Zahraniční výbor
Aktuality
seminář Značka ČR (27. 4. 2012)viz pozvánka prezentace MMR prezentace MPO prezentace studenti 1prezentace studenti 2
Výstupy ze semináře o značce České republiky Česká republika nemá propracovanou strategii vytváření dobrého jména v zahraničí. Cílem semináře bylo nastartovat diskuzi o tom, jak řídit prezentaci státu navenek, jak zefektivnit prostředky, které se investují do prezentace České republiky a vytváření jejího dobrého jména, a o tom, jak cílenou propagací České republiky podpořit obchod a turistický ruch u nás a zvýšit tak konkurenceschopnost naší země. Téma zlepšení našeho tzv. country brandingu je dílčím úkolem vládní Proexportní strategie a objevuje se také v Programovém prohlášení vlády. Seminář tedy navazoval již schválený konkrétní závazek vlády. Na semináři prezentoval výstupy své analýzy tým studentů oboru Marketingové komunikace a Public Relations, IKSŽ, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze vedený Ing. Ladislavem Kopeckým. Celým seminářem provázela místopředsedkyně Zahraničního výboru Ing. Lenka Andrýsová. V případě, že byste chtěli přispět svými návrhy a postřehy k tomuto tématu nebo získat prezentace studentů a řečníků, můžete paní místopředsedkyni kontaktovat na andrysoval@psp.cz.
Tímto seminářem práce na daném tématu nekončí. Chceme toto dále diskutovat na Zahraničním výboru a Podvýboru pro styky s krajany, prezentaci ČR a vnější ekonomické vztahy. Tyto orgány by mohly přijmout usnesení a doporučit tak vládě nejefektivnější způsob řešení dané problematiky.
Projev př. D. Vodrážky
Vážené dámy, vážení pánové,
dovolte, abych vás přivítal na semináři pod názvem “Značka Česká republika”. Jsem velmi rád, že mohu z pozice předsedy Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny podpořit konání tohoto semináře, který se zabývá aktuální tematikou, jež by v dnešní době neměla být v pozadí dalších aspektů zahraniční politiky. Dovolte mi při této příležitosti přednést vám svou krátkou úvahu ohledně současné “značky České republiky”. V dnešní době, kdy je image země velmi důležitá, se naší prezentací zabývá hned několik, snaž až příliš mnoho institucí. Přesto či možná právě proto spatřuji v této oblasti stále určité rezervy. Víme, jakou moc má dnes reklama a marketing; s trochou nadsázky se dá říci, že podobně, jako reklama prodává výrobky a služby, by měla “prodávat” jeden stát v očích států jiných. Česká republika v nedávné době vynaložila nemalé prostředky na kroky ke sjednocení své vizuální komunikace. Profesionální práce s nástroji “značky ČR” a snaha o pozitivnější vnímání naší země v zahraničí však vyžadují širokou paletu komunikačních nástrojů a tyto kreativní materiály jsou jen jedním dílkem celé skládačky prezentace státu. Nepostradatelným prvek komunikace se zahraničím je veřejná diplomacie, která by měla právě propagovat danou zemi, její kulturu a hodnoty. V dnešní době globalizace je více než kdy jindy potřeba zatraktivnit a odlišit se v očích zahraničního publika. Ať už jde zvýšení turistické aktivity, povzbuzení obchodní politiky nebo rozvoj zahraničních investic, nesmíme tuto klíčovou komunikaci opomíjet. Myslím, že nestačí pouze vytvářet úřednické struktury a instituce, mající tento pojem v názvu – důležitější je veřejnou diplomacii skutečně dělat. Doufám, že i dnešní setkání přispěje k tomu, abychom k tomuto cíli přispěli. Každý stát dnes potřebuje “strategii brandingu” obsahující prioritní státy, na které se chce země zaměřit, jasně odlišené cílové skupiny (potenciální turisté, obchodní partneři domácích společností atd.) a jim na míru šitá klíčová sdělení, která chce komunikovat. Musíme sice mít obecný profil země, vycházející z její identity, hodnot a kultury. Důležité však je, aby komunikace byla na jedné straně zacílená a efektivní, zároveň však musí působit jednotně a tvořit ucelený obrázek o naší zemi. V současnosti je branding vlastně určitým nástrojem prosazování zahraničně-politických cílů. A pro malé státy, které nedisponují tvrdou vojenskou či ekonomickou silou, jako je ten náš, by vytváření pozitivní image mělo být jedním ze zásadních prostředků zahraniční politiky. Česká republika se tomuto tématu věnuje kratší dobu než především západní země a i přes značné pokroky v poslední době máme podle mého názoru pořád v této oblasti co vylepšovat. Stále mám pocit, že většina českých aktivit je spíše ad hoc, než aby byly kontinuální, kompaktní a hlavně koordinované. Navíc se většinou samostatně prezentují jednotlivé rezorty, což je u tak malého státu zcela nevhodné. Spíše bychom se měli zaměřit na celostní komunikaci s důrazem na naše kulturní a jiná specifika, aby nás ostatní aktéři nemuseli vnímat diferencovaně. Proto se domnívám, že vytvoření všeobecné koncepce jednotné prezentace ČR by mohlo být krokem kupředu. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a těším se na nové podněty k tomuto aktuálnímu tématu.