(18.40 hodin)
(pokračuje Válková)
Upustit od faktické správy zajištěných nemovitostí. Dostačujícím se jeví administrativní zajištění za pomoci katastru nemovitostí, kdy vlastník nemovitosti nemůže nemovitost převést nebo jiným způsobem zatížit.
Upravit jednoznačně postup při správě zajištěného podílu v obchodní korporaci. Stávající právní úprava je v tomto směru zcela nedostatečná. Správu by měli vykonávat insolvenční správci za odměnu, jejíž výši stanoví prováděcí vyhláška.
Rozšířit podmínky pro zajištění majetkových nároků osoby poškozené trestným činem. Tyto nároky navrhujeme, aby bylo možné - a to je to, co v ústavněprávním výboru trošku narazilo a zřejmě o tom bude i tady diskuse - zajistit i před zahájením trestního stíhání na majetku podezřelého, je-li dána důvodná obava, že uspokojení těchto nároků bude mařeno nebo ztěžováno. Po zahájení trestního stíhání již prokázání takové obavy nebude na rozdíl od stávající právní úpravy vyžadováno. Jsem si vědoma toho, že zde mohou vzniknout i protiargumenty toho typu, že před zahájením trestního stíhání dochází k nepřípustnému zásahu do vlastnických práv té osoby, ohledně které se vede vlastně prověřování. Na druhé straně jsme upřednostnili za resort spravedlnosti to, co dlouhá léta bylo opomíjeno, to znamená zájmy poškozeného.
Dále - umožnit zajištění pouze části majetku obviněného pro účely výkonu trestu propadnutí majetku. To si myslím, že je velmi důležitá změna, protože podle stávající úpravy je možné zajistit pouze celý majetek, což si myslíme zase na druhé straně, že je zbytečně invazivním opatřením vůči obviněnému.
Obdobně jako u právnických osob umožnit zajištění majetku pro účely výkonu peněžitého trestu. Zde jde o jedinou majetkovou sankci, u níž není upraven zajišťovací institut.
Po vzoru zahraničních právních úprav upravit obligatorní propadnutí majetku, který byl získán trestnou činností nebo jako odměna za ni a nelze jej vrátit poškozenému, čili v souladu s principem, že pachateli trestného činu by důsledně mělo být odčerpáno všechno, co získal nebo nabyl, nebo jak se obohatil trestnou činností.
Návrh zákona byl - v závěru chci upozornit ještě jednou - projednán v ústavněprávním výboru. Byly přijaty pozměňovací návrhy, se kterými souhlasím a podporuji jejich schválení. Prosím vás tedy i o podporu této novely jako celku. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 305/1. Nyní prosím zpravodaje ústavněprávního výboru, pana poslance Marka Bendu - kterého tady ale nevidím. Ptám se kolegů z ústavněprávního výboru, jestli někdo je schopen pana poslance Bendu zastoupit jako zpravodaj. Pan poslanec Vondráček.
Budeme tedy hlasovat o změně zpravodaje, pokud není proti tomu postupu námitka. Není tomu tak. Navrhuji tedy změnit z nepřítomného pana poslance Marka Bendy zpravodaje k tomuto tisku pana poslance Radka Vondráčka.
Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování pořadové číslo 17, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 109, proti žádný. Návrh byl přijat.
Já tedy poprosím pana zpravodaje Radka Vondráčka, aby se ujal slova. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Radek Vondráček: Dobrý den. Za tu nečekanou čest, že jsem náhradním zpravodajem, děkuji.
Ústavněprávní výbor se tímto návrhem zabýval. Já bych chtěl dodatečně poděkovat všem kolegům a kolegyním za věcnou a konstruktivní debatu k tomuto tisku. Myslím si, že nenastal zásadní problém v celkovém záměru tohoto zákona zpřesnit stávající úpravu a zlepšit celkovou situaci. V diskusi ovšem vyplynul jeden takový neuralgický bod a to je § 49a, jak už tady předestřela paní ministryně. Já jsem byl přihlášen původně i do obecné rozpravy. Nevím, jestli z pozice zpravodaje bych nějak měl šířeji komentovat tento sporný paragraf. To bych si možná nechal do svého následujícího příspěvku.
Odkázal bych na usnesení ústavněprávního výboru, jak ho máte k dispozici.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji přihlášku pana poslance Martina Plíška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Plíšek: Pěkný večer, vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové.
Tento sněmovní tisk, který projednáváme, vypadá na první pohled bohulibě, nevinně. Rozšiřují se možnosti pro zajištění majetku u osob, proti kterým je vedeno trestní stíhání, u kterých je podezření, že spáchaly trestný čin. Zlepšuje se také postavení poškozených v rámci tohoto řízení. Nicméně se do tohoto ustanovení dostalo jedno nepřijatelné ustanovení, které je podle mého názoru v rozporu s naším ústavním pořádkem, se samotnou Listinou základních práv a svobod, a to je část druhá, změna trestního řádu, článek 3, kde se zavádí nový § 49a, který umožňuje, aby za určitých podmínek došlo k zajištění majetku osoby, která je byť zatím pouze podezřelá ze spáchání trestného činu, a to - a teď poslouchejme všichni, oni to tady předřečníci už zmiňovali - ještě před zahájením samotného trestního stíhání a to pouze ještě ke všemu na základě rozhodnutí státního zástupce na návrh poškozeného. To znamená, státní zástupce se, řekněme, dohodne s policistou, s policií, na návrh poškozeného a dojde k prolomení základních lidských práv, dojde k zabavování majetku ještě v momentě, kdy samotné trestní stíhání nebylo zahájeno. Přitom náš ústavní pořádek, Listina základních práv a svobod, říká, že do základních práv a lidských svobod lze vstupovat pouze se souhlasem soudu, což bývá zvykem i v určitých jiných zásazích do základních lidských práv v rámci trestního řízení.
V ústavněprávním výboru k tomu skutečně byla bouřlivá debata. Dokonce i vládní poslanci navrhovali úpravu, že by se tam měl dát soud s nějakou pořádkovou lhůtou, nikoliv tedy jenom státní zástupce. Zatím tedy jsem si nevšiml nějaké snahy paní ministryně předložit zpřesnění tohoto ustanovení. Já proto v podrobné rozpravě z důvodu, že toto ustanovení by mohlo být v rozporu s naším ústavním pořádkem, navrhnu, předložím pozměňovací návrh, kterým navrhnu vypustit ten nový § 49a, který podle mého názoru nepřípustně zasahuje do základních lidských práv a svobod, protože bez souhlasu soudu skutečně nelze nikomu před zahájením trestního stíhání a trestního řízení zabavovat libovolně majetek.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plíškovi. Nyní s přednostním právem se hlásila paní ministryně. Ne? Takže pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Radek Vondráček: Takže pan kolega Plíšek už část té argumentace shrnul, o čem jsme se přeli v rámci ústavněprávního výboru. V podstatě jsme se shodli na tom, že ta úprava není úplně nejšťastnější a možná na ni nejsme připraveni. Od argumentů, které předvedl pan kolega, že se jedná o protiústavní institut, až po méně radikální rétoriku třeba z mé strany, že za současné situace, kdy státní zástupci, hnáni zásadou legality, stíhají naprosto vždy a všechno, a přitom procento zproštění je poměrně vysoké, a že to skutečně je zásah do práv toho podezřelého v tom případě, kterému ještě ani nebylo sděleno obvinění, tak vzhledem tady k té určité nervozitě jsme se nakonec přiklonili i my k tomu, a vydiskutovali jsme si to i s paní ministryní a s Ministerstvem spravedlnosti, že bychom za této situace, abychom nezhatili dobrý záměr tohoto zákona jako celku, přistoupili k vypuštění tohoto sporného paragrafu.
Teď dochází k takové situaci úsměvné. I já mám v systému už načtený pozměňovací návrh, který bude fakticky totožný s pozměňovacím návrhem pana kolegy poslance Plíška.
To je vše vzhledem k uplynutí času. Ono by se dalo diskutovat šířeji. Byl jsem velmi stručný. ***