Úterý 15. dubna 1924

29. Pozměňovací návrh posl. Kostky a druhů k §u 20:

Odst. 2 budiž škrtnut.

30. Pozměňovací návrh posl. Jokla a druhů:

§ 20, odst. 2 budiž škrtnut.

31. Pozměňovací návrh posl. Jokla a druhů:

§ 21 budiž škrtnut.

32. Pozměňovací návrh posl. Jokla a druhů k §§ 22 a 23.

Odst. 4 §u 22 budiž škrtnut.

§ 23 budiž škrtnut.

33. Pozměňovací návrh posl. J. Fischera a druhů k §u 21:

V odst. 1 buďtež škrtnuta slova "a vlastníku" a dále slova "kteří za ně ručí rukou společnou a nerozdílnou".

Odst. 2 nechť zní takto: "Vydavatel ručí s odsouzeným původcem jen tehdy, byl-li odpovědný redaktor sproštěn podle § 5."

34. Pozměňovací návrh posl. Kostky a druhů:

§ 21, odst. 2 budiž škrtnut.

35. Pozměňovací návrh posl. dr. Haase a druhů:

V §u 24 buďtež slova "4 až 8" nahrazena slovy "4 až 6 a 8".

36. Pozměňovací návrh posl. dr. Haase a druhů:

V §u 24 buďtež slova "10 až 13" nahrazena slovy "10, 12 a 13".

37. Pozměňovací návrh posl. dr. Haase a druhů:

V §u 24 buďtež slova "17 až 19" nahrazena slovy "17, 19".

38. Pozměňovací návrh posl. dr. Haase a druhů:

V §u 24 buďtež slova "21 až 23" nahrazena slovem "22".

39. Pozměňovací návrh posl. Jokla a druhů:

V §u 24 buďtež škrtnuta slova "a, není-li znám" až do konce tohoto paragrafu.

40. Pozměňovací návrh posl. Kostky a druhů:

§ 25 budiž škrtnut.

41. Pozměňovací návrh posl. dr. Haase a druhů:

§ 25 budiž škrtnut.

42. Pozměňovací návrh posl. Kostky a druhů:

§ 26 budiž škrtnut.

43. Pozměňovací návrh posl. Hackenberga a druhů:

§ 26 budiž škrtnut.

44. První eventuální návrh posl. Schäfera a druhů k §u 26:

Bude-li zamítnut návrh na škrtnutí §u 26, navrhujeme:

Slova "dvou let" buďtež nahrazena slovy "jednoho roku".

45. Druhý eventuální návrh posl. Schweichharta a druhů k §u 26:

Bude-li zamítnut návrh na škrtnutí §u 26, navrhujeme:

V odst. 1 budiž za slovem "odsouzen" vsunuto slovo "dvakrát".

46. Pozměňovací návrh posl. dr. Czecha a druhů:

§§ 28 až 37 buďtež škrtnuty.

47. Eventuální pozměňovací návrh posl. Schweichharta a druhů:

Bude-li zamítnut návrh na škrtnutí §§ 28 až 37, navrhujeme:

V §u 28, odst. 2 buďtež slova "pěti soudcům; z těchto pěti jsou dva přísedící z lidu, kmeti" nahrazena slovy "čtyřem soudcům; z těchto čtyř jsou dva přísedící z lidu, kmeti".

48. Pozměňovací návrh posl. Kostky a druhů:

V §u 28, odst. 2 nechť konec zní takto: "jde-li o přečin nebo zločin, šesti soudcům, z nichž tři jsou přísedící z lidu, kmeti".

49. Pozměňovací návrh posl. Böhra, J. Fischera, Kostky, Stenzla a druhů k §u 28:

Odst. 2, poslední věta nechť zní takto: "Jde-li o přestupek, přísluší konati hlavní přelíčení třem soudcům, jde-li o přečin nebo zločin, šesti soudcům; z těchto šesti jsou tři přísedící z lidu, kmeti."

50. Eventuální návrh posl. Hackenberga a druhů:

Bude-li zamítnut návrh na škrtnutí §§ 28 až 37, navrhujeme:

V § 30, odst. 1 buďtež slova "45letý" nahrazena slovy "30letý" a slova "dvě léta" slovy "jeden rok".

51. Eventuální návrh posl. Schäfera a druhů:

Bude-li zamítnut návrh na škrtnutí §§ 28 až 37, navrhujeme:

V §u 30 budiž odst. 2 škrtnut.

52. Eventuální návrh posl. Uhla a druhů:

Bude-li zamítnut návrh na škrtnutí §§ 28 až 37, navrhujeme:

V §u 31, odst. 1 buďtež škrtnuta slova "a jež považuje za zvláště způsobilé k tomuto úřadu".

53. Doplňovací návrh posl. Kostky a druhů:

V §u 31 budiž připojeno jako odst. 4:

"Kmetovi náleží náhrada jízdného a v místě obvyklých útrat za zdržení v sídle soudu, jestliže v místě nebydlí. Není-li kmet ve stálém platovém poměru, náleží mu také přiměřená náhrada za ztrátu času."

54. Doplňovací návrh posl. Böhra, Kostky, J. Fischera, Stenzla a druhů:

K §u 32, odst. 2 budiž připojeno jako poslední věta: "Třetího kmeta jako nestranného určí státní soud."

55. Doplňovací návrh posl. Kostky a druhů:

K §u 36 budiž připojeno: "Při rovnosti hlasů rozhoduje mínění pro obžalovaného příznivější."

56. Doplňovací návrh posl. dr. Czecha a druhů:

Mezi §§ 40 a 41 budiž vloženo jako nový

§ 40 a) toto ustanovení:

"§§ 487 až 494 trestního řádu a §§ 17 a 23 tiskového zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 6 ř. z. ex 1863, se ruší."

57. Pozměňovací návrh posl. dr. Haase a druhů:

V §u 42, odst. 1 buďtež škrtnuta slova od "jest ho však" do "obviněnému příznivější".

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Byla mně podána resoluce pp. posl. Staňka, dr. Noska, dr. Lukavského, Slavíčka, J. Marka a soudr.:

Vláda se vybízí,

1. aby s urychlením vypracovala a poslanecké sněmovně předložila osnovu zákona o tisku,

2. aby upravila poměry novinářů po stránce kulturní, zejména zřízením novinářského školství,

3. aby pracováno bylo o úpravě sociálního postavení novinářů a jejich rodin.

Veškeré návrhy jsou dostatečně podporovány a jsou předmětem jednání.

Dávám slovo panu zpravodaji posl. dr. Medveckému k doslovu.

Zpravodaj posl. dr. Medvecký: Slávna snemovňa! Skôr než by som prikročil k odpovedi na odoznelé reči po čas debaty, musím konštatovať, že reči pánov z opozície, jak tunajšie v snemovne, tak vo výbore, menovite v ústavne-právnom výbore a v subkomitéte menovite reči pánov kolegov s nemeckej strany boly mierne a vecné. V právnickom ohľade musím konštatovať to, že ústavne-právny výbor mnohé z pádnych, vtipných a správnych návrhov kolegov s nemeckej strany prijal a tieto zmeny, ktoré v zákone sú takýmto spôsobom prevedené, sú dôkazom ich spolupráce na tomto zákone.

Čo sa týče politických otázok ohľadom námietok prednesených v reči a v debate, na tieto reagoval kolega dr. Kramář tak obšírne a tak pádne, že na politické námietky reflektovať nemienim. Omedzím sa čiste na to, aby som reagoval a podvrátil niektoré právnické poznámky pánov kolegov. Kolega Jozef Fischer povedal vo svojej reči, že "modrá tužka" cenzora nezúrila v Rakúsku tak, ako v republike, avšak zapomína kol. Fischer na to, že české listy, na ktoré za Rakúska konfiškácie najviac dopadaly, netrúfaly si nikdy tak písať, ako píšu nemecké listy dnes v republike. Kol. Charvát tvrdil, že osnova znamená zhoršenie občianskych slobôd, ktoré dopriavalo Rakúsko. Nebolo by to pravda ani vtedy, keby nebolo než § 4, ktorý pripúšťa dôkaz pravdepodobnosti pre rad prípadov, kde dosiaľ bolo nutné k získaniu beztrestnosti dokázať pravdu. To je tak ohromná ochrana opravdovej kritiky, že už pre ňu nutno mluviť o opaku tvrdenia posl. Charváta. Neni tu oklieštenie, ale rozšírenie občianskych slobôd. Tieto nesmú sa ovšem zameňovať s tlačovou neviazanosťou. Proti tým zákon vystupuje ovšem rázne z dôvodov uznávaných všade, kde neni snaha zachovať terajší stav beztrestného utŕhania na cti v tlači. Tvrdenie kol. Charváta opakované v určitých listoch, že podmienečné odsúdenie bolo pripustené teprve výborov, neni správne. Podmienečné odsúdenie platí totiž pre všetky trestné činy, u ktorých neni výslovne zákonom vylúčené a takéto vylúčenie sa vo vládnej osnove nestalo. Znenie v odst. 4, § 14, že uverejnenie opravy alebo rozsudku sa neodkladá i keď je trest vyrieknutý podmienečne, bolo nutné, poneváč by inak bolo i toto uverejnenie odložené a tým pripravený žalobca o rehabilitáciu pred veřejnosťou. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)

Kol. Böhr mluvil o drakonických trestoch, však to pravda neni. Sadzby trestné práva materiálneho zostávajú, tuhé väzenie nastupuje len, keď ide o vyložený úmysel urazeného citeľne poškodzovať, keď buď vedome nesprávne označil pôvodca alebo nastúpil dôkaz pravdy proti lepšiemu presvedčeniu.

Kol. dr. Czech tvrdil tu, že ide o zákon výnimečný, príležitostný, odvolávajúc sa na zákonodárstvo rakúske. Ale toho neriekol, že vo všetkých vládnych návrhoch a rezolúciach snemovne rakúskej už od r. 1889 je volané po väčšej ochrane cti a po zrušení porôt. Tvrdí sa, že u nás sú pomery stejné ako v Anglii a že je treba pripustiť oné prestupovanie zákonov morálky, ktoré ústi v najťažšie urážky. Je však známe, že v Anglii cele nepatrné dotknutia sa cti, ktoré vôbec nie sú urážkou podľa nášho trestného zákona, sú trestané citeľnými tresty. Pravda je, že pomery naše sú od oných v Anglii značne rozdielne v spôsobe písania. Pomery sa zhoršily za posledné roky tak, že ľud sám si praje tohoto zákona, ako masky proti jedovatým plynom. To, čo je dr. Czechom citované o anglických porotách, nevzťahuje sa na prípady urážok na cti tiskom. Nie každá urážka na cti tiskom prijde pred porotu, jeden sudca rozhodne o tom, či pre verejný záujem pred porotu má prijsť, krom toho však je tam porota neobyčajne prísna v ochrane cti. Toho u nás bohu žiaľ niet. Za účelmi politickými utŕha sa tiskom na cti denne jednotlivcom, tiež za účelmi rýdze osobnými. To všetko v Anglii sa netrpí. Keby u nás boly pomery ako v Anglii, nebolo by tohoto zákona treba.

Poslanec Kostka vychádza z toho mýlneho predpokladu, že ide o zahladenie zpráv o aférach. Presvedčí sa snáď už v dobe najbližšej, že vláde nejde o protekčné hospodárstvo, ale o vážnu snahu vyčistiť to, čo z doby drievejšej zostalo tu nezdravého a pre budúcnosť to učiniť nemožným. Nesprávne informácie nikde poslancovi Kostkovi dané neboly. Správne sa mu dostalo odpovedi, že menuje-li pôvodcu, je trest pre zanedbanie povinnej pečlivosti stejný ako dosiaľ, nemenuje-li, je zvýšený a bol mu rečený tiež dôvod, prečo to je. Vytýkal aj, že v informácii o tiskovom práve francúzskom nebolo obsažené, čo je v dvoch tam uvedených článkoch. Konštatujem, že články tie z francúzskeho práva neobsahujú nič, než vyššiu trestnosť a nebolo ich preto treba citovať.

Neni správne, že následkom pádnych námietok opozície bola predložená výboru nová osnova. Bola opísaná iba osnova a prevedené usnesením výboru zmeny, ktoré sa podstaty veci nedotýkaly.

Neni tiež správne, že by boly tresty na zanedbanie pečlivosti ukrutné. Pán posl. Kostka neuviedol, že na jeden z prípadov §u 6 je ustanovená peňažitá pokuta, na ostatné prosté väzenie, ktoré môže byť zamenené v trest peňažitý a uložené podmienečne. Len v prípadoch §u 7 a 11, ktorý hraničí na podvod a utrhanie, je tu len väzenie, ktoré nelzä síce premeniť na peňažitý trest, ale na obyčajné väzenie s ponechaním vlastného odevu, vlastnej stravy a s inými úľavami a ktoré lzä uložiť aj podmienečne. Tvrdenie, že s redaktorom zachádza sa ako s ťažkým zločincom, je tedy hodne prehnané.

