(10.20 hodin)
(pokračuje Hamáček)

Výbor pro vědu, kulturu, vzdělání, mládež a tělovýchovu.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, abychom potvrdili pana poslance Jiřího Zlatušku ve funkci předsedy. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má pořadové číslo 39, přihlášeno je 184, pro 161, proti 4. Tento návrh byl také přijat.

 

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, abychom potvrdili paní poslankyni Miladu Halíkovou ve funkci předsedkyně, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má pořadové číslo 40, přihlášeno je 185, pro 137, proti 11. - Předpokládám, že páni poslanci Lobkowicz a Ženíšek se nehlásí do diskuse? Tak já to odmažu. - Konstatuji, že jsme potvrdili i paní poslankyni Halíkovou.

 

Výbor pro životní prostředí.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, abychom ve funkci předsedy potvrdili pana poslance Robina Böhnische, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 41, přihlášeno je 185, pro 177, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.

 

Zahraniční výbor.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, abychom ve funkci předsedy zahraničního výboru potvrdili pana poslance Karla Schwarzenberga, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má pořadové číslo 42, přihlášeno 183, pro 141, proti 18. Tento návrh byl také přijat.

 

Posledním výborem je výbor zemědělský.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, abychom potvrdili pana poslance Jaroslava Faltýnka. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 43, přihlášeno 184, pro 144, proti 28. I tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme potvrdili všechny předsedy výborů Poslanecké sněmovny, kteří byli zvoleni na ustavujících schůzích výborů. Tento bod končím.

Než zahájíme bod 8, přečetl bych omluvu pana poslance Hájka, který se omlouvá ze zdravotních důvodů.

 

Budeme pokračovat bodem číslo

 

8.
Návrh časového harmonogramu projednávání vládního návrhu zákona o státním
rozpočtu České republiky na rok 2014 a návrh střednědobých výdajových rámců
na léta 2015 a 2016 v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech
/sněmovní dokument 83/

Tento návrh uvede předseda rozpočtového výboru pan poslanec Václav Votava. Já ho prosím, aby se ujal slova. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Kolegyně, kolegové, dobrý den. Seznámil bych vás s usnesením rozpočtového výboru z 1. schůze ze dne 4. prosince 2014, a to k Návrhu časového harmonogramu projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 a střednědobých výdajových rámců na léta 2015 a 2016 v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech.

Po úvodním slově předsedy výboru poslance Votavy a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně, aby schválila časový harmonogram projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2014 a střednědobých výdajových rámců na léta 2015 a 2016 podle přílohy číslo 1 tohoto usnesení - předpokládám, že jste všichni toto obdrželi. Za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu. To jsem tímto učinil.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Požádám vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval všeobecnou rozpravu, kterou tímto otevírám. Registruji přihlášku pana poslance Kalouska. Poté pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, odpusťte prosím, že začnu notorietou, a tedy konstatováním, že zákon o státním rozpočtu je základním strategickým dokumentem pro výkon exekutivy v následujícím roce, kdy alespoň ve fakultativních výdajích, které jsou bohužel menší než ty ze zákona povinné, Poslanecká sněmovně stanovuje zásadní rozpočtové, a tedy i politické priority pro příští rok.

Je to materie nejenom rozsáhlá, je to materie i sofistikovaná. A já při vší úctě k intelektuálnímu potenciálu nás všech, kteří jsme byli zvoleni do této Poslanecké sněmovny, si dovolím tvrdit, že čtrnáctidenní harmonogram je nedostatečný čas přímo na prostudování každého z nás, ale na řádné projednávání už je to čas zcela absurdní. Pokud přijmeme tento harmonogram - a nepochybně ho přijmeme, protože jsme si vědomi politických postojů jednotlivých politických frakcí -, neříkáme nic jiného, než: My, Poslanecká sněmovna, suverén nad zákonem o státním rozpočtu, suverén nad veřejnými výdaji, který má vládě určit, co smí a co nesmí v následujícím roce utratit, my, Poslanecká sněmovna, na toto rezignujeme. My to neuděláme. My prostě učiníme jakési formální kroky ve lhůtách, které jsou ze zákona nejkratší, to znamená ve lhůtách na kritické cestě, ale rezignujeme na řádné a odpovědné projednávání státního rozpočtu.

Já jsem zaznamenal tlak na rychlost v celé řadě projednávání u různých bodů, ale intenzita projednávání a rezignace na projednávání, to jsou prosím dva různé pojmy. Nikdo z nás si nepředstavuje, že bude makat tak, že se na to vykašle, a tím pádem to uděláme rychle.

Není možné projednat státní rozpočet za čtrnáct dní. Je možné to odbýt. Je možné konstatovat, že to prošlo orgány Sněmovny, ale není možné to projednat při plném vědomí a poučení každého z nás, který o tom bude hlasovat. Až tady o tom budete hlasovat, budete o tom hlasovat s tím, že podepisujete bianco šek a nevíte, o čem hlasujete. To je zpráva, kterou schválením tohoto harmonogramu vydáte české veřejnosti.

Já si jsem vědom pokročilého data. Jsem si vědom toho, že nikdo z nás si nepřeje dlouhé rozpočtové provizorium, ale snaha uzavřít projednávání rozpočtu do Vánoc s odůvodňováním, že odvrátíme riziko rozpočtového provizoria, je argument falešný. Já myslím, že všichni, jak tu sedíme, dobře víme, že rozpočtové provizorium, které by bylo způsobeno technologickými projednávacími lhůtami a trvalo by dva až tři týdny, absolutně neznamená žádné riziko jak pro veřejné rozpočty, které čerpají, absolutně neznamená žádné riziko z hlediska důvěry kapitálových trhů, kde by samozřejmě jinak dlouhým a nejistým provizoriem byla podlomena důvěra. Ale dvou- až třítýdenní, nebo dokonce čtyřtýdenní rozpočtové provizorium neznamená absolutně žádné riziko jak pro fungování státu, tak pro fungování krajů, tak pro fungování obcí a ani pro důvěru kapitálových trhů. Já myslím, že to všichni víme, a tento argument neobstojí.

Obstojí možná jeden jediný argument: Ten rozpočet není náš, nelíbí se nikomu z nás, my zatím nevíme, co s tím chceme udělat. Když navrhneme jakoukoliv změnu, tak pak za ni budeme zodpovědní. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP