Myslím tedy, že jsme udělali svoji povinnost. Já končím a přiznám se, že zákon, který dnes byl předmětem tak velkých útoků, trochu mně přirostl k srdci. Přiznám se vám, proč: Poněvadž mne nic tak netrápí a nic mně nejde tak hluboko, jako když vidím, že můžeme vypadati před cizinou méně kulturní než cizí národové. Dámy a pánové! O kultuře národů nerozhoduje počet analfabetů. Jedním z hlavních momentů pro posouzení kultury národů jest jeho tisk, a my musíme všecko dělati, aby ten náš tisk. . . (Výkřiky německých poslanců. - Posl. Hackenbert [německy]: Pane předsedo, co jest s řečnickou lhůtou? Posl. Schäfer [německy]: My budeme také tak dlouho mluviti. Posl. Taub [německy]: Prosím, dodržujte jednací řád!) Ale však já končím.
Místopředseda Buříval (zvoní): Prosím o klid.
Posl. dr. Kramář (pokračuje): Myslím, pánové, že je přece dovoleno, aby mně některé strany ustoupily svých 30 minut. Tak to bylo vždycky a vy to děláte také.
Musíme zvýšiti kulturní niveau svého tisku. Nejsme již provinciálním zátiším. Nesmíme zapomenouti, že jsme pod dozorem celého světa. Nesmíme zapomenouti na to, že tu máme dobré přátele (ukazuje na levici) svého státu, kteří nemají nic jiného na práci než ukazovati na naše chyby. Proto je naší povinností udělati všechno, abychom mohli obstáti před kritikou celého světa, a doufám, že tento zákon k tomu pomůže. Končím jen tím: Buďte ubezpečeni, a ubezpečuji celou českou veřejnost, že koalice, vláda "pětka" naprosto nemají v úmyslu krýti jakoukoliv korupci, ať se to týká kohokoliv; koalice, vláda "pětka" jsou hotovy jíti skutečně do konce. Ale jedno chceme a prosíme, aby boj proti korupci se nedál více pro prospěch té nebo oné strany, budeme se brániti tomu, aby boje proti korupci bylo užíváno k rozvratu našeho státu, chceme, abychom všichni stejně bojovali proti korupci, ne ve prospěch jednoho nebo druhého, ne na škodu jednoho nebo druhého, nýbrž jedině ve prospěch státu a republiky. (Výborně! Hlučný potlesk.).
Místopředseda Buříval (zvoní): Slovo má dále pan posl. dr. Gažík.
Posl. dr. Gažík: Veľactené Národné shromaždenie! Keď pozorujeme kritiku tejto vládnej osnovy, ktorá sa tu prejednáva, zvlášte kritiku so strany koalície, musíme konštatovať, že i pri tejto vládnej osnove jedná sa o všetkom, len nehovorí sa o tom, čo je príčinou a podstatou celej osnovy tohoto zákona.
Vieme dobre, že v poslednej dobe objavila sa hromadná korupcia vo verejnom živote našej štátnej správy. Vláda pod morálnym nátlakom svojej zničenej existencie nemala smelosti a odvahy dlhý čas ukázať sa pred verejnosťou, svolať Národné shromaždenie, lebo videla nielen úpadok svojej sily a moci, ale obávala sa aj spravedlivého súdu našej verejnosti.
Veľactené Národné shromaždenie! Čakali sme nápravu a očistu. Čakali sme, čo bude. Očakávala sa očista verejnej štátnej správy s nahliadnutím, že cesta, ktorou náš verejný život kráča, je nesprávna a vedie k záhube štátu a národa. Nič nás neprekvapilo, keď na prvom jarnom zasedaní Národného shromaždenia pán ministerský predseda nepoukázal na spravedlnosť zákona, na odmenu dobrého a odplatu zlého, neodporúčal vyšetrovanie korupčníkov, ale dôvodil s tým, že v každom štáte sa kradne, verejnú kritiku nazval obchodom s morálkou a vystúpil s návrhom na obmedzenie občianskych a politických práv členov toho Národného shromaždenia, ubíjanie ducha a obstrihanie slobody tlače. Je isté, že návrh zákona o zmene príslušnosti trestných súdov a zodpovednosti redaktorov má svoje politické úzadie a bolo by klamstvom a zavádzaním odvolávať sa na to, že cieľom tohoto návrhu je urychliť trestné pokračovanie v záujme ochrany osobnej a politickej cti. Koalícia a tento korupčný systém odohral svoju úlohu a ztratené pozície nie je možné zachrániť obmedzovaním osobnej a politickej slobody členov Národného shromaždenia, porušením zásady parlamentarizmu bez ohľadu na prostriedky, aké ony sú. Práve preto nemôže však byť ľahostajným vedúcim činiteľom tejto republiky tá okolnosť, že volená zbraň je nespravedlivá a násilná a že nebude mať žiadneho výsledku.
Čakali sme nápravu a očistu, ale vláda a páni z rozličných ministerstiev, aby odvrátili pozornosť od seba a svojich korupčných obchodov, veľmi šikovne narafičili návrhy o obstrihaní poslaneckej imunity, o inkompatibilite a o zrušení slobodnej tlače. Urobili podstatný prelom v zásade parlamentarizmu a demokratizmu zabezpečenom v ústavnej listine. Tak to vypadá, ako by v skutočnosti zástupcovia tohoto cteného sboru zkorumpovali celý verejný život a ako by to, čo sa vlastne v jednotlivých ministerstvách a vysokých úradoch dialo a deje, zapričinili poslanci. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
My vieme, veľactení, že zákon tento sa chystá proti nám, proti opozícii na ochranu ztratených pozícií vládnych strán a vieme, že následky tohoto zákona budeme snášať my, ktorí bránime právo a slobodu národa. Mýlite sa ale, keď si myslíte, že touto zbraňou nás umlčíte. Ubíjaním ducha spoločenských ideí očistu verejného života, ktorú prejavuje sloboda tlače, nezabezpečíte, ale opačne slúžite jedine na obranu krivdy, nespravedlivosti a zkorumpovanému verejnému životu. Musí prijsť vzdor tomu deň odplaty za zradu spáchanú na demokracii a slobode národov. A tu by som poukázal na to: ako možno odhaliť prípady korupčného verejného života, keď ruky redaktorov zaväzuje tento návrh? Nech mi pánovia vysvetlia, ako dokážu to, že na pr. jeden aktívny minister zvolí sa do správnej rady cukrovaru v Trenčianskej Teplej (čujme!); posadí tam za seba štromana a dividendy 150.000 Kč on sám vyzdvihne. (Potlesk.) Veľactení pánovia, on nefunguje tam v skutočnosti, ale štromana si postaví a vyzdvihne 150.000 Kč. Pros m, nikto nie je tu, aby sa mi osvedčil. Teraz prijde otázka dokazovania. Ako to môžeme dokázať, čo skutočnosti odpovedá? - On má štromana postaveného. Ale idem ďalej a poukážem na to, že aktívny minister privolil k tomu, aby bola dynamitka zo Slovenska, z Bratislavy odvezená, miesto toho sriadi sa tam cukrovar a on má zostať predsedom tohoto cukrovaru. Ale poďme ešte ďalej. Ako to môže byť" že štromana zvolia do Všeobecnej úvernej banky prezidentom správnej rady a on vlastne je predsedom a berie dividendy?
Veľactení pánovia, tento zákon, ktorým obmedzujeme slobodu tlače, nezabráni korupcii, ale práve ju napomahá. Sloboda je životným prostriedkom tlače a jedine táto zaručuje právny vývin spoločenského života, spravedlivý vývin parlamentarizmu a zachová národ od úpadku pre budúcnosť.
V každom právnom štáte, ktorý stojí na úrovni vzdelanosti, tlač má zabezpečené svoje zvláštne právne postavenie. Ona je strážcom a kontrolou celého verejného života, prostriedkom šírenia nových myšlienok a zárukou bojov rozličných ideí a zásad, na ktorých spočíva spoločenský život všetkých národov. Tlač je súčiastkou parlamentarizmu, ktorá má najcennejšie zásluhy a výsledky vo spoločenskom boji o život a právo. To dosvedčuje tá okolnosť, že už od r. 1830 všetky moderné štáty akonáhle vstúpily na pôdu parlamentarizmu, v prvom rade snažily sa zabezpečiť zvláštne právne postavenie pre tlačovú slobodu.
Uvažujete-li ale nad zákonmi, ktoré demokracia tejto republiky zrodila, študujete-li pozorohodne Sbierku zákonov a nariadení od začiatku až po dnes, presvedčíte sa, že čím ďalej tým istejším a rýchlejším krokom kráčate k veľkému duševnému a morálnemu úpadku, k úplnému absolutizmu a že vaša demokracia a "diskuse" je klamom a mamom. (Tak je!) Od zákona na ochranu republiky k návrhu o zmene príslušnosti trestných súdov a odpovednosti redaktorov vedie vás dôslednosť k stálemu umenšovaniu občianskej slobody, možnosti kritiky a demokracie. Vstúpili ste na koľaj, na ktorej sa neudržíte, ale musíte ísť ďalej do priepasti, lebo z dejín národov ani toľko duševného pokrmu ste nenadobudli, aby ste sa z minulosti a z veľkej svetovej vojny aspoň tomu naučili, že násilím a umelým spôsobom sa ešte nikto pri moci neudržal. Neobránil vás zákon na ochranu republiky, ktorý ste spravili nie na ochranu štátu, ale na ochranu svojich násilností a práve preto vás neobráni ani potlačovanie osobnej, politickej a tlačovej slobody.
Opustil vás národ a opustí vás ešte viac, lebo vašim systémom ohrožujete jeho existenciu a demokratické výdobytky revolúčnej svetovej vojny.
Zákonom na ochranu republiky ste sa sami znemožnili. Zákon tento ste posmešným učinili, lebo pri každej hlúposti a malichernosti utiekate sa i pod jeho ochranu, čím ničíte jeho morálnu silu a hodnotu. Poukážem na jeden prípad. Či je to množné, že podľa §u 14 zákona na ochranu republiky obžalujete niekoho len preto, že na politickej schôdzi prehlásil, že na Slovensku každý Čech je statočným človekom? (Veselost.) Štátny zástupca podá obžalobu, sedria v Trenčíne oslobodí, tabula odsúdi podmienečne a Najvyšší súd bezpodmienečne. Toto ukazuje na vašu mentalitu a svedomie natoľko, že i od stieňa vášho ducha sa bojíte.
Teraz chcete zničiť voľnú kritiku a zrušiť tlačovú slobodu, lebo vám už ani zneužívanie cenzúry nestačí. Rúcate základy celej kriminalistiky, lebo z nízkych a nečestných výhod morálny základ nahradíte immoralitou. Rušíte pravomoc porôt, lebo sa bojíte za vaše korupčné skutky pred súdom národa.
Konštatujem, že nielen ja, ale nikto nemôže byť proti ochrane osobnej cti. Je na čase, aby sa v tomto ohľade stala skutočne nejaká náprava. Nikto nemôže byť vexovaný nespravedlive z nízkych a nečestných chúťok jednotlivcov. Avšak táto otázka netvorí ani formálnu otázku trestného pokračovania, ani materielnú otázku trestného práva. So stanoviska právnického jak formálneho, tak materiálneho každý právnik musí zaujať stanovisko proti tomuto návrhu. Formálna otázka obsahuje zrušenie pravomoci porôt v prospech odborných sudcov s dvoma laickými členy. Predstavme si, veľactení pánovia! Zrušenie pravomoci porôt avšak je otázkou zásady demokratického problému a naproti tomu nemôže slúžiť dôvodom tohoto postupu objektívna spravedlnosť odborného súdu, lebo nikto nemôže pochybovať v tom, že v rozsudkoch poroty sa vždy nachádza toľko objektívnej individuálnej spravedlnosti, ako v rozsudkoch odborného súdu. Ako chcete vlastne slúžiť objektívnej spravedlnosti pri zaradení dvoch laických členov, závislých od obecnej komisie? Kto môže hovoriť o objektívnej spravedlnosti, keď práve vyskytne sa otázka, ktorá spravedlnosť je vlastne objektívna a či spravedlnosť takáto vôbec je. Či snáď vaša? Každá spravedlnosť je už sama v sebe subjektívna, podľa toho, komu ona slúži.
Veľactené Národné shromaždenie! V ústavne-právnom výbore pán posl. Ulrich dôvodil pri tejto príležitosti s tým, že vraj bratislavská porota oslobodila pre jeden článok Kristinu Hlinkovú, ktorá vzala zodpovednosť za článok, ktorý smeroval proti politike Hodžovej a Dérerovej. Netvrdím, že článok tento smeroval proti Dérerovej osobe, ale jeho systém bičoval a vraj porota oslobodila Kristinu Hlinkovú len preto, že neuverila, že ona bola pôvodcom toho článku. Následkom toho pán kol. Ulrich dovolil si v ústavne-právnom výbore nazvať pôvodcu tohoto článku zbabelcom. Ja by som túto otázku celkom ináč vysvetľoval. Podľa môjho súkromného a právneho názoru nemôže byť zbabelcom ten, kto používa zákonov a kráča cestou zákonitou, a používa prostriedkov, ktoré mu zákon dovoľuje. Ale zbabelcom je ten, kto kradne a schováva sa. (Výborně!)