Výklad §u 11 podaný pánom poslancom, je zjavne nesprávny. Nie, že žalovaný mohol súdiť, že zpráva jeho neni pravdivá a predsa nastúpil dôkaz pravdy, lež že nastúpil dôkaz, ač znal okolnosti, ktoré jeho tvrdenie priamo vylučovaly, že dokazoval tedy niečo, čo pravdou byť nemohlo a za to je trestaný prísnejšie.

Pán poslanec Kostka zameňuje prípad ten s prípadom §u 7, odst. 2, ktorý má na mysli len prevedenie patrne beznádejného dôkazu, ale nie prípad, kde úspech dôkazu je priamo vylúčený preto, že obžalovanému nepravda jeho tvrdenia je známa.

Pán posl. Patzel hovorí tiež proti zákonu samozrejme a len ma prekvapilo, že sa pozastavoval nad tým, že bola pocítená potreba zmierniť tvrdosti maďarského tiskového zákona. Nebolo predsa udržateľné v jednom štáte trestať prísnejšie alebo miernejšie podľa toho, stal-li sa čin mimo historického územia, alebo na ich území. Proti tomuto sjednoteniu práva bolo by sa mohlo protestovať len, keby osnova unifikovala in peius a zaviedla prísne právo maďarské do územia historického. V tomto prípade deje sa opak toho. Proti právu maďarskému a proti právu iných štátov, menovite proti právu Nemecka má táto osnova tú prednosť, že chce stíhať opravdového pôvodcu a nie redaktora, ktorý niekedy nevedel o článku prv, než ho čítal vytlačený.

Osnova je slobodomyselnejšia proti osnove rakúskej z roku 1912, pretože tá chcela odobrať tiskové delikty porotám; naša osnova však nielen pridáva k súdcom z povolania kmeťov, zvolených dôverníkmi oboch strán a pripúšťa úplné oslobodenie redaktora i pri prevedení púheho dôkazu pravdepodobnosti.

Jestliže konečne pán poslanec poukazoval na to, že časť nemeckeho tisku sa zdržuje tak urážlivého písania, tak je jeho odpor proti tomuto zákonu nepochopiteľný, lebo slušný list a jeho redaktor nemajú, prečo sa takého zákona obávať.

Pán kolega Patzel zabúda tiež pri otázke redakčného tajomstva, že je veľa prípadov, kedy bol zodpovedný redaktor mystifikovaný a rozhodne sa takého neopctivého informátora pomenovať a urazenému tak zjednať zadosťučinenie. Nerozumiem ani tomu, líči-li pán posl. Patzel ťažkosti postavenia žurnalistického a složitosť podniku novinárskeho a tvrdí súčasne s tým, že laikovia veľmi často malého rozgľadu majú tomu rozumieť lepšie, než sudcovia z povolania.

Kolegu Tománka musím upozorniť na to, že pre redaktora na Slovensku a Podkarpatskej Rusi je dnešná osnova o veľa priaznivejšia, než dosavádne právo maďarské. Nemôže podľa nej byť potrestaný pre obsahový delikt, keď zanedbal iba pečlivosť o dohľad na časopis a môže byť oslobodený od žaloby, keď jednal vo verejnom záujme a dokázal pravdepodobnosť svojich tvrdení. Neni-li tu verejného záujmu a nedokázal-li pravdepodobnosť, nemôže byť trestaný než väzením, ktoré môže byť zamenené peňažitou pokutou, kdežto podľa maďarského práva mohol byť trestaný až dvojročným väzením a vedľa toho i 8000 Kčovou pokutou.

Poslanec Tománek na rozdiel od iných opozičných rečníkov, ktorí odmietli menovanie auktora zodpovedným redaktorom, primlúva sa za to, aby zostalo pri starom stave maďarskom úplného oslobodenia redaktora, i keď uverejnil seba utrhačnejšiu zprávu, len keď pomenoval auktora. Nemôžem než konštatovať, že toto stanovisko maďarského zákona bolo práve zavrženia hodné a že v tom je veľká prednosť našej osnovy, že dáva redaktorovi právo menovať auktora, ale nedáva mu nárok na úplné oslobodenie, ale žiada od neho, aby neurážal bez dôkazov, nemôže-li dokázať ani pravdepodobnosť.

Kolega Mlčoch patril medzi tých, ktorí veľmi zúrive napadali túto osnovu. Musím mu poznamenať, že korbáč nechystá sa na žiadneho žurnalistu vôbec, len sa chce docieliť toho, aby nebolo utrhané na cti, kde nieto pravdepodobnosti tvrdených urážlivých príbehov. Aby takíto utrhači na cti boli trestaní, musí žiadať každý žurnalista.

Jestliže niektorý redaktor, ačkoľvek píše veľmi ostre, nebol ešte žalovaný pre urážku na cti, to je len dôkaz jednej veci, že si urazený netrúfal ani pri ťažkom útoku vzniesť žalobu preto, že išla na porotu. Že by informátor, ktorý dal redaktorovi zprávu pravdivú i s dôkazmi, mohol byť zničený, na príklad prepustený zamestnávateľom, je úplne mylný a neodpovedá nijako návrhu tohoto zákona. Redaktor ho však nevyzradí, u súdu prevedie sa dôkaz pravdepodobnosti a bola-li zpráva vo verejnom záujme, bude redaktor oslobodený a tajomstvo redakčné zachované. Musím poznamenať, že ku slobodám ľudu nepatrí nikdy kryť utrhača.

Ešte kol. Gažíkovi musím pripomenúť, že neuviedol pre svoje tvrdenie o závislosti kmeťov od obecnej komisie ani slova vysvetlenia. Táto odvislosť neni pre toho, kto si prečítal zákon čís. 278 z r. 1919, ani mysliteľná. Úplne však prieči sa osnove ďalšie tvrdenie kol. dr. Gažíka, že bude odsúdený ten, kto neprevedie dôkaz pravdy, lebo osnova naopak zmenou dosavádneho práva pripušťa oslobodenie už pri dôkaze pravdepodobnosti, nebol-li tu iba účel škandalizovať.

Ešte malú poznámku kol. Tománkovi, ktorý dnes svoju reč vyplnil jedine anekdotami, že sa pri anekdote o tom židovi trochu pomýlil, keď uvádzal, že ten žid sedel preto, že to dieťa nepochádzalo od neho. Myslel, že keď sedel kol. Tománek pre podobný prípad, že to muselo byť aj pri tom židovi.

Kol. Schweichhartovi, ktorý síce nebol rečníkom, ale po čas reči kol. dr. Czecha si dovolil poznámku na moju osobu, poznamenávam, aby sa držal svojho mena, jestliže nechce byť na to upozornený, že jeho meno znie "Schweige hart".

Kol. dr. Czechovi, ktorý končil svoju reč tým, že v terajších časoch a pomeroch prichádza náš človek veľmi často do pokušenia práve pre pomery, že by spáchal ublíženie na cti, pripomínam, aby sa upamätoval, že kto pre pomery nadáva, ten sa pravdepodobne hnevá; a je staré slovenské porekadlo, že kto sa hnevá, nemá pravdu.

Inak ohľadne poznámok, ktoré zazlievaly osnove, že riešime jedinú vytrženú čiastku z tlačového zákona a ktoré žiadaly riešenie celého tlačového zákona, odpovedám odporučením prijatia rezolúcie, ktorá smeruje k tomu, aby vláda čo najskôr pripravila celý tlačový zákon, aby v súvislosti s tým riešila otázku žurnalistickú vôbec, a to tiež ohľadne komôr i ohľadne ich sociálneho postavenia.

Odporučujem prijatie rezolúcie a prijatie vládneho návrhu zákona, ako bol obsažený vo zpráve. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Při i hlasování míním postupovati takto:

Nejprve budeme hlasovati o návrzích na přechod k dennímu pořadu, které podali posl. Burian a posl. dr. Czech.

Nebudou-li tyto návrhy na přechod k pořadu přijaty, budeme hlasovati meritorně na podkladě zprávy výborové a podaných pozměňovacích a doplňovacích návrhů.

Nejprve bychom hlasovali o § 1: a) v úpravě návrhů posl. dr. Czecha a soudr. a posl. Schweichharta a soudr.; b) nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

O §u 2 hlasovali bychom a) v úpravě navržené posl. Joklem a soudr.; b) nebude-li přijata, v úpravě posl. Kostky a soudr.; c) nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

O §u 3 hlasovali bychom podle zprávy výborové.

O §u 4 hlasovali bychom nejprve a) v úpravě posl. Hackenberga a soudr.; b) nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

O §u 5, jehož škrtnutí navrhují posl. Kostka a soudr., hlasovali bychom positivně nejprve a) v úpravě posl. Schäfera a soudr.; b) nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

Tím bude současně rozhodnuto o návrhu posl. Kostky a soudr. na škrtnutí.

Pak budeme hlasovati o §u 6, a to o odstavcích 1 a 2 podle zprávy výborové.

O odst. 3 §u 6 budeme hlasovati nejprve a) v úpravě posl. Kostky a soudr.; b) nebude-li přijata, v úpravě posl. dr. Haase a soudr.; c) nebude-li přijata, pak v úpravě posl. Böhra a soudr.; d) a nebude-li ani tato úprava přijata, podle zprávy výborové.

Pak budeme hlasovati o odst. 4 §u 6, a to podle zprávy výborové a pak o vsuvce, navržené posl. Jos. Fischerem a soudr.

Pak budeme hlasovati o §u 7, jehož škrtnutí navrhují posl. Kostka a soudr. a posl. Hackenberg a soudr., positivně ve znění zprávy výborové. Přijetím nebo nepřijetím rozhodnuto bude o návrzích na škrtnutí.

Při §u 8 budeme hlasovati nejprve o návrhu posl. Kostky a soudr. na škrtnutí odstavce 1. Bude-li návrh na škrtnutí přijat, hlasovali bychom o odst. 2 a 3 podle zprávy výborové.

Nebude-li návrh na škrtnutí přijat, budeme hlasovati o celém §u 8, a to a) v úpravě návrhů posl. Hackenberga a soudr. a Uhla a soudr.; b) nebude-li přijata, v úpravě posl. Jos. Fischera a soudr.; c) nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

O §u 9 budeme hlasovati podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.

O §u 10 hlasovali bychom nejprve a) v úpravě, jak ji navrhují posl. Kostka a soudr.; b) nebude-li přijata, v úpravě posl. dr. Haase a soudr.; c) nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

O §u 11. jehož škrtnutí navrhují posl. Kostka a soudr. a posl. Jokla soudr., hlasovali bychom positivně podle zprávy výborové a tím současně by bylo rozhodnuto o návrzích negativních.

O §§ 12 až 15, k nimž není návrhů pozměňovacích, hlasovali bychom podle zprávy výborové.

O §u 16 hlasovali bychom nejprve a) v úpravě, jak ji navrhují posl. Kostka a soudr.; b) nebude-li přijata, v úpravě posl. Jokla a soudr.; c) nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

O §u 17, jehož škrtnutí navrhují posl. Schweichhart a soudr., budeme hlasovati positivně, a to nejprve v úpravě posl. Kostky a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové. Přijetím bude zároveň rozhodnuto o negativním návrhu.

O §§ 18 a 19 budeme hlasovati podle zprávy výborové.

Při §u 20 hlasovali bychom o odst. 1 v úpravě posl. Kostky a soudr.; bude-li zamítnuta, podle zprávy výborové.

Pak budeme hlasovati o odst. 2, jehož škrtnutí navrhují posl. Kostka a soudr. a posl. Jokla soudr., a to positivně podle zprávy výborové.

O §§ 21, 22 a 23 hlasovali bychom v jednotné úpravě návrhů posl. Jokla a soudr., to jest škrtnout § 21, upravit § 22 a škrtnout § 23.

Nebude-li tato jednotná úprava přijata, budeme hlasovati o §§ 21, 22 a 23 odděleně, takto:

O §u 21 hlasovali bychom nejprve v úpravě, navržené posl. J. Fischerem a soudr. Bude-li tato úprava zamítnuta, hlasovali bychom odděleně o obou odstavcích tohoto paragrafu: O odst. 1 podle zprávy výborové, poněvadž k němu není dalších návrhů, o odst. 2, jehož škrtnutí navrhují posl. Kostka a soudr., hlasovali bychom positivně podle zprávy výborové, čímž by bylo zároveň rozhodnuto o negativním návrhu posl. Kostky a soudr.

