostatním.
Osvěta národů, pánové, jest jejich životem, nevzdělanost národů jest jejich smrtí a poněvadž to všude tak jest (a jest to pravda nepopíratelná), proto jest povinností každého, jemuž postavení jeho úkol takový dává, aby staral se o to, aby vzdělanost a osvěta vnikla do nejnižších vrstev lidu samého a povinnost tato především zajisté přináleží zastupitelstvu národa.
A proto má se odkliditi vše a odstraniti, co by jakýmkoli spůsobem mohlo překážeti šíření se vzdělanosti lidu v nejnižších jeho vrstvách a pánové, že školní plat nenapomáhá tomu, aby pravá vzdělanost a osvěta vnikla do nejnižších tříd našeho lidu, to leží, pánové, na bíledni, kdyby ale nebylo jiného důvodu v tom, tedy jest v tom důvod pedagogický, že právě placení školního platu nemalou má závadu co do vychování dětí samých.
Pánové! Víte všichni, jaký účinek měl nešťastný sobotales v dřívější době, když učitel musel sám jíti vybírati groš od chalupy k chalupě, když učitel přišel, řekl otce: zas musím platiti a když to dítě viděti muselo, ztratilo chuť a úctu ke škole a k učiteli, a proto byl také zrušen sobotales!
Pánové! Není to mnohem lepší, co se týče školního platu, neb jakou úctu, jakou vážnost může mít dítě ke škole a k učiteli, když přijde exekutor a proto, že nemohla matka za ně zaplatiti školné, jí poslední peřinu odnese. Pánové! To má také ten pedagogický moment, že se musí
zoškliviti škola, kdež má své vzdělání vyhledávati.
Avšak, pánové, dosti na tom; nechci dále o důležitých důvodech se šířiti. V celé době jest ten úkaz, že všichni živlové liberální a demokratičtí jsou pro zrušení školného.
Pánové! Kteří jsou proti tomu zrušení (nejen u nás, ale v celém světě ve všech parlamentech jste to viděli), to jsou lidé, kteří vůbec to nevidí rádi, když vzdělanost a osvěta vniká do nejnižších vrstev národa, jimž jest vůbec vzdělanost a osvěta v nejnižších třídách lidu trnem v očích, poněvadž nechtějí, " aby lid věděl, aby tím více věřil.
Tedy, pánové, my všichni zajisté jsme proniknuti zásadami a ideami svobodomyslnými a proto, kdyby se mělo hlasovati v tomto slavném shromáždění dnes, jsem přesvědčen, že pro ten princip, aby zrušen byl školní plat, by byla zde většina.
Avšak jest zde otázka, která stojí tomu na závadu, a to jest ta nešťastná otázka finanční. Tu se vždy přichází s tím; snadno zrušit školní plat, avšak školní plat obnáší ročně asi 1, 400. 000 zl. Jak to bude? To se musí nějak uhraditi. Obce to platit nemohou, okresy také ne, tedy to musí platit země; byla by to nová přirážka.
Předně ta zpráva, kterou zde máme, ukazuje, že školní plat neobnáší tolik, ovšem školní plat v celém království českém obnáší 1, 496. 000 zl. Avšak zde v té zprávě jest praveno, že ten se celý nezaplatí, nýbrž že to, co se dostane, dělá asi 374. 000 zl., to jest čtvrtina toho platu, který se má zapravit. To ostatní jest schodek. To dílem platí obec, dílem okres, dílem země.
Pánové! Těch 300. 000 zl. by dělalo přirážku asi 2 kr. na každý zlatý přímé daně.
Tu myslím, že tak malá přirážka k vůli tak důležité věci a k vůli tomu, co by se dobrého docílilo, v skutku za to stojí.
Kdo pak vlastně platí ten školní plat? Platí to předce občané a obyvatelé té země; a kdo, by platil přirážku ? Zase občané a obyvatelé této země, s tím pouze rozdílem, že by školní plat byl rozvržen na miliony, na celé obyvatelstvo země, kdežto teď tíží jen několik lidí a poměrně nejvíce tu nejchudší třídu v zemi. Já myslím, že finanční moment také by nepadl tak na váhu, ale rád uznávám, že otázka v. tom ohledu není ještě úplně zralá a přiznávám, že ještě třeba vyslyšeti hlasy okresů a obcí venkovských, než by se o této otázce slavný sněm měl definitivně rozhodnouti.
Proto jsem si dovolil ve svém návrhu poukázati k tomu, že by bylo nejlépe, aby se otázka odevzdala zemskému výboru, který by měl potřebný material a potřebná dáta sbírati a v příštím zasedání na základě sebraných zku-
šeností a sebraného materialu určitý návrh sám podati. Co se týče vyřízení formálního, dovolil bych si návrh, aby návrh můj byl odkázán školní sekci.
Landtagssekr. Schmidt: Herr Dr. Grégr
stellt den Antrag, daß sein in Verhandlung stehender
Antrag an die Schulkommision gewiesen werde.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand
das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Diejenigen Herren, welche für den Antrag sind, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Geschieht. ) Angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Kommission über den Hypothekenbankrechnungsabschluß für das Jahr 1873.
Berichterstatter ist Herr Dr. Klier, ich ersuche ihn, den Bericht vorzutragen.
Nám. nejv. marš.: Zpráva komise o závěrce účtů hypoteční banky za rok 1873.
Berichterstatter Dr. Kli er (liest): Hoher Landtag! 1. Der Bericht des Landesausschußes vom 3. März 1874, Nr. 5 Ldtg., enthält eine ziffermäßige Darstellung der ganzen Geldbewegung und des Geschäftsumfanges der böhm. Hypothekenbank, woraus ein weiterer erfreulicher Fortschritt dieses Institutes zu entnehmen ist.
Der gefertigte Ausschuß nahm an Ort und Stelle die Prüfung der dargestellten Ergebnisse und der Bilanz vom 31. Dezember 1873 vor, er überzeugte sich von der ordnungsmäßigen Gebahrung in allen Geschäftszweigen und der gesammten Buchführung, er fand aus den vorgelegenen Aktenstücken, daß bei den regelmäßigen Skontrirungen sich niemals ein Anstand ergab, daß die letzte Skontrirung von Seite des h. Landesausschußes am 28. Mai d. J., und die Verbrennung der unbrauchbaren Pfandbriefe am 6. Feber 1874 stattgefunden hat, und er konstatirte den Umstand, daß auch im letztabgelaufenen Jahre die Realisirung der an die Darlehenswerber hinauszugebenden Pfandbriefe zu deren und des Institutes Vortheil provisionsfrei unter Vermittlung der Hypothekenbank erfolgte.
Der vorjährige Ausschußbericht stellte dar, wie während einer neunjährigen Geschäftsthätigkeit der böhm. Hypothekenbank seit dem Jahre 1865 bis zum 14. Dezember 1873 die Darlehen von
4, 449. 900 fl. auf ............ 35, 840. 000 fl.
die 1/4 % Regiebeiträge von 11. 129 fl. 73 kr.
auf... .............. .................. 78. 154 fl. 1 kr.
die wirklichen Regieauslagen von 26. 786 fl. 98 kr.
auf ....................... ........... 53. 590 fl. 35 kr.
sich gehoben haben.
Der gefertigte Ausschuß gewann am 25. September d. J., an welchem Tage er in die Geschäftsgebahrung die Einsicht nahm, die Kenntniß, daß bis zum 24. September 1874 die bewilligten Darlehen bereits die Gesammt - Summe von 50. 679. 300 fl., die 1/4 % Regiebeiträge von
67. 353 fl. 98 kr., die wirklichen Regieauslagen von 47. 386 fl. 45 fr. betragen haben
Es dürfte nun bald der Zeitpunkt eintreten, wo die Regiebeiträge der Parteien aufgehoben werden können, und zwar dürfte jener Moment der geeignete fein, wo der Reservefond auf die statutenmäßige Höhe von einer Million nach dem §. 5 der Statuten gebraßt sein wird.
Indessen läßt sich leicht nachweisen, daß auch
bei Leistung des Regiebeitrages und dem gegen-
wärtig ziemlich niedrigen Course unserer Pfand-
briefe die Darlehensnehmer der böhmischen Hypo-
thekenbank doch kein theueres Kapital erlangen.
Die Verzinsung eines 5% Darlehens von 100 fl. stellt sich nämlich bei einem Course der Pfandbriefe von 85 mit .................................... fl. 6. 13
85 1/2,, .................................... fl. 6. 10
86 " ................................... fl. 6. 06
86 1/2,, .................................... fl. 6. 03
87 ,, .................................... fl. 6 -
87 1/2 " .................................... fl. 5. 96
88 " ................................... fl. 5. 93
89 " .................................... fl. 5. 87
und bei einem Kurse von
90 mit.......................................... fl. 5. 81
heraus.
Der Reservefond wird nach den bisherigen Ergebnissen des Jahres 1874 mit Ende dieses Jahres Sicher die Summe von mehr als 500. 000 fl. erreichen, und beläuft sich mit 24. September d. J. schon auf 415 946 fl. 36 kr.
Das nunmehr der Hypothekenbank eigenthümlich gehörige Hans NC. 365-I. wirft nach Berechnung des Landesausschußes ein 5. 44% Erträgniß ab, und werden die auf diesem Hause noch haftenden Passiven per 86. 714. 66 fl. aus dem Reingewinne des Jahres 1873 vollständig getilgt werden können.
Ich muß hier die Bemerkung beifügen, daß diese Passiven bereits bis auf den Betrag v. 900 fl. bezahlt worden sind.
Im Uibrigen wird auf den vorliegenden Bericht des Landesausschußes verwiesen, und hier nur noch hervorgehoben, daß bis zum 24. September 1874 im Verlaufe dieses Jahres 4, 436. 000 Pfandbriefe unter eigener Vermittlung der Hypothekenbank realisirt worden sind.
Der gef. Ausschuß befindet sich in der angenehmen Lage, nach genommener Einsicht in die Geschäftsgebahrung der böhm. Hypothekenbank vor dem h. Landtage auszusprechen, daß nicht nur der gesammten Bankdirektion, als leitendem Organe, Sondern auch dem ausübenden Beamtenpersonale die besondere Anerkennung betreffs der aufopfernden und höchst ersprießlichen Geschäftsthätigkeit gebührt, durch welche allein so eminente Erfolge erzielt werden konnten.
Es wird nun der Antrag gestellt:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Es werde der Landesausschußbericht vom 3. März 1874, Ldtgs. Z. 5, resp. der Rechnungsabschluß der böhmischen Hypothekenbank für das Jahr
1873 als richtig befunden und genehmigt.
2. Die gefertigte Kommission erhielt auch den Bericht des Landesausschußes praes. 19. Sept. 1874, 3. 131, betreffs der anläßlich des Gesetzes vom 24. April 1874 wegen Wahrung der Rechte der Besitzer von Pfandbriefen bei der böhmischen Hypothekenbank getroffenen Verfügungen zur Behandlung zugewiesen.
Nach §. 7 des Reichsgesetzes vom 24. April
1874 tritt bei der böhmischen Hypothekenbank, für deren Verbindlichkeiten, als einer Landesaustalt, das Königreich Böhmen haftet, an Stelle des landesfürstl. Kommissärs nunmehr der Landesausschuß, welcher den Landesausschußbeisitzer Dr. Franz Schmeykal als Kommissär und den Landesausschußbeisitzer Dr. Anton Waldert als bessen Stellvertreter bestellte und in einer gemeinschaftlichen Sitzung mit der Bankdirektion nachstehende Grundsätze für die Geschäftsführung vereinbarte:
1. Alle Verfügungen, welche den ursprünglichen Bestand, Umfang ober Rangplatz der Hypothekar-Forderungen des Bankinstituts u. z. sowohl bezüglich des Betrages als des Pfandrechtes betreffen, bedürfen der Zustimmung des beigegebenen Regierungs-Kommissärs.
2. Die Unterschrift des Regierungs-Kommissärs bedarf keiner Legalisirung.
3. Die Funktionen des Landesausschußes als Stellvertreters des Regierungskommissärs beschränken sich aus die im Gesetze vom 24. April 1874, Z. 48, normirten Interventionen, unbeschadet der sonstigen Aufgaben der staatlichen Aufsicht und des Bestandes von hiezu berufenen Regierungskommissären.
Diese Grundsätze wurden zur Vermeidung von Differenzen der k. k. Statthalterei mitgetheilt, welche mit Note vom 20. August l. J., Z. 42807, dem Landesausschuße die Mittheilung machte, daß das k. k. Ministerium des Innern im Einvernehmen mit den betheiligten Ministerien die Anschauungen des Landesausschußes über die Anwendung des Gesetzes vom 24. April 1874, Z. 48 R. -G. -Bl., auf die böhm. Hypothekenbank theilt, und von dem Rechte zur Bestellung eines landesfürstlichen Kommissärs bei dieser Bank, welcher zur Ausübung des staatlichen Aufsichtsrechtes neben dem vom Landesausschuße gemäß des §. 7 des obcitirten Gesetzes abgeordneten Kommissär zu fungiren hätte, dermal keinen Gebrauch zu machen findet.
Daran wurde die Bemerkung geknüpft, daß alle Pfandrechtsablassungen, also auch jene, welche nach dem Dafürhalten der Bankdirektion die statutenmäßige Deckung der Pfandbriefe nicht alteriren, an die Zustimmung des abgeordneten Kommissärs gebunden sind, weil die Beurtheilung der Frage, ob in einem gegebenen Falle eine Beeinträchtigung
der statutenmäßigen Deckung der Pfandbriefe eintrete oder nicht, nach §. 1 des in Rede stehenden Gesetzes in dessen Wirkungskreis gelegen ist.
Aus dem Inhalte des vorliegenden Ausschußberichtes geht also hervor, daß über die Anwendung des Gesetzes vom 24. April 1874 zwischen allen dabei betheiligten Faktoren das erfreulichste Einverständniß herrscht, daher der gef. Ausschuß den Antrag stellt:
Der hohe Landtag geruhe den Bericht des Landesausschußes vom 17. Sept. 1874, Ldtgszahl 131, zur Kenntniß zu nehmen.
Sekr. Schmidt: Komise činí návrhy následující:
V záležitosti první: Zpráva zemského výboru ze dne 3. března 1874 čís. 5 sněm pokud se týče účetní závěrka české hypoteční banky za rok 1873 uznává se za správnou a schvaluje se.
Druhý návrh zní: Slavný sněme račiž u vědomost vzíti zprávu zemského výboru ze dne 19. září 1874 čís. 131 sněm.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Diejenigen, welche dafür sind, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť zdvihnou ruku.
(Geschieht. ) Angenommen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Petitions-Kommission über die Eingabe Nr. 29 des Stadtrathes Hohenelbe um Aufhebung des Ministerialerlasses, betreffend die Befreiung der Hausirgewerbe von der Entrichtung der Landes-, Bezirks- und Gemeindezuschläge. Berichterstatter ist der Abgeordnete Herr Aßmann. Ich ersuche ihn, den Bericht vorzutragen.
Nám. nejv. marš.: Zpráva petiční komise o žádosti čís. 29 městské rady vrchlabské, aby zrušen byl výnos ministeriální, jímž obchod podomovní osvobozen byl od placení přirážek zemských, okresních a obecních.
Berichterstatter Aßmann: Hoher Landtag! Der Stadtrath von Hohenelbe hat dem h. Landtage eine Petition überreicht, in welcher derselbe um Aufhebung des Ministerialerlasses vom 7. April 1856, Z. 8987, die Befreiung des Hausirgewerbes von der Entrichtung der Landes-, Bezirks- und Gemeindezuschläge betreffend, bittet. Unterstützt wirb Diese Bitte durch die Motive, daß zu einer solchen Befreiung kein Grund vorhanden ist, weil diese Befreiung den übrigen Steuerzahlern gegenüber eine ungerechte Begünstigung involvirt und weil wegen des mit dem Hausirhandel verbundenen Herumziehen des möglichen unauffälligen Bertriebes dieser Handel eher erschwert als begünstigt zu werden verdient, und weil bei der großen Anzahl von Hausirgewerben die Heranziehung der Hausirer zur Zahlung der Steuerzuschläge dem
mit Auslagen überbürdeten Landesfonde ein nicht unbedeutender Zuschuß zufließen würde: Es entsteht nun die Frage, auf Grund welcher gesetzlicher Bestimmung sind die Hausirer von der Entrichtung der Landes- und Gemeindezuschläge befreit und ist es angezeigt, diese Begünstigung noch ferner dem Hausirgewerbe angedeihen zu lassen. Das Hausirpatent vom 4. September 1852 enthält die Bestimmungen, an welche die Ausübung des Hausirhandels gebunden sind; es enthält die Bestimmungen, welche den Bewohnern einiger Gegenden in besonderer Berücksichtigung der Nahrungsverhältnisse Begünstigungen bezüglich de* Hausirhandels zugestehen. Es bestimmt endlich die Strafen, Welche auf die Uebertretung der Vorschriften des Hausierpatentes festgesetzt sind. Die Bestimmung aber, daß die Hausirer von der Entrichtung der Landes-, Bezirks- und Gemeindezuschläge befreit fein sollen, ist im Hausirpatente nicht enthalten, weshalb nach dem Erscheinen dieses Patentes auch derlei Zuschläge eingehoben worden sind. Die Befreiung der Hausirer von diesen Zuschlägen datirt seit dem Erscheinen des hohen Finanzministerialerlasses vom 7. April 1856, Z. 8987-882, nach welchem das h. Ministerium des Innern im Vernehmen mit dem Ministerium der Finanzen und de* Handel* die von den Hausirern zu entrichtenden Gebühren von den Zuschlägen für den Grundentlastungsfond und für die Bedeckung der Landes-, Bezirks- und Gemeinde- und anderer Erfordernisse befreit erklärt. Ferner hat unter dem 14. September 1863 Z. 37634 das hohe k. k. Finanzministerium nach genommener Rücksprache mit dem Staatsministerium, dann mit dem k. k. Ministerium für Handel und Volkswirthschaft entschieden, daß die mit dem soeben erwähnten Dekrete vom 7 April 1856 ausgesprochene Befreiung der Hausirer von der Entrichtung der genannten Zuschläge auch auf die denselben etwa vorgeschriebene Einkommensteuer zu beziehen ist. In diesen beiden h. Ministerialerlässen wurde durch den h. Finanzministerialerlaß vom 4. Dezember 1872 bereit* Bresche geschossen, da das h. Finanzministerium mit diesem Erlasse, dem Beschluße des Landesschulrathes in Böhmen die Hausirer zur Beitragsleistung für die Erhaltung der Schulen nach Maßgabe ber ihnen vorgeschriebene Erwerbs- und Einkommen steuer zu verhalten, die Zustimmung ertheilte und es werden auch in Ausführung dieses Beschlußes seit dem Eintreffen der bezüglichen Verordnung, d. i. seit dem 17. September 1873 diese Zuschläge von jenen k. k. Steuerämtern eingehoben, bei welchen die Hausirsteuer vorgeschrieben wird, respektive zur Einzahlung gelangt. Bei den großen Anforderungen, welche an das Land und an die Gemeinde herantreten, ist das Streben nach Vermehrung der Einnahmsquellen ein sehr berechtigtes und deshalb das vom Stadtrathe zu Hohenelbe in der vorliegenden Petition ausgesprochene und im gewöhnlichen Verkehre von andern Steuerpflichtigen oftmals geäußerte
Verlangen, auch das. Hansirgewerbe zur Entrichtung aller Zuschläge heranzuziehen, vollkommen gegründet.
Wahr ist es, daß der geringste ordentliche Erwerbssteuersatz für Hausirer ohne Unterschied des Wohnortes jährlich 3 fl. 15 kr. beträgt, während die, geringste jährliche Erwerbssteuer anderer Gewerbsleute in Orten unter 1000 Seelen nur mit 2 fl. 10 kr. jährlich bemessen wird. Auch erwachsen dem Hausirer durch das alljährlich zu überreichende Einschreiten um die Hausirbewilligung stets wiederkehrende Auslagen. Allein dem gegenüber ist zu berücksichtigen, daß der Hausirer bei der Ausübung Seines Gewerbes nicht an einen bestimmten Ort gebunden ist, daß es ihm freigestellt bleibt seine Waaren dort anzubieten, wo er einen Absatz erhofft, wo es ihm beliebt, daß ihm daher ein größeres Feld der Spekulation offen steht, als anderen Gewerbsleuten, welche mit ihrem Gewerbe an die Scholle gebunden sind. Wenn nun der kleinste Gewerbsmann, dessen Existenz oft eine sehr mißliche ist, ausnahmslos sämmtliche Steuerzuschläge entrichten muß, so ist nicht wohl einzusehen, warum der Hausirer davon befreit sein soll.
Wie haben im Königreiche Böhmen 9185 Hausirer, welche an ordentlicher Erwerbsteuer 30632 fl. und an Einkommensteuer 2218 fl., zusammen 32850 fl. entrichten. Bei Heranziehung des Hansirgewerbes zur Zahlung sämmtlicher Zuschläge möchte dem Landes- und Grundentlastungsfonde eine Mehreinnahme zusammen von 10247 fl. erwachsen. In Erwägung alles dessen stellt der Petitionsausschuß den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen, Die in Verhandlung stehende Petition des Stadtrathes zu Hohenelbe sei an die hohe Regierung mit der Aufforderung zu leiten, die Aufhebung der mit den Ministerialerlässen vom 7. April 1856, Z. 8987, und vom 17. September 1873, 3. 37634, statuirten Befreiung der Hausirer von der Zahlung der Landes-, Bezirks- und Gemeindezuschläge wo möglich vom Jahre 1875 an zu veranlassen.
Sněm. akt. Lederer: Slavný sněme račiž se usnésti takto:
Žádost městské rady Vrchlabské budiž podána slavné vládě se žádostí, aby ministeriálním výnosem ze dne 7. dubna 1856, číslo 8987, a ze dne 17. září 1873, čís. 37634, nastalé osvobození těch, kteříž po domích obchodí, od přirážek zemských, okresních a obecních na kolik možno na rok 1875 zrušeno bylo.
Nejv. marš.: Žádá někdo za slovo?
Wünscht Jemand das Wort? Diejenigen, welche für den Antrag sind, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro návrh, nechť pozvednou ruku.
(Geschieht. ) Angenommen. Nächster Gegenstand ist der Bericht der Budgetkommission über die Eingabe Nr. 16 praes. und
11 Landtagsz., betreffend die Katharinaberg-Brandauer Straße.
Berichterstatter ist Herr Dr. Görner, ich ersuche ihn, den Bericht vorzutragen.
Nám. nejv. marš.: Zpráva budžetní komise o podání čís. 16 de praes. a 11 sněm. v příčině stavby silnice z Hor Kateřinských do Brandova.
Berichterstatter Dr. Görner: Hoher Landtag!
In der Sitzung vom 25 September hat der h. Landtag den Antrag der Budgetkommission, den Landesausschuß zu beauftragen, nochmals mit der Regierung gemeinschaftlich an den Bezirksausschuß Brür-Katharinaberg heranzutreten und denselben zu bewegen, die Strasse Katharinaberg - Brandau als Bezirksstrasse zu bauen, nicht akceptirt, sondern den Antrag des Herrn Abg. Dr. Waldert angenommen, nämlich die Angelegenheit nochmals ber Budgetkommission zur neuerlichen Berathung und Berichterstattung zu überweisen.
Die Budgetkommission hat sich nochmals eingehend mit der Angelegenheit beschäftigt. Die Tendenz, welche damals dem Antrage des Herrn Abg. Dr. Waldert zu Grunde lag, war, nochmals an die h. Regierung heranzutreten, um für diese Angelegenheit eine Subvention aus Reichsmitteln herbeizuschaffen, allein während die Angelegenheit zur Berathung der Budgetkommission vorlag, kann abermals eine Zuschrift der ls. Statthalterei, worin eine Note des Ministeriums mitgetheilt wird, welche Zuschrift der h. Statthalterei sich auf die im Landtage vorgenommene Berathung beziehend mittheilt, daß das Ministerium in keiner Weise die Angele genheit als eine Reichsangelegenheit betrachten kann und daher auch nicht in der Lage fei, für diese Straffe und deren Ausbau irgend einen Zuschuß, irgend einen Beitrag aus Reichsmitteln herzugeben.
In Folge dessen fand es die Budgetkommission nicht für angeniesten und nicht der Würde des h. Landtags entsprechend, nochmals den Antrag darauf zu stellen, an die h. Regierung wegen einer derartigen Subvention heranzutreten.
Es entfiel daher die in dem Antrage des Herrn Abg. Dr. Waldert gelegene Tendenz vollständig.
Es blieb sonach nur mehr übrig aus Landesmitteln selbst den vollständigen Betrag zur Deckung des Ausbaues der Strasse zu bewilligen, allein der Budgetausschuß konnte auf einen solchen Antrag um so weniger eingehen und dem h. Landtage es zumuthen, weil die Strasse nicht derartig beschaffen ist, daß sie für das allgemeine Landesinteresse als so ausnehmend wichtig erkannt wurde, daß es sich rechtfertigte, aus Landesmitteln den vollständigen und ganzen Betrag zu deten Erbauung beizustellen.
Nachdem der h. Landtag in der bereits genannten Sitzung den Antrag der Budgetkommission nicht anzunehmen beliebte, daß nochmals an den Bezirksausschuß herangetreten werde und zwar
hauptsächlich aus dem Grunde, weil sein Mittel vorhanden ist, un den Bezirksausschuß zu zwingen, diese Angelegenheit wirklich als eine Bezirksangelegenheit zu betrachten, es aber der Würde des h. Landtages nicht entsprechen kann, aber und abermals einen Schritt zu thun, welcher wenig Aussicht zu einer Realisirung habe, blieb der Budgetkommission kein anderer Ausweg übrig, als die Angelegenheit nach dem Antrage des Landesausschußes dahin zu nehmen, daß der Budgetausschuß den Landtag bittet: Den Bericht des LandeSanSSchubes, dahin gehend, die Schritte zur Kenntniß zu nehmen, welche der Landesausschuß in dieser Richtung gethan hat, zu akceptiren und beantragt daher die Budgetkommission, der h. Landtag wolle beschließen: Der Bericht des Landesausschußes über die Schritte wegen des Katharinaberg-Branbauer Strassenbaues wird zur Kenntniß genommen.
Sn. sekr. Schmidt: Budžetní komise činí návrh: Slavný sněme račiž usnésti se takto: Zpráva výboru zemského o opatřeních za příčinou stavby silnice z Hory sv. Kateřiny do Brandova učiněných béře se na vědomí.
Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo o slovo?
Diejenigen, welche für den Antrag find, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Geschieht. ) Der Antrag ist angenommen.
Der nächste Gegenstand ist der Bericht der Petitionskommission zur Pet. Z. 57 der Stadtgemeinde Böhmisch-Brod und der bort bezirklichen Gemeinden um Steuernachsicht aus Grund der heurigen Mißernte.
Berichterstatter ist Herr Dr. Nittinger. Ich ersuche ihn, den Bericht vorzutragen.
Nám. nejv. marš.: Zpráva petiční komise k čl. 57 stran žádosti městské obce Českobrodské a obcí tamnějšiho okresu za odepsání daní za příčinou letošní neúrody.
Dr. Nittinger: Slavný sněme!
Město Český Brod a všech ostatních 45 obcí okresu tamního v petici čís 57 žádají, by slavný sněm u vysoké vlády k tomu působiti ráčil, aby za příčinou neúrody letošní rolníkům tamním pomoci státní odepsáním daní se dostalo.
Žádost tu odůvodňují tím, že následkem pozdních mrazů jarních a déle čtyr měsíců trvavšího sucha naděje na hojnou žeň letošní v nivec obrácena byla, neb klasy žitné zůstaly ponejvíce hluchy, ječmen, pšenice a oves ani se nevymetaly namnoze, takže na největší části polí, jedva vyseté zrní se sklidilo a sláma zůstala tak krátkou, že nazvíce ani v snopy vázati se nemohla.
Dále uvádí se v žádosti, že pro všeliký nedostatek vláhy jetel, otava na lukách i vše-
liké jiné pícní rostliny zaschly a zničeny byly, takže dobytek náramně se ztenčí, neb nebude možno rolníku, aby dosavadní počet dobytka udržel. Cukrovka, která v tamní krajině valnou část polí zaujímá, neurodila se též, takže nejvýše 20 centů po míře očekávati lze a ani náklad zdělání, dobývání a odvežení krýti nebude.
Posléze zemčata suchem také tak zakrněla, že dle předsevzatých zkoušek jen 2 neb 3 pod trsem se najdou ve velkosti vlaského ořechu, čímž nejchudší obyvatelstvo nemálo jest ohroženo.
Jest vůbec známo, že velká část krajin právě nejúrodnějších naší vlasti, k nimž i okres českobrodský náleží, zmíněnými velmi záhubnými mrazy jarními a víceměsíčním vedrem a suchem navštívena byla letos, z čehož vzniká obava, že v krajinách postižených po neúrodě téměř obecné nastane netoliko nouze velká až do příštích žní a spíše ještě na dobu delší, nýbrž že také hospodářství vůbec v okresích, jichž se týče, měrou politování hodnou bude zanedbáno.
Obava ta tím spíše nabývá podstaty, ješto již po delší řadu let mimo všeliké jiné úhony živelní obzvláštní sucho v těchtýž krajinách nepříznivě na sklizeň působilo, jakoby stálou ranou jim státi se chtělo, a menší hospodář tudíž pozbyl potřebného základu i zásob, aby s účinkem obstál a trvale vůči zhoubám, jaká je letošní
Uváží-li se, že schodek na sklizni tohoto roku v několika málo jen okresích tohoto království nepáčí se po 1 neb 2 milionech, ale na více než 10 milionů, tož jest na bíledni, že letošní neúroda neobyčejně zhoubný vliv na hospodářské poměry vlasti naší míti musí.
Obzvláště dobytka dle zpráv statistických v zemi této od roku k roku v míže povážlivé ubývá a dostatečný počet dobře krmeného dobytka jest přece základem rozumného polaření.
Jednou z předních úloh zastupitelstva země jest zajisté, aby rolnictví jakožto nejhlavnější pramen výživy v této zemi všemožně bylo podporováno, to tím více, ješto na rolnictví u nás namnoze i průmysl jest závislým.
Vše cokoli země v té příčině činí, nakládajíc na školy hospodářské, hledíc povzbuditi chov dobytka, starajíc se o statistiku hospodářskou, minulo by se z velké části s účinkem, kdyby zastupitelstvo země i vysoká vláda neměly též péci o to v čas, aby rolníku, stihne-li jej neobyčejná pohroma, vydatně pomoženo bylo za příčinou tou, by ony prostředky nebyly vyčerpány, jichž jemu nezbytně jest zapotřebí netoliko k zvelebování dalšímu svých rolí, nýbrž především k zachování úrodnosti jich dosavádní aspoň a přiměřeného počtu dobytka.
Nesklidí-li rolník v některém roce ničeho, tratí náklad na sklizeň učiněný a nic mu jej.
více nenahradí, nenahradí mu jej zvláště sklizeň příštích let, neb každoroční sklizen vymahá svůj náklad zvláštní, na kterém ne mnoho aneb spíše ničeho nedá se uspořiti a sklizeň ni jednoho roku nepřekročí určitou míru samou přírodou jí vytknutou
Nechtěje na sebe uvaliti dluh obtížný a maje zaplatiti daně, rolník zhusta jest donucen zbaviti se části svého dobytka a zbaví se tím nejpotřebnější části svého kapitálu závodního, čímž v letech následujících i za příznivé povětrnosti zaviní špatné výtěžky zně a čemuž tedy z příčin národohospodářských všemožně sluší zabrániti.
Na jednotlivci jest ovšem především, aby zdvojeným úsilím hleděl všemožnou pomoc sobě zjednati za ztráty, jež byl spůsobem právě uvedeným utrpěl; v mimořádných případech takových pak nicméně jest povinností státní společnosti, aby jednotlivci snažení to pokud možno podporami aneb aspoň ulehčením jemu obecných břemen státních usnadnila. Odhodlanost a přičinlivost jednotlivce v boji se živly často ochabující více ještě mravně než hmotně posilní se včasnou pomocí státní, jak zřejmě ukazují ony krajiny naši vlasti, které postiženy byvše v květnu roku 1872 povodní svěží ještě paměti neblahé rychle se opět zotavily.
Uváží-li se, že daň toliko z čistého výnosu placena býti má a že nedostatek všelikého výnosu v některém roce při hospodářství rozmnoženou plodností země nahraditi již nelze, tedy jest na jevě, že odpuštění daně jest nejmenším a nejskrovnějším požadavkem, jehož splnění v případech mimořádných jednotlivci od státu očekávati jest.
Měloli-by však slevení daně záviseti na tom, zda-li kontribuent, ač neúrodou zbaven byl všeho výtěžku čistého ze svých pozemků, zůstává ještě schopným daně nadále platiti, jakož zdá se býti v úmyslu vysoké vlády, tož netoliko ublíženo by tím bylo zásadě rovnosti všech občanů státních před zákonem velmi povážlivě, nýbrž dán by byl také volný průchod libovůlí zřízenců škody vyšetřujících, neb pojem schopnosti čili možnosti platiti daně jest pojmem velmi mlhavým a nalezl by ve skutečnosti zajisté výkladu velmi různého buďsi z pochybovačnosti, podjatosti neb jakýchkoli jiných příčin, čímž mravní význam podpory státní vůbec přiveden by byl v nebezpečí.
Jediným bezpečným základem pomoci státní jest skutečná škoda spůsobená, pokud jí ještě jako při řípě a zemácích na poli vyšetřiti lze; k tomuto základu mělo by tedy při slevení daně jedině hleděno býti. Ba pokud jest letošní neúroda v některých okresích a obcích skutkem vůbec známým a plodiny sporé jíž sklizeny jsou, jest nezbytno, aby pro tentokráte se při vyšetřováních dotýčných spůsobem co nejjedno-
dušším, nejméně úzkostlivým a nejvíce poměrům skutečným odpovídajícím před se šlo.
Uváživši, že letošní neúroda spůsobená pozdními mrazy jarními a dlouho trvajícím suchem jeví se býti mimořádnou, neobyčejnou nehodou živelní, vývin hospodářství vůbec a obzvláště chov dobytka v míře povážlivé ohrožující, uváživši dále, že okres Česko-Brodský nalezá se v počtu oněch okresů neúrodou tou obzvláště postižených a uváživši konečně, že ještě více jest okresů v naší vlasti, jež tatáž úhona těžce postihla, pomoc státní tedy že nutnou býti se jeví a že odepsání letošní daně pozemní za nejmenší požadavek těch, kterých se týče, považovati sluší, navrhuje petiční komise:
Slavný sněme račiž petici města ĆeskéhoBrodu a všech ostatních 45 obcí okresu tamního za slevení letošní daně pozemní vysoké vládě postoupiti s tím požádáním, aby petice ta všestranně byla uvážena i aby k ní všemožný zřetel obrácen byl s dodatkem dalším, aby také ostatním krajinám naší vlasti, při nichž dle vyšetřování učiněných neb ještě činěnu býti majících, tytéž smutné poměry shledány jsou neb budou, z těchtýž příčin tétéž péče se dostalo.
In der Erwägung, daß die heurige Mißernte in Folge von Spätfrösten und anhaltenden Dürren als ein außerordentliches, die Hebung des Ackerbaues und vorzüglich der Viehzucht arg bedrohendes Elementarereigniß angesehen werben muß, in der ferneren Erwägung, daß der Böhmisch-Broder Bezirk zu den hiedurch vorzugsweise betroffenen Bezirken gehört und endlich in der Erwägung, daß es noch mehrere solche im heurigen Jahre hart betroffene Bezirke in unserem Baterlande gibt, die Staatshilfe sonach dringend geboten erscheint und die Abschreibung der diesjährigen Grundsteuer als das geringste Maß der von den Betroffenen zu stellenden Ansprüche auf Unterstützung bildet, beantragt die Petitionskommission:
Der hohe Landtag geruhe die Petition der Stadtgemeinde Böhmisch-Brod und der sämmtlichen 45 Gemeiuden des dortigen Bezirkes um Abschreibung der diesjährigen Grundsteuer der hohen Regierung zur eindringlichen Würdigung und Berücksichtigung mit dem Ersuchen abzutreten, daß auch den übrigen Gegenden unseres Vaterlandes, welche den gepflogenen und noch zu pflegenden ämtlichen Erhebungen zu Folge in gleichbedauernswerther Lage sich befinden, aus den nämlichen Gründen die gleiche Rücksicht zu Theil werden möchte.
O b e r st l a n d m a r s ch a l l: Wünscht Jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Pan dr. Trojan má slovo.
Dr. Trojan: Já se přimlouvám co nejvřeleji za přijmutí tohoto návrhu. Já jsem se osobně sám přesvědčil, co se týče okresu Česko-
brodského, o pravdě všeho toho, co pan zpravodaj jmenem komise udal. Okres Českobrodský jest jeden, který se považuje za úrodný, náleží mezi ty považované za nejúrodnější a zajisté že má také veliké daně dle toho vyměřené, pročež jest mu to tím obtížnější, když ani tolik čistého výtěžku nemá, aby mohl ty daně platit, ba on jest pln obav o budoucnost a zachování svých usedlostí, svého hospodářství a svých rodin. Přimlouvám se tedy i u slavného sněmu i u sl. vlády.
O b e r st l a n d m a r s ch a 11: Wünscht noch Jemand das Wort?
Žádá ještě někdo za slovo?
Diejenigen, welche für den Antrag stimmen, wollen die Hand erheben.
Kteří jsou pro ten návrh, nechť pozdvihnou ruku.
(Geschieht. ) Angenommen.
Ich bitte nun den hohen Landtag die Wahl vorzunehmen der Kommission, welche er heute beschlossen hat, und zwar aus jeder Kurie 3 Mitglieder.
(Die Sitzung wird behufs Vornahme der Wahl unterbrochen, Dauer der Unterbrechung von 1 Uhr 40 M. bis 1 Uhr 55 M. )
(Sezení se přerušuje od 1 hod. 40 min. do 1 hod. 55 min. )
(Nach Wiederaufnahme der Sitzung. )
Oberstlandmarschall: Das Ergebniß der Wahlen ist Folgendes:
Die Kurie des Großgrundbesitzes hat abgegeben 6l Stimmzettel und es erscheinen gewählt Herr Ritter von Zahony, Ritter von Leiner und Graf Quido Thun, die ersten zwei mit 61, der letztere mit 53 Stimmen.
In der Kurie der Städte und Industrialorte wurden für dieselbe Kommission 39 Stimmzettel abgegeben und es erscheinen die Herren Dormitzer, Dr. Hallwich und Achtner mit je 39 Stimmen gewählt.
In der Kurie der Landgemeinden wurden 31 Stimmzettel abgegeben und es erscheinen gewählt Herr Dr. Schlesinger, Löw und Dr. Grégr mit 31 Stimmen.
Nám. nejv. marš.: Do komise stran subvence školám středním byli v kurii velkostatkářů zvoleni pan Zahony, pán z Leinerů a pan hrabě Kvído Thun, první dva 61, poslední 53 hlasy.
V kurii měst bylo odevzdáno 39 hlasovacích lístků a jsou voleni pánové Dormitzer, Hallwich a Achtner, každý 39 hlasy.
V kurii venkovských obcí bylo odevzdáno 31 hlasovacích lístků a jsou zvoleni pan dr. Schlesinger, pan Löw a pan dr. Grégr, každý 31 hlasy.