místodržitelství má i po reklamační lhůtě, jestli mu libo a pakli chce, právo zanésti a připustiti k volbě takového oprávněného voliče, který se všemi podmínkami zákona vykáže a zejmena, když se vykážou, že jsou v držení k volbám opravňujícího statku.

Že, pánové, právě v tomto případě při této poslední volbě slavné místodržitelství při jednom z voličů, který taktéž teprvé, jak ve zprávě většiny komise jsem slyšel, po uplynutí reklamac se přihlásil a na základě velkostatku svého právo volební ještě žádal a že slavné místodržitelství, ač do voleb byly ještě dva neb tři dni, svého práva neužil a voliče nepřipustil, jest to (Výborně) zvláště významná věc, uváží-li se, že ovšem na neštěstí bylo známo, že tento pozdě přihlásivší se volič by nehlasoval se stranou vládní. Jestli by snad byl některý jiný volič, který by se byl po reklamační lhůtě přihlásil a o kterém by se vědělo, že bude hlasovati se stranou vládní, jestli by byl také býval odmrštěn, a nebylo-li by použilo místodržitelství svého práva, aby jej do volebních listin vepsalo, o tom nemáme příkladů a nemůžeme tvrdit nic určitého, avšak z ostatních příkladů, které vesměs poukazujou, že vždycky s největší ochotností se hledělo k tomu, aby voličové, o kterých se předpokládalo, že budou hlasovati s vládou, v listiny volební byli zapsáni, a že by zajistě se to nebylo stalo, kdyby se bylo vědělo, že volič ten s vládou bude hlasovati, a že by i po reklamační lhůtě zajistě k volbě připuštěn byl.

Tím vším mám za to, že z těchto jednotlivých případů dostatečně vysvítá, nejen jak jsem dříve doložil, že listiny pro kurie velkostatkářů nebyly správně sestaveny a že tedy nemohou se považovat za spolehlivé, zakládajíce se na právech a že tudíž i výsledek voleb spolehlivý není, alébrž že také slavné místodržitelství svého vlivu při sestavování těchto listin používalo spůsobem takovým, že jistě mnozí z voličů, kteří nechtěli hlasovat proti vládě, že mnozí z těchto voličů raději se ani nepřihlásili k volbě a mnozí z voličů, kteří by proti vládě byli hlasovali, snad tím nátlakem pro vládu hlasovali. (Výborně. ) Avšak, pánové, kde takový nátlak na volby se působil, tam nelze o spolehlivé volbě mluviti, nelze říci, že je výsledek volby výrazem pravým smýšlení všech voličů a všech k volbě opravněných. Já ve jmenu komisí menšiny odporučuji, aby se přijal návrh zemského výboru, který si osvojuje menšina komise, aby volby konané od 26. až 28. března b. r. celkem a vesměs prohlášeny byly za neplatné. (Výborně!)

Oberstlandmarschall: Herr Ferdinand Schulz hat das Wort.

Ferd. Schulz: Slavný sněme! Jestliže by po všech těchto věcech, které se dějí v Rakousku již od půl roku, v mysli národa českého (voláno: nahlas!) byla nejmenší pochybnost o mravní

povaze a o politickém směru nynější vlády Vídeňské, volba velkostatkářské kurie do sněmu musela by ji vyvrátiti na dobro. (Výborně!) Ohraz, jaký před slavným sněmem rozvinut byl zprávami o těchto volbách, jest nad míru smutný.

J. Excel. pan náměstek po přečtení zprávy zemského výboru a po protestu pana hr. ClamaMartinice proti těmto volbám pověděl, že ta zpráva a ten protest jsou obžalobou vlády! Ano, pánové ! I ta zpráva zemského výboru i ten protest jsou obžalobou vlády - a jsou obžalobou nejen těžkou ale i podstatnou. Jest zajisté smutno, že při této volbě, při které také dvě strany proti sobě stály, ošklivější stránka těchto věcí padá na vládu. Vláda užívala svého práva agitačního v nejširším smyslu, ale užívala ho spůsobem takovým, že celému aktu volebnímu odnímá nejen morální ale i právní podklady, ba i že při jednotlivých článcích tohoto aktu, jako n. př. při voličích Mautneru a Brandeisu vtiskla nám proti sobě do rukou - trestní zákon!

Já pro svou osobu, kdyby se mně to stalo; co panu Mautnerovi a panu Brandeisovi, bych proti J. Ex. c. k. panu náměstníkovi zadal žalobu pro urážku na cti, (výborně!) a myslím, že by to J. Ex. panu náměstníkovi bylo velmi nesnadno, z této žaloby slušně se vyvésti. Celá podstata volby z. kurie velkostatkářské podle všeho, co jsme slyšeli, jest plná nesprávností a úmyslných řekněme - chyb.

Povážíme-li, jak při volbách našich na př. v okresích venkovských obcí a měst slavná vláda s největší pilností hleděla k tomu, aby seznamy voličů byli zřízeny správně a bez závady, a jak vládní komisaři přítomní těm volbám s největší šetrností starají se, aby se nestalo nic, co by zavdati mohlo nejmenší pochybnost o platnosti těch voleb, litovati musíme, že slavné c. k. náměstnictví neužilo téže pilnosti. Jak ze zprávy zemského výboru vyšlo na jevo, obecní úřadové naši ve vesnicích a městech ve správnosti listin daleko předstihli slavné náměstnictví a já konstatuji, že jim to slouží k veliké cti, když za nynější doby, kde o tak důležitý a slavný předmět se jedná, aby před celým národem se vyslovilo, zdali ona adresa, kterou podal sněm předešlý, jest výrazem smýšlení národa, úřadové naši vykonali úlohu svou co nejsprávněji (výborně, ) a neužili žádných, podobných zbraní proti vládě, jakých vláda užila proti nám.

V listině voličů, jak ji vláda sestavila, jest vidět takovou lakotu hlasů sebe neoprávněnějších a takovou pilnost, aby se vymítily hlasy sebe oprávněnější, že se za to až stydět musíme. (Výborně. ) J. Excel. pan náměstek ovšem odmítl od sebe všelikou odpovědnost za sestavování volebních listin velkostatkářských a za chyby, které se při této volbě udály; ale kdo pak jest za to odpověden? My snad předce ne! Sněm minulý byl rozpuštěn proto, že J. Vel. císař pán chtěl

zvědět, zdali národ souhlasí s adresou tohoto sněmu. J. Vel. císař chce vědět smýšlení národa; a hle, co se nyní dovídá, jest smýšlení vlády a nikoli národa. (Výborně!) Jak smýšlí národ, o tom se nic nedozví.

Celý ten podklad volby jest, jak sama komise, zřízená z tohoto sněmu na proskoumání voleb panem referentem většiny uznala, v mnohých pádech velmi závadný.

Ti páni, kteří protest podali proti volbám z kurie velkostatkářů, zajisté neopovážili se uvésti ani jediné věci, která z nějaké strany dala by se vyvrátiti, jakož celý protest zakládá se na slovech, přípisech, aktech a činech vlády, a jen vlády a žádných jiných agitátorů.

Ti pánové, kteří z té volby vykonané vyšli, jsou zde proto, poněvadž jich má vláda potřebí. (Výborně!) O tom zde není žádné pochybnosti. My víme, že volby se uznají za platné, avšak výsledek té volby jest důkazem veliké nemravnosti politické v naší době, která se mezi námi zahnízdila. (Výborně!) Není žádné pochybnosti, že mezi těmi pány kurie velkostatkářské, kteří v minulém sněmu zasedali a mezi těmi, kteří zde nyní zasedají na základě volby vykonané, jak jsme slyšeli ze zprávy zemského výboru a z protestu podaného hrabětem Clamem-Marlinicem, že mezi těmito členy jest veliký rozdíl nejen ve smýšlení politickém, ale i v mnohých jiných ohledech. A o tomto rozdílu ví nejen celý náš národ, ale i ti pánové sami a i vláda naše. Ale, pánové, to všecko nic nečiní! Pánové tito zde musejí být a proto zde budou. (Výborně v centrum. )

Oberstladmarschall: Herr Wenzel Seidl hat das Wort.

Václav Seidl: Slavný sněme! Jestli bych byl býval ještě v pochybnosti, na kterou stranu hlasovati mám, jestli pro většinu neb menšinu, tedy by mne vyvedla jedna okolnost ze všech pochybností; okolnost ta, že k nesmírným nesprávnostem, kterými stížená jest volba kurie velkostatkářů, přichází ještě jedna veliká inkorektnost, totiž ta, že páni velkostatkáři účastnili se v sněmovním jednání, kde se jednalo o platnost jejich volení, že neúčastnili se jen in forinali, nýbrž také in materia,

(der Oberstlandmarschall verläßt den Sitz; der Stellvertreter übernimmt den Vorsitz, )

a že za spolupůsobení tří neplatných hlasů v komisi návrh zemského výboru byl odstraněn, byl do menšiny odkázán, a za pomoci neplatných hlasů bývalé menšiny přišel tedy nynější návrh většiny na denní pořádek. Dovolím si učiniti návrh opravní, jak k votum většiny tak i k votum menšiny se hodící; poněvadž se jedná o předběžnou otázku, zdali pánové, kteří jsou voleni v sboru majitelů statků deskových nesvěřenských, právo mají dle zákona a podle jednacího řádu, aby v této věci s námi pro svůj prospěch hlasovali čili nic;

(der Oberstlandmarschall erscheint wieder; )

já si dovolím tvrditi, že pánové tito právo k hlasování v té věci nemají, a odvolávám se na zemský řád a řád jednací. Článkové, kteří sem náleží, jsou: čl. 52. řádu zemského. Tento článek zní takto: »Místodržící, když byl nahlédl do spisů volby se týkající, ježto mu byly za»slány, má každému zvolenému poslanci,, ač není-li »proti němu nějaké příčiny v §. 18. jmenované, »pro kterou volitelnosti pozbývá, certifikát o volbě »vzdělati a dáti mu jej dodati. «

»Tento certifikát dává zvolenému poslanci »právo, že může vstoupiti do sněmu a má ten »účinek, že se zvolení jeho pokládá za platné »dotud, pokud opak toho se nevyřkne. «

Pánové! kdo objektivně a chladně uváží tento článek, ten nenajde v něm ani nejmenšího stínu práva, aby směli pánové, proti kterým jsou námitky, právo k hlasování, a tento článek jim toho práva nedává.

Vezmeme ale čl. 9. řádu jednacího, který se vztahuje k tomu článku 52. řádu zem. a určitěji vykládá, jaké právo poslanec má, jehož volba posud schválena není a který na pouhý certifikát ve sněmu sedí. Článek 9. jed. řádu zní: »Volební vysvědčení, dané od místodržícího, po-

» skytuje zvolenému poslanci právo ku vstoupení

»do sněmu a právního domění, že volba jeho

» platná jest, dokud se neuzná naopak (§. 52. ř. vol. ). Protož má místo a hlas ve sněmu, i když ťjsou námitky proti jeho volbě, pokud se neplatnost jeho nevysloví.

Když se objektivně ten článek přečte, nenajde se ani nejmenší stopy, že by bylo v jed. řádu stanoveno, že poslanec, jehož volba jest popírána, právo má, aby také pro svou a za svou volbu hlasoval, (výborně!) zvláště pak to vysvítá z německého textu: »Er hat daher, Selbst wenn seine Wahl beanständet wird, Sitz und

» Stimme im Landtage, insolange die Ungiltigkeits-

» Erklärung nicht erfolgt ist. «

Jakým spůsobem může někdo z tohoto článku bráti si právo, aby směl hlasovat za sebe, když není vlastně ještě ani pravý poslanec?

Tento článek podržuje ohledně popíraných poslanců svou platnost, kdyby nepodržoval platnost, nebyl by můj náhled pravý; poněvadž ale platnost podržuje, může to být platně tvrzeno, že nemůže takový poslanec, jenž závadnými volbami do sněmu přišel, zúčastniti se v hlasování, když o to jde, má-li ze sněmu vyloučen býti.

Vidíme tedy a jest nepopiratelné, že možno hlasovati poslanci vadnému ve všech ostatních věcech, nikoli ale ve vlastních záležitostech, zvláště ne v případu, když se jedná o jeho volbu. Smysl článků dotčených jest tedy, že sluší i popíranému poslanci hlasovati ve všech případech, vyjmouc volbu vlastní.

Jest tudíž docela mylný náhled, jestli pánové se táhnou k zemskému a jednacímu řádu, že jest právem jednotlivého, aby o sobě hlasovati mohl.

Připomínám, než přejdu k dalšímu rozjímání o věci, že by to bylo monstruosní, (výborně!!) ve světě nevídané, aby směl poslanec, proti kterému jsou slušné námitky, že volba jeho není platna, aby o své vlastní věci směl hlasoval. Není to dovoleno dle obecního řádu ani v obci při menších záležitostech, ani při zastupitelstvu okresním, nedovoluje se to ani zemskému výboru podle jeho instrukce, a kde jest to nejdůležitější ve sněmu, tam by se to mělo dovolit?

Pánové, dejme ale tomu, že by byl náhled takový, že pánové, kteří jsou zde na pouhý certifikát po volbě popírané mohou platně o sobě hlasovat, třebas volba neplatna byla "posito sed non coneesso", tedy se rozhlédněme, a přihlédněme k tomu, jestli by pánové z kurie velkých statků měli právo, aby v zemském sněmu o své volbě hlasovali.

Pravidlo, podle kterého se verifikuje, jest, že se děje verifikace v každé jednotlivé volbě zvlášť. K tomu zní také certifikáty.

Pánové, když certifikáty obdržíme, tedy tím obržíme také práva, která jsou s ním obyčejně spojená, práva však s tím obyčejně spojená byla až posud ta, že se o každé jednotlivé volbě hlasovalo zvláště.