O §§ 22 a 23 budeme hlasovati podle zprávy výborové.

O §u 24 budeme hlasovati nejprve v úpravě prvního návrhu posl. dr. Haase a soudr. (číslice "4 až 8" změnit na "4 až 6 a 8"); nebude-li přijata, v úpravě druhého návrhu týchž poslanců (číslice "10 až 13" změnit na "10, 12 a 13"); nebude-li přijata, budeme hlasovati v úpravě třetího návrhu týchž poslanců (číslice "17 až 19" změnit na "17, 19"); nebude-li ani tato úprava přijata, v úpravě čtvrtého návrhu týchž poslanců (číslice "21 až 23" změnit na "22"); nebude-li ani tato úprava přijata, budeme o §u 24 hlasovati podle návrhu posl. Jokla a soudr.; nebude-li návrh ten přijat, budeme o §u 24 hlasovati podle zprávy výborové.

O §u 25, jehož škrtnutí navrhují posl. Kostka a soudr. a posl. dr. Haas a soudr., hlasovali bychom positivně podle zprávy výborové.

U §u 26 hlasovali bychom nejprve o návrzích na škrtnutí tohoto paragrafu, podaných posl. Kostkou a soudr. a posl. Hackenbergem a soudr. Nebude-li škrtnutí přijato, budeme hlasovati o §u 26 meritorně, a to nejprve v úpravě (prvního) eventuálního návrhu posl. Schäfera a soudr., pak v úpravě (druhého) eventuálního návrhu, který podali posl. Schweichhart a soudr., a nebude-li ani tento návrh přijat, ve znění zprávy výborové.

O §u 27 hlasovali bychom podle zprávy výborové.

Dále bychom hlasovali o návrhu posl. dr. Czecha a soudr. na škrtnutí §§ 28 až 37. Bude-li přijat, odpadnou §§ 28 až 37. Nebude-li tento návrh přijat, budeme hlasovati o §§ 28 až 37 jednotlivě meritorně takto:

O §u 28 nejprve v úpravě eventuálního návrhu posl. Schweichharta a soudr., pak v úpravě shodných návrhů posl. Kostky a soudr., posl. Böhra, Jos. Fischera, Kostky, Stenzla a soudr., a nebude-li ani ta přijata, podle zprávy výborové.

O §u 29 hlasovali bychom podle zprávy výborové.

U §u 30 hlasovali bychom nejprve o odstavci 1, a to v úpravě posl. Hackenberga a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

O odstavci 2, jehož škrtnutí navrhují posl. - Schäfer a soudr., hlasovali bychom positivně podle zprávy výborové. Přijetím nebo nepřijetím odstavce toho podle zprávy výborové bude zamítnut nebo přijat návrh na škrtnutí.

O §u 31 hlasovali bychom nejprve v úpravě posl. Uhla a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové; na to o novém odstavci 4, navrženém posl. Kostkou a soudr.

O §u 32 hlasovali bychom ve znění zprávy výborové a pak o návrhu posl. Böhra, Kostky, J. Fischera, Stenzla a druhů na připojení závěrečné věty k odstavci 2.

Pak bychom hlasovali o §§ 33, 34 a 35, k nimž není návrhů, najednou podle zprávy výborové.

O §u 36 budeme hlasovati podle zprávy výborové a pak o návrhu posl. Kostky a soudr. na připojení závěrečné věty.

O §u 37, jenž byl poslední z paragrafů, jehož se týkal hromadný návrh posl. dr. Czecha a soudr. na škrtnutí §§ 28 až 37, hlasovali bychom podle zprávy výborové.

O §§ 38, 39 a 40, k nimž není návrhů, hlasovati budeme podle zprávy výborové.

Pak bychom hlasovali o návrhu posl. dr. Czecha a soudr. na vsunutí nového paragrafu 40 a).

Pak budeme hlasovati o §u 41 podle zprávy výborové.

O §u 42 hlasovali bychom nejprve v úpravě posl. dr. Haase a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

Poté bychom hlasovali o nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou snad proti tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Nejprve budeme hlasovati o návrzích na přechod k dennímu pořádku, které podali pp. posl. Burian a dr. Czech a soudr. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1. Návrh posl. Buriana:

Navrhuji přechod k dennímu pořádku.

2. Návrh posl. dr. Czecha a soudr.:

Navrhujeme přechod k pořadu.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP