Z historie

Zahraniční výbor vznikl v Poslanecké sněmovně Národního shromáždění Československé republiky v roce 1920. Výbor patřil mezi  nejdůležitější výbory v období vytváření mezinárodních vztahů nově vzniklého státu. Výbor fungoval v Poslanecké sněmovně až do roku 1938, po válce byl obnoven v listopadu 1945 v Prozatímním Národním shromáždění.

Ze současnosti

V období existence československé federace patřila zahraniční politika do kompetence federálních orgánů. Po volbách v roce 1992 byl zahraniční výbor na návrh skupiny poslanců ustaven na 1. schůzi tehdejší České národní rady. Po rozpadu federace, od 1. 1. 1993, se zahraniční výbor stal výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Agenda zahraničního výboru je závislá na zahraniční politice země. Přesto lze v činnosti zahraničního výboru vysledovat určitá témata, která dominovala agendě výboru. V období vzniku výboru v bývalé České národní radě bylo tímto tématem vytváření samostatných mezinárodních vztahů České republiky. Po volbách v roce 1992 spočívala hlavní agenda výboru v kontrole procesu dělení federace a vytváření smluvních vztahů mezi Českou a Slovenskou republikou. Ve druhém volebním období Poslanecké sněmovny se výbor zabýval především otázkou vstupu do NATO a projednáváním česko-německé deklarace. V období třetího volebního období byl stěžejním tématem výboru vstup do Evropské unie. Výbor v období čtvrtého volebního období se zaměřil na působení ČR v EU a NATO a zabýval se problematikou ekonomické diplomacie.

Projednávání zákonů a mezinárodních smluv

Zahraniční výbor má minimum legislativních aktivit. Zabývá se jen zákony s cizím prvkem. Jeho hlavní aktivita spočívá v jednání o souhlasu s mezinárodními smlouvami. Je garantem všech mezinárodních smluv, bez ohledu na jejich věcný obsah.

Výbor rovněž projednává příslušné kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu a státního závěrečného účtu.

Kontrola vlády, evropská agenda

Mezinárodní vztahy a zahraniční politika státu historicky spadají do kompetence exekutivy. Ve většině států (Česká republika není výjimkou) neexistuje ústavní ani jiná zákonná úprava pravomocí parlamentu v zahraniční politice. V systému parlamentní demokracie je však zahraniční politika součástí kontrolní agendy parlamentu vůči vládě. Tuto roli primárně plní zahraniční výbor.

Narůstající agenda související se vstupem České republiky do EU vedla k vytvoření specifické procedury kontroly činnosti vlády v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP). Způsob projednávání SZBP reflektuje zvláštní rozhodovací proceduru na úrovni orgánů EU, kdy není stanoven časový rámec pro jednání orgánů EU. Výbor proto kontinuálně sleduje jednotlivá témata zahraniční politiky EU.

Zahraniční styky

Zahraniční výbor udržuje kontakty s partnerskými výbory v Evropě i ve světě a reprezentuje parlamentní dimenzi zahraniční politiky České republiky.

Jednání výboru

Výbor se usnáší nadpoloviční většinou přítomných členů. Schůze výboru jsou v zásadě veřejné. Na návrh je možno prohlásit schůzi za neveřejnou, pak je veřejnost včetně sdělovacích prostředků vyloučena. Schůze svolává a řídí předseda výboru. Předseda je povinen svolat schůzi výboru, pokud se o tom usnese Poslanecká sněmovna nebo o to požádají aspoň dvě pětiny všech členů výboru, pak tak musí učinit do 15 dní. Na základě usnesení výboru je předseda výboru zmocněn svolat mimořádnou schůzi výboru z neodkladných zahraničněpolitických důvodů. Pořad schůzí výboru navrhuje předseda a usnese se o něm výbor. Pokud žádá člen výboru o doplnění bodu pořadu, musí s tím vyslovit souhlas tři pětiny členů výboru.