Takový certifikát, který by sloužil na kurialní hlas, který by opravňoval celou kurii, aby mohla hlasovat, takový certifikát já neznám! (hlučné výborně!)

Pánové! jiná věc by to byla, když by se připustilo, že při hlasování o jednotlivé volbě smí popíraný poslanec hlasovat. Jinak ale, když by se to připustilo při agnoskování voleb, které vycházejí z kurie svěřenských a nesvěřenských velkých statků deskových.

Tato volba je komulativní, je sborová.

Tu přichází jediným hlasováním 54 poslanců do sněmu.

Pánové! co by tedy bylo ustanoveno pravidlem při verifikování jednotlivých voleb singulatim, nemůže býti ustanoveno při kurialním hlasování. Když ti pánové chtěli vyvozovat z §. 9. řádu jed. právo, že může poslanec popíraný za své místo hlasovat, ledy by to bylo zvláštní ustanovení jednacího řádu, jestli by se »posito sed non concesso« ten výklad tomu článku dával. Ten výklad by se ale vztahoval na jistý určitý konkrétní případ, totiž že se hlasuje pro každého jednotlivého poslance zvláště.

Na ten případ, když se hlasuje komutativně pro celý sbor a ne za jednoho člena, to pravidlo nelze rozšiřovat, a nemůže pravidlo při verifikování jednotlivých voleb vztahováno býti k případům, když hlasujeme, aby volby množstvím hlasů najednou do sněmu přišly (dobrá).

Pánové! jiný důvod, který uvádím, že velkostatkáři nemají práva hlasovat pro sebe, je ten, že by to byla výsada kurie velkostatkářské, kdyby se tak dělo.

Povážím-li, že ostatní kurie venkovských obcí a měst hlasují vždy za jednoho poslance, a když by jsme připustili, že i popírané poslanci smí hlasovat i za svou volbu, tedy by se tu jednalo vždy jen o jeden hlas při volbě z kurie velkých statků, bylo by ale takové hlasování potencírované, tu by přišlo na místo jednoho hlasu 53 více, to by byla ohromná výsada, která by se velkostatkářům dala.

Bylo by to nerovné právo mezi kuriemi (výborně), tak nerovné právo na žádný pád připustiti nemůžeme, pokud nechceme zadati si svého práva rovného. (Hlučná pochvala. )

Ještě dalších důvodů mám ve svém tvrzení.

Když by jsme předpokládali, že popíraný poslanec smí hlasovati pro sebe při verifikování jednotlivého hlasu, když se jen singulatim hlasuje, tedy si mohu dobře mysliti aspoň nějakou rationem legis, kdežto bych při hlasování v kurii velkých statků, kde je hlasování komulativní, nemohl najíti žádnou rationem legis.

Když připustíme jeden hlas, tedy jest to samo o sobě řídká věc, že některá volba je neplatná. Víme ze zkušenosti, že největší počet voleb venkovských a městských se řádně konal a že nejsou žádné námitky proti nim. Tedy je to řídký případ, že jednotlivá volba je popírána a řídký případ je také, že by jeden hlas mohl změnit většinu celého sněmu; a kdyby se stalo, že sněmovna by se měla na dvě strany rozdělit, a popíraný hlas by rozhodl, myslil bych, že by nebyla velká škoda ani v tom případu, když by ten jeden hlas do sněmu se dostal. Tato ratio legis mine však při hlasování, když hlasuje kurie za celou kurii, tu je hned 54 hlasů více; 54 hlasů samo o sobě, je moc. A toto činí verifikování illusorné! (Výborně. )

Právo zkoušení voleb jest porušené, když se připustí takový ohromný počet hlasů najednou, poněvadž jest snadno, že by se za pomoci těchto 54 hlasů, kdyby se počítaly, docíliti mohlo, že by i nejnepořádnější volby za platný uznány byly, poněvadž velmi na váhu padá takový ohromný počet hlasů.

Pánové, pravil jsem to vše »posito sed non concesso«, musím však při svém nejprvnějším náhledu setrvati, nemohu ničeho koncedovati a zůstávám při tom, že poslanci i podle zemského říz. i podle jednacího řádu práva nemají hlasovati o sobě samých a sice z toho konečně důvodu: sněm má zákon psaný, má jednací řád; sněm má ale také zákon nepsaný a to jest parlamentární spůsob, parlamentární mrav a obyčej; a podle parlamentárního spůsobu, podle všech těch příběhů, které se v slavném tomto shromáždění udály, musím tvrditi, že nikdo z nás i z předchůdců našich nikdy nehlasoval za sebe sama.

Tedy, pánové, se nemůže §. 9. jedn. řádu vykládati v ten spůsob, že by směli někteří poslanci za svou volbu hlasovati, a sněm uznal posavadním jednáním sám, že takového výkladu nepřipouští.

Pánové! Můj náhled jest, že čl. 9. jed. řádu vztahuje se na všecko hlasování, vyjmouc jediné když se jedná o platnosti a neplatnosti volby popírané. Já se odvolávám na precendence a odvolávám se z dvojího ohledu, totiž, že se toho pravidla zachovávalo a vážilo v těch případech, kde volba naprosto nepochybna byla, i také když pochybna byla, a to tím více, poněvadž ti páni, jichž volba se popírala, do slavného sněmu ani nepřicházeli.

Ještě mohu přidati, že ti pánové, kteří seděli v kurii statků velkých se toho pravidla drželi, a dobře dosvědčiti mohu, že předchůdci těch pánů, kteří teď na tom samém místě sedí, toho pravidla slušnosti a parlamentárního mravu šetřili a zachovávali.

Pánové, já myslím, že jest dosti odůvodněn návrh, který si dovoluji slavné sněmovně předložiti a o němž prosím, aby byl při hlasování nejprvé předložen, poněvadž v sobě obsahuje jaksi předběžnou otázku, v tomto smyslu:

Slavný sněme račiž uzavříti: V uvážení, že závěrečné ustanovení článku 9. jed. řádu ohledně hlasování o platnosti voleb mohlo by se vztahovati jen ku schválení volby jedné, nikoliv ku schválení celého sboru zvolených poslanců, že zkoušení voleb připuštěním hlasů sborů pří verifikování voleb by se stalo ilusorní a že by se tím uvedlo v nebezpečenství právo zkoumání voleb, v konečném uvážení, že závěrečné ustanovení článku 9. řádu jed. nemá přijatým obyčejem sněmovním platnosti při verifikování voleb v tom obledu, že posud nikdo za platnost své vlastní volby nehlasoval, usnešíž se slavný sněme, že poslancům zvoleným ze sboru držitelů velkých statků nesvěřenských nepřísluší dle čl. 9. řádu jed. hlas o platnosti volby vlastní.

Der hohe Landtag wolle beschließen: In Erwägung, daß die Schlußbestimmung des S. 9 der Geschäftsordnung in Betreff der Abstimmung über die Giltigkeit der Wahlen sich nur auf einzelne Wahlen beziehen könnte, keineswegs auf die WahlAgnoszirung von ganzen Körperschaften gewählter Abgeordneten; daß durch Zulassung von Körperschafts-Stimmen bei der Verifikation der Wahlen derselben die Wahlprüfung illusorisch würde und dadurch das Recht der Wahlprüfung gefährdet wäre; daß endlich die Schlußbestimmung des §. 9 der Geschäftsordnung durch die angenommene Landtagspraxis bei der Wahl-Verifikation keine Geltung habe, insofern als bisher Niemand über feine eigene Wahl abgestimmt hat, - beschließe der h. Landtag, daß den aus den Wahlkörpern der Besitzer nicht fideikommissarischer land- und lehentäflicher Güter gewählten Abgeordneten nach §. 9 der GeschäftsOrdnung nicht zustehe, über die Giltigkeit ihrer eigenen Wahlen zu stimmen.

Oberstlandmarschall: Herr Zeithammer hat um's Wort gebeten.

Posl. Zeithammer: Pánové! Já jsem se v běhu debaty rozpakoval, zdali se mám chopiti slova, poněvadž z opáčné strany se konsekventně mlčí. Já v tom vidím silné vědomí, které dodává držení majority. Poněvadž však strana, ku které náležeti čest mám, není v majoritě, tedy ovšem nezbývá nám nic jiného, než abychom uvážili fakta a důvody, s jakým výsledkem, skoro myslím, že jest rozhodnuto.

Pánové, já zajisté nenáležím k těm, kteří by nějakým spůsobem chtěli zabraňovat agitací politických stran, vždyť všeobecně povědomo jest, že právě v takových státech, kde konstitutionalismus vyvinut jest, jsou agitace na nejvyšším stupni, jsou agitace nejusilovnější. To, co se žádati může, jest, aby šetřeny byly meze legálnosti a slušnosti. Nebudu se tedy nikterým způsobem dotýkat těch agitací, které děly se z jedné i s druhé strany: Avšak památná zůstane volba tato do českého sněmu, poněvadž na věčné časy se o ní vypravovat bude, že s takovým nátlakem a usilovným vlivem cís. vlády, jako tyto volby vykonány byly, od roku 1861 ještě žádné volby vykonány nebyly! (Výborně v centrum). Nechci poukazovati k vlivu, kterého užila c. kr. vláda ve volbách pro venkovské a městské obce, poněvadž to není na denním pořádku. Chci jen připomenout na krátko, že zajisté to musí podkopávat autoritu cís. kr. úřadů, když mění za 8 neděl své mínění, že mohou dnes vykládati, že jest to černé, co před 8 nedělmi bylo bílé. (Výborně v centrum. ) Soudil bych, že podlé toho by raději měla se vláda držeti nazpátek při agitacích takových, poněvadž v lidu, jak pravím, autorita úřadů jest podkopávána. Při nynějších volbách do českého sněmu hlavně cís. vláda koncentrovala svůj vliv ve volbách do kurie velkostatkářů. Nechci, pánové, zde připomínat, jak ohromný nátlak to musí být, když vláda uznala za dobré, aby císařský princ byl vyslán, by měl vliv na výsledky voleb do kurie velkostatkářů. (Výborně, výborně, výborně!) Nechci poukazovat, jak nadarmo bráno mnohokráte slovo J. Vel. císaře a krále, které se pletlo do politických agitací, (výborně !!!), ježto vždy zachovati má se vznešenost trůnu a koruny a nikterak nemá se připouštěti, aby vláda odvolávala se k tomu, že Jeho Velič. si toho přeje, že Jeho Velič. si toho žádá, to do konstitučního státu nenáleží. (Souhlas. )

Nechci poukazovat i k jiným prostředkům které byly od vlády upotřebeny, avšak chci se obrátiti k jedné věci o které bych velmi rád, aby ze stolu vládního zástupce nám vysvětlena byla, a nač jsem při poslední schůzi se ptal, totiž jak Jeho Exc. pan náměstek se vyjádřil, že nikterakž jemu se nemůže dávati vina, že ve volbě děly se chyby a že staly-li se vady ve volebních listinách, on že prý přišel později a že nastoupil úřad teprvé tehdáž, když se jednalo o reklamaci podané.

Já nikterakž nemohu si myslit, jakým spůsobem může se p. místodržitel na to odvolávat; soudím, že máme před sebou zástupce vlády a tedy nemůže říci: "já nynější pozdější místodržitel nemohu za to, co předchůdce byl učinil, když volební listiny byly zdělány; já za to nemohu, já musil to nechat běžet, jak to běželo. To by bylo velmi snadné, kdyby cís. kr. vláda chtěla v tomto ohledu nějakého vlivu neb výsledku se domoci.

Známo jest vůbec, že u nás v rakouském státu není to nic podivného, že místa místodržitelská velmi často se mění.

I mohla by poslat vláda takového místodržitele, který by uvedl volební listiny v "confusio amabilis" (hlučné výborně!!!) a pak jej odstraniti a na místo jeho by přišel druhý, až v čas reklamační lhůty a to, co uvedl jeho předchůdce v confusi, k tomu by řekl: "já za to nemohu" (hlučné výborně!)

To jest velmi snadný prostředek a lituji velice, že J. Exc. něco takového na místě důvodů nám zde uvedl.

Myslím, že zde stojí solidárnost vlády, a že se zde nejedná o osobnosti.

Projdeme-li jednotlivé případy, které uvedeny byly v protestu, jenž nám přečten byl, i v protokolu zemského výboru, dále pak návrh, jenž konečně v té věci nám byl předveden zpravodajem většiny, musím přiznati za pravdu, že se mi hned po zprávě přečtěné zdály ty důvody, kterými vyvrácena měla býti fakta, uvedená v protestu J. Exc. hraběte Clama Martinice nedostatečnými, i nalezl jsem, že důvody majority komise nezakládají se na ničem jiném, nežli na většině 6 hlasů této komise. Neb vyvráceno to vlastně nebylo, co bylo uvedeno v protestu, vyjma snad ten jediný případ, který se týká držitelů statku Pardubického.

Avšak co se týče ostatních případů, nebyly uvedeny pražádné právní důvody, a nemohly tedy se vyvrátiti starší. Jsem velmi žádostiv, jaké důvody Jeho Exc. pan náměstek předvede, jak přislíbil. Lituji toho, že nám nebyly sděleny dříve, poněvadž vysvětlením takovým by se bylo mnohé zbytečné debatě předešlo.

Musím státi na tom, aby nám dotyčná faktická dáta předložena byla ze strany vlády.

Již pan zpravodaj menšiny vytknul nedůslednost, která leží v tom, že se činí rozdíl mezi fysickou a právní zletilostí. Připomínám, že mně samému několik případů povědomo jest, kde lidé za doby vlády p. Schmerlinga a Belcrediho volili, kteří měli fysickou zletilost, a někteří, kteří měli zase jen právní zletilost a proti volbě pražádné námitky se neděly. Jen proto, že Feldeggovi dědicové se vyjádřili, nebo že šla o nich pověst, že budou hlasovati se stranou, která nedrží s cís. vládou, neplatí právní zletilost, neplatí to, co se vykonalo a co platilo po celých šest let! (Výborně. ) Pánové! s tím, je-li někdo co držitel statku zanešen do desk zemských čili nic, zvláštním spůsobem se ze strany vlády divně vexírovalo-, jednou tak, jindy jinak, a to ku podivu podlé politické strany, ku které voličové náleží (dobrá). Na příklad u Karla Klaudiho a držitelů Pardubického panství nemělo to žádné závady, že v zemských deskách zapsány a zaneseny nejsou; u hraběte Vratislava a hraběnky Kokořové měla vláda hned nějakou příčinu, (smích) poněvadž nebyly zaneseny. (Veselost. ) Mohlo by se důkazů podati, více než uvedeno od pana zpravodaje menšiny. Mohlo by se u. př. uvésti, že podána byla žaloba na skládání účtů (hlas: tak jest) z jedné strany, a to jest nevyvratný důkaz, že kdo účty skládati má, je v držení a to v držení samostatném, avšak hr. Vratislav a hraběnka Kokořova snad by byly mohli voliti proti vládě, a proto nebyla platná jejich námitka.

Ještě jiný příklad. Jsou to dědicové Žejklicovi, je to příklad, kde zvláště dokázáno všecko, čeho bylo zapotřebí. Však co se z oné strany nedělo? V okamžiku, kde byl podán důkaz, že jsou v pokojném držení toho statku, že platí zeměpanské daně; tu najednou přijde pochybnost: kdo ví, jestli dědicové nechtějí prodati statky, kdo ví, jestli je neprodali a tedy se obracím stran té věci na místodržitelství, aby dokázalo, že jest skutečně statek prodán a že jest v držení někoho jiného, aneb aby se s druhé strany dokázalo, že skutečně tomu tak není (výborně!).

Zvláště křiklavý pád týkající se Mautnera a Brandeise uveden byl.

Pánové! již jeden řečník podotknul, že neví, čeho by učinil, kdyby se to jemu bylo stalo. Já úplně stojím na tomtéž stanovisku a musím říci, že to již nalézá se na hranici trestního zákona a že zajisté v tom leží injurie, když se žádá na člověku, aby dokázal, že neukradl snad stříbrnou lžičku (výborně! veselost. ) Jest to tedy dvojsečný meč, a že by se mohl za změněných politických poměrů našich obrátit tento meč proti všem voličům, kteří jsou zde, že by se mohl obrátit proti oněm, kteří jsou voleni, není pochybno. S jakým právem žádá místodržitelstvo na panu Mautnerovi, aby se vykázal, že se neprohřešil proti §. 18. volebního řádu? Kdežto na panu ministru Beustovi se toho nežádalo. (Veselost, výborně v centrum. )

V tomto ohledu myslím, že stojíme všickni na půdě stejného práva a že nikomu nepřináleží právo, aby v tom způsobu pochyboval.

Co se týče pana Seiferta a manželky, jest to zajisté pád velezajímavý v historii parlamentarismu v Čechách a v celém Rakousku.

Já se domnívám, že řečník, který mne bude následovat, vyloží šíře ten případ velezajímavý, jenž se táhl po celou dobu reklamační.

Místodržitelství totiž pravilo, že vysvědčení, které podáno od zemského soudu na základě §. 187 patentu od 9. srpna 1854, v němž předce i klausule obsažena byla že mohou zapsáni býti držitelé do zemských desk, není žádná listina právní a předce pro legatary - a těmi jsou manželé Seifertovští - žádné jiné svědectví není podle zákona rakouského možná.

Ovšem později, když se to předvedlo místodržitelství, uznáno, že oni reklamanti mají pravdu, ale teď zase bylo praveno, že přišli pozdě a nemohlo se to nikterak napravit. (Veselost, Výborně v centrum. )

Pád velmi zajímavý jest s panem ingenírem Šebkem. Pán, který se po tak dlouhá léta zúčastňoval v záležitostech městských, o tom pravilo místodržitelství jako o nějakém zatýkači:

"Unbekannt wo abwesend, kann nicht ermittelt werden. "

Pan Šebek v království Českém "kann nicht ermittelt werden"!! Proč kann nicht ermittelt werden? poněvadž by snad jméno pana Šebka neb známé jeho smýšlení bylo uvedlo celý volební akt v nebezpečí, že by hlasoval proti vládě. Byl mu ovšem vydán legitimační list, ale nevím, jestli se to nestalo proto, že pán, který pro lístek přišel, řekl, že bude pan Šebek hlasovati s vládou. (Výborně! v centrum. ) Tak se stalo pánové. Pan Šebek ale dříve nebyl k nalezení. (Výborně v centrum. )

U pana Openheimera se velice pospíšilo. Však jste pánové slyšeli protest Jeho Exc. pana hraběte Clama-Martinice, jakým způsobem se to stalo, že kdežto 24. složil přísahu, která mu dává práva volebního, již byl zanešen v listinách 21ho. Jest to také velmi zajímavá illustrace těchto volebních aktů!

Avšak co mám mluvili o boji, který vedlo cís. kr. náměstnictví proti dámám a šlechtičnám na Hradčanech, a na Novém městě. Tento boj zajisté zasluhuje, aby byl opěván nějakým moderním Homerem. (Veselost). Četli se zde všecky ty listiny, které v tomto ohledu byly vyměněny mezi presidium náměstnictví a mezi těmito ústavy. Viděli jste pánové, na jak silných základech spočívala argumentace slav. místodržitelství! Nejslavnější jest však již v historii parlamentarismu to, že prý nemohou proto volit ze své vůle, poněvadž onen pán, který vládou ustanoven, jest v differenci stran smýšlení svého s představenstvem tohoto ústavu (Výborně v centrum. ) Pánové, jestliže takové případy se mohli uvést při volbě, jestliže dokázáno, že nátlak a vliv, jaký byl učiněn se strany vlády, byl tak ohromný, jaký skutečně byl, tu ještě zbývá otázka, zdali. to, co nám povědomo jest, zdali to ještě není neúplné, a dovoluje otázku, jak by byly dopadly volby tehdáž, kdyby tento nátlak činěn byl nebýval. To myslím by bylo velmi alterovalo tvářnost zastupitelstva této kurie, a proto myslím,

že se vším právem volby tyto podlé práva a podlé spravedlnosti neplatný býti mají.

Pánové! jsem toho přesvědčení, že nikterakým spůsobem nemůže býti pochybnost o tom, nežli že se musí považovat volba těch 54 velkostatkářů za jeden jediný akt. Nemůže se zde počítati, jak většina komise ovšem udala 13, 15, 16 neb i 28 hlasů. Kdyby se i počítali skutečně oprávněné platné hlasy dle mínění minority, pak že by přede zůstal jeden hlas většině. Tak argumentovat nelze, kdyby i méně hlasů bylo pochybných, jest celý akt volby pochybný.

Když je v pochybnosti již 13 neb 28 hlasů voličů, nemůže býti řeč o platnosti volby.

Co se týká návrhu pana Seidla, ovšem nevím, zdali budu pro něj hlasovat; mně se to příčí, pro něco hlasovat, o čem míním, že by vyžadovalo cit zvláštní, který jmenovat nechci. Připomínám, že jsme měli jeden příklad v této sněmavné tehdáž, když hrabě Rothkirch měl řeč proti tomu, aby volby Pardubské a Přeloučské za neplatné prohlášeny byly, poněvadž se volitelé Přeloučští neobnovili, a kdyby byli volili znovu, že by volby byly dopadly snad jinak. Pan Skrejšovský nemohl srovnati svůj cit s tím, aby zůstal zde v sněmovně ale on nejen vzdálil se toho aktu, ale i podal resignaci na mandát úplně uznávaje důvody, které byly uvedeny c. k. náměstníkem. (Výborně!!!)

Nemohu jinak, nežli přistoupiti k onomu návrhu, který byl učiněn předně zemským výborem a za druhé menšinou komise, neb já se držím té zásady, že jest zapotřebí oné spravedlnosti, o které panovník jeden pravil, že jest justilia regnorum fundamentům. Avšak pánové! co zde vykonáno bylo, zůstane justitia distributiva! (hlučné: Výborně. )

Oberstlandmarschall: Es haben sich nachträglich zum Wort gemeldet: Dr. Rieger, Se. Eminenz der Fürst Schwarzenberg und Hr. Dr. Prachenský.

Dr. Rieger: Dovolte pánové! Já nebudu držeti dlouhou řeč, v které bych dokazoval neplatnost těchto voleb, aniž držeti dlouhou řeč k tomu cíli, abych dokazoval, co jest mé přesvědčení, že na základě podstatně nespravedlivých a falešných volebních listin nemohou byli vykonány volby správné a pořádné.

Ale pánové, já jsem žádal v tomto okamžení za slovo hlavně z té příčiny, abych se obrátil s interpelací J. Exc. panu místodržiteli.

On nám slíbil, že všecky námitky, které byly vysloveny v protestu J. Exc. hraběte Clama Martinice, vyvrátí. Slavná komise uznala, že aspoň některé z těchto námitek byly podstatné a že ovšem slavná vláda činila proti zákonu, když některé voliče vyloučila a zejména to přiznala ve třech případech. Pánové, mám, za to, že se dá podstatně dokázati, že i v jiných případech jednotlivé volby proti zákonu byly.