Veľactení pánovia! Podľa §u 28 vládnej osnovy pridelíte odborným súdom dvoch kmeťov. Podľa §u 31 tejto osnovy títo kmeťovia úplne závisia od obecnej komisie a jej ľubovôle, lebo ona rozhoduje, koho považuje za zvlášte schopného a spôsobilého k tomuto úradu. (Hlas: Toho, kto bude sprostější!) Vymenovaním kmeťov k odbornému súdu, závislým od obecnej komisie, otvárate dvere predpojatosti, politickej stranickosti a priamo nespravedlnosti. Bojíte sa porôt a spravedlivého súdu národa, ktorý vo svojej nerozvažitosti r. 1920 vás zvolil.
V §e 11 vo vašej zaslepenosti idete až do krajnosti. (Čujme!) Aby ste znemožnili a odstrašili od dokazovania pravdivosti, vymeriavate vyšší trest na toho, kto sa pokúsil dokazovať pravdu a nepreviedol to s úspechom.
Uviedol som príklad v mojej reči, členstvo správnej rady cukrovaru v Trenčianskej Teplej. Pozitívne viem, že je taký aktívny minister, ktorý je členom správnej rady a sobral dividendy, a má štromana postaveného. Tedy, ja sa mám pokusiť dokázať pravdu podľa tohoto zákona a poneváč ju nedokážem, vymeráte mi preto, poneváč chránim verejný život od korupcie, trest vyšší. Čo je to vlastne dokázanie pravdy? Veď berme to so stanoviska čiste právnického. Je to snáď nejaká absolútna norma, že kto pravdu dokázal alebo nie? Nie, je to otázka individuálna, formálna, ktorá je založená na sudcovskom uvažovaní dľa výpovedi svedkov a znalcov. Ako si predstavujete dokazovanie pravdy u svedkov, ktorých výpoveď je práve tak individuálna, ako je individuálny rozsudok akéhokoľvek súdu? Je to otázka z formálneho ohľadu tak podstatná, že jasne ukazuje na úroveň vášho právnického smýšľania.
Ale najvážnejšiu čiastku tohoto návrhu činí otázka materiálna so stanoviska trestného práva. Celá kriminalistika je založená na dvoch základných zásadách, prvá by bola potreba a druhá by bola spravedlnosť. Niektorý predrečník hovoril, že vraj opozícia v parlamente je potrebná, a keď by vláda opozície a kritiky nemala, musela by si ju sama učiniť. A práve pri tejto príležitosti poukazujem na nesprávne chápanie koalície. Kde ona má túto potrebu a kde ona má túto spravedlnosť, tie dve zásady celej kriminalistiky pri tomto návrhu vládnej osnovy? Už sama potreba vyžaduje morálny, verejný záujem, ktorý však nemôže koalícia ztotožňovať s jej osobným záujmom, a opozíciu len preto, že kritizuje jej nespravedlivé a násilné skutky, menuje neštátotvornou. (Výkřik posl. Tománka.) Kráčate teda v tom prítomnom páde cestou mýlnou, lebo vlastne ste ztratili smysel pre podstatu trestného činu so stanoviska spravedlnosti. (Výkřik.)
Poukázal som, že každá spravedlnosť je subjektívna, veď už samé zákony, ktoré prejavujú vo svojich základoch vôľu ľudu, nemôžu byť objektívne, lebo nosia na sebe biľag násilnej majority, na príklad v tomto parlamente majority z revolúčnej doby. (Tak jest!) To najlepšie charakterizuje vás a vašu demokraciu, viete, že v národe nemáte väčšiny, uzurpujete avšak jej právo a odmietate vypísať nové voľby, aby ste neočuli lámanie palice a rozsudok národa nad vami. Nie preto oslobodila porota Kristinu Hlinkovú, že je ona vinná alebo nevinná, že napísala tento článok, ale preto, že pomery a náš verejný život je tak hnilý, že porota, ten súd národa, ten duch národa, vedela, že tieto krivdy a tieto nesprávnosti len takým spôsobom môže bičovať. (Výborně!) Táto porota tejto Kristine Hlinkovej len preto dala zadosťučinenie, aby bičovala verejný život, ktorý vy násilím a uzurpátorským právom vediete a prevodzujete.
Poukážem ďalej na to, či je možné očakávať objektívnu spravedlnosť od odborného súdu? Nastane táto otázka: § 98 ústavnej listiny zajistil neodvislosť súdu a § 99 tejto ústavnej listiny zabezpečuje nepresaditeľnosť sudcovskú, veľactení pánovia, vy ste predsa zrušili tieto paragrafy a tedy i neodvislosť súdu obmedzujete a nepresaditeľnosť sudcov rušíte! Počul som od jedného sudcu, že nemá smelosti svoje stanovisko podľa svojho presvedčenia hájiť, keď sa jedná o spor oproti äráru, lebo sa bojí. (Výkřiky.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím pánové, nevyrušujte řečníka!
Posl. dr. Gažík (pokračuje): Naštrbili ste podstatu celej kriminologie, keď morálny základ trestného činu nahradili ste immoralitou, lebo uľavujete jednému na treste pre zradu redakčného tajomstva za nízke osobné výhody a za zradu pôvodcu článku, naproti tomu je to najväčšia immoralita, že ťažko stíhate neúspešné dokazovanie pravdivosti.
Myslím, že dôvody, ktoré som uviedol, stačia k tomu, aby naša strana zaujala stanovisko proti tejto osnove. (Potlesk u stoupenců řečníkových.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dalším řečníkem jest p. posl. inž. Jung. Dávám mu slovo.
Posl. inž. Jung (německy): Vážení pánové! Pan dr. Kramář vyplýtval dnes svou trochu dlouhodobou výmluvnost na to, aby obhájil tuto osnovu zákona. Jádro jeho vývodů zdálo se mi býti v tom, že především koalice je státem. Pánové blouzní tak o Francii a historických vzpomínkách a zdá se proto, že si osvojili pojem, jejž měl o státu Ludvík XIV.: "Státem jsem já." Ovšem, že v thesi, že koalice je státem, spočívá poněkud velký úkol pro koalici. Je-li tímto velkým míněním o sobě samé prodchnuta, musela by sobě také někdy uvědomiti aspoň na okamžik obrovskou odpovědnost, kterou si sama sobě ukládá. Známé aféry z poslední doby nesvědčí však právě o tomto vysokém citu odpovědnosti. Nezapomněli jsme, že prvá obvinění proti koaličním stranám nevyšla se strany oposice, nýbrž, že se obrátily vládní strany proti vládním stranám a to se má nyní všechno zamazat.
Za druhé zdá se, že chtěl dr. Kramář dokázat, že se v nejmenším nezměnil. Jeho představa pojmu politické svobody a demokracie, jaký dnes rozvinul, zdá se mi shodovati se zcela s oněmi představami, které týž dr. Kramář vyjádřil r. 1897 v rakouské poslanecké sněmovně, tehdy co místopředseda. Zmínil se též, že Rusko bývalo absolutním státem. Je zajímavo zjistiti, že dr. Kramář nebyl jen dříve nadšeným ctitelem tohoto absolutického Ruska, ale že jest jím také ještě dnes.
K věcným vývodům příslušníka mé strany Patzela nemám čeho doplniti. Ale pro demokracii a politickou svobodu, jež v této zemi panují, nemohu se zříci toho, abych neuvedl některých příkladů.
Jeden z nich jest tento: Tajemník naší strany Krebs byl před nedávnem odsouzen okresním soudem v Písku k peněžitému trestu 30 Kč proto, že rozdával ve schůzi obmezené na pozvané hosty ve Vimperku letáky. Jest to důkaz toho, jak jest právě nutná změna předpotopních ustanovení o zákazu kolportáže. Myslím, že zákon, který leží dnes před námi, není tak velice nutným, jako spíše změna duševního založení širokých vrstev českých. Jest zapotřebí výchovy právě onoho tisku, který jest blízký panu dr. Kramáři, "Národních listů" a "Národní demokracie", jichž hlavní práce záleží v řemeslném štvaní proti všemu německému a zvláště proti veřejným německým zaměstnancům. Není v nebezpečí státi se falešným prorokem, kdo tvrdí, že toto štvaní bude provozováno dále, a příslušné úřady se proti němu nepostaví. Lze zcela klidně tvrditi, že tak, jako dříve, úřední orgány použijí tohoto štvaní, jako vítané záminky a příležitosti ku pronásledování německých úředníků.
Pro tato tvrzení uvedu několik příkladů. Vyvolím-li příklad z Opavy, nechci tím říci, že by se podobné případy neudály také jinde, ačkoliv lze říci, že Slezsko, které platilo ve starém Rakousku, nikoliv bez příčiny, za jednu z nejpokrokovějších zemí, může dnes mezi všemi sudetskými zeměmi býti prohlášeno téměř za nejvíce zpátečnické. Abych toto tvrzení doložil, zmiňuji se o tom, že nemůžeme tam, ani v nejodlehlejší vesnici, která vzdálena jest na hodiny cesty od železnice, provésti schůze bez vládního zástupce a přiměřené asistence četnické; a i když se opakují tyto schůze na území téže politické okresní správy, dožíváme se toho, že při každé takové schůzi jest přítomen zástupce vlády, často táž osoba, která se samozřejmě na konec až k smrti nudí. Poukazuji dále na to, že nám byly ve Slezsku zakázány sbírky pro bojovný poklad přívrženců skobového kříže, který se týkal jen užších kruhů strany, a podobného více.
Připouštím sice, že malá rozloha země přispívá také podstatně k tomu, že se silněji vyvinul vliv výboráků a že se více uplatňuje, než jinde. (Posl. Patzel [německy]: Zužuje mozek zemské správy!) Zcela správně, to lze vším právem tvrditi. Veřejní zaměstnanci, což platí nejen pro Slezsko, nýbrž také jinde, jsou takovým způsobem špiclováni, že to vyzývá k nejostřejší kritice. V Opavě založen jest k tomu účelu velmi rozvětvený systém špiclovský. Každý zaměstnanec státní, nebo zemský, každý státní železničář, který navštíví schůzi, jest udáván. Nejen, že se to hlásí jeho představenému úřadu, ale přijde přímo na pranýř. Máme tam list, vydává se za list českých socialistů, jmenuje se "Bezručův kraj", jehož sloupce neobsahují ničeho, než udavačství proti veřejným německým zaměstnancům. Páni z české socialistické strany měli by se trochu podrobněji podívati na tento list své strany, aby mohli zjistiti, zda odpovídá, nebo se příčí jejich účelům a úmyslům. Význačný příklad tohoto systému poskytují události, které se sběhly po schůzi mého soudruha ve straně Patzela v Opavě. Konali jsme tam 21. února veřejnou schůzi lidu za přítomnosti vládního zástupce. (Posl. Patzel [německy]: České národnosti!) Ano, české národnosti. Řečníkem byl kol. Patzel, jemuž nikdo nemůže vytýkati nevěcnost ani v protivném táboře. Vládní zástupce neměl jediné příčiny ho přerušiti. Schůze odbyla se v nejúplnějším klidu a pořádku. Vyhovovala úplně podmínkám, které pánové zde stále kladou schůzím. Máte stále plná ústa: Klid a pořádek. Sotva bylo po schůzi, bylo 15 veřejných zaměstnanců v "Bezručově kraji" uvedeno jmény, že se zúčastnili této schůze, a úřad byl proti nim poštván. Byl jsem s to zjistiti a zjišťuji to dnes před tímto forem, že někteří z pojmenovaných schůzi vůbec neobcovali. To však nevadilo úřadům, aby je přes to nevyslechl a nevolal k odpovědnosti. Mimo jiné byl na příkl. zemským finančním ředitelstvím vyslechnut berní úředník a tázán, účastnil-li se této schůze. Prohlásil "zajisté" a na otázku, proč tam šel, řekl: protože jsme před obecními volbami a rozumí se, že chci slyšet různé řečníky. Řeklo se mu, že musel vědět, že shromáždění bylo státu nebezpečné - prosím, veřejná schůze lidu za přítomnosti vládního zástupce - a dostalo se m u výstrahy jeho úřadu s poukazem na onen paragraf služební pragmatiky, jenž zakazuje státním zaměstnancům účast na tajných spolčováních. (Výkřiky na levici.) Nevíme zde skutečně, kde končí hloupost a začíná zlomyslnost.
Po obecních volbách, jež nekončily výsledkem, který si Češi přáli - namlouvali si přece, že by vlastní silou mohli dosáhnouti druhého náměstka starosty - štvaní začalo znova. Tenkrát se k nim přidaly "Národní listy" a tyto začaly popuzovati státní moc proti veřejným zaměstnancům. Pravilo se tam, že "Hakenkreuzleři" vyšli jen proto tak silní z voleb, protože za nimi stojí všichni veřejní zaměstnanci. Rozumí se, že sláva zemského finančního ředitelství nedala spáti ředitelství státních drah a pohnalo proto v několika dnech dva úředníky pro udržování trati v Opavě proto k odpovědností, protože tehdy byli jmenováni v listu "Bezručův kraj" co účastníci schůze. Oba jsou s to prokázati, že oné schůzi vůbec neobcovali. Víme, jak věci chodí, tázali se jich také, ke které straně náleží - takové věci úřady zajímají - a jakých spolků jsou členy. A to vše nazývá se tu demokracií a lze očekávati., že tito dva úředníci budou proto přeloženi, protože jsou obviňováni, že se zúčastnili veřejné schůze poslancovy.
Tento postup ředitelství stát. drah v Olomouci je tím zajímavější, že jsem před rokem měl příležitost pojednati o zcela stejném případu v dotazu na ministra železnic. Šlo o schůzi, již jsem měl v Bohumíně a jež měla za následek, že bylo vyslechnuto několik železničářů. Jeden z nich byl dokonce propuštěn. V odpovědi na dotazy lze dokonce výslovně se dočísti, že samozřejmě i němečtí zaměstnanci železniční - což by se mělo v každém moderním státě samo sebou rozuměti - mají právo navštěvovati schůze, organisovati se odborně a politicky podle svého dobrého zdání, pokud tato činnost nepřesahuje mezí zákona. Myslím tedy, že jest to samozřejmost, prostá nutnost, o níž netřeba dále mluviti. Ředitelství státních drah v Olomouci nepřidržuje se však této odpovědi, ví, že na konec může dělat, co samo chce; přechází s blahosklonným úsměvem přes vše a podobné případy množí se způsobem přímo nehorázným. Je nejvýše na čase, aby se o nich při každé příležitosti a také v této sněmovně promluvilo a řeklo, že nedáme se stlačit do úlohy, kterou páni od nás očekávají, abychom byli takřka lokaji, přejí-li si promrskati osnovy, jež jim jsou vhod.
Chci ukončiti své stručné výklady, které mají za účel uvésti několik příkladů pro to, že všechno to, co se zde tvrdí o demokracii a politické svobodě, není než frází, které nelze přikládati nejmenší vážnosti a ceny, tím, že řeknu: "Čím více zde se blábolí o demokracii, tím méně jest jí tady." Tento stát dokazuje spíše snahu býti státem policejním, jakým bylo staré Rakousko - abych však staré Rakousko neurazil, ne snad ono Rakousko před samým převratem, není také přípustné srovnání s Rakouskem za Badenibo, Thuna a Hohenwartha, nýbrž musí se jíti zpět - a zde sleduji výklady českých listů - do dob nejčernější reakce z roku 1849. Ale i tu nutno zjistiti rozdíl: tehdy byl aspoň vzduch čistý, kdežto dnes jest prosycen puchy hniloby různých koaličních afér. (Souhlas na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Rozprava je skončena.
Byly mně podány různé pozměňovací a doplňovací návrhy. Žádám, aby byly přečteny.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
1. Návrh posl. Buriana:
Navrhuji přechod k dennímu pořádku.
2. Návrh posl. dr. Czecha a soudr.:
Navrhujeme přechod k pořadu.
3. Pozměňovací návrh posl. dr. Czecha a druhů:
§ 1, odst. 2 budiž škrtnut.
4. Pozměňovací návrh posl. Schweichharta a druhů:
V §u 1, odst. 3 buďtež škrtnuta slova "nebo 4. dal informace" až "s informací".
5. Pozměňovací návrh posl. Jokla a druhů:
V §u 2, odst. 2 buďtež škrtnuta slova "bezplatně a".
Na konci odst. 2 budiž připojeno toto znění: "Úřad jest povinen zaplatiti listu obvyklý poplatek insertů a hraditi listu veškerou škodu vzniklou uveřejněním urážlivé zprávy, pocházející od úřadu."
6. Pozměňovací návrh posl. Kostky a druhů:
V §u 2, odst. 2 budiž škrtnuto slovo "bezplatně".
7. Pozměňovací návrh posl. Hackenberga a druhů:
V §u 4 buďtež škrtnuta slova "zřejmý" a "především".
8. Pozměňovací návrh posl. Kostky a druhů:
§ 5 budiž škrtnut.
9. Pozměňovací návrh posl. Schäfera a druhů:
§ 5 budiž změněn takto: "Odpovědný redaktor je beztrestný, prokáže-li, že mu hrozilo propuštění ze služby nebo citelné hmotné poškození, kdyby byl zprávu neuveřejnil."
10. Pozměňovací návrh posl. Kostky a druhů:
§ 6. odst. 3 nechť zní takto: "Za tento přestupek trestá se odpovědný redaktor, a to, zakládá-li obsah tiskopisu zločin, vězením od osmi dnů do tří měsíců, zakládá-li přečin, peněžitým trestem od 50 do 3000 Kč."
Alinea b) budiž škrtnuto.
11. Pozměňovací návrh posl. dr. Haase a druhů:
Odst. 3, lit. a) §u 6 nechť zní takto: "peněžitým trestem od 50 Kč do 500 Kč."
Ostatní z odst. 3 se škrtne.
12. Doplňovací návrh posl. Böhra a druhů k §u 6:
Odst. 3, úvodní věta nechť zní takto: "Za tento přečin trestá se redaktor soudem, avšak nebyl-li ještě nikdy potrestán pro přečin nebo zločin, jen podmíněně".
13. Doplňovací návrh posl. J. Fischera a druhů:
Odst. 4 §u 6 nechť zní takto: "Za podmínek § 4 a jestliže se původce dobrovolně přihlásí, je odpovědný redaktor beztrestný."
14. Pozměňovací návrh posl. Kostky a druhů:
§ 7 budiž škrtnut.
15. Pozměňovací návrh posl. Hackenberga a druhů:
§ 7 budiž škrtnut.
16. Pozměňovací návrh posl. Kostky a druhů:
§ 8, odst. 1 budiž škrtnut.
17. Pozměňovací návrh posl. Hackenberga a druhů k §u 8:
V odst. 1 buďtež škrtnuta slova od "oznámí soud" do "prodloužiti".
V odst. 2 buďtež škrtnuta slova od " (2) Nebylo-li žádáno" až "mu daná".
Odst. 3 bude nyní odstavcem 2.
18. Pozměňovací návrh posl. Uhla a druhů k §u 8:
V odst. 2 buďtež slova "na 14 dnů" nahrazena slovy "na jeden měsíc".
19. Pozměňovací návrh posl. J. Fischera a druhů:
V §u 8, odst.1, poslední věta budiž místo čísla "osmi" vloženo číslo "čtrnácti".
20. Pozměňovací návrh posl. Kostky a druhů k §u 10:
V odst. 1 budiž místo "14 dnů" vloženo "4 týdnů".
V odst. 2 budiž místo "14 dnů" vloženo "4 týdnů".
Odst. 3 budiž škrtnut.
21. Pozměňovací návrh posl. dr. Haase a druhů:
V §u 10, odst. 1 budiž škrtnuto slovo "všechny".
22. Pozměňovací návrh posl. Kostky a druhů k §u 11:
Odst. 1 a 2 buďtež škrtnuty.
23. Pozměňovací návrh posl. Jokla a druhů:
§ 11 budiž škrtnut.
24. Pozměňovací návrh posl. Kostky a druhů:
V §u 16 budiž škrtnuta poslední věta.
25. Pozměňovací návrh posl. Jokla a druhů:
V §u 16 buďtež škrtnuta slova "na prvém místě" až "druhé stránky".
26. Pozměňovací návrh posl. Schweichharta a druhů:
§ 17 budiž škrtnut.
27. Pozměňovací návrh posl. Kostky a druhů k §u 17:
V odst. 1 budiž místo slov "k odškodnému do deseti tisíc korun" vloženo "k odškodnému, jehož výše je přiměřena majetkovým poměrům odpovědného redaktora".
V odst. 2 buďtež škrtnuta slova "a budiž jemu" až do konce tohoto odstavce.
28. Pozměňovací návrh posl. Kostky a druhů k §u 20:
V odst. 1 nechť konec zní takto: "uloží soud vydavateli periodického tiskopisu přiměřený peněžitý trest. Do výše peněžního trestu připouští se odvolání."