Čtvrtek 29. března 1990

3. den - čtvrtek 29. března 1990

(Pokračování schůze v 8.30 hodin)

Přítomno:180 poslanců Sněmovny lidu
69 poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice
68 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice



Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Bartončík, Bartošková, Belko, Fojtík, Geci, Kontríková, Kováč, Kubinský, Kuljovský, Paulechová, Petrželková, Šoltés, Štrbová, Téra, Turek, Zaorálek

4 poslanci rezignovali

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Balánová, Glac, Muraško, Pithart, Řehková, Slavětínský

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice: Červenka, Duray, Kováč, Micovčin, Muržic, Rusnák, Šádek

(Řízení schůze převzal a třetí den jednání společné schůze SL a SN zahájil místopředseda FS Z. Jičínský.)

Předsedající místopředseda FS Z. Jičínský: Vážené Federální shromáždění, budeme pokračovat v jednání 26. společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů.

Přistoupíme k projednávání bodu, kterým je

17

Návrh ústavního zákona o změně názvu Československé socialistické republiky (tisk 305 a 348).

Tisk 305 je návrhem prezidenta republiky a tisk 348 je návrhem ústavního zákona o změně názvu, který předkládá skupina poslanců.

Návrh prezidenta odůvodní místopředseda vlády ČSSR ThDr. Josef Hromádka.

Než mu dám slovo, chtěl bych říci, že včera byl předložen návrh ústavního zákona vládou ČSSR, ale dnes dostalo Federální shromáždění dopis předsedy vlády, kterým tento návrh ústavního zákona stahuje z programu. Proto tento návrh ústavního zákona není zařazen na naše jednání.

Prosím pana místopředsedu vlády ČSSR ThDr. Hromádku, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČSSR J. Hromádka: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté, Federální shromáždění se zaměstnávalo touto otázkou jednak ve výborech, jednak v plénu již mnohokrát a jsem-li postaven na toto místo, abych v zastoupení pana prezidenta pověděl úvodní slovo k jeho poslednímu návrhu, který jsme včera slyšeli přečtený v reprodukovaném dopise jeho namluveného textu, nevím, jestli má smysl více něco k němu dodávat.

Jeho závěr, který směřuje do prvního hlasování našeho parlamentu k názvu naší republiky a který zní: republika s malým "č", s malým "s", spojovník - slovenská, tedy česko-slovenská, byl zdůvodněn historickým způsobem analýzy, kterou pan prezident provedl ve svém dopise a opírá se nejen o termíny, ale i o skutečnost, která za tímto názvem stojí. Jeho argumenty, které jsou tam uvedeny, lze sotva nějakým způsobem jinak vykládat, než jak byly řečeny a poslanci v této chvíli rozhodování a hlasování, nechť zváží všechny aspekty.

Samozřejmě, že je to problém náš vnitřní, vnitrostátní a musíme ho řešit především my. Chci připomenout, že také z vnějšího hlediska se na nás dívají naši sousedé v Evropě i odjinud a mají za to, že jsme přece jen - ať náš název bude znít tak či onak jedním kompaktním historicko-společenským celkem, který má svou tvář v minulosti a chce si ji zachovat i pro budoucnost. (Potlesk.) K návrhu pana prezidenta nemohu nic jiného dodat - vy jste pozorně poslouchali jeho slova. Chtěl bych si jen vyprosit na panu předsedajícím možnost určitého sdělení, až by bylo jednáno o této části návrhu pana prezidenta.

Předsedající místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Než dám slovo poslanci Stomemu, aby odůvodnil tisk 348, chtěl bych říci, že včera vám byl rozdán tisk 334 - návrh skupiny poslanců o změně názvu Československé socialistické republiky, ale tato iniciativní skupina svůj návrh rovněž stáhla, čili není předmětem jednání.

Prosím poslance Stomeho, aby odůvodnil návrh.

Poslanec SN K. Stome: Pane předsedo, pane předsedající, vážení hosté, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, jménem skupiny poslanců Federálního shromáždění Jana Bubeníka, Jozefa Bakšaye, Miroslava Jansty, Michaela Kocába, Zdeňka Křivského, Petra Kulana, Michala Malého, Petra Raševa, Vlastimila Sehnala, Petra Tomana a Roberta Harenčára, jsem byl pověřen jako člen této skupiny, abych odůvodnil návrh, který je označen jako tisk 348.

Tento návrh obsahuje změnu názvu Československé socialistické republiky ve formě ústavního zákona. Název Československá socialistická republika podle tohoto návrhu se má změnit na Československá federativní republika. Pokud je v dosavadních ústavních a jiných zákonech uveden název "Československá socialistická republika" rozumí se tím "Československá federativní republika".

Proč k tomuto návrhu dochází? Podle Česko-Slovenské Dohody uzavřené v Pittsburghu v květnu 1918 představitelé slovenských a českých organizací schválili program spojení Čechů a Slováků v samostatném státě z Českých zemí a Slovenska s tím, že česko-slovenský stát bude republikou s demokratickou ústavou.

Toto našlo své konečné vyjádření ve federativním uspořádání našeho státu, složeného z České republiky a Slovenské republiky. Do evropského o světového kontextu se povědomí Československa dostalo nesmazatelně. Domnívají se tedy předkladatelé, že není možno upustit od této tradice, a proto návrh tuto tradici sleduje.

Z druhé strany je třeba akceptovat oprávněný požadavek vyjádřit československé soustátí i v tom, že se jedná o stát České republiky a stát Slovenské republiky. To je sledováno přídavným jménem "federativní". A posléze tradiční republikánské zřízení je vyjádřeno slovem "republika".

Domnívají se tedy navrhovatelé, že navrhovaný název státu představuje všechna požadovaná hlediska. Nelze totiž odhlédnout od toho, že pojem Československo nabyl v poslední době vážné renesance a že by nebylo správné, abychom o tento pojem ve světě přišli.

Pro navrhovaný název státu mluví tedy jak historické východisko "Pittsburghské dohody", tak i současná skutečnost, aby československá tradice zůstala ve světě zachována tak, aby název státu obrazil vzájemně rovnoprávné a svrchované vztahy obou našich národů. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Stomemu. Do rozpravy se zatím přihlásilo písemně devět poslanců. Pokud se hlásí další poslanci, žádám je, aby předali přihlášky do rozpravy službě v sále.

Jako prvnímu uděluji slovo poslanci Šabatovi.

Poslanec SL J. Šabata: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené shromáždění, vážení hosté, mluvím s jistým vzrušením, protože diskuse, které jsme vedli tyto dny, vzrušené byly. Všichni to víme, není třeba to tajit.

V podstatě se střetla stanoviska dvě, i když se zdá, že jich bylo více. V každém případě bylo původně na stole návrhů několik. Tato dvě stanoviska není těžké pojmenovat.

Slovenští přátelé byli, a mnozí nepochybně ještě jsou, pro původní návrh pana prezidenta. Tedy jsou pro to, aby republika měla název Republika česko-slovenská. Proti tomu stál hluboký pocit poslanců z Čech a Moravy. Já bych chtěl podtrhnout, že z Moravy v jistém smyslu ještě výrazněji než z Čech, že tak to nejde, že v našem názvu, v názvu naší republiky se nemůže objevit pojem "Česko". Tento pojem hrubě zkresluje státoprávní povahu České republiky, že nepřihlíží k tomu, že Česká republika je celek o dvou svébytných částech, že kromě Čechů, zde jsou Moravané, na které se vskutku často zapomíná, takže se nezřídka hovoří o Češích a Slovácích, resp. o Slovensku. Ironicky se říká, že tou pomlčkou jsou Moravané, resp. Morava, a to všechno na pozadí známých skutečností o přerozdělování národního důchodu, o obcházení zájmů Moravy, vytváří postoj, který nelze přehlédnout a který je ve své podstatě hluboce oprávněný.

Postoj, aby název republiky neprovokoval slůvkem "Česko", a to dokonce ani v tom případě, kdy půjde o přívlastek, tedy když se bude hovořit o Republice česko-slovenské, a ne jak se původně uvažovalo o Republice Česko-Slovenské.

Z toho důvodu jsme hledali se slovenskými přáteli východisko, protože jsme zcela uznali, a to bych chtěl také podtrhnout, že ne všichni v tom našem českém prostředí a v moravském prostředí chápou, že princip federace je princip neotřesitelný. Pokud jde o jeho podstatu, není mezi námi sporu o tom, že je v něm zakotvena rovnoprávnost mezi našimi národy a že tudíž požadavek slovenských přátel, představitelů slovenského národa, aby se o tento princip název republiky opíral, musíme respektovat.

Když jsme se včera večer sešli, teď myslím poslance z moravských krajů, bylo nám už celkem jasné, že se nelze držet původního předpokladu, že republika se má jmenovat Československá republika a dost ... Že nevyjádřit princip federace v názvu republiky by znamenalo demonstraci, která by nemohla být na Slovensku přijata a která by musela vést k vážným komplikacím v našich vzájemných vztazích.

Jenom nebylo do posledního okamžiku jasné, jakou podobu princip federace, resp. federativní podstata naší republiky má nabýt.

Dlouhou dobu, několik dnů, se diskutovalo o názvu Federace České a Slovenské republiky. Po včerejším dopise prezidenta republiky se rázem situace vyjasnila. Stály proti sobě už jen dvě stanoviska: buď Republika česko-slovenská a nebo Československá federativní republika jako název, který sice vyjadřuje federativní podstatu našeho státu, ale není komplikován, co do tvaru i co do podstaty - složitým obratem Federace České a Slovenské republiky.

Proto jsem se rozhodl téměř spontánně a téměř všichni poslanci z Moravy tento smysluplný návrh, který přede mnou zdůvodnil pan poslanec Stome, podpořit a zároveň apelovat na všechny naše kolegy, aby název, který má velmi blízko k tomu, co chtějí slovenští přátelé, resp. který co do své podstaty je totožný s tím, co slovenští přátelé chtějí a který zároveň vyjadřuje to, co cítíme my v Čechách i na Moravě, byl přijat, aby se stal východiskem naší zásadní a konstruktivní rozpravy.

Nepochybuji o tom, že v tomto okamžiku ještě může leckdo pochybovat, jestli je to nejlepším řešením. Nepochybuji o tom - přišel za mnou kolega Dymáček těsně před jednáním - že někdo může toto řešení považovat za nepřijatelné z hlediska toho, jak dnes ještě cítí velká část naší veřejnosti. Ale pak bych chtěl upozornit na princip, který dělá z politika odpovědného muže. V čase emocí je třeba mít odvahu. Je třeba mít odvahu ke konstruktivním kompromisům, ke kompromisům, které nejsou zkomoleninou původních myšlenek, výchozích předpokladů obou stran, ale které jsou skutečně výrazem společného stanoviska, společným jmenovatelem toho, co chceme.

Jsem přesvědčen, že název Československá federativní republika tento požadavek splňuje. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Šabatovi, prosím poslance Blažeje, aby se ujal slova.

Poslanec SN A. Blažej: Vážený pán predseda, vážené Federálne zhromaždenie, názov nášho štátu vyvolal mnoho diskusií a stal sa predmetom záujmu prakticky v oboch národných republikách, i keď sa zdalo v počiatku, že názov republiky riešený vypustením z Československej socialistickej republiky slova socialistický, bude celkom jednoduchý a bude akceptovaný bez vážnejších problémov.

Objektívne sa ukázalo, že sa vytvorila potenciálna možnosť pri zmene názvu republiky riešiť názov tak, aby zodpovedal charakteru nášho štátu.

Diskusia okolo návrhu názvu sa spája s otázkou národnostných vzťahov. Preto dala do pohybu mnoho problémov, ktoré potenciálne sa neriešili dlhé obdobie a boli zdrojom politického napätia v oboch národných republikách. Vytvorila sa teda historická možnosť vyriešiť jednoznačne názov nášho štátu tak, aby nebol predmetom nespokojnosti v jednej alebo v druhej národnej republike a nevytváral trvale národnostné napätie.

Ktoré kritériá, podža môjho názoru, by mal ten názov rešpektovať, aby skutočne bol akceptovatežný v zmysle už začatej diskusie pánom poslancom Šabatom? Musí skutočne tento názov v prvom rade rešpektovať, že Československo je federatívnou republikou typu národných územných celkov.

Ďalej, že Československo je štát dvoch rovnoprávnych národov a národností žijúcich na jeho území, že Československo je štát dvoch rovnoprávnych národných republík. Názov by mal byť krátky, mal by mať dlhodobú platnosť. Názov republiky by sme mali prijať, podža mójho názoru, skutočne dnes, pretože je politicky neúnosné, aby sa prehlbovala diskusia smerom, ktorý stráca vecnú argumentáciu a stáva sa často prejavom emócií, ktoré neprispievajú k vzájomnej úcte a rešpektovaniu našich národnostných vzťahov.

Prijatím názvu dnes by zabránilo, aby sa táto otázka stala predmetom predvolebného boja a mohla by negatívne pôsobiť na dobré vzťahy našich národov a národností.

Za celé dlhodobé historické obdobie skutočne tento problém sa definitívne neriešil. Keď sa historicky podívame, už prvý názov vo federácii sa objavil v Clevelande v zmluve, ktorá sa prijala v roku 1915, kde sa uvažovalo o federácii v rámci Rakúsko-Uhorska a kde v podstate išlo o federáciu už vtedy Čechov a Slovákov, teda slovenských národov v rámci bývalého Rakúsko-Uhorska a túto dohodu podpísal i T. G. Masaryk. Rovnako potom sa prijala zmluva v Pitzburgu, o ktorej už hovoril pán poslanec Šabata.

Obdobie celej prvej republiky bolo budované na otázke československého národa ako jedného národa a na principe čecho-slovakizmu. To dalo podnet a vytvorilo situáciu, ktorá vyvrcholila do krízy v roku 1938-39.

Košický vládny program, ktorý rešpektoval existenciu dvoch národov i ďalších národností v štáte, definitívne neriešil tento prohlém. Rovnako nová Ústava v roku 1960 nedoriešila túto otázku. V roku 1968 sa postavil tento problém, prijal sa názov československej federácie, v podstate sa ale riešil, ako sme počuli, administratívne a skutočné vyrovnanie ekonomické, politické, vyrovnanie sociálne prinieslo, pochopitežne, znova odloženie tohto názvu.

Tak si myslím a opakujem: je neopakovatežná príležitosť definitívne prijať tento názov. Obidva názvy vyhovujú potrebám aj českej, a, myslím, aj slovenskej časti našich poslancov a očakávam, že to definitívne uzavrieme. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Blažejovi, prosím poslankyni Hykovou.

Místopředsedkyně SN B. Hyková: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové. Jako členka Klubu Československé strany socialistické jsem byla pověřena na půdě tohoto parlamentu přednést stanovisko naší strany k názvu státu, ve kterém společně žijeme.

Již 5. ledna 1990 navrhoval ústřední výbor naší Československé strany socialistické název Československá republika jako název našeho společného státu. Tento návrh byl posléze potvrzen XXIV. sjezdem naší strany i včerejším zasedáním našeho ústředního výboru. Toto rozhodnutí nemůžeme měnit a jednoznačně trváme na našem stanovisku i do budoucna.

Z těchto hledisek se nám jevil jako přijatelný návrh federální vlády, protože jeho meritem je dořešit tak výsostně důležitou otázku v době budoucí, v době méně vypjaté a poznamenané menší mírou emocí.

Mohu vyjádřit jménem naší strany politování, že tento návrh byl tedy vládou stažen.

Jako parlament stojíme dnes před rozhodnutím o několika návrzích. Co musí název státu vyjadřovat? Musí vyjadřovat pozitivní historické tradice, musí respektovat určité mezinárodní tradice, v neposlední řadě však musí splňovat i určitá jazyková a estetická hlediska.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP