V jedné věci však ovšem nebylo v komisi žádného rozcházejícího-se mínění. V té věci totiž, že čehokoliv žádá vlastní prospěch škol, čehokoliv žádá zejmena zvýšení služného učitelstva, ve všech takových věcech naprosto není možná, aby se náklad zmenšil, ano komisí ovšem vedena jest tím přesvědčením, že prospěch školství našeho vyhledává toho mocně, aby stav učitelský co možná nejlépe byl opatřen. V tom zajisté nutí smutné zkušenosti posledních let k opravdovému přemýšlení.
Nejsmutnější zajisté věc jest ta, že učitelstva nyní, kde by ho dle zákona toho mělo nejvíce přibývati, neustále ubývá a sice spůsobem opravdu úžasným: Již této chvíle nedostává se nám téměř 400 učitelův a letošní rok vykazuje, co se týče návštěvy učitelských ústavů, resultáty nad míru smutné. Jest zajisté v pražských učelištích obou, českém i německém, počet kandidátů sotva jedné třetiny toho, čím jindy býval.
Věc tato žádá velmi opravdového a zralého uvážení a jest sama sebou nejlepším důkazem, kterak tímto novým zákonem stav učitelstva stal se vůbec ještě méně vábivým, jest důkazem, že poměry, které tímto zákonem způsobeny byly mezi učitelstvem a obcemi, přes všechno zvýšení služného učitelstvu se tak ztrpčily, že mladíci schopní a k tomu povolaní nenalezají se nyní, aby se odhodlali k důležitému tomuto povolání. (Výborně!)
Z toho ovšem již samého vysvítá dosti zřejmě, kterak působení těchto zákonů vesměs jest školám škodlivé, neboť kde těch, jižto by se vydali na dráhu učitelskou, tak hrozným spůsobem ubývá, tam musí býti něco chorobného.
Za těmi příčinami, a že vůbec proti celému návrhu se ničeho nenamítá, žádáno, aby slavné shromáždění schválilo návrh komise. (Výborně! Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Dám tedy hlasovati o návrhu komise v tom znění, jak byl od p. zpravodaje dnes opraven.
Ich werde über den Absatz I, über den ersten Antrag der Kommission abstimmen lassen in der Fassung, in der er von Seite des Herrn Berichterstatters heute korrigirt wurde.
Žádám, aby páni, kteří s odst. I. návrhu komise souhlasí, vyzdvihli ruce. Jest přijat.
Ist angenommen.
Přejdeme k rokování o druhém odstavci. Táži se, zda-li někdo žádá za slovo?
Ich stelle die Anfrage, ob Jemand zu Absatz II des Antrages der Kommission das Wort verlangt?
Nežádá-li nikdo za slovo, přejdu k hlasování.
Žádám, aby oni páni, kteří souhlasí s odst. II. návrhu komise, ruce vyzdvihli.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Zelený: Dovoluji si navrhnouti sl. shromáždění, aby tyto návrhy ráčilo přijmouti hned v třetím čtení.
Ich erlaube mir den Antrag zu stellen, daß die h. Versammlung die vorgelegten Anträge gleich in dritter Lesung genehmigen möge.
Oberstlandmarschall: Wird dieser Antrag unterstützt?
Er ist genügend unterstützt.
Ich erlaube mir daher die Anfrage zu stellen, ob die Herren in dritter Lesung die Anträge der Kommission annehmen?
Der Antrag ist in dritter Lesung angenommen.
Návrh jest přijat v třetím čtení.
Na denním pořádku se nacházejí zprávy zemského výboru. Zemský výbor měl za to, že Vám především předloží zprávu o žádosti rady kr. hlavního města Prahy za vydání zemského zákona, jímž se povoluje učiniti půjčku až po 5 milionů.
Der Landesausschuß hat beschlossen, zunächst dem Landtage Bericht zu erstatten über das Gesuch des Stadtrathes der königl. Hauptstadt Prag um Beschluß eines Landesgesetzes, womit der Prager Stadtgemeinde die Bewilligung zu einer Anleihe bis zum Betrage von 5 Mill. st. ö. W. gewährt wird.
Především si dovoluji učiniti dotaz, zda-li sl. sněm svoluje k tomu, aby se tato zpráva přednesla bez otištění.
Ich stelle die Anfrage, ob das h. Haus einverstanden ist, daß dieser Bericht, ohne in Druck gelegt zu werden, dem h. Hanfe zur Beschlußfassung vorgelegt werde.
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Dávám slovo p. Dr. Bělskému co zpravodaji zemského výboru.
Dr. Bělský (co zpravodaj zemsk. výboru):
Pražská obec zadala k slavn. sněmu žádosť, ve kteréž prosí o povolení půjčky až po 5 mil. zlatých. Usnesení o této žádosti stalo se ve sboru obecních starších jednohlasně, a bylo při této schůzi 63 obec. starších, tedy usnesení to jest k vydobytí takového povolení úplně zákonité.
Žádosť obce pražské dělí se na 2 části:
V 1. části rozkládá městská rada, že nastal schodek v letošní správě obce pražské, a to proto, že se rozšiřovala obecní plynárna, což vyžadovalo veliký náklad, dále že musela se upraviti vodárna na Žofíně, a za 3. že musely zapraveny býti policejní přirážky, o kterých, jak vůbec známo, byl dlouhý spor mezi vládou a obcí pražskou, který konečně došel tam, že vláda vydobývala přirážek těch, které po delší čas nebyly zaplaceny, sekvestrací na obecných příjmech. Výlohy takové, které byly zapraveny letošního roku, a činí schodek v letošních účtech, nemohou býti zapraveny jinak než půjčkou.
Městská rada žádá tedy za půjčku 500. 000 zl., kteréžto částky jest zapotřebí k zapravení tohoto schodku.
Druhá část žádosti obce pražské záleží v tom, že vykládá, jak nevyhnutelně potřebné jest provedení podniků všeobecně užitečných, podniků, které směřují k zvelebení a okrase města, k zlepšení zdravoty, na stavbu nových školních budov a na provedení takových podniků, bez nichž by Praha pozbyla rázu velkoměsta a vždy by jen živořiti musela. Obec Pražská obšírně odůvodňuje tyto podniky, a já myslím, že by pro důležitost této věci bylo zapotřebí vyslyšeti její důvody.
Podniky takové jsou:
1. Rozšíření královského hlavního města Prahy. Čím více přibývá obyvatelstva král. hlavního města Prahy, tím více pociťují se škodlivé následky, ježto z přílišného nahromadění lidských příbytků pocházejí, a tím zřejměji spatřuje se potřeba, aby město z dosavádního svého okresu vystoupilo, a dalšího rozšíření žádoucího, ano, jak tomu každodenní zkušenost učí, velenutného toho rozšíření by bylo lze docíliti sbouráním pevnostních hradeb, Prahu obkličujících a upravením těchto pozemků fortifikačních k staveništi. Provedení toho podniku není nemožné; neboť Jeho c. kr. Veličenstvo řáčil za 8denního pobytu svého v Praze, po osudných udalostech r. 1866 nejmilostivěji naříditi, aby hradby pražské se sbořily, a určil nejvyšším rozhodnutím daným v Schönbrunnu dne 19. června 1871, že hradby a fortifikační pozemky kolem Prahy mají se pustiti ve vlastnictví obce Pražské za cenu, která bude smluvena dle hodnoty pozemkové.
Na základě těchto Nejvyšších rozhodnutí přistoupila rada městská k vyjednávání o odstranění pevnostních hradeb kolem Prahy s cís. kr. generál. velitelstvem v Praze a toto žádá za fortifikační pozemky právě zmíněné, mající výměry 103 jiter 590. 5ٱ°, dle přípisu z dne 8. září 1871, voj. odd. č. 9825, co výkupní cenu 82. 000 zl. r. m. Suma tato je vzhledem k tomu, že ze všech fortifikačních pozemků, jež se mají obci pražské přepustiti, může se jenom plochy 26ti jiter 1488ٱ° skutečně k staveništím užiti a že za příčinou, by se těch stavenišť získalo, zapotřebí bude velmi značných předchozích nákladů na zboření hradeb, na odvážení a nasypání vrstev země, na zařizování stok, na dlažbu ulic a náměstí, pak na zakládání plynoi vodovodů, příliš značná.
Rada městská doufá však, že usilovné její snaze podaří se u věci té k prospěchu obce Pražské s c kr. vládou dorozumění docíliti a tak rozšíření kr. hl. města Prahy co možná nejrychleji uskutečniti.
2. Zřízení nábřeží mezi mostem kamenným a mostem císaře Františka Josefa a upravení míst na rejdišti, jakož i úzkých ulic ve městě. Hledíme-li na pohodlí a spojení cestami po městě, na zdravotu ano i na veřejnou bezpečnost, tu se jeví důvodné snažení, aby koutkovaté části města s úzkými ulicemi, které je nejen zohyzďují, nýbrž jsou jemu i na škodu, buďto se zrušily aneb upravily tak, aby místo nich byly prostory otevřené, ulice přímé a prostranné a tak aby se založily části města, které by byly nejen zdravější a k jízdě i chůzi pohodlnější, ale kdež by se právě tím spojení v městě často teprv otevřelo.
Takového způsobu skutečně jest mimo vícero ulic na Starém městě Pražském, zvláště ona směsice domů, ježto od kláštera křížovnického podle Vltavy se rozkládají, až po most Františka Josefa. Jde tedy nutně o to, aby se této části města opatřilo čerstvé povětří, zdravota, pohodlí k chůzi i jízdě, i aby se tu mohly zakládati nové stavby, nepříhodnosti, ježto z dosavadních poměrů pocházejí, aby pominuly a město aby při tom nabylo nové okrasy, ku které se právě tato již od přírody samé pěkně položená místa výborně hodí. Ležíť tento díl města proti sadům korunního prince Rudolfa při řece Vltavě, kteráž to v obvodu městském co nejdříve upraviti se musí již za příčinou obchodu a plavby, jakožto od státní správy již několikráte bylo slíbeno. A tak již přírodou samou povolána jest tato část města k něčemu lepšímu, než aby na ní byly klikaté a nezdravé kouty, uličky a ohrady na dříví.
Okolnosti samé již k tomu vedou, že tu musí zaříditi se nábřeží od kláštera křižovnického až k mostu císaře Františka Josefa a že musí býti spojeno rovnými a prostrannými ulicemi se středem Starého města Pražského po celé délce jeho se rozkládajícího, při čemž i to na zřeteli míti třeba, že budoucí přístaviště lodí vltavských v městě nikdež příhodnějšího místa nemá, nežli právě zde.
S podnikem tímto souvisí nutně i upravení míst na rejdišti čili na staré jízdárně. Má-1i se totiž té části města opatřiti čistý vzduch, světlo i zdravota, mají-li soukromníci nabyti chuti, zakoupiti zde místa ke stavbám příhodná a mají-li se tamnější místa stavební obci Pražské přináležející co možná nejlépe zpeněžiti ku prospěchu důchodů městských, tedy nevyhnutelně potřeba jest, aby místa nadřečená řádně se upravila, stokami opatřila i jiné přípravy k účelům stavebním učinily a tím se toho dosáhlo, by kapitál na koupení starých domů tam roku 1864 od obce Pražské vynaložený již déle mrtev neležel.
III. Založení nové spojovací silnice mezi mostem císaře Františka Josefa a Malou stranou na svahu pod sady korunního prince Rudolfa.
Pohledneme-li na čáry spojovací, které z jedněch částí města vedou do druhých, ihned nalezáme, že v té soustavě jest mezera, totiž že není žádného přímého spojení Malé strany s mostem císaře Františka a s tou částí města, do které vede tentýž most. Podepsaná rada městská uznala toho již potřebu, aby část vozů nákladních, které překážely volné chůzi i jízdě po mostě Karlově, jakož i v úzkých ulicích Malé strany a Starého města, odkázána byla k mostu řetězovému anebo k mostu císaře Františka Josefa. Ale chůze i jízda v místech nadřečených byla by ještě volnější, kdyby zřízena byla silnice výše jmenovaná, kterouž by se způsobilo nejpříhodnější spojení mezi bránou újezdskou, Malou stranou a novým mostem Vltavským se strany jedné a mezi tímto mostem a bránou Píseckou i říšskou se strany druhé, ku kteréžto síti spojovací by ještě také přímo se připojila silnice u Malých Buben. Stavba silnice té odporučuje se také zvláště z příčiny té, že by tím způsobem i důchody z mostu císaře Františka Josefa značně se zvýšily.
IV. Postavení dvou velkých vodáren a sice jedné pro Staré a Nové město, druhé pak pro Malou stranu, Hradčany, sady korunního prince Rudolfa a jejich okolí.
Že opatřování každého města vydatným množstvím vody jak k pití a k potřebám domácím, tak i k účelům průmyslovým jest jednou z nejdůležitějších úloh, které, čím více obyvatelstva přibývá a město se rozšiřuje, tím více na zastupitelstvo naléhají a rychlého rozluštění vyžadují, nebude zajisté nikdo upírati, uváží-li, že čistota v městě a obydlích hlavně od dostatečného množství čisté a zdravé vody závisí a jako čistota vzduchu na zdravotu a tudíž i na trvání života obyvatelstva především a zvláště účinkuje.
Kr. hl město Praha má nyní 5 vodáren a sice:
1. na Smíchově,
2. na mlýnech Šipkových,
3. na ostrově Žofínském,
4. ve mlýnech Staroměstských,
5. ve mlýnech Nových.
Veškeré ty vodárny jsou vzhledem k jich hýbadlům a tlakostrojům dle staršího způsobu sestrojeny a nepostačují, jak tomu každodenní zkušenost učí, k uhrazení nynější spotřeby vody v domácnostech a závodech průmyslových kr. hl. města Prahy.
Aby vody říční k čištění ulic a k pravidelnému proplachování stok městských používáno bylo, na to není lze pro nedostatek vody ani pomysliti.
Soutrubí těchto jednotlivých vodáren jest vzhledem k stálé jich vzrůstající spotřebě říční vody v průřizech svých velmi slabé, tak že i část vody tlakostroji do vodojemů dotlačené opět nepoužita odtéká, aniž by se říci mohlo, že by použitím odkapávající té vody panujícímu nedostatku vody říční v Praze odpomoci se dalo.
Konečně nesmí se též přehlédnouti, že Pražské vodárny městské rozloženy jsou od jezu Šípkovského až k jezu Novomlýnskému, tudíž na místech, kde řeka Vltava výkaly stokami obecními do ní se vylévajícími již valně jest znečištěna.
Zastupitelstvo obecní uváživši okolnosti ty a hledíc k důležitosti, jakou vydatné opatřování města vodou na zlepšení zdravoty, na zvelebení průmyslu a na zevnější i domácí čistotu má, seznalo, že založení vodárny potřebám kr. hlav. města Prahy nejen nynějším ale i budoucím náležitě přiměřené jest netoliko žádoucné ale i nevyhnutelně potřebné, že vodárna ta postavena býti musí na místě, kde výkaly stokami obecními odváděné řeku Vltavu ještě neznečišťují a že místní poměry toho nutně vyžadují, aby zřízena byla vodárna jedna pro města Pražská na pravém a druhá pro města Pražská na levém břehu Vltavy se rozprostírající. Tato poslední musí míti také úlohu zaopatřovati říční vodou sady korunního prince Rudolfa a jejich okolí.
Vystavením totiž mostu císaře Františka Josefa přes Vltavu způsobeno jest spojení této krajiny s městem Prahou a předměstím Karlínem a může ona strana za řekou nadíti se budoucnosti znamenité.
Již nyní o tom svědčí ta věc, že průmysl tam vyhledává sobě místnosti k zřízení nových závodů a že také soukromníci stavby tam podnikají. Co však té krajině nejvíce vadí, jest, že nemá skoro žádné vody, že se jí nedostává tudíž takové podmínky životní, bez kteréž ani zřízení průmyslné, ani potřeba domácí, ba ani sama zdravota býti nemohou. Nemá-li tedy velký úmysl, který k založení mostu císaře Františka Josefa přes Vltavu podal příčinu, zůstati marným a ničím, zapotřebí jest, aby se podmínce té učinilo zadost.
Obci kr. hl. města Prahy záleží však na tom ještě také pro jinou zvláštní příčinu. Obec pražská máť v té straně pohromadě nemálo pozemků, které jí náležejí vlastnicky a jen tehdáž náležitě se speněžiti dají, když budou míti dostatek vody.
Ale ani to upírati se nedá, že by vodárna ta i sama sebou dostatečně se vyplácela, an nadíti se jest, že závody průmyslové, domy, letohrádky, sady i zahrady za přepouštění říční vody obci Pražské rády budou platiti, ano že i ze vzdálenějších osad v Bubenči týž plat očekávati se může, kterážto věc a při tom zvýšená cena pozemků obci Pražské v tamní straně patřících, jistou dávají naději, že nákladná ta vodárna hojné ponese úroky.
V. Odklízení nynějších jatek z kr. hlav. města Prahy a vystavení jich na místě k tomu příhodném a spojení jich s nynějším pražským trhem dobytčím.
V kr. hlav. městě Praze jest nyní čtvero jatek a sice v č. p. 767 na Starém městě, v č. p. 11 na Novém městě, v č. p. 111 na Malé straně a v č. p. 278 v městě Josefovském. Že jatky ty u prostřed města ležící výpary v nich se vyvinujícími a vzduch znečišťujícími zdraví lidskému nikterak nejsou prospěšnými, ano že jsou stálou příčinou k odůvodněným stížnostem a žalobám obyvatelstva vůkolního, není zajisté ani třeba prokazovati, můžeť se o tom každý pouhou návštěvou místností těchto a jejich okolí zvláště času letního náležitě přesvědčiti.
Obci pražské přísluší, vykonávati policii zdravotní a pečovati o zachování čistoty v městě. Náleží protož na ní, starati se o to, aby odstraněno bylo všecko, co zdravotě a čistotě v obvodu jejím jest na ujmu, tudíž i o to, aby odklízeny byly jatky v nynějších jich místnostech z ohledů zdravotních přezávadné a aby zřízeny byly na místě jiném k tomu úplně příhodném a sice tak, by i nynější trh dobytčí z obecního pozemku při č. pop. 462 na Novém městě Pražském mohl k nim přeložen a s nimi spojen býti.
VI. Vystavení a zařízení potřebných budov školních.
Řádně zařízené školy a tím docílené důkladné vychování a vzdělání mládeže jsou nejpřednější a nejdůležitější podmínkou rozkvětu a pokroku každého národa.
Náleží protož na každou obec, aby se především a co nejvřeleji starala, by školy její byly nejen dle pokroku časového zřízeny, ale aby také poskytovaly mládeži je navštěvující potřebného pohodlí.
Ohledneme-li se po školách obci Pražské patřících, tu bohužel shledáme, že, ač zastupitelstvo obecní na zvelebení školství svého od roku 1861 každoročně značných vynakládá sum a také v ohledu tom valných dosáhlo výsledků, přece se mu posud nepodařilo, aby všecky Pražské obecní budovy odpovídaly všem požadavkům časovým. Jmenovitě jsou mnohé budovy školní, jako škola Maltézská, Dominikánská a u sv. Františka již valně sešlé, těsné a tudiž z ohledů zdravotních velmi závadné a musí protož beze všeho otálení v čase nejkratším býti přestaveny a řádně zařízeny.
VII. Zařízení nynějších stok městských dle požadavků časových.
Nejen péče o zvelebení zdravoty a čistoty v městě vůbec, ale i požadavky zdárného hospodářství polního zvláště naléhají čím dále tím více na to, by se věnovala úplná pozornost a píle na rozřešení otázky o provedení řádné kanalisace, jakož i odklizování a zpeněžení výkalů a mrv v městě získaných.
Mívalo se za to, že všem přáním v ohledu právě zmíněném nejlépe se vyhoví, postaráno-li o odvádění výkalů a mrvy z měst vystavením stok do řek se vylévajících.
Ale netrvalo to dlouho, a nabylo se přesvědčení, že očekávaný příznivý výsledek byl jen zdánlivý.
Neboť odváděním výkalů a mrv z domů, a z města stokami do řek stalý se sice ulice a budovy městské čistými, za to ale znečišťují se řeky kolem anebo středem měst těch se vinoucí, a místo aby byly zdrojem zdravoty, stávají se pramenem valných nesnází a nemocí.
Stoky totiž výkaly a mrvy z měst odvádějící, zaopatřeny jsou otvory na ulice vedoucími, a byť by, bylo zavedeno i nejvydatnější jich proplachování vodou, výpary a zápach vzduch otravují a takto na zdravotu co nejškodlivěji účinkují.
Mimo to nedá se toho nikterak docíliti, aby voda stoková kolkolem nevnikala do země, čímž studně na blízku jich ležící se znečišťují a voda jich v pravém smyslu slova toho se otravuje.
Takovéto odvádění výkalů a mrv z města jest také dosud zavedeno v kr, hl. městě Praze; neblahé následky jeho účinkují také již valně nepříznivě na zdravotu obyvatelstva Pražského a jest protož nutné, aby i v tomto ohledu v brzkém čase potřebná provedena byla opatření.
Všecka nyní jmenovaná podniknutí, kterých netoliko přímo pilná potřeba jest, ale jichž i velkoměstská povaha hl. města Prahy vyhledává, budou dohromady vyžadovati značného nákladu.
K uhražení nákladu toho nemohou, aniž mají sloužiti řádné obecní příjmy, poněvadž by v tomto případě musilo se toho žádati na členech obecních, kteří platí daně, tito pak nutiti se nemají, aby přispívali na podniknutí mimořádná, byť i pilně byla potřebná, a to tím méně, poněvadž se tím mají spůsobiti díla, z nichž i potomstvo bude míti prospěch a proto také na ně má přispívati.
Okolnosti toho protož žádají, aby se opatřily k tomu potřebné kapitály prostředkem úvěru.
Toto jsou důvody, které uvádí Pražská obec pro povolení půjčky až do 5, 000. 000 zl. Zemský výbor tuto žádost vzal v prvním svém sezení, které se odbývalo dnešního dne, v úvahu, a podává o té žádosti svou zprávu. Dovolím si ji přečísti.
Slavný sněme!
Na základě jednohlasného usnešení sboru obecních starších, na němž se súčastnilo 63 obecn. starších, žádá obec Pražská ve spise přiloženém za zákonné povolení, aby směla učinit půjčku až po 5 milionů zl. rak. m., kterouž by se především uhradil schodek 500. 000 zl. r. m. v rozpočtu městském na rok 1871, aby se dále mimořádný náklad učinil na rozšíření městské plynárny, na vodárnu na Žofíně a na c. k. stráž bezpečnosti v Praze, a z které půjčky by se pak 4½ milionu zl. r. m. obrátilo na velké podniky ve prospěch obce, k zvelebení města a zejmena k zlepšení zdravotnictví. Podniky tyto vypočítány jsou v žádosti obce pražské, v kteréž zároveň dále dosti obšírně provedena jest jejich potřeba a prospěšnost. Nelze o tom pochybovat, že všechny tyto podmínky jsou prospěšné a potřebné, a že k hlavnímu jejich provedení zapotřebí bude nejméně 4½ milionu zl r. m. v době asi 10 let. Vůčí tak značné půjčce, jakou obec Pražská učiniti hodlá, sluší přihlédnouti blíže do hospodářství obecního a toto vykazuje následující čísla: Jmění městské činilo koncem r. 1870 mimo fondy městské 6, 793. 000 zl.; dluhy města činily v tétéž době 1, 900 000, mělo tedy město čistého jmění koncem roku 1870 4, 864. 000 zl, mimo jmění fondům patřící. V posledních desíti letech rozmnožilo se toto čisté jmění městské o 1, 886. 092 zl. Při takovém výsledku obecního hospodářství položiti sluší velkou váhu na to, že se jmění obecní v největší míře rozmnožilo nemovitostí; kdežto cena tohoto jmění činila r. 1861 pouze 925000, vzrostlo toto jmění nemovité do roku 1870 na 4, 238. 425 zl. r. m., tedy o 3, 313. 324 zl.; vlastní příjmy města činily v roce 1870 mimo přirážky k daním a mimo výtěžek činžovního krejcaru 832. 725 zl.; příjmy tyto ustavičně vzrůstají a rozmnožily se od roku 1861, tedy zase za 10 let o ročních 378. 450 zl., a přirážky k daním nebyly od roku 1861 zvýšeny, poplatek činžovního krejcaru byl značně snížen, a přece neklesly příjmy na přirážkách, naopak rok od roku jsou větší následkem vždy většího výtěžku na daních a činži. V roce 1861 činil roční součet těchto přirážek 256000, kdežto v roce 1870 činily již 440. 000 zl. V posledních letech vzrostl tedy tento zdroj městských příjmů, ač snížena byla míra přirážek, na ročních 184. 000 zl. Hospodářství městské je tedy přes všechny ztráty doby válečné v r. 1866, které činily asi 200. 000, dobré a správa zastupitelstva obecního je tudiž vší důvěry hodna.
Uváživ, že schodek 500000 zl. v rozpočtu za rok 1871 větším dílem povstal náklady jednak nepředvídanými, jinak pro dobu příští užitečnými, jakož i že schodek tento na všechen spůsob uhladiti třeba; uváživ dále, že podniky, jaké obec pražská provésti hodlá, jsou vesměs pro obecné hlaho prospěšné a že směřují k potřebným opravám mnohého zařízení městského, zvláště pak k polepšení zdravoty, jakož i že provedení jich vyžadovati bude nejméně 4½ milionu; a uváživ konečně, že podniky tyto plodným jsou uložením jmění obecního, poněvadž značně zvýší pro čas budoucí příjmy obce a že tudiž náklady k provedení jich spadati mají spíše na obyvatelstvo budoucí, než na nynější; v uvážení tom usnesl se výbor zemský na návrhu, aby slavný sněm takto uzavřel:
1. Obci pražské uděleno budiž povolení, učiniti půjčku až po 5, 000. 000 zl. r. m. z kteréž určeno jest 500000 zl. na uhrazení schodku v rozpočtu na rok 1871, zbytek pak na provedení podniků obce pražské ve prospěch obecný;
2. půjčka provedena budiž posloupně a v té míře, jak toho vyžadovati bude provedení toho kterého podniku;
3. půjčku tuto splatiti sluší ročními splátkami (anuitami) nejdéle v 60 letech od té doby, kdy byla učiněna;
4. zamýšlela-li by obec pražská půjčku tuto zcela nebo částečně provésti vydáním dlužních úpisů, svědčících ukazateli, aneb losů loterních, nechť sobě dříve vymůže k tomu svolení správy vládní.
In Erwägung, daß der Abgang im Budget der Prager Stadtgemeinde vom Jahre 1871 500000 fl. zum größten Theile aus fruchtbringenden und unvorhergesehenen Auslagen entstanden ist und jedenfalls gedeckt werden muß; in weiterer Erwägung, daß die von der Prager Stadtgemeinde beabsichtigten neuen Unternehmungen sämmlich von wahrhaft gemeinnütziger und solcher Natur find, daß sie die dringend nothwendige Verbesserung vieler städtischer Einrichtungen, insbesondere der Sanitätszustände bezwecken, daß die Ausführung dieser Unternehmungen wenigstens den hiefür zu reservirenden Betrag des Anlehens von 4½ Millionen in Anspruch nehmen wird;
in endlicher Erwägung, daß die Unternehmungen zum größten Theile productive Anlagen bilden, die für die Zukunft die städtischen Einnahmen bedeutend erhöhen, daher deren Aufwand nicht so sehr der jetzigen, als vielmehr der zukünftigen Generation zur Last fallen sollte;
in Erwägung alles dessen hat der Landesansschuß zu beantragen beschlossen:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. Der Prager Stadtgemeinde wird die Bewilligung zur Aufnahme eines Anlehens bis zum Betrage von 5, 000. 000 fl. ö. W. ertheilt, wovon ein Betrag von 500000 fl. zur Deckung des Abgangs im Budget des Jahres 1871, der Uiberrest aber zur Ausführung gemeinnütziger städtischer Unternehmungen zu verwenden ist;
2. dieses Anlehen ist sukcessive und in dem Maße zu realisiren, als dies die Ausführung der einzelnen Unternehmungen erfordern wird;
3. das Anlehen ist in Annuitäten längstens binnen 60 Jahren von der Zeit seiner Aufnahme an gerechnet zu amortisiren;
4. wollte die Prager Stabtgemeinde das ganze Anlehen oder einen Theil desselben durch Ausgabe von auf den Uiberbringer lautenden Schuldverschreibungen oder Lotterielosen realisiren, so hat sie sich dazu vorher die Zustimmung der Staatsverwaltung einzuholen.
Pánové, toť jest návrh zemského výboru. Dovoluji si Vám ho co nejvřeleji odporučiti a jsem přesvědčen, že budete napomáhati k tomu, aby se vyšinula Praha na roveň s ostatními hlavními městy vzdělaného světa, a že nepřipustíte, aby zanikla, by potom nám naší odpůrci nemohli vyčítati, že nerozumíme pokroku času. (Výborně!)
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo stran návrhu ? Pan Dr. Klaudy! Než, prosím za odpuštění, dovoluji sobě upozorniti, že o návrzích zemského výboru se bude rokovati povšechně v generální debatě, poněvadž pozůstávají ze dvou částí. Pan Dr. Klaudy!
Posl. Dr. Klaudy: Pan zpravodaj ve zprávě zemského výboru o lůvodnil návrh tak, že mi zbývá málo dodávati, ač nechci pomlčeti o tom, co vlastně zastupitelstvo obecní přimělo k takovémuto usnešení, které na mnoze na první pohled zdá se snad takové, že by měla býti obec našeho král. města stížena. Avšak, pánové, byly časy, jak jste slyšeli ze zprávy zemským výborem podané, kde Praha činila málo a kde takřka jen živořila; avšak v této době jmění obce pražské obnášelo plné dva miliony. Od r. 1860, co správa obce počala se vyvinovati smělejším, abych tak řekl, krokem a pohlížeti k potřebám časovým, tu byla ponejprv přinucena k půjčce a půjčka ta obnášela tohoto času jeden milion.
Pomocí té půjčky a pomocí příspěvků občanů, pánové, viděli jste, že jmění obecní vzrostlo v krátké době několika roků o 4 miliony zlatých; a co vlastně přispělo k tomu? Zdálo se snad, že stavba mostu, že stavba plynárny jsou více jen stavby sloužící k pohodlí než k užitku, k okrase než k potřebě ? Avšak skutek dokázal, že zásada byla dobrá, že v městě, když se činí výloha na první pohled zdánlivě neužitečná, za krátkou dobu objeví se v následcích svých co užitečná a tak se stalo i s nakládáním této první půjčky. Za krátkou dobu tato první půjčka nevynesla pouze v podnicích, ku kterým nejprvé obrácena byla, nýbrž i v následcích jejích již tento šťastný výsledek měla: když, pánové, pohlednete dnes na třídu Alžbětinu blíže nového mostu císaře Františka Josefa, tu zajisté přisvědčíte, že tento přírůstek daní a příspěvků činžovních jest následkem toho, že právě tam se stala okrasa a že se stalo jakési nové spojení, nový živel posud v městě v této krajině neznámý.
Podobně nakládalo obecní zastupitelstvo s podnikem, který se zdána první pohled snad poněkud kupeckým, a o kterém namnoze se namítalo a ještě namítá, že do takových podniků není radno, aby se zastupitelstvo obecní pouštělo. Avšak vystavení plynárny nejen obci ušetřilo ročně na 70. 000 zl. v osvětlení samém, ale i ušetřilo celému obyvatelstvu Prahy, že ti pánové, kteří platili dříve za 1000 kubiků 5 zl., dnes platí polovičku - zajisté také výsledek, který nejen obci samé, nýbrž i každému jednotlivci této obce slouží k dobrému,
Pánové! že ta první půjčka 1 mil. nestačila, aby vše z ní bylo vypořádáno, co za potřebí bylo, snadno nahlednete, když béřete jenom ohled na ty dva podniky, které vynášely obci samé více než půjčka vypotřebovaná, a přece se obecní jmění rozmnožilo v tom krátkém čase o 4 miliony. To se rozmnožilo tím, že jednotlivci tím přispívali obci, přispívali k rozmnožení jmění obecního. Když jmění obecní vstoupilo na takou výšku, jaká ji jest dnes vykázána, v takou výšku ne snad v cenách nedostižitelných, nýbrž v cenách jmění nemovitého, tu zajisté přisvědčíte, že obec král. města Prahy stojí dnes tak, že kdyby i nebylo jiných potřeb, může se ohlednouti po tom, zdali i na dále přítomnost má stále přispívati pro budoucnost a nebo zdali má přítomnost právo k tomu, aby i budoucnosti uložila povinnost, přispívati k výdajům našim.
S toho stanoviska zdá se, že se musí pohlédnout na žádost královského hlavního města Prahy, že žádá, aby, když přítomnost a nynější obyvatelstvo po tolika letech pomáhalo, rozmnožiti jmění obecní příspěvky svými, aby budoucnost nynějšku nahradila něco, a tedy aby jakési břemeno převzala, jaksi odměnou za to, že ta přítomnost tak dobře hospodařila.
Z mnohých stran snad nastane otázka ta: když máte letos jen schodek 500. 000 zl, proč žádáte, pánové, 10křát tolik, abyste si mohli vypůjčiti? Nejjednodušší zajisté by bylo, kdyby obec nehleděla k ničemu jinému, aby řekla: My máme schodek 500. 000 zl., ten se musí uhraditi, jak v obcích se uhražuje, totiž tak, aby se to rozvrhlo na obyvatelstvo. Pánové! poněkud by byla obec k takovému si počínání oprávněna událostmi samými, neb jste slyšeli, že válka r. 1866 strhla právě obec král. hl. města tak, že ztratila obec effektivně 200. 000 zl. To byla jedna pohroma. Druhá pohroma, pánové, nebyla sice z doby války, avšak byla z doby takové administrace vládní, která Cechům vůbec a Praze zvláště byla nepříznivá. (Výborně!) Ta pohroma, pánové, povstala tím: Když r. 1866 na základě nejen té osvědčené věrnosti, ale také těch důkazů, že známe v Praze udržovati pořádek sami (Výborné!), když byl tehdá obci pražské svěřen dohled k veřejným potřebám bez výminky, a když jí bylo svěřeno spravování takové, co konečně podle obecních zákonů má každá obec na venkove, aby činila, co potřeba pro bezpečnost osoby a jmění, tu se zavedla organisace, aby tak velkému městu mohla vyhověti.
Několik nemilých návštěv tohoto času a pouličních politování hodných událostí, ač ne takových, jako se nyní přihodily v residenci (Výborně!), přimělo toho času tu vládu k tomu, že jednoduchým "Sic volo, sic jubeo" řekla: "Ode dneška musí obec nésti to, co si udělala, následkem toho, že jsme jí tu policii přenesli; ale musí i také platiti nám ještě. " A pánové, ten plat dospěl tak daleko, že nyní obnáší též jen ona část, která vyplývá za ten čas, po který obec se zpěčovala platit, a pro kterou částku jest dána v sekvestraci svých příjmů (pohnutí, hlasy: Oho!) skoro 100. 000, totiž 94. 000 zl. Mimo to musí obec na tu bezpečnost, ač ještě podnes má své vlastní výlohy, poněvadž ty lidi, které tehda přijala, nemohla najednou vyhnati, 29. 000 zl. na úředníky, kteří byli přijati, a ještě 48. 000 zl. ročně připláceti na tu stráž bezpečnosti, ač není otázána, zdali toho tolik zapotřebí ani při organisaci ani při ostatních zařízeních ohledně této věci. A tu vidíte, že k těm 200. 000, které pocházejí z doby války, z doby té nešťastné administrace toho tak zvaného měšťanského ministerstva (výborně) připadlo 100. 000 zl. a každoročně 46. 000 zl. a 29. 000 zl., což tedy zase obnáší 75. 000 zl., tak že tu vidíte, že zastupitelstvo obecní by bylo docela* oprávněno říci: Poněvadž takové nepředvídané okolnosti se sběhly, a my musíme na to platit, co vlastně jest výdaj obecní, má tato částka se rozvrhnouti na obyvatelstvo a daně a to bylo by věcí nejjednodušší.
Avšak zastupitelstvo obecní bylo si vědomo, že po ten čas obyvatelstvo jest bez toho daněmi dosti stíženo, a že nebylo rádno, aby obecní zastupitelstvo přidalo k těm kamenům, které je tíží, ještě jeden kamének (hlas: balvan!) a že musíme tedy hleděti k tomu, aby ten schodek se nahradil jiným spůsobem, totiž takovým spůsobem, aby obec sobě sice nějaký dluh udělala, avšak ne dluh, který by zůstal, nýbrž takový dluh, abych řekl produktivní, z kterého výtěžek doufáme, a z toho výtěžku doufáme, že se nahradí ty schodky, kterými dnes obec jest stížená. Za posledních několik roků každý, kdo po Praze se prochází, zajisté spatří tu a tam nové podniky, spatří ale také, že mnoho ještě jest co dělat, a že zvláště obci náleží pečovati o to, aby se co možná zdravějšího vzduchu a procházek veřejných nabylo.
Mezi starým Karlovým mostem a mezi mostem cís. Frant. Josefa vyvinulo se i třetí spojidlo, ač jen lávka, avšak již to by vyžadovalo poněkud upraviti břehy Vltavy a činiti je úhlednějšími. Každému ale, kdo po těch břehách se prochází, tomu zajisté napadne, jak to obec snášeti může, kdežto má od Žofína až k starému Karlovu mostu tak krásnou, třeba ne užitečnou procházku, že tu se mu zastaví svět najednou a že nemůže dále se procházeti a že by bylo radno, aby i také od přívozu od té strany rozprostíralo se podobné nábřeží, jako je na druhé straně mostu a že teprvé takovýmto spojením povstane nová komunikace po městě samém; ale nenastane pouze komunikace, než nastane i doba, kde v té krajině posud spustlé na rejdišti obci náležejícím za krátkou dobu zajisté se vystavějí krásné nové domy, z kterých bude brát obec činžovní krejcar a tu takovým spůsobem zase obec si to dvojaž trojnásobně vynahradí, co naloží na tento podnik jednotlivý.
Neméně zajisté každému, kdokoli po té straně se prochází, napadne, že ta část Vltavy na Malé straně jesti též dosti spustlá, ačkoli snad spůsobilá, aby tam něco krásnějšího a něco skutečně krásného bylo. Malá strana ale zvlášť trpí na tu nehodu, že z ní s tíží se dostati lze na Staré město. Pánové, když se procházíte po železném mostě Františka, to zajisté již jest procházka taková, že jest to poněkud s nebezpečenstvím života spojeno, projíti se tam mezi tolika přípřežemi a vozy a přece můžete z Malé strany jen tamtudy přes Karlův most přejíti. Ale jak se dostat na ten Karlův most? Jen jedinou malou úzkou uličkou, kudy se sotva dostaneme dále a kdybychom nechtěli přes ten Karlův most a chtěli dále, tedy na ten nový most a odtud přejíti na Nové město, tu dokonce již nemáme žádného spojení, naopak museli bychom vyjíti za Bruskou bránu a teprv tamtudy na ten nový most. Tu zajisté jest nutno, aby se z Malé strany přímo mohlo jíti na nový most a na Staré město a obec bude míti z takového podniku dvojnásobný užitek.
Pánové! Nezpůsobí tento most, obci náležející, most císaře Františka Josefa, že se město též v tu stranu rozšíří? Nepovstanou v krátké době stavby nové i v tu stranu, a nebude také z nich brát obec činžovní krejcar? Zajisté přisvědčíte, že tomu tak jest. A, pánové, to jsou ty menší podniky. Ale po válce roku 1866 ráčilo J. Veličenstvo obci, jak jste slyšeli, odevzdat hradby proti zakoupení v ceně gruntovní. Třeba to byla cena gruntovní, ale je to cena, a o tu cenu musí se obec smlouvat s erárem, kterému posud náležejí tyto hradby. Než obec nemůže se smlouvat, poněvadž vůbec nemá prostředkův, a každému známo, že koupím za hotové peníze snad levněji, za půjčku dráže. Tedy jest pravdě podobno, že v ten případ, když bude moci obec zapravit hotovými, že vojenský erár si dá říci, a že nám to dá laciněji, než by to dal, kdybychom si vymínili, že splatíme na leta.
A jak mile obec tyto hradby si osvojí a bude moci s nimi na základě takové úmluvy vládnout, pak pánové, myslím, že ten peníz se obrátí dobře a že obec bude míti také z toho nějaký zisk, a kdyby ho neměla v jednom roce, zajisté ho bude mít v několika letech. A ten zisk doufejme a doufáme, že bude větší než -pouhých 5% z kapitálu, který si chceme na to vydlužit.
Pánové, kdyby byla obec již měla hradby své, snad by byla v ten čas mohla jinak se ozvat, než jí bylo možno (ač dosti se ozvala). Tenkrát když na místě těchto hradeb nasypaných se stavěly nové hradby, a to takové hradby, které obejmou město jako železným prutem, které nedovolují, aby město se rozšířilo právě v tu stranu, v kterou by se bylo mělo rozšířit. Kdyby byla měla obec Pražská toho času ty prostředky, a byla mohla šance zakoupiti ve směru mezi novou a koňskou branou, pánové, zajisté by byla obec Pražská již toho času udělala jakýsi nákres, jak město se má rozšířit, a pak by zajisté nebylo bývalo možné takovým spůsobem město obehnat železnými hradbami, jak se to dnes na ujmu města stalo, (výborně!) a byla by dráha poukázána tam, kam náleží, totiž za ty domy. To máte, pánové, již jeden následek z toho, že obec Pražská nemohla již toho času si to zakoupiti a vládnout v tu stranu jako pán. Dále, pánové, na mnoze slyší se, že v Praze je prabídná voda, a ačkoliv myslím, že tyto stížnosti jsou na mnoze přemrštěné, jest pravda, že Praha trpí vadou, že nemá dostačitelné množství vody v městě samém, a že nemůže voda se rozvádět všude, kam by bylo žádoucno. Tu zajisté podle naší polohy není nic jiného možno, než pomyslit na to, aby také po obou stranách nové zařídily se vodovody, které by město opatřovaly dostačitelným množstvím vody, a zvláště, pánové, opět je to Malá strana, která vyžaduje nejprvé v této věci nějakou odpomoc, poněvadž na Malé straně jest ta nehoda, že posud závisí od toho jediného malého vodovodu, který jest položen na Smichově, a to v situaci takové, o které skutečně musím přiznati, že jest to situace nešťastná, poněvadž položen jest zrovna před výkaly jedné továrny a obec není s to, odstraniti to. Když tedy nemůžeme odpomoci v tu stranu, musíme hleděti odpomoci v jinou stranu, proto také obec Pražská se usnesla na tom a zakoupila již místo pro nový vodovod malostranský u plovárny občanské. Co se, pánové, týče výkalu, nerad člověk o tom se zmiňuje, poněvadž jest to věc, která má rozličné své stránky, ač ve velkém městě jest to nutností a musí tedy město, které každým dnem roste, jako právě Praha, též na to pamatovati. Ale, pánové, snad ne méně důležitý, jako jsou ty výkaly a tedy také systém kanalisování, jest jiný podnik, který pro obec posud mnoho škodlivých výparů tvoří, a to jsou šlachty. Pánové, v Praze, jak Vám snad z větší části povědomo, jsou dvě velké šlachty, mimo to ale jest ještě nesčíslný počet tak zvaných jatek, na kterých se poráží malý dobytek, a ty jatky jsou rozstrkány po městě a právě, poněvadž se hledí to tajiti, v takových krajinách, v kterých by bylo nejlépe je odstraniti. Ale stavba takovéto šlachty vyžaduje několikrát sto tisíc, a k tomu též obec potřebuje jmění a peněz, ale nebudou to zase peníze, které snad nic neponesou, ony ponesou hojného užitku již v sobě samy, poněvadž, jak každým dnem roste potřeba hnojiva pro hospodářství, bude také vždy to nejlepší hnojivo po ruce, a zajisté toho obec Pražská zužitkuje, nehledě ani k tomu, co ještě s krví se děje.
Zastupitelstvo obce bylo toho přesvědčení, že, jest-li má žádati, musí žádati již na jednou za povolení takové částky, aby nebyla přetrhována v těch jednotlivých podnicích, které vykonávati dříve neb později nutná potřeba bude.