Úterý 18. února 1992

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem kolegovi Kučerovi. Ešte tu máme dve faktické poznámky, zrejme k vystúpeniu pána poslanca Kučeru. Hlási sa pán poslanec Malý a pán poslanec Kulan.

Poslanec SL M. Malý: Dámy a pánové, chtěl bych se vyjádřit k první větě poslance Kučery o tom, co a kdo poškozuje dobré jméno tohoto Federálního shromáždění.

Jsem dalek toho, abych tady kohokoli skandalizovat, čili nehodlám nikoho jmenovat. Patřím k těm málo poslancům, kteří si ty spisy ve Škrétově ulici přišli přečíst.

O jednom svém kolegu jsem se tam dočetl, jak ve svém vlastnoručním hlášení svému řídícímu orgánu píše, že se styděl, když kradl materiály americkému studentovi. Styděl se proto, jak dále uvádí, že ho viděla manželka. Nestyděl se za to, že krade. A on se nestydí dnes sedět zde, v tomto parlamentu. Ne komise, ale těch deset lidí poškozuje dobré jméno tohoto parlamentu.

Kdyby zde tito lidé neseděli, nebyli by komisí jmenováni.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Teraz pán poslanec Kulan, potom pán poslanec Doležal.

Poslanec SN P. Kulan: Niekožko slov k poslednej časti vystúpenia kolegu Kučeru. Pán kolega, ja neviem, odkiaž čerpáte informácie o tom, že pán Bačinský nechal k nahliadnutiu niektoré zväzky tomuto televíznemu štábu. Ja som to v onom zázname v televízii nevidel, i keď som sa pozeral vežmi pozorne.

Mohol by ste konkrétne povedať jednu jedinú informáciu, ktorá dávno pred tým nebola takmer vo všetkých československých oznamovacích prostriedkoch a ktorú by ste našli v tomto zázname? Aspoň jednu jedinú informáciu, či to bolo krycie meno agenda, číslo registra alebo fakt, že bol agentom. Ktorá informácia tam bola taká, že už pred tým nebola vo všetkých oznamovacích prostriedkoch? Okrem toho viac ako čudné mi nepripadá to, že tam televízia bola, ale viac ako čudná mi pripadá náhoda, s ktorou sa objavila na tlačovej konferencii sociálnej demokracie, kde zrejme cítila potrebu vysloviť sa k tomu, že tam bola. Pripadá mi viac ako čudné, že z USA príde televízny štáb, absolútne neznámy, ktorý nepozná miestne podmienky, potom sa objaví na tlačovej konferencii sociálnej demokracie a rozpráva tam nezmysly, z ktorých sa nám všetkým zdvíha žalúdok. 2. februára sme sa vrátili z Londýna. Taká šnúra nezmyslov a klamstiev, ktorá prebehla niektorými oznamovacími prostriedkami, blízkymi labour party v Británii, je neuveritežná. Je neuveritežné, čo tam vyprodukoval kolega Kavan v týchto oznamovacích prostriedkoch a je neuveritežné, že na to dodnes nereagovalo tlačové oddelenie našej ambasády. Ja osobne podniknem nasledujúce kroky. Požiadam zahraničný odbor Federálneho zhromaždenia, aby požiadal našu ambasádu v Londýne o presné monitorovanie reakcií a vyjadrení pána Kavana, budem žiadať aj tlačové oddelenie londýnskej ambasády o presnú informáciu, ako reagovala na poškodenie mena Československa v Británii.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Hovoriť bude poslanec Doležal, potom poslanec Kučera.

Poslanec SN B. Doležal: Já bych jen měl poznámku k příměru se šéfem CIA, který zde uvedl pan poslanec Kučera. To by se muselo trochu doplnit. Aby se to podobalo naší skutečnosti, muselo by se říci, že šéf CIA dovolil někomu nahlédnout do spisů, které například obsahují údaje o tom, kdo z významných Američanů byl za druhé světové války agentem německé výzvědné služby a že se předtím Kongres USA usnesl na tom, že se národ nesmí dozvědět, kdo takovým agentem byl. Já se obávám, že jsme se se svým tajnůstkářstvím dostali do absurdní situace. (Potlesk.)

Poslanec SL P. Kučera: Já bych nehodlal polemizovat s tím závěrem. To celkem beru. Vycházím stále z toho, že jestliže určité materiály jsou považovány za tajné (a tak to náš právní řád klasifikuje), pak by mělo být úkolem člověka, který má chránit tajemství, aby nějakým způsobem zabránil zneužití těchto informací, popřípadě bránil jejich zveřejnění. Tak jsem to já chápal. To na adresu kolegy Doležala.

Ještě mám poznámku ke kolegovi Kulanovi. Já neznám kvalitu amerického televizního týmu, ale pane kolego, měl byste se zeptat svých kolegů, proč tak nekvalifikovaný a podivný tým byl vpuštěn do místnosti komise 17. listopadu.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem.

Pán poslanec Soukup má ďalšiu poznámku.

Poslanec SL J. Soukup: Je mi velice líto, ale čas od času se v tomto plénu vyskytuje nutnost vracet diskusi k meritu věci. Já předpokládám, že chování zmíněných členů komise 17. listopadu bude podrobeno posouzení z hlediska práva. Očekával jsem, když se pánové Malý, Kulan a Doležal hlásili k faktickým poznámkám, že budou diskutovat o tom, zda v případě, pokud takové posouzení prokáže, že tito lidé přestoupili zákon, souhlasí nebo nesouhlasí s tím, aby jeden z nich vykonával funkci ředitele FBIS. Já se domnívám, že další setrvávání takového člověka na takovém místě je v případě porušení zákonů naprosto nepřípustné.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Hovoriť bude pán poslanec Šútovec, potom pán poslanec Ransdorf.

Místopředseda FS M. Šútovec: Chcel som reagovať len na pána Kučeru, ale teraz som nútený reagovať aj na poslanca Soukupa. Domnievam sa, že pán poslanec Bačinský v tej dobe nebol ešte ani kandidátom na miesto riaditeža československej tajnej služby a podotýkam, že v miestnostiach, v ktorých bol, bol právom, pretože bol zvolený za člena komisie a bol vyslaný, aby v tých miestnostiach pracoval. Nevidím nič zvláštne na tom, že sa nachádzal tam, kde sa nachádzať mal, pretože sa tam nachádzať musel z nášho poverenia. Na tom nie je nič zvláštne.

Ako zvláštne mi skôr pripadá, že nejaký pracovný tým nejakého zahraničného oznamovacieho prostriedku sa ocitne v priestoroch parlamentu bez eventuálneho vedomia tlačového odboru a bez jeho akreditácie. Bol by som za to, aby sa preskúmalo z tohto hžadiska, kto povožuje vstup cudzím novinárom do budovy parlamentu, kto im dáva akreditáciu na prácu v parlamente. Túto záležitosť bude zrejme skutočne treba preskúmať.

Poslanec SN M. Ransdorf: Dámy a pánové, já - sice z jiných důvodů než pan předseda Šútovec - bych vyslovil podiv nad srovnáním s ředitelem CIA. Jeden z ředitelů CIA se totiž stal americkým prezidentem, jak známo. V případě československého ředitele Federální bezpečnostní informační služby by mne tato perspektiva děsila. (Smích v sále.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Ešte sa chce vyjadriť pán poslanec Wagner.

Poslanec SL J. Wagner: Pane předsedající, dámy a pánové, nerad to dělám, velmi nerad nesouhlasím s kolegou Soukupem, ale tentokrát si nemohu odpustit poznámku, neboť ona v konečných důsledcích dopadne na obě strany sporu. Pan poslanec Soukup se zmínil, že by ten či onen člověk neměl být v té funkci, ve které je, protože porušil zákon. Uvědomme si, že nás sem neposlali občané proto, abychom rozhodovali o tom, kdo porušil zákon. Doby, kdy v jednom sboru (a nebylo to v této místnosti, bylo to obvykle jinde) se rozhodovalo o všem, jsou - jak doufám - nenávratně pryč. I pro pana Bačinského i pro pana Kavana, pro oba stejnou měrou musí platit presumpce neviny do té doby, než kompetentní soud této země rozhodne.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Slovo má poslanec Dostál.

Poslanec SN P. Dostál: Mám jen faktickou poznámku k panu Kulanovi. Pane poslanče, v této budově kluby dělají tiskové konference zcela normálně. My jsme dělali tiskovou konferenci, na které byla spousta jiných zahraničních novinářů, i tato televize. Tato televize tam poprvé dala informaci, že natočila materiál a poprvé jej novinářům pouštěla, tuším že to bylo v hotelu Praha. Šlo o normální tiskovou konferenci. Pane poslanče Kulane, jestli vidíte temné síly sociálně demokratické orientace zvoucí zahraniční novináře tajně přes sklep do parlamentu, tak se hrozně pletete.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Hovoriť bude poslanec Kulan.

Poslanec SN P. Kulan: Pán kolega, vy rád vkladáte žuďom do úst to, čo nikdy nepovedali. Držte sa radšej presne toho, čo som hovoril a neskúšajte mi implantovať do úst niečo, čo som nikdy nepovedal. To len na okraj veci.

K tomu, čo tu povedal pán kolega Wagner - ja neviem, ale mám pocit, že tu dochádza k vežkému omylu. Vy stále hovoríte o vine a nevine. Celý lustračný proces totiž nikoho neodsúdil, nezavádzal ani trestnoprávne, ani pracovnoprávne postihy. Neviem, prečo stále hovoríte o vine a nevine. My týchto žudí predsa nesúdime a nestíhame. My sme len konštatovali, že títo žudia pracovali ako agenti ŠtB, možno na obidve strany v prípade pána Kavana. To neviem.

Na to, ako sa chovajú niektoré anglické masmédiá, nutí ma k tomu, aby som to minimálne predpokladal. Ale v žiadnom prípade - vy ste si to možno, pán kolega Wagner nevšimli - ale my sme pána Kavana nesúdili, ani nestál pred žiadnym súdom, tak neviem, o akej vine hovoríte. O vine môžete hovoriť v momente, kedy začne trestné alebo súdne stíhanie.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Vážení kolegovia, dovožte mi, aby som pripomenul, že prerokúvame záverečnú správu komisie pre vyšetrovanie udalostí 17. novembra, a to v tej časti, teda nie záverečnú správu lustračnej komisie alebo prácu tejto komisie, ktorá sa zaoberala lustráciami, ale záverečnú správu z vyšetrovania 17. novembra. Prosil by som teda, keby sme sa z tohto hžadiska držali veci. Hlási sa pán poslanec Kavan.

Poslanec SL J. Kavan: Jen dvě krátké věty k panu poslanci Kulanovi. I v této emocionální atmosféře bychom měli vážit naše slova přesně. Ani Komise 17. listopadu nikdy neřekla, když hovořila k tomuto parlamentu, že označila někoho jako agenty nebo spolupracovníky Stb., ale pouze ve smyslu usnesení č. 94 jako lidi, kteří byli registrováni jako spolupracovníci. A u soudů se tito členové komise hájili tím, že nikdy neřekli, že jmenovaní poslanci byli agenti nebo nebyli agenti, ale pouze řekli, že našli jejich jména v registrech. V mém případě ho nenašli ani v registrech, ale to už je jiná technická otázka. Čili važme slova pečlivě.

Druhá věc k panu poslanci Kulanovi. Já naopak vítám jeho návrh, aby se články týkající se tohoto parlamentu nebo i mé kauzy nebo lustračního zákona nebo čehokoliv, co se publikuje v Anglii nebo jinde monitorovalo, a aby se to monitorovalo tiskovým oddělením příslušné ambasády nebo tiskovým oddělením Federálního shromáždění, a aby byly dány k dispozici poslancům s možností se vyjádřit. Nikdy jsem nic nenapsal nebo nesdělil, něco, co by bylo v Anglii nebo kdekoliv jinde publikováno co by poškozovalo jméno republiky nebo tohoto parlamentu a už vůbec ne v novinách, které jsou blízké Labour Party, protože Labour Party ani žádné denní noviny nemá. Mne se tam zastávají noviny jako jsou Financial Times, které mají spíše blíže ke straně konzervativní. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Opäť pripomínam, že záverečnú správu lustračnej komisie, teda komisie, ktorá sa zaoberala lustráciami, sme prerokúvali v polovici minulého roku. Teraz rokujeme o celkom inej správe. Mojou povinnosťou ako predsedajúceho je teraz usmerňovať túto rozpravu tak, aby sa držala správy, ktorá je predmetom nášho rokovania. A to je správa, ktorú predložila komisia písomne. Hlási sa pán poslanec Wagner.

Poslanec SL J. Wagner: Pane přesedající, já se omlouvám, že vybočím z upozornění, které jste nám po právu dal. Nicméně bude asi velmi obtížné v této debatě chtít dva aspekty téhož problému odlišit. Chtěl jsem pouze připomenout malou drobnost. Bývá zde zvykem - někdo ho kvalifikuje jako dobrý, někdo ho kvalifikuje jako špatný - že poslanci opouštějí jednací sál, když mluví ti, kteří byli na základě usnesení 94 Komisí 17. listopadu přečteni jako registrovaní spolupracovníci Stb.

Již jednou jsem v této debatě dnes připomněl, že pan poslanec Kavan nemá za sebou jen tuto minulost. A obávám se, že není na místě od těch, kteří po celých dvacet let, kdy pan poslanec Kavan se velmi zasloužil o naši svobodu - oni celých těch dvacet let maximum, co možná dělali, byla pasivní resistence - možná. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Záverečná správa o lustráciách neprerokúva. Opakujem znovu, záverečná správa o lustráciách nehovorí. Prosím teda, rokujme k veci a tá vec je daná záverečnou správou. Hlási sa poslanec Magyar.

Poslanec SL F. Magyar: Žiadam pána predsedajúceho, aby dôsledne dodržiaval Rokovací poriadok a okamžite odobral slovo tomu, kto nehovorí k 17. novembru, ale k lustráciám. Ďakujem.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Ešte sa prihlásil pán poslanec Hubálek.

Poslanec SL B. Hubálek: Prosím, já ruším svou přihlášku, kterou jsem vám dal. Nechci zneužívat technických poznámek, chtěl jsem odpovědět panu poslanci Wagnerovi a jsem rád, že je tady poslanec Kavan.

Podívejte, mluvil jsem o férovosti. Všichni se snažíme, aby u nás fungovala demokracie a k tomu patří politická zodpovědnost, nejenom právní. A jestliže pan poslanec Kavan je politik a v parlamentu je politikem, předpoklady k tomu má, tak jsou ještě jiné nutné předpoklady. Na západě - já neříkám, že toto se týká pana Kavana - když někdo ukradne spolužákovi hračku nebo svačinu ve škole, tak je v politické kariéře dál znemožněn. Jestliže nám tady pan poslanec Wagner vysvětloval, jak kladně hodnotili spolubojovníci pana Kavana v letech šedesátých osmých, prosím, nic proti tomu. Ale jsou záznamy o tom, že pan Kavan se distancoval, aby podpořil manifestaci na paměť Jana Palacha. On jako vysokoškolák, jako politik, říkal, že situace není vyzrálá v tom smyslu, aby se mohl nějak výrazně k tomu vyslovit, zatímco středoškolák Jan Zajíc v té samé době se u nás upálil.

A toto je ta součást politického vystupování a jednání mnoha lidí, nejenom v parlamentě, kteří si myslí, že československá federace nemá 15,5 miliónů lidí, ale 300 nebo 500 tisíc, kteří se musejí točit v tak zvaných dobrých postaveních. Já končím. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Ďalej chce vystúpiť pán poslanec Hruška. Dávam mu slovo. Po ňom sa pripraví poslanec Vidím.

Poslanec SN M. Hruška: Vážené Federální shromáždění, svůj příspěvek nyní opírám o zjištění v sále, že je zde neustále znevažována nebo zlehčována práce Komise, kterou jsme zřídili, a že to tedy vypadá, že Komise měla pro svoji práci nějaké špatné nebo jiné podklady, než my bychom si představovali a přestože to bude vypadat, jako že je to příspěvek k lustracím, tak to není k lustracím. Myslím si, že to s prací Komise souvisí, tak aby bylo naprosto jasně a jednoznačně označeno, že Komise pracovala kvalifikovaně, že měla dostatečné podklady pro svou práci, tedy že i ta zpráva je dostatečně kvalifikovaná a konkrétní, přestože se to mnohým kolegům poslancům nezdá.

Ve čtvrtek 30. ledna zde bylo řečeno mnoho o vyšetřovací Komisi, o pozitivně lustrovaných poslancích, o nevinných a o síle slova, které dokáže donutit nečestné až k rezignacím na jejich posty. Musím si zde položit otázku, jak je možné, že síla slova Komise, které jsme dali důvěru, byla tak malá, že nedonutila některé z našich kolegů, aby na své posty rezignovali. A nebo naopak, že síla slova postižených byla tak velká a našla takový prostor a oporu ve sdělovacích prostředcích, že umožnila těmto kolegům setrvat. Bylo to dáno tím, že vinou československé televize se dostali členové Komise proti pozitivně lustrovaným poslancům do nerovnoprávného postavení. Mnohokrát zde padlo jméno Kavan a já si myslím, že to není správné, protože vyšším principem práce Komise by přece měla být očista tohoto zákonodárného orgánu, aby tento mohl po 42 letech hrdě prohlásit: "Občane, jsem tu pro tebe, můžeš se na mne spolehnout, já jsem čistý." Toto se však nestalo, mnoho občanů byla dezinformováno a 30. ledna se mohli dozvědět, že jediným čestným poslancem, který v roce 1989 hlasoval proti pendrekovému zákonu byl kolega Josef Bartončík. Nezlobte se, ale toto mně prostě pobouřilo a považuji to za nehoráznost. Doufám, že tento příspěvek přispěje k očištění Komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu, kterou jsme sice zřídili, dali ji pravomoc, ale bohužel nedali jsme jí šanci se bránit, takže se na ni již několik měsíců valí útok za útokem, někteří lidé jsou její prací zhnuseni a bohužel jsou to ti, kteří se mohli a měli s její činností seznámit před vynesením svých soudů, ale neučinili tak. Já jsem to učinil, seznámil jsem se s jejími výsledky, psal jsem si poznámky a s některými z nich vás chci nyní seznámit.

Bohužel, takových nás bylo málo. Zjistil jsem, že to byla nepatrná část tohoto shromáždění. Protože chci, aby ostatní měli informace, které jsem mohl získat já, a nechci pohrdat zákonem, jak by mě z toho mohl obvinit kolega Dostál, opírám svůj příspěvek o zákon, jenž je nad všechna usnesení, a to o ústavní zákon č. 143/1968 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tam se v článku 51 hovoří, že za výroky učiněné v některé sněmovně, jejím orgánu nebo předsednictvu Federálního shromáždění podléhá poslanec jen disciplinární pravomoci své sněmovny.

Pokusím se tedy nyní objasnit, co vedlo komisi k tomu, že označila kolegu Bartončíka - hrdinu minulého parlamentu - za spolupracovníka Státní bezpečnosti. Cituji z výpovědi JUDr. Milana Kudláčka, kterou učinil dne 22. 6. 1990: "To, co je uvedeno v důvodové zprávě k osobě Bartončík je správné. Bartončík byl veden na druhém odboru pátého oddělení jako tajný spolupracovník s krycím jménem Hájek, registrační číslo 15 301. Svazek pana Bartončíka jsem převzal někdy v roce 1985 od řídícího orgánu majora Zdeňka Fily, který mě se jmenovaným seznámil. Pan Bartončík v té době zastával funkci vedoucího tajemníka jihomoravské krajské organizace ČSL. Z hlediska problematiky kontrarozvědné ochrany stran Národní fronty byl využíván jako společenská agentura, tj. v případě zjištěných problémů k některým členům Čs. strany lidové byly s ním nastalé problémy rozebrány a jako vedoucí funkcionář strany byl požádán, aby problémy vyřešil pokud možno ve své kompetenci.

Spis jsem po převzetí nijak podrobně nestudoval, pokud se jedná o motiv spolupráce, domnívám se, že byla na ideovém podkladu. Pokud tajný spolupracovník souhlasí se změnou řídícího orgánu, je předpoklad, že se spoluprací i nadále souhlasí. Při příležitosti jeho narozenin jsem zakoupil lahev skotské, kterou jsme spolu vypili. Bartončík věděl, že já jsem představitel kontrarozvědky." Konec citátu.

Jako druhý důkaz chci uvést citát z výpovědi svědka JUDr. Milana Machatého, který vypovídal dne 20. 12. 1990. Cituji: "Pro upřesnění bych chtěl uvést, že Bartončík byl tajný spolupracovník Hájek a byl řízen II. odborem správy Stb. Brno. Chtěl bych uvést, že doktor Bartončík podával agenturní zprávy. Chtěl bych doplnit, že všech porad okolo Bartončíka se zúčastňovali nejvyšší šéfové, tj. Vykypěl, Chovanec a šéf Stb. v Brně. Asi půl roku před založením svazku SPONZOR jsem byl v Brně na kontrolní schůzce s dr. Bartončíkem v konspiračním bytě. Této schůzky se zúčastnil pan Večeřa a s největší pravděpodobností pan Kudláček. Tuto skutečnost uvádím hlavně proto, abych dokázal, že dr. Bartončík musel vědět, že je tajný spolupracovník. Do tohoto bytu musel docházet pod svým krycím jménem, musel dělat opatření, aby zjistil, zda není sledován, konspirační byt byl pod legendou s tím, že tam jde navšívit určitého pána." Konec citátu.

Jako poslední důkaz uvádím výpověď Jana Kratochvíla, kterou učinil v Brně dne 22. 6. 1990. Cituji: "Pokud jsem tázán na druh Bartončíkovy spolupráce, jsem poněkud na rozpacích. Agent byl někdo, kdo už byl špičkou. Spíš bych řekl, že Bartončík byl informátor, agenturní svazek na něho stoprocentně existoval, tzv. zavazovací akt , čili jeho prohlášení buď vlastnoručně nebo někdy předepsané a dotyčným podepsané o tom, že se zavazuje dobrovolně ke spolupráci - zde byl, a to zcela určitě, poněvadž bez něho by celá spolupráce nebyla možná, takovýto akt byla nutná součást svazku. Já byl skutečně jeho řídícím orgánem a mimo jiné jsem měl za povinnost nejméně jedenkrát měsíčně s ním mít kontakt.

Bartončík věděl, že je spolupracovník Státní bezpečnosti a jako takový s námi jednal. O mně věděl, že jsem policista - příslušník Státní bezpečnosti pověřený kontrarozvědnou ochranou v ČSL, že tam plním své služební úkoly a při plnění těchto úkolů mně na základě mých požadavků ve všem vyhověl, plnil moje pokyny a dával mně informace, které jsem chtěl.

Pokud Bartončík tvrdí, že mě poznal až jako krajského církevního tajemníka, tak to nemluví pravdu." Konec citátu.

Dále jsou součástí jeho spisu výtahy agenturních zpráv dr. Bartončíka, ve kterých poskytoval informace například o různých osobách. Tyto zde nemohu jmenovat.

Chtěl jsem tyto údaje uvést ne ze senzacechtivosti a snahy po skandalizování určitých osob, ale s podivem nad tím, že na některé členy vyšetřovací komise je podáno víc trestních oznámení než v minulém režimu, že prokuratura na tato oznámení reaguje daleko pružněji než na oznámení podaná proti exponentům minulého režimu a že spolupracovníci Státní bezpečnosti podávají trestní oznámení proti členům komise místo toho, aby tato oznámení podávali proti těm, kteří je do svých spisů zavedli. To znamená, že tito by byli stíháni pro zneužití pravomoci veřejného činitele, takže se dostáváme do naprosto absurdní situace.

A nakonec jsem chtěl zbořit mýtus, že by za spolupracovníka Státní bezpečnosti komise označila někoho, o kterém by nebyla přesvědčena, že spolupracovníkem opravdu byl.

A pro klid duše pana Zemana i pana Wagnera chci uvést, že jsem s minulým režimem kolaboroval jako horník, který se na každé choulostivé výročí přijel proběhnout do Prahy před chlapci s pendreky. Tedy pokud jsem nebyl zadržen nebo pokud jsem zrovna neměl povolávací rozkaz na vojenské cvičení. To mě ale v žádném případě neopravňuje k tomu, abych řekl, že ti, kteří tak nečinili, jsou horší než já. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP