A poněvadž to je věc mezi vládou, která tu chybu vykonala, a která se hříchu dopustila a mezi námi, a k tomu cíli, abychom dokázali, že se tak stalo, a poněvadž Jeho Exc. slíbil, že skutky vysvětlí a ospravedlní, protož ho interpellují a žádám, aby to nyní učinil, aby nám byla dána možnost, na jeho výpověď odpovědíti. (Výborně).

Jest-li chce si vyhraditi právo, mít poslední slovo až na konci, kde my nebudeme více s to mu dle práva odpověděti (výborně, výborně) tu musím říci, že by měl jen ten pravdu, kdo by měl poslední slovo! (Hlučné: Výborně. ) Já tedy žádám J. Exc., chceli skutečně dosvědčiti, že se vláda nedopustila žádných protizákonností, aby to učinil nyní, abych se později k slovu hlásil, abych mohl odpověděti. Pánové na druhé straně, zdá se, že na té věci neberou žádného účastenství; oni si myslí, my máme většinu (bouřlivá pochvala a výborně). Ale my musíme dokázati, že máme právo, (výborně) a oni že mají jenom většinu (pochvala hlučná). Já vás pánové varuji, že věc ta je velmi nebezpečná, že připouštíte takové precendence.

Pánové! považte, že osud země a osudy ministerstva jsou měnivé; po Bachovi přišel Goluchovský, po tomto Schmerling, po tomto Belcredi a po tomto Beust, a po Beustovi přijde zase někdo jiný. (Výborně. ) Mohlo by se státi, pánové, že ten, který přijde po Beustovi, bude jinaký, a že nebude Vám po chuti, a mohl by té moci, které užívala vláda při influencování voleb spůsobem eklatantním, užíti proti Vám; to Vám nebude po vůli, kdyby pozdější vláda řekla, že toho neb onoho nemůže připustiti, poněvadž nedokázali, že neseděli v kriminále (veselost) jak se to stalo u pánů Brandeise a Mautnera, pánové, to je něco strašlivého! (v centrum: ano, ano!)

To kdyby se mně stalo, a pod tou záminkou mně byl volební hlas odepřen, já bych pana míslodržitele žaloval pro injurii. (Výborně. ) Proč pan Maulner a Brandeis nemá právě tu samou presumcí poctivosti, není lze pochopiti; či leží to snad v té okolnosti, že je Mojžišova vyznání? a toto vyznání je snad počestnosti na ujmu?

Myslím, že to není v pořádku, když se na komkoli žádá, aby, chceli býti připuštěn k volbě snad teprv dokázal svou poctivost!

Pánové, když vláda některého velkostatkáře bude chtít odstraniti, bude žádati na něm, aby dokázal, že si statek neprodal, nebo že se nenachází v konkursu, nebo když se nevykáže, že je cizozemec, ačkoliv je v celých Čechách známý, a toho důkaz nepodal. Co z toho následuje? že se může libovolně velký počet voličů vyloučiti, ti budou pak náhodou z Vaší strany. Pánové, uznáte-li dnešním jednáním, že je to v pořádku, pak Vám uvádím na mysl, že se může státi, že dostaneme my většinu, a pak: »hodie mihi, eras tibi. "

Já vám radím, pánové, aby jste se v té věci chovali opatrně a abyste, co se těchto skutků týče, přiznali, že skutečně vláda jednala nekorrektně. Nyní, kde se to stalo, jedná se o to, aby se to dokázalo, a mně se zdá, že jsme ten důkaz podali.

Ale jestli vy chcete to mlčením pominout, pak se to na Vás pomstí.

Nyní opakuji interpellací k Jeho Exc. panu místodržiteli, chce-li odpovědít nyní a dokázati správnost sestavení listin, aneb chceli čekat až nebudeme moci odpovědít. (Dobře. Velmi dobře v centrum. )

Oberstlandmarschall: Se. Eminenz hat das Wort.

Cardinal-Erzbischof: Ich bitte, ich habe mich nur zum Worte gemeldet, nicht um in diese Controverse einzugehen, sondern um mich am Schluße derselben von der Controverse loszusagen. Ich habe bekanntlich nach der sogenannten conservativen Wahlliste gestimmt. Ich bin also gewissermaßen der Gegner der Gewählten; deshalb, das will ich nur erklären, will ich mich der Abstimmung enthalten. (Výborně im Centrum. )

Oberstlandmarschall: Hr. Dr. Prachenský hat das Wort.

Dr. Prachenský: Já jsem též myslel, že budou teprvé uvedeny důvody od p. místodržitele, které by snad pro své jednání byl měl, ale jak se mi zdá, zamýšlí Jeho Excellence, tak jak právě jeden řečník přede mnou byl řekl, hájiti své jednání teprv tenkráte, když Žádný nebude moci více odpovědít.

Jeho Excellence sám pravil v předešlém zasedání, že jest vláda obžalována. Obžalovaný má odpovídati, když žalovatel promluvil, aby bylo žalovateli možné repliku podati, pak-li by toho bylo zapotřebí.

Lituji velice, že se Jeho Excellence podlé toho chová, že mu řád jednací vymiňuje právo, aby mohl mluviti kdy chce, tedy též na konci debaty. Já jsem byl jaksi vyzván poslancem pro okres Kralovický a Manetínský, abych se slova uchopil. Poněvadž ke mně se odvolává, pravím, abych hned se připojil k tomu, co on byl řekl, že musím i já se k jeho náhledu přidati, že by byla velmi podivná věc, kdyby náš místodržitel chtěl od sebe odmítnouti veškerou odpovědnost za skutky, které místodržitelství dříve vykonalo, než on nastoupil na místodržitele.

Pánové, od r. 1861, tedy za 6 let máme 7 místodržitelů, a zdá se, že vláda v tom ohledu nás má velice ráda, poněvadž nám dává pořád něco nového. (Výborně. Veselost. )

Kdyby nástupce vždy chtěl odmítnouti od sebe veškeré skutky, které za předešlého místodržitele se byly udály, to by byla krásná konfuse v království Českém.

Chci dále jen upozorniti, jak vláda v stejných případech jindy se chovala a jak rozličně o

reklamacích bylo rozhodováno, kdy se vědělo, budeli hlasovat ten, o nějž jde, s tou neb onou stranou. Již bylo uvedeno od pana prof. Zeithammera, že pan Claudy nevykázal se, že by byl držitelem statku, který k volbě velkostatkářů oprávňuje.

On se pouze vykázal, že se byl na základě poslední vůle k dědictví přihlásil.

Ale pánové, když se kdo dle poslední vůle přihlásil, tu pouhé přihlášení-se k dědictví nedokazuje, že by mu byl ten statek připadl. Mimo něho snad jest ještě jiných dědiců, kteří snad se byli také přihlásili.

On nedokázal, že by byl v skutečném držení, naopak, jak jsme slyšeli z úst p. zpravodaje většiny, nachází se on v užívání statku, který náleží někomu docela jinému a předce jest jemu dáno právo hlasovati.

Naproti tomu ale v stejném případu legataru Seifertovi, který dokázal, že legitimaci má a který měl úřední vysvědčení od soudu, ale měl prý míti také vysvědčení od úřadu politického, že jest v držení toho statku. Tomu se namítalo, že jest jen uživatel toho statku a nedalo se mu právo voličské.

Pánové! co se týká v tom samém případu dědiců Žejklicových, to jest skutečně, až vlasy vstávají.

Držitelem toho statku v deskách zapsán byl pan Frant. Žejklic. Tento zemřel bez zanechání nějakého závčtu aneb nějakého pořízení a zanechal manželku a 10 zletilých dětí. Všickni tito dědicové přihlásili se po zákoně k dědictví. Toto přihlášení bylo od soudu přijato a vynesením soudním jest výslovně zjištěno, že tito dědicové se přihlásili bezvýminečně k pozůstalosti Žejklicově, držitele statku, a že se toto přihlášení u soudu béře u vědomost. Podlé, zákona občanského nemohl být žádný dědicem, nežli synové a dcery, a pokud se týče, vdova.

Tedy nemohl žádný jiný nároky činit na ten statek, nežli tito dědicové. Oni dokázali ještě víc: oni dokázali, že jim jsou pozůstalostní listiny doručeny s dovolením, aby mohli statek prodat, čímž chtěli ještě více právo své dokázati. Tohoto konsensu použilo místodržitelství, poněvadž reklamace prý se stala od strany, o které se vědělo, že nebude dle žlutých cedulek volit.

Tohoto se uchopilo sl. místodržitelství a žádalo, aby dokázali dědicové, že dědictví ještě neprodali..

Já nevím, proč se to, pánové, u všech nestalo. Já jsem tehdáž měl uloženo, abych některý statek koupil.

Dal jsem to do novin a obdržel jsem asi 80 psaní od rozličných majitelů statků v těch deskách zapsaných (Veselost), a mnozí z nich sedí

na druhé straně (Veselost), a pánové, já vím, že jste se neptali, zdali ten statek jest prodán.

Dědicové pana Žejklice, když byli odmrštěni, přišli ještě v clen volební, aby své právo hájili. Oni šli k místodržitelství a tam jim zase jiná námitka činěna byla; pravilo se, že prý nejsou v držení. Já nevím, na kterém základě se to stalo, odpírat držení, poněvadž, pokud já znám zákon občanský, vím, že dědic, pokud nebylo právní přiřknutí dáno, představuje zůstavitele, že považuje se za zákonního nástupce.

On tedy vlastně tím již se stane držitelem. Také v občanském zákonníku, nemýlím-li se, čl. 532, stojí výslovně, že dědičné právo je věčné právo, které dává dědici právo hájiti se proti všem, kteří by chtěli držení jeho rušiti.

Já nevím tedy, na jakém základě mohl místodržitelský úřadník v č. 5., který o tom rozhodoval, namítati, že by nebyl v držení.

Mnoho jiných námitek bylo činěno; a zdá se, že by p. Žejklic byl skutečně legitimační lístek dostal, kdyby se byl vyslovil, jak bude hlasovat. (Výborně!!)

Pánové! Slavné místodržitelství žádalo od pana Šebka, aby vykázal své občanství rakouské, a předce je známo, že jest pan Šebek měšťanem pražským, že má zde dům a v Karlíně dům, že byl členem obecního sboru starších po tři léta, že vystavěl Kralupsko-Turnovskou dráhu, že staví dráhu Františka Josefa, ale jeho jméno nebylo známo.

Ale o panu Küstnerovi, který byl v Lipsku, to jim nenapadlo pochybovat, ačkoliv před 50 lety umřel, ačkoli jeho syn, jak se shledalo, byl cizinec. U pana Mauthnera chtěli míti zachovalost, ačkoli se nikdy neřeklo, že by v konkurs byl upadl, anebo se čehož dopustil, co by volitelnost jeho zrušilo. Ale v celých Čechách, ba v celém Rakousku bylo známo, že firma "Starek" upadla v narovnací řízení a že za příčinou toho trestní vyšetřování dle §. 486 tr. z. zavedeno bylo.

Nevím jestli Jeho Excellenci od šlechtice Starcka žádal také výkaz, že je dobře zachovalý a že to trestní vyšetřování bylo skutečně tím ukončeno, že za nevinna uznán byl.

Já bych mohl, pánové, mnoho jiných příčin a důkazů uvésti, ale z toho jest vidět, jak a co zde rozhodovalo.

Jeho Exc. nám ovšem pravil, že prý nerozhodoval sám, že prý bylo přivoláno několik soudců.

Já nevím, jací to byly soudcové, myslím ale že to museli býti takoví, co k nám přišli z Uher. (Hlučné výborně, veselost).

Pánové, já co praktický jurista jaksi to sestavování senátů znám. Senát rozhohne tak, jak pan president řekne, aby se rozhodlo, jak on si toho přeje.

Já vidím, že při všem tom jednalo se podivně a tomuto panu soudci musel býti předložen

zvláštní zákonník a ten byl bez pochyby ta žlutá cedulka, podlé které se hlasovalo.

Když se chtěly volby takové prováděti, tu myslím, že by jednodušší bylo bývalo, a mnoho štrapací a peněz a útrat se bylo ušetřilo, kdyby Jeho. Excellence 54 císařsko-královských poslanců byl zrovna jmenoval.

Co však národ český nejtíže nese, co jej nejbolestněji potkalo, jest to, že vláda užívala pláště Jeho Veličenství císaře, za který se zakrývala! Členové nejvyšší rodiny císařské byli (hlučné: Výborně! Výborně!) použiti, aby k tomu cíli pracovali, dokazujíce, že to jest vůle Jeho Veličenství císaře a pána, aby se volilo; úředníkům že by to bylo pokládáno za spronevěření se na přísaze (Hlučné výborně!), to jest vlastně co nejbolestněji se nás dotklo, poněvadž se jmena císařova nadužívalo, ano poněvadž se tím celý monarchický princip kompromitoval. (Hřmot v celé sněmovně; výborně, výborně, výborně!)

Oberstlandmarschall: Es haben sich noch zum Worte gemeldet: Hr. Dr. Rieger und Hr. Dr. Grégr. Ich mache darauf aufmerksam, daß, wenn sich Niemand zum Worte meldet, ich die Debatte für geschlossen erklären werde.

Abg. Dr. Rieger: Ich bitte, ich habe mich nur eventuell zum Wote gemeldet, wenn Se. Excellenz der Hr. Statthalter es der Mühe werth findet, das Versprechen zu lösen, das er uns gegeben. Wenn er überhaupt nicht antwortet oder erst Wenn die Debatte geschlossen ist, werde ich nicht das Wort ergreifen.

Oberstlandmarschall: Es steht im Rechte Sr. Excellenz, das Wort zu ergreifen, wann er es für gut findet.

Statthalter (liest): Interpellationen an den Statthalter, (§. 73 der Geschäftsordnung) oder an dessen Stellvertreter, an den Oberstlandmarschall, sowie an die Vorsitzenden zc. müssen mindestens von 20 Mitgliedern unterzeichnet sein und dem Oberstlandmarschall vor der Sitzung übergeben werden.

Meine Herren! Sie werden mir nicht verübeln, daß ich, was Interpellationen anbelangt, an dem Gesetze festhalten muß.

Antworten werde ich, und ich glaube, ich werde zur Zufriedenheit aller Unparteiischen antworten.

Wann ich antworte, ist mein Recht, ist das Recht der Regierung zu bestimmen. (Bravo!)

Oberstlandmarschall: Hr. Dr. Rieger sind vorgemerkt.

Dr. Rieger: Prosím, já si pak učiním (byv prerušen)... já si dovolím předložiti interpelací na Jeho Exc. písemně. Budu prositi, aby Jeho Exc. nejvyšší maršálek odložil sezení na zejtřejšek, až interpelace ta 20 podpisy bude podepsaná, poněvadž budu čekat, až Jeho Exc. odpoví. Tedy navrhuji, aby se sezení odročilo, až Jeho Exc. na naší písemní interpellaci odpoví. Já ji hned napíšu. (Výborně. )

Oberstlandmarschall: Ich glaube, daß

sich dies nicht verlangen läßt. Die Interpellation ist nicht vor der Sitzung von 20 Mitgliedern unterfertigt eingebracht worden, und wenn sie es auch wäre, so steht das Recht, sie zu beantworten, immer dem Hrn. Statthalter zu.

Dr. Rieger: Já činím návrh, aby se sezení dnešní odročilo, až interpellaci písemní podám s 20. podpisy, jak jednací řád žádá. A pak tvrdím, aby se dále rokovalo, až se Jeho Exc. rozhodne odpověděti. (Výborně. ) Je to směšné rokovati dále, pokud se vláda neospravedlní ze svého jednání; nebo o lom se jedná, že vláda chybila (nepokoj na levici). Chce-li sněm se práva vzdáli, soudit o korektnosti nebo nekorektnosti vlády, může to udělat, ale já mám za to, že by jsme velice právu svému zadali (nepokoj, maršálek zvoní).

V interesu celého sněmu to leží, když stojí na tom, aby v takové chvíli vláda dala odpověď, kde možno souditi o tom; když pak se to stane, až nebude možno souditi o tom, pak to bude pouze formalitou; taková odpověď vlády není žádnou odpovědí, to je vyhýbání se (Hlučné výborně), to je tolik, jakože vláda nechce přiznat barvu. (Výborně, výborně. Nepokoj na levici, maršálek zvoní. )

Opakuji svůj návrh na odročení dnešního sezení a pokračování, až Jeho Exc. interpellaci zodpovídá.

Oberstlandmarschall: Ich muß dem Hrn. Dr. darauf bemerken, daß, um es den Abgeordneten zu ermöglichen, Interpellationen einzubringen, die früher konnten eingebracht werden, ich mir nicht das Recht zuerkenne, die Sitzung zu unterbrechen und die Tagesordnung zu stören. Es hat Hr. Dr. Gréger das Wort.

Dr. Prachenský: Ale návrh se může učiniti (nepokoj, maršálek zvoní. ) Rieger chce mluvit. )

Dr. Rieger: Návrh na odročení sezení může učiniti každý poslanec.

Oberstlandmarschall: Ich muß bitten, Hr. Doktor, es ist nirgends ausgesprochen, daß man die Sitzung unterbricht, weil ein Abgeordneter es verlangt, um eine Sache einzubringen.

Dr. Rieger: Mně je to těžko, když nejvyšší maršálek mi nerozumí. Činím návrh, aby sezení se odročilo, a k lomu mám právo; prosím, ať slavný sněm rozhodne. (Hluk, nepokoj. ) Činím návrh na odročení sezení (jest přerušen v řeči).

Návrh na odročování nemohu v té chvíli podali. Jestli p. maršálek hlasovati o tom nedá, ohlašuji protest a vidím právo poslanců a celý jednací řád porušený! (Výborně! hluk a sikot na levici. )

Oberstlandmarschall: Hr. Doktor haben von mir als Marschall verlangt, die Sitzung abzubrechen und zu verschieben. (Rufe im Centrum: Nein!) Ich habe mir, nicht das Recht dazu zuzumaßen geglaubt. Ich werde alfo das Haus befragen. Ich bitte also die Herren, Platz zu nehmen. Ich bitte: Es ist der Antrag gestellt worden, die Sitzung abzubrechen, und zu verschieben, bis die Interpellation eingebracht worden ist. (Rufe: Schriftlich übergeben!) Ich werde den Hrn. Doktor bitten, den Antrag schriftlich vorzulegen. Unterdessen hat Hr. Dr. Gregr das Wort. (Große Unruhe im Hause. ) Wir werden es hernach zur Abstimmung bringen. Hat Hr. Dr. Gregr auf das Wort verzichtet?

Dr. Ed. Gréger: Já jsem to nežádal (hlas: Není to tak. )

Já chci mluviti až po vyřízení návrhu dr. Riegra.

Oberstlandmarschall: Hr. Dr. Grégr ist an der Reihe.

Dr. Ed. Grégr: Já jsem se hlásil k slovu, ale chci čekat, až bude vyřízen návrh dr. Riegra.

Oberstlandmarschall (läutet): Ich bitte, m. Hrn. der Antrag des Hrn. Dr. Rieger ist ein vertagender und lautet: In Gemäßheit des §. 49 der Geschäfts-Ordnung die Debatte und die Entscheidung der an der Tages -Ordnung stehenden Verhandlung zu vertagen, bis die hohe Regierung die vom Abg. Rieger und Genossen gestellte Interpellation, betreffend die Rechtfertigung der Regierung, rücksichtlich ihr zur Last gelegten Inkorrektheiten und Ungesetzlichkeiten, welche bei Verfassung der Wählerliste des Wahlkörpers des nichtfideikommissarischen Großgrundbesitzes und bei Erledigung der Reklamationen unterlaufen sind, beantwortet haben wird.

Posl. Dr. Trojan: Žádám za slovo!

Schmidt čte: Slavný sněme račiž uzavříti, aby dle §. 49. jed. ř. odstavce 1. se odročilo rokování a rozhodnutí otázky, jež jest na denním pořádku, až slavná vláda podá na interpelaci poslance Dr. Riegra a soudruhů žádoucí ospravedlnění stran nesprávností a nezákonností, které se kladou vzhledem na zhotovení listiny volebního velkostatkářského sboru, a na vyřízení reklamac v příčině těchto voleb podaných.

Posl. Dr. Trojan: Jest to formální otázka, žádám za slovo!

Já se připojuji k návrhu dra. Riegra, navrhuji ale jednu změnu a podám ji písemně, totiž, aby se odročení stalo, ne až od pana místodržitele na interpelací se odpoví, nýbrž až bude podáno vysvětlení včera od nebo slíbené.

Oberstlandmarschall: Nur zur formellen -Behandlung.

Nejde tu vlastně o odpověď na interpellaci, na kterou se nám může říci, že p. místodržitel odopví v některém sezení, aniž bychom věděli, kdy se to státi má; avšak slíbené vysvětlení dáti se musí, poněvadž určitě a výslovně nám přislíbeno bylo. Žádá toto neodkladné splnění čest vlády samé i jejího zástupce, jakož také čest oněch pánů, o jichž zvolení se tu jedná; je to tuším povinnost vládního komisaře, aby sněmu podal vysvětlení potřebné k pravému posouzení všelikého konání jejího, abychom s plným přesvědčením mohli rozhodnouti o platnosti volby této.

Navrhuji, aby na místě se řeklo: až podá vysvětlení v této věci přislíbené.

Oberstlandmarschall: Ich bitte den Zusatzantrag mir schriftlich zu übergeben.

Abg. Dr. Trojan: Ja.                             -

(Nach einer Pause. )

Oberstlandmarschall (läutet): Ich bitte, den Antrag des Dr. Trojan vorzulesen. -

Sněm. sekr. Smidt (čte): Slavný sněme račiž uzavříti: rokování a rozhodnutí o platnosti volby poslanců z volebního sboru držitelů statků v deskách zemských neb lenních zapsaných a svazkem fideikomisním nestížených odročuje se do té doby, až vládní komisař podá výslovně přislíbené vysvětlení resp. ospravedlnění vlády stran nesprávností a nezákonností, jaké se za vinu kladou, vzhledem na sestavování listiny voličů velkostatkářských a vyřízení reklamace v příčině této volby podaných.

Landtagssekr, S ch rn i d t: Der hohe Landtag wolle beschließen, die Debatte und Schlußfassung über die Agnoseirung der Wahl aus dem nichtfideikommissarischen Großgrundbesitze fei bis dahin zu vertagen, bis der Hr. Regierungskommissär die ausdrücklich zugeficherten Aufklärungen resp. die Rechtfertigung der Regierung in Betreff des ihr zur Last gelegten inkorrekten und ungefetzlichen Vorganges bei Verfassung der Wählerlisten und Erledigung der Reklamationen dem hohen Haufe geliefert haben wird.

Oberstlandmarschall: Haben Hr. Doktor sich geeinigt?

Dr. Rieger: Já se konformuji s návrhem.

Oberstlandmarschall: Ich bitte, ich werde also die Unterstützimgsfrage stellen.

Ich bitte diejenigen Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben. (Geschieht. ) Der Antrag ist hinlänglich unterstützt.

Ich werde also den Antrag selbst zur Abstimmung bringen. Ich bitte diejenigen Herren, welche für die Annahme des vertragenden Antrages sind, aufzustehen. (Geschieht. Zählt. )

Ich bitte um die Gegenprobe. (Geschieht. Zählt. ) Es ist offenbar die Majorität. Der Antrag ist abgelehnt. (Bravo im Centrum. )

Es hat Hr. Dr. Grégr das Wort.

Dr. Eduard Grégr: Slavný sněme!

Jako Jeho Excel, pan místodržitel neuznal za vhodné a slušné dostáti svému danému slibu, dáti vysvětlení na všechny námitky, které o volbě velkostatkářů v protestu Jeho Excel, hraběte Clama-Martinice jsou uvedeny, tedy se také já nechci pouštěti do rozebírání těchto jednotlivých námitek a jednotlivých případů, a chci nespravedlnost voleb velkých statků pouze ze všeobec-

cného stanoviska osvětliti. Jeho Veličenství král náš rozpustiv dne 25. února sněm království Českého, apeloval na národ český a vyzval jej, aby dal odpověď, zdali souhlasí s tím, co zástupcové jeho na rozpuštěném sněmu Českém byly učinili, zdaž souhlasí národ český se zásadami, náhledy a činy zástupců svých.

Pánové! Národ český dal odpověď na toto vyzvání krále svého, odpověď tak jasnou a zřetelnou, že stou co stkvělý důkaz svornosti a jednomyslnosti národa Českého. Národ Český zúčastnil se na volbách jako jeden muž a zvolil opět skoro vesměs zástupce ty, kteří zasedali na rozpuštěném sněmu českém.

Pánové! Národ český, dokonav tyto volby chtěl, aby sněm český byl výrazem této odpovědi, kterou dává králi svému, aby sněm odpověď tuto neporušenou a čistou donesl k trůnu Jeho Veličenství krále našeho. Proto také má sněm králoství českého býti věrným a neporušeným výrazem většiny našeho obyvatelstva. Sněm český má býti věrnou miniaturou veliké většiny obyvatelstva tohoto království.

Jako v oku zrcadlí se předmět, na který se díváme, tak se i, pánové, má věrně zrcadliti na sněmu českém mínění obyvatelstva tohoto království v oku Evropy. (Dobře. ) Avšak, pánové, jak můžeme tvrditi, že nynější sněm, jak je nyní sestaven, že representuje mínění tohoto království.

Sněm má dle majority i minority složen býti tak, jak se většina i menšina přirozeným věcí během v obyvatelstvu království českého vyvinula. Či snad, pánové, budeme tvrditi, že ti pánové, o jichž volbách se jedná, že ti pánové representují mínění národa Českého? (Výborně!) Pánové! národ český stojí pevně a nezvratně na nepopiratelných právech koruny Svatováclavské, stojí na těch právech jako jeden muž. Avšak pánové na oné straně sněmu nesouhlasí zajisté v ohledu tomto s obyvatelstvem českým, to zajisté oni sami tvrditi nebudou.

A předce, pánové, rozhoduje tato kurie velkostatkářská co do majority našeho sněmu, neboť jest v tak silném počtu zastoupena, že v skutku závisí většina sněmovní od výsledku voleb velkostatkářských.

Poněvadž nynější kurie velkostatkářů nesouhlasí s míněním většiny obyvatelstva království českého, tedy také tento sněm není representantem mínění obyvatelstva českého, jest to zfalšování odpovědi, kterou posílá J. Veličentvu, jest to veliká politická lež. To, pánové, musí se konstatovat proto, aby mínění Evropy nebylo klamáno, jakoby mínění, jaké sněm tento zastupuje, bylo skutečně zástupcem veřejného mínění země, aby nebylo mínění Evropy klamáno, tak jako sněmem tímto klamáno býti má mínění J. Vel. krále našeho. (Velmi hlučné výborně!!)

To jsem, pánové, chtěl říci, abych ukázal, jak důležitá jest volba v kurii velkostatkářů, abych Vás požádal, abyste volbu vykonanou nebrali na

lehké rameno strannické, abyste ji pilně a spravedlivě skoumali a dle práva rozhodli. Pánové! jak se docílily volby tyto, jakým spůsobem to přišlo, že sněm království českého není výrazem většiny obyvatelstva českého ?

Pánové! nechci zde rozebírati do podrobná neslýchané prostředky a agitace, které vláda k tomu konci byla upotřebila, nemám proto ani výrazu parlamentárního, ledabych chtěl říci, že to bylo skutečné násilnictví. (Dobře! Výborně. ) či, pánové, není snad pravda, co se namítá proti volbám velkých statků? Kdo třeba nezná nic, jakým spůsobem vláda při volbách velkostatkářů si počínala, kdo ale ví, jakým spůsobem na jiných místech pokračovala, ten přidá víry, že i při volbách velkostatkářů podobným i větším úsilím před se šla.

Nechci zde pánové vám připomenouti, co se stalo při volbě v Landškrouně, kde se na vyzvání úřadu takřka celý proletariat Landškrounský stal čestným měšťanem, nechci připomenout pověstnou krávu Žambereckou, která proto, že náhodou spolkla hřebík a železný drát, státi se musela slav. místodržitelstvu vítanou příležitosti, kterou chtěla vláda jednoho z nejvýtečnějších členů tohoto sněmu odstraniti. Pánové! já chci konstatovati jen, jakým spůsobem vláda používala vlivu svého při volbě Pražské; při volbě Pražské, kde bylo poručeno úředníkům od nejmenšího až do největšího, činného a pensionovaného, aby se na volbě zúčastnili a volili, jak vláda poroučí, aby volili kandidáty německého kasina, onoho kasina, kde s jásotem přijatá byla hymna pruská! (Na levici: to je lež! v centrum: výborně! hluk a křik na levici, v centrum.: ticho!)

Pánové, povídá se, že jeden chéf vojenského úřadu pravil podřízeným úředníkům svým, že kdo nepřijde k volbě, bude sesazen, a kdoby nedal hlasu svého kandidátu německému., že trestán bude. (V centrum: to je hanba!) Nechci tvrditi, že se to skutečně stalo. Ale, pánové, dle toho, jak se úředníci na volbě zúčastniti museli, je to pravdě podobné. Pánové, já sem sám viděl, jak staří mužové šli s pláčem k volbě, poněvadž se to příčilo přesvědčení jejich, a poněvadž se to citu vlasteneckému jejich protivilo, aby volili jak vláda nařizuje. A předce, co si mohli pomoci, když od toho závisela jich a celé jich rodiny existence? (Výb. ) Pánové! je to volba svobodných občanů? je to výraz hlasu národa českého? Tím samým právem mohla vláda si komandovat celý pluk vojáků a dát si volit koho chce.

Pánové! nynější vláda dosáhla co chtěla! Ona dosáhla většinu na sněmu, který jde ve všem všudy s ní. Ona se může poděkovati za to Jeho Exc. panu místodržiteli, který k té věci byl povolán do Čech, a pánové, v té věci dokázal, že je mistr nepřekonatelný, a dejž Bůh, aby i v jiných případech, kde se bude jednat o národních věcech našich, v podobném spůsobu se co mistr neukázal. To ale, pánové, musíme přiznati, že žádná z předešlých vlád, a měli jsme jich veliké množství, že žádná k takovým prostředkům nesáhala, jako vláda nynější, to alespoň vyznati musíme, že onen co feudalista a reakcionář vykřičený Belcredi nesáhal nikdy k prostředkům takým, jako vláda nynější, aby dosáhl většinu na sněmu českém. ("Dobrá" v centrum. ) Vůbec pochybuje, že by se některý domácí státník nalezl, který by k takovým prostředkům se utíkal. (Výborně. ) K tomu musel být povolán státník z cizozemska! (Výborně! hlučná pochvala. ) Státník, který jako v středověku kočující alchymista cestoval ode dvora ke dvoru, a taky přišel k nám a slibuje, že vydobude kámen moudrosti. A v čem, pánové, záleží ten kámen jeho státnické moudrosti? Záleží vtom, že říši naši rozdělil ve dvě polovice; a nyní zamýšlí, jak by ty dvě polovice mohl slepit do nějakého celku nepřirozeného, nemožného. To mně upomíná na událost, která se stala za doby Marie Terezie, a dovolte, abych ji v krátkosti pověděl!

Císař František, choť slavné Marie Terezie, byl milovník mineralogie a přírodních věd vůbec a zabýval se rád chemií. I přišel k němu alchymista a povídal mu: Císaři pane! Já vynalezl způsob, jakým se dva diamanty svařiti dají v jeden celek. J. V. císař František vzal velký a krásný diamant, roztříštil ho na dvě polovice, dal je do tykliku a pekl a smažil, až myslel, že obě půlky v jeden celek splynuly. Avšak když tyglík z ohně vytáhl tu viděl, že se nejen nešvařili, nýbrž že v plyn a dým se byly obrátily a ničeho z nich nezbylo.

Pánové! Já se bojím, aby v Rakousku podobné se nedělo. Ten krásný diamant, Rakousko, jest již roztržen na 2 půle a jedna půlka, k níž my náležíme, v peci Cislajtánské se peče a smaží jak jen možná. (Výborně. ) Avšak bojím se, aby se konečně, až se to vytáhne z výhně obě půlky nebyly zmyzelé. Avšak pánové! svou politickou víru v tom zakládám, že věřím, že tak jak ve světě privátním a sociálním jen to, co zbudováno jest na základě spravedlnosti a morálky, trvání má také ve světě politickém a státním, jenom taková budova na pevném stojí základě, která zbudována jest na základě spravedlnosti, práva a politické mravnosti. (Výborně. )

Pánové! Vláda, která se utíká k prostředkům nespravedlivým, k falšování sněmovního mínění, k strojeným majoritám, vláda taková slojí na nohou hliněných (Výborně), a při nejmenším vyklání zvrátí se na vždy (Výborně). Pánové! Jestli hlasovati budete pro uznání volby velkostatkářů a uznáte tuto zřejmě nespravedlivou volbu za platnou, pak mám aspoň tu útěchu, že se osvědčí staré pravidlo, že žádná vláda, která se nezakládá na morálním základě, není trvalá. (Výborně. )

Oberstland marschall: Die angemeldeten Redner haben alle gesprochen. -

Dr. Claudy: Ich bitte um's Wort.

Oberstlandmarschall: Dr. Claudy hat Wort. - (Rufe: Schluß. )

Es wird Schluß der Debatte beantragt; ich bitte diejenigen Herren, die den Antrag unterstützen, auszustehen. Ich bitte es zuvor böhmisch zu. sagen.

Nám. marš. Limbeck: Navrhuje se konec debaty. Pánové, kteří souhlasí, nechť vstanou.

Oberstlandmarschall: Ich bitte die Herren, welche den Schluß der Debatte wünschen, auszustehen. (Geschieht. ) Er ist angenommen. Hr. Dr. Claudy hat sich früher gemeldet, er hat noch das Wort.

Dr. Klaudy: Nebyl bych se hlásil k slovu, kdyby na mne to, co předešlý p. řečník pravil, nebylo učinilo takový dojem. Přiznávám se k tomu, jest to smutný a trudný dojem, jen špatné věci štítí se světla (Výborně! Dobře, Výborně) a jen bezpráví nesnáší omluvy, (Výborně. )

Já jsem se ulekl toho, že, když se odvolal p. řečník k danému slibu vlády, když se odvolal na čest a slušnost, že se odpovědělo odvoláním na jednací řád a odpověděním takovým, které jest nespravedlivé a nepravdivé. (Výborně v. centrum. ) Nespravedlivé to jest, poněvadž tomu tak není a lživé to jest, poněvadž se to příčí právě tomu, co se bylo řeklo. Žádná interpellace nebyla podána, avšak řečník žádal za to, aby vládní komisař činil zadost svému slibu, který byl dán včerejšího dne. Zvyk a obyčej jest to parlamentární, že se nepovažuje takové odvolání jakožto interpellace a že se nežádá, aby se s ním naložilo dle jednacího řádu. Zvyk a obyčej, že na každé takové vyzvání odpovídalo se; odpovídalo se na každé takové vyzvání, a jen to jest nové, že se vůbec nechce odpovědít (Výborně v centrum) a že se hledí domáhati posledního slova, aby se nespravedlnost a neslušnost nemohla vyvrátit. (Výborně v centrum. ) Co jsme sněmovali, přežili jsme několika vlád a vládních komisářů. Toho jsme se dočkali a národ český poznal, do jakých rukou vláda zprávu zemskou opět byla vložila. (Dobře, výborně). Za doby Schmerlingovské vládní komisaři jak na říšské radě, tak na zemském sněmu měli obyčej, že hleděli všelijakým způsobem jen na posledy mluviti, když věděli, že odporná jim strana nebude jim odpovídat. To byl zvyk za vlády Schmerlingovské; byl to zvyk přirozený, poněvadž ta vláda se nezakládala na skutečných, pravdivých a přirozených poměrech, a musela všemožně hledět k tomu, aby se vyhýbala každému odmlouvání a vyvracování fingirovaných falešných náhledů. (Výborně v centrům. ) Za doby Belcredi-ho neměli vládní komisaři těchto kunštů zapotřebí (Výborně v centrum. ). Vím to, účastnili se v sněmování, v debatách a omlouvali vládu čestně a slušně. Když ale se naprosto zámlouvá každé Omlouvání a když se již napřed